Pivovar Náchod zůstává dál v rukou města. Ani napotřetí se nedokázali zastupitelé dohodnout, komu a jestli vůbec značku Primátor prodají.

Více než stomilionový obchod zastavily pochybnosti o jeho transparentnosti. Způsob privatizace náchodského piva je ale zpochybňován už od samého počátku.

Radní ODS v čele se starostou Náchodu Oldřichem Čtvrtečkou chtěli původně prodat pivovar přednostně společnosti Liberecký investiční fond za 135 milionů korun bez jakéhokoli veřejné soutěže.

Obrovský majetek přitom prodávali téměř naslepo. Město si neudělalo ani nezávislý odhad. Na nesrovnalosti kolem chystané transakce město upozorňoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Prodej opraví opozice

Iniciativu nyní převzala opozice v čele se sociální demokracií. Do čtrnácti dnů chce připravit způsob prodeje tak, aby nebyl v rozporu s platnou legislativou.

„Proti prodeji jako takovému nic nemáme. Vadil nám jen způsob, jakým k němu mělo dojít. Chceme, aby byl co nejvíce transparentní a podmínky byly srovnatelné pro všechny zájemce a ne jak tomu bylo doposud," vysvětlil lídr opozice Jan Birke důvody, proč se opoziční zastupitelé rozhodli prodej akcií připravit.

Do dvou týdnů chce předložit návrh, jak by měl prodej proběhnout; a pokud jej zastupitelé schválí, rozjede se nová soutěž, která prý bude otevřená všem zájemcům. Pokud ani s ní nebude většina zastupitelů v Náchodu souhlasit, pivovar zůstane městu.

Opozici se podařilo zvrátit i poslední prohlášení starosty Náchoda, že pokud se pivovar neprodá v říjnu, neprodá se do konce volebního období, tedy do roku 2010.

Aktuálně.cz se chtělo zeptat na názor i Oldřicha Čtvrtečky. Ten ale po rozhodnutí zastupitelstva nebral telefon a nereagoval ani na SMS.

Prodej náchodského piva způsobil ve vedení města rozkol. Občanští demokraté ztratili podporu koaličních partnerů z řad KDU-ČSL, prodej rozdělil i samu stranu.

Lidovcům stejně jako opozici vadil nedostatek informací o ceně i ekonomické situaci pivovaru. Po radnici chtěli vysvětlení, proč mají náhle a za nejasných podmínek prodávat pivovar právě investorům z Liberce. Byli totiž dlouhodobě ubezpečováni, že podnik je ziskový.

Po upozornění na podivné okolnosti prodeje deníkem Aktuálně.cz a místními médii se objevili další zájemci, kteří byli ochotni dát za náchodské pivo o desítky milionů víc, než zněla původní nabídka.

Rusové zvedli výrazně cenu

Moskevská společnost Russian Tradition Group dokonce pivovarské akcie ohodnotila na 165 milionů. Konkurence donutila zdvihnout nabídku o deset milionů i Liberecký investiční fond. Zájem projevily i společnosti K Brewery Group a slovenský Stein Beverages.

Několik měsíců zvažovala koupi pivovaru i Holba; nakonec pro netransparentnost transakce nabídku stáhla.

Neočekávané zvraty, podávání nabídek jen několik dní před hlasováním zastupitelstva či náhlá zjevení neznámých investorů ze zahraničí provázeli diskuzi o prodeji pivovaru do konce.

A na poslední chvíli se objevila nabídka, ve které se dva největší rivalové v souboji o náchodské pivo dohodli na spolupráci.

Společnost Russian Tradition Group by odkoupila 35 procent a Liberecký investiční fond 65 procent. Za kolik se ale zastupitelé nedozvěděli.

ÚOHS řekl, jak prodat pivovar

Návod, jak prodat pivovar, před několika dny zaslal na náchodskou radnici Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dění kolem prodeje už několik měsíců sleduje.

"Doporučili jsme náchodským zastupitelům, že v daném případě jsou v zásadě možné dva postupy. Prodej za kupní cenu, kterou určí posudek nezávislého znalce nebo prodej nejlepší nabídce, která vzejde z výběrového řízení," uvedl místopředseda Úřadu Kamil Rudolecký.

Radnici dále doporučili záměr patřičně inzerovat po přiměřeně dlouhou dobu. „Adekvátní by měly být dva a více měsíců. Pouhé vyvěšení záměru na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů nestačí," uvedl Rudolecký s odkazem na několikadenní inzerování prodeje na stránkách města.

Podle úřadu by se mohlo město dostat do konfliktu s takzvanou veřejnou podporou a odmítnutí zájemci by mohli napadnout celou transakci u Evropské komise. Jejich šance na úspěch jsou přitom významné. Pivovar by se tak opět navrátil městu.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Martina Machová

Letošní sklizeň sladovnického ječmene je výjimečně kvalitní. Díky tomu se mohou všichni pivaři těšit na velmi chutné pivo s bohatou pěnou, které bude po každém napití krásně „kroužkovat“.

Po několika letech se opět urodilo dostatečné množství kvalitního sladovnického ječmene. Sladovnický ječmen, resp. slad, společně s chmelem jsou základní suroviny pro výrobu piva, které nejvýrazněji ovlivňují jeho výslednou kvalitu a chuť. Jelikož úroda sladovnického ječmene byla letos v Polabí po několika letech opět výjimečně kvalitní, (obsah bílkovin je kolem 11 %) můžeme se podle Pavla Benáka, ředitele Pivovaru Nymburk, těšit na opravdu chutné Postřižinské pivo. „Pokud má sladovnický ječmen bílkovin moc, nebo naopak málo, vznikají z takovéhoto sladu při výrobě piva problémy. Pivo může hůře pěnit, nebo neulpívá při pití pěna na stěně sklenice a pivo pak, jak říkají pivaři, nekroužkuje. Hodně bílkovin v ječmenu má zase za následek například to, že se pivo špatně filtruje a mohou vznikat různé zákaly. Kvalita ječmene má značný vliv na pěnivost piva. Kvalitní chmel z letošní sklizně dodá pivu zase příjemnou hořkost, která je tak typická zejména pro náš třináctistupňový pivní speciál Bogan,“ říká Pavel Benák.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Češi jsou považováni za národ pivařů, ročně ho vypije každý z nich téměř 160 litrů. Hodně lidí pivo pije, málokdo však ví, jak se vyrábí. Každý sládek však ví, že základem dobrého piva jsou kvalitní suroviny: voda, slad a kořením piva je chmel. Vše začíná ve varně, kde se smíchá rozemletý slad s vodou a chmelem. Dále se vytvoří mladina, po následném kvašení a chlazení se přidají kvasnice, probíhá hlavní kvašení a vzniká mladé pivo. Následuje filtrace a dokvašování. Dobrou chuť.

Reportáž vznikla na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě.

Zdroj: Digináves ČT24.cz | Autor: Ondřej Rázl

Bývalý pivovar se změní na moderní obchodní centrum. Plány ale nezapomněly ani na tradici.

Obchodní a společenské centrum Pivovar Děčín, jehož návštěvníci budou mít možnost posedět u kávy, stejně jako dojít si na večeři či koupit značkové oblečení, je zase o kousek blíž svému vzniku. Poté, co byl v srpnu zveřejněn projekt, byla zahájena v těchto dnech jednání o stavebním povolení.

„Počítáme s tím, že stavět se začne nejpozději v polovině příštího roku,“ řekla zástupkyně firmy Settimo Development Petra Tachecí.

V centru, jež vyroste v areálu bývalého měšťanského pivovaru, najdou návštěvníci desítky restaurací, obchodů, butiků či fitness. Záměrem investora je citlivě propojit původní památkově chráněné průmyslové objekty s nově plánovanou moderní prosklenou budovou.

V těchto dnech už se naplno rozběhla jednání s potenciálními nájemníky, kteří hodlají prostory obchodního centra využívat. S některými už se Settimo Development dohodl, jsou mezi nimi obchody se značkovým oblečením.

Zajímavostí je, že se počítá i s obnovením výroby piva. Malý pivovar by tak navázal na dlouholetou tradici přerušenou v devadesátých letech. V Děčíně se dříve vařila populární piva Kapitán a Admirál.

Investora mohou oslovit i menší či regionální podnikatelé, kteří mají zájem otevřít si v areálu obchod či restauraci. „Ozývat se mohou už dnes až do doby, než se centrum postaví,“ říká Tachecí.

Šanci působit v centru Pivovar mají i školy či různé příspěvkové a neziskové organizace. Jejich nájemné by bylo symbolické, platily by pouze za energii. Firma je prý příznivě nakloněna tomu, aby si tam například studenti otevřeli svůj klub či bar.

První návštěvníci by se v centru mohli objevit v říjnu 2010, to má končit první etapa výstavby. V druhé fázi, jejíž termín zatím nebyl přesně stanoven, by se zmodernizovaný areál mohl rozrůst o několik kinosálů a moderních bytů.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jan Horák

Proti výstavbě hypermarketů OBI a Interspar na místě bývalé továrny Tepna a proti prodeji náchodského pivovaru se staví sdružení obyvatel Náchoda, které si říká Sbor dobrovolných občanů. V pondělí chce zastupitelům na jejich jednání předat petici, kterou podepsalo více než jedenáct set obyvatel Náchoda.

Zástupci sdružení také míní, že způsob jednání o prodeji pivovaru Náchod jeví známky korupce. Důkazem o tom pro ně je odstoupení pivovaru Holba ze soutěže kvůli netransparentnosti a nerovnému přístupu k zájemcům. Sbor dobrovolných občanů proto žádá zastupitele, aby rozhodovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. „Pivovar bude možná nutné prodat, rozhodovat by ale měl nezávislý audit a regulérní výběrové řízení s jasnými podmínkami. Ne zmanipulovaná soutěž s podezřením z korupce a podvody,“ sdělili zástupci sdružení Michal Kudrnáč a Petr Rapant.

Mluvčí náchodské radnice Nina Adlof řekla, že radnice se k petici a obsahu otevřeného dopisu zastupitelům nechce před jednáním zastupitelstva vyjadřovat.

Zdroj: MF Dnes.cz - kráceno

Pivovary v Libereckém kraji považují získání ochranné známky České pivo za prospěšný krok. Do rejstříku chráněných zeměpisných označení EU bylo České pivo zapsáno 16. října.

Získání ochranné známky vítá ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. „Je to dobrý krok,“ dnes uvedl. Jeden z deseti největších pivovarů v zemi z toho ale podle jeho slov prospěch mít nebude. „Pomůže to hlavně exportérům. A to se nás netýká,“ poukázal s tím, že Svijany své pivo prodávají v tuzemsku.

Podle ředitele Pivovaru Hols ve Vratilavicích nad Nisou Petra Hostaše se ale získání známky na vývozu hned neprojeví. „Bude třeba nějaké propagace, aby se logo dostalo do povědomí,“ upozornil.

Podle jeho mínění se získání známky projeví i na domácím trhu. „Efekt v Čechách bude viditelnější a rychlejší,“ myslí si. Českým konzumentům to podle jeho slov pomůže rozeznat klasické české pivo od levných náhražek dovážených ze zahraničí.

Zdroj: Regiony24.cz

České pivo získalo definitivní ochranu Evropské unie.

Unie značku zapsala do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. „Proti registraci názvu „České pivo" jako chráněného zeměpisného označení nebyly vzneseny žádné námitky," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Kritéria specifikující chráněné zeměpisné označení jsou přísná. „Označení „České pivo" bude možné použít například jen pro piva s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 - 6% a piva vařená pouze v České republice," dodal ministr Gandalovič.

Na seznam chráněných názvů potravin totiž EU zapíše příslušný výrobek jen v případě, že s registrací názvu souhlasí všechny členské země. Výhrady proti názvu se přitom podle Veselého podávají velmi často až na poslední chvíli.

Všichni výrobci piva, kteří budou uvedený název používat, musí postupovat při jeho výrobě podle definovaných technologických postupů a používat přesně stanovené suroviny.

Pomoc hlavně pro malé výrobce

"Koncipovali jsme naši žádost tak, aby to mohly využívat všechny pivovary v Česku, a je pouze na jejich rozhodnutí, zdali se rozhodnou splnit podmínky nutné k označení České pivo. Silné značky to asi nevyužijí. Jsem například hluboce přesvědčen, že takové značky jako Pilsner Urquell nebo Budvar označení České pivo používat nebudou," konstatoval Veselý.

Označení České pivo tak pomůže marketingově především méně známým pivům, a to zejména při jejich exportu do ciziny.

Podle Veselého přitom již v současné době zhruba 20 pivovarů u nás toto označení používá, spotřebitel ale dosud neměl záruku, zda bylo při výrobě piv použito skutečně tradičních postupů.

"Nyní bude spotřebitel tuto záruku mít, dodržování podmínek při označení České pivo bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce," vysvětluje Veselý.

Pivovarnický svaz usiloval o ochranu názvu České pivo od vstupu ČR do EU.

Zdroj: Aktuálně.cz

Septembrové slniečko zvýšilo odbyt piva všetkým pivovarom

Kým ešte v auguste pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá, v septembri sa to už podarilo všetkým slovenským pivovarom. Stačili na to dva týždne pekného počasia, čím sa opäť potvrdilo, že slnko a spotreba piva sú pevne naviazané. V celoslovenskom meradle v septembri najviac poskočila spotreba piva z pivovaru STEIGER a to medziročne až o 40 percent, kým celkový výstav slovenských pivovarov vzrástol za tento mesiac o 9 percent a dosiahol 290.015 hektolitrov (hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER si dobre vedie aj v celkovom výstave za 3.štvrťroky tohto roka. V porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka, sme za 9 mesiacov roku 2008 predali o 28 percent piva viac, spolu to bolo 161.540 hl. Pri celkovom poklese predaja slovenských pivovarov od začiatku roka o 5 percent, je to veľmi dobrý výsledok. Pritom tohtoročne leto, čo je hlavná pivovarská sezóna, predaju piva neprialo, keďže sa striedali tropické a daždivé dni. Trochu to vylepšili teplé dni v septembri, kedy ešte fungoval predaj na letných terasách“, komentoval vývoj predaja J.Vysloužil.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 9 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. Pivovar nezabúda ani na pridanú hodnotu, ktorým je informačná starostlivosť o zákazníkov. Väčšina spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Více informací naleznete zde...

Bohumil Hrabal pronikl v těchto dnech na finský trh nejen prostřednictvím svého literárního díla, ale také na etiketách Postřižinského piva z Pivovaru Nymburk, který začal na místní trh exportovat své pivo. Konkrétně se jedná o Pepinovu desítku, Tmavý ležák a třináctistupňový pivní speciál Bogan.

Od září tohoto roku mohou ochutnat Postřižinské pivo také ve Finsku. Pivovar Nymburk totiž vyslyšel zájem ze strany finských obchodníků, kteří chtěli nabídnout tamějším pivařům kvalitní pivo z malého českého pivovaru. Na finský trh tak směřovaly už první dvě dodávky nymburského piva. Konkrétně se jednalo o jemně hořké světlé výčepní pivo Pepinova desítka, jemně sladký jedenáctistupňový Tmavý ležák s výraznou karamelovou příchutí a vůní a třináctistupňový pivní speciál Bogan, pro nějž je charakteristická výrazná hořkost a vysoký říz. Na své si tedy zcela jistě přijdou nejen finští pivaři, ale také pivařky. „Ačkoli řadu let už dodáváme naše pivo do Švédska, na finský trh se nám nedařilo dlouhou dobu proniknout. Velmi jsme proto uvítali zájem ze strany finských partnerů. Ti se rozhodli pro naše pivo, protože chtěli dovážet kvalitní české pivo z malého českého pivovaru,“ říká ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák

Přestože Pivovar Nymburk neustále rozšiřuje počet zemí, kam exportuje své pivo, zůstává i nadále hlavním zahraničním trhem Německo. Zde se Postřižinské pivo prodává pod značkou Gold Bohemia Beer.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Téma Horácký zimní stadion bylo přetřásáno na jihlavské radnici. Na stavební úřad přišel projektant rekonstrukce arény Dukly Vladimír Žák.

Jednání vneslo do projektu několik změn. Hlavním bodem byly „neviditelné“ práce, které hokejovou halu v případě modernizace čekají.

Vedlejší objekt Jihlavských autoopraven (v současnosti hospoda) bude například nutné přeložit na samostatný vodovod, plynovod a kanalizaci. Naopak zatím není jisté, zda hala bude nově vybavena vlastním zdrojem vody.

„Vrt zůstává v projektu zachován s ohledem na budoucí provozní náklady haly. Podle přípravných hydrogeologických prací ale hrozí, že odběrem podzemní vody stadionem budou dotčeny zásoby vody pro pivovar,“ nastínil problém projektant Žák.

Sousední pivovar totiž má ve svém areálu také vrt na vodu.

Sládek by se bál

„Podzemní voda je pro nás nezbytná. Pokud by její množství mělo být ohroženo, zřejmě bychom byli proti vrtu,“ ohradil se proti záměru sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Dušaň Hasoň, technický ředitel pivovaru, se naopak možnosti omezení dodávek vody neobává.

„Vrty máme v hloubce 50 až 70 metrů. Nepředpokládám, že by zimní stadion odebíral vodu z této hloubky,“ vysvětlil Hasoň.

O dalším osudu zamýšleného vrtu se rozhodne po demoličních pracech uvnitř stadionu. Pokud bude vody nedostatek, projekt od záměru vlastního vrtu upustí.

Demolice vnitřku haly zahájí první etapu přestavby stadionu za téměř 350 milionů korun. „Kromě nosných zdí bude interiér haly vybourán,“ zmínil projektant Žák.

Naopak zachován má být severní vstup do haly od polytechniky z Tolstého ulice. Průchozí bude ale jen během velkých kulturních akcí.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík

Domy, na kterých je napsáno ,,zde slowe od starodawna", jsou vždy atrakcí. Tento dům je spojen s velmi dlouhou tradicí vaření piva. U Medvídků v ulici Na Perštýně se vaří pivo průkazně již od roku 1466. Po dlouhá desetiletí byl hlavně baštou Budějovického Budvaru, ale v posledních letech sem specialisté chodí za zcela jiným mokem.

Sledujte Slovany s bedekry

Najít nejmenší minipivovar v Praze není tak úplně snadné. Je ukryt buď za spletí stolů a chodeb se schodištěm, když procházíte klasickou pivnicí U Medvídků, nebo je nově otevřen pohodlnější vchod z pasáže Metro. Ale možná, že vám pomůže, když se v centru Prahy zaposloucháte do směsice jazyků a budete následovat Rusy. Ti dokáží se svými bedekry a snad i čichem vyhmátnout ty nejlepší pivnice v Praze.

Prostory jsou starobylé a útulné, vzduch je prosycen vůní sladu, protože spilka a vše potřebné k vaření piva je jen několik metrů od vás. Podstatně dál je do kuchyně, protože pivovar logicky využívá té, která vyváří pro celý objekt. To se odráží i na práci obsluhy. Chodit za každou objednávkou desítky metrů není slast. Udržet si kvalitní obsluhu není jednoduché a pro ni není jednoduché udržet si dobrou náladu.

Nabídka jídel je široká, odpovídá velké restauraci zaměřené na turisty. Samozřejmě k pivu se nabízí především české speciality, dal jsem přednost před různými úpravami vepřového a hovězího krůtí rolce. Nebyla to nejlepší volba. Maso bylo suché a původní vůně asi i dlouhou cestou z kuchyně vyvanula. Spíše doporučuji dát si něco jednoduchého k pivu, jako je lepenice, pražská šunka od kosti, pivovarské prkýnko (šunka, domácí tlačenka, klobása) nebo variace českých sýrů.

Hlavní tahák? Pivo

To, proč sem chodí labužníci, je přece jenom pivo. Starobylé pivovarnické zařízení sloužilo svému účelu již před mnoha desítkami let a nyní již čtvrtý rok opět ožilo díky sládkovi Ladislavu Veselému. Ten má velké zkušenosti. Přes dvě desetiletí pracoval ve Výzkumném ústavu pivařském a kromě jiného vařil pivo i šest let v Japonsku. U Medvídků se mu plní jeho sny. První várka byla symbolicky uvařena 17. listopadu 2004.

Ve chvilkách volna vysvětluje tajemství dvou piv: ,,Oldgott je nefiltrovaný polotmavý ležák, připravovaný dnes již nepoužívanými postupy, jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem. Naší pýchou je polotmavý speciál X-Beer 33. Začali jsme s malými várkami po 30 litrech dvakrát ročně, nyní již vařím každý měsíc."

K tomu je nutné dodat, že sládek zásadně používá jen přírodní suroviny, to je vodu, slad, chmel a kvasnice, nepřidává žádný cukr či další látky, které by daly pivu ještě větší říz. Ten už je i tak neobyčejně vysoký a na světě neexistuje žádné silnější pivo podle výše stupňovitosti, to je extraktu původní mladiny, který činí neuvěřitelných více než 33 procent. Všechna známá silná piva mají pouze vyšší obsah alkoholu. Náročnost přípravy ospravedlňuje i cenu, tři decilitry stojí 111 korun.

Pivo si je možné koupit v přilehlém stánku v lahvích s patentním uzávěrem a pan Veselý doporučuje ještě ho nechat odležet, i když už před stočením leželo v sudech půl roku.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Pivo Pilsner Urquell má i přes odlišný způsob výroby stejné vlastnosti jako před sto lety. Tvrdí to alespoň rozbor institutu Labor Veritas ze švýcarského Curychu.

„Nedávno jsme v pivovarském archivu nalezli knihu, v níž byly i výsledky měření hodnot našeho piva, které provedla jedna švýcarská chemická laboratoř v roce 1897. Řekli jsme si, že by bylo zajímavé porovnat kvalitu tehdejšího a dnešního piva,“ vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

Zástupci pivovaru proto vyhledali nástupnický institut a požádali jej o prozkoumání vzorku zlatavého moku, který se vyrábí v plzeňském pivovaru dnes.

„Hodnoty se liší pouze o desetiny procent, což je při výrobě piva běžná odchylka,“ pokračuje Jurina. Pivovar tak získal doklad, kterým se může bránit proti nařčení, že ukončením tradiční výroby se změnila kvalita jeho nejvýznamnějšího produktu. „I když se mění stroje na výrobu, pivo zůstává pořád stejné,“ doplňuje s tím, že využívání nejmodernějších technických prostředků bylo filozofií pivovaru od jeho vzniku.

Mnohem více si ale pivaři stěžují na další produkt pivovaru, kterým je Gambrinus. „Už to není, co bývalo. Určitě do toho přidávají nějakou chemii. Ještě tak před pěti lety jsem byl spokojený. Teď už ne,“ svěřuje se student Radek. K tomu se připojuje i Plzeňan Martin Vyskočil. „Dříve jsem pil jenom gambrinuskou desítku, ale teď si dám raději Svijany, nebo Koutské. Chutnají mi a jsou levnější,“ říká.

A co si o tom myslí zástupci pivovaru? „Samozřejmě, že jsme takové stížnosti zaznamenali. Není to ale o tom, že by se snížila kvalita Gambrinusu. Ta je neustále stejná. Kontroly jsou přísné. Kvalita menších pivovarů ale v poslední době rapidně vzrostla,“ domnívá se Jurina. Odmítá, že by pivo bylo nějak chemicky ošetřené. „To u nás v žádném případě nehrozí. Máme odsouhlaseno, že prostředky, jako je například stabilizátor pěny, používat nebudeme,“ ujišťuje Jurina.

V západočeské metropoli už nějakou dobu neplatí, že by v místních hospodách byly k dostání pouze piva z místního pivovarského gigantu. „Lidé teď prahnou po různých druzích piv. U nás jsou k dostání hned tři. Gambrinus sice ve výtoči pořád vede, ale ostatní se mu přibližují,“ říká provozovatel jedné z plzeňských restaurací.

Příznivci piv z Prazdroje si budou muset od listopadu připlatit. Pivovar totiž plánuje zdražení v průměru o čtyři procenta.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Známá českobudějovická restaurace Masné krámy, kterou provozuje pivovar Budějovický Budvar, n.p., získala cenu „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ od Sdružení českých spotřebitelů. Diplom dnes slavnostně převzali zástupci Budějovického Budvaru na Krajském úřadu Jihočeského kraje. Ocenění „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ se letos udělovalo již po sedmé. V Jihočeském kraji ho letos získalo celkem 20 subjektů z nejrůznějších oborů podnikání, mezi nimiž byly celkem čtyři restaurace.

„Ceny od Sdružení českých spotřebitelů si velmi vážíme. Masné krámy byly oceněny za interiér, špičkové gastronomické služby a vysokou úroveň obsluhy i pro cizince,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masným krámům se podařilo navázat na slavnou tradici a těší se velkému zájmu zákazníků. Během letošního roku tam hosté vypili již přes 1150 hektolitrů piva, především „kroužkovaného ležáku“ Budweiser Budvar, který se tam čepuje, jako na jediném místě na světě, přímo z tanků. Restaurace nabízí i široký výběr jídel. Největší úspěch mají pokrmy tradiční české kuchyně: Pivovarský guláš, Staročeská vepřová pečínka a Grilovaná vepřová žebra.

Kapacita restaurace Masné krámy je 190 míst. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. Rezervace je možné získat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz.

Zdroj: Tiosková zpráva Budějovického Budvaru

Kategoricky proti zdražení se postavil šéf poličského pivovaru: Nikdo k tomu prý nemá důvod, cena sladu šla dolů.

Když na konci září Plzeňský Prazdroj oznámil zdražení piva, bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy ho budou následovat pivovary menší.

Však si také šéfové východočeských pivovarů zalepili ústa a otázky na to, kdy, o kolik a zda vůbec, odbývají frázemi o tom, že „v nejbližší době zdražení neplánujeme, ale vyloučit ho nemůžeme.“

Jinými slovy, čekají na to, jak se zachová konkurence. V jejich případě ostatní malé pivovary v regionu.

„Zatím jsme o tom nemluvili, termín zvýšení cen našeho piva není stanoven. Plzeň však pro nás není vůbec směrodatná, to spíše pivovary v nejbližším okolí, se kterými bojujeme na trhu,“ potvrdil ekonom broumovského pivovaru Karel Krejčí.

Podle řady analytiků totiž českému pivnímu trhu hrozí totéž, co se stalo nedávno u cigaret: masivní odliv zákazníků od prestižních a drahých značek k levným pivům. A vyklízet pozice a přizpůsobovat se zdražování, se kterým přišel Prazdroj, by tak mohlo být pro malé pivovary zkázou.

Vyčkávací taktika se týká většiny malých pivovarů ve východních Čechách. Minimálně do Vánoc s cenou nechce hýbat ani pardubický Pernštejn. Trochu opatrněji mluví i vedení trutnovského pivovaru či šéf hlineckého Rychtáře Milan Vedra.

„Dopracovávají se smlouvy na dodávku surovin v příštím roce, pak se teprve uvidí. Je to na vážkách. Musíme také analyzovat, co případnému zdražení řekne trh,“ dodal Vedra.

Jediným, kdo se včera v anketě Deníku ve východočeských pivovarech postavil kategoricky proti jakémukoliv zdražování, je šéf poličského pivovaru Karel Witz.

„Ke zvýšení cen nemají pivovary nejmenší důvod. Například cena sladu, která představuje 40 procent výrobních nákladů, šla radikálně dolů – z 12,5 tisíce na 10 tisíc korun. A ceny dalších vstupů, například energií? Vždyť začal zlevňovat i benzin,“ podotkl Witz.

Plzeňské pivo bude dražší od listopadu, průměrně se jeho cena zvedne o 70 haléřů za půllitr. Když Prazdroj zvyšoval ceny vloni, malé pivovary ho brzy následovaly.

Letošní prodej piva nebyl podle předběžných odhadů „žádná sláva“. Češi loni v průměru vypili 158,8 litru piva na hlavu včetně kojenců.

Zdroj: Hradecký deník.cz

Během dne otevřených dveří využilo mnoho zájemců z řad veřejnosti možnosti prohlédnout si interiér tohoto významného podniku ve městě, který zaměstnává 60 lidí.

Exkurze do sladovny, stáčírny a dalších prostor zaujala nejen muže, kteří holdují pivu.

Tento lahodný mok bylo možné dopřát si přímo u brány pivovaru a dokonce zde i zakoupit dvoulitrová balení určená pro vývoz do zahraničí.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Alena Kaňková

Objekty na Českokrumlovsku, kde se vařilo pivo, už na staré časy mohou jenom vzpomínat. Jejich další osud je nejistý.

Obřadní místnost vznikne v blízké budoucnosti v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Nyní je vše ve fázi projektování.

„Zatím tam probíhají uklízecí a udržovací práce, aby nám to nespadlo. Chceme tam toho udělat více, obřadní místnost je ale prvořadá,“ řekla starostka Dolního Dvořiště Helena Panská.

Menších pivovarů bylo kdysi Českokrumlovsko plné. Některé vzal čas, jiné ještě stojí, avšak s jejich využitím je problém.

„Dneska se v něm nic neděje. Měli jsme ty prostory pronajaté od zemědělského družstva. Dělali jsme tam různé výstavy, ale nakonec jsme to stejně pustili, protože město koupilo starý dům zvaný Kantůrkovec, který nyní pod dozorem památkářů dáváme dohromady,“ řekl Zdeněk Korbela ze Společnosti přátel města Velešín. „Pivovar zanikl v roce 1927. Jak moc je starý, nikdo pořádně neví. Zápisy ho ale zmiňují už v 16. století,“ zavzpomínal Korbela.

Navrácení velešínského piva by Korbela, stejně jako mnoho dalších místních pivařů, uvítal. „Pokud by o tom někdo uvažoval, bylo by to určitě fajn. Pokud by se ale tak vážně stalo, určitě už by to nebylo v původním pivovaru, který je ve špatném stavu,“ uvedl Korbela. „Je tu hostinský, který vaří občas své pivo. Ale jenom pro své známé,“ podotkl starosta Velešína Josef Klíma.

„To poslední se mu moc povedlo. Bylo vážně dobré. Byl ho ale jen soudek,“ dodal Korbela.

Pivovar měl například i Benešov nad Černou. Nyní objekt slouží jako sklad. Podle slov starostky Veroniky Korchové zatím nehrozí, že by se v obci zase vařilo pivo. „Budova je opravená, takže ve špatném stavu není. Přemýšlelo se o její budoucnosti, ale zatím zůstane tak, jak je,“ řekla Korchová. „Bylo by zajímavé, kdyby se tu zase vařilo pivo, ale to by se musel najít nějaký nadšenec, který by se o to postaral,“ usmála se.

Časem zapomenuté

Málokdo ví, že svůj pivovar měly i křemežské osady Chlum a Chlumeček. „Opravdu tu byly pivovary. V Chlumu se z něj stal velkostatek, který po válce užívalo družstvo. Po devadesátém roce se vrátil k původnímu majiteli, který objekt rekonstruuje. Je to náročné, práce trvají již několik let. Majitel tam chce mít výstavní expozici,“ popsal Josef Troup, starosta Křemže, ve které podle spekulací také možná stál kdysi pivovar.

Podobná situace je i v sousedním Chlumečku. Dnes objekt pivovaru, ze kterého se také stal statek, vlastní stát. Jeho využití je nulové. „Objekt je v dezolátním stavu. Co s ním bude dál, nikdo netuší. Snad nedopadne tak, jako v Omleničce, aby se musel zdemolovat,“ řekl Troup. Podle jeho slov je ale využití této budovy těžké, protože se nachází na nestrategickém místě. „Vidím to zle. Objekt stojí uprostřed obce a je obkroužený komunikacemi. Prakticky není k čemukoliv rozumnému použitelný,“ dodal.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba

Majitelé historického objektu někdejšího pivovaru v Buštěhradu nenašli dosud s představiteli města a zástupci obyvatel společnou řeč. Budovám tak stále hrozí zbourání nebo postupné chátrání.

Zbourání pivovaru je barbarbaství! Taková prohlášení padala včera dopoledne na adresu majitelů buštěhradského pivovaru ze strany památkářů a představitelů obce, kteří nedokáží dlouhodobě najít společnou řeč vedoucí k záchraně jedinečné dominanty Buštěhradu.

Historická budova pivovaru, na níž se výrazně podílel barokní stavitel Anselm Lurag, je nyní v ohrožení kvůli tomu, že by měla nadobro ustoupit moderní výstavbě.

Objekt někdejšího pivovaru, později galvanovny a dále skladu zeleniny, vlastní od roku 1993 firma Level, jež zde provozuje sklad stavebního materiálu. Společnost přišla před časem s návrhem projektu, který by umožnil demolici pivovaru a výstavbu moderních bytových domů. Lidé z města se ale proti tomu ostře postavili a za iniciativy občanského sdružení Buštěhrad sobě a památkářů usilují, aby celý areál pivovaru byl neodkladně zapsán na seznam chráněných památek.

Přestože představitelé společnosti Level údajně již osm let hledají kompromisní řešení jak pivovar smysluplně využít či přestavět, vedení města a architekti vidí za jejich úmyslem pouze snahu o likvidaci objektů.

Při úterním jednání vyjádřili kromě dalších zúčastněných také renomovaní odborníci z oblasti architektury opakovaně obavy, aby jediným chybným rozhodnutím nezmizel jedinečný objekt z povrchu zemského.

„Jednání se nijak nepohnula kupředu. Po celou dobu na nás byla vyvíjena pouze mediální kampaň, aby byl náš záměr poškozen a vypadali jsme jako nějací lumpové. Před časem jsme předložili projekt, který stál naši firmu nejméně milion korun. Ten se nelíbil, takže bych byl rád, kdyby nám naopak Buštěhradští nabídli svoje řešení a my ho nakonec dokázali přijmout. Takhle to dojde pouze do té fáze, že objekt bude nadále chátrat, až nakonec spadne,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Level Pavel Šustík, jenž doplnil, že mají zájem se s městem domluvit. Do dnešního dne prý firma vyčerpala veškeré možnosti a odmítá dělat další nové zbytečné návrhy za nové peníze.

Ke spolupráci města a soukromého subjektu nabádal přítomné i odborník z oblasti architektury a ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT Benjamín Frágner.

„Znám případy z jiných měst i ze zahraničí, kdy se podařilo rekonstruovat pivovar v jeho původní podobě. Je potřeba, aby došlo k určité synergii veřejného a soukromého zájmu. Cena pro budoucnost i firmu bude vyšší, když se vytvoří smysluplná konverze původního objektu, který bude mít za pár let větší cenu než novostavba,“ navrhuje Frágner, jenž nepopírá, že takové řešení je v mnohém složitější.

Tyto návrhy se sice Buštěhradským zalíbily, ale starosta města Václav Nový na ně reagoval zamítavě hlavně kvůli tomu, že obec nemá dostatek finančních prostředků na jejich uskutečnění a firma Level se odmítá v současné době podílet na financování dalšího nejistého projektu.

„Nelíbí se mi, že cokoli jsme dosud přednesli, bylo špatně. Teorie je jedna věc, ale jsem zvědavý, když se celý pivovar stane kulturní památkou a my ho na základě přísných požadavků draze přebudujeme třeba na bytový dům, nevím, kdo si ty předražené byty nakonec koupí,“ doplnil ředitel Levelu Šustík.

Jestli se všechny zúčastněné strany po včerejší bouřlivé diskusi dokáží domluvit, je nyní otázkou. „ Podle mě mají představitelé firmy v hlavě stále ten nejjednodušší návrh, nemít problémy a postavit nové bydlení. Bylo by třeba jednat dále a přesvědčit je o tom, že v jiných městech se to povedlo.

Tvrdím, že když se chce, tak to je možné všechno. Jestli je ale jejich zájem věc protahovat a potom pivovar výhodně prodat, je otázka druhá,“ uzavřela členka občanského sdružení Buštěhrad sobě a architektka v jedné osobě Daniela Javorčeková.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Kateřina Husárová

Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku věnoval osmašedesát tisíc korun ze vstupného letošních pivovarských slavností charitativním organizacím. Město Hanušovice jako spoluorganizátor slavností darovalo charitě přes pětašedesát tisíc.

Předání finančních darů proběhlo v prostorách organizace Dětský klíč v Šumperku, kde se sešli zástupci pivovaru a hanušovické radnice s charitativními organizacemi. Mezi Denní stacionář Šimon, působící na území okresu Jeseník, obecně prospěšnou společnost Dětský klíč Šumperk a Sagapo Bruntál rozdělilo vedení pivovaru osmašedesát tisíc korun. „Je to způsob, jakým může i společnost jako pivovar částečně pomoci handicapovaným lidem. I nadále chceme organizovat akce, které přinášejí lidem zábavu a navíc podpoří dobrou věc,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Stacionář Šimon Jeseník chce finanční dar věnovat na vybavení relaxační místnosti a vybavení dílen pro pracovní terapii. Pro šumperský Dětský klíč představuje dar část financí potřebných na vybudování tzv. odlehčovacího bytu pro autistické děti. V něm bude probíhat nácvik pobytu dítěte bez rodičů za podpory asistenta. V Sagapu Bruntál finance poslouží k nákupu monitorovacího zařízení pro osoby s epilepsií.

Starosta Hanušovic Petr Malcharczik (nezávislý) předal při této příležitosti Charitě Šumperk přes pětašedesát tisíc korun, které jsou výtěžkem radnice z pivovarských slavností. Ty se konají pravidelně v srpnu v hanušovickém pivovaru.

Zdroj: Olomoucko Regiony.cz

Turisté i domorodci mají nyní v historickém centru hlavního města novou atrakci - reklamní plachtu s obří lahví piva Pilsner Urquell.

I když je reklamních ploch v Praze tisíce, tento gigantický "lahváč" upoutal na Křižovnickém náměstí pozornost obyvatel. Svou velikostí a barevností totiž zastínil takové pražské skvosty, jakými jsou například Staroměstská mostecká věž, kostel svatého Františka i socha Karla IV.

Sám vladař působí před poutačem jen jako figurka. Reklamní plachta je natažena přes celou budovu kláštera křižovníků s červenou hvězdou. Uprostřed ní je na potisku veliký gotický výklenek, a v něm se tyčí pivní lahev s obrácenou zátkou, která vypadá jako královská koruna. Pod celým výjevem je pak napsáno velkými písmeny PILSNER I.

„Je to šílené. Základní památky přece nemůžeme zaprodat sponzoringu. Opravdu nedokážu pochopit důvody, které by ospravedlňovaly takové užití reklamy,“ komentoval včera mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Žádný zákon ale porušen není. Jakákoliv vyhláška nebo předpis, které by takové užití reklamy regulovaly, v Praze totiž neexistuje. „Řešili jsme to a já jsem tam posílal kontrolu. Ta plachta ale jen zakrývá lešení, pod kterým probíhají opravy. A z té reklamy se část té rekonstrukce bude financovat, což je podle nás v pořádku,“ uvedl radní pro kulturu a cestovní ruch Milan Richter.

Zdroj: Strategie.cz