Minipivovarů v Česku stále přibývá, nejinak je tomu i ve frýdecko–místeckém regionu. Po Vojkovicích, Kozlovicích, Dolním Sklenově a Karpentné zahájili provoz také v Horní Lomné.

Tyto malé provozovny nemohou velkým výrobcům konkurovat z hlediska množství vyrobeného piva a ceny, mohou však díky malým vyráběným objemům více experimentovat, vařit různé pivní speciály a tím lákat své zákazníky. Každý, kdo od dubna navštívil Wellness hotel Pod Kyčmolem, si kromě relaxace a regenerace v krásné beskydské přírodě mohl vychutnat v místním restauračním pivovaru dva druhy piva. Černé a zlatavý mok plzeňského typu s příznačným názvem „Lomňan“.

K těmto dvěma ležákům přibylo tuto sobotu také pšeničné.

„Nově na zkoušku jsme uvařili pivo pšeničné, které je už v prodeji. Naše pivo se pokoušíme prezentovat i na různých akcích v blízkém okolí. Mohu říci, že zatím s příznivým ohlasem, což jsme moc rádi. Vycházíme zákazníkům vstříc a plníme jej také do plastových lahví, které si mohou odnést s sebou domů,“ informovala Marcela Kubiková, ředitelka čtyřhvězdičkového hotelu.

O kvalitu zlatavého moku se zde denně stará sládek Roman Jopek, který jej vaří přes noc, a to celých deset hodin. „Je to rozhodně zajímavá práce. Předtím jsem netušil, že to trvá tak dlouho, než se pivo uvaří,“ prohlásil s úsměvem vyučený elektrikář. „Vařím jej z poctivého sladu a z poctivého chmele, žádný čínský granulát,“ ubezpečil muž, který se později nesměle také svěřil s tím, že se vlastně jedná o jeho receptury.

Ten, kdo pivu neholduje, jistě si dokáže vybrat z dalších nabídek hotelu. „Lidé si mohou vybrat k odpočinku wellness s vnitřním bazénem, whirpoolem, Kneippovým chodníkem a třemi saunami. Nově máme v provozu lázně bylinkové a chystáme sladovou koupel, mladinovou kůru, která se připravuje podobně jako naše pivo, ale je bez alkoholu. Návštěvníci si mohou pochutnat na naši kuchyni, zahrát si bowling, nebo si vybrat masáž či zábal. Hotel je otevřen i pro širokou veřejnost. Ceny jsou přijatelné a uvedeny na našich webových stránkách,“ uzavřela ředitelka.

Zdroj: Deník.cz | Autorka a foto: Ladislava Vavrošová

http://fm.denik.cz/podnikani/20110823minipivovar.html

Aké pivá varia slovenské a české malé pivovary? Koľko za ne zaplatíte? Ako sa k nim dostanete? Kde si na nich môžete pochutnať alebo ich kúpiť? Odpovede prináša Leto s HN.

Pivovar Sessler, Trnava

Rok založenia: 2008

Ponuka: spodne kvasené, neobsahuje stabilizátory ani chemické prísady, nepasterizované

Druhy: Sessler svetlé 10° a 11,5°; Sessler tmavé 10° a 11,5°; Sessler kvasinkové 10° a11,5°; Sessler polotmavé 20°. Ceny sa pohybujú od 80 centov po jedno euro. Odporúčaná teplota skladovania 2 až 7 stupňov.

Čo vás zaujme: Celý objekt slúžil od konca 19. storočia ako sladovňa, keď v ňom Jozef Sessler založil Prvú trnavskú sladovňu. Pivo sa predáva v pivovarskej reštaurácii, ktorá sa nachádza v objekte pivovaru.

Buntavar, Svit

Rok založenia: 2010

Ponuka: nepasterizované, nefiltrované pšeničné kvasinkové svetlé a polotmavé pivá, aj horkejšie pivo anglického typu

Druhy: Dvanásťstupňové pivá Buntavar Weizen svetlý, Weizen-Markus a Michael Blanche a 14° horkejšie Buntavar Epa-Jane.

Čo vás zaujme: V priestoroch, kde sa nachádza v súčasnosti reštauračný pivovar, sa v minulosti nachádzal diskoklub. Minipivovar Buntavar má v reštaurácii presklenú stenu, cez ktorú môžete vidieť naživo varenie, kvasenie a stáčanie piva.

Pivovar Amadeus, Šurany

Rok založenia: 1997

Druhy: Šuriansky ležiak svetlý 11,5° a Šuriansky ležiak tmavý 13°. Ceny piva sa pohybujú okolo jedného eura.

Čo vás zaujme: Súčasťou skutočne maličkého pivovaru je Pivovarský dvor, ide o výčap, kde sa nenajete. Nikde inde toto pivo nekúpite, nachádza sa na cestnom ťahu z Levíc.

Perla, Banská Bystrica

Rok založenia: 1992

Ponuka: Varia iba dva druhy piva, plzenského a bavorského typu

Druhy: svetlá 12° Zlatá perla a tmavé pivo bavorského typu Perla špeciál 14°

Čo vás zaujme: Podnik, ktorý je spojený s pivovarom, vznikol ako prvý reštauračný pivovar na Slovensku. Pivo predáva výlučne vo svojej reštaurácii.

Turčiansky pivovarnícky dom Victoria, Martin

Rok založenia: 2010

Ponuka: Pivá classic a špeciál

Druhy: Victoria Pils 12°; Victoria tmavé 13°; k špeciálu patria Victoria Weizen 13°, Victoria red Ale 14°, Victoria Doppelbock 15°, Victoria Porter 18°

Čo vás zaujme: Minipivovar Victoria je súčasťou hotela Victoria

Pivovar Kaltenecker, Rožňava

Rok založenia: 1997

Ponuka: Stály sortiment, sezónne špeciality, ochutené, nepasterizované

Druhy: Kaltenecker Kras 10° a 11,5° a zázvorové 12°; Märzen polotmavé 13°; Brokát 13° a 27°; medzi sezónne pivá patria Mai Bock, Winter Bock a Brokát prémium 16°; Rauchweizen (polotmavé), Weizen Dunkel (tmavé), Weizen (svetlé) 12°; Rauchbier 13°; ochutené majú napr. s príchuťou čili, vanilky či kávy. Jeho cena sa pohybuje od jedného eura.

Čo vás zaujme: Patrí medzi najstaršie minipivovary na Slovensku. Pivovar je súčasťou pivovarskej reštaurácie Kaltenecker.

Pivovar Sandorf, Prievaly

Rok založenia: 2011

Ponuka: pšeničné a ovocné, nepasterizované

Druhy: svetlý ležiak 10° a 11°; polotmavý a tmavý ležiak 12°; medový, zázvorový, čučoriedkový, capuccino a višňový špeciál 12°. Odporúčaná teplota skladovania 5 až 10 stupňov. Cena za veľké čapované je okolo 80 centov, za fľaškové dve eurá.

Čo vás zaujme: Pivovar predáva aj pivnú kozmetiku – pivný šampón, sprchový gél a balzam. Tá však priamo nepochádza zo Sandorfu. Pivo sa vyrába v pivničných priestoroch Šandorfského šenku, kde sa čapuje aj predáva vo fľaškách či v tankoch. Prievaly sa nachádzajú na Záhorí pri Senici.

Pivovar Dobrovar, Dobrá Niva

Rok založenia: 1994

Druhy: Jednenásťstupňový Dobrovar, nefiltrovaný, svetlý kvasinkový, ktorý plnia do fliaš priamo v pivovare

Čo vás zaujme: Dobrá Niva sa nachádza pri Zvolene a pivovar stojí v objekte roľníckeho družstva, kde sa v minulosti skladovala výpočtová technika. Minipivovar a reštaurácia sú v spoločnom objekte. Na jeho vybudovanie inšpiroval majiteľov pivovar Perla v Banskej Bystrici.

Golem, Košice

Rok založenia: 2002

Ponuka: kvasinkové nefiltrované pivo plzenského typu

Druhy: 11,5° Golem svetlý, miešaný a tmavý. Cena za malé pivo sa pohybuje od jedného eura.

Čo vás zaujme: Piváreň sa nachádza v zrekonštruovanej 500-ročnej historickej budove a pri vstupe víta zákazníkov robot v podobe sluhu Golem. Pivo vyrobené v košickom pivovare sa podáva iba v pivárni Golem

Zdroj: hnonline.sk | Autorka: Marta Hilkovičová

http://hnonline.sk/c1-52632800-kde-uhasite-v-lete-smad-prehlad-slovenskych-minipivovarov

Finalistky Miss chmele a piva začnou bojovat v části disciplín už za dva týdny na dočesné.

Na návštěvu svého „domovského“ pivovaru se v srpnu vydala Miss Zlatopramen pro rok 2011 Veronika Sluková. Během návštěvy si prohlédla celý pivovar a důkladně se seznámila zejména s výrobním postupem a technologií výroby piva.

Za tento pivovar bude soutěžit ve finále populární akce Miss chmele a piva. Její finále se zábavným večerem proběhne na konci září v Žatci.

Čtyřiadvacetiletá Veronika Sluková pochází z Loun a její úspěch v castingu a postup mezi finalistky soutěže Miss chmele a piva vzbudil v její rodině velké nadšení. „Především můj dědeček byl velmi rád, že reprezentuji zrovna značku Zlatopramen, protože to je již řadu let jeho oblíbené pivo,“ říká Veronika Sluková. „Ráda soutěžím a chtěla jsem se účastnit nějaké soutěže krásy. Tak jsem se přihlásila,“ říká.

K jejím koníčkům patří vedle jízdy na koni a na in-line bruslích, četby, tance a zpěvu také modeling - přehlídky i fotografování. Živí ji ovšem práce v administrativě. „Na případnou výhru raději moc nepomýšlím, je to pro mě především zajímavá zkušenost,“ uzavírá půvabná blondýnka.

Poznají to pravé pivo?

V klání o titul Miss chmele a piva ale nejde jen o krásu, a proto po návštěvě domovského pivovaru všech deset finalistek čeká na začátku září další soutěžní kolo, a to degustace piva. Ta se bude konat ve Chmelařském institutu v Žatci a reprezentantky jednotlivých pivovarů budou mít za úkol poznat pivo právě z jejich pivovaru. Na ochutnávky pak navážou technické disciplíny na Dočesné v Žatci 3. září, kde budou soutěžící dívky prokazovat, jak rychle a dobře umějí česat chmel a také jak dovedně zatancují s korbelem piva na hlavě u tanečního partnera.

Poté finalistky vyrazí na soustředění do Spojených arabských emirátů, kde budou nacvičovat volné disciplíny a celou choreografii včetně promenády v plavkách pro finálový galavečer. Ten se bude konat 30. září v Městském divadle v Žatci.

Vedle účasti v soutěži Miss chmele a piva ČR čeká na Veroniku Slukovou i řada dalších povinností, vyplývající z jejího titulu Miss Zlatopramen. Bude se tak účastnit vybraných akcí, které značka Zlatopramen 11° podporuje, například tradičního Plesu Ústečanů.

Zdroj: Žatecký deník | Autorka a foto: Ludmila Čechová

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/miss_chmele_piva_20110820.html

Že pivo k ženě nepatří? „To je jeden z největších mýtů o pivu,“ říká novinářka Hana Večerková, „přispěly k němu i všechny ty chlapácké reklamy. V historii bylo pivo výsadou žen.“

Dá se říct, že novinářka Hana Večerková již důkladně otestovala ledacos. Jako vedoucí spotřebitelské přílohy Test MF Dnes, ve spolupráci s Českým rozhlasem, nebo jako autorka scénáře pořadu České televize Testoviny.

V jeho rámci připravila také (společně s Janem Kissem) spotřebitelský seriál a stejnojmennou knihu ABECEDA PIVA.

Co bylo podnětem? Šlo o čistě profesní záležitost, nebo roli hrála třeba láska k pivu?

Asi obojí. Pivo mě hodně baví, ale zároveň jsem si uvědomila, že toho o něm moc nevím, což je pro Čechy typické. Svědčí o tom i různé průzkumy, které ukazují, že si lidi například myslí, že desetistupňové pivo má deset procent alkoholu…

Narazili jste na nějaké další mýty a omyly, které o pivu panují?

My jsme mluvili s odborníky a ti mýty nešíří, spíš jsem si poopravila své omyly. Například u nás velmi rozšířený názor, že pivo dělá mužům „krásná těla“, že jde na tloušťku. Lékař nám ale vysvětlil, že to tak úplně není. Ano, po pivu se tloustne, ale na vině není pivo jako takové, ale hořké látky, které jsou v pivu a zvyšují chuť k jídlu. Takže čím víc piva vypijete, tím větší chuť máte k jídlu. A pak, velcí pivaři si také k pivu dopřávají hojně tvrdší alkohol, a to je pak opravdu kalorická bomba. Lékaři ale pivo považují za docela zdravý nápoj, protože je plné vitamínů, minerálních látek, a alkoholu má ze všech alkoholických nápojů nejméně.

Přece jenom – kombinace žena a pivo je vnímána jako trochu nevhodná nebo nezvyklá. Jak vás přijímali „pivní profesionálové“, nedívali se na vás trochu s patra?

Vůbec, já se jim ale do řemesla nepletu. To je vlastně jeden z největších mýtů, že pivo k ženám nepatří. V historii bylo vždy výsadou žen. Ve středověku se pivo vařilo v každém druhém domě, v kuchyni, byla to velká dřina a starala se o ni žena. Teprve ve chvíli, kdy se z piva stalo řemeslo a hlavně výnosný obchod, se ho chopili muži. A ženy odsunuli do role pomocnic, třeba k mytí sudů, říkalo se jim sudomylky. Pravda je, že muži pivo povznesli na ten nápoj, kterým dnes je. V pivovarech se ženy objevují teprve v poslední době. Pracovaly tam i dříve, ale v laboratořích nebo při pomocných pracích, dnes už je najdeme na pozicích sládků. Myslím, že máme v republice asi pět, šest sládkových, které skutečně vedou výrobu piva.

Já jsem dokonce slyšela, že ženy jsou lepší degustátorky piva.

To je pravda. Ostatně to platí i u vína, ženy mají lepší nos, chuťové buňky, to je dokázáno. Nicméně degustace piva není lehká záležitost, je potřeba hodně velký cvik, není to tak jednoduché.

V úvodu vaší knihy mě pobavil japonský experiment s krysami, které prý preferují české pivo. To je reálný výzkum, nebo nadsázka?

To byl skutečný průzkum. Dokázal, že české pivo má velkou pitelnost. Když jsem ten výraz použila v novinách poprvé, všichni se ptali, co jsem si to vymyslela. Dnes je ten výraz už běžný, je to vlastnost piva, která způsobuje, že se napijete a po prvním doušku dostanete chuť na další napití. A Japonci, jak se snaží přijít všemu na kloub, tak si chtěli ověřit, jestli je české pivo skutečně tak dobré, jestli má tak vysokou pitelnost. Zkoušeli to na krysách – opakovaně jim nabízeli české pivo, nějaké zahraniční pivo a vodu. Krysy vždycky vypily nejdřív to české, pak vodu a pak teprve cizí pivo.

„I krysy volí české pivo“ je dobrý slogan, nicméně cílovka bude jinde. Hlavně v poslední době je znát snaha pivovarů zaujmout nové zákazníky – ženy, vymýšlejí se pro ně nové chutě, míří na ně reklama…

Je to pochopitelné, spotřeba piva klesá a pivovary se snaží hledat nové zákazníky, a kde je najít? Objem mužů, kteří pijí pivo, se už nezvýší, takže cílí na mladé a na ženy. Pivovary je léta marketingově zanedbávaly, všechny ty reklamy chlapi sobě, chlapáctví, hlavně odjet od ženskejch a tam si to pivo užít… To vedlo k tomu, že národ pivo vnímá jako chlapský nápoj, což ale vůbec není pravda. Spousta žen pivo pije – a proč by neměla?

S tím souvisí ještě další věc – velmi výrazně se změnilo pivní sklo. Ženě opravdu těžký půllitr nesluší, ten je skutečně chlapský. Ale jak přišly do hospod lepší sklenice z tenkého skla, třeba i na nožičce, najednou se z piva stal slavnostnější nápoj. Dnes už jsou takové sklenice a taková piva, že si je můžete představit v ruce ženy ve večerní toaletě na plese nebo rautu.

Navštívili jste velké množství pivovarů, od těch velkých až po minipivovary. V čem je základní rozdíl mezi giganty a prcky, používají jiné postupy a technologie? Znamená malý pivovar tradiční?

Základní rozdíl je v tom, že ty velké vaří mnohonásobně víc než ty malé, to je třeba si uvědomit. To co malý pivovar uvaří za rok, „vyplivne“ ten největší za jeden den. Základní suroviny a základní postup vaření jsou víceméně stejné, ale liší se v technologii. Někde používají CK tanky, jinde otevřené kvašení.

Ale to, že někdo používá nerezové CK tanky, neznamená, že by nemohl vyrábět tradiční české pivo. Je to moderní technologie, která k průmyslové výrobě prostě patří, v mlékárnách už taky nestloukají máslo v dřevěné máselnici. Takže CK tank ano, otázka je spíš, jak se používá. Pokud v něm probíhá jak hlavní kvašení, tak dokvášení, tak už se těžko dá mluvit o tradiční české výrobě, protože ta oba procesy odděluje. Jenže některé velké pivovary urychlují výrobu, z ekonomických důvodů pochopitelně, některé vaří pivo jedné vysoké stupňovitosti a pak ho ředí vodou na různé stupně.

Ale nelze všechny házet do jednoho pytle. Stelně jako nelze říct, že malé pivovary rovná se dobré pivo. Znám i piva z malých pivovarů, která prostě dobrá nejsou.

Jisté je, že v malém pivovaru si mohou s produktem víc „pohrát“. Takový restaurační pivovárek může uvařit jednu várku piva, jakoby experimentálně, může si vymyslet jakoukoli recepturu, nechá ho vypít svým hostům – povedlo se, nepovedlo se, příště udělá něco jiného… Kdežto velký pivovar si tohle nemůže dovolit; než zavede výrobu nového druhu, musí mít jistotu, že bude mít úspěch. Proto se velké pivovary dlouho nepouštěly do speciálních piv s vyšší stupňovitostí, protože pro ně nebyl odbyt. Donedávna je dělal prakticky jen pivovar Náchod, dnes už je nabízejí i další. Ale stále je to okrajová záležitost, 95 procent piva, které vypijeme, je výčepní a ležák.

Dělení piv

Piva podle extraktu původní mladiny (bývalé stupně) v hmotnostních procentech:

lehká – do 7 %

výčepní – 8 až 10 %

ležáky – 11 až 12 %

speciální – 13 % a více

Slyšela jsem – spíš hanlivě míněné – označení „europivo“ pro značky z velkých pivovarů.

Ano, tenhle výraz se používá, ale taky zneužívá. Hodně lidí tak označuje jakékoli pivo z velkého pivovaru, podle mého názoru nezaslouženě. Jisté je, že technologické vybavení je ve všech velkých pivovarech stejné, sládek nemá moc prostoru pro nějaké experimenty, tím pádem se piva stále více mezi sebou podobají. Eurobeer je pivo, které se vyrábí napříč celou Evropou, celým světem. Je jedno, jestli ho pijete v Praze, nebo v Peru, pořád má stejnou chuť.

Jak „zabít“ dobré pivo? Skladováním, čepováním, naléváním…? Jaký je vztah pivovarů a hospodských? Kontrolují pivovary, jak se dál nakládá s jejich značkou, jak to známe z Postřižin?

To dnes dělají taky, alespoň ty větší, které na to mají. Otázka je, jak důsledně, protože se jako zákazníci v hospodách pořád setkáváme se špatnou kvalitou piva. Čepované pivo je chuťově lepší než lahvové, ale strašně záleží na tom, jak se o něj hospodský stará. On může skutečně dobré pivo z pivovaru zkazit, když se nebude starat o trubky, pravidelně je čistit a jednou za čas si pozvat odbornou firmu na sanaci pivních cest… To všechno je hrozně důležité. Já už dnes právě díky práci na seriálu poznám po prvním napití, jestli je hospodský dobrý, nebo ne.

Jak se pivo dostane do pípy

Tlačná média:

Vzduch (kompresory)

Je levný, ale způsobuje oxidaci piva; pivo ztrácí říz, navíc v něm vzniká prostředí příznivé pro množení mikroorganismů.

Oxid uhličitý CO2

Zamezuje oxidaci, při malé výtoči a nízké teplotě může způsobit přesycení piva.

Směs plynů CO2 a dusík N2

Neovlivňuje chuťové vlastnosti piva a garantuje mikrobiologickou čistotu. Zvyšuje ale cenu piva.

Ovlivnila ještě nějak tahle vaše zkušenost váš postoj k pivu?

Moje chutě se příliš nezměnily. Spíš jsem pivo přiřadila ke své práci. Mám v MF Dnes na starosti spotřebitelské testy, ale na testování piva jsme si dlouho netroufali. Teď už je to jinak. Podařilo se nám dát dohromady odborníky a testujeme piva z obchodů. Dělali jsme i test čepování piva v hospodách – hodnotili jsme míru piva, to je taky bolavá záležitost, chlazení a čistotu pivního skla. To je velmi, velmi důležité. Špatně umytá sklenice pivo totálně zkazí. Našli jsme hospody, kde se o to skutečně dobře starají a pivo je ve špičkové kvalitě, ale i hospody, kde bylo pivo teplé, špatná míra…

Ale i to se mění k lepšímu, jako všechno v gastronomii. Svaz pivovarů vytvořil před několika lety pivní kodex, kde jsou základní pravidla, jak by měl hospodský o pivo pečovat. Ale je to dobrovolné, nikdo ho k tomu nemůže přinutit.

Vedle „normálního“ piva se vyrábí i pivo nealkoholické a také bez cukru. Pivu bez cukru odborníci – vzhledem k velkému množství diabetiků a obézních lidí – předpovídali budoucnost. Je v tomto směru něco nového, zaměřují se pivovary i na tyto spotřebitele?

Mnoho pivovarů má ve svém portfoliu pivo se sníženým obsahem cukru, mluvilo se o něm, že by to mohl být podobný fenomén jako nealkoholické pivo, které mělo obrovský nárůst spotřeby, že by to mohl být hit, ale nestalo se. Více se daří pivům s různými příchutěmi, což je spíš doména malých pivovarů, velké pivovary je dělají málokdy. Zato nealkoholické pivo vaří spousta pivovarů. Myslím, že tu není velký pivovar, který by ho nedělal. Každý má alespoň jeden druh, některé i více.

V supermarketech můžeme koupit levnější piva pod značkou supermarketu, které pro něj vyrobí často anonymní výrobce. Dá se říct, že jsou horší? Liší se tato piva od běžné produkce daného pivovaru, dělá je jinak?

I tato piva jsme v MF Dnes testovali, výrobce se samozřejmě musí vejít do ceny, požadavky hypermarketů jsou tvrdé. Na čem to má ušetřit? Pivovary někdy tahle levná piva i dotují, jen proto, aby se do řetězce dostaly, takže dávají stejné pivo pod svojí značkou i pod značkou řetězce. A pak jsou samozřejmě výrobci, kteří ušetří na surovinách i technologii. Svého času se české pivovary „postavily na zadní“ a odmítaly hypermarketům dělat tak levná piva, protože je to pro ně ztrátové, a tak si hypermarkety našly zdroj jinde. V Polsku, v Rumunsku – v zemi, která nemá vůbec žádnou pivní tradici a vaří pivo, jen aby bylo co nejlevnější. I to se v našem testu projevilo, měli jsme tam pivo z kukuřice, pít se nedalo.

Ale zákazník nepozná, jaké pivo si kupuje. Tam myslím nemusí být označeno, kde a kým bylo vyrobeno.

Ano, to je problém. Na lahvi je většinou „vyrobeno v EU“ nebo „vyrobeno pro…“. Hypermarkety dělají všechno pro to, aby pravého výrobce neuvedly.

A může to být to Rumunsko…

Může to být Rumunsko, může to být Polsko, může to ale být český pivovar… A hlavně se to v průběhu času mění.

Takže si můžu říct: Tady to levné pivo mají celkem dobré – a příště najdu ve stejném obalu úplně něco jiného?

Přesně tak. Před časem si lidé celkem pochvalovali značku jednoho řetězce – to pivo bylo z českého pivovaru, ale pak hypermarket sáhl po jiném dodavateli ze zahraničí – a to pivo už tak dobré nebylo.

Jsou nějaké zřejmé trendy, něco, co frčí? Sledují výrobci novinky, nebo jedou „na jistotu“?

Velké pivovary mají své pilíře, do kterých vkládají nejvíc prostředků. Ale i to se mění, v loňském roce se objevilo hodně jedenáctek, letos jsou to reklamní slogany „pivo jako tenkrát“ nebo „tradiční pivo“, které hrají na návrat k tradiční výrobě. Přibývají speciály, i u velkých pivovarů. A také přicházejí s limonádami – potřebují nové zákazníky, tak sázejí na celou rodinu. Je tu velký boom takových těch malinovek, retro nápojů… U malých pivovarů jsou to zase speciály, do módy začíná přicházet třeba pšeničné pivo, pila jsem už i žitné. Snaží se. Musí, protože spotřeba piva výrazně klesla, v průměru o devět procent, velkým pivovarům ještě víc.

Čemu se ten pokles přičítá?

Určitě za to může cena, která se zvedla. Svoji roli hraje i moderní způsob života, dát si v pracovní den pivo, to člověka odrovná, navíc jsou tu kvalitní nealko piva, takže není důvod pít alkohol. Tu chuť nebo potřebu piva můžu vyřešit nealkoholickým pivem k obědu. Víc se cestuje autem, jsou přísnější kontroly. A nejezdí sem už tolik pivních turistů. Tohle všechno dohromady se na spotřebě piva projevilo. Pořád ji máme největší na světě, i když už to není těch rekordních 160 litrů na každého člověka.

Pivo tradičně vnímáme jako nápoj k těžkým jídlům, vy toto omezení vyvracíte. K čemu se tedy hodí pivo?

Pivo plzeňského typu určitě skvěle pasuje k české klasické kuchyni. Ale jsou i jiná piva, která se hodí zase k jiným pokrmům. Už hodně dlouho se mluví o pivním sommeliérství, o novém oboru, který by radil, jaký druh piva se k jakému pokrmu hodí. Je to hodně v plenkách, myslím, že se to zatím moc neujalo, víc se o tom píše, než že by to fungovalo v reálu. Vhodnější nápoj pro kombinování s jídlem je víno, protože každé víno má jinou chuť, jiné vlastnosti, takže tam se skutečně může vybírat, jaká odrůda, jaké víno se k jakému jídlu hodí. U piva je to obtížnější.

Na závěr knihy srovnáváte počty pivovarů, zaniklých, těch, co přežily, i nově zrozených minipivovarů. Na mapě z roku 2007 bylo 110 míst, kde se vařilo pivo. Píšete: „Uvidíme, jak bude vypadat pivovarská mapa za dva za tři roky.“ Tato lhůta již vypršela, sledujete, jak se tedy situace v pivovarnictví vyvíjí dál?

Určitě je víc pivovarů, kterých přibylo, než těch, kterých ubylo. Vlna zavírání pivovarů z ekonomických důvodů je už dávno za námi. Ty, které byly na zavření, jsou už dávno zavřené. Ale není to žádný důvod ke smutku. Vznikají nové restaurační minipivovary, vlastně hospody s výrobou vlastního piva. Přibyly i průmyslové pivovary, například Chotěboř, někde se znovu otvírají pivovary, které již byly nějakou dobu uzavřené. Ale myslím si, že prostor pro další velkou novou značku u nás není.

Zdroj: Vitalia.cz | Autorka: Lenka Krbcová

http://www.vitalia.cz/clanky/poznam-po-prvnim-napiti-jestli-je-hospodsky-dobry-nebo-ne/

První ročník pivních slavností zkloubili pořadatelé s tradiční poutí.

V Radimovicích u Želče se letos poprvé konaly pivní slavnosti. Během dvou dnů mohl každý z příchozích ochutnat pivo z jedenácti pivovarů (pozn. PI: mj. i z Pacova a Dražíče) s nabídkou 35 druhů tradičních i netradičních piv. Z těch netradičních bylo možné okoštovat například pivo mandarinkové, švestkové, višňové nebo pivo s limetkou.

Pivní degustace se mohli účastnit například i ti, kteří na akci přijeli autem. K mání zde byla i piva nealkoholická.

V průběhu slavností se pořádalo i několik soutěží. „Proběhlo jich asi šest typů. Z těch nejzajímavějších byla soutěž degustátorská, při které soutěžící poznávali značky piv. Dále takzvaná exáda. V níž šlo o to, kdo z mužů vypije nejrychleji půllitr piva na ex. Dámy měly zase vypít třetinku piva brčkem na ex. Zajímavou soutěží byl také souboj v držení tupláku a jeho následného vypití, také na čas," popsal pivní soutěžní disciplíny jeden z organizátorů Petr Blažek.

„Přiznám se, že nejsem sice pivař, ale nedalo mi to a ochutnala jsem. Nejvíce mi asi chutnalo černé pivo, jelikož je sladší a to mám ráda," prozradila starostka Radimovic, Jana Hnojnová.

„Je tady moc fajn atmosféra a myslím si, že se lidé skvěle baví. Nejvíce asi u těch pivních soutěží. I moje dcera se zúčastnila pití piva brčkem a umístila se na prvním místě," říká radostně starostka Jana Hnojnová, která je spolu s Petrem Boháčem a Petrem Blažkem organizátorem celé akce.

Kromě slavností piva se v Radimovicíh konala i tradiční pouť. Uvnitř v kulturním domě se tedy konala prezentace a degustace zlatavého moku a venku na návsi byly pouťové atrakce a řemeslné trhy. Součástí doprovodného programu bylo i hudební vystoupení rockových kapel Ruleta a Big Papa. Celé slavnosti moderoval DJ Vladimír "Kosťa" Kostínek.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Michala Nováčková

http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/v-radimovicich-teklo-pivo-proudem20110820.html

Hledání nových ekologicky šetrných a hospodárných cest v oblasti jednotlivých technologických kroků v pivovarském průmyslu.

Z hlediska trvale udržitelného rozvoje překročil pivovarský průmysl bod, ze kterého již není návratu. Poté, co tato oblast potravinářského průmyslu dosáhla vrcholu, musela se odklonit od tradičních způsobů k čistým technologiím, které jsou v souladu s neustálým zvyšováním kvality, zajištěním trvalé udržitelnosti a flexibility. To vše přirozeně za nižších nákladů.

Těmto požadavkům zcela vyhovuje použití membránové filtrace. Jedná se o způsob bez bezpečnostních a zdravotních rizik spojených s používáním tradičních křemelinových filtrů, přičemž se u vyrobeného piva dosahuje vynikající kvality s delší trvanlivostí a stabilitou jakosti.

Ze zkušeností, které shromáždila nizozemská firma Norit Process Technology, za deset let své činnosti při vývoji membránové filtrace piva, vyplývá následující:

Trvalá udržitelnost: Pivovary, které se rozhodnou přejít k výrobním technologiím ještě únosným pro současný rozvoj, kombinují nejlepší kvalitu spolu s nízkou spotřebou přírodních zdrojů, přičemž se současně pracuje ve zdravém prostředí.

Řešení problému „analyzovatelnosti" dat (scalability): S rostoucím tlakem na finance hledají pivovary alternativy proto, aby byla zajištěna jejich budoucnost i z hlediska kapacity. Aby obstály v zajištění zvýšených požadavků na kapacitu v období špiček poptávky po pivu nebo během přizpůsobování se různé kvalitě surovin, potřebují pivovary systém, který je značně rozvinutý, rozšířený a zároveň i podrobný.

Stabilita: V průběhu poslední dekády vzrostl počet speciálních pivovarů, které byly převzaty velkými pivovarskými skupinami proto, aby mohla být speciální piva nabízena po celém světě. V této oblasti se hledí zejména na to, aby se zlepšovala chuť a koloidní stabilita hotových výrobků. Proto je nutné zabezpečit, aby nedošlo k žádnému zhoršení kvality a zároveň ji zajistit při transportu na vzdálené trhy. To platí i v případě místní licencované produkce proto, aby tamní výrobky měly stejnou kvalitu, jako pivo vyráběné v zemích původu.

Flexibilita: Moderní výrobní procesy by měly být jednoduché a efektivní. Moderní pivovary proto vybírají technologie, které usnadní strategii jednoznačného rozlišování výrobků a jsou schopné přecházet ve výrobě od jednoho typu piva na druhý.

Moderní technologie jsou v dnešní době cenově dostupné, a to nejen pro přední pivovarské skupiny s velkými závody. Dokonce i růst trhů, odklon od starých trendů s méně ekologickými výrobními metodami, to vše stále více směřuje k moderním, vysoce účinným a sofistikovaným technologiím.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=154&ch=13&typ=1&val=113233

Čím je větší teplo, tím větší žízeň a spotřeba piva. Jenže když je zima a prší, tak jako po většinu letošních prázdnin, žízeň není. A pivovary to tvrdě pociťují. A s nimi i hospodští.

"Pivovary brečí a říkají, že červenec i polovina srpna jsou z pohledu jejich tržeb tragické. Právě letní měsíce jsou pro pivovary hlavním obdobím prodeje," vysvětluje Jan Veselý z Českého svazu pivovarů a sladoven.

Proti loňskému roku mohl prodej piva přes prázdninové měsíce klesnout podle odhadů až o deset procent. Zástupci pivovarů přiznávají, že jim je chladné a deštivé počasí proti srsti. "Co se týká pivního trhu, letošní hlavní sezona je zatím výrazně ovlivněna teplotními změnami. Po výjimečně teplých a slunečných dnech v květnu a červnu přišel chladnější a deštivý červenec. Křivky prodeje, jak to u piva bývá zvykem, tyto změny počasí kopírují," říká Pavel Barvík, mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

S tím souhlasí i další. "Není to dobré. Květen a červen jsme měli výborný, ale přes prázdniny je to meziročně mnohem horší. Poklesy jsou v řádu jednotek procent," souhlasí zástupce jednoho z pivovarů, který si přál zůstat v utajení.

S nižšími tržbami se potýkají i provozovatelé hospod a restaurací. Shodují se, že návštěvnost je letos proti jiným létům podstatně slabší. "Počasí nám kazí výsledky. Jakmile vyleze sluníčko, tak tu lidi hned jsou. Jenže letos moc sluníčka zatím nebylo," podotýká majitel hospody U Pytláka na Třeboňsku.

Mezi hlavní klientelu patří v létě cyklisté, jenže ty špatné počasí letos na kola tolik netáhlo. Podobně to vidí i provozní z českokrumlovské restaurace Eggenberg. "Je dost vidět, že letos bylo kvůli špatnému počasí míň vodáků," souhlasí hospodský.

Pivovary přesto doufají, že i když letní prodeje nejsou dobré, tak že se za celý rok dostanou zhruba na stejnou úroveň jako v loňském roce. Tomu by měly pomoci hlavně dobré tržby z května a června, kdy si pivovary libovaly díky teplému počasí.

Na tohle léto nebudou ale v dobrém vzpomínat ani výrobci nealkoholických nápojů. I jejich tržby závisí na teplotě. "Co prodáme v teplém létě, může být až dvojnásobek toho, co prodáme v zimě," upozornil nedávno v rozhovoru LN generální ředitel společnosti Mattoni Alessandro Pasquale. Dosud přitom počasí prodejům moc nesvědčilo.

Zdroj: Lidovky.cz

http://byznys.lidovky.cz/trzby-pres-leto-tragicke-breci-pivovary-fd3-/firmy-trhy.asp?c=A110820_101346_firmy-trhy_OGO

Do 1600 restauračních zařízení v celé České republice putovalo Dožínkové pivo, které pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka uvařili v Královském pivovaru Krušovice. Dožínkový pšeničný speciál mohou všichni milovníci dobrého piva ochutnat už za dva dny, 25. srpna. Čepovat se bude do vyprodání zásob.

Krušovičtí letos vyrobili téměř 900 hektolitrů Dožínkového piva, které se rovným dílem rozdělí mezi Čechy a Moravu. To je o 200 hektolitrů více než v roce 2010. „Dožínkové je svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě jsme kromě ječného světlého a karamelového sladu použili výrazný podíl sladu pšeničného,“ přibližuje dvanáctistupňový speciál Tomáš Kosmák.

Letos se bude Dožínkové pivo prodávat v 800 restauračních zařízeních v Čechách a 800 na Moravě. Majitelé či provozovatelé svá restaurační zařízení označí nálepkou, na stoly postaví stojánky, budou mít k dispozici i plakáty a plakety na pípy. Štamgasti tak snadno poznají, kde se Dožínkové točí. Seznam všech restaurací, kde se bude Dožínkové pivo čepovat, najdou všichni zájemci také na webových stránkách www.dozinkovepivo.cz.

Dožínkové pivo má obsah alkoholu 4,7 procenta a dosahuje stupňovitosti 12,6 %. Je nefiltrované, tudíž lehce zakalené a dokonce zdraví prospěšné. Zbytky pivovarských kvasnic jsou cenným zdrojem vitaminu B. Pivo má hustou, krémově bílou pěnu.

Dožínkové pivo je charakteristické svou lehkou, mírně nakyslou chutí a velmi jemnou hořkostí, kterou mu dodává žatecký chmel. „Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti s mírným nádechem po hřebíčku. Proto pivo mohu doporučit ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu,“ konstatuje Tomáš Kosmák.

Dožínkovým pivem Krušovičtí oživili tradici výroby pšeničných piv. Ta se na našem území běžně vařila do poloviny 19. století, než je vytlačily světlé ležáky. Pšeničná piva, tzv. „weizenbiery“ pocházejí původně z Bavorska a části Rakouska, kde jsou populární dodnes.

Dožínky jsou slavnost, spojená s ukončením žní. V minulosti se veselila především čeleď, přičemž přípravy začínaly s týdenním předstihem. Děvčata pletla ohromný věnec z klasů obilí všeho druhu, do něhož zaplétala ovoce, cukrovinky a koláče. S věncem pak dívky doprovázely poslední vůz, směřující z pole do dvora. Čestný úkol nést věnec připadl nejhezčí a nejvýřečnější dívce. Ostatní nesly ověnčené hrábě. Součástí průvodu byly i oblíbené „živé snopy“. Obvykle dva mládenci a dvě děvčata si na svůj oděv našili slámu a na hlavu si upletli jednoduchý věnec z obilí. Hospodář s panímámou si pak poslechli dožínkové přání. Hospodář pak obdaroval chasu penězi a panímáma občerstvením. Následné veselice s muzikou, dobrou náladou a bohatě prostřeným stolem se lišily podle regionů a doby konání. Navazovaly i na staré zvyky z pohanských dob, kdy předkové obětovali první a poslední snop bohům úrody.

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Heineken ČR

http://www.heinekenceskarepublika.cz/cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/2011/335

Pilsner Fest odstartuje druhou etapu komunikační kampaně Českého olympijského výboru Žijeme Londýnem. Pilsner Urquell jako sponzor Českého olympijského týmu podporuje tento projekt, který přibližuje veřejnosti myšlenku olympismu a blížící se hry v Londýně 2012. Na Bulvár Pilsner Festu tak v sobotu 27. srpna v ranních hodinách dorazí červený dvoupatrový londýnský autobus, který do začátku olympiády v Londýně jako informační základna objede celkem 128 míst po celé ČR. U autobusu proběhne i autogramiáda sportovců.

„Jsme rádi, že olympijský doubledecker odstartuje druhou fázi kampaně Žijeme Londýnem na tak prestižní a rozsáhlé akci, jakou je právě Pilsner Fest. Šířit povědomí o blížících se olympijských hrách a propagovat myšlenku olympismu při takové události je pak mnohem snazší,“ podotkl Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru.

S přítomností doubledeckeru se sportovní fanoušci a návštěvníci Pilsner Festu mohou těšit na autogramiádu se známými českými sportovci, účastníky olympijských her. Pozvání přijaly západočeské sportovní legendy: střelec Jan Kůrka, hokejista Bohuslav Ebermann, házenkář Vladimír Jarý či veslař Václav Chalupa. Autogramiáda proběhne u doubledeckeru na oddechové zóně zvané Bulvár v sobotu 27. 8. od 17 hodin.

„Pilsner Urquell a Český olympijský tým patří neodmyslitelně k sobě již 9 let. Podporujeme to, co je na olympiádě nejdůležitější - soubor pravých hodnot a fair play. Kampaň Žijeme Londýnem na oslavě plzeňských piv je názorným příkladem toho, že pivo a sport v té správné míře jdou rozhodně dohromady. Koneckonců o tom svědčí i naši dva moderní pětibojaři Michal Michalík a David Svoboda, kteří se podíleli na letošní várce pro Pilsner Fest a kteří jsou kromě sportu také věrnými vyznavači plzeňských piv,“ uvedl Jan Kovář z Plzeňského Prazdroje.

V prostoru doubledeckeru se díky velkoplošné obrazovce a počítačovým konzolím zájemci dovědí bližší informace o kampani Žijeme Londýnem a především o samotných olympijských hrách. Připomenou si slavné olympijské okamžiky nebo mohou poslat vzkaz svému oblíbenému sportovci. Uvnitř londýnského doubledeckeru se pak mohou zájemci zapojit do různých soutěží a kvízů.

Vedle doubledeckeru bude pro soutěživé a hravé typy připraven veslařský trenažer RWE, který zájemcům změří vzdálenost dosaženou za jednu minutu. Výsledný čas pak budou moci porovnat s rekordním záznamem legendárního veslaře Václava Chalupy a ti nejlepší získají drobné suvenýry.

Olympijský doubledecker tovární značky Bristol, který se na Pilsner Festu objeví, byl vyroben v roce 1959 a v ČR je registrován jako historické vozidlo na veteránských značkách. Tento autobus dlouhá léta sloužil v Londýně a nyní, vybaven multimediální technikou, představuje informační základnu o všem, co souvisí s olympiádou v Londýně 2012.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1018

Chodovoplánský pivovar byl po roce opět místem oslav. Konaly se zde tradiční Slavnosti piva.

Program byl zahájen stylově, vystoupili totiž plzenšťí heligonkáři. Po nich následovala německé hudební uskupení Cosmonautix, které má domovské město Berlín. Nechyběla ani tradiční a mezi návštěvníky velmi oblíbená soutěž Pivní rytíř. Tu mimochodem opět vyhráli Pepa Míšek z Lestkova a Martina Malá z Chodové Plané. V ní jednotlivci soutěží o to, kdo rychleji vypije půl litru a litr zlatavého moku. Pijany pak vystřídal Jarek Filgas Band. Večer znovu patřil hudbě, takže do rytmu disca se ponořili posluchači s revival kapelou Kroky Michala Davida. Celý den pak završil mohutný ohňostroj a hudební skupina Rullete Music. Jelikož areál pivovaru je rozlehlý, mohli tisíce návštěvníků navštívit i druhou scénu u restaurace Stará Sladovna. Tam se soutěžilo v metané, vystoupil zde kouzelník a dechovka Chodovarka.

Když jsme se tak zmínili o nejlepších pijanech, respektive Pivních rytířích, víte za kolik byl schopen vypít Pepa Míšek z Lestkova litrovou sklenici? Za neuvěřitelné tři vteřiny a šedesát dvě desetiny vteřiny. Martina Malá ale ženy nezahanbyla. Ta svůj úkol zvládla za pět vteřin a tři desetiny vteřiny. Dodejme ale, že ženy pily pouhý půllitr. „Umím to i rychleji,“ mávla rukou před tisícihlavým jásajícím obecenstvem Malá.

Další zajímavostí chodovoplánských slavností byly i jízdy vlaků. Na zastávce v Chodové Plané běžně zastavují jen osobní vlaky. V sobotu zde mimořádně zastavovaly i rychlíky z Prahy a Chebu.

A co ohlasy diváků? Byly kladné. „Poslechla jsem si Chodovarku, pak jsem se podívala na rytíře a mohla jsem jít na vlak. Škoda že jel poslední už kolem osmé hodiny,“ řekla Světlana Bízková z Plzně.

Tu doplnil Josef Pazdera z Tachova. „Nevěřícně jsem sledoval vystoupení skupiny Cosmonautix. Pak jsem nevěřícně koukal na Pivního rytíře. Paráda,“ shrnul.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Josef Holek

http://tachovsky.denik.cz/zpravy_region/pivnimi-rytiri-jsou-mala-a-misek20110821.html

Ve Staročeském pivovárku v Dobrušce chtějí založit novou tradici pivních slavností a prezentovat se zákazníkům.

Milovníci zlatého moku mají v současnosti doslova žně. Pivní slavnosti se objevují jako houby po nedávných vydatných deštích. Pozadu nezůstali ani v Dobrušce a na uplynulou sobotu uspořádali oslavu s bohatým hudebním programem i zpřístupněním výrobních prostorů.

„Netočíme pivo ze sudů, ale vše jde přímo z tanků. Nabízíme dva druhy piva, každé ve filtrované i nefiltrované podobě. Jsem rád, že počasí vyšlo a přišlo velké množství lidí, protože je řada lidí, kteří vůbec netuší, že opět vaříme dobrušské pivo,“ řekl Milan Vedra z firmy Staročeský pivovárek, která obnovila staletou tradici.

Hlavním lákadlem zde byla možnost exkurzí do sladovny i samotného pivovaru s doprovodným výkladem. Skupinky zájemců se vydávaly za poznáním každou půlhodinu. Kdo chtěl, mohl například ochutnat slad nebo nahlédnout do varné nádoby. Pro tento den byla také zpřístupněna stylová pivovarská restaurace, která se jinak otevírá pouze organizovaným a předem objednaným skupinám.

Všichni příchozí si vychutnávali bezchybné letní počasí i kvalitní dobrušské pivo, které se točilo prakticky za lidové ceny. Na pódiu se střídala hudební vystoupení rockové kapely Bladex, country skupiny Tomy, Opočenky a Jaroslava Uhlíře, takže každý si mohl vybrat podle svého vkusu.

Pivovar byl přístupný již loňské září, kdy se připojil k toulkám po dobrušských památkách. O samostatnou akci jde ale poprvé.

Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Michal Friček

http://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-hostil-davy-priznivcu20110822.html

Stovky návštěvníků si v sobotu nenechaly ujít Den otevřených dveří v pelhřimovském Pivovaru Poutník.

Slunečné počasí jako by je přímo vybízelo k ochutnání některého z pěti druhů chmelového moku.

Kromě toho mohli lidé v rámci exkurzí nakouknout i pod pokličku pivovaru a zjistit, jak vlastně zlatavý mok vzniká. K dobré náladě přispěly kapely Libkovanka, Beraohn a Milan Schelinger. K chuti návštěvníkům přišly vhod ryby, gulášek či maso na rožni.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Alexandra Knapová

http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20110821poutnik.html

Od sobotní třinácté hodiny se pro veřejnost otevřely brány pardubického pivovaru, který slavil sto čtyřicet let od svého založení. Dechová hudba Pernštejnka slavnostně zahájila letošní Pivní slavnosti, což si v odpoledních hodinách užila nejvíce starší generace.

Dobová hospoda a průřez historií

K vidění byly ukázky z dobové hospody a průřez historií pivovaru. Pro diváky byly připraveny divadelní scénky v historických kostýmech. Představili se nejen policisté, ale i hasiči ve stylových uniformách. Nechybělo ani starobylé hasičské vozidlo, které povozilo zájemce nejen po areálu, ale i po městě a triumfálně u toho vytrubovalo.

Součástí sobotního programu byly též ukázky zásahu hasičů. Patřilo k nim vyprošťování zraněného člověka z druhého patra nebo pohotový zákrok na hořícím autě.

Do pardubického pivovaru však přijely podpořit slavnosti také hudební skupiny. Tou nejpopulárnější byl zřejmě Xindl X, do jejíhož výběru patřila také nejznámější písnička Anděl. Svoje první vystoupení si pak v Pardubicích odbyla i slovenská kapela Desmod. Jako další se pak představily Immodium, Fiha nebo Nohow.

Po celé odpoledne měli návštěvníci pivovaru možnost vyzkoušet si zdarma několikadenní tetování, ochutnat nejen pivo, ale i medovinu a míchané koktejly. Předposledním bodem programu byla barmanská šou, o kterou se postaral Petr Hurta.

Pivní slavnosti se samozřejmě neobejdou bez piva. Velmi populární byly bezplatné ochutnávky několika různých příchutí tohoto nápoje. Lidé se tak dozvěděli, jak chutná pivo s příchutí maliny, višně, švestky či borůvky. Zájem však byl i o tzv. kouřové pivo – to mělo příchuť uzeného masa...

Zdroj: Pardubický deník.cz

http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-slavil--narozeniny-nechybela-20110822.html

Obrovská invence, chuť jít do nového, zkušenosti a výsledky. To jsou vlastnosti a krédo Martina Matušky, majitele stejnojmenného pivovaru v Broumech, který vaří jedinečné Křivoklátské pivo. Zmínka o ručním česání chmele v Přílepích vyvolala zájem Martina Matušky o ručně česaný zelený chmel. Právě z něj bude uvařeno nové speciální Svatováclavské pivo. Čepovat by se mělo na hradě Křivoklátě začátkem října při slavnostním svěcení zvonu hradní kaple. Každopádně to bude jedna z pivovarských událostí tohoto roku a věřte, že se na ni velmi těšíme. Zelený chmel si Martin Matuška převezme osobně z rukou Radomíra Dvořáka na farmě U Kutílků a připraví z něj dvě várky. Jaké to bude pivo, uvidíme. Sledujte naše zprávy na webu a nenechte si ujít jak svěcení zvonu, tak ochutnávku Svatováclavského piva.

Zdroj: Křivoklátsko.cz

http://krivoklatsko.cz/cz/article.asp?article_id=391

Minipivovarů v Česku stále přibývá, v současnosti je jich více než 110 a jejich počet dále roste. Ještě letos by jich v Česku mělo být 120 až 130. Uvedl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Českomoravský svaz minipivovarů založilo v dubnu 32 malých výrobců zlatavého moku. Další zhruba dvě desítky malých restauračních pivovarů do něho mají vstoupit na druhé valné hromadě svazu v listopadu. Chtějí tak společně konkurovat velkým producentům piva. S dodavateli surovin chce například jednat o slevách pro své členy.

Malé restaurační pivovary, které nemohou velkým výrobcům konkurovat z hlediska množství vyrobeného piva a ceny, se snaží své zákazníky lákat na jiné pivo, než je v Česku i celosvětově nejrozšířenější ležák. Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit různé pivní speciály či ochucená piva.

Z pohledu na celý pivní trh je jejich celkový výstav piva stále zanedbatelný. Podle dřívějšího Šuráňova vyjádření představují pouze půl procenta celkové domácí výroby piva. Některé průmyslové pivovary přesto prý na malovýrobce hledí nevraživě jako na konkurenci.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/ekonomika/242102-v-cesku-bude-brzy-az-130-malych-pivovaru.html?ref=zpravy-dne

Křest pivní kuchařky proběhne v úterý 23. srpna ve 14 hodin v Pivovarské restauraci, která se nachází v areálu pivovaru a je součástí Pivovarského muzea v Hanušovicích. Při křtu knihu plnou specialit skropí Ryzím pivem z hor sládek pivovaru Luděk Reichl a chybět nebude ani komentovaná příprava jídel pod vedením spoluautora receptů Marcela Gabrlíka. Kromě lákavých pokrmů budou mít návštěvníci restaurace možnost ochutnat polotmavou novinku Holbu Šerák.

Holba nechybí v žádném z receptů, podle nichž je možné připravit lahodný předkrm, polévku, hlavní jídlo nebo moučník. Pokrmy vycházejí z tradiční české kuchyně a všechny lze zhotovit z běžně dostupných surovin. Příjemné je i to, že se nejedná o složitá jídla, takže jejich přípravu zvládne snadno a rychle každý.

Vydavatelem knihy je pivovar Holba a jde o první kuchařku v historii pivovaru.

„Dobré pivo a dobré jídlo k sobě nerozlučně patří a kuchařka je jen další inspirací a současně přiblížením našeho kraje,“ komentuje záměr Lenka Kellerová z pivovaru Holba a upozorňuje na krajové speciality v knize uvedené.

Recepty sestavila Natalie Rolko a upravil je Marcel Gabrlík, šéfkuchař Pivovarské restaurace v Hanušovicích, kde je možné jeho pokrmy ochutnat. Kromě doporučených postupů kuchařka uvádí užitečné triky, které mohou usnadnit vaření a zároveň vést k lepšímu výsledku. Zajímavé jsou také TIPY šéfkuchaře pro ozvláštnění chuti jídel s originálním umístěním na nepřehlédnutelné pivní korunce. A navíc - 6 prémiových receptů na konci knihy pro skutečné labužníky.

Že se v některých případech jedná o krajové speciality, prozrazují už jejich názvy. Jen těžko se dá odolat například švestkovému závinu z Hynčic nebo Hanušovickému candátovi, jehož přípravu Marcel Gabrlík s úsměvem komentuje rčením: „V kuchyni se cítím jako ryba ve vodě“.

Pivní kuchařka vyjde v nákladu 2000 ks a je možné ji zakoupit v Pivovarském muzeu v Hanušovicích nebo prostřednictvím www.holba.cz za cenu 99 Kč.

Marcel Gabrlík

Pracuje jako šéfkuchař v Pivovarské restauraci v Hanušovicích. Své více než dvacetileté zkušenosti a profesionální zručnost úspěšně využívá při sestavováni receptů a jídelníčků, které každým dnem lahodí rozmanitým chutím a uspokojují individuální požadavky desítek hostů. Marcel Gabrlík patři mezi vyhledávané odborníky, kteří dokáží perfektně připravit tradiční české i ostatní pokrmy vytříbené chuti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Odbyt českých zemědělských produktů v ČR i EU vázne, hrozí nadúroda chmele, přebytky jsou i v mléčné produkci. Perspektivní trhy však vládní politika poněkud opomíjí.

»Hořekování státem dotovaných zemědělců nad očekávanou velkou úrodou chmele, který snad budou muset zaorávat, protože jej nikdo nekoupí, nebo vylévání mléka do kanálů, protože jim Evropská unie snížila kvóty, jsou jen důkazem špatné marketingové a akviziční práce těch, kteří se o naše zemědělce starají a jejich zájmy u státních orgánů i ve sdělovacích prostředcích často vášnivě obhajují, ale také jsou důkazem i pohodlnosti samotných zemědělců,« sdělil Haló novinám marketingový odborník Marcel Winter.

O náš kvalitní chmel i slad, ale také o naše sušené mléko je podle jeho autentických poznatků zájem nejen v 90milionovém Vietnamu, ale i v okolních asijských zemích. Ve Vietnamu je nejoblíbenějším nápojem pivo a chmel i slad se dováží do vietnamských pivovarů z Austrálie, ale často tyto dodávky jsou nedostatečné, nebo odložené. To způsobuje vietnamským výrobcům piva mnohdy velké potíže.

Nedávno i vláda VSR řešila problém, že zahraniční dovozci sušeného mléka jej nabízí ve Vietnamu za mnohem vyšší ceny, tedy velmi předražené, než za které lze koupit sušené mléko v zahraničí, tedy i u nás v ČR.

»Již více jak před rokem jsem možnost vývozu sušeného mléka od našich zemědělců do Vietnamu nabídnul státním orgánům i Agrární komoře ČR, ale nikomu jsem nestál ani za odpověď. Teď brečánkují všichni v naději, že jim někdo jejich ztráty uhradí. Možností oslovit vietnamský trh s 90 miliony obyvatel, loňským růstem HDP ve výši 6,78 % a očekávaným letošním růstem HDP ve výši 7,5 % a nabídnout mu náš chmel i slad a naše sušené mléko (zájem je například o sušené mléko balené i v pytlích), se nikdo profesionálně nezabýval, jinak by nyní tak moc nevolali pěstitelé chmele a producenti mléka své SOS,« dodal Winter.

Za 44 návštěv Vietnamu už prý ví, že vietnamský trh nepoptává, ale do VSR se prostě jezdí nabízet. S Vietnamem lze uzavírat i úspěšné barterové obchody, kdy za náš chmel a sušené mléko můžeme dovážet kávu typu Robusta (Vietnam je největší světový vývozce této kávy vhodné pro výrobu Nescafé), subtropické a tropické zemědělské i mořské produkty. ČR má s VSR mnoho let uzavřené smlouvy o ochraně investic i k zamezení dvojího zdanění a Vietnam je řádným členem WTO (Světové obchodní banky). V ČR sídlící banky KB a ČSOB jsou přímo napojené na Vietcombank a HSBC má ve VSR dokonce svoji destinaci.

Jsou tedy všechny předpoklady našim zemědělcům, ale i výrobcům piva, vína, uzenin, cukrovinek a mléčných výrobků pomoci a realizovat s Vietnamem vzájemné obchody bez rizika.

Zdroj: Haló noviny.cz

http://www.halonoviny.cz/articles/view/225312

Dvě stovky česáčů chmele se chystají do chmelnic na Rakovnicku. Za zážitky a poznáním suroviny, která dává charakter typickému českému pivu. Krušovické chmelové brigády tak pokračují druhým rokem. V tradiční chmelařské obci Mšec se první brigádníci ubytují 19. srpna. Z víkendové chmelové brigády se stává zážitková turistika. Z ručně česaného chmele uvaří Krušovický pivovar speciální desítku.

Už druhým rokem se v okolí obce Mšec na Rakovnicku objevují víkendoví česáči. Po dobu chmelové kampaně jich mezi štoky projdou dvě stovky. Dvě stovky už byly na jarních chmelových pracích a mnozí z nich se vracejí na sklizeň. Přestože většina chmele se dnes češe strojně, budou nadšenci pod dohledem pamětníků česat klasickým způsobem - ručně. V jejich programu nechybí návštěva Chmelařského muzea v Žatci a pivovaru v Krušovicích.

„Je to skvělý nápad. Na chmelu jsme byli už vloni s naší partou a byl to nezapomenutelný zážitek,“ říká šestatřicetiletý Martin Kroupa, který za studií už na brigádu nemusel a zná ji jen z vyprávění rodičů a přátel.

Organizátorem novodobých brigád je pivovar Krušovice ležící v žatecké chmelařské oblasti. Krušovice dokonce kdysi vlastnily chmelnice a za vzornou péči o ně získaly vyznamenání ve Vídni. Dnes na poznávacích brigádách spolupracují s farmáři. Podmínkou účasti na brigádě bylo vyplnit chmelařskou knihu s řadou položek včetně fotografie ve chmelnici a motivačního dopisu. Někteří účastníci už se vracejí po loňské zkušenosti. Více než třetinu brigádníků tvoří ženy.

„S Krušovicemi se mnozí chmelaři seznámili právě na brigádě, protože naše pivo se za komunismu smělo prodávat jen v nejbližším regionu. Letos uvaříme z ručně česaného chmele speciální desítku,“ říká vrchní sládek krušovického pivovaru Tomáš Kosmák.

V dobách totality patřily chmelové brigády k povinnostem tisíců středoškoláků a vysokoškoláků. Historky z chmelových brigád se směle řadí k těm z tanečních a vojenské základní služby. Pro mnohé studenty byly brigády jednou z mála zkušeností se surovinou obsaženou v nápoji, kterému často holdovali.

V chmelařských obcích bývaly ještě před dvaceti lety ubytovány stovky studentů. Sklizeň trvala tři, čtyři týdny. Dnes mnoho farem vystačí s místními zaměstnanci nebo několika brigádníky především na jarní práce. Krušovické chmelové brigády jsou formou zážitkové a poznávací turistiky.

„To vítáme, protože chmelařské oblasti nejsou vždy vnímány jako turisticky atraktivní. Pro podnikatele v obcích může agroturistika výhledově znamenat zajímavé příležitosti,“ říká starostka Mšece Libuše Bestajovská.

Zdroj: Kateřina Bášová

Oproti obecnému přesvědčení, že jsou nealkoholická piva izotonická, práce vědců z Institutu pro pivovarskou a nápojovou technologii Technické univerzity Mnichov se sídlem v bavorském Weihenstephanu, ukázala, že nápoje mohou být považovány za izotonické pouze v případě, obsahují-li určité minimální množství sacharidů stanovených jako zbytkový extrakt.

Obsah nutného zbytkového extraktu může být stanoven mnoha různými metodami a izotonické nápoje mohou být vyráběny nejen pouze samotným kvašením, ale také kombinací různých metod. Piva, která splňují požadavek na obsah 0,0 obj. % alkoholu, mohou být také izotonická. Označování a prodej výrobků jako izotonických, která mají osmolalitu (celkové látkové množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v kilogramu vody) menší než 260 mosmol/kg, by měl být pečlivě zvažován proto, aby se označení „izotonický nápoj“ zakládalo na pravdě.

Nealkoholické pivo je přírodní produkt a proto se zde může vyskytovat určité množství odchylek. Například nepatně nižší koncentrace alkoholu je dostačující pro to, aby osmolalita poklesla pod minimum 246 mosmol/kg, což odpovídá skutečnosti, že překračuje povolenou hranici obsahu alkoholu.

S ohledem na obsah kobalaminu neboli vitaminu B12, v nealkoholických pšeničných pivech je evidentní, že ani kvašení, ani jiné výrobní postupy nemají očividný vliv na konečný výrobek. Místo toho jsou určujícími faktory charakteristické vlastnosti v průběhu vaření a množství sladu použitého k vaření piva.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=113234&ids=3877

V pátek 26. srpna začne tradiční svátek plzeňských piv – Pilsner Fest. Letošní ročník nabídne kromě více než dvou desítek kapel také bohatý doprovodný program, zábavnou show, atraktivní soutěže i spoustu novinek. Pro očekávaných několik desítek tisíc návštěvníků jsou připravena lákadla v podobě nefiltrovaných ležáků plzeňských piv Pilsner Urquell a Gambrinus, a také možnost pokusit se dosáhnout nového rekordu v hromadném přípitku. Část programu se letos znovu odehraje na oddechové zóně zvané Bulvár v ulici U Prazdroje. Hlavním partnerem akce je město Plzeň.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit na piva Pilsner Urquell a Gambrinus v klasické i nefiltrované podobě, na jejichž várce se podíleli Chinaski s Pavlem Novým a moderními pětibojaři Davidem Svobodou a Michalem Michalíkem. Kromě ležáku Pilsner Urquell a všech variant piva Gambrinus proteče 163 výčepními kohouty také speciální pivo Master a nealkoholický Birell. V nabídce nebude chybět ani sladový nápoj Frisco. Na oslavě plzeňských piv si budou moci v jeden moment připít všichni návštěvníci festivalu, a pokusit se pokořit loňský rekord v hromadném přípitku, který představoval 5 331 pozvednutých plechovek piv Pilsner Urquell a Gambrinus.

Hudební program je nabitý vyhlášenými kapelami, které svá vystoupení zpestří vloni úspěšným „hudebním vláčkem“. Vystupující skupina předá štafetu následující kapele prostřednictvím své poslední písně, která vždy bude z repertoáru nastupující skupiny. Tři sestry si zkusí AC/DC revival a No Name předvedou svou verzi funky muziky střídajících Monkey Business. Variace ostřílených kapel jsou zajímavou atrakcí i pro samotného dramaturga festivalu a zároveň garanta soutěže Prazdroj talentů, Pavla Anděla: „To je právě jedna z těch specialit Pilsner Festu, na které se těším. Už vloni měl vláček až nečekaný ohlas u diváků i kapel samotných. Návštěvníci si díky němu odnesou jedinečný zážitek, který nikde jinde nedostanou,“ uvedl na konto hudebního programu Pavel Anděl. Absolutní novinkou programu je soutěž méně známých skupin, nazvaná Prazdroj talentů, která na scéně Evropy 2 na Bulváru odhalí svého vítěze, o němž předtím rozhodli svým hlasováním sami fanoušci. Ze semifinálových duelů v rámci koncertů Léto v Prazdroji vzešly vítězně kapely Loutky, Kulturní úderka, The Contact, Ocho Ríos, Liwid a Grande Tete.

Další soutěží, kterou se Plzeňský Prazdroj rozhodl podpořit talentované výtvarníky, je Plzeňská street gallery. Na daná témata „To pravé bohatství“, „Pravá chuť přátelství“ a „Otevři si Plzeň“ zasílali zájemci snímky zachycující vlastní sochu, malbu či šperk nebo vlastní tematické fotografie. Odbornou porotou vybraná díla v kategorii „Nejlepší fotografie“ a „Nejlepší umělecké dílo“ byla odhalena při vernisáži 6. srpna a ještě týden vystavena v plzeňském obchodním centru Olympia, poté se přesunula do centra Plzně a následně je mohou na Bulváru zhlédnout i návštěvníci festivalu a svým hlasováním rozhodnout o vítězi soutěže. Za prvenství ve výtvarné i hudební soutěži získají umělci pivo na rok zdarma.

Bohatý doprovodný program Pilsner Festu má připraveno hned několik mistrovských kousků: unikátní vystoupení zručných mistrů bednářů, show v podání mistra kuchyně Emanuela Ridiho či Pilsner Urquell Master Bartender školu čepování pod vedením mezinárodního mistra výčepního Lukáše Svobody. Návštěvníci se mohou pobavit v Gambrinus městečku plném adrenalinových atrakcí. Poprvé na Pilsner Festu se veřejnost bude moci bavit na XCLNT party v garážích hotelu Angelo, a to s moderátory rádia Evropy 2 a za bohatých světelných efektů.

Festival je pro Plzeň každoročně mimořádnou událostí a ovlivní nejen život návštěvníků. I letos získali pořadatelé povolení k částečné uzavírce ulice U Prazdroje, na které vznikne takzvaný Bulvár, oddechová zóna se třetí scénou. Ta v letošním programu nabídne spoustu novinek. Částečná uzavírka potrvá pouze od pátku od 21 hod do neděle do 5 hod. „Při průjezdu Plzní bude třeba dbát zvýšené opatrnosti, na festivalu očekáváme několik desítek tisíc návštěvníků. Částečně uzavřená ulice před pivovarem se stane oblíbenou oddechovou zónou, ale má především bezpečnostní opodstatnění. Věřím, že nepatrná objížďka dopravu nezkomplikuje, a řidiči tuto změnu v dopravě pochopí,“ uvedl Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

Součástí doprovodného programu budou nevšední prohlídky pivovaru: prohlídková trasa Pilsner Urquell nabídne exkurzi do bednářské dílny či ohnivou show, Gambrinus zase zábavné soutěže a kvízy. Letošní novinkou je akce „Pilsner Fest neskončil... slavte dále“, která oživí zářijové víkendy v Pivovarském muzeu, Plzeňském historickém podzemí i pivovaru. V pivovaru nabídneme exkluzivní projížďku na formanském povoze, do muzea a podzemí je připraven speciální program, který přinese hrané scénky nebo možnost ochutnat speciálně uvařenou várku takového piva, jaké se pilo v Plzni dávno před založením pivovaru.

Ani při zábavě Plzeňský Prazdroj nezapomíná na benefiční činnost: v Běhu pro Paraple v Plzni mohou závodníci přispět libovolnou částkou na konto Centra Paraple či věnovat SMS v projektu „Pro Paraple může běhat i váš mobil“.

Za prohranou sázku bude platit Pavel Maurer, pořadatel Prague Food Festivalu. Vyhlášený gurmet se vsadil s obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, že návštěvníci jeho Prague Food Festivalu nevypijí letos ani 5 500 litrů plzeňských piv. Nakonec se vypilo o tisíc piv více, a jako trest bude guru české gastronomie Pavel Maurer čepovat a prezentovat pivo návštěvníkům Pilsner Festu.

Plzeňský Prazdroj na mnoha festivalech podporuje odpovědnou konzumaci alkoholu a Pilsner Fest není výjimkou. Řidičům bude po oba dva festivalové dny na nádvoří pivovaru k dispozici stánek s týmem oblíbené služby Promile INFO. Lidé si bude moci na profesionálním alkotesteru zkontrolovat hladinu alkoholu v krvi. Alkotester určí orientační dobu, za kterou případná hladina alkoholu v krvi klesne na nulu. Službu Promile INFO je možné využít i formou SMS, webu nebo wapu.

Bezpečnou konzumaci i plynulost obsluhy u výčepů zajistí také stánek s kontrolou plnoletosti, kde mladí zletilí dostanou náramek, který obsluze u výčepů doloží jejich plnoletost.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1015