Američané vaří pivo z býčích varlat

Tuplák a klobása. Oktoberfest už přilákal přes tři a půl milionu lidí

Všem Vám, čtenářům PI, přejeme krásné prožití Vánočních svátků a do nového roku vše nejlepší, včetně výborného pivo...

Další péefka naleznete zde...

Půlměsíc z Brugg, skutečně rodinný pivovar

Konec světa můžete oslavit se Zlatopramenem

Pomyslný konec světa nebo jeho přežití mohou pivaři oslavit s pivem Armageddon

Pivovar Svijany je stále český

Delfínům konkuruje minipivovar

Pivovar zkouší původní receptury

Tradiční české pivo plné náhražek?!

Chmelařský institut s. r. o., komplexní privátní vědecko-výzkumné pracoviště na úseku pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele, v posledních letech, zejména ze zahraničí, zaznamenával poptávku po českém chmelu v kvalitě „BIO“. Oproti jiným plodinám pěstovaných v ekologickém zemědělství však existovalo značné riziko finanční újmy při selhání uvažované strategie pěstování. Existovala celá řada otázek, které bylo a je zapotřebí experimentálně ověřit.

O projektu podporovaném MPO, ev. č. FR-TI3/376 „České biopivo“

Chmelařský institut s. r. o. (dále jen CHI) se přihlásil v r. 2010 do veřejné soutěže výzkumu a vývoje, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v programu TIP, s projektem nazvaný „České biopivo“. Ministerstvo soutěž vyhodnotilo a podpořilo k řešení formou spolufinancování. Projekt, ev. č. FR-TI3/376 „České biopivo“ je řešen v letech 2011 – 2013. „Podpora výzkumu na MPO v programu TIP je podmíněna spoluprací s komerční sférou, proto jsme do projektu přizvali dva komerční pivovary, spoluřešitele, kterými jsou Žatecký pivovar, spol. s r. o. v Žatci a Bohemia Regent a. s. v Třeboni“, kteří hned od prvních jednání spatřovali v projektu zajímavou tržní příležitost, uvádí Ing. Jiří Kořen, Ph.D., jednatel CHI.

Jednatel CHI, Ing. Jiří Kořen, Ph.D., dále dodává: „Mám velikou radost z toho, že se našemu výzkumu podařilo zpracovat technologii pěstování chmele v ekologickém zemědělství. V srpnu 2012 byl u 3 pěstitelů ve chmelařské oblasti Žatecko a Tršicko sklizen první certifikovaný biochmel, a to konkrétně u naší nejznámější odrůdy - Žatecký poloraný červeňák, v přechodném období je navíc od r. 2011 pěstována odrůda Premiant. Pro nás chmelaře je to významný okamžik, že právě dnes je uváděno do oběhu první certifikované české biopivo“.

„Výměra chmele v ekologickém zemědělství není veliká, dosahuje cca 10 ha, přesto se do budoucna může jednat o zajímavý tržní artikl, poptávka ze zahraničí v tuto chvíli převýšila nabídku“, upřesňuje Ing. Jiří Kořen, Ph.D., jednatel CHI.

Úskalí pěstování chmele v ekologickém zemědělství

Vedoucí oddělení ochrany chmele CHI a odpovědný řešitel projektu, Ing. Josef Vostřel, CSc., vyjmenovává úskalí v ochraně chmele: „Udržení chorob a škůdců pod prahem hospodářské škodlivosti s cílem získat kvalitní hlávky pro výrobu bio-piva je klíčovou otázkou tohoto projektu. Jedná se o náhradu syntetických pesticidů přírodními přípravky a přirozenými nepřáteli. Hospodářsky nejvýznamnější chorobou je jednoznačně peronospora chmelová, proti níž se v konvenční ochraně běžně provádí 5-9 ošetření fungicidními přípravky. Tyto postřiky jsou při pěstování bio-chmele nahrazovány přírodními látkami s fungicidními účinky. Jedná se např. o přípravek Alginure, který je výtažkem z mořských řas nebo o bio-fungicid Polyversum, který obsahuje houbový mikroorganismus Pythium oligandrum, který se běžně vyskytuje v přírodě, kde napadá fytopatogenní houby. Kromě toho je povoleno všeobecně v ekologickém zemědělství provést jedno ošetření měďnatým fungicidem. Rovněž v ochraně chmele proti mšici chmelové využíváme přírodní látku. Jedná se o výtažek z tropické dřeviny Quassia amara, který má významný aficidní účinek. Ochrana chmele proti svilušce chmelové je založena na predační aktivitě dravých roztočů Typhlodromus pyri, které jsou pro tento účel získávány z Bioly Chelčice. Tito draví roztoči jsou schopni společně s dalšími akarofágními predátory udržet svilušku nejen pod prahem hospodářské škodlivosti v daném roce, ale rovněž zde přezimovat a kontrolovat svilušku i v dalších letech. Kromě toho se v rámci řešení tohoto projektu zkouší i řada dalších potenciálních přírodních látek s fungicidním a zoocidním účinkem, aby se tak postupně rozšířilo jejich spektrum, čímž by bylo zjednodušeno řešení této významné problematiky."

Ing. Josef Ježek, výzkumný pracovník oddělení agrotechniky chmele CHI, upřesňuje pěstování chmele z pohledu agrotechnického: „Agrotechnika chmele se zásadně od současných pěstitelských způsobů neliší, odlišnost je v legislativních omezeních resp. zákazech. Obecně řečeno nelze hnojit minerálními hnojivy či používat herbicidy. Regulace plevelů je zajišťována mechanickým způsobem, případně ruční okopávkou, hnůj musí pocházet z ekologických chovů zvířat či se maximálně využívá tzv. zelené hnojení. Neznamená to, že v ekologickém chmelařství nic neděláme, existují povolené látky a přípravky, které lze využít k posílení přirozené odolnosti rostlin“.

První certifikované biopivo v ČR

Martin Kec a Ing. Tomáš Lejsek, jednatelé Žateckého pivovaru, spol. s r. o., shodně upřesňují: „Již vloni jsme uvařili pivo, jehož slad pocházel z ekologického zemědělství, ale český chmel byl z tzv. přechodného období. Evropské právo zakazuje v této souvislosti ještě mluvit o eko- či bio- výrobcích. Jsme nadšeni, že jsme první, kteří uvádíme první certifikované biopivo uvařené v ČR do oběhu. Zvolili jsme sváteční ležák“.

Žatecký pivovar je znám svými inovacemi, nebojí se přicházet s originálními produkty na trh. Jednatelé k tomu dodávají, „v r. 2007 jsme na trh uvedli pivo Žatec Xantho, obohacené o látky zvané Xanthohumol a Isoxanthohumol, které jsou zdraví prospěšné a jsou obsaženy v chmelu, od r. 2010 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a. s., vaříme v licenci pivo pro celiaky, které jsme pojmenovali Celia – pivo bez lepku, dnes vstupujeme na trh s prvním českým biopivem s názvem Žatec Sváteční ležák BIO.“

Žatecký pivovar patří mezi malé průmyslové pivovary. Se svým ročním výstavem cca 34.000 hl se uplatňuje jak na regionálním trhu, tak i na zahraničním trhu.

Novodobá historie Žateckého pivovaru se začala psát s nástupem nového majitele, který okamžitě započal proces investování do výrobního zařízení, stejně jako do nově se tvořící obchodní politiky společnosti. V současné době má Žatecký pivovar výsadní postavení na lokálním trhu a úspěšně rozvíjí export svých výrobků jak do států EU, tak do zámoří. Cílem majitele Žateckého pivovaru a všech jeho zaměstnanců je vařit pivo nejvyšší možné kvality prostřednictvím moderní technologie a tradičním českým způsobem z vybraných surovin, kterými jsou pouze žatecký chmel, český slad a vlastní voda.

Jedním z hlavních principů, které se v pivovaru důsledně uplatňují, je otevřenost vůči všem podnětům přicházejícím jak od odborné veřejnosti, tak od zákazníků a snaha o inovativní přístup k utváření trhu. Příkladem je nejen současná novinka pivo Žatec Sváteční speciál BIO, ale také velice úspěšné uvedení bezlepkového piva s názvem CELIA na tuzemský i exportní trh v roce 2010.

Konvenční nebo bio-pivo?

Čeští pivovarníci mají obavy z prezentace biopiva směrem k veřejnosti, zda bio nebude bráno jako „zdravější“. Obavy vyvrací Ing. Josef Ježek, pomine-li obecný argument o výrobě piva tzv. dekontaminační technologií: „Spotřebitel se nemusí ničeho obávat, jak konvenční tak biopivo se vyrábí ze zdravotně nezávadných surovin, to je první předpoklad. Výklad zákazníkům je ve způsobu dosažení cíle – v našem případě chmelových hlávek. Nejlépe bych to ukázal na příkladu. Potřebujete-li se z Václavského náměstí dostat na Hradčany, máte na výběr z několika způsobů. Využijete-li tramvaj, metro, taxík či vlastní auto, zvolili jste metodu konvenční, půjdete-li pěšky, volíte metodu ekologickou. Nejenže něco uděláte pro své zdraví, ale významně napomůžete okolnímu životnímu prostředí, tak je třeba, samozřejmě pro zjednodušení, na ekologické produkty nahlížet. Bio je o cestě a pokoře k přírodě“.

V ČR se v roce 2012 podle ÚKZÚZ sklidilo celkem 4.338,1 t chmele (2011 - 6088 tun) s průměrným celkovým výnosem 0,99 t/ha (2011 – 1,43 t/ha).

V Žatecké chmelařské oblasti bylo vypěstováno celkem 3.280 t (2011 - 4556,2 t), s průměrným výnosem 0,96 t/ha (2011 - 1,30 t/ha), v Úštěcké oblasti celkem 516,3 t (2011 - 648,8 t), výnos 1,11 t/ha (2011 - 1,24 t/ha) a v Tršické chmelařské oblasti celkem 541,8 t (2011 - 882,9 t), výnos 1,08 t/ha (2011 - 1,49 t/ha).

"Letošní rok je bezprecedentního charakteru. A to vlivem klimatických podmínek, kdy únorové holomrazy poškodili část porostů a následné sucho, umocněné vysokými teplotami v měsíci srpnu, v nejcitlivějším období tvorby výnosu mělo za následek snížení celkové produkce", upozorňuje Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR. Nutno však dodat, že v posledních čtyřech letech díky nadprůměrnému objemu srážek byla produkce významně nad dlouhodobým průměrem. I přes nižší průměrný výnos, byla letošní úroda velice kvalitní z pohledu obsahu alfa hořkých a aromatických látek.

"Oproti loňskému roku došlo ke snížení produkce o necelých 30 %. Tradičně nejvíce kvalitního českého chmele bylo vypěstováno v Žatecké chmelařské oblasti. Ve všech třech chmelařských oblastech ČR byla kvalita obdobná", říká Bohumil Pázler. I v letošním roce se českým pěstitelům nevyhly škody způsobené kroupami, i když jen na zhruba 20 ha plochy. "Veškerá produkce letošního roku má své odbytiště", dodává Pázler. Z důvodu nadprodukce, která panovala v předešlých letech, padaly ceny chmele prakticky pod úroveň výrobních nákladů. Letošní nízká úroda tyto ceny mírně oživila, avšak nijak významně.

Žatecký poloraný červeňák

Největší částí (80,5 %) se na produkci s objemem 3.493,6 t (2011 - 5020,1 t) podílela jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Na Žatecku bylo sklizeno 2.742,4 t, výnos 0,91t/ha (2011 - 3883,5 t, 1,24 t/ha), na Úštěcku 413,9 t, výnos 1,04 t/ha (2011 - 533,9 t, 1,16 t/ha) a na Tršicku 337,3 t, výnos 0,87 t/ha (2011 - 602,7 t 1,35 t/ha) Žateckého poloraného červeňáku. I přesto je Česká republika předním producentem jemně aromatického chmele na světě.

Sklizňová plocha odrůdy Žatecký poloraný červeňák je v novodobé historii nejnižší a dosahuje jen 41 % sklizňové plochy před dvaceti lety.

Další významné české odrůdy

Výsledky dalších českých odrůd je nutno hodnotit individuálně podle jejich charakteru i podle oblastí. Druhou nejvíce pěstovanou odrůdou dle plochy je aromatická odrůda Sládek s celkovou produkcí 402,1 t, tj. průměrným výnosem 1,61 t/ha (2011 - 487,8 t, 1,86 t/ha). Hned v závěsu je další česká aromatická odrůda Premiant, které se vyrobilo celkem 344,8 t, a dosáhla výnosu 1,58 t/ha (2011 - 467,1 t, 1,86 t/ha). Celková produkce u nejrozšířenější české hořké odrůdy Agnus činila 63,4 t, s výnosem 1,2 t/ha (2011 - 84,8 t, 1,65 t/ha). Všechny odrůdy dosáhly vysoké kvality. Vyšší obsah alfa hořkých látek byl zaznamenán zejména u hořké odrůdy Agnus.

Na trhu je také zájem o kategorii odrůd zařazených do tzv. kategorie "flavour hops", tedy odrůdy chmele se specifickou ovocnou vůní nechmelového typu. I v této kategorii může český producent nabídnout například odrůdu Kazbek, která měla úspěch na nedávno proběhlém nápojovém veletrhu Brau Beviale 2012.

Historicky první sklizeň Biochmele

V letošním roce byl poprvé sklizen chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák v kvalitě bio s certifikací. "Česká republika se tak může zařadit mezi desítku světových producentů biochmele a nabídnout tak i nejjemnější světovou odrůdu v této kvalitě" říká Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele.

Průměrný obsah hořkých látek v letošní sklizni

Následující hodnoty jsou za celou republiku:

Žatecký poloraný červeňák	3,8 %
Sládek	7,0 %
Premiant	8,5 %
Agnus	12,8 %

"Vzhledem k situaci, která nastala vlivem klimatických podmínek,kdy došlo ke značnému poškození porostů, je zde reálná obava snížení ploch. Lze však očekávat, že v příštím roce i v následujících několika letech bude docházet k vyššímu procentu obnovy porostů. Nicméně za předpokladu značné investice. Věříme, že se nám podaří s pomocí Ministerstva zemědělství efektivně podpořit výsadbu. Poptávky trhu po našem zeleném zlatě dokládají, že nesmíme tuto záležitost podcenit", dodává na závěr Michal Kovařík.

Tabulková část:

Produkce chmele v České republice 2012 (ÚKZÚZ 10.12.2012)

Odrůda/Oblast	Žatecko(t)	Úštěcko(t)	Tršicko (t)	ČR (t)
Žatecký poloraný červeňák	2742,4	413,9	337,3	3493,6
Sládek	259,9	23,3	118,9	402,1
Premiant	192,6	69,4	82,8	344,8
Agnus	53,6	9,8	-	63,4
Ostatní	31,5	0	2,8	34,2
Celkem	3280,0	516,3	541,8	4338,1

Vývoj ploch chmele v ČR od roku 2002 do současnosti (ha)

Odrůda/Rok	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012
Žatecký poloraný červeňák	5574	5407	5231	4926	4840	4738	4627	4557	4040	3806
Sládek	163	195	202	222	215	239	277	277	249	242
Premiant	149	151	153	181	249	267	293	277	256	229
Celková plocha	5942	5838	5672	5414	5389	5335	5307	5210	4632	4366

Tisková zpráva Svazu pěstitelů chmele ČR

Do řetězců míří první české bio pivo. Chmel se ošetřuje mořskou řasou

I přes krizi letos Holba vyrobí víc piva, hlavně Šeráku

Vyšla kniha o rakovnickém pivovarnictví

Domažlický pivovar může ožít do roku 2015

Pivníkův průvodce pražskými pivotékami

Podzimní sklizeň

Fotbalisté dokázali, že umí bojovat i mimo trávník

V pivovaru Sedlec se něco děje