Velký zájem návštěvníků o novou žateckou atrakci - Chrám chmele a piva - přiměl jeho provozovatele nechat zpřístupněné některé jeho části. A to i přesto, že hlavní turistická sezona už skončila. Navíc zde začnou od 25. listopadu točit vlastní pivo.

"Lidé pořád mají zájem o návštěvu, proto jsme vymysleli přes zimu aspoň omezený program, protože například audiovizuální techniku nemůžeme kvůli počasí používat," vysvětlil vedoucí chrámu Jiří Vent.

Přístupná zůstává věž, za výstup na ni se platí 25 korun. "Za prohlídku labyrintu se platí jen 50 korun, děláme je od úterý do pátku dvakrát a v sobotu třikrát. Zájemci se vždy sejdou ve vstupní hale restaurace U Orloje," uvádí Vent.

Chrám chmele a piva byl letos otevřen jen dva měsíce. Už v září a říjnu jej ale navštívilo dva a půl tisíce lidí. Překvapivý je také zájem o restauraci, která je otevřena od 1. listopadu. "Hned první den se tu vypilo 665 piv," přibližuje Vent.

V současné době se tu každý den uvaří kolem 120 obědů, na večer si lidé musejí stůl rezervovat. "Používáme jen suroviny ze zdejšího regionu, a to čerstvé," řekl Vent. Na jídelním lístku návštěvníci najdou třeba husu s červeným zelím a knedlíky, mohou si objednat i pivovarský guláš nebo maso připravené na pivu.

První domácí pivo se začne točit 25. listopadu

Přímo v restauraci je i minipivovar, který právě vaří první várku piva. "Budeme mít tři druhy. První z nich, Chmelový ležák, začneme točit 25. listopadu," dodal Vent.

Chrám chmele a piva je zatím dokončený jen částečně. Až na jaře se třeba otevře dětské hřiště v zahradě, přes nějž pak bude přístup do dětské herny a jízdárny na šlapadlech s kavárnou pro rodiče. Během příštího roku se také otevře klášterní zahrada a opravená renesanční sladovna.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal | Foto: Iveta Lhotská

Diplomovaní pivní sommeliéři z několika evropských zemí se sešli o víkendu v Chodové Plané, aby se seznámili s českou pivní kulturou. V Rodinném pivovaru Chodovar ochutnali také pivní specialitu – ledové pivo, které se v pivovaru připravilo poprvé v celé jeho historii.

„Svaz pivních sommeliérů uspořádal své výjezdní zasedání poprvé v Česku. Jednání bylo vyloženě pracovní. Diplomovaní odborníci v oboru pivovarnictví se při takovém zasedání vždy seznamují s pivní kulturou regionu, který navštíví. U nás poznali například techniku čepování piva, protože ne všude ve světě se pivo čepuje jako v Česku, tedy s vysokou pěnou,“ vysvětlil Deníku obchodní ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

V Evropě je přibližně 300 absolventů pivní akademie, tedy školy, kterou její studenti končí uznávaným vysokoškolským diplomem. Necelá třetina se jich sešla v Chodové Plané. „Chtěli jsme poznat významný evropský pivní region, kterým západní Čechy bezesporu jsou. Ochutnali jsme některé speciální druhy piv, které se tady vaří a poznali, jak se v tradičním pivovaru dá pracovat moderně,“ vyjádřil se Axel Kiesbye, nositel prvního titulu pivní sommeliér.

Pivní sommeliérství, jak dále uvedl, spočívá v tom, že pivo není chápáno pouze jako nápoj. „Ale má určitou kulturu a tradici. A málokterý produkt má v Evropě tak bohatou tradici jako právě pivo. Chápeme a nabízíme veřejnosti pivo jako zážitek. Jeho prostředí, jako doplněk gastronomie, historii, péči o pivo. Pivní sommeliér umí doporučit, jaké pivo se hodí k jakým pokrmům. Třeba ke kyselým jídlům že se hodí sladší piva,“ uvedl dále Kiesbye.

V celém světě existuje zhruba 1200 druhů piva. „Pivovarníci v Česku máme vůči konzumentům trochu dluh v představování rozmanitosti piva, protože v Česku je trh poměrně konzervativní. Proto se snažíme občas představit nějakou specialitu. Jednou z nich je třeba naše ledové pivo, které jsme uvařili a skladovali pro tuto příležitost. Ale protože výroba není jednoduchá, pokračovat v ní budeme skutečně při mimořádných příležitostech,“ řekl Deníku Plevka.

Zdroj: Tachovský deník.cz Autor: Jiří Kohout | Foto: Jiří Plevka

Nejen chuť na voňavou jaternici nebo zabijačkovou polévku přilákala i tentokrát do prostor benešovského pivovaru stovky velkých i malých návštěvníků. Ti si v několika desítkách stáncích mohli koupit jablka, kořenovou zeleninu, ale třeba i med, medovinu nebo výborné domácí koláče.

„Já už jsem tady byl i minule a tolik stánků a tak široký sortiment zboží tu rozhodně nebyl. Docela mě to překvapilo,“ uvedl Radek Mašata z Bukovan s tím, že bude rád, když se Farmářské trhy v Benešově stanou pravidelnou akcí.

Stejný názor měla i další návštěvnice. I ona si přišla koupit čerstvá domácí vejce, maďarské koření a adventní věnec. „S manželem jsme se těšili na zabijačkovou polévku, ale netušili jsme, že v devět hodin už nebude k mání,“ dodala zklamaně.

Skutečně o avizované produkty vepřových hodů byl mezi zákazníky nebývalý zájem. Jakmile se otevřela brána Pivovaru Ferdinand, lidé zamířili ke stánku, odkud se linula nezaměnitelná vůně zabijačky. Ten kdo neměl hlad se mohl posilnit alespoň pivem a limonádou nebo se zahřát čajem, svařeným vínem či něčím ostřejším.

Jestliže pracovníci města Benešov a Pivovaru Ferdinand se mohli spokojeně usmívat, jaký úspěch první Farmářské trhy měly, tentokrát může být jejich uspokojení ještě daleko větší.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Benešovský deník.cz | Autorka: Martina Křečková

V podzemí domu hned vedle jihlavské radnice přímo na náměstí se bude vařit pivo. Městská rada schválila záměr podnikatele Miroslava Tomance, jehož společnost vydražila do podnájmu Radniční restauraci.

"Malý pivovar by měl vyrábět čerstvé, nepasterizované a nefiltrované pivo. Bude umístěn v suterénu v místech, kde dříve byla diskotéka a v prostoru kolem něj bude fungovat pivovarská restaurace," potvrdil Tomanec.

O názvu nového jihlavského piva zatím ale nemá jasno. V pivovaru by mělo být připraveno až osm pivních tanků s celkovou kapacitou osm tisíc litrů.

První ochutnávka zlatavého moku z nového jihlavského pivovaru bude možná v dubnu příštího roku. "Nemáme ještě přesně stanovený termín, ale chceme mít první pivo navařené už v dubnu, to znamená minimálně dva měsíce před otevřením musíme vařit, proces výroby nějakou dobu trvá," vysvětlil Tomanec.

Piva by měl nový pivovar ročně vyrobit zhruba tisíc hektolitrů. Nový Radniční pivovar v žádném případě nehodlá měřit síly s velkými pivovary. Jen pro srovnání – jihlavský pivovar Ježek letos počítá s produkcí asi 170 tisíc hektolitrů.

Nový soukromý pivovárek chce uspět na jiných pozicích. "Hosté uvidí jednotlivé základní procesy, tedy vaření, kvašení i zrání," plánuje Tomanec.

Zlatavý mok by se měl od běžné nabídky odlišovat také svou chutí. "Pivo bude čerstvé, osobité a bude mít charakter. Rozdíl člověk pozná, bude oproti běžným průmyslově vyráběným pivům asi takový, jako když jíte čerstvé a kompotované ovoce," přirovnal Tomanec.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík

V malom Ríme sa začala vianočná pivná horúčka. V tamojšom reštauračnom pivovare varia dvadsaťstupňové pivo. Viac ako 1 800 litrov je určených na vianočný stôl.

„Dvadsaťstupňové pivo je slovenskou raritou. Varili sme ho príležitostne, zožalo však veľký úspech, a tak ho dnes var íme pravidelne,“ hovorí s úsmevom vedúci trnavského pivovaru Karol Puschenreiter.

Labužníci: Na Vianoce nesmie chýbať

Vyrábajú ho na vianočný trh už druhý raz. Vlani sa pred sviatkami rýchlo rozchytalo. „Čakáme práve na toto pivo. U nás nesmie chýbať na sviatočnom stole tak ako kapor,“ hovorí Peter Jelínek (37). Pochvaľujú si ho najmä miestni hostia. Netradičné pivo príde na trh už posledný novembrový týždeň. V trnavskom pivovare si pol litra môžete kúpiť za euro.

Zdroj: Rozhlas.sk | Autorka: Linda Nagyová

Prodej piva v plastu nevídaně roste, dotahuje plechovky. Firma Lukr chystá závod na výrobu speciálních pivních PET lahví.

Pivo v PET lahvích již dosahuje v Česku nevídaného podílu skoro osmi procent veškeré pivní spotřeby v obchodech. Donedávna opovrhovaný obal už navíc není doménou jen lacinějších značek největších pivovarnických skupin. Roste o něj zájem i mezi nejmenšími restauračními pivovary, které vaří malé várky dražších piv. Společnost Lukr Ingeneering pro ně teď dokončuje v Letinech na Plzeňsku výrobní závod na pivní PET lahve.

Rozmach piva v plastu začal předloni, kdy skupina Heineken masivní reklamou přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná speciálně vyrobená PET lahev udrží kvalitu piva a je pohodlnější na manipulaci. Rostoucímu zájmu pomáhá podle lidí z branže i zdánlivě nižší cena (bez zálohy na skleněnou vratnou lahev). Na nebývalý zájem musely rychle zareagovat i další velké koncerny, které vaří řádově miliony hektolitrů ročně - Prazdroj a Staropramen.

Za letošní tři čtvrtletí se podle šetření agentury ACNielsen prodalo už celkem 343,5 tisíce hektolitrů "PET piva", o téměř 135 tisíc víc než za celý loňský rok. Pivo v plastu tak zakrátko dotáhlo roky stagnující spotřebu piva v plechovkách.

Malé pivovary trh zásadně neovlivní, ale PET lahve už chtějí také. Zatím je nakupují v zahraničí nebo v minimálním množství od domácích výrobců, kteří dělají klasické obaly pro balené vody.

Není PET jako PET

"Pivo ale potřebuje speciální materiál. My nabídneme menší série tvrzených a zajímavě tvarovaných lahví. Nic pro hypermarkety," popisuje strategii Lubomír Krýsl, majitel Lukru, který se jinak zabývá hlavně dodávkami zařízení pro pivovary, výčepních pultů i sanitací a provozuje malý pivovar Purkmistr v Plzni Černicích.

PET linka je součástí dalších investic Lukru za celkových 20 milionů korun. Kapacita bude 600 PET lahví za hodinu, velcí výrobci klasických PET obalů dosahují vyšší - kolem 10 tisíc za hodinu.

V Česku funguje dnes na stovku minipivovarů, které vaří pro vlastní restauraci nebo do blízkých hospod. Stáčecí linka pro skleněné vratné lahve se jim nevyplatí, přitom ale stále víc lidí si chce různá speciální a tedy i dražší piva koupit domů.

"Prodej v PET lahvi nám pomáhá vyrovnávat kolísající odběr sudového piva," říká například majitel sokolovského minipivovaru Permon Ladislav Sás. Ročně vaří přes tisíc hektolitrů piva a potřebných 50 tisíc litrových PET lahví zatím dováží až z Maďarska. Pro velké koncerny je ale rozhodující odbyt "PET piva" v hypermarketech.

Přidávají se i velcí hráči

V čase, kdy domácí spotřeba piva padá z loňských zhruba 14 milionů hektolitrů o více než 12 procent, je prodej piv v plastu jediným rostoucím segmentem. Vlastní stáčecí linku si jako první pořídil Heineken, kterému v Česku patří 60 procent veškerého prodeje piva v plastu.

"Stojíme si za názorem, že v moderním, pro pivo přizpůsobeném obalu, jako je Maxilahev, můžete úspěšně prodávat i kvalitní pivní značky," říká mluvčí skupiny Kateřina Eliášová. Od letošního dubna plní Heineken v Brně do PET lahví značky Zlatopramen, Starobrno a Březňák - stáčené do té doby na Slovensku.

Podobný investiční záměr už oznámil rovněž Staropramen, který si zatím nechává svůj Braník Dvoulitr plnit do plastových obalů v Maďarsku. Z Maďarska k nám zatím vozí v PET lahvích své značky Klasik a Primus i lídr celého pivovarnického trhu Plzeňský Prazdroj.

Pivo v plastu

343,5 tisíce hektolitrů piva v PET lahvích se prodalo v Česku podle ACNielsen letos do konce září. Ve srovnání tří čtvrtletí jde o meziroční nárůst o 167 %.

60% veškerého prodeje piva v plastu připadá na značky Heinekenu: Zlatopramen 11, Starobrno Tradiční a Březňák. Na domácím trhu je nejprodávanějším "PET pivem" Zlatopramen.

7,5% celkové spotřeby piva v obchodech se prodává letos podle údajů agentury ACNielsen v PET lahvích. Objem prodeje v plastu se za necelé tři roky blíží prodejům piva v plechovkách. Ten přesahuje osm procent.

O PET pivu ještě uslyšíte

Společnost Heineken spustila v pivovaru Starobrno novou linku na stáčení do speciálních plastových lahví. Pivo v plastu čeká podle ní slibná budoucnost.

Zdroj: iHNed.cz

Za pět let se roční prodeje Pilsner Urquell v Koreji zdvojnásobily

Plzeňskému Prazdroji se daří zvyšovat prodeje ležáku Pilsner Urquell v Jižní Koreji. Za 10 měsíců letošního roku sem Prazdroj vyvezl téměř 1500 hl piva Pilsner Urquell, tj. meziročně o 75 % více. Do roku 2006 zde přitom jeho roční prodeje stěží přesáhly 500 hl.

Zvyšující se popularita Pilsner Urquell vedla dokonce k uspořádání Pilsner Urquell Festu v hlavním městě Soulu, na němž byla vedle piva Pilsner Urquell a originálního plzeňského festivalu Pilsner Fest představena i jedinečnost českého piva plzeňského typu jako takového. I proto se na celé akci výrazným způsobem podílela česká ambasáda v Koreji.

V Jižní Koreji zákon povoluje konzumaci alkoholu od 19 let věku. Ročně se zde vypije ročně 37 litrů piva na hlavu a na trhu dominují místní pivní značky s podílem cca 97 %. Konzumace importovaných piv zatím tvoří 3 %, ale zájem o ně se neustále zvyšuje. Proto sem Plzeňský Prazdroj před pěti měsíci začal vyvážet i tmavého Velkopopovického Kozla, který mezi Korejci také zaznamenává pozitivní odezvu odrážející se v rostoucích prodejích.

Až dosud vyvážel Plzeňský Prazdroj svůj ležák Pilsner Urquell do Koreje výhradně v lahvích 0,33l. „S ohledem na rostoucí oblibu plzeňského piva zvažujeme v příštím roce dodávky plechovek 0,5 l a čepovaného piva v nerezových sudech,“ uzavírá Karel Kraus, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Společnost Jihomoravské pivovary, a.s., se sídlem ve Vyškově, náměstí Čsl. armády 116/4, PSČ: 682 01, IČ: 499 73 720, DIČ: CZ49973720, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 1275, jednající prostřednictvím představenstva společnosti (dále jen „JMP“) Vyhlašuje obchodní veřejnou soutěž dle § 281 a násl. obchodního zákoníků o nejvýhodnější návrh na uzavření smlouvy o nájmu a licenční smlouvy - pronájem nemovitostí, technologického vybavení a ostatních movitých věcí sloužících k výrobním účelům ve vlastnictví společnost "JMP" dle občanského zákoníku, dále pak na poskytnutí práva k ochranným známkám (vyjma ochranných známek "HAVRAN" a "HAVRAN PIVOVAR VYŠKOV - ZALOŽENO 1680").

Přílohy ke stažení:

Podmínky veřejné obchodní soutěže

Příloha podmínek č. 1

Příloha podmínek č. 2

Příloha podmínek č. 3

Příloha podmínek č. 4

Příloha podmínek č. 5

Příloha podmínek č. 6

Zdroj: Pivo Vyškov.cz

Kdo si myslel, že průtahy v řešení nedobré ekonomické situace vyškovského pivovaru na podzim skončí, ten se spletl. Stát sice ujistil, že v areálu zachová výrobu zlatavého nápoje a předhodil několik termínů, dokdy ho pronajme. Jenže ani jeden nedodržel.

To se nelíbí zaměstnancům podniku, kteří stále žijí v nejistotě. Nečinně ale sedět nehodlají. „Vedení zatím nového nájemce nevybralo, i tak mělo učinit k 15. listopadu. Už nás to popravdě řečeno štve. Chceme si proto promluvit s předsedou představenstva Václavem Hlaváčkem, a pak budeme reagovat,“ řekl odborář Martin Obruča.

Zaměstnanci podle něj hodlají opět poslat otevřený dopis ministru zemědělství Ivanu Fuksovi.

Co je hlavní příčinou toho, že ještě není známý nový nájemce pivovaru? Stát totiž ještě nevyhlásil ani výběrové řízení. „Ministerstvo podle našich informací představenstvu pořád připomínkuje podmínky, a ty se stále upravují. Nikoho nevybrali proto, že ještě ani nevyhlásili výběrové řízení,“ povzdechl si Obruča.

Obavy zájemce

To potvrdil i majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala, který se už několik měsíců intenzivně o pronájem vyškovského pivovaru zajímá. „Zájem pořád mám. Několikrát jsem volal i na ministerstvo zemědělství. Tam mi před čtrnácti dny řekli, že podmínky jsou hotové a v pondělí mi je pošlou. Od té doby se ale nic nedělo, nic mi nepřišlo,“ uvedl Skala.

Ten začíná mít o jednání ministerstva pochybnosti. „Pokaždé když tam volám, si mě předávají jako horký brambor. Myslím, že nemají zájem, aby pivovar fungoval,“ obává se Skala.

Tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková Vyškovskému deníku Rovnost řekla, že podmínky výběrového řízení jsou hotové a vedení ho tedy brzy vyhlásí. „Podle posledních informací byly dokončené veškeré dokumenty nezbytné pro zahájení veřejného výběrového řízení, a to v souladu s rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady obchodní společnosti Jihomoravské pivovary. V nejbližších dnech budou potřebné dokumenty zaslané k vyvěšení na centrální adrese,“ informovala Dvořáčková.

Otázky, co bude s pivovarem dál, ale visí ve vzduchu pořád. Před měsícem se po Vyškově dokonce proslýchalo, že bude rozparcelovaný. To podle mluvčí ministerstva nehrozí. „Padlo rozhodnutí o pronájmu nemovitostí, technologie a ostatních movitých věcí při otevřeném výběrovém řízení. Podmínkou je, že nájemce může vše využívat jen k vaření piva. Budoucímu nájemci na základě smlouvy poskytneme oprávnění k výkonu práv k ochranným známkám, a na základě další smlouvy poskytne oprávnění k užívání know-how,“ ujistila tehdy mluvčí ministerstva Dvořáčková.

Záchrannou ruku pivovaru možná také nabídne vyškovská radnice. Pouze v případě, že by o něj ale nikdo neprojevil zájem. „Předseda představenstva nás oslovil s tím, jestli město nechce zvážit pronájem pivovaru. Zájemci o vaření piva nás ale požádali, ať s tímto rozhodnutím ještě počkáme, a tak jsme je poslechli. Pokud by výběrové řízení špatně dopadlo, tak město Vyškov nejspíš podnik skutečně pronajme. Nejsme ale žádní výrobci piva, ale spíše záchranná brzda, kdyby pronájem nevyšel,“ prohlásil před časem místostarosta Vyškova Roman Celý.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Je používání moderních automatizačních technologií v souladu s tradiční výrobou českého piva? Tyto otázky si klade za cíl zodpovědět odborná konference Automatizace a modernizace pivovarů 2010, která proběhne 24. listopadu 2010 v areálu Klášterního pivovaru Strahov v Praze.

Záštitu nad pořádáním akce převzali Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, a Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Za řečnickým pultem se vystřídají představitelé státní správy, kterou bude zastupovat Ing. Karel Tureček, náměstek ministra zemědělství pro komoditní úsek, dále manažeři českých pivovarů a rovněž zástupci předních dodavatelů automatizace v pivovarnictví.

V případě zájmu o účast vyplňte prosím registrační formulář na stránkách http://www.konference-tmi.cz nebo se spojte s pořadatelem na níže uvedených kontaktech.

Zdroj: Protext.cz

Nový, plne automatizovaný systém tankového piva priniesol Heineken Slovensko na slovenský trh na začiatku mája tohto roku.

Spoločnosť Heineken Slovensko zaviedla v týchto dňoch svoj inovatívny systém tankového piva už v päťdesiatej prevádzke na Slovensku - v metropole Šariša v Prešove. Za šesť mesiacov od uvedenia na trh si tak tankové pivo Zlatý Bažant a Corgoň môžu vychutnať pivári už na celom Slovensku.

Predaj presiahol očakávania

Nový, plne automatizovaný systém tankového piva, ktorý je riadený počítačom a zabezpečuje absolútnu čerstvosť čapovaného piva, priniesol Heineken Slovensko na slovenský trh na začiatku mája tohto roku. Na začiatku novembra spoločnosť nainštalovala nový systém už vo svojej 50-tej prevádzke - v pube U Holiča v Prešove. Výsledky predaja tankového piva Zlatý Bažant a Corgoň za polročné obdobie zároveň prekračujú očakávania. Hana Šimková, manažér korporátnych vzťahov spoločnosti Heineken Slovensko hovorí: "Veľmi nás tešia úspechy nášho tankového piva. Už v týchto dňoch dosahujeme predaj naplánovaný na celý rok, pokryli sme už všetky regióny Slovenska a výsledky spotrebiteľského prieskumu hovoria o jeho vysokej obľúbenosti u našich konzumentov."

Kto ochutnal, odporučí ďalej

Obľúbenosť tankového piva Zlatý Bažant a Corgoň dokazujú aj výsledky spotrebiteľského prieskumu (Prieskum spoločnosti Heineken Slovensko uskutočnený na vzorke 738 respondentov v prevádzkach s tankovým pivom Zlatý Bažant a Corgoň v druhom a treťom štvrťroku 2010). Až približne 80 % respondentov v puboch s tankovým pivom Zlatý Bažant a Corgoň potvrdilo, že tankové pivo bude vyhľadávať aj v budúcnosti a až 90 % z nich ho odporučí aj svojim priateľom a známym. Medzi výhody tankového piva konzumenti najčastejšie uvádzali vlastnosti súvisiace so zážitkom z vychutnávania kvalitného, čerstvého piva priamo z pivovaru, ako aj čapovanie bez CO2.

Zdroj: Webnoviny.sk

Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi parlamentného výboru pre financie a rozpočet vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný.

Petíciou proti diskriminácii slovenského piva, ktorú podporilo viac ako 173 tisíc ľudí, sa budú zaberať poslanci parlamentného výboru pre financie a rozpočet. Zástupcovia Slovenského združenia výrobcov piva a sladu chcú na štvrtkovej schôdzi výboru vysvetliť poslancom ich argumenty súvisiace s návrhom zvýšenia spotrebnej dane na pivo, ktorý je podľa nich diskriminačný. "Masívna podpora občanov nám pomohla otvoriť širšiu odbornú diskusiu v parlamente s cieľom prehodnotiť pôvodný návrh na zvyšovanie dane," konštatuje výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu a člen petičného výboru Roman Šusták.

Vládou schválený návrh na zvýšenie spotrebnej dane z piva o 49 percent, ktorý už odsúhlasili v prvom čítaní aj poslanci parlamentu, by podľa pivovarníkov posunul Slovensko medzi krajiny s najvyšším spotrebnými daňami na pivo v Európskej únii. "Všetky okolité krajiny by tak konkurovali Slovensku nižšou daňou, čo by spôsobilo nekonkurencieschopnosť našich pivovarov v regióne a výrazne zvýšilo cezhraničnú turistiku, ale aj legálny a nelegálny import z okolitých krajín," uvádza združenie výrobcov piva. Petíciu proti zvyšovaniu spotrebnej dane vyhlásili výrobcovia piva s cieľom osloviť širokú verejnosť a získať tak podporu pre svoje argumenty. Plánované zvýšenie spotrebnej dane takmer o 50 % podľa pivovarníkov vážne ohrozuje nielen celý pivovarnícky priemysel, ale zároveň bude mať dopad aj na množstvo ďalších pracovných miest v napojených odvetviach.

Spotrebná daň z piva by mala vzrásť s účinnosťou od marca budúceho roka. Základná sadzba spotrebnej dane z piva by sa mala zvýšiť z 1,65 eura za hektoliter a stupeň plato na 2,45 eura. Znížená sadzba spotrebnej dane z piva by mala vzrásť z 1,22 eura na 1,82 eura za hektoliter a stupeň plato. Cena piva by pri zvýšenej sadzbe dane z pridanej hodnoty na úrovni 20 % a plnom premietnutí zvýšenia spotrebnej dane mala podľa rezortu financií stúpnuť o 8,7 %. V prípade realistického scenára, ktorý počíta s 80-percentným premietnutím zvýšenia daní do cien, by cena piva mala vzrásť o 6,9 %.

Zdroj: O Peniazoch Zoznam.cz | SITA

Jednou rukou seřezává speciálním nožem pěnu, druhou už ale točí další sklenici. "Obě ruce musí dělat jiné úkony. A proto podle mě ženy točí pivo lépe než muži, protože umíme pracovat s oběma hemisférami současně," směje se barmanka Lucie Nováková. Koncem října se umístila na děleném pátém až osmém místě na Mistrovství světa v točení a servírování ležáku Stella Artois.

Šestadvacetiletá barmanka, která se do Londýna nominovala jako letošní česká mistryně, se na světový šampionát připravovala každou vytočenou sklenkou v pizzerii v Kadani, kde pracuje. A nejen to. Dvakrát absolvovala ostrý trénink pod vedením obchodního sládka a experta na točení a servírování piva společnosti Pivovary Staropramen Libora Vávry.

"Vytočila jsem si tréninkově pár soudků. Jela jsem pořád dokola, do dvou sklenic," říká. "Jen jsem litovala, že jsme to pivo nemohli dát někomu vypít. Rovnou se vylévalo."

Devět kroků k cíli

Celý rituál točení ležáku má devět kroků, které je třeba úzkostlivě dodržet. "Nejdřív se sklenice očistí na kartáči, opláchne ve vodě a ochladí," popisuje. "Druhým krokem je obětování. První střik piva nejde do sklenice, aby se hostu dostalo úplně čerstvého, svěžího nápoje. Poté už točím pivo, pod úhlem 45 stupňů, ale postupně sklon narovnávám."

Čtvrtým krokem je vytvoření pěny. V pátém dá barmanka sklenici od kohoutu a nechá pěnu dojít a přetéci. "Potom pěnu seříznu speciálním nožem tak, aby se nedotýkal skla a nebylo to slyšet. Pěnu nechám stéci. Osmým úkonem je opláchnutí sklenice ponořením do vody, čímž ji znovu zchladím, a pak už jen servíruji s rozetkou," vypočítává světová finalistka.

Nejtěžší je přitom sladit práci obou rukou. "Já mám jako pravačka levou ruku pořád méně jistou. Naučit se to ale dá. Mezi nejčastější chyby patří i špatné držení skleničky. Musí se sevřít mezi prsty za nožičku, aby se nesmazalo orosení. Když ji barman uchopí jako halama, to rostu," směje se. A co dělá největší problémy ji samotné? "Asi trefit správnou míru pěny, má být na dva prsty. A potom se občas mračím. A to se nemá."

Zapomenout se dá i na pěnu

Nejde jen o to, naučit se strojově oněch devět kroků a dobře je technicky provést. "Součástí barmanova řemesla je i elegance, lehkost. Musí být přirozený. To dává jeho povolání i soutěžím neuvěřitelně lidský rozměr. Musí hosta i porotu zaujmout, aby si zákazník objednal další pivo a porota si ho zapamatovala," doplňuje Libor Vávra.

A zdůrazňuje, že na soutěžích hraje obrovskou roli tréma. "Zvlášť na mistrovství světa jsou kolem barmana kamery a fotografové. To vše rozptyluje. Kvůli tomu se i na tak vysoké úrovni stane, že soutěžící občas zapomenou sklenici ochladit. Někdy dokonce zapomenou natočit pěnu a sklenici rovnou seřezávají," dodává.

V Praze to bylo těžší

Nic takového se naštěstí nestalo Lucii Novákové v historické budově Old Billingsgate, bývalém rybím trhu na břehu Temže. "Abych řekla pravdu, čekala jsem, že to v Londýně bude náročnější. Díky atmosféře, která tam panovala, díky tomu, že lidé kolem soutěže byli přirození a komunikativní, to byla tak trochu zábava, trochu práce, ale hlavně příjemná zkušenost," bilancuje své mistrovské angažmá Lucie Nováková. "Na českém mistrovství v Praze jsem byla nervóznější."

V konkurenci dalších pětadvaceti národních mistrů a mistryní skončila na pátém až osmém místě (nerozlišovalo se přesné pořadí). Vítězem se stal Američan Chris Mayers.

Zdroj: XMan iDnes.cz | Autor: Martin Frozen | Foto: Jiří Švorc

Spojit svou kariéru s pivem se Marek Pohanka rozhodl více než před deseti lety, kdy nastupoval jako řadový obchodní zástupce do pražského pivovaru Staropramen. Zde získal základní znalost trhu a své zkušenosti později uplatnil již jako obchodní ředitel rodinného pivovaru Kácov. Dnes vede obchod a marketing v Měšťanském pivovaru Strakonice. „Myslím si, že každý by měl poznat svou práci od samých základů, teprve to z něj dělá dobrého vedoucího, manažera nebo ředitele.“

* E15: Jako obchodní zástupce, dnes ředitel obchodu v pivovaru, jste pomáhal rozjíždět stovky restaurací a pivnic. Nelákalo vás někdy se do oblasti pohostinství pustit na vlastní pěst?

Restauraci, pivnici nebo hospodu považuji za základní kámen svojí práce. Jsem rád za každou novou hospůdku, která čepuje dobré pivo. Mít vlastní provoz, zejména v této složité době, znamená vysoké nasazení a vnitřní rozhodnutí obrátit svůj profesní i osobní život naruby. Svým způsobem jsem perfekcionalista, dělám svou práci s nasazením, proto jsem si naprosto vědom, že sedět na dvou židlích se v tempu dnešní doby nedá. Obchod je pro mne výzvou, které zatím zůstávám věrný. Pozice, kdy mohu nově vznikajícím provozům poradit, co bude chutnat jejich hostům, mě zatím plně uspokojuje.

* E15: Jaká byla vaše cesta k řízení obchodu s nejoblíbenějším nápojem v Česku?

Řekl bych, že přímá. Po ukončení vysoké školy si mě pivo přivolalo samo. To neznamená, že jsem okamžitě začal pracovat na vedoucích pozicích, naopak jsem začal pěkně od píky. Vstupní branou do byznysu s pivem bylo výběrové řízení na pozici obchodního zástupce pro společnost Staropramen. Zkušenosti, které jsem tam získal, jsem později uplatňoval už jako obchodní ředitel v pivovaru Kácov. Jsem rád, že se moje profesní cesta ubírala tímto směrem, neboť při řízení obchodu považuji elementární zkušenosti za velmi podstatné. Dávají mi možnost jednat s obchodními zástupci otevřeně, nemohou mi říci: „Ty tomu nerozumíš, tak nám neraď.“ Myslím si, že každý by měl poznat svou práci od samých základů, teprve to z něj dělá dobrého vedoucího, manažera nebo ředitele.

* E15: Máte dlouholeté zkušenosti z několika malých pivovarů – po kácovském teď vedete obchod v Měšťanském pivovaru Strakonice. Přinesla vám vaše předchozí zkušenost nějakou zásadu, kterou se řídíte i nyní?

Vaření piva, zejména v menších pivovarech, je o týmové práci. Můžete mít to nejlepší pivo na světě, ale pokud nemáte dobrý obchod, marketing a hlavně „pijana vašeho piva“, je vaše práce bez odezvy. Zásadu, kterou uplatňuji, je nepovyšovat se nad druhé. Pokud je někdo potřeba jinde, než obvykle pracuje, měl by ochotně zaskočit. Velmi důležitá, ne-li nejdůležitější je otevřená komunikace s kolegy. Nic nemůže být horší, když si obchod nerozumí se sládkem nebo s lahvárnou. Věřím, že úsměv, legrace a přátelský přístup dokáže motivovat k dobrému výkonu, což se zcela jistě projeví v konečném výstavu piva.

* E15: Myslíte si, že regionální pivovary mají šanci uspět i mimo hranice svého kraje?

Hranice v dnešní době již neexistují. Pro malé pivovary je naprosto nezbytné, aby tyto hranice překračovaly a nabízely své produkty i mimo ně. Samotné regionální uspořádání však zůstává základem distribuce, protože konzumace „místního“ piva je takovým koloritem a určitou samozřejmostí. Pro získání nových trhů musíme vynaložit vyšší úsilí a zachovávat vysokou kvalitu piva. Dříve bylo vše nalinkováno, dnes musíme více zapojit naše obchodní umění, marketing a fantazii při výrobě nových pivních produktů.

* E15: Jak vidíte další vývoj pivovarnictví v Čechách, ovlivní ho například chystané změny v sazbách DPH nebo vyšší ceny energií?

Je asi samozřejmé, že ceny piva budou reagovat na situaci, která vyplyne z nových směrnic. Je však nutné podotknout, že cenová politika musí být opatrná a vstřícná ke konečnému spotřebiteli. Co je pro mne zásadní, zachování kvality vařeného piva například i za cenu minimálního zvýšení ceny. Každá malá odchylka nebo změna ingredience může vést ke snížení kvality a následně ke ztrátě zákazníka. Předpokládám, že boj o pivaře neustane. Čím jste menší, tím musíte být kreativnější a kvalitnější, trh vám nic neodpustí. Co zajisté nepřestane platit: „Dej Bůh štěstí a pivu správný říz.“

Měšťanský pivovar Strakonice

Je posledním pivovarem v České republice, který je vlastněn městem. Strakonické pivo Dudák je vařeno tradičním způsobem a je nepasterizované. Průměrný roční výstav v hektolitrech se pohybuje okolo 72 tisíc. Pivovar zaměstnává 58 pracovníků a připravuje rozsáhlé plány na přestavbu.

Zdroj: E15.cz | Autor: Martin Kalivoda

Je libo pivo, ochucené zázvorem, medem nebo třešněmi? Anebo pivo až z Mexika či konopné? Stačí si zajet do prodejny Expres nápoje v Ruprechticích. Její majitelé zde svým zákazníkům nabízejí až 80 druhů piva.

Právě regionálními značkami chtějí totiž konkurovat velkým supermarketům. A zatím se jim to vyplácí. „Začali jsme před třemi lety se sto padesáti druhy piv. Jenomže nás musí obchod živit, proto jsme postupně nabídku snížili na ta piva, která jdou nejvíc na odbyt. Teď nabízíme až osmdesát druhů,“ vysvětlil jeden z šéfů prodejny Petr Hejlek. „Máme i piva sudová, ty dodáváme do restaurací,“ doplnil.

U Liberečanů vítězí místní značky. Svijany jim chutnají nejvíc a špatně si nevede ani Konrad nebo Nová Paka. Lidé tady ale najdou regionální značky i ze vzdálenějších míst Čech, ale také z Moravy. Moravští patrioti zde dostanou koupit Černou Horu i třeba Starobrno.

„Chtěli jsme se něčím odlišovat. Proto jsme do Liberce začali vozit piva, která tu nejsou běžně k dostání,“ řekl Petr Hejlek.

Obchod Expres nápoje, kterému se také mezi lidmi říká U Beránka, má otevřeno sedm dní v týdnu. Lidé tu najdou všechny druhy piva, která se vaří v okolí. A mnozí si sem vyšlapali cestu už dávno. „Nejsem žádný velký pivař, spíš si s přítelkyní dáme občas pivko na chuť. Do prodejny jezdím pro ty zajímavější druhy. Chutná nám pivo třešňové nebo třeba se zázvorem,“ svěřil se za stálé zákazníky Luboš Ptáčník.

Jak doplnil Petr Hejlek, zatím je obchod uživí. „Pokud se nemýlím, jsme v Liberci jediní, kteří mají lahvového Krakonoše z Trutnova nebo Františka z Pivovaru Novosad v Harrachově,“ dodal.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autorka: Zuzana Minstrová | Foto: Petr Šimr

Pivo v Česku bude dál zdražovat. Pivovary nyní počítají o kolik, a také zvažují, kdy půjdou s cenou nahoru.

Ve hře přitom bylo i možné zlevnění piva, pivovarníci věřili, že by se mohla snížit spotřební daň. Ta se zvýšila od letošního ledna, podle původních očekávání pivovarníků pouze na jeden rok. "Nemám v úmyslu spotřební daň na pivo měnit," prohlásil pro Lidové noviny ministr financí Miroslav Kalousek.

Pivovarům navíc rostou náklady. "Budou muset upravovat ceny kvůli dražším vstupům, tedy zejména dražší elektřině, a také kvůli neúrodě ječmene, která zdraží slad," říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz | Autor: František Bouc

Výhledy české ekonomiky v příštím roce nejsou příliš optimistické a negativně se odrazí i v tuzemském pivovarnictví. "V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti," uvedl v rozhovoru pro TÝDEN generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Jak váš podnik zasáhla ekonomická krize? Mnozí ekonomové naznačují, že už odezněla.

To jsou ti optimisté. Ale já slyšel i jiné ekonomy a ti říkají, že "možná přijde ještě jedna krize a bude ještě hlubší". Předpovědi o tom, jak se bude dařit světové ekonomice nebo českému hospodářství, jsou rozkývané. A navíc, jedna věc je analýza ekonomů, něco jiného je úsudek nebo určitý cit každého, kdo má na starosti nějaký podnikatelský subjekt nebo podnik.

Jaký je váš úsudek?

Já bych se vrátil na chvíli do roku 2009. V České republice jsme nebyli postiženi finanční krizí. U nás se víc projevila hospodářská recese. Vím, že nyní ekonomové říkají, jak ekonomika roste... Ale něco jiného je podívat se do struktury růstu a vidíme, že je tažen exportem, zatímco spotřeba domácností - obvykle tradiční pilíř růstu - vykazuje spíš negativní trend.

Jak se pokles spotřeby projevil v pivovarnictví?

Hlavní propad nastal loni v druhé polovině roku. Celkový meziroční pokles mezi lety 2009 a 2008 byl někde okolo šesti procent. A když se podíváme na letošní rok, tak to číslo je ještě výrazně horší. Za pololetí činil výsledek minus dvanáct procent. Když se na to podívám realisticky, tak se tento propad do konce roku ještě prohloubí. Můj osobní odhad je, že celkový propad se na konci roku bude pohybovat okolo patnácti procent. České pivovary skutečně nemají na růžích ustláno.

Jaké jsou příčiny tak dramatického propadu?

Je jich celá řada. Jednou z nich je zvýšení spotřební daně, k níž došlo od 1. ledna 2010. Mělo to sice být přechodné zvýšení, jak to původně plánovala Fischerova vláda, ale vše nasvědčuje tomu, že už to tak zůstane. Na pivovarnictví se to významně podepsalo. Státnímu rozpočtu to nepomohlo, protože predikovaný cíl bylo zvýšení o 1,4 miliardy korun, což se podle mého názoru nepodaří naplnit. Za první pololetí je výtěžnost na spotřební dani o zhruba 260 milionů korun vyšší. Za druhé pololetí se to už nedožene.

A další příčiny?

Je jí i oblast gastronomie. Český konzument začal méně navštěvovat restaurace. Svým dílem k tomu letos přispělo i velmi nešťastné počasí v měsících, které jsou klíčové pro prodej piva, otevírání předzahrádek a dalších venkovních prodejních míst. Například v srpnu se prodej propadl o třináct procent a to je srpen letní měsíc. Druhý vliv má na svědomí posilující česká koruna. Pro zahraniční hosty už je pivní turistika drahá a není zajímavá. Skupinové příjezdy turistů z Německa, Anglie nebo Irska významně opadly.

Z vašeho pohledu na tuzemskou ekonomiku tedy vyplývá, že její těžké časy ještě neskončily. Očekáváte tedy opět ekonomický pokles, tzv. "druhé dno"?

Hospodářská recese v České republice bude pokračovat. V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti. Z tohoto hlediska patří pivo pro celou řadu lidí do kategorie takzvaných zbytných komodit. Znamená to, pokud na pivo nemám peníze, přestanu ho kupovat nebo snížím spotřebu.

Pokud se naplní váš odhad, že tuzemské pivovarnictví letos klesne o 15 procent, očekáváte, že v příštím roce by mohlo propadnout ještě více?

Za poslední dva roky už bude propad dohromady činit 21 procent. Myslím, že to zůstane na letošní úrovni. V případě, že se vydaří počasí, mohl by přijít mírný, ale opravdu velice mírný růst.

Jak si letos stojí Budějovický Budvar?

Když vezmu v potaz podmínky, ve kterých se pohybujeme, tak musím konstatovat, že si letos vedeme poměrně dobře. Z hlediska objemu prodejů jsme zaznamenali k 30. září pokles o nějakých 0,8 procenta a jsme na úrovni 970 tisíc hektolitrů. Ke stejnému období jsme měli tržby 1,52 miliardy korun, zatímco loni to bylo 1,57 miliardy korun. Oněch 50 milionů rozdílu se především skládá i z 28 milionů korun, o které jsme v tržbách přišli kvůli silnému kurzu koruny vůči cizím měnám. Jsme významný exportér v rámci České republiky, a navíc máme atypický podíl domácích a zahraničních tržeb, které jsou půl na půl. Proto u nás mají veškeré kurzové výkyvy významný vliv. Těch zbylých dvacet milionů propadu je dáno změnou orientace zákazníků na výrobky s nižší cenou.

Co je pro vás větší hrozba, výkyv eura nebo dolaru?

Pro nás je to určitě výkyv eura, protože nějakých 70 procent zahraničních tržeb je fakturováno v eurech.

Předpokládám tedy, že vaším bytostným zájmem je, aby bylo euro v Česku co nejdříve.

Bylo by to příjemné. Ale my jsme realisté. Česká republika v tuto dobu nesplňuje Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. A až je budeme splňovat, tak potom bude minimálně tři roky trvat přechod na euro. Proto se domnívám, že ani v roce 2014 tu euro mít nebudeme.

V příštím roce dojde ke zdražení elektřiny, vody a dalších vstupů. Jak se na to připravujete?

Jsme ve stadiu příprav plánu na příští rok. Možné pohyby cen nejen zmíněných položek pozorně sledujeme a zároveň vyjednáváme s dodavateli. K ceně elektřiny můžu určitě říci, že se mi nelíbí, jak je víceméně ovlivňována administrativními kroky.

Růst cen vstupů a surovin vám zvýší náklady. Zdražíte kvůli tomu pivo?

Zatím nepředpokládáme, že bychom v roce 2011 plošně upravovali ceny našich výrobků. Jednání ještě probíhají, ale dá se říci, že na nákladové stránce to jsou samá negativa. Na to reagujeme tak, že hledáme nejrůznější úspory měrných spotřeb, jako například u vody. Pro příklad: v devadesátých let byla měrná spotřeba vody deset hektolitrů vody na hektolitr piva, zatímco dnes se pohybujeme na úrovni 4,2 hektolitru.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek | Foto: Lucie Pařízková

Neustále prepady predajnosti tradičného piva vedú pivovary k novým projektom. Už o pár mesiacov by sa tak mali na trhu objaviť nové netypické chute. „Pracujeme na vývoji nových produktov, a budúci rok by sme chceli obohatiť kategóriu ochutených pív o nové príchute ako napríklad cherry či mojito,“ hovorí Branislav Cvik, predseda Predstavenstva Banskobystrického pivovaru.

Snaha o zvrat

„Pripravujeme obohatenie sortimentu už na budúci rok,“ prezrádza riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil. Podľa jeho slov sa chcú zamerať na konkrétne vekové skupiny. Pivovar vo Vyhniach nie je jediný, ktorý chce prilákať menej tradičnú klientelu. V Banskej Bystrici chcú nadviazať na úspech „citrónového“ Radlera. „Prvé mesiace predaja prekonali všetky naše očakávania,“ konštatuje Cvik. Aj preto pripravujú ďalšie verzie ovocných pív.

Oproti minulým rokom rozšírenie nevylučujú ani najväčší hráči. „Neustále hľadáme spôsoby, ako zaujať konzumentov a budovať pivnú kultúru,“ povedala pre HN Zuzana Lošáková, manažérka firemnej komunikácie Pivovary Topvar.

Priestor na zmenu majú už tradične pred Vianocami. Na pultoch tak môžete nájsť špeciálne balenia pšeničného Zlatého Bažantu, „karamelového“ Šarišu Red či viacstupňové špeciály Urpinera a Steigra.

Pivo na doma

„Trh s pivom na Slovensku dlhodobo klesá. Aktuálne zaznamenávame približne šesťpercentný medziročný pokles predaja,“ vysvetľuje Hana Šimková, hovorkyňa Heineken Slovensko. Dôvody možno hľadať v nepriaznivom počasí, aj v šetrení. „Zákazníci konzumujú pivo viac doma, čím klesá podiel čapovaných pív,“ porovnáva Vysloužil.

Práve špeciály by mali pomôcť tento trend odraziť. „V porovnaní s minulým rokom sme zvýšili výrobu o 10 percent,“ hovorí Cvik. Podľa jeho slov nárastu pomohlo hlavne to, že sa chcú odlíšiť od tradičných europív, ktoré ponúkajú globálni výrobcovia. Veľké pivovary sa zase snažia zabojovať aj návratom nepasterizovaných pív do slovenských krčiem.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Pivovar v Chotěboři navýší, a to už v dohledné době, svou výrobní kapacitu. Oznámil to ředitel pivovaru Richard Moravec.

„Velký zájem spotřebitelů o celý náš sortiment piv nás v podstatě donutil navýšit už během letošní zimy kapacitu pivovaru ze stávajících deseti tisíc až na dvacet pět tisíc hektolitrů piva. S možností rozšíření jsme sice počítali již při výstavbě pivovaru, takže dostavba bude poměrně rychlá, ale nečekali jsme, že bude nutná tak brzo,“ konstatoval Moravec. Současně dodal, že chotěbořský pivovar obchoduje s téměř sto padesáti odběrateli. „A to nejen na Vysočině, ale také ve středních a jižních Čechách. Míříme také do Prahy a pražského regionu,“ dodal Moravec.

Připomněl, že pivovar pivo exportuje do čtyř zemí. „Konkrétně jde o Irsko, Gruzii, Finsko a Slovensko,“ vyjmenoval Moravec s tím, že v Bratislavě nedávno chotěbořský pivovar otevřel svou vlastní restauraci. „V letošním roce tvoří export našeho piva necelých deset procent výstavu. V roce 2011 to bude až patnáct procent,“ dodal ředitel.

Roman Stryk, spolumajitel havlíčkobrodské společnosti ROSS Holding, která je vlastníkem pivovaru v Chotěboři, připomněl, že se daří nabízet i pivovar jako investiční celek.

„Zajímavá je oblast střední Ameriky. Prozatím je podepsaná dohoda o výstavbě dvou pivovarů v Kostarice, v dalších pěti letech by se tento počet měl zvýšit o dalších osm,“ řekl Stryk. Další pivovary by měl ROSS Holding vyvézt také do Ruska, Gruzie a také na Ukrajinu.

„Samozřejmě bychom měli zájem na licenční výrobě chotěbořského piva v zahraničí, ale ve hře je i varianta, že investor bude v námi dodaném technologickém celku vařit pivo pod svou vlastní značkou,“ doplnil Oldřich Záruba, sládek Pivovaru Chotěboř.

Zdroj: Havlíčkobrodský pivovar | Autor: Jaromír Kulhánek

Letošní 17. listopad připadá na středu, a pokud také řešíte jak strávit volný den uprostřed týdne, máme pro vás tip. Vyrazte se svými (zletilými) kamarády a známými na návštěvnickou trasu pivovaru Gambrinus! Čeká vás interaktivní a hravá prohlídka, žádný suchý výklad – a nebojte, na suchu taky nebudete – součástí prohlídky je ochutnávka piv Gambrinus a na cestu domů si 17. listopadu navíc odneste pivní dárek. A pokud dorazíte minimálně se čtyřmi dalšími kamarády, budete mít každý vstup jen za 50 korun!

Návštěvnická trasa v mladším z plzeňských pivovarů byla otevřena na konci srpna tohoto roku. Poprvé se tak široké veřejnosti nabízí možnost nahlédnout za brány pivovaru, v němž se pivo vaří již od roku 1869.

V provozu pivovaru Gambrinus návštěvník nahlédne pod pokličku výroby piva. Přesvědčí se, jak sládkové dohlížejí na kvalitu piv Gambrinus a pozná suroviny, tradiční postupy a pivovarská zařízení, které stojí za nejoblíbenějším českým pivem.

Neopakovatelný zážitek si každý odnese z unikátní interaktivní „Gambrinus Arény“. Dozvíte se tu, kdo se zasadil o obnovu pivovaru Gambrinus, který byl téměř zničený během náletů v roce 1945. Projedete se v čase na historickém náklaďáku, ve fotbalovém utkání si kopnete penaltu proti brankáři Gambrinus ligy – mimochodem, prohlídku si pochvalovali i fotbalisté lídra Gambrinus ligy Viktorie Plzeň - nebo se v záři reflektorů stanete kytaristou rockové skupiny.

A co by to bylo za prohlídku pivovaru bez možnosti ochutnávky! Na závěr prohlídky pochopitelně na účastníky čekají plné orosené sklenice. Zatímco si z nich budou vychutnávat pivo Gambrinus, jeden z pivovarských odborníků jim vysvětlí, jak se pozná kvalita piva a jak o něj správně pečovat. Dozvědí se také, jak se pivo správně čepuje, a budou mít možnost si pod odborným dohledem čepování sami vyzkoušet.

Ve středu 17. listopadu můžete navštívit prohlídku pivovaru Gambrinus v 10:30, 12:00, 13:00 a 15:00 hodin.

Od 15. listopadu máte možnost navštívit pivovar Gambrinus za zvýhodněnou cenu. Pokud dorazíte na prohlídku minimálně se 4 kamarády, bude vás vstupné stát pouze 50 korun. Tato akce platí do konce března 2011. Před návštěvou doporučujeme si ověřit časy prohlídek na internetu (http://www.gambrinus.cz/navstevnicka-trasa/).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje