Rodinný pivovar U Rybiček

Penzion ***, pivovar, pivnice, vinárna

Majitel: David Ryba

Sládek: Petr Hála

Založen: 2007

Adresa: Plzeňská 31, 32 Stříbro, Tachovsko

Výstav piva: 1000 hl

www.urybicek.eu

Světlý ležák Stříbrňák 10%

Světlý ležák Argent 12%

Tmavý ležák Horník 13%

Světlé pšeničné 14%

Ostrostřelec speciál

Adaptace komplexu domů U Rybiček v centru královského, hornického města Stříbra byla zahájena v roce 2001 a dokončena v roce 2007. V historických budovách ze 14. století tak vznikl vinný restaurant a v letošním roce také pivovar a penzion s pivnicí s vynikající kuchyní. Varna pivovaru je umístěna v pivnici. Naše piva jsou nefiltrovaná a vedle světlého a tmavého ležáku nabízíme i pivo pšeničné a speciály dle aktuální nabídky. Pivovarská technologie je umístěna v historickém sklepě, kde se nachází samoobslužný pivovarský salonek s výhledem na spilky.

K vynikajícímu posezení vybízejí také skvěle upravené zahrádky obou restaurací a navazující zrekonstruované Minoritské zahrady svažující se k řece Mži. Náš pivovar obnovil tradici vaření piva ve Stříbře po 57. letech a leží na velmi oblíbené trase turistů a cyklistů. Součástí komplexu je také galerie a turistické informační centrum. Pivo si mohou návštěvníci odnést v pětilitrových plechových soudcích, 2l PET lahvích nebo v nerezových KEG sudech 15 a 30 litrů. Ochutnejte s námi rodinné stříbro ze Stříbra. (Pivovar U Rybiček Stříbro)

Kožní, cévní a ischemické choroby se začaly léčit v Pravých pivních lázních, které byly 23. března 2006 otevřeny v hotelu U sládka v areálu Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku. Podobné zařízení, které spojuje léčebné účinky místní minerální vody Ilsano, piva Chodovar, chmele a pivních kvasinek, je jediné v Evropě. Malý pivovar s ročním výstavem 90.000 hektolitrů vložil do vybudování lázní několik set tisíc korun.

Malý rodinný pivovar Chodovar začíná nabízet hostům, údajně jako jediná firma v Česku, léčivé zábaly v pivním mlátě. Fungují jako rašelina a léčivá bahna, ale kromě prohřívání těla zajistí výživu pokožky minerály, vitaminy B a sacharidy. Originální procedura, která se bude od pondělí provádět pod dohledem lékařů a balneologů, zvláčňuje a zpevňuje kůži a podkoží, řekl ředitel hotelu, restaurace i pivních lázní Mojmír Prokeš.

"Testy i chemické rozbory dopadly velmi dobře," dodal. Podle něj se dá očekávat, že zábaly budou stejně populární jako masáže v čokoládě, za nimiž jezdí do nedalekých Karlových Varů stovky hostů. Podobně atraktivní jsou masáže horkými kameny.

V Pravých pivních lázních v Chodové Plané se už půldruhým rokem koupou hosté ve vanách s pivem. Od října se tam navíc mohou nechat pomazat mlátem a zabalit na 30 až 40 minut do termonosiče. Následné masáže jsou pak účinnější. Cena zábalu bude kolem 200 korun. Mláto, které půjde do pivních lázní výhradně z Chodovaru, obsahuje hodně živin.

Firma dále zahájila nové masáže - sportovní, antistresové a lymfatické a jako jejich doplněk inhalaci vlastní minerální vody Ilsano proti nemocem dýchacích cest. Novinkou jsou pitné kúry z kašny na zahradě hotelu, kde hosté popíjejí Ilsano. "Půllitr této velmi silné minerální vody denně předepisovali lékaři do roku 1992 proti infarktu a mozkové mrtvici," uvedl Prokeš. Obsahuje jako jediná dvojmocné železo, které tělo snadněji odbourává. Vylepšuje srážlivost krve a pomáhá krvetvorbě.

V Chodovaru vznikne v lednu z bývalé sladovny druhá stylová restaurace se 152 místy. Sedmým rokem fungující restaurace Ve skále s 260 židlemi v bývalých sklepích pivovaru je trvale obsazená. Za červen až srpen tam měli 110.000 hostů, což bylo téměř shodně jako za celý loňský rok. V prostorách bývalé sladovny budou rozšířeny suché procedury lázní. Pivovar příští rok plánuje stavbu bazénu šest krát osm metrů.

Pivovarskému hotelu U sládka se 117 lůžky, fungujícímu 2,5 roku, letos vzrostla obsazenost na 65 procent, meziročně o pětinu. Pivovar s roční výrobou 80.000 hektolitrů, letos zavedl nealkoholické pivo. Populární je pivní džem. Hosté si tak zvykají na naše pivo, dodal Prokeš.

Všemi podobnými aktivitami chce Chodovar zvýšit průměrný pobyt hosta z 2,2 na čtyři noci. Aktivity zaměřené na pivní turistiku mu loni zajistily třetinu ze 150 milionů Kč tržeb a jejich podíl roste. (Finanční noviny)

Přemýšlíte, kam se ještě podívat a povalování u slaného moře vás už neláká? Kam byste se tahali, nejlepší ozdravnou kůru mají v Chodové Plané. Vítejte v pivních lázních!

Očistná kůra zevnitř i zvenku

Návštěvou pravých pivních lázní, ve kterých si kromě popíjení zlatavého moku můžete dopřát i ozdravné koupele, rozhodně nic nezkazíte – tedy nejste-li zarytý abstinent. Lázně fungují už takřka dva roky a cílem jejich procedur je celková rekondice unaveného organismu, uvolnění napětí a zvýšení obranyschopnosti těla.

V pivní lázni vás nejdříve na dvacet minut ponoří do teploučké speciální lázně připravené z tmavého Koupelové piva, minerální vody Il–Sano a směsi bylinek.

Lázeň vás hezky prohřeje, pivní kvasnice zregenerují pokožku a bylinky zároveň působí jako peeling. K tomu dostanete malý Skalní ležák – je třeba se zregenerovat i zevnitř!

V ovčím rouně jako král

Po koupeli následuje 25 minut relaxace na lůžku. Zabalení v dece z ovčího rouna posloucháte uklidňující hudbu. Svaly a klouby jsou prohřáté – organismus odpočatý, tak snad by to chtělo ještě masáž na uvolněnou.

Můžete si koupit kratší – 30 minut (220 Kč) nebo delší – 50 minut (400 Kč). Tělo se cítí skvěle, ale už hodinu jste nedbali o zvelebování trávicího traktu! Takže rychle na připravenou večeři do místního restaurantu Ve Skále (je vytesán skutečně ve skále). A jaké pití si dáte k večernímu menu? To je snad jasné…

Raději si zavolejte

Pokud se rozhodnete na Tachovsko vydat, doporučujeme nejdříve zavolat, zda je v pivovaru volné místo. O pobyty v lázních je zájem v každém ročním období, o víkendech bývá plno i několik týdnů dopředu.

Vybrat si můžete jednodenní výlet s jednou koupelí (v samostatné vaně nebo ve dvouvaně) za 475 až 550 Kč na osobu, a nebo si zaplatit třeba třídenní výlet s některou z cestovních kanceláří – v ceně budete mít polopenzi, ubytování, pivní koupele a masáže i prohlídku pivovaru. Ceny za dvě noci se pohybují kolem šesti až osmi tisíc korun. (Atlas)

Sedm špičkových výčepních z Evropy a Izraele včera navštívilo plzeňský pivovar, aby se dozvěděli více o plzeňském pivu a jeho kultuře. Byli to vítězové národních kol soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, kterou pořádá Plzeňský Prazdroj.

"Přijeli vítězové soutěží z Finska, Belgie, Dánska, Norska, Izraele, Německa a Řecka. V Plzni předvedli exhibici," uvedl marketingový ředitel Prazdroje Luboš Kastner. Jednadvacetiletý Erik Jönsson z Norska vynikl při čepování piva obrovskou pečlivostí. Nedovolil, aby mu pivo přeteklo. Poté trefil správnou míru.

"Je opravdu pečlivý, záleží mu na každé kapičce," komentoval Kastner Jönssonův výkon. Jönsson pracuje jako barman v Oslu. Za měsíc vyčepuje dvanáct až patnáct sudů ležáku Pilsner Urquell.

"Pivo v sudech je u nás bráno jako hodně kvalitní zboží. Pivovary u nás totiž většinou pivo stáčejí do tanků," vysvětlil Erik Jönsson. Jeho zákazníci jsou prý hodně rozmazlení.

"Učím je, jak dobře jíst a pít, a také to, jaké pivo se hodí ke konkrétnímu jídlu," řekl výčepní. Stejně jako ostatní soutěžící, i mladý Nor, musel kromě praktické zkoušky v čepování zvládnout také písemný test a prokázat tak znalosti o plzeňském pivu. S přípravou na test prý neměl problém. "Učit se o tomhle pivu pro mne bylo spíš zajímavé a byla to výzva," prohlásil Erik Jönsson.

A jak se mu v plzeňském pivovaru líbilo? "Je to pro mne zážitek. Ochutnal jsem nepasterované pivo z místních sklepů a můžu říct, že je nejlepší, které jsem kdy pil"“ řekl Nor.

Na své kolegy se přišel podívat vítěz českého národního finále soutěže výčepních Jan Koreis z plzeňské restaurace Na Spilce. Stejně jako včerejší hosté bude soutěžit v říjnu v New Yorku ve světovém finále. Jak obstojí mezi konkurencí si netroufl odhadnout. "To se uvidí až na místě. Bude asi hodně záležet na tom, jak bude kdo nervózní," uvedl Jan Koreis.

Plzeňský Prazdroj pořádá soutěž o nejlepšího výčepního v zemích, kde se čepuje Pilsner Urquell. Cílem je zlepšit kvalitu piva. "Například Řekové šli v poslední době s kvalitou hodně nahoru," sdělil Luboš Kastner. Podmínkou účasti je značka Pilsner Urquell na čepu. (iDnes)

Tradiční oslava narozenin plzeňského piva se letos odehraje ve dnech 3.-7. října. Svátek bude mít letos zcela novou podobu – začne už ve středu 3.10 ve vybraných plzeňských klubech, hospodách a v Pivovarském muzeu. Vyvrcholí pak v pátek a během víkendu na třech scénách – v pivovaru, na fotbalovém stadionu FC Viktoria Plzeň a na scéně na náměstí Republiky. Vystoupí Money Business, Žlutý pes, -123 minut a další. Prostor dostane nejen hudba, pivo a gastronomie, ale také netradiční sportovní a adrenalinové disciplíny, tradiční pivovarská řemesla, literatura či chrámová hudba. Festival tentokráte ovládne celé historické centrum Plzně.

Pilsner Fest je oslavou piva a města, ve kterém se zrodil před 165 let slavný Pilsner Urquell – pivo, které dalo název nejrozšířenější variantě tohoto nápoje na světě – pilsner, pils. Festival bude slavnostně zahájen ve středu 3.10. „šťastnou hodinkou“ v deseti plzeňských hospodách. Také ve čtvrtek čeká na návštěvníky hospod hudební program a jeden sud plzeňského piva zdarma. Zvláštní program nabídne i Pivovarské muzeum – například autorská čtení známých spisovatelů (Michal Viewegh nebo Ivan Martin Jirous - Magor).

V pátek odpoledne se otevřou brány pivovaru a vypukne tradiční hudební program na scéně Pilsner Urquell. Pivovar nabídne mimo jiné i zvláštní prohlídky. Gambrinus scéna bude tentokrát umístěna na fotbalovém stadionu Viktoria Plzeň a scéna města Plzně na náměstí Republiky.

„Chceme posilovat povědomí o Plzni jako o hlavním městě piva. Plzeň je historicky kolébkou světově nejoblíbenějšího typu piva – světlého ležáku plzeňského typu. Pilsner Urquell exportuje Prazdroj do více než 50 zemí světa a na každé z milionů lahví je psáno, že tohle pivo se vaří v Plzni. Navíc 70 % všech piv na světě nese označení pilsner, pils. Proto je oslava uvaření první várky v roce 1842 svátkem piva i Plzně jako takové“, říká Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje.

Doprovodný program

Mimo hudebních vystoupení je připraven na víkend bohatý doprovodný program. Bude představena módní kolekce Pilsner Urquell Colection z dílny návrhářky Radany Ivančic, v pivovaru se budou míchat koktejly s příměsí piva, všechny značky Plzeňského Prazdroje můžete ochutnat v Pivním labyrintu a v ležáckých sklepích čeká na návštěvníky netradiční překvapení v podobě hraného představení.

Za branou pivovaru bude probíhat Pilsner Urquell olympiáda v netradičních disciplínách, na návštěvníky bude čekat adrenalinové nafukovací městečko G–city a v Pivovarském muzeu proběhnou ukázky starých řemesel.

Kontrola nezletilých

Organizátor přitvrdí také v kontrole nezletilých. V infostáncích budou po předložení průkazu totožnosti vydávány nepřenosné identifikační pásky těm mladým návštěvníkům, u kterých může být pochybnost o zletilosti. Všichni prodejci budou zavázáni při nejmenších pochybnostech odesílat zájemce o pivo k této identifikaci. Prazdroj bude na Pilsner Festu propagovat i službu SMS promile pro řidiče, kterou dlouhodobě podporuje. Do ulic vyšle také pivní anděle, kteří nabídnout návštěvníkům dechovou zkoušku. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Novou bednářskou dílnu v úterý slavnostně otevřeli zástupci Plzeňského Prazdroje v areálu plzeňského pivovaru. Bednárna se nachází v budově bývalé říční vodárny z počátku minulého století a její rekonstrukce přišla na 7,5 milionu korun.

"Rekonstrukce probíhala od dubna do září letošního roku. Při opravě jsme dbali na to, aby byla co nejvíce zachována původní podoba vodárny," uvedla vedoucí oddělení turismu a cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková.

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se bednářské řemeslo zachovává a dále se rozvíjí. V současné době zde pracuje devět bednářů, kteří mají na starosti pravidelnou údržbu sudů, kádí a sklepa. Před třemi lety zde také obnovili výrobu ležáckých sudů.

"Bednáři ročně vyrobí dva až tři nové sudy. V pivovarských sklepích je nyní celkem padesát sudů, z nichž některé jsou staré i osmdesát let," uvedla Eliášková.

Protože v Česku neexistuje pro bednáře žádný učební obor, Prazdroj si je vychovává sám. Adepty hledá v řadách zkušených řemeslníků, které pak služebně starší kolegové z bednářské dílny tři roky zaučují.

V současné době mají tři učně. Jedním z nich je čtyřiatřicetiletý Plzeňan Jaroslav Zajíček, který se bednářem učí už druhým rokem. Původně stavební truhlář se pro toto řemeslo rozhodl proto, aby ho pomohl zachránit.

"Myslím si, že je důležité toto řemeslo zachovat, aby i generace po nás viděly, jak výroba piva dříve probíhala," uvedl Zajíček.

Původní bednárna byla v plzeňském pivovaru zřízena hned při stavbě pivovaru v roce 1842. Na konci devatenáctého století zde pracovalo 150 bednářů, kteří pečovali o šest tisíc ležáckých sudů. Pivovar dříve vychovával bednářské učně v tehdejším závodním odborném učilišti, které zrušil v roce 1975. Foto zde ... (iDnes)

Speciální stolitrovou várku tmavého piva vařili v úterý v Plzeňském Prazdroji členové Divadla J. Cimrmana. Právě tímto pivem, které teď bude měsíc zrát, oslaví 5. října tři významná výročí.

Prvním bude 40 let Divadla Járy Cimrmana, druhým 165 let od uvaření piva Pilsner Urquell a třetím pravděpodobně 100 let od propuštění génia Cimrmana z Plzeňského Prazdroje. „Je to objev, který vzešel mimo náš kruh. Zjistili to pracovníci pivovaru ve svých archivech,“ řekl Ladislav Smoljak. K oslavám připravilo divadlo představení, které sehraje jen dvakrát – na své domovské scéně a v plzeňském Divadle M. Horníčka. Pivo, které včera „zachmelil“ Smoljak se Zdeňkem Svěrákem, bude hořké. „Bylo jen na nich, kolik chmele do něj použijí. Zvolili nejvyšší možnou míru,“ řekl obchodní sládek Václav Berka.

Smoljak a Svěrák: Pánové, brzdíme

Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák dělali v životě už leccos, pivo ale vařili poprvé. „Překvapilo mě trochu, že žatecký chmel, který jsme dostali, byl poněkud granulovaný,“ zamyslel se Zdeněk Svěrák nad pivním kotlem. „Každopádně to bude Cimrmanovo dobře nachmelené pivo,“ doplnil jej Ladislav Smoljak.

Členové Divadla Járy Cimrmana si v pivovaře odbyli i výroční schůzi divadla, kde Smoljak poněkud zatáhl za divadelní brzdu. „Jsme na vrcholu popularity. Kdyby mi to někdo řekl před 40 lety, kdy jsme začínali, nevěřil bych,“ řekl Ladislav Smoljak s tím, že v divadle má soubor neustále vyprodáno a členové jsou pořád zváni k nejrůznějším akcím. „Už ale cítíme, že je toho moc, a tak jsem navrhl členům zvolnění tempa. Mám totiž obavu o osud Cimrmana, protože míra jeho popularity se nesmí překročit,“ řekl Smoljak. Nerad by prý se dočkal toho, aby Cimrman začal lidi štvát a šel jim na nervy. „Jednoho dne bychom mohli poznat, že jsme lidem protivní, takže jsem zakončil svou řeč ke kolegům slovy Pánové, brzdíme!“ dodal Smoljak.

Připustil, že k jeho rozhodnutí přispěly i dvě kauzy – pamětní deska na Lomnickém štítě a expedice Altaj, které popularitě Cimrmana příliš nepřidaly. „Ze Slovenska jsem dostal spoustu sprostých dopisů a bylo marné vysvětlovat, že to nebyl náš nápad, my jsme jenom přikývli,“ řekl Smoljak.

Nadále budou členové divadla k vidění jen na své pražské domovské scéně. „Budeme muset ještě podstoupit oslavy čtyřiceti let výročí divadla, to se nedá opominout. Ale okamžitě potom začneme brzdit a stáhneme se jen do divadla. Omezili jsme i počet představení vzhledem k našemu stáří a zdravotnímu stavu. Chceme hrát čerství a neunavení,“ řekl Smoljak s tím, že chtějí v poklidu a skromně hrát „to svoje divadlo“ a už se nezúčastňovat žádných pojmenování ulic, naučných stezek, závodů, sportovních akcí. Foto zde ... (Plzeňský deník)

Tři roky měl zapsanou známku Budějovický Regent. Teď Úřad pro průmyslové vlastnictví řekl: A dost! Lidé by byli zmateni. Pivovar Bohemia Regent z Třeboně tak nesmí tuto ochrannou známku pro své výrobky používat.

Lidé by byli zmatení

Původně úřad loni konstatoval, že vybere-li si firma z jižních Čech pro jeden ze svých výrobků název obsahující slovo Budějovický, nedotkne se tak práv jiných firem, které tento název už používají.

To se ale nelíbilo konkurentům - Budvaru a Budějovickému měšťanskému pivovaru. Obě firmy mají zapsánu známku Budějovické pivo.

A právě Budvar se proti zapsání značky Budějovický regent odvolal. "Spotřebitelé budou předpokládat, že pivo 'Budějovický Regent' má shodné vlastnosti jako 'Budějovické pivo'," uvedla státní firma ve svých námitkách. Společnost Bohemia Regent podle Budvaru pivo v Budějovicích nevyrábí a ani nemá ve městě žádnou pobočku.

Podle Regentu se firmy mohou bránit proti používání spojení Budějovické pivo, nemají však právo bránit ve využití slova Budějovický. A ve spojením s názvem Regent nemůže jít o značku, která by klamala spotřebitele.

"I když je v názvu značky uvedený zeměpisný údaj, nemusí její vlastník pocházet ze stejné oblasti," uvedli zástupci Regentu a argumentovali například značku Ostravské pivo vlastnění firma z jihomoravského Bzence.

Šéf úřadu Karel Čada ale nakonec rozhodl v neprospěch Regentu. Ten se nyní může obrátit na soud.

Je to pivo z Budějovic?

Podle definitivního rozhodnutí úřadu by značka Budějovický regent klamala zákazníky a pivovar z Třeboně by byl zvýhodněn proti těm pivovarům, které mají značku registrovánu.

"Přihlašované označení Budějovický Regent by působilo klamavě, neboť průměrný spotřebitel by se domníval, že takto označené výrobky a služby pocházejí z Českých Budějovic. Spotřebitelé by se tak mohli domnívat, že Budějovický Regent má stejné vlastnosti jako pivo, které skutečně pochází z Českých Budějovic," uvedl šéf

Úřadu průmyslového vlastnictví ve svém rozhodnutí.

Spojení názvu Budějovický s výrobou piva patří mezi nejposuzovanější ochranné známky. Budějovický Budvar se tak po celém světě pře s americkým rivalem, pivovarem Anheuser Busch Česko si také při jednáních o vstupu do Evropské unie zajistilo ochranu pro tři budějovická piva: Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var.

A pivovary Budvar a Budějovický měšťanský pivovar se zase v Evropě soudí o možnost na etiketách svých výrobků používat označení Budweiser Bürgerbräu tedy Budějovický měšťanský var. (Aktuálně)

Nemilá zpráva čeká na české milovníky pěnivého moku v jejich hospůdkách. Zřejmě všechny pivovary v několika nejbližších měsících zdraží pivo a budou tak následovat Plzeňský Prazdroj.

„Zvýšení cen našich výrobků bude bohužel nezbytné. Důvodem je výrazné meziroční zvýšení cen chmele a sladu,“ uvedl včera Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Zdražení zmíněných surovin se pohybuje u Budvaru v rozmezí 15% – 46%. „Kvůli zachování trvale špičkové chuti a kvality našeho piva se nechceme uchýlit k nákupu lacinějších náhražek nejlepších českých surovin,“ zdůraznil Samec.

Podle mluvčího Budějovického Budvaru, n. p., rostou i ceny energií a dalších materiálů. Nárůst cen energií se ale snaží pivovar mírnit tím, že průběžně zavádí energeticky úsporné stroje.

„V minulém roce to byla renovace pasterizačních zařízení. Díky tomu nemusíme nárůsty cen energií promítat do konečných cen v plné výši,“ zmínil Samec a poukázal na to, že se tak zmírňuje dopad na spotřebitele. Budvar nové ceny ještě nezná, protože stále vede jednání s klíčovými dodavateli. Mluvčí pivovaru ale nevyloučil, že by zdražení mohlo přijít ještě letos.

Vyšší cenu začne účtovat i druhý českobudějovický pivovar. „Budějovický měšťanský pivovar je stejně jako ostatní pivovary nucen reflektovat rapidní nárůst cen surovin pro výrobu piva. Zdražení piva provedeme do konce roku 2007,“ vyjádřil se za Budějovický měšťanský pivovar, a. s., Daniel Dřevikovský. (Deník)

Doby, kdy právo várečné přiděloval obcím monarcha, je dávno pryč. Česko je přesto nadále asi jediným státem v Evropské unii, který podniká v pivovarnictví. A případná privatizace Budvaru bude hodně žhavým politickým želízkem, s nímž se bude ohánět kdekdo napravo i nalevo.

Už to asi začalo. Zprávy, že zlopověstný Dalík vyjednává s ještě zlopověstnějším pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch o prodeji jihočeského klenotu, plní stránky novin, přestože je pivovar ještě stále národním podnikem a fakticky půjde privatizovat nejdříve někdy za rok. Představy, že americký moloch koupí s Budvarem i ochrannou známku Budweiser, bránící mu ve vstupu na trh většiny zemí Evropské unie, a následně zaplaví celou Evropu svým nepoživatelným vývarem z použitých ponožek, jsou na jednu stranu k smíchu, na druhou stranu je nepochybné, že jde o hodně. Ne piva, ale peněz.

Pokusy prodat českobudějovický Budvar mají již mnohaletou historii. Nikdy však k finálnímu kroku nedošlo. Na rozdíl od Plzeňského Prazdroje, který je mnohonásobně větší, ziskovější, slavnější a byl privatizován poměrně hladce.

Dnešní zpravodajové málo studují staré historie. Po řadu let vůbec nebyl hlavním uchazečem o Budvar Anheuser, ale jeho americký rival Miller, a tak nedávný pobyt Topolánkova fámula Dalíka v USA mohl mít i trochu jinou adresu, než jakou odhadovaly naše noviny. Miller, jeden z vládců amerického trhu, je součástí nadnárodního gigantu SABMiller, který se může s výrobcem amerického Budweiseru směle měřit a na vyspělých pivních trzích ho dnes směle překonává. Tento původně jihoafrický koncern je také velmi úspěšným vlastníkem Plzeňského Prazdroje. Těžko předpokládat, že si tato největší pivovarnická firma na světě pustí americký Budweiser do vlastního kurníku.

Rozhodně bude dobré, pokud česká vláda vydělá nějaké slušné peníze na tom, že přestane vařit pivo a prodá Budvar někomu, kdo to dovede také. Lze ale čekat, že jí to neprojde jen tak. Bude kolem toho hodně hluku, každý státní úředník spojený s touto privatizací bude cílem lobbistických her a nakonec to skončí nějakým skandálem. Ať už oprávněným, nebo vyfabulovaným neúspěšnou konkurencí vítězného uchazeče.

Bohužel terčem pozornosti budou právě mediálně vděčná střetnutí gigantů a daleko méně se budeme zabývat tím, k čemu získané peníze v rozsahu desítek miliard korun poslouží. A to je v situaci, kdy je kvůli reformní invaliditě v oblasti penzí ohrožena existence dnešních čtyřicátníků po skončení jejich výdělečné aktivity, dost smutné zjištění. Skandálem skončí jistě i vystoupení prezidenta Klause na konferenci OSN o globálním klimatu. Souhlas s jeho hlubokým přesvědčením, že planoucí srdce, žhnoucí zraky a touha zachránit planetu jsou jen politickou hrou o miliardy a biliony z našich kapes, je zatím ve světě ojedinělý. Byť jeho přesvědčení o neomylném směřování trhu k zachování ekologické rovnováhy dávají za pravdu například studie o katastrofálním vlivu nyní preferovaného a z kapes daňových poplatníků dotovaného „ekologického“ využití biomasy v energetice na devastaci deštných pralesů či na intenzivní a neekologické využívání zemědělské půdy. Zelená hnutí pak svým pokračujícím a nezdůvodnitelným odporem k jaderné energetice jen potvrzují všechna dosud pronesená podezření, tedy že jim nejde ani tak o čistý vzduch, ale o prachy napájející ekologický byznys.

Cílem totiž ani náhodou není rozumné hospodaření a ochrana životního prostředí. To jen průmysl vyrábějící větrné elektrárny, solární panely, kotle na šťovík a podobné produkty narazil na přirozené ekonomické meze svého potenciálu a další jeho rozvoj je možný jen s masivními státními dotacemi. A jde o hodně peněz, takže třeba zelený Martin Bursík nemusí mít obavy - Klaus dopadne opravdu jako komik, šašek, který smí říkat pravdu, ale nikdo se na jeho slova ve skutečnosti neohlíží. Jde totiž o nadnárodní zájmy s mnoha nulami před desetinnou čárkou. (MF Dnes)

Vláda nyní Budvar privatizovat nehodlá. V příštích 12 až 18 měsících se zaměří na přeměnu podniku na akciovou společnost. Ve Sněmovně to řekl premiér Mirek Topolánek. Odmítl spekulace, že jeho poradce Marek Dalík o privatizaci Budvaru jedná s firmou Anheuser-Busch, která se s Budvarem pře o ochranou známku.

"Pokud pan poslanec (ODS Vlastimil) Tlustý tvrdí, že v současné době probíhají nějaká jednání Marka Dalíka o privatizaci Budvaru, tak neříká pravdu," prohlásil. Reagoval tak na interpelaci sociálního demokrata Ivana Ohlídala.

Informace o tom, že občanští demokraté s americkou firmou jednají, se objevily v médiích před dvěma týdny.

Podle Topolánka se v říjnu uskuteční výběrové řízení, z něhož vzejde poradce pro transformaci Budvaru ze státního podniku na akciovou společnost. "To není privatizace," uvedl.

Současný statut Budvaru podle něj brzdí rozvoj firmy. "Změna na akciovou společnost neznamená vůbec nic pro případnou privatizaci, jenom snad to, že je možné ji provést," dodal předseda vlády.

Budvar i Ruzyně se promění ve shodném stylu

Podobný proces podle něj podstupuje Letiště Praha a "možná bude" i v případě České pošty. Topolánek dodal, že privatizace Budvaru není na pořadu jednání. Míní však, že privatizaci Budvaru není dobré "démonizovat".

"Společností, které potenciálně mohou koupit Budvar, existuje několik," poznamenal.

Budvar je třetí největší pivovar v České republice a patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni zvýšil výstav o pět procent na 1,151 milionu hektolitrů. Vyvezl rekordních 556 tisíc hektolitrů piva, což bylo meziročně o sedm procent více. Pivo distribuuje do více než 50 zemí světa. (iDnes)

Přípravy na privatizaci Budějovického Budvaru, posledního velkého pivovaru v českých rukou, nabírají obrátky. "Není žádným tajemstvím, že o prodeji Budvaru jednal premiérův poradce Dalík s největším zájemcem, americkým pivovarem Anheuser-Busch," řekl HN poslanec ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič sice odmítá, že by o privatizaci dosud národního podniku jednali jeho úředníci. Ale už spěchá s výběrem firmy, která vymyslí, jak Budvar převést na státní akciovou společnost - což je první krok privatizace. "Chci výběr udělat co nejdříve," uvedl.

Podle odhadů by za Budvar mohl stát získat až desítky miliard korun.

Jednání pod pokličkou?

Tlustý potvrdil Dalíkovu účast v jednání také včerejšímu vydání německého listu Euro am Sonntag, na což upozornil i zpravodajský server Týden.cz.

"Neřekl jsem, že jednají zrovna teď, tu informaci nemám. Ale to, že Dalík jedná s Anheuserem už dávno, se dobře ví," řekl Tlustý.

Na totéž nedávno upozornil v České televizi i předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek: "Řekl mi to před rokem jeden z mých poradců."

Marek Dalík, nejvlivnější Topolánkův muž, to odmítá. "S Američany nejednám, Tlustý lže," sdělil včera HN.

Jak Paroubek, tak Tlustý, jehož Topolánek zbavil ministerské funkce, mohou mít na zveřejňování zpráv o zákulisním vyjednávání svůj osobní zájem. Současná vláda totiž veřejně prohlašuje, že privatizace bude naprosto průhledná, pod kontrolou veřejnosti.

Ale je pravděpodobné, že diskuse "pod pokličkou" skutečně probíhá. "Vláda dala jasně najevo, že Budvar chce prodat. V takovém případě jak prodávající, tak zájemci určitě vysílají své lidi připravovat půdu," říká jeden z expertů na české pivovarnictví, jenž ale nechce mít potíže se státními úředníky.

Není tu jen Anheuser

Množící se zákulisní zprávy o prodeji Budvaru příliš netěší dlouholetého šéfa pivovaru Jiřího Bočka. "Někdy jsou nepřesné, někdy nepravdivé - a naši obchodní partneři jsou občas v rozpacích. Vysvětlujeme jim, že prodej je běh na dlouhou trať," říká.

Přes tyto potíže se Bočkovi daří zvyšovat vývoz i výrobu. A zároveň už připravuje dokumentaci potřebnou pro další postup privatizace.

O případné ceně za značku Budvaru, kterou tisk udává v rozmezí dvaceti a čtyřiceti miliard korun, odmítá spekulovat. "My jsme si nikdy audit její hodnoty nenechali dělat," prohlašuje.

Budvar není největší pivovar ani v Česku, natož ve světovém měřítku. Hodnota jeho známky ovšem spočívá hlavně v tom, že blokuje světovému gigantu Anheuser přístup na mnoho cizích trhů. Obě firmy se soudí o značku Budweiser, a Češi často vítězí.

Na tom vydělávají i jiné velké firmy. Když vítězství Budvaru zabrání Anheuseru vstoupit do některé země, zůstává tam prostor pro další konkurenci. "To může být důvod, proč Anheuser nemusí být jediným zájemcem o koupi Budvaru. Každopádně to cenu naší firmy ještě zvyšuje," potvrzuje i Gandalovič. (iHNed)

Budějovický Budvar, n. p. oslavil v sobotu 15. září 112. výročí svého založení. V rámci Dne otevřených dveří navštívily areál pivovaru tisíce lidí všech věkových kategorií. Více než 2 400 návštěvníků si prohlédlo výrobní prostory pivovaru a téměř 1 000 lidí shlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Ostatní se celý den bavili při bohatém kulturním programu.

V rámci Dne otevřených dveří, který se uskutečnil u příležitosti 112. výročí založení pivovaru v sobotu 15. září, přišly do areálu pivovaru Budějovický Budvar tisíce lidí. Tradičně byl obrovský zájem prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem průvodců. Těchto exkurzí nakonec proběhlo 42, celkem pro více než 2 400 návštěvníků. Zájem budila i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou shlédlo asi 1 000 lidí.

Doprovodný program tvořily především koncerty rozličných hudebních žánrů od dechovky až po hip hop, které probíhaly na dvou hudebních scénách – Budvar a Pardál scéně. „Během Dne otevřených dveří navštívily pivovar lidé všech generací s různým hudebním vkusem. Od oběda až do závěrečného ohňostroje byl areál nepřetržitě plný,“ komentoval akci Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru.

„Zájem veřejnosti nás velmi potěšil, nakonec nám přálo i počasí a tak v areálu pivovaru panovala po celý den výborná atmosféra. Chtěl bych poděkovat všem návštěvníkům za jejich přízeň našemu pivovaru. Musím poděkovat také zhruba sedmdesáti našim zaměstnancům, kteří se aktivně podíleli na přípravě a průběhu celé akce,“ dodal Petr Samec. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Americký pivovarnický kolos Anhauser-Busch údajně jedná s vládou Mirka Topolánka o koupi českého Budvaru. Zprávu agentury Thomson Financial přinesl server Týden.cz. Američané vedou s jihočeským pivovarem po celém světě letité spory o ochranné známky.

Thomson Financial odkazuje na článek v periodiku Euro am Sonntag, který vyjde v neděli. List se odvolává na nejmenovaného poslance ODS, uvedl Týden.cz.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič zprávu popřel. "V žádném případě jsme o ničem takovém nejednali a nejednáme, ani bych nyní žádné jednání tohoto typu nevedl," řekl serveru iHNed.cz. Vláda podle něj nehodlá nic měnit na původním plánu transformace podniku na akciovou společnost se stoprocentní účastí státu.

"Transformace bude trvat nepochybně poměrně dost dlouho, protože je to složitá operace z důvodu známko-právních práv a podobně. A o tom, jestli se vůbec někdy se stoprocentní státní účastí bude něco dít, zda se to nabídne nějakému strategickému partnerovi, bude rozhodovat vláda až v době, kdy bude vše dokončeno. A to nebude rozhodně dříve než za několik měsíců, možná to bude trvat i déle než rok," upozornil ministr.

Sám se dokonce před nedávnem zaručil, že převod pivovaru na akciovou společnost bude hladký. V případě zpochybnění vlastnických práv ochranné známky piva by skončil v politice. "Je to vážná věc," řekl Gandalovič v ČT začátkem září.

Týden.cz připomněl, že ODS začala po svém nástupu k moci připravovat rozsáhlou privatizaci. Hodnotu značky Budvar odhadl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman na třicet miliard korun.

S prodejem ale nesouhlasí ministr pro místní rozvoj a šéf lidovců Jiří Čunek, který dává přednost dlouhodobému výdělku před jednorázovou sumou z prodeje.

Privatizace má naopak podporu ministra financí Miroslava Kalouska, který ale upozornil na citlivou otázku prodeje, kterou je ochrana známky Budvaru.

Budějovický Budvar je třetí největší pivovar v Česku a patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni zvýšil výstav o pět procent na 1,151 milionu hektolitrů. Vyvezl rekordních 556 tisíc hektolitrů piva, což bylo meziročně o sedm procent více. Zlatý mok rozváží do více než padesáti zemí světa. (iDnes)

Budějovický Budvar, poslední český státní pivovar, si o víkendu připomene 112 let od svého založení. Sobotní oslavy doprovodí prohlídky pivovaru a multimediální expozice o historii výroby piva v Českých Budějovicích. Loni akci ke 111. výročí pivovaru navštívilo přes 10 000 lidí, z toho čtvrtina si prohlédla zázemí pivovaru, informovali zástupci podniku.

Budvar je třetí největší pivovar v Česku a patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni zvýšil výstav o pět procent na 1,151 milionu hektolitrů. Vyvezl rekordních 556 000 hektolitrů piva, což bylo meziročně o sedm procent více. Pivo distribuuje do více než 50 zemí světa.

Největším vývozcem je Plzeňský Prazdroj, následují Pivovary Staropramen. Čtvrté místo za Budvarem pivovaru Krušovice.

Budějovický Budvar byl založen v roce 1895 jako Český akciový pivovar. První várku 200 hektolitrů piva zde sládek Antonín Holeček uvařil 7. října 1895. Během následujících 15 měsíců dosáhl výstav 51 000 hektolitrů a dále se zvyšoval.

Vyvážet pivo začal Budvar již v roce 1897 a v roce 1918 byl pátým největším v zemi. O dvanáct let později byla zaregistrována ochranná známka Budvar. V roce 1946 byl pivovar znárodněn a majetkem státu je dosud.

Pivo už od krále

Historie výroby piva v Českých Budějovicích sahá do 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. udělil městu při jeho založení právo várečné. Měšťané tak mohli vařit pivo pro svoji potřebu a posléze jej začali i prodávat. V roce 1495 byl ve městě založen měšťanský pivovar, který byl koncem 18. století vydán měšťanům. Tím vznikl Měšťanský pivovar, v té době jediný v Českých Budějovicích.

Vstupné do pivovaru je zdarma. Bezplatná bude i doprava do areálu historickým trolejbusem, který bude návštěvníky vozit od 9.30 hodin každou hodinu od nádraží k Budvaru a zpět. (Českobudějovický deník)

Mikulášovou veselici s průvodem plánují českobudějovičtí radní k letošnímu slavnostnímu znovuotevření pivnice Masné krámy. Scénář je nastíněný, chybí jen to hlavní. Dokončit rekonstrukci legendární restaurace, která je už pět let zavřená. Zatím to nedovolovaly spory mezi spolumajiteli, naposledy stavební povolení oddálila majitelka sousedního objektu.

Bude to velkolepé

„Stavební povolení je teď právoplatné. Krajský úřad zrušil odvolání. Příští týden projednáme se stavební firmou harmonogram,“ řekl šéf Správy domů města České Budějovice Ladislav Volf, která organizačně zajišťuje práce. Podle generálního ředitele firmy MANE stavební Bohumila Staška plánuje město otevření pivnice velkolepě. Na jednání na radnici se například dověděl, že chce radnice otevřít Masné krámy večer 5. prosince průvodem od zimního stadionu až k restauraci v Krajinské ulici. U zimního stadionu se totiž bude otevírat další atrakce - obchodní a kancelářské City Centrum, stavba za tři čtvrti miliardy korun. Jedním z jejích sponzorů je firma E. ON, která zde bude mít kanceláře a podporuje českobudějovický prvoligový hokej podobně jako Budějovický Budvar. Pivovar je zase budoucím provozovatelem Masných krámů. „Začneme teď hlavní práce na interiéru a kuchyni,“ uvedl ředitel Stašek.

Masné krámy mají s městem a Budějovickým Budvarem patnáct spolumajitelů. Po složitých jednáních se všichni dohodli, že rekonstrukci zajistí město, ale každý do ní vloží prostředky podle svého podílu. Shoda vázla na snaze Budvaru koupit další podíly pivnice. Jeden z největších podílníků Josef Dušek namítal, že po případné privatizaci Budvaru by mohl Masné krámy ovládnout americký pivovarnický koncern Anheuser Busch. Město mu nakonec dalo za pravdu a letos jeho zastupitelé schválili podmínku, že pokud bude chtít Budvar svůj podíl prodat, musí ho nejdřív nabídnout Budějovicím.

„Radnice připravuje oslavu otevření, ale nikoho už nezajímá, že pět let zdržení zavinili úředníci její a stavebního úřadu,“ řekl Dušek. (MF Dnes)

Budějovický Budvar, n.p. právě vstupuje do páté hokejové sezony v pozici oficiálního partnera Extraligy ledního hokeje a české hokejové reprezentace. Toto partnerství patří již po několik let k hlavním sponzoringovým aktivitám Budějovického Budvaru, n.p.

Spolupráce Budějovického Budvaru s českým hokejem na celostátní úrovni začala v roce 2003. „Spojení mezi hokejem a Budějovickým Budvarem je přirozené. Český hokej je jedním z nejúspěšnějších českých sportovních odvětví, stejně tak jako Budějovický Budvar je jedním z nejúspěšnějších českých pivovarů,“ komentuje partnerství Tomáš Chalupský, brand manager značky Budweiser Budvar.

Spojení Budějovického Budvaru s hokejem je dlouhodobé. Pivovar již řadu let podporuje českobudějovický hokejový klub. Od sezony 2003/04 se Budějovický Budvar stal také jedním z partnerů Extraligy ledního hokeje a hokejové reprezentace České republiky. Pivo Budweiser Budvar je díky tomu „Oficiálním pivem extraligy“ a „Oficiálním pivem českého hokeje“. Pivo z Budějovického Budvaru si mohou fanoušci vychutnat na většině extraligových stadionů. „Jsme rádi, že fanouškům můžeme k napínavé a atraktivní hokejové podívané přímo na stadionech nabídnout i oficiální pivo českého hokeje,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Hokejové téma bude Budějovický Budvar i nadále využívat ve své reklamě. V minulosti byly velmi úspěšné hokejové multipacky (balení po 10 lahvích) a proto s nimi počítá i v této sezóně. Pro fanoušky je připravena řada dalších aktivit. Velkou pozornost bude Budějovický Budvar věnovat speciálním webovým stránkám www.budvar.tv s hokejovými soutěžemi, tapetami a pohlednicemi. Jako výhry budou pro fanoušky na budvar.tv připraveny například originální hokejové dresy a další hokejové dárky. Důležité místo v hokejových projektech budou mít i letos Budvar Arény a celostátní turnaj ve stolním hokeji Budvar Cup. Budvar Arény jsou originálně vybavené hokejové salónky nebo upravené prostory ve vybraných restauracích v celé České republice. V každé z nich mají konzumenti našeho piva možnost zahrát si stolní hokej. Dnes je jich v provozu celkem 33. Fungují např. v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Praze, Plzni, ale i v řadě menších měst - Třebíči, Frenštátě pod Radhoštěm aj. V každé Budvar Aréně je umístěn stůl pro stolní hokej, podlaha pod hokejovým stolem připomíná ledovou plochu a atmosféru dokresluje i stylová hokejová výzdoba na stěnách. Budvar Arény jsou také dějištěm celostátního turnaje ve stolním hokeji Budvar Cup. „Budvar Cup pravidelně vrcholí těsně před mistrovstvím světa. Hráči v některých provozovnách Budvar Cupem doslova žijí. A po skončení turnaje si pak mohou vychutnávat následný šampionát,“ doplňuje Tomáš Chalupský. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Ve hře je především ochranná známka Budvar, o kterou se Česko soudí s USA. Ministr zemědělství Petr Gandalovič prohlásil, že garantuje hladký převod národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost. Pokud by se přitom zpochybnila vlastnická práva ochranné známky piva, skončil by v politice. "Je to vážná věc," řekl Gandalovič v České televizi.

Budějovický Budvar je poslední pivovar v rukou státu. Podle návrhu vlády by se z něj zhruba do roka měla stát akciová společnost. Pokud by přitom byla zpochybněna právní kontinuita následnické společnosti a tím vlastnictví ochranné známky Budvar, mohlo by to firmu oslabit ve sporech s americkou skupinou Anheuser-Busch o tuto známku. "To je tak vážná věc, že to budu garantovat vlastní politickou kariérou," přislíbil v Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Petr Gandalovič z ODS.

"Známka Budvar je velká národní hodnota a její zpochybnění by byla velká politická vina," dodal. Podle opozice je transformace prvním krokem před budoucí privatizací velkého pivovaru. "Vrabci na střeše si šuškají, že zájemcem o Budvar je právě skupina Anheuser-Busch," řekl v televizi stínový ministr zemědělství Michal Hašek s odkazem na článek v deníku Blesk.

Stát není od toho, aby provozoval pivovar

Sociální demokraté jsou rozhodně proti privatizaci. Tento krok do budoucna ministr zemědělství nevyloučil. Stát podle něj není od toho, aby provozoval pivovar. Slíbil ale, že kvalita tohoto piva zůstane zachována. "V budoucnu je o vstupu strategického partnera nutné uvažovat. Stanovím takové podmínky pro budoucího strategického partnera, aby byla kvalita piva zachována," řekl Gandalovič v televizi.

Budějovický Budvar patří k největším exportérům piva. Loni zvýšil hrubý zisk o 15 procent na 267,2 milionu korun. Zároveň vzrostl i výstav, sládci loni vyrobili 1,152 milionu hektolitrů piva, což je meziročně o pět procent více. Tržby podniku loni vzrostly o dvě procenta na zhruba dvě miliardy korun.

Letos v červnu Budějovický Budvar neuspěl proti americké pivovarnické společnosti Anheuser-Busch v sérii sporů, které se týkaly používání označení "Budweiser" a "Bud" pro jiné výrobky než pro pivo. (iDnes)

Pivovar v Kostelci nad Černými lesy je již několik let známý kulturním i společenskými akcemi, které jsou v jeho zdech připravovány. Do starých industriálních prostor se chodí za divadlem, výstavami, probíhají zde oslavy dne dětí a ve stylové krčmě si můžete uspořádat třeba i svatební hostinu. Na sobotu 15. září je pro zájemce připravené seznámení s téměř již zapomenutým řemesle. O komponovaném programu vypráví spolumajitel pivovaru Milan Starec.

Připravovaná akce je zaměřená na staré řemeslo, které s výrobou piva úzce souviselo. Jaký má ale smysl dnes v době nerezových sudů?

„Bednářské řemeslo patří neodmyslitelně k pivovarnické a sladovnické tradici našeho státu a čím jiným se můžeme chlubit před celým světem než pivem. Toto řemeslo je prakticky zmizelé a když nebudu počítat bednáře, co vyrábí vinné sudy, tak pivovarští bednáři by se jisto jistě nechali spočítat na prstech jedné ruky. V kosteleckým pivováru jsou zcela ojedinělé bednářské exponáty a dvě původní sklepní prostory byly opět naplněny původními dřevěnými sudy. A to se vším všudy. Tak jak to bývalo kdysi se všemi detaily. S používáním těchto dřevěných sudů se zatím nepočítá ve výrobě piva, a proto musí být každoročně tzv. vysklepeny a bednářsky ošetřeny. Z tohoto důvodu vznikla tradiční akce tzv. Vykulení ležáckých sudů. S tím jsou spojeny další atrakce a zábava. Nosným programem však zůstává bednářské a tradiční pivovarské řemeslo. Alespoň každý pochopí, proč se zpívá ´a já pořád kdo to tluče a on to bednář na obruče´. Názorně to předvedou bednářští mistři Láďa Bešťák a Jára Šesťák a jejich pumpauchové Tomáš, Karel a Zdeněk.“

Dá se, pochopitelně přibližně říci, kdy se bednáři oddělili od jiných řemeslníků, kteří pracovali se dřevem?

„No, asi když byly potřeba sudy. Dřív to byli bečváři. Nebyly železné obruče, ale rákosové. Muselo být něco strašného, jak to utěsnit.“

V kosteleckém pivovaře nejde o první tématickou akci. Připravujete ještě nějaké další?

„Akcí tady probíhá spousta s různým kulturním zaměřením. Takto tematická a zaměřená je však pouze tato. Nebudu počítat posvícení a podobné známé akce. Dále se tady snažíme pořádat akce spíše "obrozenecké" a ponouknout lidi k zamyšlení a vzpomenutí našich velikánů. Vloni jsme například udělali vzpomínkovou akci k příležitosti výročí 150 let od úmrtí našeho obrozence s velkým O Karla Havlíčka Borovského apod.“

Součástí vykulení bude tradiční hodokvas. Co všechno v pivovaře návštěvníky čeká? Pouze kulinářské zážitky?

„Zajímavostí je připraveno mnoho. Mimo prezentace bednářského řemesla na nádvoří čeká na děti staročeská střelnice, kolotoč a dětský skákací hrad. Přijede několik zajímavých autoveteránů, bude velkoplošné promítání filmů souvisejících s pivovary. Na diváky čeká pohádka Dařbuján a Pandrhola a hlavně kultovní Postřižiny. Snad již klasickou součástí podobných setkání je pivovarská tombola a bohatá nabídka občerstvení. Gurmáni jistě nepohrdnou pečenou krkovicí na ohni, buřty na černém pivu, pečeným selátkem, delikatesami z udírny, bramboráky, klobáskami, kuřecí stehny, kyselými pochutinami nebo vařenou kukuřicí.“

V Kostelci se dlouhé roky vařilo pivo. Pamětníci říkají, že bývalo velice kvalitní a pivovar nabízel na trhu několik druhů. Dočkáme se zase něčeho takového?

To je na dlouhé povídání, ale určitě ano. Vždy to byl náš prvotní záměr. Ale když se někde bourá nějaký pivovar a jsou tam zajímavé zbytky technologií, tak jdou všechny věci stranou a zachraňujeme. To jsou ta zdržování ohledně našeho vaření piva. Ono přivézt někde z dáli třeba parní stroj není sranda.

I ten, kdo kolem pivovaru jen prochází, si všimne, že je postupně opravován. Co je hotové a co ještě budete dělat? Podobné stavební úpravy nejsou právě laciné. Z čeho to vše vlastně financujete? Daří se vám získávat nějaké dotace?

Dotace se daří částečně získávat na polygonální mlat, protože to je památka chráněná státem. Na jiné dotace jsme zatím nedosáhli.

Klasické pivovarské řemeslo dýchá nostalgií zašlých časů, ale doba, ve které žijeme, je spíše o vydělávání peněz nebo budování profesního růstu. Kde se ve dvou ještě mladých majitelích Kosteleckého pivovaru bere nadšení, se kterým se zabývají snahou o záchranu starých tradic, zvyků a řemesel?

To je těžká otázka. Každý se ubírá nějakým směrem a záleží jen na síle jeho poslání, zálibách, práci či jak to nazvat. Bláznovství. Jak kdo chcete. Když člověk prošel více jak tisíc starých pivovarů, které třeba ukončily svou činnost i před třicetiletou válkou, a sleduje architekturu, zbytky technologií, um našich předků, tak nejde nechtít to ukázat i dalším lidem. (Neviditelný pes)

Tři tucty sudů a tisíc lidí. To jsou základní údaje z Pivovarských slavností, které se v sobotu uskutečnily na nádvoří pivovaru v Kutné Hoře. „Počasí nám sice úplně nepřálo, ale nálada byla úžasná. Nádvoří pivovaru bylo plné a také program se nám podle ohlasu návštěvníků vyvedl. Po roční pauze jsme slavnosti udělali opět přímo v pivovaru a skutečně se vyvedly,“ hlásil bezprostředně po akci Zdeněk Siblík, ředitel pivovaru Kutná Hora, který patří do skupiny Drinks Union.

Milovníci zlatého moku si přišli skutečně na své. „ V ceně vstupného byla dvě piva zdarma. A navíc jsme pro tuto akci uvařili speciální kvasnicový ležák,“ dodal Zdeněk Siblík. Výrobu piva si dokonce návštěvníci mohli sami prohlédnout přímo v prostorách pivovarské varny, spilky a ležáckých sklepů. „Zájem byl obrovský,“ konstatoval ředitel pivovaru.

K pivovarským tradičně slavnostem patří také dobrá zábava. Letos však navíc jeden z návštěvníků odnesl 100.000 korun, jako hlavní výhru letní spotřebitelské soutěže s pivem Dačický. „Jan Císař převzal šek na 100.000 z rukou ředitele pivovaru Zdeňka Siblíka. Nebyl však jediný, kdo v soutěži vyhrál. Další desítky výherců si odnesly také hodnotné ceny,“ dodal marketingový manažer značky Dačický Jan Sedláček.

Program na pivovarském nádvoří začal již v poledne. Slavnostmi provázel známý moderátor a labužník Ivan Vodochodský. Postupně se na pódiu vystřídaly bavič Václav Upír Krejčí, skupiny Steamboat Stompers, Brouci Band - Beatles revival, Lucie revival a Děda Mládek Illegal Band. (Tisková zpráva Drinks Union)