S jakou vůní máme spojeny Vánoce? Tuto otázku si zřejmě položil sládek Marek Pietoň, který připravil pro letošní adventní čas Vánoční vanilkové pivo. Jedná se o další ležák z řady pivních speciálů, se kterými se v rámci svého projektu

Pivo Franc objevil v našem regionu poprvé letos v létě.

V místních restauracích a hospodách si už štamgasti zvykli na neobvyklé chutě jeho piv, které postupně popijí v rámci Lunárního pitného režimu. Nechybí mezi nimi švestkové, višňové, pomerančové a ani zázvorové pivo. Nově k nim tedy od prosince přibylo vanilkové pivo, které je však určené jen pro dny, které předcházejí nejkrásnějším svátkům v roce.

A co dalšího chystá bývalý vrchní sládek kozlovického a štramberského minipivovaru? Zastihli jsme jej při přípravě první limitované edice piva v láhvích. Jeho vanilkový speciál bude k dostání v internetovém obchodě ve třetinkovém balení a každá etiketa bude očíslovaná a podepsaná samotným sládkem.

Část z výtěžku této série poputuje na dobročinné účely.

„Vánoce jsou přece svátky, kdy máme myslet také na druhé,“ říká Marek Pietoň. „Naplnili jsme jen sto kusů láhví a jedná se spíše o sběratelskou raritu. Ještě nemáme nasmlouvané

distribuční společnosti a tak bude naše pivo k dostání jen na Internetu. Řekli jsme si, když už Vánoční, tak tedy se vším všudy,“ dodává a podepisuje stou výroční etiketu piva, které bude vydraženo pro účely UNESCO.

A nám nezbývá než se těšit na další řízný ležák, který ovoní mrazivé večery svou příjemnou vůní.

Zdroj: Pivo Franc

V pivovaru Ostravar jsou přípravy na vánoční svátky v plném proudu. Vše je podřízeno snaze uspokojit poptávku zákazníků a spotřebitelů. Třeba i tím, že Ostravar musí v těchto dnech stočit do lahví mnohem více svého světlého ležáku Premium, než v kterémkoliv jiném měsíci letošního roku.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi mohou dopřát více piva. Sládek ostravského pivovaru Richard Kornas potvrzuje, že Vánoce jsou po letním období pro Ostravar druhou největší špičkou v roce. „Na Vánoce jsme se začali připravovat už od začátku listopadu. Naše přípravy vycházejí z toho, že nejoblíbenější pivo– světlý ležák – jak již jeho název napovídá, si potřebuje v pivovarských tancích poležet a zrát. Takže pivo, které půjde na vánoční trh, právě teď dozrává v našem ležáckém sklepě.“

Podle Kornase zvyšují spotřebitelé v posledních letech poptávku po speciálních pivech a ležácích. „Kdysi jsme například vařili na Vánoce speciální čtrnáctistupňové pivo. Bylo to v době, kdy nabídka na trhu nebyla nikterak široká.“ Dnes si ale může tuzemský spotřebitel volit z velmi široké nabídky piv po celý rok. „V portfoliu naší společnosti máme také několik pivních speciálů včetně Velvetu, které nabízíme pro specifické příležitosti v průběhu roku. V důležitém vánočním období se pak naše pozornost soustředí opět na náš ostravarský světlý ležák,” dodává Kornas.

Zatímco skrze hospody budou pivovarníci o své spotřebitele bojovat především před Silvestrem, v maloobchodě svádějí pivovary největší bitvu před Vánocemi. A zde je v prosinci situace jiná než v průběhu roku. „V prosinci se u nás v maloobchodě mění struktura poptávky po pivu,” vysvětluje Kornas. Roste odbyt především u ležáků „V Moravskoslezském kraji je tento nárůst zjevný. Zatímco v hospodách lidé preferují ležáky v průběhu celého roku, v obchodech lze zaznamenat její prokazatelný růst právě v prosinci.” V loňském roce například vzrostl Ostravaru v posledním měsíci v roce podíl lahvového ležáku vůči světlému výčepnímu pivu o víc než 11%.

Zajímavé je, že k růstu podílu ležáků dochází přesto, že rozdíl v koncové ceně mezi lahvovým světlým výčepním pivem a světlým ležákem činí zhruba 40%. „To je pravda,“ připouští Kornas. „Spotřebitelé si však chtějí o Vánocích dopřát to nejlepší, a proto klidně sáhnou na pultech obchodů po dražším pivu. V tom jsou české Vánoce pro tuzemské pivovarníky specifické,“ uvádí závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Rekonstrukci za 22 milionů korun má za sebou Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Ředitel Jaroslav Tůma informoval, že se jednalo především o úpravy stáčírny lahví.

Obnovu technologie zahájil pivovar ve Strakonicích už v roce 2009, když pořídil speciální kompresor s bezolejovým promazáváním. Začátkem tohoto roku pak nechalo vedení společnosti vyměnit topení, část podlah a nainstalovat novou montážní plnicí linku.

"V průběhu listopadu jsme dokončili zbytek výměny podlah. Pořídili jsme nové dopravníky a po generální opravě se do stáčírny vrátila dvě zařízení, konkrétně vykladač prázdných lahví a myčka přepravek," uvedl Tůma.

Modernizace technologií umožňuje pivovaru vyrábět pivo s až čtyřměsíční trvanlivostí. "Tato možnost zvyšuje naši konkurenceschopnost. Počítáme také do budoucna s novými vodovodními rozvody, od vodovodních rezerv až po varnu," dodal ředitel.

Nové rozvody vody se budou týkat i jednotlivých středisek i stáčíren lahví a sudů.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony 24.cz | Mediafax

Chybí krev. Lidí, kteří darují krev, v Česku v posledních letech stále ubývalo. Projekt Plzeňského Prazdroje propad pomohl zastavit. Přesto u nás i nadále chybí zhruba 128 tisíc bezpříspěvkových dárců.

Původně to byl jen malý regionální projekt. Když v 90. letech nastala akutní nouze s dostatkem krve v transfúzní stanici v Ostravě, nošovický Radegast přišel s nápadem, jak prostřednictvím nealko piva a hlavně marketingové podpory bezplatného dárcovství přilákat nové prvodárce. Letos už druhým rokem funguje projekt Staň se dárcem právě ty! na republikové úrovni v rámci celé skupiny Plzeňského Prazdroje. Výsledkem je, že také díky tomuto projektu se letos propad počtu těch, kteří přicházejí darovat krev poprvé, po dlouhé době zastavil.

"Není to samozřejmě jen naše zásluha. Ale těší nás, že jsme k tomu mohli aspoň trochu přispět," říká brand manažerka značky Birell Martina Kuncová. Pomoc Prazdroje, který se zapojuje i dalšími dobročinnými projekty a který byl letos oceněn speciální cenou TOP Filantrop 2010 platformy Byznys pro společnost za dlouhodobý přínos k rozvoji společenské odpovědnosti v Česku, nespočívá ani tak v poskytnutí plechovky Birellu každému prvodárci.

Jde spíš o propagaci dárcovství krve a zapojení komunikačních prostředků, které samotné transfúzní stanice nemají k dispozici. Prazdroj provozuje na toto téma speciální webové stránky, oslovuje mladé lidi a hlavně vysokoškolské studenty, na facebooku má tato kampaň na 60 tisíc příznivců. Za krátkou dobu se spolupráce Prazdroje rozšířila z několika málo na 45 z 55 všech transfúzních stanic po celém Česku.

Stav počtu dárců je takřka kritický

Každý dárce dostává za odebrání 450 mililitrů krve od nemocnice malé občerstvení a v letních měsících, kdy je potřeba krve největší, i plechovku nealko piva. Loni i letos takto Prazdroj poskytl 50 tisíc plechovek. "Nemocnic, se kterými spolupracujeme, přibývá. A to i díky spolupráci se Společností pro transfúzní lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně," říká Kuncová.

Předseda společnosti MUDr. Vít Řeháček potvrzuje, že už od loňska se pokles počtu prvodárců zastavil. "Je to hlavně díky marketingové podpoře a spolupráci s firmami, jako je Prazdroj nebo Vodafone. S jejich pomocí se nám daří dostat dárcovství do povědomí především mladých lidí," vysvětluje doktor Řeháček.

Celková čísla o počtu prvodárců a evidovaném počtu všech dárců ale příliš povzbudivá nejsou. Přestože mezi lety 2008 a 2009 celkové počty dárců vzrostly (a letos trend pokračuje), za posledních osm let klesl u nás jejich počet, evidovaný transfúzními stanicemi v Česku, ze 367 900 dárců na 293 tisíc. Podobně je tomu v případě dobrovolníků, kteří přišli darovat krev poprvé. V roce 2002 jich bylo 40 500 a počet postupně klesal až na 20 300 v roce 2008. Loni české transfúzky zaznamenaly nárůst na 31 900 dárců.

Lékaři ale připomínají, že do optimálního stavu stále chybí zhruba 128 tisíc dárců krve. "Současný stav počtu dárců je téměř kritický, přesto by samozřejmě nikdy neměla nastat situace, kdy nedostatek krevních zásob ohrozí pacienty. Krevní zásoby jsou doplňovány od pravidelných dárců, kteří jsou v případě potřeby zváni a jednotlivá transfúzní oddělení v tomto ohledu navíc velice dobře spolupracují, říká Řeháček s tím, že komunikační kampaň Birellu v tom hodně pomáhá.

Pivo - jeden z nejlepších iontových nápojů?

A jaká je podle něj souvislost s rekonvalescencí organismu po darování krve a nealkoholickým pivem? "Pivo obecně je jeden z nejlepších iontových nápojů. Vyváženým podílem minerálních látek a vitaminů," říká Řeháček.

Darovat krev je u nás vždy záležitost bezplatná. Žádná nemocnice ani transfúzní stanice tuto drahocennou tekutinu "nevykupuje". A to ani v případě krevní plazmy. V minulých dvou letech ale v Česku vzniklo několik komerčních takzvaných plazmaferetických center, ve kterých mohou zájemci za úplatu část krevního vzorku - plazmy - doslova prodat. Podle Řeháčka jde o malý počet lidí, kteří se ale stávají součástí registru dárců krve a pomáhají statistiky mírně zvedat.

Prazdroj se pustil do propagace dárcovství i mezi vlastními zaměstnanci. I když, jak přiznává Kuncová, těžko zjistit, s jakým ohlasem. "Oficiální statistiku si nevedeme. Je pravda, že zaměstnanci - dárci mají nárok na den neplaceného volna, ale ne každý tuto možnost využije. Proto je těžké zjistit, kolik dárců přímo ve firmě přibylo. Z ohlasu kolegů ale vím, že jich přibývá," říká manažerka projektu, která ovšem sama krev nedává. "Mám totiž pod míru a dárce musí splnit několik podmínek. Například jeho váha musí být vyšší než 50 kg. A to já nemám," vysvětluje.

Kampaň Staň se dárcem právě ty! je jen jedním z projektů společenské odpovědnosti, kterým se Plzeňský Prazdroj věnuje. Mezi veřejností získal ohlas i projekt označovaný dříve jako Občanská volba, dnes Prazdroj lidem. Pivovaru se přihlásí zájemci o finanční podporu různých charitativních, volnočasových či jiných projektů a veřejnost pak může na internetových stránkách hlasovat o tom, který z nich získá od Prazdroje finanční pomoc. Občanská volba - Prazdroj lidem funguje od roku 2002, od té doby pivovar rozdělil mezi 245 projektů celkem 53 milionů korun.

Martina Kuncová

K tomu, aby darovali svou krev, "přemlouvá" brand manažerka Birellu i zaměstnance. Sama ale dárcem není.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr | Foto: F. Jandourek

Silná piva budou zatížena větší daní už od podzimu 2011. Spotřeba alkoholu klesla v zemi za posledních pět let o 13 procent.

Alkoholiky přesvědčí vysoká cena oblíbeného nápoje daleko spíš než sáhodlouhé vysvětlování lékařských kapacit, usoudili Britové.

Rozhodli se proto nekompromisně zatížit silné pivní speciály vysokou daní. Naopak jen slabě alkoholická piva budou daňově zvýhodněna.

Řečeno čísly: většímu zdanění podlehnou piva nad hranicí 7,5 %, zvýhodněna budou piva slabší než 2,8 procenta.

O kolik přesně bude daň u silných piv zvýšena, zatím ministr financí George Osborne neuvedl. Vládní mluvčí včera pouze potvrdil listu Guardian, že zdražení bude dostatečně razantní, aby odradilo těžké pijáky od konzumace silných pivních značek. "Naším záměrem bylo ovlivnit pozitivně chování těchto lidí," řekl mluvčí.

Britská vládní koalice konzervativců a liberálů se přiklonila k vyšší dani na základě doporučení expertních skupin, které se dlouhodobě zabývají problematickými skupinami, které holdují alkoholu. "Je skandální, že průměrná délka života u těžkých alkoholiků činí nějakých 40 let," prohlásil profesor Steve Field, který stál v čele expertní skupiny.

Vzdor obecným představám, které sugerují skupiny opilých britských mladíků po celé Evropě, celková spotřeba alkoholu v zemi posledních pět let vytrvale klesá. Postupně se snížila o plných 13 procent. Jen loni se snížila konzumace alkoholu o šest procent proti roku 2008, což bylo nejvýznamnější meziroční snížení od roku 1948.

Zdravotníci doufají, že trend bude pokračovat. Stále zůstává 31 procent žen a 39 procent mužů, kteří pijí víc, než je doporučovaná denní dávka alkoholu. Zdravotnické služby doporučují maximální denní konzumaci tří až čtyř jednotek alkoholu u mužů a dvou až tří u žen. Jedna jednotka odpovídá 25 mililitrům alkoholického nápoje s obsahem 40 procent.

Vláda zdůrazňuje, že tažení proti alkoholu bude pokračovat. Vycházejí s nedávné zprávy Nezávislého vědeckého výboru pro drogy, podle které napáchá alkohol v úhrnu větší škody než heroin či crack.

Pivo vede

60 % veškerého vypitého alkoholu loni v Británii připadlo na pivo, s přehledem tak vedlo před vínem, na které připadlo 17 procent z vypitého alkoholu.

Tažení proti alkoholu

Britská vláda chce dál přitvrdit proti lidem holdujícím alkoholu. Podle některých studií alkohol napáchá větší škody než drogy jako heroin či crack.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jiří Sládek

Historie panského strakonického pivovaru je starší městského.

V souvislosti s právy várečnými, doplňovala vrchnostsvými várkami nejen vlastní spotřebu, ale zásobovala panské hospody po celém Strakonicku. Pivo se na strakonickém hradu vařilo s různými přestávkami.

Poslední oživení nastalo v roce 1834, kdy byly na třetím nádvoří postaveny na tehdejší dobu moderní budovy pivovaru a také adaptovány části hradu naproti kostelu. Hradní produkce ovšem počala skomírat s rozvojem pivovaru městského po roce 1874.

Provoz byl zastaven ve 20. letech 20. století a budova vzala za své v souvislosti s totální demolicí města v 60. až 70. letech 20. století.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Foto: Ivana Řandová

Symbolem Plzně je především světoznámé pivo. Stále více turistů ale touží po tom, vychutnat si zlatavý mok přímo ve stylových prostorách. Pokud k tomu mohou zakousnout i některou ze staročeských specialit, při jejichž přípravě se plzeňské pivo používá, odcházejí zpravidla nadšeni.

Svůj sen si proto už od roku 1992 plní v prostorách bývalého kvasného sklepa, takzvané spilky, přímo v areálu pivovaru. Restaurace Na Spilce nabízí bohatou nabídku jídel jak tradiční české kuchyně, tak i specialit k pivu a hlavně výborně ošetřený Pilsner Urquell. V nabídce restaurace nechybí například vyhlášený guláš „Prazdroj“ podávaný s variací knedlíků, plzeňský vrabec se špenátem nebo vepřové koleno pečené na plzeňském pivě podávané s hořčicí, křenem, chodským zelím a chlebem, které si podle šéfkuchaře Luboše Loose můžete připravit třeba k zítřejšímu obědu.

Už v těchto dnech navíc restaurace nabízí vstupenky na silvestrovský večer. Kromě živé hudby ve dvou sálech na něm nebude chybět tříchodové menu, půlnoční selátko, novoroční česnečka, ani bohatá tombola. Více se dozvíte na www.naspilce.com.

Tip šéfkuchaře – Vepřové koleno pečené na pivě

Co potřebujeme: 1 vepřové koleno zadní; 2 cibule nasekané na jemno; sádlo na opečení cibulky; česnek podle chuti; kmín; sůl; strouhanku; Plzeňský Prazdroj 12° na podlévání pečeného masa

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Krajský soud v Brně po více než roce zastavil insolvenční řízení se společností Zámecký pivovar Oslavany. Firma čelila insolvenčnímu řízení přes rok. V polovině listopadu 2009 podali návrh na úpadek spolu s návrhem na konkurz dva věřitelé pivovaru. Templářské společnosti, která podle materiálu má být vlastníkem zařízení pivovaru, má pivovar za období květen a červen 2009 dlužit přes 780 tisíc korun. Společnost G&C Pacific, která má na pivovar zástavní právo, jak stojí v návrhu na úpadek, zase nárokovala 1,7 milionu korun. Soud řízení zastavil pro nezaplacení zálohy na náklady řízení 45 tisíc korun, kterou požadoval po navrhovatelích. Ti se proti tomuto verdiktu mohou do 15 dní odvolat.

Zdroj: Sedmička.cz

Veľa pivovarov pripravuje na zimu pivá, ktoré sa svojím zložením a chuťou líšia od bežného piva, a taktiež špeciálne vianočné edície.

Do zimných pív sa podľa Petra Blahúta z Bratislavskej pivotéky pridávajú rôzne koreniny, najmä škorica, koriander, ovocné šťavy či pomarančová kôra.

Okrem toho sú „ťažšie“ a niekedy majú aj vyšší obsah alkoholu. Medzi najznámejšie vianočné pivá patria Corsendonk Christmas Ale, pri výrobe ktorého sa používa koriander.

Ďalším je Bush de Noël, čo je vianočná verzia najsilnejšieho bežne vyrábaného belgického piva, má však plnšiu orechovo-sladovú chuť.

Pri tradičnom procese výroby sa do sudov pridáva chmeľ a pivo potom odpočíva štyri až šesť týždňov. Aj známa značka Leffe vyrába vianočnú verziu, Leffe de Noël s príchuťou škorice.

Zdroj: Relax eTrend.sk

V rámci 50. ročníku evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu Brau Beviale 2010 v Norimberku se uskutečnila tradiční degustační soutěž nazvaná Evropská pivní hvězda.

Této soutěže se zúčastnil i Pivovar Primátor se světlým ležákem Primátor Premium, který byl v kategorii piv českého plzeňského typu oceněn krásným třetím místem.

Soutěž tradičně pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Největší celosvětové ochutnávky piva se účastnilo přes 800 piv z více než 30 zemí.

Letos je to již podruhé, kdy náchodský ležák Primátor Premium stál na stupních vítězů na mezinárodní soutěži. „Obrovský úspěch sklidil již v červenci, kdy vystoupil na příčku nejvyšší a stal se nejlepším pivem na světě na mezinárodní degustační soutěži World Beer Awards v Londýně,“ připomněla Markéta Flousková.

Světlý ležák tak dokazuje své dlouhodobé kvality a můžete na něj narazit v nejrůznějších zemích Evropy i ve světě jako například ve Švédsku, USA, Anglii, Slovensku, Polsku, Rusku a dalších zemích.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar

Celou řadu akcí připravuje pro svoje návštěvníky po celý rok Pivovarský dvůr Purkmistr v Plzni - Černicích. První adventní víkend tu na rukodělném jarmarku požehnal betlému plzeňský biskup František Radkovský. Podrobnosti k akcím dodává jeden z organizátorů Petr Míč z marketingu minipivovaru.

Až do Tří králů bude zdobit dvůr pivovaru Purkmistr v Plzni-Černicích nový betlém se 13 figurami v životní velikosti, vyřezanými ze dřeva z lípy z nedalekých Letin. Velikostí mu podobný se v Plzeňském kraji nachází pouze ve františkánském kostele v Plzni. Betlému.

Betlém vyřezal ze dřeva 100 let staré lípy poražené v Letinech u Plzně umělecký řezbář Miroslav Kříž (alias Mirek Foxík) ze Smiřic. Ze stejné lípy vyrobil ještě 2,5 metru široký betlém s 23 figurami vysokými 45 centimetrů jako dar letinskému kostelu. Bude posvěcen 19. prosince při mši svaté.

Zdroj: Rozhlas.cz | Tisková zpráva

Likvidačné zvýšenie spotrebnej dane o 72% iba pre STEIGER

Najstarší slovenský pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyzýva poslancov NR SR, aby neschválili 100 000 hektolitrov (hl) ako novú hranicu výroby piva pre malé pivovary, pretože to bude znamenať pre tento slovenský pivovar zvýšenie spotrebnej dane až o 72%! Pre STEIGER s výrobou 160 000 hl tak stúpne daň prvý raz pri preradení medzi veľké pivovary a druhý raz pre nárast dane o 27 %. Zrušenie doterajšej hranice pre malé pivovary do 200 000 hl tak postihne STEIGER ako jediný pivovar. Prinúti ho znížiť výrobu o cca 60 000 hl a prepustiť cca 50 zamestnancov, lebo v skupine veľkých pivovarov nie je STEIGER konkurencieschopný. Zároveň tak paradoxne štát dostane menej na daniach, pretože pivovar bude platiť spotrebnú daň len zo 100 000 hl a navyše štát príde aj o príslušnú časť DPH, daní zo miezd prepustených zamestnancov a odvody za nich. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Zároveň varoval, že situácia môže byť ešte dramatickejšia. Investori pivovaru sú totiž posledným vývojom znepokojení .

,,Dnes ma dokonca jeden z akcionárov požiadal o zvolanie mimoriadného zhromaždenia, s bodom rokovania o ukončení výroby. Z pohľadu investorov je to logické. Pivovar, ktorý má ambície rásť - čo sme v posledných rokoch dokazovali, sa nemôže rozvíjať pri výrobe pod 100 000 hl. V takom prípade je naozaj ekonomickejšie pivovar zavrieť a pivo prípadne dovážať. Tak to urobil napríklad pivovar v Poprade. Za posledné 4 roky sme získali pre pivovar STEIGER a pre Slovensko cez 7,5 mil. EUR investícií a tieto sú pripravovaným administratívnym krokom ohrozené. Navrhujeme preto ponechať hranicu 200 000 hl pre malé pivovary, tak ako je to bežné v Európe“, varoval J.Vysloužil.

Vyhniansky pivovar je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473, čo je rarita aj v rámci Európy. Slováci môžu byť na túto skutočnosť právom hrdí. V súčasnosti je trhovou trojkou v produkcii piva na Slovensku. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého dvojstupňového kvasenia v spilkách a ležiackých tankoch.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pokud každoročně očekáváte příchod Mikuláše, čerta a anděla se znepokojením, zda jsou vaše hříchy v normě, anebo si vás čert odnese s sebou do pekla, připravte se letos na jejich příchod jinak. Ochutnejte Čertovský speciál z jihlavského pivovaru, třeba vám pak za pekelnou branou nějaký ten poklesek odpustí.

Ačkoli se legendy vyprávěné o svatém Mikuláši různí, jisté je, že české děti navštěvuje tato postava s dlouhým bílým vousem v biskupském oděvu již od 13. století. Vždy v předvečer svého svátku obchází v doprovodu čerta a anděla dům od domu a hodným dítkům naděluje pamlsky, pro ty zlobivé má připravené brambory a uhlí.

Aby si letos mikulášskou noc a rej všech rohatých užili i všichni dospělí, připravila pivovarnická skupina K Brewery pouze pro adventní čas další pivní specialitu, vařenou tentokráte v jihlavském pivovaru. Nese jméno Čertovský speciál a jedná se o 16% pivo charakteristické temně červenou barvou, způsobenou přidáním čistě přírodního výtažku z červených hroznů. Má andělsky bohatou, jemně narůžovělou pěnu, mikulášsky vyváženou plnost a hořkost. A co je hlavní - je čertovsky dobrý.

„Doba adventu a Vánoc je časem radosti, Mikuláš navíc naděluje různé dobroty. Protože jsme i my chtěli přispět k tomu, aby toto období přinášelo pivařům radost, a dopřát jim pořádnou porci nadílky, připravili jsme pro ně silnější pivo,“ uvádí Jaromír Kalina, sládek pivovaru v Jihlavě. Dodává, že vzhledem k tomu, že jde o Čertovský speciál, měli by k němu konzumenti přistupovat stejně jako k samotnému vládci pekel, tedy s pokorou.

Tento čertovský speciál s obsahem alkoholu 7,1 % obj. a stupňovitostí 16,2 % bude k dispozici ve vybraných restauracích. Spotřebitelé jej budou moci ochutnat v podnicích zapojených do programu „Cesta pivních znalců“, ale čepovat jej budou i další hospody po celé České republice, celkem se bude jednat o zhruba 400 provozoven.

Čertovský speciál je po Velikonočním Krasličáku a Svatováclavském pšeničném speciálu již třetím speciálním pivem z nabídky K Brewery v letošním roce a firma chce v tomto trendu pokračovat i v budoucnu.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

S mírným a opatrným optimismem hledí velké tuzemské pivovary na příští rok. Očekávají, že pokles spotřeby a trhu bude menší než letos. Celý trh by podle odhadů měl letos kvůli vlivu krize, menší ochotě Čechů utrácet a zejména kvůli lednovému nárůstu spotřební daně u piva o třetinu klesnout asi o 12 procent. Příští rok by ale mohl pokles činit řádově pouze procenta.

„V příštím roce se pokles zpomalí, odhaduji na tři až pět procent. Stále tedy bude výstav klesat, kumulativně od roku 2008 to bude až o 25 procent. Důvodem je postupné překonávání krize a růst spotřeby. Zejména doufáme v opětovný růst exportu,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

V letošním roce pivovary zřejmě podle odhadů svazu vyvezou méně piva než loni, a to až o 12 procent. Tuzemské pivovary vyvážejí převážně do zemí EU, které rovněž trpí krizí, takže spotřebitelé v nich konzumují méně piva z dovozu. „Všechno shora uvedené potvrzuje, že jsme v nejhorší krizi od sametové revoluce,“ podotkl Veselý.

Generální ředitel tuzemské jedničky na trhu, Plzeňského Prazdroje, Douglas Brodman deníku E15 řekl, že odhad letošního dvouciferného poklesu považuje za realistický. Zvýšení spotřební daně mělo podle něj zásadní dopad na pivovarské odvětví a v kombinaci s ekonomickým poklesem způsobilo zásadní pokles pivního trhu. Ani stát přitom podle něj nevybral na spotřební dani očekávanou částku.

Podle Brodmana se přitom i nadále projevují nepříznivé vlivy, jako například přesun pivařů z hospod a restaurací k balenému pivu, což dále snižuje útratu za pivo. „Zpomalení ekonomiky pokračuje a se snižujícím se disponibilním příjmem občanů a vládními úspornými opatřeními se díváme do budoucnosti s opatrným optimismem,“ uvedl.

„Jsem přesvědčen, že to bude mírný pokles, menší než je letos,“ řekl nedávno novinářům generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář, podle něhož by mohl pokles dosáhnout nejvýše pěti procent. Tento odhad ale podle něj vychází i z předpokladu, že se již spotřební daň u piva dále nezvýší. Také podle údajů Staropramenu pokračuje trend přesunu od točených piv k baleným, navíc také stoupá dovoz levných piv z Polska do obchodních řetězců, které je nabízejí jako své levné privátní značky.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Třicet dva malých pivovarů soutěžilo v sobotu v horském hotelu Belvedér na Železné Rudě o titul Pohádkové pivo pro rok 2011.

„Soutěžilo se v pěti kategoriích, a to světlý ležák, tmavý ležák, polotmavý a tmavý ležák a ve speciálech vrchně a spodně kvašených. Porota tedy celkem mohla ochutnat celkem 101 přihlášených vzorků z 32 malých pivovarů, z nichž tři byly pivovary německé,“ říká za organizátory třetího ročníku soutěže Pohádkové pivo František Strnad.

Nejvíce vzorků bylo stejně jako v jiných letech přihlášeno v kategorii světlých piv. Bylo jich celkem třicet čtyři.

„Porotci to ani tentokrát neměli vůbec jednoduché. Ochutnat tolik vzorků a vybrat ty nejlepší bývá téměř nadlidský úkol. Přesto byla i letos porota fundovaná. Zasedli v ní například degustátor Jan Petříček, sládek pivovaru Purkmistr Petr Krýsl, majitel pivovaru Permon ze Sokolova Ladislav Sas nebo výkonný ředitel české skupiny K – Bewery Jiří Faměra a mnozí další,“ pokračuje Strnad.

I když soutěž o Pohádkové pivo je prestižní záležitostí, pivovarníci to jako souboj na ostří nože vůbec neberou.

„Jde hlavně o to sejít se, společně se pobavit, zasoutěžit si, ochutnat své výrobky a hlavně vyměnit si zkušenosti z výroby i prodeje piva. Všichni jsme pivovarníci z malých pivovarů, a proto je dobré scházet se. Letos byl o soutěž obrovský zájem i mezi veřejností. Kapacita hotelu ale všechny zájemce nemohla pojmout a mnozí odcházeli zklamaně domů. Jiné zas odradilo počasí a sjízdnost komunikací. Přesto nic dobré náladě a soutěžnímu duchu nechybělo,“ dodal Strnad.

Setkání pivovarníků na Belvedéru bylo hodnoceno kladně.

„Musím uznat, že soutěž zde na Železné Rudě lze hodnotit pouze v superlativech. Dosud jsme měli v republice tři nejvýznamnější degustátorské akce. Teď už máme čtyři, protože to, co vidíme na Belvedéru, už dávno není jen přátelská ani krajová akce, a to je naprosto úžasné. Já jakožto degustátor jsem byl maximálně spokojen s kvalitou přihlášených piv. V republice máme téměř 110 – 115 malých a středních pivovarů a každoročně jich přibývá. Stoupá i konzumace jejich výrobků. Malé pivovary dokazují, že umějí vařit dobrá piva, a i když se občas některé pivovary snaží experimentovat s různými speciály, pořád zůstáváme u českého základu,“ hodnotil akci pro Deník člen poroty, degustátor a autor projektu Pivní cesty Václav Fiala.

Nejprestižnější kategorií v každé pivovarské soutěži bývá kategorie světlý ležák a i vítězství v ní je nejvyšším oceněním pro pivovar. Z Belvedéru si první cenu odvezl pivovar Formánek z Hostivic u Prahy. V Plzeňském kraji přesto zůstala dvě ocenění. Třetí místo v kategorii speciálů získal pivovar Purkmistr z Plzně a třetí místo v kategorii polotmavý ležák domácí pivovar Belvedér.

„Vítězný pivovar Formánek je malý pivovar z Hostivic. Je příkladem toho, že i nové, začínající podniky dokáží uvařit kvalitní pivo a zvítězit. Každý, kdo sem přijel, je pro mě vítězem, protože při takovém setkání opravdu kvalitních pivních značek a chutí je vítězem opravdu každý. Jen někdo si navíc odvezl diplom,“ dodal Fiala.

Mezinárodní soutěž pivovarů doprovodila pravá nefalšovaná šumavská zabijačka, mikulášská zábava a živá hudba. V programu vystoupily i kapely Obšuka a WYJOU.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza

Tradice je tradice, řekl si jednoho dne Ivan Hojdar. Na Šumavu odešel z Prahy před pár lety, i s rodinou a to hlavně kvůli přírodě a životnímu prostředí. Původní profesí je stavební inženýr, teď žije přímo na hranici národního parku a v nedalekém Vimperku provozuje Šumavský pivovar. Pivo se tady díky němu znovu vaří po dlouhých 43ti letech.

Obnovení piva ve Vimperku je tak trochu náhoda. Manželé Hojdarovi koupili historický dům v centru města a teprve pak přišel nápad vařit šumavské pivo.

„Momentálně tu vaříme dvakrát do týdne, máme sice větší možnost vařit vícekrát, ale nám to stačí,“ říká sládek Josef Troub.

Mezi místními i turisty je zájem nejenom o místní pivo, ale také o komentované prohlídky pivovaru.

Turistům, kteří jezdí na Šumavu kvůli přírodě národního parku se tak nabízí další doplňková možnost a atrakce. Podle majitele sem jezdí Češi i Němci:

„Češi sem jezdí v létě na kole nebo pěší turistiku, v zimě na lyže. Velkou klientelu tvoří i Němci, kteří se tu buď narodili nebo to mají z Bavorska blízko,“ říká majitel pivovaru Ivan Hojdar.

Pivovarnictví ve Vimperku zažilo největší rozmach v 19. století. Nová historie vaření piva v Šumavském pivovaru se píše pouze tři měsíce. Jak dlouho obnovená tradice vydrží, to se teprve ukáže.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorky: Lucie Husárová a Michaela Vydrová

Ač tomu již nikdo nevěřil, tak podkováňský pivovar opět ožívá. V březnu by měla proběhnout první várka. Dne 26.11.2010 v odpoledních hodinách překročila bránu pivovaru dvounádobová 80hl varna a reportáž ZDE.

Na druhou stranu kutnohorský pivovar je již zcela bez technologie - vyřezáno, tento víkend 26-28/11 skončily ve šrotu poslední věci. Bez komentáře.

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Obec v minulosti vlastnila pivovárečné právo. V těchto dnech tomu je rovných 640 let, co svolení mít svůj vlastní máz Lipnickým udělil Karel IV.

Panovníkem podepsaný vzácný list konšelé získali v listopadu 1370 z rukou královského purkrabího Mikuláše z Vícemilic. Mok ze sladu a chmele se ovšem pod lipnickým hradem už nevaří.

Zato více než půl roku uplynulo od letošního 1. května, kdy v Lipnici narazili první soudek speciálního piva nazvaného Haškův ležák. Pro hostinec U České koruny ho vaří humpolecký rodinný pivovar Bernard.

„Speciální kvasnicové pivo není jinde k dostání, stalo se významným lákadlem pro turisty,” říká Haškův vnuk Richard Hašek. S nápadem připravit ojedinělé pivo přišel jeho syn Martin, který obsluhuje hosty v hospodě U české koruny, v níž jeho pradědeček napsal tři ze čtyř dílů Osudů dobrého vojáka Švejka ve světové válce.

„Myslel jsem, že by nebylo od věci připravit speciální pivo pro Lipnici a vůbec pro celý Haškův kraj,“ vysvětluje spisovatelův pravnuk. Recepturu dvanáctistupňového světlého ležáku na základě klasických postupů vymysleli sládci v Humpolci.

„Jde o nepasterizované a nefiltrované pivo, prakticky totožné s pivem, které na počátku 19. století pil Jaroslav Hašek,“ tvrdí Zdeněk Mikulášek, manažer komunikace pivovaru Bernard.

Nefiltrovaný ležák se na Lipnici zatím dodává pouze v sudech. „Jakmile se pivo zavede, připravíme do distribuce také dvoulitrové láhve s klasickým patentním porcelánovým uzávěrem,” předpokládá Stanislav Bernard z humpoleckého pivovaru.

Co to je žízeň, Jaroslav Hašek popisuje na brzy sto let staré epizodě. „Žízeň je následkem včerejší žízně. Z toho se člověk nedostane tak brzy. Znal jsem jednoho truhláře, ten se nejdříve opil na Silvestra 1910 a prvního ledna měl takovou žízeň a bylo mu tak špatně, že si koupil herynka a pil znovu, a tak to dělá denně už po čtyry roky a nikdo mu nepomůže, poněvadž si vždycky v sobotu koupí herynky na celej tejden. Je to takovej kolotoč, jak říkal jeden šikovatel u 91. pluku,” vypravuje Hašek ústy nesmrtelného Švejka.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor a foto: Ivo Havlík

Žatecký Chrám chmele a piva rozjel výrobu vlastního minipivovaru. Od včerejška točí Chmelový ležák a od příštího týdne Žateckého samce, který se v Žatci vařil už ve 13. století. Za čtrnáct dní se dočká premiéry Chrámové tmavé, pivo určené spíše pro ženy.

"Všechna naše piva budeme prodávat za stejnou cenu. Půllitr za 25 korun nebo jedno euro, třetinku za 15 korun," uvedl ředitel chrámu Jiří Vent.

Minipivovar je součástí restaurace U orloje v areálu chrámu. Dvě nádrže o objemu 750 litrů stojí přímo vedle výčepu, spilka a tanky se zrajícím pivem jsou v zadní části hospody. Do pípy je přivádějí chlazené trubky, aby mělo pivo co nejlepší kvalitu i teplotu.

Na vaření všech tří nových žateckých piv, která se vyrábějí z místního chmele, vody a českého sladu, dohlíží sládek František Procházka.

Hospoda od svého listopadového otevření láká hodně Žatečanů. "Máme připraveno 2 800 piv. Doufám, že s ním aspoň týden vydržíme," prohlásil Vent.

Chrám chmele a piva

Chrám je turistická atrakce v bývalých chmelařských budovách na Pražském předměstí v Žatci.

Vedle minipivovaru chrám zahrnuje například muzeum, bludiště, rozhlednu a orloj.

Zřízení chrámu stálo zhruba 250 milionů korun. Chrám je ale zatím hotový jen částečně.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Foto: Iveta Lhotská

Platím do 300 Kč (plus poštovné) za JEDNU plnou láhev piva z kterékoliv z těchto zemí: Bhutan, Malajsie, Rwanda, Kajmanské ostrovy, Turk and Caicos Islands, Mali, Liberie, Guinea, Uganda, Gabon, Svatý Vincent, Grenada, Guadaloupe, Kongo, Botswana, Gambia, Sudan, Malawi a Nová Kaledonie ... víte-li o někom, kdo do jmenovaných států cestuje, prosím dejte mi tip. Díky. Kontakt na mě: Libor Vojáček - czechbeerman@seznam.cz - tel: 723418233 (CzechBeerMan) ... díky