V branickém pivovaru se už pivo nevaří. Pivovary Staropramen zde koncem ledna ukončily výrobu. Pivo značky Braník teď vaří na Smíchově ve svém hlavním pivovaru. Kapacita provozu v Braníku už nestačila rostoucímu odbytu.

"Výstav pivovaru Braník se neustále zvyšoval, v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva," uvedl výrobní a technický ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal.

Rostoucí výstav podle něj vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval.

Převedení výroby značky Braník na Smíchov se uskutečnilo postupně. Po oznámení záměru v únoru loňského roku začala ve smíchovském závodě půlroční testovací fáze.

Od září 2006 se Braník vařil vedle domovského pivovaru také na Smíchově a od února se už produkuje pouze tam. Po ukončení provozu bude z branického pivovaru do Staropramenu převedena i výrobní technologie.

Značka Braník, která zahrnuje Braník Světlý a Braník Ležák, je podle výrobce druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v České republice. Tradice její výroby sahá do roku 1899.

Kvůli sloučení výrob v hlavním městě firma postupně propustí 75 zaměstnanců. Podle ředitele personálního oddělení Jana Mačejovského je pro ně připraven podpůrný program. Celkem zaměstnávají Pivovary Staropramen přes 900 lidí.

Na prodej objektu pivovaru Braník bude vypsáno výběrové řízení, sdělila mluvčí Staropramenu Michaela Trýznová.

Pivovary Staropramen, které patří do pivovarnické skupiny Inbev, mají na českém trhu asi 15procentní podíl. Jsou druhým největším výrobcem pěnivého moku po Plzeňském Prazdroji. Dosud měly v tuzemsku tři výrobní provozy - Staropramen, Braník a Ostravar. (iDnes)

Málokterý z návštěvníků metropole ví, že zatímco Kryštof Kolumbus v roce 1492 objevoval Ameriku, Pražané už sedávali a bavili se u piva. Historie některých pražských hospůdek, které fungují dodnes, je totiž neuvěřitelně dlouhá.

Hostinec funguje nepřetržitě od roku 1437

Například hostinec U Krále brabantského v Thunovské ulici na Malé Straně funguje nepřetržitě už od roku 1437. „Bylo to takové osvěžovadlo pro lidi, kteří chodili na procházky na Pražský hrad a zpět,“ potvrzuje současný provozní Jakub Marek.

Dalším z vyhlášených pražských restauračních zařízení, které se může pochlubit dlouhou historií, je i proslulý pivovar U Fleků. Přestože první písemný záznam o tomto objektu pochází z roku 1499, dá se předpokládat, že lidé se v něm scházeli už o několik desítek let dříve.

Zásadní proměnu přinesl pivovaru příchod sládka Jakuba Flekovského v roce 1762, který dal hostinci jméno. Dnes ke Flekům zavítají čeští i zahraniční hosté. Kromě posezení jim pivovar nabízí i prohlídku zdejšího muzea pivovarnictví a sladovnictví.

Mnoho pivovarů ale toto štěstí nemělo. V průběhu času zanikl například vinohradský pivovar, holešovický či branický pivovar.

Pivo značky Braník mění adresu

Poslední várku mladiny uvařil vrchní sládek v Pivovaru Braník Zdeněk Lux v polovině ledna. Kromě posledních bas opustí brány pivovaru, kde se vařilo pivo přes sto let, i výrobní zařízení. Místnosti pivovaru, který vzhledem připomíná spíš zámek než tovární provoz, kde se loni vyrobilo rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva, jsou den ode dne prázdnější. Jedinou tekutinou, která tu teče, je voda z kohoutku. A tak už to zůstane.

Pivo značky Braník mění adresu, pravý vltavský břeh za levý. Stěhuje se pod střechu jediného pivovarského koncernu v Praze - smíchovského Staropramenu. „Opuštěný zámek“ mezi železničními tratěmi, kudy uhánějí lokálky na Dobříš, je na prodej.

Areál pivovaru je kulturní památkou a veškeré stavební úpravy podléhají schválení příslušných úřadů. „Jednou z podmínek výběrového řízení je, že se v Braníku nesmí vařit pivo ani vyrábět žádné jiné nápoje,“ upozornil Lux.

Použijeme stejnou vodu, suroviny i výrobní zařízení

Pivo Braník je druhým nejprodávanějším lahvovým pivem v Česku. „Kapacita by do budoucna nestačila, bylo by potřeba rozšíření výroby, ale památkáři nedovolí porušit čelní pohled na pivovar. Nové stavby jsme mohli připojovat jen zezadu, jenže tam se na budovy tlačí skála,“ řekl sládek.

Na Smíchově se podle plánů Staropramenu zvedne výroba postupně na 2 800 000 hektolitrů piva, téměř dvojnásobek dosavadní výroby. „Na Smíchově použijeme stejnou vodu, stejné suroviny i výrobní zařízení. Pivo Braník v žádném případě neutrpí,“ je přesvědčen sládek. (MF Dnes)

Pivovary Staropramen uvádějí na trh Staropramen Nealko v plechovkovém balení. 0,33l plechovky tak doplní stávající 0,5l lahvové balení nealkoholického piva Staropramen.

„Nealkoholické pivo zaujímá v našem portfoliu významnou pozici – objemy jeho prodeje dlouhodobě rostou a lze očekávat, že tento vývoj bude pokračovat. Uvedením třetinkové plechovky piva Staropramen Nealko chceme vyjít vstříc zejména řidičům, pro které je toto balení velmi praktické,“ říká Martin Jahoda z oddělení marketingu Pivovarů Staropramen. Podíl nealkoholického piva na roční produkci společnosti činí přibližně jedno procento, což odpovídá obecně podílu nealkoholických piv na celkové produkci piva na českém trhu.

Za rostoucí popularitou nealkoholického piva stojí především jeho velmi vysoká kvalita, měnící se životní styl a také větší zodpovědnost v souvislosti se zavedenými úpravami silničního zákona. „Nealkoholické pivo je dnes již chuťově i kvalitativně srovnatelné s pivem alkoholickým. V tomto směru udělal pivovarnický průmysl za poslední období velký pokrok. Nealkoholické pivo tak dnes představuje přirozenou konkurenci jiným nealkoholickým nápojovým kategoriím,“ říká Věra Hönigová, manažerka kvality Pivovarů Staropramen.

Pivo Staropramen Nealko uvedla společnost na trh na začátku roku 2005. Vedle nealkoholického piva Staropramen nabízí společnost také nealkoholickou variantu prémiové značky Stella Artois. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Zdeněk Lux působí ve společnosti Pivovary Staropramen již od roku 1995. Během této doby zastával různé pozice v oddělení zajišťování jakosti jak v pivovaru Braník, tak v pivovaru Staropramen, a podílel se na řadě klíčových technických a technologických projektů. Od května roku 2004 pak zastával pozici vrchního sládka pivovaru Braník.

V nové pozici bude Zdeněk Lux zodpovědný za řízení výroby v pivovaru Staropramen. „V pivovarnictví pracuji dvanáct let a svůj profesní život si bez výroby piva téměř nedokáži představit. Nyní se vracím do pivovaru Staropramen, kde jsem řadu let působil a který velmi dobře znám,“ říká Zdeněk Lux.

Zdeněk Lux je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické. Je ženatý, má dvě děti. Svůj volný čas věnuje především rodině, turistice a jízdě na kole. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Není v Praze zrovna běžný úkaz, aby si pivnice byla zároveň pivovarem. Proto Praha - Pivovarský dům v Ječné ulici neměl šanci uniknout našemu hodnocení.

S lákavou vidinou půllitru lahodného nefiltrovaného "domácího" piva jsme bystře rázovali vstříc pražské raritě. A pivo nás nezklamalo...

Pivovarský dům naleznete v Ječné ulici necelých deset minut pěšky z Karlova náměstí.

Pro ty, kteří přijedou tramvají, je cílovou stanicí Štěpánská. S parkováním je to v této oblasti poněkud složitější, proto doporučujeme auto raději nechat doma.

Pokud vystojíte frontu tvořenou turisty před vchodem, dostanete se do místnosti s výčepem obložené tmavým dřevem.

Protože tato místnost je určena nekuřákům, ti z vás , kteří si k pivu rádi zapálí, budou muset přejít do zadní místnosti za chodbou s toaletami.

Místnost je poněkud méně útulná, nicméně ve stále plném Pivovarském domě budete rádi, že můžete usednout alespoň tam.

Interiér celé restaurace je vyzdoben starožitnými i novějšími pivovarskými proprietami a na první pohled výzdoba působí vkusně a domácky. Na druhý pohled bohužel zjistíte, že tu něco chybí.

A než se usadíte u svého stolu, zjistíte, že je to atmosféra a že jste se ocitli v podniku, kde se protáčejí turnusy turistů, kteří návštěvu Pivovarského domu měli patrně v programu zájezdu od svojí cestovní kanceláře.

Dlužno podotknout, že když jsme navštívili Pivovarský dům, byli jsme jedinými Čechy v celé pivnici, která zněla jen a jen bujarou ruštinou.

Jaká je nabídka?

Nabídka nápojů je orientována navýsost pivařsky.

Objevují se zde nápoje jako banánové, višňové či kávové pivo v ceně 35,- Kč za třetinku.

Pokud oslavujete, můžete si dát pivní sekt (0,5l za 60kč), a jestli jste na tvrdší, mohla by vás uspokojit třeba 50% pivovice (55,- Kč).

Z klasických piv je však v nabídce jen světlé a tmavé pivo vlastní výroby.

Nefiltrovaný a nepasterizovaný Světlý ležák za 35,-Kč byl opravdu lahodný a myslím, že představuje příjemnou změnu i pro zapřísáhlé "plzničkáře" .

Pivo si můžete objednat také do jakéhosi skleněného válce zvaného "žirafa", kam se vejde osm piv, která si můžete vlastnoručně čepovat přímo na stole.

Již poněkud méně nás zaujalo višňové pivo, které jsme zařadili do kategorie "pseudopiv" dobrých k ochutnání maximálně tak jednou za život.

K pivu jsme si z poměrně pestré nabídky malých jídel vybrali pivní sýr (45,- Kč) a klobásu na pivu (55,- Kč).

Pivní sýr byl sice dobrý, ale téměř mikroskopické množství přiložené hořčice, cibule a papriky mi vyloudilo na tváři nevěřícný úsměv.

Klobása v pivní omáčce více než cokoliv jiného připomínala lečo z konzervy a v žádném případě ji nedoporučujeme.

V plné restauraci jsme byli obslouženi relativně rychle a slečna, která roznášela pivo, byla komunikativní a chovala se mile.

Snad jenom na placení jsme museli čekat poněkud déle, než bychom očekávali. Celkový dojem z obsluhy byl však kladný.

Turistická atrakce nebo pivnice

Pivovarský dům zdaleka nedostál našim očekáváním a více než o podnik, kam byste si zašli na pivo s přáteli, se jedná o jednu z pražských turistických atrakcí.

Zdejší pivo ale rozhodně stojí za ochutnání, a pokud jste zvídavější typy, může pro vás být zajímavá také prohlídka pivovaru, kterou Pivovarský dům svým hostům nabízí. (Gurmán)

Plní do přinesených 5l soudků na počkání za cenu 1 litr = 30,- Kč za 11 ° pivo.

Pokud nemáte vlastní soudek, prodají Vám soudek prázdný s logem Valášek za 200,- Kč/ks a naplní ho.

D pivo se sníženým obsahem cukrů z produkce společnosti Pivovary Staropramen rozšíří výrobkovou řadu značky Staropramen. Pod názvem Staropramen D pivo bude k dostání v moderní zelené láhvi s novou etiketou.

Značka Staropramen v současné době nabízí Staropramen Světlý, Ležák, Granát, Černý a Nealko. Nyní tuto řadu doplní Staropramen D pivo, jehož lahvové balení dostane nový vzhled, vizuálně podobný ostatním extenzím. Značka Staropramen tak bude nabízet jedno z nejširších portfolií piv na českém trhu.

„Staropramen D pivo je hluboce prokvašené pivo se sníženým obsahem zatěžujících sacharidů a bílkovin. Je určeno především pro okruh lidí, kteří v rámci doporučené životosprávy mohou konzumovat pivo se sníženým obsahem cukrů, samozřejmě v omezeném množství,“ vysvětluje Věra Hönigová, manažerka kvality společnosti Pivovary Staropramen.

„Pivovary Staropramen jsou jedním z mála výrobců, kteří se výrobou piva se sníženým obsahem cukrů zabývají. Staropramen má v tomto segmentu přibližně třetinový podíl na trhu,“ říká Martin Jahoda z marketingového oddělení Pivovarů Staropramen. Přestože prodeje piva se sníženým obsahem cukru jsou na českém trhu okrajovou záležitostí – v průměru každé sté zakoupené lahvové pivo je pivo se sníženým obsahem cukrů – má tento druh piva dlouhodobě stabilní skupinu konzumentů. „Chceme této skupině vyjít vstříc a také jí nabídnout možnost dát si pivo,“ doplňuje Martin Jahoda. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Bratislavský Pivovar Stein, jeden z posledných pivovarov v rukách slovenských vlastníkov, je na predaj. Kupuje ho spoločnosť Orco Property Group sídliaca v Luxembursku.

Orco je investor špecializujúci sa na nehnuteľnosti v hlavných európskych centrách a tiež na hotelierstvo na Jadrane.

Stein pritiahol na seba pozornosť investorov jednak oživením upadajúcej výroby piva, jednak lukratívnou polohou, pretože areál pivovaru sa nachádza v širšom centre Bratislavy. Špekuluje sa, že práve pozemky, ktorých hodnota sa odhaduje najmenej na dvesto až štyristo miliónov korún, prilákali ako kupca spoločnosť Orco Property Group.

"Nepredali sme žiadne nehnuteľnosti, ale akcie Pivovaru Stein," komentoval predaj pivovaru Zoltán Szitás, predseda dozornej rady akciovej spoločnosti. "Pivovar Stein, akciová spoločnosť, je, samozrejme, vlastníkom všetkého, aj areálu pivovaru," dodal na vysvetlenie Szitás. Nový nadobúdateľ akcií sa teda stáva aj majiteľom areálu.

Kúpu Pivovaru Stein potvrdila hovorkyňa spoločnosti Orco Property Group Petra Zdeňková. O budúcnosti pivovaru sa však nechcela vyjadrovať. "Svoje zámery oznámime na tlačovej konferencii na konci januára," uviedla Zdeňková.

Areál Steinu má podľa informácií Pravdy rozlohu zhruba tri hektáre, teda 30-tisíc štvorcových metrov. "Cena pozemkov v tejto časti mesta sa pohybuje od 10 000 do 20 000 korún za štvorcový meter," spresnil prezident Národnej asociácie realitných kancelárií Ľubomír Kardoš. Konečná cena však vždy závisí od veľkosti pozemku. Čím je väčší, tým viac cena klesá. A keby malo dôjsť k búraniu a následne odvozu stavebného odpadu, cena ešte klesne. Všetko závisí od budúcnosti pivovaru a jeho areálu.

Szitás včera ubezpečoval, že Stein bude vo výrobe piva pokračovať. Pripomenul, že Orco Property Group vlastní na pobreží Jadranu hotely, ktoré navštevujú českí a slovenskí turisti, ktorí majú radi dobré pivo. Nový vlastník by teda jednou ranou mohol zabiť dve muchy - získať lukratívne pozemky v Bratislave a zároveň výrobu piva pre sieť svojich hotelov.

Stein má totiž podľa odborníkov zbytočne veľký areál vzhľadom na súčasnú ročnú výrobu piva. Tá klesla z rekordných 732-tisíc hektolitrov v roku 1989 na minuloročných 150-tisíc hektolitrov. "Boli by sme radi, keby 130-ročný pivovar zostal naďalej funkčný. Veď aj Staropramen v Prahe a Starobrno v Brne sa varia v centre oboch veľkomiest a dotvárajú ich atmosféru," povedal šéf Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

Stein patril na sklonku osemdesiatych rokov k najvýkonnejším slovenským pivovarom. Po privatizácii rýchlo prichádzal o trhy. Až poslední majitelia sústredení okolo Zoltána Szitása, terajšieho predsedu dozornej rady, zastavili úpadok. Získali opäť časť výčapov a sietí v Bratislave a okolí. Stein ako jeden z prvých pivovarov začal vyrábať privátne značky piva pre obchodné reťazce - Pandúr pre Tesco a Gazda pre Coop Jednotu. Ako prvý na trh tiež uviedol miešaný alkoholický nápoj zložený z piva limonády. (tvojePeniaze.sk)

Orco sa chystá odsťahovať výrobu piva a vybudovať na pozemku moderný areál s bytmi.

Luxemburská developerská spoločnosť Orco Property Group plánuje namiesto bratislavského Pivovaru Stein vybudovať moderný polyfunkčný komplex s prevahou obytných priestorov, ako aj hotel s dvesto lôžkami. Súčasťou areálu by mali byť aj obchody, reštaurácie či kaviarne. Ako eTREND informoval minulý týždeň, Orco nedávno odkúpila pivovar od pôvodných majiteľov vrátane len čiastočne využitých budov a výroby piva tradičnej značky.

Spoločnosť Orco plánuje produkciu zlatého moku, ktorá sídli na Blumentálskej ulici na okraji centra hlavného mesta už 134 rokov, predať investorovi z odvetvia a premiestniť ju na okraj mesta. Kam sa presťahuje, bude záležať od jej budúceho vlastníka.

Projekt výstavby nového komplexu si však vyžaduje zmenu územného plánu lokality. „Tá bude nejaký čas trvať a dovtedy aj prevádzka pivovaru Stein ostane na svojom pôvodnom mieste,“ vysvetľuje senior viceprezident spoločnosti Aleš Vobruba. V priebehu 2-3 rokov sa teda pivovar sťahovať nebude. Orco neplánuje personálne zmeny a ani prepúšťanie vo fabrike. A. Vobruba pripustil, že by pivovar mohol zostať súčasťou komplexu aj po jeho prestavbe, išlo by však iba o malú výrobu pre reštauračné zariadenia, ktoré sa tam budú nachádzať.

Orco na Slovensku zrealizoval výstavbu hotelovej Rezidencie Mamaison na Šulekovej ulici v centre Bratislavy a v marci 2007 začne stavať luxusný rezidenčný projekt Parkville v lukratívnej bratislavskej štvrti na Kolibe. Spoločnosť je kótovaná na parížskej a pražskej burze, developerské aktivity rozvíja najmä v Českej republike a Nemecku. (eTrend)

Malé pivovary, ktoré sú soľou každého pivovarníckeho trhu, nemajú na Slovensku ustlané na ružiach. Z pôvodne štrnástich pivovarov v roku 1990 zostalo na začiatku roku 2007 siedmim majiteľom osem pivovarov. Na pivovarnícky cintorín sa odobrali napospol malé a niektoré stredne veľké pivovary.

Hoci štát vyšiel výrobcom piva v malých pivovaroch v ústrety nižšou spotrebnou daňou, tá im zďaleka nezaručuje prežitie. Z piatich malých pivovarov si vlani dva mierne polepšili - Stein Bratislava a Pilsberg Poprad, dva pohoršili - Steiger Vyhne a Popper Bytča a jeden - Urpín BB v Banskej Bystrici - sa nepohol ani o krok vpred. Zostalo im už len 15 percent trhu. Výhľad nie je ružový, pretože slovenský pivár nie je nemecký, ktorý lipne na regionálnych značkách pív.

"Hlavný problém je v tom, že malé pivovary nemajú vybudované značky, na ktorých by sa dalo zarobiť,“ hovorí Pavol Bekeš, ktorý do vlaňajška viedol Pilsberg Poprad. Skutočne celoslovensky známe značky sú podľa Bekeša len dve - Zlatý Bažant a Topvar, čiastočne Šariš. Pivo z malých pivovarov, hoci nie je horšie, sa predáva za nižšie ceny. Pivovarom potom chýbajú peniaze na rozvoj i podporu predaja. Práve preto sa malé pivovary začali nanovo predávať.

Rozdiel medzi cenami je skutočne neprehliadnuteľný. Napríklad v Kauflande stojí bytčiansky Popper desiatka 8,90 koruny, Grošák zo Steinu 9,90, kým Topvar sa predáva po 11,50 koruny, licenčný Kozel po 13,50 a Gambrinus, takisto licenčný, po 14,50 Sk.

V snahe prežiť vyrábajú malé pivovary pivá za supernízke ceny. Používajú napríklad vlastnú značku ako osmička Ambrosius z Bytče, ktorý stojí len 5,50 koruny. Cena však môže byť ešte nižšia, pivovary ju dosiahnu výrobou tzv. privátnych značiek pre obchodné reťazce, keď sa dá stlačiť cena v niektorých prípadoch až pod 4 koruny za fľašu.

COOP Jednota Slovensko napríklad vypísala verejnú súťaž na výrobu piva Gazda, ktoré predáva po 6,90. Stein, ktorý súťaž vyhral, má o výrobu postarané, pretože pivo sa výborne predáva."Magnetom je, samozrejme, cena, ale pivo nekupujú len ľudia, ktorí majú hlboko do vrecka, mnohým jednoducho chutí,“ povedal generálny riaditeľ sekcie obchodu v COOP Jednote Vladimír Švarc.

Výroba pív pod privátnou značkou sa rozbehla v Česku aj Poľsku."Keby sme ju neboli prijali, reťazce dovezú pivo z týchto krajín,“ povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Malé pivovary sa touto výrobou zachraňujú, pretože nemajú prakticky nijaké výdavky na marketing.

Veľkým pivovarom sa to však nepáči, privátne značky im kazia ceny."Je to fakt, s ktorým sa treba zmieriť. Kým bude dopyt spotrebiteľov po tomto pive, dovtedy ho bude vyrábať ten, kto je v ekonomickej núdzi,“ povedal riaditeľ českého Svazu pivovarov a sladovní Jan Veselý. (tvojePeniaze)

Od roku 2003 predaj piva klesá, ľudia presedlali na víno a nealkoholické nápoje. Koniec minulého roka však dáva pivovarníkom nádej.

Slovenskí pivovarníci veria, že rýchly rast ekonomiky sa tento rok prejaví aj vo vyššej konzumácii piva. Predaj slovenských pivovarov od roku 2003, keď sa zvýšila spotrebná daň z piva, neustále klesá, vlani ich odbyt klesol medziročne zhruba o štyri percentá na 3,79 milióna hektolitrov. Povedal to výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

Slováci však v posledných rokoch vraj čoraz viac uprednostňujú pred pivom víno a nealkoholické nápoje.

„Pokles predaja piva bol zapríčinený okrem zníženého exportu najmä slabšími výsledkami v prvom polroku 2006,“ povedal Šusták.

Optimizmus pivovarníkov do budúcnosti vychádza z mierneho zvýšenia predaja v druhej polovici vlaňajška, dodal. Pivovarom vlani výrazne nepomohlo ani priaznivé počasie v letných mesiacoch.

Minulý rok každý Slovák vypil v priemere okolo 80 litrov piva, zatiaľ čo v roku 2002 to bolo ešte 94 litrov. „Dovozcovia a výrobcovia vína jasnejšie a cieľavedomejšie oslovili spotrebiteľov,“ povedal Ľubomír Drahovský z agentúry Terno, ktorá sa zaoberá prieskumom trhu. Pivo prešlo podľa neho viac do kategórie reštaurácií a zariadení rýchleho občerstvenia.

Na zmene preferencií Slovákov v prospech vína, nealkoholických a miešaných nápojov sa podľa neho prejavuje aj silná propagácia zdravého spôsobu životného štýlu. (SME)

Pivovar Janáček z Uherského Brodu loni vyrobil 71 tisíc hektolitrů piva. V meziročním srovnání jde o dvanáctiprocentní růst. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb vzrostly z předloňských 71 milionů na očekávaných více než 80 milionů korun. Export se na tržbách podílel zhruba 13 procenty. Řekl to majitel pivovaru Ivan Pjevič. Výstav jediného pivovaru ve Zlínském kraji vzrostl výrazně již ve srovnání let 2004 a 2005, konkrétně o 19 procent. ä Daří se nám budovat silné postavení v regionu Zlínského kraje a dále pak na Hodonínsku a Břeclavsku, uvedl Pjevič. Jen za loňský rok pronikl pivovar do dalších 45 restaurací, nyní má odběrných míst zhruba 250. Bezmála čtyři desítky z nich jsou značkové restaurace, které pivovar podporuje. Pivovar chce v navyšování výroby pokračovat i v dalších letech, cílem je v maximálně tříletém horizontu dosáhnout výstavu 90 až 100 tisíc hektolitrů. Přes polovinu bude stejně jako nyní činit sudové pivo. Jde o objem výroby, který jsme schopni zvládnout bez investic do technologií,ô řekl Pjevič. (Zlínský deník)

110. výročí založení pivovaru Ostravar oslaví jeho pracovníci nejen sérií akcí, ale také zavedením nového typu lahví, do nichž se bude pivo vyrobené v ostravském pivovaru stáčet. Na nový typ lahví přešel pivovar, patřící do skupiny Staropramen po deseti letech, kdy používal starší typy pivních lahví. Podle Roberta Kužely, vrchního sládka pivovaru, se začalo ostravské pivo stáčet do lahví v roce 1940, vlastní stáčírnu pak začal pivovar, umístěný nedaleko nemocnice na Fifejdách, využívat v roce 1962. (MF Dnes)

První soukromý pivovar společenský v Lipníku je stále ve zkušebním provozu. Funguje zde varna o objemu 2 hl a prozatím v lipnickém pivovárku testují zájem trhu. Proto je roční výstav jen cca 100 hl ročně.

Majitelé však v Lipníku nad Bečvou v ulici Novosady asi 200 m od starého Společenského pivovaru budují pivovar nový, spojený s restaurací. Zdejší varna bude mít objem 10 hl a maximální roční výstav 4000 hl. S kolaudací počítají v r. 2008.

Momentálně se v Lipníku vaří dva druhy piv, 11% světlý nefiltrovaný Lipnický ležák a 13% "polotmavý nefiltrovaný Lipnický ležák ,,Sváteční'' (pouze na vánoce a velikonoce). Do budoucna se počítá ještě s černým 12% pivem. Názvy těchto piv jsou zatím jen pracovní.

Do dneška vydali tři druhy pivních tácků (další je v přípravě), dva druhy sudovek, jednu reklamní samolepku, čtyři druhy pivních džbánků 0,5 l, dva druhy 0,3 l, dva druhy nástěnných kalendářů, reklamní trika, ubrusy, banery... (Radek Sekanina, pivovar Lipník)

Jedenáctistupňové pivo Holba Šerák z produkce pivovaru v Hanušovicích patří ke třem nejlépe hodnoceným pivům v soutěži Pivo roku 2007 v kategorii světlých ležáků. Rozhodlo o tom pětadvacet tisíc hlasujících.

„Ocenění si velmi vážíme. Svědčí o vysoké kvalitě a stálém zájmu spotřebitelů,“ sdělil výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka. Pivo Šerák se umísťuje na prvních příčkách v prestižních soutěžích pravidelně. Uspělo například i loni, kdy získalo hned dvě ocenění.

Spotřeba Šeráku, který je nejoblíbenějším pivem z Hanušovic, stále roste. Loni se jen Šeráku prodalo 194 880 hektolitrů, což je téměř o dvanáct tisíc hektolitrů víc než v roce 2005. Podle Vladimíra Zíky to potvrzuje rostoucí trend spotřeby vícestuňového piva a obliba Šeráku u spotřebitelů. Milovníci piva také stále víc preferují značky ze svého regionu. Dokazuje to i analýza Centra pro průzkum veřejného mínění. Holba je nyní nejoblíbenější značkou na střední Moravě a ve východních Čechách. (MF Dnes)

Hned dvě medaile za kreativitu získal na soutěži o nejlepší pivní reklamu Tuplák 2006 hanušovický pivovar Holba. Veřejnost i odbornou porotu nejvíce zaujaly billboardy Povoz a Vozka, které obsadily druhé a třetí místo ve své kategorii.

Oba oceněné návrhy pocházejí z kreativní dílny reklamní agentury Fabrika Praha. Jsou založené na propojení přírodní kompozice a piva. Mají podporovat pozici Holby jako ryzího piva z hor a jeho vazbu na Jeseníky.

Z průzkumů, které si děláme, vyplývá, že naše reklama funguje a jdeme tedy správnou cestou. Potěšilo nás, že tato reklama zaujala také odborníky, řekla manažerka marketingu pivovaru Holba Alena Chýlová.

Podle Chýlové chybí někdy reklamě na pivo dostatek invence. Nejvíce je to patrné u televizních spotů. Chlapské partičky mohou třeba i pobavit, ale nenadchnou, míní Chýlová.

V soutěži Tuplák 2006 mezi sebou soutěžily reklamy pivovarů mnoha značek, mezi nimi byly i ty největší u nás. (Šumperský a Jesenický deník)

Kdyby vám chutnalo, i kdyby vám na něm někde něco vadilo, přerovské pivo Zubr můžete zkritizovat přímo u zdroje. Tedy na internetových stránkách pivovaru, na adrese samotného ředitele.

Pavel Svoboda se reakcím zákazníků nebrání. Na nových internetových stránkách pivovaru si prosadil schránku Pište řediteli. Šéf Zubru na maily osobně odpovídá.

„Je to pro mě zdroj, který mi zajišťuje zpětnou vazbu. Záměrně je tam uvedena moje adresa, abych měl všechny informace z první ruky a objektivní,“ tvrdí čtyřicetiletý šéf Zubru.

Diskutovat s ředitelem pivovaru lidi láká. Pavel Svoboda se při čtení rozhodně nenudí. „Dostávám celou škálu ohlasů, od pozitivních až po připomínkové. Občas se objeví i věci humorné. Já se také snažím všem poctivě odpovídat. Jediné, co časově nezvládám, jsou žádosti sběratelů, protože těch je opravdu hodně. Všichni ostatní se ode mě odpovědi vždy dočkají,“ popisuje.

Schránka s ředitelskou poštou na internetových stránkách nahradila populární Pivní pavlač, kterou mohli milovníci Zubru využívat před lety. Na ní se mohli lidé se svými postřehy a připomínkami svěřovat veřejně. „Pavlač nefunguje, protože připomínky se opakovaly. Ze začátku nám pavlač přinášela nové impulsy, postupně ale pozbyla významu,“ vysvětluje Svoboda. Zubr podněty štamgastů nepodceňuje. Připomínky na Pivní pavlači pravidelně vyhodnocoval a leccos kvůli nim i změnil. „Podrobně jsme se zabývali připomínkami ke kvalitě. Ne že by si někdo stěžoval, ale lidé hodnotili například hořkost, náš marketing i vizuální stránku zboží,“ vzpomíná ředitel.

Nová schránka Pište řediteli je přístupná jenom Pavlu Svobodovi. Díky tomu se ale lidé dokážou více odvázat. Ředitel si pak může schovávat perličky. Jako například mail, který dostal po první reklamní kampani Zubru, ve které se poprvé objevil mistr světa v kulturistice Pavel Jablonecký. „Zněl takto: Pane řediteli, jestli jste to vy na těch billboardech, tak bych se s vámi ráda seznámila. Jmenuji se Renata, 90, 60, 90. To mě hodně pobavilo, té dámě jsem také odpověděl,“ směje se mladý ředitel.

Pavel Svoboda je mezi šéfy českých pivovarů tak trochu raritou. Muž, který v Zubru začínal jako vedoucí lahvovny, se tady už v sedmadvaceti letech stal sládkem a o pouhý rok později byl ředitelem. Osobně žádné jiné povolání než v přerovském pivovaru nepoznal. A umí si představit, že by odtud měl někdy někam odejít?

„Představit si to samozřejmě umím, protože jsem příznivcem nejen historie, ale i nových trendů. A k tomu patří, že člověk musí být flexibilní. Uměl bych v sobě sice najít schopnosti přijmout rizika změny, ale druhá věc je motivace to udělat. A tu já nemám. Nechci měnit. Jsem tu spokojen,“ říká Svoboda. Cítí, že ještě musí splácet dluh firmě, která mu v tak nízkém věku dala tak velkou důvěru. (MF Dnes)

Vedení pivovaru v Černé Hoře na Blanensku netroškaří. Ještě letos chce v areálu podniku otevřít vlastní pálenici, příští rok pekárnu.

Pivovar rozsah svých aktivit rozšiřuje už řadu let. Kromě piva vyrábí i limonády, provozuje restaurace a zábavní centra v několika moravských městech, přímo v Černé Hoře se vrhl na výstavbu hotelu a penzionu. Tak široký záběr žádný jiný pivovar v republice nemá.

„Černá Hora se nedávno stala městysem a k tomu vůně pálenky a čerstvého pečiva neodmyslitelně patří,“ řekl k novince předseda představenstva a většinový majitel pivovaru Jiří Fusek.

V palírně bude mimo jiné vznikat pivovice Monte Negro. „Alespoň si budeme moci ohlídat kvalitu. Dosud jsme jezdili pálit do Jevíčka, kde ale úroveň poslední dobou kolísala. A také se to prodražovalo,“ řekl mluvčí pivovaru Hubert Adámek. Přetavit ovoce do tekuté podoby si však budou moci nechat i drobní pěstitelé.

Pekárna, jejíž otevření se plánuje na duben příštího roku, bude především doplňkovou službou k budovanému penzionu a hotelu. Pečivo by odtud časem ale mohlo putovat i do škol, podniků nebo obchodů v blízkém okolí. „Sortiment musíme teprve vytipovat. Ale neměl by to být klasický chléb a rohlíky, spíše netradiční speciality,“ prozradil Adámek. (MF Dnes)

Milovníci zlatavého moku pijí víc piva vyrobeného v jejich regionu na úkor celorepublikových značek. Potvrdila to analýza Centra pro výzkum veřejného mínění. Informace od 1000 respondentů zpracovávali analytici tři roky. Výsledkům dal za pravdu ředitel Pivovaru Jihlava Jan Kylberger.

Dovedete vysvětlit příčiny?

Zákazníci pili deset let v celé republice pivo jednotné chuti tří nejsilnějších producentů. Teď hledají nové chutě a zkoušejí piva regionálních pivovarů.

Změnili se zákazníci?

Je to i generační problém. Zákazníci v letech mají svoje návyky, kdežto mladí rádi experimentují a dávají často přednost regionálním pivům. Nová generace možná podvědomě protestuje proti nadnárodním výrobcům piva.

Od kdy roste zájem o regionální pivo?

Zákazníci se propracovávali k regionálním pivům deset let. Je to cesta mnoha faktorů. Ceny, kvality, nasycenosti trhu a dalších kamínků mozaiky. Pravda je, že zákazník dnes hledá něco nového, chce okusit zajímavé chutě.

Jak se prodává nejlacinější pivo?

Zákazník rozeznal, že superlevné pivo je na hraně pojmu pivo, spíš už představuje něco jiného. Říkám tomu homeopatické pivo, které se standardem nemá nic společného. Když je půllitr minerálky pětkrát dražší než pivo, asi někde nebude něco v pořádku. (Jihlavský deník)

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., v roce 2006 vystavil 82.631 hl piva. Pivovar neexportuje své pivo. Už více než rok produkuje pouze nepasterované lahvové pivo. v roce 2006 vystavili 22 290 hl lahvového piva. Sudové pivo produkuje od roku 1994 pasterované. Ale zhruba od roku 1999 i nepasterované nefiltrované sudové pivo. Nepasterované nefiltrované sudové pivo se podílelo v roce 2006 1,16% na celkovém výstavu sudového piva, který činil celkem 60 341 hl.

Soudek piva s objemem 5 litrů se dá na počkání naplnit v obchodě Měšťanského pivovaru v Poličce, a.s., který je hned za vrátnicí pivovaru. Jelikož od 1.10.1994 až do současnosti provozují NON STOP prodej a výdej poličského piva sudového i lahvového, otevřeno 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Tento prodej je v pravomoci vrátného - expedienta a cca od roku 2000 je jeho pracovních povinností i plnění 5l soudků.

V roce 2006 se v Měšťanském pivovaru pustili do cca ročního zkušebního provozu vlastní pivovarské čistírny odpadních vod. Poté je ČOV podrobena přísným zkouškám a je zařazena do trvalého provozu. Tato ČOV je postavena na holandské technologii od firmy Biothane, kterou si poličský pivovar koupil přímo od Holanďanů. Projekt je tuzemský a na základě tohoto projektu si pivovar nechal dodavatelsky zřídit dvoučinnou ČOV, založenou na anaerobním a aerobním principu. Anaerobie je náročná na materiál - nerez AISI 316, na zpracování a na jímání bioplynu z odpadních vod, který se vytváří rozkladem anaerobních podmořských bakterií. Anaerobie zpracuje 80% znečištění a zbývajících 20% připadá na aerobní čištění, které známe z každé jiné například komunální čistírny.

Ovšem s tím, že na komunální čistírně se čistí maximálně 90-95% odpadních vod a zbylé znečištění odplouvá značně zředěné s odtokem komunální čistírny.

V roce 2006 také dokončili opravu ležáckého sklepa č. 5, při které vyměnili podlahy, kanalizaci, obložení stěn apod. Letos se plánují v tomto sklepu měnit ocelové ležácké tanky za nové nerezové. Změny budou v letech 2007-2009 probíhat i v ležáckém sklepě č. 4, což bude o složitější, neboť zahrnují rovněž obnovu nadsklepí se spilkou. (Ing. Karel WITZ, předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce)