Majitelé hradů a zámků žádají stát o pomoc. Shodují se, že jsou dotace nízké a náklady na opravy historických památek příliš vysoké. Vyslyší je nový ministr?

Na rozsáhlé dvoupatrové sklepní prostory zámeckého pivovaru v Chyši na Žluticku připomínající podzemní město, na sklepení ve skále ze 17. století na Hauenštejně na Ostrovsku a na prozatím nepřístupnou věž hradu ve Starém Hrozňatově na Chebsku se mohou těšit návštěvníci Karlovarského kraje. Nově přístupných míst se lidé dočkají i na hradě Hartenberk v Hřebenech na Sokolovsku.

Novinek by hradní a zámečtí páni, kterým zmiňované objekty patří, rádi přichystali před každou nadcházející sezonou pro návštěvníky podstatně více. Jejich plány ale hatí nedostatek peněz. To by se ale mělo co nejdříve změnit. Ministerstvo kultury totiž slibuje pomoc.

„Pouze turisté památky nespasí,“ řekl majitel zámku Chyše na Žluticku Vladimír Lažanský. „Naopak památka ožije teprve v době, když přitahuje lidi, konají se v ní svatby, koncerty a mimo jiné třeba výstavy. Potřebovali bychom trochu pomoc s financováním provozu, protože pokud zámek nekomercionalizujete a pokud ho provozujete pouze turisticky, tak si samozřejmě nikdy nemůže na svoji údržbu a na svůj provoz vydělat. Svatby, koncerty a další podobné akce samozřejmě dělám, ale i to zámek nezachrání,“ pokračoval.

Zámecký pán z Chyše má v těsné blízkosti zámku i pivovar. „Pivovar jsem zřídil i proto, aby památce pomohl. K jeho opravě mi pomohly peníze i z kraje a Unie. Kdyby se za pár let podařilo, aby pivovar dokázal zámek utlačit, tak by to byl takový ekonomický zázrak,“ řekl.

Kromě státních peněz mohou hradní páni dosáhnout na peníze právě z Unie. „Byl problém, že bylo nutné akci zaplatit a dokončit a pak teprve peníze z Unie přišly. Nyní se ale přechází na průběžné financování, což majitelům památek určitě pomůže,“ podotkl Lažanský. V polovině letošní sezony plánují v Chyši zpřístupnit unikátní pivovarské sklepy.

„Ty doplní exkurzi v pivovaru, která je rovněž doplněná ochutnávkou našeho piva. Lidé se zde dozví, jak se pivo vařilo dříve a jak nyní. Nyní zde práce finišují. Pozměnili jsme i expozice Všechny sklepy v něm jsou nasvícené a přístupné,“ dodal Lažanský.

Majitelé hradů a zámků žádají stát o pomoc. Shodují se, že jsou dotace nízké a náklady na opravy historických památek příliš vysoké.

Porostou dotace?

Podle ředitelky odboru památkové péče na ministerstvu kultury Anny Matouškové vše záleží na tom, jestli bude navýšen státní rozpočet na kulturu. „Ministerstvo kultury počítá s podstatným navýšením dotačních programů a tam se otevřou privátním vlastníkům kulturních památek nové možnosti,“ uvedla Matoušková. Generální ředitel Národního památkového ústavu Pavel Jerie uvedl, že je v zahraničí běžné, že stát dorovnává rozdíl mezi vysokými náklady na opravu památek a nízkými tržbami ze vstupného různými dotacemi. V tuzemsku je ale situace jiná. „Dotace nejsou nárokové. Programů není dostatek,“ řekl Jerie.

Čekání na zákon

Změny k lepšímu by měl přinést i nový památkový zákon. Během příštích měsíců vzniknou podle státních úředníků v jednotlivých krajích komise ministra kultury. Ty by měly sledovat, jak se nakládá se státními památkami a penězi z evropských fondů. Každý státní hrad a zámek získá dozorčí radu. Zastoupeny v ní budou obce, kraje, památkový ústav a podnikatelé v cestovním ruchu. (MF Dnes - kráceno)