Spotřebitelé si v dalších dnech nejspíš připlatí za obilné výrobky. Ceny obilí totiž nevídaně rostou. Kvůli mimořádnému suchu a požárům v Rusku například ceny pšenice v Evropě stouply téměř o polovinu, a jsou tak na 22měsíčním maximu. Odborníci se proto shodují, že takové události mohou vést ke zdražení široké škály potravinářských produktů. Takové informace přinesl list Financial Times a internetový server BBC.

Dražší budou i sušenky

Nejvíce ohrožen je například chleba nebo sušenky. Zdražování však může nepřímo potkat i pivo nebo masné výrobky. Zvířata jsou totiž krmena obilím a obilnými krmivy. Celkově by tak dražší obilí mohlo mít neblahý efekt na inflaci v oblasti potravin.

"Myslím si, že to bude mít vliv na ceny potravin i na zisky potravinářských společností," souhlasí analytik Martin Deboo z firmy Investec v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC Radio 4. "Zkušenosti z růstu cen v roce 2008 naznačují, že zvýšení nákladů u pšenice se časem přenese na spotřebitele," dodal.

Rusko dnes navíc podle internetových stránek agentury RIA Novosti snížilo odhad své letošní sklizně obilí poté, co mimořádné sucho spolu s rozsáhlými požáry zničilo úrodu na více než deseti milionech hektarů.

Nedostatku se však ruští partneři obávat nemusejí

Ani sucha však nezpůsobí velké výpadky v ruském exportu. Země totiž sáhne do svých rozsáhlých rezerv. Největší trhy, které od Ruska pšenici odebírají, jako jsou Egypt, Turecko, Sýrie nebo Írán, se tak nemusejí zatím nedostatku obávat.

Rusko je čtvrtým největším světovým exportérem pšenice. Předstihly jej pouze Spojené státy, Evropská unie a Kanada.

Zdroj: ČT24.cz

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) vyhlásil jubilejní desátý ročník ankety „Naše pivo“ o nejpopulárnější piva na tuzemském trhu. Informoval o tom v pondělí výkonný ředitel ČSPS Jan Veselý.

Vyhlášení výsledků ankety Naše pivo 2010 bude podle šéfa pivovarského svazu jedním z bodů programu na galavečeru českých pivovarníků a sladařů, který se bude konat 23. září 2010 v hotelu Hilton v Praze. Během Svatováclavské slavnosti českého piva budou do Síně slávy českého pivovarství a sladařství přijaty dvě osobnosti, které významně přispěly k rozvoji obou odvětví u nás. „Zároveň budou oznámeny výsledky jediné soutěže, kterou vyhlašuje a podporuje svaz – České pivo roku 2010. Ceny nejlepším, jak se již stalo tradicí, přislíbil předat předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka,“ uvedl Veselý. Počet piv nominovaných do soutěže Naše pivo každoročně roste. To je podle Veselého dáno tím, že se v současné době v ČR vyrábí kolem 450 různých druhů piv.

Anketa a soutěž stejně jako další aktivity svazu na poli komunikace jsou součástí dlouhodobého projektu „České pivo – naše pivo“, který svaz odstartoval v roce 2000. Hlavním smyslem je seznamovat nejširší veřejnost s historií a současností výroby piva v českých zemích a s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus. Dalším cílem projektu je zlepšení image piva, doma i ve světě populárního českého nápoje.

V rámci soutěže osloví svaz několik stovek novinářů ze všech typů sdělovacích prostředků a bude zjišťovat, která piva jsou mezi nimi nejpopulárnější. Pravidla pro letošní rok doznala přitom podle Veselého určitých změn. Zástupci všech druhů médií obdrží poštou v elektronické nebo písemné podobě pravidla ankety a orientační seznam piv vyráběných v našich pivovarech, který má letos podobu hlasovacího lístku. Do něj účastník ankety označí pět piv – bez rozdílu pořadí – uvedených na seznamu nebo doplní nominace o piva, která nejsou na seznamu uvedena, ale účastník ankety je preferuje. Součet nominací určí, která piva jsou mezi novináři nejpopulárnější.

Zdroj: EuroZprávy.cz | Autor: Tomáš Kraus

Novotou svítící orloj zdobí motivy z pěstování a sklizně chmele, dvanáct apoštolů nahrazují hrací karty, nechybí kostlivec se zvonkem stejně jako na pražském díle mistra Hanuše. Nápad architekta Vaníčka vybudovat v Žatci orloj uvedl v život pražský umělecký kovář Petr Podzemský.

Orloj tvoří ocelová konstrukce o rozměrech 4 krát 7 metrů potažená měděným reliéfem, rarita přišla zhruba na dva miliony korun. Postavy na orloji znázorňují oslavu ukončení sklizně chmele, takzvanou dočesnou. Pohyblivé osoby si připíjejí půllitry piva. Pod nimi se otevírá peklo, jak si ho představují žatečtí pivaři, a latinský nápis Pamatuj piva z žateckého chmele. Nad postavami se rozprostírá pivařské nebe.

Nechybí mu zvěrokruh ani kostlivec

Nový hodinářský stroj bude součástí turistické atrakce Chrám chmele a piva, která se pro návštěvníky otevře na konci srpna. "Tak jako se v Praze chodí do slavné hospody U Fleků pod hodinami, bude se do Chrámu chmele vcházet pod chmelovým orlojem," řekl Jiří Vaníček, architekt celého projektu. Moderní orloj ukazuje nejen hodiny, ale díky zvěrokruhu také astronomický čas, podobně stroje v Praze či v Olomouci.

"A pohybující se figurky symbolizují práce, jaké se v tom kterém čase právě mají provádět na chmelnicích. Třeba zavádění, česání nebo balení chmele," vysvětlil architekt města. Každou celou hodinu se stejně jako na Staroměstském náměstí v Praze rozklinká zvoneček v ruce kostlivce. Místo apoštolů se ale zpoza dvířek ve dně sudu objeví mariášové karty; jen motiv zelených listů jejich tvůrci vyměnili za chmelové šišky.

Žatec už myslí na příští sezonu

Chmelový orloj je jen součástí rozsáhlého projektu, kterým chce město Žatec od příští letní sezony lákat turisty. Novou dominantou města bude Chmelový maják s unikátním výtahem a 3D projekcí letu nad Žatcem. Hned u rozhledny a naproti Muzeu chmele, kam se turisté podívat mohou již dnes, předělávají tvůrci projektu jednu ze sušáren chmele na Regionální informační centrum. To bude návštěvníky lákat na bludiště z chmelových žoků nebo největší křišťálovou šišku chmele na světě. Celkem projekt přijde na 210 milionů korun. Náklady hradí zejména Regionální operační program Severozápad, přispívá i město Žatec.

Chmelový orloj v reálu můžete shlédnout mj. i na tomto videu.

Zdroj: Hobby iDnes.cz

V hlavní roli starokladrubští koně. A pivo. Jedna z nejslavnějších firem v Česku, Plzeňský Prazdroj, spojila pivo s kladrubskými koňmi. V reklamě na nejoblíbenější český nápoj ukazuje reklama příběh zachráněného starokladrubského stáda koní.

Hlavním motivem nového televizního spotu je záchrana slavného chovu kladrubských koní, významné české národní kulturní památky, zapsané na seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO, který v první polovině minulého století málem zanikl.

„V reklamních kampaních chceme ukazovat běžné hrdiny, kteří vždy dělají to, čemu věří a co je správné - stejně tak jako naši sládci od dob Josefa Grolla - roku 1842,“ řekl Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell. Spot tak volně navazuje na předchozí reklamy s významnými osobnostmi nebo momenty české historie. Historikové, kteří se zabývají koňmi, však říkají, že podobný příběh se ve skutečnosti nestal.

„Opravdu mě to překvapilo. V historických pramenech se o podobném příběhu v tomto roce vůbec nepíše. Podle mého je to mystifikace,“ řekla uznávaná hipoložka Lenka Gotthardová. Zároveň ale přiznává, že po rozpadu Rakousko - Uherska byl chov koní ohrožen.

„Tvůrci měli samozřejmě určitou volnost, ale jistý reálný základ reklamní spot má. Ve dvacátých letech minulého století zachránil poslední dva vrané starokladrubské hřebce profesor Bílek. Tenhle motiv jsme tvůrcům nabídli. Na tři čtvrtě minuty jsme ale museli zvolit samozřejmě kompromisy,“ říká ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck.

Čtěte také:

Příběh z hřebčína pomáhá prodávat plzeňské pivo

Kladruby jsou každý den v televizi. V hřebčíně se totiž točila reklama, která je volně inspirovaná historickými událostmi

Málokdy se stane, aby byl Pardubický kraj vidět dennodenně na televizních obrazovkách. Prodejním tahákem se pro Pilsner Urquell stali starokladrubští koně z Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. „Oslovila nás reklamní agentura, které pro plzeňský pivovar reklamu točila. Nápad se nám zalíbil, proto jsme zapůjčili koně a svolili s natáčením v hřebčíně,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck.

Filmaři obsadili hřebčín v červnu na dva dny. Kromě Kladrub se natáčelo ještě v Kolíně, scény z hospody se pořizovaly v malé vesničce Bratčice.

„Trochu problém byl s koňmi, které jsme do reklamy zapůjčili. Oba umí perfektně chodit do přepravníku. Jejich ochota ale byla v tomhle případě na závadu. Ze spotu má být vidět, že se jim tam nechce. Museli jsme je lehce zastrašovat, aby se do přepravníku báli jít,“ popsal natáčení Höck.

Jako každá reklama i „napínavý“ příběh s koňmi je především pohádka.

„Když jsem reklamu viděla, úplně jsme se vyděsila a ověřila si fakta v kronice. Nic takového se v roce 1922 v hřebčíně nedělo,“ řekla uznávaná hipoložka Lenka Gotthardová.

Přesto však reklamní spot není zcela smyšlený. Starokladrubští koně patřili k výdobytku rakousko - uherského mocnářství. Všechno, co se týkalo Habsburků, bylo nepopulární a nechtěné, takže byl chov, založený císařem Rudolfem II., několikrát ohrožen a hrozila mu likvidace.

„V Kladrubech panovala po roce 1918 nenávist proti všemu habsburskému a obrátila se i proti stádům koní z bývalého c.k. dvorního hřebčína. Kočí v reklamě představuje bezejmenného hrdinu, který v sobě najde dost síly k velkému činu ve chvíli, kdy je ohroženo něco, co má hlubokou a trvalou hodnotu,“ řekl mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Pětačtyřicetivteřinovým minifilmem, který spojuje koně s pivem si hřebčín přišel na několik stovek tisíc korun. Šéf hřebčína nepopírá, že peníze, které si hřebčín reklamou vydělal, jsou vítaným přivýdělkem. „Peníze skončí v provozu hřebčína. Pořád je co opravovat. Jezdíme s koňmi na závody ve spřežení i mimo republiku. Část peněz skončí jistě na pokrytí těchto nákladů,“ řekl Höck.

Příběh z Kladrub je už druhým případem, kdy pivovar sáhl po námětu do regionu. Před dvěma lety přiměl pivovar holického rodáka Emila Holuba vypít plzeňské pivo u Viktoriiných odopádů.

„Emil Holub patří mezi velké Čechy, kteří mají význam pro národní historii, protože dokázal něco mimořádného, co inspirovalo mnoho dalších a co je předmětem národní hrdosti,“ vysvětlil výběr osobnosti Mareček.

FAKTA Holub a reklama

Kromě koní, kteří nyní propagují pivo v televizním spotu, byl před dvěma lety hlavním reklamním hrdinou plzeňského Prazdroje holický rodák cestovatel Emil Holub. Muže, který pije Prazdroj u Viktoriiných vodopádů, ztvárnil pražský herec Karel Dobrý.

Africkému muzeu Emila Holuba však reklama zásadně nepomohla. „Z pohledu návštěvnosti určitě ne. Chtěl jsem využít Prazdroj k delší spolupráci a sponzoringu, ale firma odmítla,“ řekl Vítězslav Vondrouš, ředitel Kulturního domu v Holicích, který má Holubův památník na starosti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Stanislava Králová

Chloubě české gastronomie – tradičnímu českému pivu hrozí dost možná nástup nové konkurence. Pivo se totiž nově může zařadit mezi nekonečnou řadu potravin vyráběných z levnějších náhražek.

Může za to novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o potravinách, která by měla vstoupit v platnost už v průběhu letošního roku. Přitom cílem vyhlášky je rozšíření surovin využitelných k výrobě piva. Nicméně pivovarníci svorně tvrdí, že pivo z náhražek vyrábět nebudou a dokonce se přiznávají, že na vyhlášce spolupracovali. „Pokrok nelze zastavit a nemá cenu bránit vývoji prostřednictvím zákonů,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Současný vývoj výroby piva podle jeho slov skutečně vede k využívání nových surovin i technologií. „Je to permanentní proces, v minulosti se třeba dlouze diskutovalo o nutnosti filtrování piva a dnes se nad tím nikdo nepozastaví,“ říká Veselý.

Za vším hledej Unii

Zmiňovaná vyhláška se navíc kromě piva dotkne nealkoholických nápojů, ovocných a ostatních vín a také lihovin. Novelizace je poměrně rozsáhlá, oficiálním důvodem je přitom nutnost sladit tuzemskou legislativu týkající se výroby nápojů s předpisy EU. Českého spotřebitele ale budou zřejmě především zajímat navrhované úpravy týkající se výroby piva a jeho uvádění na trh. Jednoduše řečeno – nově se hlavně rozšíří možnosti použití různých surovin k jeho výrobě. Tou základní je možnost vyrábět slad z jiných surovin než z ječmene – v textu je teď uvedeno: „z jiných obilovin“. Novela také ruší povinnost použít k výrobě spodně kvašeného piva konkrétní druh kvasinek a zavádí pojem „kvasinky spodního kvašení“.

Pane vrchní, jednu stolní šestku, prosím!

I tuto větu bychom mohli časem slýchávat v českých hospodách. Dokument zavádí totiž pojem „stolní pivo“ jako nápoj vyrobený z převážně ječných sladů „s extraktem původní mladiny do šesti stupňů hmotnostních“. To znamená, že pivo může mít méně stupňů než dosavadní výčepní pivo, které má 8° až 10°. Navíc za výčepní pivo bude nově považován už extrakt se stupňovitostí sedm. Dosavadní „pivo se sníženým obsahem alkoholu“ má být také nahrazeno pivem s nízkou energetickou hodnotou.

Ředění piva dovoleno

Na první pohled jde vždy o změny, které snižují kvalitu piva, respektive rozšiřují pojem pivo o další varianty tohoto nápoje, které na trh přinesou trochu jiné produkty, než na které je spotřebitel v Česku dosud zvyklý. Tak to také vnímají naši pivovarníci, podle nichž vyhláška umožní vyrábět pivo jiné, ne ale nekvalitní. Pokud bude mít spotřebitel v ČR zájem nadále konzumovat pivo vyráběné z tradičních surovin a pomocí tradičních technologií, poskytne v zásadě tyto záruky ochranné označení „České pivo“. Je ale dobré vědět, že i pro výrobu chráněného „Českého piva“ je možné využít místo sladovnického ječmene 20 procent jiných vhodných surovin a že je přípustné takzvané ředění piva. Toho ale využívají jen některé tuzemské pivovary. Opravdu klasické pivo tak budeme muset stále více hledat a vybírat si konkrétní výrobce a značky.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Petr Havel

Žatec, Louny - Mezi nimi je ovšem velká konkurence, a tak bojují o zakázky i o zviditelnění v reklamě.

Teplé slunečné léto přeje spotřebě studeného piva a pivovarníkům zvyšuje tržby. Naopak když je léto chladné a deštivé, piva se vypije méně.

Letošní ráz léta výrobcům piva přeje, pivovary mají sice plno práce, ale na tržbách zase mají doslova žně. Zároveň je ovšem mezi českými pivovary velká konkurence a podniky se musejí předhánět jak v kvalitě nabídky, tak například i ve „zviditelnění“ formou reklamy či třeba sponzoringu veřejných událostí. To se týká i pivovarů v okrese Louny.

„Počet značek i druhů piv v České republice trvale roste. Momentálně jich je na trhu přibližně 450,“ uvedl včera Jan Veselý, ředitel českého svazu pivovarů a sladoven.

Pivní značka Louny například dlouhodobě spolupracuje s hipodromem v Mostě. „Pořádáme národní závod o Pohár piva Louny a dlouhodobě podporujeme místní jezdecký oddíl,“ uvedla Daniela Klančíková, manažerka značky Louny. Přímo v Lounech se přitom už žádné pivo nevaří, výroba v tamním pivovaru byla ukončena. V areálu vzniklo distribuční centrum pro rozvoz piva. Pivo s etiketou Louny se ve skutečnosti vaří v jiných městech. Jiný pivovar zase zve zájemce na letní turistickou návštěvu do Žatce, na prohlídku metropole chmelařství a pivovarnictví a na ochutnávku piva Master ve vybraných restauracích. „Po předchozí prohlídce města chmele – kam jinam než na pivo. Pojďte se přesvědčit o pravdivosti tvrzení Tadeáše Hájka z Hájku o místním chmelu a ochutnejte naše novinky,“ uvedla Lucie Neubergová, zastupující značku Master.

Pivovary se také doslova perou o to, kdo bude přes léto zásobovat tuzemské hudební festivaly. „Během prázdnin jich v Česku proběhne téměř stovka a vytočí se na nich tisíce hektolitrů piva,“ napsal server Lidovky.cz. To je další zakázka s obrovským výdělkem, další pivovarské žně.

Zdroj: Žatecký a lounský deník | Autor: Libor Želinský

Tajemná zákoutí půd a sklepy starých domů, historické skládky a pozůstatky zaniklých obydlí jsou cenným zdrojem nových přírůstků do sbírek sběratelů starých láhví. Kráse skleněných a keramických obalů na pivo a sodovky podlehly v České republice stovky nadšenců, jejichž sbírky často čítají tisíce položek.

Zlatým obdobím sběratelů láhví byla 80. a 90. léta, kdy se nové přírůstky daly velmi jednoduše získat v pivovarech a především prohledáváním půd a sklepů starých domů. Majitelé domů je v té době považovali za bezcenné a byli většinou rádi, že se jich zbavili.

„Láhve tehdy byly na půdách a ve stodolách v opravdu velkém množství v každém druhém domě,“ řekl příbramský sběratel Jiří Drvola. Svému koníčku se věnuje přes 20 let a za tu dobu se mu podařilo nashromáždit přes 8100 pivních láhví. Jeho sbírka je dokonce zapsaná v oficiální knize rekordů jako největší v České republice.

Drvolova slova potvrzuje i sběratel Miroslav Kekrt z Liberce. Jeho specializací jsou láhve od sodovek a limonád, jichž nashromáždil už asi 2000. „V devadesátých letech byly láhve skoro na každé staré půdě. Stačilo sednout na kolo, objet vesnici a poptat se na ně nebo vlézt do opuštěných domů,“ popsal tehdejší situaci Kekrt.

Podobně bohaté nálezy jsou dnes mnohem vzácnější, zvláště v Praze a ve středních Čechách, kde je již většina domů opravena a věci odložené na půdách jednoduše při rekonstrukcích zmizely. „Dnes musíte obejít sto domů, abyste na půdě na nějakou hodnotnější narazili,“ uvedl Drvola. Češi jsou navíc kvůli strachu z kriminality podezřívavější než dříve a neradi za práh svých domů někoho pouštějí. Pokud přístup na půdy a do sklepů nakonec dovolí, nechávají si za nalezené láhve na rozdíl od minulosti platit.

Cenné úlovky se dají získat nejen prohledáváním zaprášených půd, ale i doslova „archeologickými“ vykopávkami v zemi. Mnoho vesnic nechalo v minulosti vyvézt materiál ze zrušených hospod a pivovarů na černé skládky do lesů. „Takto se mi podařilo najít vzácnou láhev z pivovaru Klobuky u Slaného nebo pivovaru Teleč u Karlových Varů, obě z období okolo roku 1890,“ uvedl Drvola.

Současnost ale patří internetovým aukcím, které představují hlavní zdroj nových přírůstků do sbírek, a koníček tak ztratil trochu na své kráse, myslí si sběratel z Příbrami. „Koupit si láhev v aukci rozhodně neudělá takovou radost, jako když si jí někde najdete nebo dokonce vykopete ze země,“ zhodnotil Drvola poměry panující v jeho sběratelském oboru.

Aktivních sběratelů pivních láhví je v republice kolem šesti set. Další stovky se jejich sbíráním nezabývají systematicky, a sami sebe proto za sběratele nepovažují. „Je to pro ně jen dekorace na chaty a chalupy,“ vysvětlil Drvola.

I když se láhve vyráběly po celém světě, je jejich sběratelství specifikem České republiky. V okolních zemích, jako je Německo a Rakousko, se tomuto koníčku věnuje podle Kekrta jen několik nadšenců. Na rozdíl od ČR zde nejsou téměř žádné staré půdy, na nichž by se historické láhve mohly dochovat, protože po druhé světové válce majitelé poškozené domy postupně důkladně opravovali. „Nemáte tam možnost staré láhve vůbec najít, takže je v těchto zemích nesbírají,“ konstatoval Kekrt.

Většina sběratelů pivních láhví se zaměřuje na produkci z let 1850 až 1948. Před rokem 1850 totiž byly všechny skleněné i keramické láhve bez nápisů a tudíž anonymní. Stejný problém nastal i u láhví vyrobených znárodněným průmyslem po roce 1948. Jejich vzhled byl unifikovaný a produkce jednotlivých pivovarů se od sebe lišila jen etiketami, takže pozornost sběratelů příliš nepřitahují.

Nejzajímavější kousky z Drvolovy sbírky pocházejí z produkce malých pivovarů a stáčíren z doby před rokem 1876, kdy se v rakousko-uherské monarchii přestala pro značení objemu láhví používat mázová míra. Tu tehdy nahradila míra litrová, používaná dodnes. Klenotem jeho sbírky je láhev o objemu 1,4 litru z roku 1870, která původně obsahovala pivo z pivovaru Dobrovice u Mladé Boleslavi. Raritou je i láhev z pivovaru Sedlec u Kutné Hory z roku 1850 nebo kousek z Měšťanského pivovaru v Českých Budějovicích vyrobený před rokem 1860.

Z láhví z mladších období je vzácná produkce menších pražských pivovarů. Za druhé světové války se v Praze kvůli nebezpečí požárů při leteckých náletech vyklízely půdy a většina láhví z podniků, které prosperovaly především na Starém Městě a Malé Straně, zmizela v nenávratnu.

Nejvzácnější pivní láhve se nyní prodávají na internetu až za 10.000 korun. Rekordmankou je láhev pivovaru Maleč u Havlíčkova Brodu z období před rokem 1900, za niž kupec zaplatil 65.000 korun. Drtivá většina láhví se ale vydraží za 100 až 300 korun za kus.

Chloubou Kekrtovy sbírky je jediný známý exemplář láhve se síťovým potiskem lékárníka Josefa Fürsta z Prahy, jednoho z prvních pražských výrobců sodové vody, kterou tehdy rozvážel do měšťanských rodin. Sklenice pochází z období okolo roku 1870 a nyní má hodnotu několik tisíc korun. Velkou raritou je i sodovková láhev z narůžovělého skla se zvláštním kuličkovým uzávěrem vyrobená kolem roku 1890 pro lékárnu ve Znojmě.

Zdroj: Příbram.cz | Autor: Pavel Hortig

Je to skvělá zpráva pro motoristy, kteří si odmítají odepřít jedno pivo k obědu, ačkoliv se chvíli poté mají vydat na cestu. Špatná pro policisty, kteří mají alkohol za volantem hlídat. Jsou teď bezradní.

Závazné stanovisko expertů ministerstva zdravotnictví podle zjištění LN potvrzuje, že do hranice 0,24 promile alkoholu není možné prokázat ovlivnění řidičova chování za volantem. Hranice odpovídá vypití zhruba jednoho velkého desetistupňového piva.

Dopravní policii však přidělává verdikt zdravotníků vrásky. "Tušil jsem, že to tak dopadne," přiznává šéf české dopravky Leoš Tržil.

Není to průlom nulové tolerance

Jedním dechem však varuje před zavádějící interpretací posudku, který leží na dopravě teprve necelý týden. "Pozor, to rozhodně není průlom nulové tolerance," říká. Za určitých okolností podle něj může dospělý člověk nadýchat nad zmíněnou hranici i při vypití malého piva.

Jak s ohledem na závěr posudku změní dopravní policie silniční kontroly, nechce Tržil předjímat. "Musíme si sednout se zástupci ministerstev dopravy a vnitra a vymyslet, jak se k tomu postavíme," tuší.

Původní záměr úřadů přitom zněl jasně: pokud se prokáže, že alkohol v míře do 0,24 promile neovlivňuje řidiče, bude nařízeno, aby hlídky u krajnic alkohol v krvi motoristů do zmíněné hodnoty ignorovaly. "Bylo jasně řečeno, že v takovém případě vedení dopravní policie skutečně tento pokyn vydá," potvrzuje Pokorný. Jenže právě do toho se nyní dopravní policii nechce. Trend ve zbytku Evropy totiž směřuje spíše ke zpřísňování limitů. O zavedení nulové tolerance uvažuje do budoucna stále více zemí, Česko by se tak vydalo úplně opačným směrem. Jasné je tedy zatím pouze to, že policisté budou muset ke stanovisku ministerstva zdravotnictví přihlédnout. "Určitě. Nemůžeme to pominout," připouští Tržil.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Josef Kolina, Vladimír Křivka

Holandskému pivovaru Koelschip so sídlom v meste Almere sa podarilo vyrobiť pivo so 60-percentným obsahom alkoholu, čo je nový svetový rekord v danej kategórii.

Doteraz najsilnejšie pivo s obsahom 55 percent alkoholu uviedol na trh minulý týždeň (19.-25. 7.) malý škótsky pivovar BrewDog - viz tento odkaz. Z tohto produktu s názvom The End of History (Koniec dejín) sa vyrobilo iba 12 kusov a cena každého balenia, ktoré je umiestnené v mŕtvolkách lesných zvieratiek, začína pri 500 librách.

Holanďania sú podstatne ľudovejší - za ich trojdecové pivo zaplatia záujemcovia "iba" 34 eur. Majiteľ pivovaru Jan Nijboer, s ktorého menom sa spája už jeden niekdajší rekord v rovnakej oblasti - 45-stupňové pivo Oblix, prostredníctvom holandskej agentúry ANP vyzval, aby sa jeho produkt nekonzumoval ako pivo, ale vychutnával ako koktail z krásneho pohára na koňak alebo whisky. V reakcii na výrobok škótskeho rivala nazval svoj produkt Start the Future (Začiatok budúcnosti). Obe strany však súboj na diaľku vnímajú viac-menej z tej humornej stránky.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: TASR

Sprejerům patřil o víkendu prostor u obchodnícho centra v Plzni–Černicích. Tvořili tu totiž graffiti inspirované sloganem značky Gambrinus – Pravá chuť přátelství. K dispozici měli velkoformátové panely i jednu ze stěn u centra. Dorazilo dvacet tvůrců z celé republiky.

Stejně jako díla studentů Ústavu umění a designu na téma Pravé bohatství se skrývá uvnitř, jsou výtvory sprejerů předzvěstí letošního Pilsner Festu. Sochy i plakáty se objeví na různých místech Plzně.

„Chtěli jsme tak podpořit kandidaturu Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015 už před konáním samotné akce a zapojit i doposud neznámé umělce z místní univerzity. Výsledkem jsou originální výtvory, které netradičním způsobem spojují pivo s uměním,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Pilsner Fest se uskuteční od sedmadvacátého do osmadvacátého srpna.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Zdeněk Vaindl

Kácovský pivovar dává o sobě čím dál víc vědět a v České republice má stále větší „zvuk“. Je to zásluha také obchodního ředitele Jana Matějky.

Pokud je mi známo, funkce obchodního ředitele je v kácovském pivovaru novinka. Proč vznikla?

Odpověď na tuhle otázku přísluší zejména řediteli a majiteli pivovaru, neboť potřeba tohoto pracovního místa vyvstala ještě před tím, než jsem se s majitelem pivovaru seznámil. V každém případě tato funkce vznikla v souvislosti s dalším rozvojem společnosti a kumuluje v sobě jak obchodní, tak i marketingovou platformu řízení podniku.

Kde jste v minulosti působil a co očekáváte od svého pracovního zařazení v Kácově?

V minulosti jsem působil jako marketing manažer ve společnosti, která vyráběla a distribuovala přípravky na ochranu a výživu rostlin. Od svého nového působiště ve firmě Pivovar Kácov očekávám, kromě toho, že poznám nový a zajímavý obor podnikání, využití mých zkušeností a znalostí z oblasti obchodu a marketingu, které, jak doufám, přispějí k plánovanému rozvoji společnosti.

V čem si myslíte, že je vaše nejsilnější stránka, v čem nejvíce můžete být užitečný.

Jak jsem již konstatoval, je to moje dlouholetá praxe v oblasti obchodu a marketingu.

Velmi rychle se blíží Sázavafest v Kácově, z čehož by mohl pivovar profitovat, ale na druhou stranu vím, že pořadatelé festivalu mají nasmlouvaný jiný pivovar. Co tedy od festivalu očekáváte?

Nemohu a ani nechci spekulovat nad kritériem pořadatele pro výběr občerstvení. Pokud se ale na tuto záležitost podívám očima návštěvníka festivalu, určitě bych pivovar minimálně navštívil, se vším, co k takové návštěvě patří. Všechny návštěvníky festivalu a tohoto kraje vůbec tímto zvu na exkurzi do našeho pivovaru, kde si vyslechnou poutavou přednášku o historii a současnosti výroby piva v našem pivovaru z úst našich sympatických průvodkyň, které všechny návštěvníky na závěr napojí naším jedinečným mokem.

V jakých lokalitách je o kácovské pivo hlavně zájem? Vyvážíte pivo také do zahraniční?

S rostoucími kladnými referencemi na naše pivo, které je chuťově velmi jedinečné, se rychle množí i skupina zájemců o prodej našeho piva prakticky ze všech koutů České republiky. V současné době už tedy pouze vybíráme vhodné distributory, kteří by byly schopni zajistit nejen distribuci, ale i kvalitní služby, na které je zákazník od nás zvyklý a které jsou nedílnou součástí našich produktů. Do zahraničí pivo nevyvážíme.

Kácovské pivo se může pochlubit několika oceněními odborné poroty. Můžete zmínit poslední úspěchy?

Zlatý mok z kácovského pivovaru si odnesl Zlatou pivní pečeť z reprezentační slavnosti piva v Táboře v únoru 2009. Táborská přehlídka je nejprestižnější soutěž, která se v současné době v České republice pořádá. Jednotlivá piva hodnotí sládci a zaměstnanci pivovarů, což zaručuje velmi vysokou odbornou úroveň. Bez zajímavosti není ani ocenění, které náš pivovar získal v rámci soutěže návštěvníků webu Pivní.info, kde obsadil první místo v soutěži o nejpovedenější pivní tácek.

Jak je to s účastí pivovaru na různých pivních festivalech a slavnostech?

Samozřejmě, že se snažíme prezentovat naše pivo na takovýchto akcích a naší snahou je, aby pivo Hubertus ochutnalo co nejvíce milovníků zlatavého moku, a rozšířili tak stále bujněji se rozrůstající řady nadšených konzumentů piva z Kácova.

Když hovoříme o záměru představit vaše produkty široké veřejnosti, řekněte mi, jak se vám daří komunikace se zákazníky a jakým způsobem ji realizujete?

Nejprve bylo důležité zjistit, jaké je spektrum konzumentů našeho piva prostřednictvím zejména sociální a demografické struktury a dále na základě těchto poznatků namíchat takový komunikační mix, který bude maximálně efektivně oslovovat jednotlivé cílové skupiny. Abych byl trochu konkrétní, tak vám prozradím, že momentálně připravujeme velmi rozsáhlou webovou prezentaci, která bude oslovovat naše zákazníky a komunikovat s nimi prostřednictvím webových stránek s návazností na oblíbené sociální sítě, kde se tvoří velmi silná komunita příznivců našeho piva a vůbec pivovaru celého. Naše nové webové stránky budou skutečně velmi „výživné“ co do obsahu i zpracování a jejich návštěvník se u nich určitě nebude nudit. Z jejich obsahu mohu namátkou jmenovat například exkurz do bohaté historie pivovaru a výroby piva, databáze restaurací, hospod a prodejních míst produktů Pivovaru Kácov, virtuální prohlídka pivovaru, nabídka Pivovarské hospody s výtečnou domácí kuchyní, společenské akce, seznámení s okolím pivovaru v údolí řeky Sázavy a mnoho dalších zajímavých informací.

Co vás jako nového obchodního ředitele v kácovském pivovaru příjemně překvapilo a naopak co by bylo potřeba zlepšit?

Velmi příjemně mě překvapilo, a nebojím se ani výrazu ohromilo, jak zodpovědně a doslova s posvátnou úctou se přistupuje k celému procesu výroby piva Hubertus. Počínaje výběrem nejkvalitnějších surovin, přes dodržování technologických postupů, které probíhají za nejpřísnějších hygienických podmínek, průběžných degustací, až po distribuci k pečlivě vybraným prodejcům. A co by se mělo zlepšit? Vše je třeba neustále kontinuálně zlepšovat a zdokonalovat, ať už je to práce každého jednotlivce nebo systémové výrobní a organizační procesy.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor/Foto: Luboš Hájek

Spolek pivařů se vložil do přestřelky mezi pivovarem Bernard a Plzeňským Prazdrojem. Bernard dvakrát vyzýval plzeňský pivovar k soutěži o nejlepší nealkoholické pivo, Prazdroj to však odmítl. Členové První pivní extraligy tak vzali soutěž do svých rukou a ve slepém testu určili, že nejlepším pivem je Bernard. Birell skončil osmý.

Spolek pivařů, mezi něž patří například degustátor Jan Šuráň či tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, se podle svých slov nechal k soutěži vyprovokovat proto, že plzeňský pivovar odmítl s malým rodinným pivovarem do souboje jít.

"Výzva zůstala ze strany Plzeňského Prazdroje nevyslyšena a vzhledem k tomu, že se na nás obraceli i zástupci pivní veřejnosti, rozhodli jsme se uspořádat vlastní slepý test," vysvětluje Jan Šuráň s tím, že standardně se členové spolku věnují degustaci dvanáctistupňových piv, ale tentokrát udělali výjimku.

Osm pivních znalců hodnotilo celkem jedenáct tuzemských nealkoholických pivních značek. Každý vzorek měl své číslo a byl vychlazen na předepsanou teplotu. Hodnotící podle vyjádření spolku netušili, jaké značky v testu hodnotí, a jednotlivým vzorkům přiřazovali čísla nejlepšího po nejhorší. Pivo, která tak nasbíralo nejnižší skóre, zvítězilo.

Vůbec nejmenší skóre - 25 - získala značka pivovaru Bernard se svým nealkoholickým pivem Bernard s čistou hlavou Free. Naopak nejprodávanější nealkoholické pivo v České republice Birell skončilo mezi degustátory na osmém místě spolu s Platanem.

"Výsledek mě těší a je pro mě určitou satisfakcí, když Plzeňáci souboj nepřijali, ale radši bych byl, kdyby ho přijali," řekl iDNES.cz šéf a spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podle něj je účast Jana Šuráně, který se celý život profesně pivem zabývá jak po inženýrské, tak i degustační stránce, zárukou toho, že degustace proběhla podle standardních pravidel. "Výsledek má pro mě i z tohoto důvodu váhu, ale nepřeceňuji ho. Degustací se dělá hodně a vycházejí různě," uvedl Bernard.

Zároveň připomněl, že on sám navrhoval, aby v soutěži s Prazdrojem bylo hodnoceno 25 nealkoholických značek a o jejich pořadí rozhodovalo 25 degustátorů.

Plzeňský Prazdroj svou reakci na výsledek degustace připravuje.

V anketě iDNES.cz hlasovalo pro vítězství nealkoholického piva Bernard 8 831 čtenůřů, Birrelu dalo svůj hlas 3 513 lidí.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková

V Banskej Štiavnici po 300 rokoch opäť varia zlatý mok. Výrobu môže každý návštevník vidieť a čerstvo vyrobené pivo priamo tam aj ochutnať.

Pivovar Erb zriadili v zrekonštruovanom Čačányho dome. Cez presklené dvere na chodbe vidia štamgasti celú technológiu varenia piva, ktorej rozmiestnenie sa muselo podriadiť aj náročným požiadavkám pamiatkarov.

Hoci sa tam čapuje asi najdrahšie slovenské pivo od prvovýrobcu, o hostí nie je núdza. Okrem tradičnej svetlej desiatky a dvanástky tam čapujú aj pšeničné či údené - to je tmavé pivo s chuťou pripomínajúcou údenú slaninu.

Prispeli Nóri

„Chceme sa stať špičkovou pivovarníckou reštauráciou nielen na Slovensku, ale aj v Európe,“ netají svoje ambície majiteľ pivovaru Eduard Rada. Tento podnikateľ asi pred štyrmi rokmi predal väčšinový podiel vo vyhnianskom pivovare Steiger a odvtedy pracoval na projekte v Čačányho dome.

Na rekonštrukciu objektu prispela takmer polovicou aj nórska vláda. Tradícia varenia piva sa touto malou fabrikou do Štiavnice vrátila, lebo pred tristo rokmi varili pivo až na trinástich miestach tohto baníckeho mestečka.

Ceny piva:

ležiak svetlý 10 stupňov, pol litra – 1,80 eura

ležiak svetlý, 12 stupňov, pol litra – 1,90 eura

kvasinkové pivo 12 stupňov, pol litra – 2,30 eura

tmavé 13 stupňov – 2,10 eura

Zdroj: Pluska.sk | Autor a foto: Ján Šperka

Do krušovického pivovaru se po jedenácti letech vrátil jeho původní sládek Václav Kloub. Pivo má zpět svou tradiční chuť

Když začal Václav Kloub pracovat jako sládek krušovického pivovaru, bylo mu pětatřicet let. I díky jeho zkušenostem mělo tehdejší místní pivo mezi Středočechy skvělou pověst. Zlom přinesla až devadesátá léta minulého století, kdy pivovar změnil majitele a s ním i recepturu výroby zlatavého moku.

Z pivovaru odešel po 26 letech

„Ze sládka jsem se stal ředitelem. Ale bylo to jen krátké období. V roce 1998 jsem z pivovaru z osobních důvodů odešel,“ popisuje Kloub. Ani poté ale o práci ani zábavu neměl nouzi. Vždycky ho bavila myslivost, tak se ji rozhodl vystudovat. „Teď ji také přednáším. Kromě toho jsem se věnoval psům, což mi zůstalo dodnes. Mám ohaře,“ vypráví s úsměvem Kloub.

Ještě před časem by nevěřil, že se do Krušovic nakonec vrátí. Loni se mu ale ozvali ze společnosti Heineken, která před třemi lety pivovar koupila. „Nabídli mi spolupráci, protože se chtěli vrátit k původní osvědčené receptuře. A tu jsem já dobře znal,“ říká staronový sládek. S týmem spolupracovníků, který vytvořil současný sládek Tomáš Kosmák, se loni na podzim pustil do práce a po čtyřech měsících testování naplnilo sudy první pivo s původní chutí. „Cílem mise bylo vyrobit pivo plné, ale dobře pitelné, což je složitá věc. Nakonec se to ale podařilo. I díky tomu, že nás nový majitel nechal dělat pivo podle našich představ,“ podotýká Kloub.

Mezi svými předky nikdy žádné sládky neměl. „Byla to cesta osudu. Vystudoval jsem vysokou školu chemicko-technologickou, a když jsem pak po nějaké době sháněl práci, dostal jsem se do laboratoře krušovického pivovaru. V provozu jsem si tu musel projít celé ,kolečko‘ a naučit se tu všechnu potřebnou manuální práci. Nejdřív se mi to moc nelíbilo, ale pak jsem pochopil, že je to ta nejlepší škola,“ poznamenává Kloub.

V provozu pracoval asi sedm měsíců, pak se stal vedoucím laboratoře. „Oženil jsem se a odešel do východních Čech, kde jsem měl na starosti dva pivovary a dvě sodovkárny. Nebyl jsem tam ale moc spokojený, a proto jsme se nakonec odstěhovali zpátky,“ říká sládek krušovického pivovaru Václav Kloub, který pochází z Rakovnicka. Na staronovou výrobu zdejšího piva nedohlíží sám. „Současný vrchní sládek Tomáš Kosmák je mladý šikovný chlap, se kterým mám hodně společného. Začínal podobně jako já, jen v Brně,“ upřesňuje Kloub.

Být dobrým sládkem se podle něj naučit nedá. „Sládkem nemůže být každý. Stejně jako šéfkuchařem. Některé věci člověk prostě musí mít v sobě,“ uzavírá Kloub.

***

HISTORIE

Krušovický pivovar První písemná zmínka o vsi Krušovice se objevila už ve 13. století. V roce 1580 tu Jiří Bírka z Násilé začal stavět pivovar, který byl dokončen o rok později. Pak patřil řadě významných vlastníků. V roce 1861, kdy začal zlatý věk českého pivovarnictví, krušovický pivovar vyvážel pivo do Prahy i lázní Teplice, Po 1. světové válce rozšířil výrobu, po roce 1945 byl znárodněn. Po privatizaci v roce 1994 vznikl Pivovar Krušovice. V roce 2007 jej koupila společnost Heineken.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Veronika Fejtková

Díky výměně knih v místní hospodě čtou v maďarské vesnici i lidé, kteří by si průkazku do knihovny nepořídili.

Cestou domů po těžkém pracovním dni dostane Ferenc Nagy často chuť zaskočit si do své oblíbené krčmy o trochu si tam počíst. V Gyopáru, malé hospůdce z komunistické éry v této vesnici hned za Budapeští, kde si mohou zákazníci nejen dát pivo a pálenku, ale dopřát si i určité intelektuální osvěžení, je dvaačtyřicetiletý Nagy něco jako štamgast, napsala agentura Reuters.

"Přijdu, sáhnu po knize a prostě hodinku nebo dvě čtu, podle toho, kolik mám času. Dám si studené pití, uvidím skupinu kolegů, tak jdu k jejich stolu a trochu si čtu. Je to dobré," řekl Nagy.

Knihovna vznikla svépomocí

Už je to víc než tři roky, co vedoucí podniku Peter Maurer přišel na nápad zřídit tento unikátní obecní hybrid - veřejnou knihovnu ve zdech hospody. A soudě podle spokojenosti zákazníků byl tento projekt úspěšný.

"Měli jsme prostě spoustu zahálejících knížek, tak jsme s majitelem mluvili o tom, že bychom je neměli nechat odvézt do odpadu a že by bylo dobré udělat někde knihovnu," řekl Maurer, sám bývalý knihkupec.

Po rychlém telefonátu dalšímu podnikateli, který dodal poličky, byla knihovna hotova během jednoho víkendu. Její obsah tvoří asi tisíc titulů od životopisů z pera starých Řeků až po moderní sportovní encyklopedie.

Přineseš - odneseš

"Nedávno jsme tu v době mistrovství světa měli debatu, kdo vyhrál první šampionát, a odpověď jsme našli ve dvou knihách, takže spor byl rozhodnut," řekl Maurer.

Pravidla jsou jednoduchá. Není tu žádná registrace ani poplatky za zapůjčení, knihovna jede podle systému "jednu přineseš, druhou si odneseš". Podle Maurera se to ukázalo jako překvapivě funkční.

Čtou i lidé, kteří by do knihovny nešli

"Chodí sem lidi, kteří by pravděpodobně nešli do knihovny, ale sem jdou. Dají si jeden nebo dva vinné střiky a čtou si v knížkách, jako se to za starých časů dělalo v kavárnách," řekl Maurer. Nagy, který sem přinesl asi třicet knížek ze své vlastní knihovny, je jeden z nejskalnějších příznivců této instituce.

"V prvních dnech jsme měli trochu obavy, jak se celá ta věc vyvine, protože ve vesnici je jiná knihovna," řekl. "Oni měli strach, že toto přiláká víc lidí, a ukázalo se, že to tak skutečně je."

Zdroj: tn nova.cz

Nápoj rakouské provenience prý povzbuzuje pijáky k postelovým výkonům.

Jedna rakouská firma vyrábějící pivo přišla se zajímavým vylepšením svého produktu. Vylepšuje pivo extrakty ze sýra, čímž mu dodává blahodárné účinky pro muže, píše list Metro.

Pivo slibuje "pozitivní a zdravé" změny už po pár půllitrech. A pochopitelně, který muž by nechtěl prospět svému libidu, že...

"Moje žena si už nemůže stěžovat, když strávím noc v hospodě," cituje list jednoho pijáka pěnivého moku z Bregenzu.

Rizikem nicméně je chuť nápoje, po níž nezůstává pijákův dech právě vonný. Pokud by tedy někdo chtěl účinky piva vyzkoušet okamžitě po konzumaci, měl by si s sebou vzít kartáček na zuby, aby partnerku (nebo partnera) neodradil.

Zdroj: tn Nova.cz

Budějovický Budvar, n. p., ve čtvrtek odpoledne dosáhl důležitého soudního vítězství nad svým konkurentem.

Druhý nejvyšší soud Evropské Unie v Lucemburku dnes definičně potvrdil své dřívější rozhodnutí, které firmě Anheuser-Bush InBev brání v registraci obchodní značky „Budweiser“ (tzv. komunitární ochranné známky) v Evropské unii.

„Rozhodnutí soudu v Lucemburku rozhodně vítáme. Považujeme jej za logickou reakci na stav, kdy má Budějovický Budvar registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser ve většině členských zemích EU,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n.p. Budějovický Budvar má nyní registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser v celkem 19 členských zemí Evropské unie.

„Rozhodnutí výrazně stabilizuje naši známkoprávní pozici v EU. Pokud by totiž byla komunitární známka registrována pro našeho konkurenta, vedlo by to k souběžnému užívání známek v některých členských zemích, což by mohlo vyvolat novou vlnu soudních sporů,“ dodává Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Soudní spory Budějovického Budvaru o značku Budweiser trvají již více než 100 let – od roku 1907. Český pivovar je vede prakticky po celém světě a má v nich má výrazně pozitivní bilanci. V letech 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení. Z nich 82 skončilo ve pospěch Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Václav Pancer

Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů, podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross.

V Rožnově pod Radhoštěm se počátkem července začalo opět vařit pivo, a to v místním Rožnovském pivovaru. Na slavnostní okamžik tu milovníci chmelového moku čekali dlouhých 62 let. Vyrábí se tu jedenáctistupňové kvasnicové pivo, také speciální jantarová třináctistupňovka ze čtyř sladů Rothschild a pivovar vidí svou perspektivu také v produkci nealkoholického piva.

„Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů," podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross. Přestože je pivovar soukromým subjektem, město s ním uzavřelo partnerství, a to především v oblasti marketingu.

Vaření piva má v Rožnově dlouhou tradici

Hlavním turistickým lákadlem má být podle Grosse zejména chystaná novinka v podobě pivních lázní. „Zároveň s rekonstrukcí pivovaru probíhala i výstavba pivních lázní, které přivítají první klienty zřejmě koncem září. V rámci regionu je to zcela ojedinělý projekt, který může do Rožnova nalákat nové turisty," poznamenal mluvčí.

Historie vaření piva v Rožnově sahá do roku 1712. Pivovar byl v majetku šlechtických rodů Žerotínů, Fürstenberků, Kinských, Rothschildů a v roce 1994 se vrátil do rukou původních majitelů. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otokara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystaven pivovar.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Anna Biháriová

Sľubný rast exportu zaznamenal za prvý polrok tohto roku pivovar STEIGER a.s., Vyhne. V porovnaní s prvým polrokom 2009 vyviezol o 41% piva viacej, čo predstavovalo 3894 hektolitrov. Najvýznamnejším pre export je aj v tomto roku maďarský trh, nasledujú ČR, Litva, Francúzsko, Rakúsko a Rusko. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Záujem o naše pivo v zahraničí je iniciovaný hlavne poznaním, že pivo varíme klasickým spôsobom a jeho chuť je prirodzená, typicky pravá pivná. STEIGER vyrába pivo spodne kvasené, stredne chmelené, takzvaného plzenského typu, ktoré zákazníkom chutí. Všeobecne je možno povedať, že v zahraničí je väčší záujem než u nás o pivo v plechovkách a fľašové pivo. Dobre sa predávajú naše ležiaky - 12° pivá a tmavé pivá 11°“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER považuje za mimoriadny úspech zvyšujúci sa predaj sudového piva tejto značky na náročnom pivnom trhu v Česku. STEIGER sa tak stal druhou najúspešnejšou slovenskou značkou v ČR, hneď za Zlatým Bažantom.

Pivovar STEIGER predal na slovenskom trhu za prvý polrok 2010 spolu 138 000 hl všetkých pív, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil. eur. Slabší predaj z jari a hlavne v daždivom máji dohnal pivovar v júni a ešte lepšie sa ukazuje júl. Dôvodom zmeny trendu je predovšetkým priaznivé teplé počasie, ale aj zlepšujúca sa situácia v slovenskej ekonomike.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Všetky tieto značky sú vyrábané náročnou klasickou výrobou varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, čo je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľné.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pivovar z Liberecka vévodí žebříčku, který porovnává výrobce podle zisku na jedno pivo. Dobře si vede také humpolecký Bernard nebo pivovary patřící pod skupinu K Brewery. Přestože trh klesal, menším výrobcům se dařilo a rostli.

Ještě před dvanácti lety chtěli angličtí majitelé svijanský pivovar zavřít, protože byl příliš malý a moc nevydělával. Dnes mohou už jen litovat svého rozhodnutí prodat firmu za 15 milionů korun libereckým podnikatelům ze skupiny LIF. Pivovar Svijany se totiž stal nejziskovějším producentem v Česku v přepočtu na jeden půllitr.

Každé pivo loni majitelům vydělalo před zdaněním 2,72 koruny. Celkový zisk dosáhl 209 milionů, po zdanění pak 167 milionů korun. Žádný z pivovarů, které dosud zveřejnily výsledky, včetně čtveřice největších výrobců, nedopadl v tomto srovnání lépe.

Jak je možné, že pivovar, který uvaří jen asi každé padesáté pivo v Česku, dokáže prodávat ziskověji než obr Plzeňský Prazdroj, aniž by měl podobně drahou a silnou značku, jako je Pilsner Urquell?

"Svijany se stále vezou na vysoké vlně popularity mezi Čechy, která je zároveň podpořena výstavem na hranici aktuálních produkčních možností firmy. I vysoké odpisy udělají se ziskovostí divy," přemítá analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Lidé se odklánějí od masových značek

"Drží se filozofie prodávat co nejblíže kolem pivovaru," vidí další příčinu vyšších zisků výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Svijany prodají zhruba polovinu všeho uvařeného piva ve svém domovském Libereckém kraji a ušetří tak na distribuci do vzdálenějších koutů Česka.

Oproti roku 2008 dokázal podnik zvýšit zisk o 73 procent. Podle jeho šéfa Romana Havlíka nepůjde o ojedinělý výstřelek. "Letos chceme mít nejméně takový zisk jako loni," plánuje Havlík.

Pivovar ročně investuje kolem sta milionů korun do dalšího zvyšování výroby. Výborné výsledky přenesl i na zaměstnance: průměrná mzda tu stoupla meziročně o téměř čtyři tisíce korun, na 28 tisíc korun. Firma se dál rozrůstá: už dříve ovládli stejní majitelé nedaleký Pivovar Rohozec, loni pak náchodský pivovar Primátor.

Svijanskému pivu pomáhá také vzrůstající obliba malých a středních pivovarů. "Je tu pomalý odklon od pití neoriginálních a masových značek k regionálním pivům či speciálům," potvrzuje agrární analytik Petr Havel.

Svijany, podobně jako většina menších pivovarů, se snaží zachovat klasický způsob výroby. "Taková piva teď zákazníci hodně požadují," připomíná prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Malé pivovary rostou

Menší pivovary už proto zdaleka nemusí bojovat o konzumenty pouze nižší cenou. To dokazuje v žebříčku ziskovosti i čtvrté místo Rodinného pivovaru Bernard, který na půllitru dokáže vydělat více než Heineken či Budvar.

Šéf Bernardu přitom očekává, že úspěšný bude i letos. "Už loni se naše ziskovost hodně zlepšila, snažili jsme se vyrábět efektivněji," popisuje Bernard, jehož pivovar má na každém půllitru více než korunu.

Úspěšný rok 2009 hlásí i skupina K Brewery, která vlastní sedm menších pivovarů. "Naše prodeje v Česku vzrostly o 5,5 procenta, navzdory šestiprocentnímu propadu celého trhu ," uvedl ředitel skupiny Zdeněk Radil.

Velké pivovary neberou zisk na jedno pivo jako zásadní ekonomický ukazatel. "Je to spíše spotřebitelská informace. Naše zisky jakožto exportního pivovaru ovlivňuje hlavně kurz koruny," vysvětluje Jiří Boček, šéf Budějovického Budvaru.

V absolutních číslech je v Česku stále nejziskovější Plzeňský Prazdroj, který za poslední finanční rok vydělal před zdaněním 4,7 miliardy korun.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Tomáš Lysoněk a Jan Sůra | Foto: Ota Bartovský