Nejlepší letošní český výčepní Lukáš Svoboda ladí formu před mezinárodním finále pátého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, které se uskuteční 13. a 14. října 2010 tentokrát v Praze a Plzni. Intenzivní přípravu na světové finále, ve kterém doposud žádný z Čechů nezvítězil, provádí Lukáš Svoboda za výčepem své domovské pražské hospody Konvikt. Nejvíc tréninkových piv zřejmě načepoval 1. října během oslavy půl miliontého piva Pilsner Urquell, které proteklo výčepem Konviktu.

Do mezinárodního finále Pilsner Urquell Master Bartender se letos kvalifikovalo 17 nejlepších výčepních, kteří ovládli národní soutěže ve svých zemích. V Praze a Plzni budou příští týden soupeřit o titul nejlepšího výčepního světa ve velmi ostré konkurenci a na vítěze mezinárodního finále pak čeká odměna 10 000 euro.

„Myslím si, že je na čase, aby konečně zvítězil Čech, který má logicky k pivu Pilsner Urquell nejbližší vztah,“ říká sebevědomě Lukáš Svoboda a dodává: „Doufám, že dokážu zúročit své zkušenosti z minulých ročníků této soutěže.“ V roce 2006 už totiž Lukáš Svoboda dokázal v New Yorku získat stříbrnou příčku v 1. ročníku mezinárodního finále této soutěže.

„Úroveň této soutěže jde stále nahoru. Lukáš Svoboda má jistě šanci v mezinárodní konkurenci uspět. Je vidět, že zájem výčepních o excelentní čepování ležáku Pilsner Urquell a znalostí o něm se prosazuje nejen v České republice,“ odhaduje šance českého finalisty starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, který je i členem mezinárodní poroty soutěže.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství jsou i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a správné péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

SÚŤAŽ ,,Vychutnaj si STEIGER a VYHRAJ“ pozná svojich výhercov

Pivo na celý rok, čiže každému po 365 fľaškových pív, distribuuje v týchto dňoch pre desať šťastných výhercov pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Okrem toho ďalších 310 výhercov dostalo priamu finančnú výhru 33€, 66€, alebo až 99€ a niekoľko tisíc získalo biele tričko s logom súťaže. Všetci účastníci súťaže splnili podmienku, že našli a zaslali korunkové uzávery z piva so slovným spojením "ČISTO PRÍRODNÉ zlato". Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Samotná súťaž prebiehala od 15.6 do 31.8.2010 a celkovo sme do nej venovali ceny za 16 000 eur. Potešil nás značný záujem verejnosti. Pivári si dali tú námahu a posielali po tri korunkové uzávery, z ktorých zostavovali slogan Čisto prírodné zlato. Tento slogan nadväzuje na náš posledný rebranding postavený na legende o dvoch jašteričkách, ktoré pomohli nájsť zlatú a striebornú rudnú žilu Spitaler v Banskej Štiavnici. Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že práve výherné 12° pivo sa plní až po 60 dňovom odležaní – dozrievaní. Zlatá farba plechovky i názov STEIGER GOLD evokujú firemný slogan: ,,STEIGER čisto prírodné zlato“. Pivovar STEIGER je najstarší na Slovensku, s tradíciou nepretržitého varenia od roku 1473. Má tradičné väzby na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila. Aj názov STEIGER je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou a pivovarníckou tradíciou vyjadruje aj latinsky nápis DA DEUS FORTUNAE (DAJ BOH ŠŤASTIA) na pečati pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

Už 115 let se vaří pivo v Budějovickém Budvaru - a už dvacet let vede tento dosud národní podnik ředitel Jiří Boček. V čele firmy, proslulé především exportem prémiového ležáku, jde přitom Boček často "proti proudu" - letos se například Budvaru na rozdíl od jiných velkých pivovarů nepropadá produkce. A mezi šéfy jiných státních firem má zase šéf Budvaru dost výjimečnou pověst manažera, který umí odolávat tlaku politiků na nejrůznější "sponzorské akce".

HN: Český pivní trh se letos dramaticky propadá - za leden až srpen meziročně o dvanáct procent. Budvaru se zatím daří odolávat?

Celý trh se propadá jako nikdy dřív. Ale my jsme skutečně objemem výroby na úrovni loňska a v tržbách jen o 2,7 procenta níž než loni. Přestože na nás tvrdě dopadá posílení koruny při exportu, dělá to meziročně rozdíl v tržbách kolem dvaceti milionů korun.

HN: Právě Budvar ale podle Českého svazu pivovarů nedodal do statistik své výsledky. Jak můžeme vašim údajům věřit?

My jsme výsledky dodali. Ale kolem předávání podkladů byly spory, v jaké mají být struktuře a kdo je má zpracovávat. Teď se vše uklidnilo a od září údaje všichni odevzdáváme výhradně Výzkumnému ústavu pivovarskému. Naše údaje jsou transparentní: za prvních osm měsíců tohoto roku jsme vyrobili 874 tisíc hektolitrů a tržby dosáhly 1,367 miliardy korun.

Silná koruna odrazuje pivní turisty

HN: Proč celý trh padá?

Především platí od ledna vyšší spotřební daň. Cílem přitom bylo vybrat letos na dani o 1,4 miliardy korun víc. Ve skutečnosti se za pololetí vybralo jen asi o 260 milionů navíc, takže se záměr minul účinkem a obor poškodil. Nepřálo nám ani chladné jaro - co se v dubnu a květnu nevypije, to se na podzim nedožene. Silná koruna zbrzdila také zahraniční "pivní turistiku".

HN: Jak bude vypadat příští rok po letošním historickém poklesu?

Na připravované vládní škrty, ovlivňující i nižší spotřebu domácností, může celý trh reagovat pouze snahou zbrzdit další pokles. Zahraniční analytici dávali vždy prognózy na dva tři roky dopředu. Ovšem teď si troufají jen na předpověď na rok 2011.

HN: A ta zní?

Pro Česko lehké minus. Ale pro letošek například počítali s poklesem o nějakých šest procent, ale ve skutečnosti bude horší.

HN: Platí, že vaše výsledky zachraňuje vývoz?

Export je tahounem, jsme na 107 procentech loňska. Daří se především v Německu, na Slovensku, rosteme v Itálii. Dvouciferně nám roste například i Kanada, oživení je v Rusku. Domácí trh je na 94 procentech loňska. Produktově nám stoupá hlavně prodej světlého ležáku a dvouciferně také nealkoholického piva. Kromě Slovenska teď nealko vozíme i do Holandska a chystáme se do dalších zemí.

HN: Zlevňovali jste exportní pivo vzhledem ke světové ekonomické recesi?

Ceny jsme nesnížili.

HN: Máte v exportním hledáčku Čínu? Před pár lety se domácí potravináři, a nejen oni, předháněli v plánech na průnik na tamní obrovský trh. Jak to dopadá?

Byly to zkreslené představy. V praxi neplatí, že kdyby každý Číňan vypil jednu láhev, tak je o úspěch postaráno. Celkový dovoz originálních piv do Číny představuje kolem 80 tisíc hektolitrů, což je oproti celkové spotřebě zanedbatelné. Dováží se jen do specifických míst, kde pracují zahraniční zaměstnanci.

HN: Ochrannou značku ale Budvar už v Číně má...

Trvalo nám devět let, než jsme se tam s ní dostali. Vyvážíme od roku 2008, ročně osm set až tisíc hektolitrů. Ale jsme v očekávání střízliví.

Nekalé praktiky ničí celý trh

HN: Ministr zemědělství Ivan Fuksa chce, aby Budvar uspořádal razantnější kampaň v Česku. Podle něho prý nyní Budvar čelí "nekalým praktikám konkurence".

Konkurence přitvrzuje jednoznačně tím, jak se domácí trh zmenšuje. A nikdy to tady nebyla procházka růžovým sadem. Když třeba Prazdroj začal tvrdit, že jen on dělá to pravé české pivo, tak to poškodilo celý trh. Nebo ještě předtím společnost SAB (majitel Prazdroje - pozn. HN) u nás zavedla nevídané praktiky "neznámého zákazníka", který lživě očerňoval konkurenci. To máte, jako když na sebe začnou vzájemně házet špínu politici - lidi se od politiky odvracejí. A podobně to funguje i v našem oboru.

HN: Jsou tu nekalé praktiky pořád, když chce ministr Fuksa, aby Budvar posílil svou domácí image? A o kolik zvýšíte marketingové výdaje?

Chystáme koncepci rozvoje podniku na příští tři roky, a z ní vyjde i obchodní a marketingová strategie. Zatím po mně ale čísla nechtějte.

HN: Kolik dáváte na marketing letos?

Nechtějte po mně, abych to říkal do novin.

HN: Vždyť Budvar je státní podnik. Novináři už přiměli ke zveřejňování reklamních nákladů třeba státní Lesy ČR nebo České dráhy, aby byla lepší šance vidět, kam peníze plynou. Objevily se indicie, například právě v resortu zemědělství, že některé reklamní akce státních firem mohly být předražené a část peněz mohla plynout do kapes lobbistů.

Lesy nebo dráhy jsou v jiné situaci, nepohybují se v tak konkurenčním prostředí. Náš podíl na trhu není zdaleka tak velký a kvůli konkurenci není taktické to prozrazovat. Mohu říci, že celkové náklady na podporu prodeje včetně reklamy u nás tvoří kolem 18 procent tržeb.

HN: Posílíte domácí marketing?

Nechci předbíhat, bude to posuzovat i ministerstvo. Není to jednoduché. Ještě v roce 2002 byl odbyt piva ze šedesáti procent v gastronomii. Teď už se poměr vyrovnal půl na půl s maloobchodem. A celý maloobchod loni zaznamenal propad, rychloobrátkové zboží postihla deflace.

HN: Šéfové významných státních firem se setkávají s tlakem politiků, kteří po nich chtějí tu sponzorovat nějakou akci, tu zajistit jinou "finanční výpomoc". Sám máte pověst manažera, který takovým tlakům umí odolávat. Jak?

To není otázkou odolávání tlaku, jde o systém. Podnik má nějaký finanční plán schválený zakladatelem - v našem případě ministerstvem zemědělství. Vše musí schvalovat dozorčí rada. Pokud se objeví nějaký mimořádný požadavek, musí se ověřit jeho podnikatelská výhodnost - a pak písemně požádáme o změnu plánu.

HN: Postupujete takto vždy, nebo jste někdy musel ustoupit?

Pohybujeme se v tomto popsaném standardním systému.

HN: Kdo z politiků, například ministrů zemědělství, na vás tlačil nejvíce?

To nekomentuji.

HN: Ministr Fuksa přišel také se záměrem odčerpat ze státních firem svého resortu peníze, které mají firmy na účtech jako nerozdělený zisk. Dosavadní legislativa tyto zdroje podle něho neumožňuje státu z podniků vyvést. Dospěli jste s ministrem k řešení, jak to udělat?

Musí to mít jasně nastavená legislativní pravidla, vytvořený technický proces - a konečně, objem odčerpaných peněz musí respektovat rozvoj podniku. V tom se s panem ministrem shodujeme. V našem případě to bude souviset s transformací Budvaru na státní akciovou společnost, která pak může vyplácet dividendy.

HN: Fischerova vláda transformaci zastavila, teď se opět rozběhla. Jak dopadá váš průzkum, zda je možné transformaci vůbec provést s ohledem na ochrannou známku Budvaru, která je vázána stále na pivovar jako národní podnik?

Dali jsme to k posouzení v 92 zemích, zda by podle tamního práva převod Budvaru na státní akciovku ohrozil známku. Zhruba ze 75 zemí máme odpovědi.

HN: Co z nich vyplývá?

To vyhodnocuje advokátní kancelář Bělina, Kříž. My se tím nezabýváme.

HN: Kdy lze očekávat dotažení transformace? Příští rok?

To nezáleží na nás. Pokud by to bylo formou zvláštního zákona, což je nejvíce preferovaná varianta, je třeba počítat s celým legislativním procesem.

Miliarda dolarů? Odhad "vycucaný z prstu"

HN: Ministr Fuksa zkoumá i jiné právní možnosti než čekat na transformaci, jak z Budvaru odčerpat peníze. Ústav státu a práva dokonce tvrdí, že to umožňuje už současný zákon. Očekáváte, že o zdroje můžete přijít už dřív?

To je věc ministerstva. Standardní je postup přes dividendy v akciové společnosti.

HN: Kolik peněz z nerozděleného zisku má Budvar na kontě?

V současné době 480 milionů korun.

HN: Fuksa také prohlásil, že v budoucnu by mohla jít malá část Budvaru dokonce na burzu - kolem sedmi procent. Prospělo by to pivovaru?

To je myslím předčasná diskuse. Ještě jsme nedokončili transformaci, ale už předjímáme privatizaci.

HN: Účast Budvaru na burze by ale například pomohla určit jeho hodnotu. Novináři sice píší stále o tom, že hodnota jeho značky se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů, ale vy jste již dříve řekl, že vlastně nikdo Budvar nikdy neocenil.

Zatím opravdu k oceňování Budvaru nedošlo. Nemá smysl dělat ocenění dopředu, před prodejem, může se změnit.

HN: Hodnota Budvaru spočívá právě v oné známce. Souhlasíte s názorem, že je to paradoxně i díky řadě sporů, které o ochrannou známku vede s největším světovým pivovarem Anheuser-Busch InBev? Malý český Budvar totiž v řadě zemí blokuje přístup Aneheuseru na trh, a tím hraje do karet dalším velkým pivovarům. Je i proto ta miliarda dolarů ale spoň trochu reálná?

Je pravda, že oceňování Budvaru je velmi specifické právě s ohledem na známkoprávní spory. Ale vůbec nevím, kdo s tou sumou přišel. A žádný odhad nedělám.

HN: Má normální smrtelník vůbec šanci se vyznat ve všech sporech, které Budvar ve světě vede? Každá ze stran přitom některé neutrální soudní výroky označuje za svůj úspěch...

My samozřejmě výsledky prezentujeme vždy správně... Ale jinak máte pravdu, že jenom sumář těch sporů by vydal na samostatný časopis. Neexistuje jedno světové "sudiště", kde by se spor s Anheuserem rozhodl, ale v každé zemi je to specifické. Nicménně, my jsme naše duševní vlastnictví byli schopni nejen uhájit, ale i rozšířit. V roce 1991 jsme vyváželi asi do dvaceti zemí, teď je to na 58 zemí. A celkový objem prodejů se zdvojnásobil.

HN: Proč tutláte, kolik Budvar stojí právní služby?

Nejsou levné. Ale nijak to neohrožuje chod podniku. A nebudeme konkurenci prozrazovat, kolik na to dáváme.

HN: Byla by s Anheuserem možná nějaká generální dohoda? Abyste pak ušetřili i na těch výdajích na právníky?

Dohoda je vždy možná. Intenzita sporů také už není tak velká jako naposledy počátkem tohoto desetiletí. A v některých případech - asi ve třech nebo čtyřech - nyní docházíme i ke smíru. Ke generálnímu jednání, které ale veškeré spory neukončilo, došlo v minulosti už dvakrát - v roce 1911 a v roce 1939. Další snaha byla počátkem 90. let, ale podmínky pro smír nebyly přijatelné. Do budoucna ovšem nevylučuji, že ke generálnímu jednání dojde.

HN: A váš osobní názor: má zůstat Budvar českému státu, nebo je to "pivovar jako každý jiný" a měl by se prodat, jak říká například ministr financí Miroslav Kalousek?

Já jsem manažer. Důležité je, aby se zachovala originální značka. To je dnes to nejcennější, co nás staví proti masové produkci. Stále víc se mluví o regionálních potravinách, mají podporu i Evropské komise. Všechny kroky by proto měly směřovat k tomu, aby se značka a kvalita Budvaru zachovala.

Budvar v bodech

Česká čtyřka

Loni uvařil Budějovický Budvar 1,28 milionu hektolitrů piva, což ho řadí na čtvrtou příčku domácího žebříčku. Tržby dosáhly 2,4 miliardy korun, hrubý zisk 298,6 milionu. Téměř polovinu své produkce pivovar vyváží.

Rodinné stříbro

Budvar je stále národním podnikem, na tuto formu je vázána i jeho ochranná známka. Zatímco pravicové vlády hovoří o jeho privatizaci, levice je proti a označuje firmu za takřka poslední "rodinné stříbro".

Spory o známku

O ochranné známky se pře Budvar už od roku 1907 s americkým gigantem Anheuser-Busch InBev. V současné době pokračuje na třicet sporů ve čtrnácti zemích.

Jiří Boček 53

Pivovarník každým coulem. Vyučil se v oboru sladovník. Poté vystudoval na střední škole obor pivovarnictví. Specializace na Vysoké škole chemicko techno-logické: pivo. V roce 1983 nastoupil do Budvaru jako technolog. O dva roky později začal dělat podsládka, od roku 1991 je ředitelem.

116 sporů

bylo definitivně uzavřeno mezi Anheuserem a Budvarem za posledních 10 let. Budvar vyhrál v 83 případech.

115 let

uplynulo včera od chvíle, kdy uvařil první várku piva

Český akciový pivovar, přímý předchůdce Budvaru.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Královský pivovar Krušovice, ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem a Chvalským zámkem, připravil výstavu s názvem „O pivovarnictví a pivu“. Tato expozice mapuje historii a vývoj vaření piva v českých zemích a také dokumentuje základní výrobní postupy i vývoj designu lahví, pivních etiket a tácků.

Návštěvníci se dozvědí vše o vaření piva a vývoji výrobních technologií i to, jaký je rozdíl mezi pivem anglického a českého typu. Výtečná krušovická piva je samozřejmě možné přímo na výstavě ochutnat.

Výstava „O pivovarnictví a pivu“ probíhá od 10.září do 28.listopadu 2010, otevřeno je od úterý do čtvrtka, vždy od 10 do 17 hodin. Chvalský zámek je velmi dobře dostupný, a to i městskou hromadnou dopravou. Cesta autobusem ze stanice metra Černý Most trvá pouhé 4 minuty.

Za základní vstupné zaplatí návštěvník 30 Kč, snížené vstupné činí 20 Kč. Rodina zaplatí 70 Kč, děti do šesti let mají vstup zdarma.

„Milovníci pěnivého moku získají na výstavě přehled o pivovarském řemesle a jeho historii a osvojí si také informace o zahraničních pivech. Dozvědí se, kde a kdy se pivo začalo vyrábět i které osobnosti z české historie se podílely na vzestupu světového pivovarnictví. Součástí výstavy jsou i exponáty, které byly zapůjčeny z Královského pivovaru Krušovice,“ říká Josef Helebrant, specialista na historii Královského pivovaru Krušovice.

Kulturní památka Chvalský zámek v Horních Počernicích, kde se výstava „O pivovarnictví a pivu“ koná, je původní středověkou gotickou tvrzí se zachovalými střílnami, která je zapsána v Ústředním seznamu památek. Po staletí je tento objekt vnímán jako dominanta původní obce a historicky přirozené centrum. Současně slouží objekt jako společenské a kulturní středisko současné městské části.

Další informace o výstavě najdete na stránkách www.chvalskyzamek.cz. Více o Královském pivovaru Krušovice a jejich pivním portfoliu najdete na www.krusovice.cz.

Zdroj: Výstavy Kdykde.cz

Nový způsob kontroly přepravek naplněných vratnými obaly s nápoji využívá vedle kamery i liniový laser. Tím se liší od dosavadních běžných kontrolních systémů.

Systém kontroly naplnění přepravek liniovým laserem obstál v průběhu zatěžkávacích ověřovacích zkoušek i ve zvláště složitých aplikacích. Vyznačuje se nejen vysokou flexibilitou co se týče velikostí a druhů používaných přepravek, ale také svým vysokým komfortem pro práci obsluhujícího personálu. To vše je dosaženo při současném snížení nákladů na mechanické součásti a senzory potřebné pro jeho konstrukci.

Zdroj: Agronavigátor | BRAUWELT | Autorka: Iva Hvízdalová

Boleslavský deník pro vás připravil zajímavou fotosoutěž.

Fotíte rádi, máte chuť se se svými snímky pochlubit všem a ještě vyhrát zajímavé ceny od Pivovaru Rohozec? Tak právě pro vás je připravena podzimní fotosoutěž Boleslavského deníku a Pivovaru Rohozec.

Co na vás ještě čeká:

1. místo – velký skleněný džbán od Pivovaru Rohozec

2. a 3. místo – dárková balení piva Rohozec

Stačí jen do neděle 31. října zaslat na e-mail Tomas.Jezek@denik.cz zajímavou fotografii s motivem podzimu. Nápaditosti se meze nekladou. Do předmětu e-mailu napište Fotosoutěž – podzim.

Všechny dorazivší snímky budou postupně umísťovány na webových stránkách Boleslavského deníku. Od 1. do 17. listopadu 24:00 hodin bude možné na webových stránkách hlasovat pro jednotlivé snímky. Tři s největším počtem hlasů vyhrávají.

Všichni tři výherci navíc získají exkluzivní výhru, a tou bude prohlídka Pivovaru Rohozec!

Navíc štěstí se může usmát i na ty, kteří zrovna nemusí být na prvních třech místech. Stačí zaslat fotografii s jakýmkoliv motivem Pivovaru Rohozec či jakéhokoliv rohozeckého piva. Vítěze vybere sám ředitel pivovaru František Jungmann.

Šťastný autor se může těšit na hodně zajímavou cenu, kterou ovšem pivovarský ředitel zatím nechce prozradit. Ale jak sám říká, bude stát za to!

Zdroj: Boleslavský deník.cz

Pojízdné cyklohospody se v Německu staly hlavní atrakcí mnoha pánských i dámských jízd. V Düsseldorfu je nyní zakázali. Šlapací nálevny jsou prý nebezpečné a brzdí dopravu ve městech.

Turisté sedí okolo stolu, šlapou do pedálů, sami si čepují pivo, poslouchají hudbu a obdivují okolní pamětihodnosti. Nyní se zdá, že mobilním pohostinstvím v Německu zvoní hrana. Soud v Düsseldorfu rozhodl o jejich zákazu s odůvodněním, že jsou příliš nebezpečná a obtěžují další účastníky silničního provozu.

Ostatní řidiči si na pojízdné hospody stěžovali kvůli neurvalému chování jejich hostů. Šlapací nálevny také způsobovaly dopravní zácpy. Úměrně s přibývajícími kilometry a vypitými litry piva se zmenšovala ochota turistů vkládat sílu svých svalů do pedálů. Vozítka tak brzdila dopravu ve městě.

Podle rozhodnutí soudu si cestovní kancelář musí od nynějška požádat na provoz cyklohospod o speciální povolení, které podle listu The Guardian jen tak někdo nedostane. Přestože rozhodnutí soudu se týká jen Düsseldorfu, ostatní německá města mohou jeho příkladu brzy následovat.

Rychlost? Maximálně deset litrů piva za hodinu

Udo Klemt, šéf cestovní kanceláře BierBike, která pivní šlapadla pronajímá, se nehodlá jen tak lehce vzdát. Za rozhodnutím soudu je prý snaha zničit velkolepý úspěch jeho byznysu. Pronájem mobilní hospody na dvě hodiny stojí 280 eur, jen za poslední rok jich Klemt v celém Německu pronajal 150 tisíc.

Bizarní vynález pochází z Nizozemska, ale velké úspěchy slavil především v Německu, kde si ho turisté mohou pronajmout v čtyřiatřiceti městech. Šlapací hospody známé také jako "mobilní konferenční stoly" pojmou až šestnáct pijáků. Celý kolos řídí zaměstnanec cestovní agentury, který se mlsání malvazu pochopitelně neúčastní.

Celý stůl může vypít maximálně deset litrů piva za hodinu. Během cesty řidič několikrát zastaví kvůli pauze na toaletu. Za znečištění veřejného prostranství hrozí turistům pokuta 250 eur.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Adam Hájek

Dne 7. října 1895 uvařil Český akciový pivovar, přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru, n.p., svou první várku piva, 200 hektolitrů světlé desítky. Výrobní proces se od té doby prakticky nezměnil.

Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným, žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem.

První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání němečtí zaměstnavatelé vyvíjeli značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar.

"Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný," řekl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Další jednání o českém pivovaru začala na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svoláná první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894.

První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovaly se nakonec dvě lokality, a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost dostalo Pražské předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha.

"V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 metrů čtverečních). Práce na hloubení základů začaly až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova," dodal Samec.

Stavební práce na pivovaru v roce 1895 kvůli dlouhé zimě začaly s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru, do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny, stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotové včas. Dokončit se nepodařilo pouze sladovnu, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896.

Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení předseda František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek.

Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 Antonín Holeček, 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° - 1 - 4 - /200 hl.“ Mluvčí ještě dodal: "Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem společnosti se počítalo až od počátku roku 1896," doplnil Samec.

Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile, v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier, tedy pivo z Českých Budějovic. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

Za celou dobu existence vystavil pivovar přes 42 milionů hektolitrů piva. Na kvalitu výroby piva dohlíželo během 115 let celkem deset sládků. Vlajkovým produktem pivovaru je světlý ležák značky Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. V roce 2009 se ležák vyvážel do 58 zemí a na celém českém exportu piva se podílel ze 17 procent. Znalci piva oceňují unikátní chuť. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě si značka vybudovala mimořádně silnou pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků zejména v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Vítězka českého mistrovství v točení ležáku Stella Artois – 26letá Lucie Nováková z Restaurant & Pizzeria U Svaté brány v Kadani – již ladí formu na světové mistrovství World Draught Master, které se bude konat 28. října v prestižním londýnském Old Billingsgate. Lucie převzala štafetu od loňské české vítězky Barbory Hebrové, která skončila ve světovém finále na skvělém čtvrtém místě, což je zatím nejlepší český výsledek v historii soutěže. Trumfne ji letos Lucie?

World Draught Master Stella Artois je každoročně velkou událostí a letos se koná již po čtrnácté. Loni jej hostila proslulá newyorská Public Library, letošní se uskuteční v neméně zajímavých prostorech prestižního londýnského Old Billingsgate. Jde o bývalý slavný rybí trh na břehu Temže v samotném centru Londýna, jenž dnes hostí mnoho zajímavých akcí světového významu.

Barbora Hebrová minulý rok nastavila českou laťku svým čtvrtým místem hodně vysoko. Usměvavá barmanka Lucie jde proto do přípravy s vervou a odvahou a svůj postup mezi nejlepší barmany světa bere opravdu vážně. „Trénuji v podstatě každý den několik hodin - v práci. Kritickým publikem jsou mi naši hosté a kamarádi. Kromě toho ještě v průběhu října absolvuji ostrý trénink - oficiální průpravu v Pivovarské škole v Praze pod dohledem obchodního sládka společnosti Pivovary Staropramen a experta na točení a servírování piv Libora Vávry. Také intenzivně piluji angličtinu. Mám soukromého učitele, ke kterému chodím dvakrát až třikrát týdně, pivní terminologie má totiž svá specifika,“ vysvětluje Lucie, v jejímž slovníku teď najdete taková slova jako beheading (seříznutí pěny) nebo bestowal (servírování).

Lucii v jejím snažení podporuje i rodina, kolegové v práci a hosté její domovské restaurace. Má dokonce vlastní fan klub, který se ji chystá doprovodit až do Londýna. „Podpora okolí mě hrozně těší a zároveň je mým hnacím motorem. Fan klub tvoří hlavně naši hosté, kteří se mě už začínají ptát, jak se chystám do Londýna. Prožívají to a někteří dokonce chtějí jet se mnou,“ směje se Lucie. Zároveň přiznává, že konkurence bude veliká. „Mám ze své účasti na světovém finále přirozeně respekt. Úspěchem je vlastně již samotná účast v londýnském klání, ale určitě chci být co nejlepší a dělám pro to maximum.“

„Lucie v českém finále nejenže zvládla naservírovat prémiový belgický ležák Stella Artois naprosto bezchybně a s grácií, ale k vítězství značně přispělo i její charisma a sympatický úsměv. To jsou další atributy, které porotci na světovém finále hodnotí,“ pochválila Martina Bučková, manažerka prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen, výkon Lucie Novákové na českém kole mistrovství.

Cílem World Draught Master je vybrat nejzručnějšího a nejcharismatičtějšího barmana, který dokonale ovládá servírovací rituál Stella Artois. Ten zahrnuje devět kroků, mimo jiné například správný sklon sklenice, výšku a správné seříznutí pěny nebo závěrečné opláchnutí natočené sklenice. Toto mistrovství se koná každý rok v jiném městě a letošního londýnského ročníku se zúčastní více než 30 finalistů z celého světa.

V loňském roce podle výběru odborné poroty zvítězila Novozélanďanka Avril Maxwell. Tu posléze čekala stejně jako předchozí vítěze cesta do více než dvaceti zemí světa, ve kterých coby velvyslankyně značky Stella Artois předávala dál své servírovací umění. Česká zástupkyně Barbora Hebrová obsadila loni prestižní čtvrté místo a v diváckém hodnocení získala dokonce bronzovou medaili, čímž nastavila Lucii značně vysokou laťku. „Barbora je skvělá, bude velmi těžké předvést tak úžasný výkon. Ale zároveň to považuji za ohromnou výzvu a motivaci,“ usmívá se Lucie.

Lucie Nováková se do světového finále probojovala letos v květnu, kdy vyhrála národní mistrovství v konkurenci dalších 25 soutěžících. Mistrovství se konalo během posledního dne Prague Food Festivalu, kterého byla značka Stella Artois hlavním partnerem. Kromě možnosti zúčastnit se světového finále získala Lucie i putovní uměleckou trofej z dílny renomovaného designéra Marka Vráblíka.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Straopramen

Kvalitativní vlastnosti různých chmelových preparátů, délka varu a množství použitých chmelových pelet významným způsobem ovlivňují senzorické charakteristiky výsledného piva. Použití chmelových pelet na začátku várky vede k tomu, že pivo se stává harmoničtější než při použití čistého CO2 extraktu. Přitom 50% přídavek napomáhá stejným způsobem k celkovému harmonickému vjemu, jako při použití 100 % pelet na začátku várky. Studie provedená vědci z Technické univerzity v Mnichově, z Ústavu pivovarství a nápojářství, ukazuje významný vliv chmele na chuťový prožitek a harmonii výsledného piva. Prostřednictvím dávky chmelových pelet získá pivo kromě aromatických a hořkých látek ještě další složky (polyfenoly, nespecifické měkké a tvrdé pryskyřice), které mají pozitivní účinek na harmonii výsledného nápoje.

S vhodnou technologií zpracování chmelových hlávek je možné docílit na jedné straně příjemné hořkosti a požadovaného chmelového aroma. Na druhé straně je zde i důležitý přínos pro harmonii a stabilitu chuti.

Zdroj: Agronavigátor.cz | BRAUWELT | Autorka: Iva Hvízdalová

Pivní festival Oktoberfest je neodmyslitelně spjat s Německem. Jeho obdoby se ale konají po celém světě a naleznete ho i na místech, kde byste ho zřejmě nečekali. Takovým místem je i vesnice Taybeh severovýchodně od Ramalláhu. Právě zde se v sobotu Oktoberfest konal a sešli se na něm jak místní, tak i cizinci. Pinta místního piva se prodávala za 10 šekelů a kromě piva se návštěvníci mohli zabavit hudbou nebo tancem.

Ano, Palestinští Arabové jsou sice většinou muslimové a islám jim alkohol zakazuje, ve vesnici Taybeh ale žijí Arabové křesťanského vyznání a těm v popíjení piva nebrání nic, tedy minimálně náboženství určitě ne.

Pivo se v Taybeh vyrábí od roku 1994. Kromě běžného piva se tu vyrábí i nealkoholická verze pro muslimy. Místní pivo se vyváží do Izraele a do Japonska. Pokud na toto pivo narazíte v Evropě, s největší pravděpodobností se nejedná o dovoz z Taybeh, ale o pivo vyrobené v Belgii pod Německou licencí. Zajímavostí je, že chmel pro výrobu piva se dováží z České republiky.

Zdroj: Israel.cz | YnetNews | Foto: Ralf Lotys

Společnost Logica, přední poskytovatel IT služeb a konzultací, podepsala s pivovarskou skupinou Starbev tříletý kontrakt na poskytování aplikačního outsourcingu. Projekt v hodnotě téměř 100 milionů korun byl zahájen 1. září 2010.

StarBev je přední středoevropská pivovarská skupina založená v prosinci roku 2009, kdy společnost CVC Capital Partners získala od skupiny Anheuser-Busch InBev (AB InBev) provozovny ve střední Evropě, včetně pivovarů Staropramen v České republice. Logica byla za dodavatele aplikačního outsourcingu vybrána v rámci výběrového řízení, kdy nejlépe splnila podmínky stanovené zadavatelem pro všechny společnosti skupiny. Tříletá smlouva zahrnuje outsourcing ekonomického systému SAP v pivovarech Staropramen, stejně jako provoz ostatních ERP systémů a aplikací nasazených v dalších pivovarech skupiny Starbev. Společnost Logica bude zodpovídat i za monitorování všech systémů a navrhovaní včasných opatření pro zajištění bezproblémového chodu IT. Podílet se bude také na dalším rozvoji aplikací.

Na projektu v České republice a dalších zemích regionu pracuje více než desetičlenný tým lokálních odborníků Logica. Starbev podporuje i tým konzultantů a programátorů z offshorového centra Logica v Indii a na Filipínách.

„Velmi si vážíme důvěry, kterou nám Starbev svěřením tohoto projektu vyjádřil,“ uvedla Eva Vavrušková, marketingová a personální ředitelka Logica CEE. „Starbev vnímáme jako mladou, dynamickou firmu, která hledá vhodné partnery pro podporu svých značek a další rozvoj podnikatelských aktivit v regionu. Využijeme veškerých svých znalostí a zkušeností, abychom se stali na této cestě dlouhodobým a spolehlivým partnerem,“ dodala.

„Během výběrového řízení na dodavatele jsme cítili, že Logica bude schopna co nejúčinněji podporovat naše obchodní aplikace. Byli jsem ohromeni aktivním přístupem společnosti Logica a jejím hlubokým porozumněním našich obchodních potřeb,“ uvedl Marcus Johansson, CIO, StarBev.

Zdroj: E Profil.cz

Včera proběhl první ročník klání „Pinkasova noční můra“ - běhu ze sklepa legendární pražské pivnice U Pinkasů po 45 schodech s 10 načepovanými půllitry. Své zástupce vyslalo celkem 11 známých pivnic s plzeňským pivem. Načepovat deset piv a s nimi vyběhnout do 2. patra zvládl nejrychleji Daniel Kouble z plzeňské restaurace na Spilce v čase 1:35,37. Běh vzdává hold mnoha číšníkům, kteří v minulosti tímto způsobem u Pinkasů servírovali hostům ležák Pilsner Urquell.

Závodu se zúčastnili výčepní ze tří plzeňských hospod Na Spilce, U Salzmannů a Šenk Na Parkánu, dále osmi pražských podniků Lokál, Kobyla, Antal, PUOR Malostranská beseda, Konvikt, Restaurace Puškin, Žižkovský restaurant Olše a U Pinkasů. Jako zástupce lidu si zasoutěžil i herec David Suchařípa.

Nejrychlejší byl výčepní Dan Kouble z plzeňské restaurace Na Spilce časem 1:35,37, za ním doběhl Michal Lazur z pražské Kobyly v čase 1:36,41 a třetí příčku vybojoval další Plzeňák Tomáš Rédl z Šenku Na Parkánu v čase 1:36,62.

Vítězný čas byl zapsán na koženou výčepní zástěru, která od včerejška visí v restauraci

U Pinkasů jako připomínka nejlepšího výkonu pro další ročníky běhu.

Proč se běhá „Pinkasova noční můra“?

Restaurace U Pinkasů patří k nejznámějším pražských hospodám, má hluboké historické kořeny a pivo Pilsner Urquell se zde čepuje nepřetržitě již od roku 1843. Zakladatel podniku Jakub Pinkas byl původem krejčí, nebyl tedy svazován žádnými tehdejšími gastronomickými stereotypy, jako bylo například servírování piva přeléváním do půllitrů z víceobjemových nádob stojících na stole. Proto Pinkas již od samého počátku podával svým hostům pivo rovnou v půllitrech, které naplňoval přímo ze sudů ve sklepě, odkud je následně vynášel hostům. Touto změnou Pinkas podstatně zvýšil kvalitu podávaného piva. Na druhou stranu to vyžadovalo ustavičné běhání po schodech nahoru a dolů, což U Pinkasů vydrželo mnoho let a stalo se „noční můrou“ obsluhujících.

„Účastí v dnešním běhu vzdali současní výčepní hold mnoha číšníkům, kteří v minulosti tímto způsobem u Pinkasů po celé dny obsluhovali hosty,“ řekl starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka při předávání cen vítězům.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Místní pivovar Tambor nedává ceny pouze výhercům Tip Ligy východočeských Deníků. O uplynulém víkendu si místní zlatavý mok odváželi jako ceny také nejlepší účastníci soutěže Než vypustíme vodu z chladiče.

Na celostátní akci, kterou pořádá místní Veteran Car Club, se sjeli majitelé historických aut a motocyklů z celé republiky. Řada z nich sem jezdí pravidelně. Start byl na Hankově náměstí, kde si mohli občané města prohlédnout mnoho zajímavých strojů s rokem výroby do 1971. České výrobce reprezentovaly aerovky, tatřičky nebo škodovky. Mezi zahraničními bylo velké zastoupení anglických značek jako MG, Spitfire nebo Jaguar. Pozornost ale poutaly i americký Mustang, Thunderbird nebo válečné jeepy.

Stejně tak bohaté měly zastoupení motocykly a sidecary. Nejstarším autem byl legendární Ford T z roku 1911, datem narození 1917 se pyšnil nejstarší motocykl Sunbeam. Také jejich majitelé si mohli pochutnat na cenách od královédvorského pivovaru Tambor.

Trasa soutěže vedla směrem na Hostinné a Černý Důl. Tam byla polední přestávka s malou výstavou historických vozidel. Krásný pohled byl na účastníky projíždějící přehradou Les Království.

Cíl letos našli soutěžící u pivovaru Tambor. Na parkovišti autosalonu Boom stály celé odpoledne soutěžní stroje, které si přišlo prohlédnout mnoho obyvatel města. K občerstvení byly samozřejmě všechny druhy piva Tambor, malinovka a pečené maso. K poslechu hrála živá hudba.

„Je tady příjemné prostředí a vůbec jsem netušil, že tu takovýhle pivovar je. Bohužel, Tambora jsem nemohl ochutnat, protože řídím. Ale vezu si několik lahví s sebou, protože všichni ho tu chválí,“ uvedl řidič Jan z Prahy.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Nealkoholické pivo nám chutná. Loni jsme ho vypili 580 000 hektolitrů, pětkrát víc než před deseti lety

Ve spotřebě klasického piva jsme první na světě, v pití nealkoholického druzí. Ročně ho vypijeme zhruba půl litru na osobu, Španělé ještě o půl litru víc. V Česku ho dnes vaří nejméně 23 pivovarů a další značky neustále přibývají.

Pivo pro řidiče se začalo vyrábět v roce 1975 v tehdejších Jihočeských pivovarech v Českých Budějovicích. Nápoj dostal název PITO, který vznikl spojením první a poslední slabiky slov PIvo a auTO. Tenkrát nechutnalo tak jako to dnešní.

Pivo jako light nápoj

Tak trochu v rozporu s češtinou se mu říká „nealkoholické“, ačkoliv podle českých předpisů může mít až půl procenta alkoholu. V USA by bylo označeno jako „lehký sladový nápoj“, pivo alcohol free musí mít absolutní nulu.

Půl procenta alkoholu je tak malé množství (stejné je třeba v kefíru), které se stačí z krve odbourat už během konzumace. Ani po pěti půllitrech se tedy řidič neopije. A že by jich vypil víc, zřejmě nehrozí. Nealkoholické pivo má totiž nižší pitelnost neboli potřebu napít se dalšího. Výhodou je také nižší energetická hodnota – zatímco běžné výčepní pivo má 1 400 kJ/1 l, nealkoholické jen 800 kJ, takže se řadí do kategorie light nápojů.

Jak se vyrábí?

Způsobů, jak vyrobit pivo bez alkoholu, je víc, ale v podstatě jde o dva základní principy: jeden omezuje tvorbu alkoholu, druhý odstraňuje alkohol z hotového piva.

Tuzemské pivovary používají nejčastěji metodu zastaveného kvašení. Výhodou tohoto postupu je, že nepotřebuje speciální zařízení, pouze je upraven varný postup a hlavně zkrácen proces kvašení. Zjednodušeně řečeno, sládek nenechá mladinu kvasit jako při výrobě klasického piva, ale rovnou ji „pošle“ na dokvašení do sklepa. Kvašení zastaví ve chvíli, kdy pivo dosáhne požadované půl procento alkoholu. Takto vyrobené pivo mívá někdy výraznou mladinovou příchuť.

Úplně jiným způsobem vzniká v Česku nejprodávanější nealkoholické pivo Radegast Birell. V nošovickém pivovaru používají speciální kmen kvasnic, který sám od sebe blokuje produkci alkoholu při kvašení.

Výroba piva odstraněním alkoholu vakuovou destilací, dialýzou nebo reverzní osmózou je finančně náročná a vyžaduje speciální technologické zařízení. Tímto způsobem vyrábí nealkopivo pouze pivovar v Černé Hoře.

SLOVNÍČEK Když je vůně a chuť... mladinová – nasládlá hrubá vůně a chuť mladiny, pivního „polotovaru“ esterová – po ovoci, nejčastěji banány, zelené jablko, maliny oxidační – chuť a vůně starého zvětralého piva, působením kyslíku medicinální – po dezinfekci, třeba z chlorované vody, závažná chyba autolyzační – vzniká rozkladem kvasnic při špatné technologii diacetylová – těžká máslová po kyselině mléčné – do některých nealkoholických piv se přidává kyselina mléčná, aby se okyselilo, neměla by však vystupovat

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V testu nealkoholických piv zklamala dvě piva – měla víc alkoholu, než je povoleno. Naopak příjemně překvapila polotmavá.

Koupili jsme 360 lahví piva, 1 300 plastových kelímků, vytiskli (a pak spočítali) 1 200 degustačních lístků, pozvali 35 odborníků, mezi nimiž byli i sládkové z pivovarů, a dali jim ochutnat 30 vzorků nealkoholických piv. Naslepo, aby nevěděli, jaké pivo hodnotí. Které z nich jim chutnalo nejvíc?

Není to nejprodávanější nealkoholické pivo v České republice Birell Radegast – ten skončil dokonce až v druhé polovině soutěžního pole. Není to ani Bernard S čistou hlavou, který má mnoho příznivců – ten byl na desátém místě. Vítězem se stal Platan Nealko z produkce společnosti K Brewery. Rozhodla o tom mimořádně velká porota 35 degustátorů v unikátním testu, který MF DNES připravila ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze.

Obě značky, které se ucházejí o přízeň zákazníků, přesto prokázaly, že patří k nejlepším, ale ve své polotmavé verzi. Polotmavý Birell, novinka, kterou uvedl na trh Plzeňský Prazdroj v srpnu, skončil na druhém místě, těsně před polotmavým Bernardem S čistou hlavou Jantar free. Obě polotmavá nealkoholická piva se tak postarala o překvapení testu.

Dvě piva mají víc alkoholu

Další překvapení přinesly analýzy obsahu alkoholu. Dvě piva – Vratislavický Pilot a Chodovar – měla více alkoholu než povolených 0,5 procenta. U obou naměřili v laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické a následně ještě ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském 0,58 procenta. „Není to mnoho, ale závažné to rozhodně je. Ta piva nesplňují klasifikaci nealkoholického piva,“ říká profesor Karel Melzoch z VŠCHT Praha.

„To mě hodně překvapuje, tak vysoké číslo jsme nikdy neměli,“ reagoval sládek pivovaru Hols ve Vratislavicích Petr Hostaš. Právě tam se vaří Vratislavický Pilot, tedy jedno z piv, jež neprošlo testem. Objem alkoholu se podle sládka pravidelně ověřuje, sérii, která neprošla, je připraven okamžitě stáhnout z trhu.

Že jen malé překročení limitu alkoholu v nealkoholickém pivu může být problém, potvrzují další experti. „Pro řidiče to může být i nebezpečné. On věří, že si dává nealko, a přitom do sebe dostane alkohol,“ komentoval test výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

„Je prokázáno, že pivo s obsahem alkoholu do půl procenta řidičům nevadí a že po něm nic nenadýchají. Právě proto je v předpisech stanovena půlprocentní hranice. Když bude policista přísný, tak nebude jinou než nulovou hodnotu tolerovat,“ dodal Veselý.

Všechna ostatní testovaná piva se do stanovené hranice vešla, podíl alkoholu v nich se většinou pohyboval mezi 0,38 a 0,49 procenta, některá měla dokonce jen kolem čtvrtiny procenta.

Nealkoholické pivo s alkoholem se v testu MF DNES objevilo už před pěti lety, jeden ze vzorků obsahoval dokonce 0,99 procenta alkoholu. Značka už dnes není na trhu.

Kromě těchto dvou hříšníků se už žádný propadák v testu neobjevil, některá piva se však nepředvedla v nejlepším světle. Stačí se podívat do přehledu. U některých vystupovala příliš výrazná mladinová vůně a chuť, jiná měla závažnější nedostatky v podobě medicinální nebo diacetylové příchuti. Většinou se to týkalo pivovarů, které vyrábějí nealkoholické pivo v malém množství.

Česká republika – nová velmoc nealkoholického piva?

Na druhou stranu test ukázal, že na trhu je hodně nealkoholických piv, která si zaslouží pozornost. Většina vzorků byla dobrá nebo velmi dobrá. Téměř polovina si z testu odnesla medaili, třebaže na zlato, které jsme vyhradili pivům s nejvyšším oceněním nad 80 bodů, nedosáhlo ani jedno. „Byla tady řada výborných piv, konzument si má z čeho vybírat,“ řekl po testu Jiří Faměra z K Brewery. „A to je skvělé, myslím že jsme velmoc v nealkopivech.“

Nejsme velmocí v množství vyprodukovaného či vypitého nealkopiva. „Podíl na celkové spotřebě je v Evropské unii pět procent, Španělé mají dokonce 15 procent, u nás jsou to přibližně čtyři procenta,“ vysvětluje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Unikátní je však množství značek, nejméně 23 pivovarů vyrábí 28 značek, další dvě zahraniční (Clausthaler a Stella Artois) zastupují a dodávají na český trh. „U nás má téměř každý pivovar své vlastní nealkoholické pivo. To nikde jinde není,“ říká Veselý. „Obvyklejší je, že se některý pivovar specializuje na výrobu nealkopiva a nic jiného nedělá, jako třeba německý Clausthaler.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková

Stát chce do prosince pronajmout vyškovský pivovar. Přitom bude trvat na zachování výroby a zajištění práce pro zbylé zaměstnance. Ačkoliv nové vedení vyškovského pivovaru přislíbilo, že do konce srpna vypíše výběrové řízení na pronajmutí podniku, stane se tak až v příštích dnech.

Zaměstnanci pivovaru už začínali mít strach, co s nimi a fabrikou bude. „Měli jsme obavy, protože ministerstvo slíbilo vybrat nájemce do poloviny září a pořád se nic nedělo. Proto jsme napsali znovu dopis ministru zemědělství, který nám odpověděl, že nájemce by měl být známý v polovině listopadu,“ řekl odborář Ladislav Peprníček.

Rozhodnutí šéfa rezortu potvrdila i tisková mluvčí Ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Výběrové řízení podnik zorganizuje tak, aby byl do 15. listopadu známý vítěz výběrového řízení a od 1. prosince byla účinná příslušná smlouva,“ informovala Dvořáčková.

Pivo se podle ní bude ve Vyškově určitě dál vyrábět. „V současné době ministerstvo projednává varianty využití pivovaru. V každém případě se bude jednat o otevřené výběrové řízení, kdy budou oslovené podnikatelské subjekty, které již projevily zájem o nájem pivovaru. Podmínkou je, aby výroba piva zůstala zachovaná,“ vypověděla Dvořáčková.

Ve smlouvě by mělo být dané, že se nový nájemce postará i o zaměstnance. Propouštět už by se tedy nemělo. „V příslušných smlouvách by se měl zájemce zavázat zejména k udržení minimálního výstavu tradičního Vyškovského piva a k udržení nynější zaměstnanosti,“ potvrdila mluvčí.

Podle zaměstnanců ostatně nejde propouštění dohromady se zachováním výroby. „Někdy lidé dokonce chodí na linku i z kanceláře. Jestli chtějí pivovar zachovat, tak propouštět už nelze, protože by neměl kdo vařit,“ myslí si Peprníček.

Ministerstvo zemědělství, pod které státní vyškovský pivovar spadá, se chce pivovaru zbavit z několika důvodů. Podle mluvčí nemá možnost do pivovaru investovat, navíc je podnik dlouhodobě prodělečný. „V poslední době výstav piva nedosahuje ani dvou tisíc hektolitrů za měsíc. Toto množství je přitom pro prostou reprodukci rozhodující. Ministerstvo zemědělství nemá možnost do ztrátového provozu investovat,“ uvedla Dvořáčková.

Prodělečnost se ale zaměstnancům nezdá. „Hospodářský výsledek máme v posledních měsících na nule. Doteď se pivovar tuneloval a kupovaly se drahé suroviny. Teď by se to ale mohlo změnit,“ zmínil odborář Peprníček.

Kdo už o pivovar zájem projevil, případně tak učiní v budoucnosti, nechce ministerstvo zveřejňovat. „Nebudeme informovat o obchodních jménech a konkrétních nabídkách jednotlivých zájemců, neboť tyto informace by mohly zpochybnit budoucí výběrové řízení,“ uzavřela Dvořáčková.

Do výběrového řízení se každopádně chce opět přihlásit například majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. „Určitě bychom se chtěli řízení znovu zúčastnit. V současné době čekáme, až vyhlásí výběrové řízení a jestli se ozvou i nám, nebo jaké vlastně budou vyhlášené podmínky. Snad už to bude tentokrát férové,“ doufal Skala. Ten se už na jaře neúspěšně hlásil do prvního výběrového řízení na pronajmutí vyškovského pivovaru, které nakonec skončilo fiaskem. Stát totiž nečekaně odvolal bývalé vedení pivovaru.

Stalo se tak po bouři protestů, které vyvolal plán ministerstva zemědělství podnik po dlouhodobých hospodářských ztrátách zavřít. Proti tomu se postavili zaměstnanci, řada příznivců Vyškovského piva z regionu i odjinud a také někteří místní politici.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Dne 24.9,2010 uspořádala MF DNES, v čele s paní redaktorkou Hanou Večerkovou, velkou odbornou degustaci nealkoholických piv a zástupci SPP byli na tuto prestižní degustaci též pozváni. Degustace probíhala na Vysoké škole chemicko -technologické pod dozorem erudovaného degustátora Ing.Jana Šuráně. V porotě zasedlo na třicet pivovarských odborníků, kteří hodnotili v průběhu dne celkem 30 vzorků nealkoholických piv. Výsledky této degustace budou zveřejněny dne 6.10.2010 v MF DNES, později pak v ČT v rámci spotřebitelského pořadu Černé ovce.

Výsledky nelze zatím samozřejmě zveřejnit, přesto lze již nyní říct, že dle původního hodnocení, kdy se na pomyslné stupně vítězů dostanou piva, která budou mít více než 66 bodů, se tak tohoto pomyslného ocenění dostane celkem devíti nealkoholickým pivům.

TEST nealkoholických piv (výpis z instrukce degustátorům)

Princip: Jde o spotřebitelský test, nikoliv o soutěž! Hodnotí se bodový zisk, nikoliv pořadí. Hodnotí se stobodovou stupnicí, podobnou té, kterou používají vinaři – nejlepší vzorek může získat až 100 bodů. K bodům přiřadíme po skončení degustace pomyslné medaile podle tohoto klíče:

85,0 až 100 zlatá: absolutní šampion, mimořádný zážitek

76,0 až 84,9 stříbrná: vynikající pivo s výrazným charakterem

66,0 až 75,9 bronzová: velmi dobré pivo, hodné pozornosti

PS: Piva se hodnotila dle následujících měřítek: vzhled, vůně, chuť a celkový dojem

Za SPP degustavali piva: Tomáš Erlich, Ing. Tomáš Maier, Jaroslav Hovorka a Kateřina Daneková.

Zdroj: Přátelé piva.cz

Závěrečná Dožínková party pivovaru Litovel, na které se soutěžilo o automobil Chevrolet Cruze, proběhla 25. září na nádvoří pivovaru.

Na Dožínkovou party se dle pravidel dostal každý, kdo na spodním víčku uzávěru od litovelského piva našel symbol kombajnu. Soutěžící si mohli vzít až devět svých přátel, kteří tvořili soutěžní tým. Týmy bojovaly o automobil v silových, zručnostních a vědomostních disciplínách.

„Mám velkou radost, že všechny disciplíny proběhly v duchu fair-play a soutěžící týmy se navzájem povzbuzovaly. Panovala tu zdravá soutěživá nálada a všichni jsme zde dnes prožili příjemně strávené sobotní odpoledne,“ sdělil své dojmy Miroslav Koutek, ředitel Pivovaru Litovel.

Na závěr soutěže proběhla degustace klasicky vařeného piva Litovel, při které měli soutěžící přiřadit pivo ke značkám z produkce pivovaru. Až tato disciplína rozhodla o vítězi ve velmi těsném souboji mezi prvními dvěma týmy. Vítězem se stal nakonec Miroslav Rosmann ze Sobáčova.

„Mám obrovskou radost, koupil jsem si litovelskou lahvovou desítku jako vždycky a pod uzávěrem našel symbol kombajnu. Byla to náhoda a štěstí. Jsem moc rád, že náš tým byl nakonec dnes nejlepší, a že nám při soutěžení vyšlo počasí a atmosféra byla celý den skvělá,“ prozradil Miroslav Rosmann, vítěz automobilu Chevrolet Cruze, když převzal klíče od nového vozu z rukou ředitele pivovaru.

Soutěže probíhaly celé odpoledne až do setmění. Počasí v průběhu programu opravdu přálo, pršet začalo až při předávání samotného vozu. Všichni soutěžící a jejich doprovod si v průběhu soutěže pochutnali také na specialitách na grilu a hlavně na čepovaném pivu Litovel.

Část hlavních cen (pivo na celé léto, horská kola a čtyřkolky) byla již předána na 6. ročníku Litovelského otvíráku, který se konal 14. srpna v areálu Pivovaru Litovel. O zbytek cen mohou všichni soutěžit až do 31. října.

„Předání automobilu Chevrolet Cruze bylo vyvrcholením velké letní spotřebitelské soutěže Hanácké žně, kterou jsme spustili v červenci z důvodu nového designu pivních etiket,“ vysvětlil Jaroslav Keprt, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

Soutěž Hanácké žně probíhá od 19. července do 31. října 2010. Mezi okamžité výhry patří čtyřkolky, lety balónem, horská kola, pivo na celé léto, originální cyklodresy, kombajnérské slamáky a nátělníky.

Letní kampaň Hanácké žně byla propagována inzercí v lokálních médiích (tisk a rozhlas), cross promotion s rádiem Haná (soutěže), billboardovou kampaní a také guerillovou kampaní s mašličkami umisťovanými na zaparkované automobily. Více na www.hanackezne.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Oktoberfest, který se poprvé konal před 200 lety a postupně se proměnil v čistě pivní festival, letos podle prvních odhadů navštívilo 6,4 milionu lidí.

Ačkoli rekord v návštěvnosti zlomen nebyl, podařilo se pravděpodobně vypít nejvíce piva v dosavadní historii.

Nejvyšší návštěvnost zaznamenal Oktoberfest v roce 1985. Rekordní množství piva se doposud vypilo před třemi lety, a to 6,94 milionu litrů. Letošní odhady říkají, že návštěvníci vypili celých 7 milionů litrů.

První Oktoberfest se konal 17. října 1810 u příležitosti sňatku bavorského korunního prince Ludvíka a princezny Terezie. Tehdy měla slavnost ještě výrazně sportovnější charakter než dnes. Konal se velký koňský závod a celá slavnost se odehrávala v duchu antických olympijských her.

Několikrát se Oktoberfest během posledních dvou set let konat nemohl, letos si připsal své 177. pokračování.

Otázkou zůstává, zda si slavný Oktoberfest udrží návštěvnost také příští rok - to už se na něj totiž bude vztahovat také absolutní zákaz kouření v uzavřených prostorech, který Bavorsko zavedlo od 1. srpna 2010.

Protože přípravy na Oktoberfest začínají s několikaměsíčním předstihem a protikuřácká opatření vyžadují stavební úpravy, dostala akce pro letošní rok ještě výjimku.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz