Zatiaľ čo v krčmách tiekli potoky, hurbanovský pivovar utíchol. Len automaty bzučali. Takmer všetko tvorstvo od piva šumelo pred veľkým plátnom. A najbližšie k nej nesedel nik iný než človek, ktorý má pod nosom aj tajomstvá zlatistého moku - sládok Karol France. K ústam si prikladal vuvuzelu a povedal, že pivo sa nedá robiť bez srdca. Ani futbal.

Prehra s Holanďanmi nemala takú horkú chuť. Zázrak, ktorý sa Slovákom podaril proti Talianom, bol ešte stále živý. Len tu ktosi medzi stolmi zavtipkoval, že čo bude, keď predsa vyhrajú Slováci, keď pivovar Heineken je holandský? Nič. Pivo nezdražie, nezhorkne...

O to sa už priebežne stará práve sládok. Ten počas futbalu pivo pije minimálne, ak vôbec. Pije totiž profesionálne a zas len v malých množstvách. Každý deň ochutná päť až šesť poldecákov s pivom, privoniava. Na dobrý futbalový výkon podľa sládka potrebujete srdce, nasadenie a vášeň. Ku kvalitnému pivu treba okrem týchto vecí ešte štyri ďalšie kvalitné suroviny - vodu, slad, chmel a kvasinky.

Z jedenástich reprezentačných ingrediencií mu najviac imponuje Stoch a mladý Weiss. "Sú draví, drzí, dovolia si a neboja sa nikoho." Aj dobré pivo musí byť tak trochu drzé, no nenápadne. Malo by totiž chutiť tak, že človeka vábi k ďalšiemu dúšku.

Podľa technického riaditeľa pivovaru Milana Slávika existuje vzťah medzi výkonmi slovenských futbalistov a výrobou piva. "Je to vidieť. Keď sme prehrali, chlapi boli takí znechutení. Ale po výhre so Talianmi to bolo niečo úplne iné. Veď všade bolo cítiť nadšenie." Odstávka stáčarne na dve hodiny kvôli futbalu mu vrásky na čele nerobila. Chlapi si vraj veľa toho stihli nadrobiť a aj tak sú to pracanti.

Vedľa obrovského plátna visela slovenská zástava. Jedna menšia trikolóra zakrývala výčapný pult. Len strážnici v pivovare chodili v oranžových uniformách. "Už sa ma to dnes viacerí pýtali, že komu teda fandím. Či nie náhodou Holanďanom. Nebojte sa, stále fandím Slovákom," s úsmevom dodala strážnička.

Zdroj: Futbal Pravda.sk | Autor: Andrej Barát

Zajímavé spojení piva v kontextu s uměním i ochranou přírody se podařilo hanušovickému pivovaru. Do konce srpna si návštěvníci pivovaru Holba mohou prohlédnout unikátní expozici fotografií. Výstava je instalovaná na galerii varny a její prohlídka bude po dobu prázdnin součástí oblíbených exkurzí do pivovaru. Jedná se o vítězné snímky soutěže Jak vidím Jeseníky poutavě zachycující krásy horské přírody.

Navíc jde o zajímavé zpestření pro návštěvníky, kteří do pivovaru přijíždějí z celé republiky. Holba je totiž unikátní nejen svou polohou a malebným areálem s rybníky, ale také tradiční výrobou piva, se kterou se tady mohou návštěvníci „zblízka“ seznámit, zatímco ve většině pivovarů tuto možnost nahradila videoprojekce. Ryzí pivo z hor je samozřejmě možné také ochutnat v rámci odborné degustace.

Projekt Jak vidím Jeseníky každoročně vyhlašuje CHKO Jeseníky ve spolupráci s jesenickým fotoklubem a za sponzorské podpory hanušovického pivovaru. Soutěže o nejzdařilejší pohledy na Jeseníky se letos zúčastnilo 20 autorů, kteří poslali celkem 162 fotek. Jejím cílem je nejen přestavit krásy horské přírody široké veřejnosti, ale současně poukázat na celkovou výjimečnost krajiny. Po celý rok autoři dokumentují krajinu a její obyvatele a snaží se zachytit výjimečné okamžiky prostřednictvím svých objektivů.

„Tato i podobné akce zvyšují nejen samotné povědomí o Jeseníkách, ale přispívají také k přesvědčení, že přírodní dědictví je zapotřebí chránit i pro další generace. Věříme, že výstava takto zapůsobí na své návštěvníky,“ říká výkonný ředitel pivovaru Holba, který se aktivně podílí na ochraně jesenické přírody.

V září se expozice přesune do kina v Jeseníku a následně pak do Bruntálu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Ministerstvo zemědělství oznámilo, že pivovar kvůli nerentabilitě zavře. Věci veřejné podaly trestní oznámení - mají prý podezření na machinace se státním majetkem

Státem ovládaný Pivovar Vyškov, ve kterém kvůli mnohamiliónové ztrátě rozhodlo ministerstvo zemědělství od června zastavit provoz, zřejmě nebyl dlouhodobě veden s péčí řádného hospodáře.

Podezření z úmyslného poškozování firmy bude muset nyní prošetřit policie na základě trestního oznámení na neznámého pachatele, které koncem týdne podal zástupce jihomoravské organizace strany Věci veřejné.

„Domníváme se, že za dnešního vedení se jedná o machinace se státním majetkem a využití momentálního časového období, kdy úřednická vláda končí a nová vláda nebyla ještě jmenována,“ říká Jiří Krutílek z Věcí veřejných.

Ztráta stejná jako tržby

Pivovar, který je už poslední výrobní jednotkou společnosti Jihomoravské pivovary která patří státu, není zadlužený. Vedení, zejména v posledních letech, ale přivedlo firmu ke kumulované ztrátě 81 miliónů korun.

Jen loni vytvořil pivovar ztrátu téměř 30 miliónů korun při současném propadu tržeb na necelých 34 miliónů korun.

To se podle ministerstva zemědělství - které vykonává akcionářská práva - nedá řešit jinak než ukončením provozu, propuštěním většiny z 33 zaměstnanců a pronájmem jednotlivých nemovitostí. V úterý má vedení hodnotit nabídky dvou zájemců. O vaření piva ve Vyškově už ale stát neuvažuje.

Draze kupované suroviny a služby

Podobný názor jako Věci veřejné, mají i zaměstnanci pivovaru, vedení vyškovské radnice i někteří pivovarničtí odborníci.

„V současné době vyplouvají na povrch informace o tom, že pivovar nakupoval zbytečně draho suroviny a různé služby. Také se vynořily informace o nepochopitelném zamítání zakázek představenstvem. Není pak divu, ze klesal výstav a s ním i tržby. Jako by tyto kroky byly záměrné,“ vyjádřil se už dříve například zástupce zaměstnanců Martin Obruča.

Ministerstvo zemědělství popírá, že by pivovar nebyl řádně a zodpovědně řízen. Tvrdí, že „utlumení“ provozu bylo jediným možným řešením v situaci, kdy se stát dvakrát marně – loni a začátkem letoška - pokoušel celý funkční provoz pronajmout některému provozovateli.

„Stačilo ale jen, aby byli úředníci schopní si důsledně hlídat, jak jimi dosazené vedení celá léta hospodaří a včas zasáhnout. Nemuselo to dojít tak daleko. Zastavit výrobu piva, které je kvalitní a byl o ně zájem, je zločin,“ reaguje prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Štvalo vás ošklivé jaro? Určitě ne tolik jako tuzemské pivovary. Otevřené zahrádky, kempy a další rekreační zařízení totiž zvyšují spotřebu piva v průměru až o třetinu.

Kýžená chvíle, kdy sezonní provozovny otevírají, je proměnlivá a záleží právě na slunečném počasí.

„Pivovarská sezona v minulosti začínala třeba už i v březnu nebo dubnu, zatímco ta letošní bohužel přišla se slunečným počasím až v červnu,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Propad prodejů točeného piva kvůli tomu, že rekreační střediska a „zahrádky“ otevřely se zpožděním, zatím není vyčíslen. „Odhaduji, že během jara mohlo dojít ke snížení spotřeby čepovaného piva ve dvouciferných číslech,“ říká Petr Samec, mluvčí Budějovického Budvaru.

Zkušenosti oslovených pivovarů nasvědčují tomu, že sezonu už nezachrání ani mimořádně slunné léto.

V letošním roce se navíc pivovary musejí vyrovnat se zvýšením spotřební daně. V létě by si tak chtěly spravit prodeje alespoň při kulturních a sportovních akcích. Pivo by se mělo pít hlavně díky sledování fotbalového šampionátu v hospodách a sportbarech a také na letních hudebních festivalech.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Petr Švihel

Po guerillové akci MS ve fotbale stoupla návštěvnost stránek pivovaru.

Holandské pivo provedlo na MS guerillovou akci – návštěvu velké skupiny dívek v šatech v tradičních barvách pivovaru. Výrazně mu pak stoupla návštěvnost webu.

Web bavaria.com měl ještě nedávno návštěvnost limitně se blížící nule – nyní je pátou nejnavštěvovanější britskou pivní stránkou po pivech Carling, Cobra, Budweiser (oficiální sponzor) a Carlsberg. Většina návštěvníků byla přesměrována buď z Wikipedie nebo z Googlu, poté co se rozšířila zpráva o guerille, na jejímž konci byl mimo jiné vyhazov populárního moderátora Robbie Earleho.

Sean Durkan, marketingový manažer Bavarie, uvedl: „Povědomí o značce se definitivně zvýšilo, stejně jako vzrostla aktivita na sociálních sítích a na Twitteru.“ Podrobné výsledky Bavaria ještě neanalyzovala, očekává ale zvýšení prodejů. Celá akce se spustila okamžiku kdy 36 holandských fanynek přišlo na fotbal v šatech, které se distribuují jako součást velkého balení Bavarie. Durkan uvedl, že do odjezdu holandského týmu na mistrovství se prodalo přes 200 000 těchto šatů. Navzdory kontroverzi tak celá aktivita vzbudila v online prostoru velkou pozornost – podle expertů je tento způsob mediální prezentace Bavarie extrémně účinný.

Zdroj: Strategie.cz

Ministerstvo zemědělství se důrazně ohradilo proti spekulacím o manipulaci výběrového řízení na nového nájemce Pivovaru Vyškov. Uvedla to dnes mluvčí ministerstva Dita Vrbová. Průběh výběrového řízení zpochybnil totiž v minulých dnech neúspěšný účastník tohoto řízení, majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. Podle Vrbové jsou ale jeho tvrzení zkreslená a zavádějící. Obálka odesílatele Jan Skala Pivovar a sodovkárna byla podle ní doručena do sídla společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. až dne 23. 6. 2010 (termín byl 18.6. 2010 do 15 hodin).

Zdroj: Sedmička.cz

Podivné kroky zatím provázejí další směřování Vyškovského piva. Příští týden se má rozhodnout o novém nájemci.

Ministerstvo zemědělství, které je jediným vlastníkem Vyškovského pivovaru, se před časem rozhodlo jeden z vyškovských klenotů zavřít. Nakonec mu ale dalo ještě poslední šanci a hodlá pivovar pronajmout.

Prvního června vyhlásily Jihomoravské pivovary, které dostalo další osud pivovaru na starosti, výběrové řízení na nového nájemce budovy a technologického vybavení. „Cílem je vybrat nájemce, který bude pokračovat ve výrobě vyškovského piva,“ potvrdila tisková mluvčí ministerstva zemědělství Dita Vrbová.

Jenže mezi zájemci byl i třeba majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. Jednání druhé strany ho ale nemile překvapilo. „Ministerstvo i pivovary v tom mají pěkný nepořádek. To, co se tam děje, nemá obdoby,“ zlobil se Skala.

Podle jeho slov volal na ministerstvo zemědělství a chtěl vědět, co musí udělat, aby se o pronájem mohl ucházet. „Měli jsme napsat žádost a poslat ji. Uvedli jsme tam cenu, vše vypracovali podle zadaných kritérií. Žádosti přijímali do pátku osmnáctého června. Tak jsem ji poslal, ale vrátila se mi druhý den s tím, že adresa neexistuje. Domluvil jsem se teda s panem Šigutem, že dopis adresuji na něho. Pošta dorazila ve středu ráno a David Šigut si ji přečetl. Přesto mi ji vrátili s odůvodněním, že jsem ji poslal pozdě,“ nechápal Skala.

Představenstvo už prý pivu nevěří

Nenechal si to ale líbit a pátral dál. „Pan Řehák, předseda představenstva Jihomoravských pivovarů, se mě zeptal, proč si chci pivovar pronajmout. Vysvětlil jsem mu, že jsem po čtyřiceti letech jeden vzkřísil, tak by neměl být problém udržet jeden fungující. Navíc mám pivo rád a práce kolem něj mě baví. On mi ale řekl, že ve Vyškově už se pivo stejně nikdy točit nebude,“ popsal Skala nečekanou odpověď.

Právě vedení Jihomoravských pivovarů se rozhodlo oslovit dva předem vytipované zájemce, kterým by chtěli pivovar pronajmout. Ti svoje nabídky už na ministerstvo poslali. „Je to trošku zvláštní termín. Nevím, co si mám pod pojmem předem vytipovaný nájemce představit,“ divil se nedávno zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Obálky s nabídkami už na ministerstvu četli, ještě se ale nerozhodli, komu dají přednost. „V sídle společnosti Jihomoravské pivovary jsme otevřeli obálky s nabídkami. V úterý se uskuteční vyhodnocení těchto nabídek, na jehož základě může vzejít vítěz výběrového řízení. Toho schválí představenstvo společnosti Jihomoravské pivovary. Ministerstvo zemědělství bude následně informovat veřejnost,“ uvedla Vrbová.

Podrobnější informace ale nesdělila. Stejnou odpověď si redakce Vyškovského deníku Rovnosti vyslechla také v pivovaru. „Nezlobte se, ale nemohu o tom mluvit,“ odmítl David Šigut, který je v současné době pověřený vedením Vyškovského pivovaru.

Lidé bojují dál

Petiční výbor ani zaměstnanci ale nezahálí. Přesto, že zatím odsunuli demonstraci před Ministerstvem zemědělství v Praze, tak pracují dál. „Poslali jsme dopis s žádostí o pomoc hejtmanovi Jihomoravského kraje Michalu Haškovi a několika politickým stranám. Kauzy si začaly všímat třeba Věci veřejné, které se zajímají, zda v tomto případě nejde o korupci,“ vypověděl Obruča.

Žádost o pomoc s vysvětlením situace dostali i další politici regionu. „Kontaktovali jsme třeba Bohuslava Sobotku, Ivo Bárka, Františka Adamce nebo také Stanislava Juránka,“ dodal Obruča.

Ani další lidé kolem Vyškovského piva nechtějí, aby podivné praktiky jeden ze symbolů města položily. Podle Skalových slov je divné, že správní rada, která přivedla pivovar do mínusu, ho ještě pořád vede a navíc rozhoduje o tom, komu ho dál pronajmout. „Řekl jsem svůj názor ministerstvu. A hodlám bojovat za pivovar dál. Chci zpochybnit toto řízení,“ uzavřel Skala.

Osud pivovaru není lhostejný ani představitelům města. Podle místostarosty Vyškova Romana Celého by město ztratilo kus historie. „Určitě tady nabídka Vyškovského piva bude chybět. Dokonce i mně osobně. Speciálně jedenácti stupňové Vyškovské je moje nejoblíbenější,“ prohlásil Celý. Vyškovské pivo točí třeba v restauraci U Piráta. „Lidem Vyškovské pivo chutná, točíme ho čím dál víc. Zatím nevidíme důvod, proč hledat jinou značku,“ uvedl před časem číšník restaurace Marek Kalvastr.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Pivní maraton hostí od pátku až do neděle Šternberk. Třídenní slavnosti s koncerty a pivem obsadí areál bývalých kasáren v ulici Kpt. Nálepky.

Kromě přehlídky regionálních pivovarů z celé České republiky s více než třiceti druhy piv na návštěvníky Pivního maratonu čekají hudební vystoupení, grilované pochoutky a jsou přichystány také atrakce pro nejmenší.

Páteční hudební program otevírá sestava Tchoři, která začíná hrát od sedmnácti hodin.

Po ní vystoupí další interpreti rockového rázu, třeba David Spilka, James D. S. či Callibos M. S.

V sobotu začne program již v deset hodin Tunning srazem a od šestnácti hodin se rozezvučí i pódium. Vystoupí Morčata na útěku a další čtyři kapely jako U2 revivalk či Split Bearing.

V pátek a v sobotu zájemci za jednotlivý vstup zaplatí sto padesát korun, lístek na celý festival vyjde na dvě stě padesát korun.

V neděli, kdy už není hudební program, je vstupné zdarma, ovšem o to víc zbyde času na ochutnávku lahodných piv. Pořadatelé vzkazují, že akce se bude konat za každého počasí a návštěvníky před případným deštěm ochrání zastřešení.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Veronika Kolesárová

"Nechcete to jídlo ohřát?“ ptá se sládek a číšník v jedné osobě. Vidí, že krmíme devatenáctiměsíční dcerku. „Ano, máte mikrovlnku?“ A sklenici s dětskou směsí mu podáváme. Dcera se ihned rozbrečí. Radši jí jídlo vracíme, sní ho studené. A pán v hábitu stejně mikrovlnku nemá. Kde by se také ve středověkém šenku vzala, že? Muž bere do rukou dudy a začíná hrát a zpívat na uklidněnou německou dětskou písničku. Baví se tím celá hospoda. Tedy není to úplně typická saská hospoda, ale weesensteinský minipivovar, malý sklepní zámecký šenk s dvěma varnými nádobami a dřevěným soudkem, odkud číšník a sládek točí pivo hostům. Dcera se uklidní a pánovi mává a tleská.

Můžeme tedy minipivovar prozkoumat a pivo ochutnat. Na zámku Weesenstein (asi 20 kilometrů od česko-německého přechodu v Krásném Lese) se pivo vařilo od roku 1510, tedy potud to lze vyzkoumat, pokud tu byl pivovar dřív, není v pramenech doložen. Ulrich Betsch ho obnovil v roce 1999. Vaří podle starých receptur, byť mu slad připravují v laboratořích v nedalekém Heidenau. Betsch uvádí, že tak, jak dělá pivo on, tak ho pili zhruba kolem poloviny 19. století.

Chuť je dobrá, byť nám trochu chybí říz, bez něhož si už dnes nedovedeme oblíbený nápoj představit. K pivu tu podávají jednoduchá jídla, masa a polévky. Ceny mají doslova mírné - půllitr vyjde na 2,90 eur, jídlo kolem 10 eur. Výrazně dražší je však zdejší produkt lahvovaný. V přepočtu zhruba na tisícovku vyjde pětilitrová láhev. Jak se však ukáže, velkou část ceny stojí samotné sklo. Jde o originální a opravdu nádherné láhve s vyobrazením zámku.

Do pivovárku ale nemíří lidé jen za občerstvením,mimořádně oblíbené jsou kurzy vaření piva, které pan Betsch pořádá. Jsou určeny těm, kteří si chtějí pivovar založit, anebo těm, kteří si chtějí uvařit svůj nápoj doma na kamnech.

Na dann, Prost! Tak tedy, na zdraví!

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Veselý

V pořadí druhá Radegastovna byla slavnostně otevřena přímo pod vrcholem Radhoště, ve Frenštátě

Radegast má svoji hospodu ve Frenštátě. Dnes byla otevřena druhá Radegastovna. Symbolické umístění přímo do Frenštátu pod Radhoštěm dělá z této Radegastovny skutečný unikát. Vždyť je z ní vidět přímo na vrchol Radhoště. První Radegastovna je v Olomouci.

V samém srdci Beskyd, na dohled hory Radhošť a v regionu, kde je pivo Radegast jedničkou, ani nemohlo být jinak. Je tu Radegastovna. Hospoda „zasvěcená“ pohanskému bohu Radegastovi a stejnojmenné pivní značce. Pro projekt Plzeňského Prazdroje, který vytváří restauraci s jedinečnou atmosférou, se majitelé rozhodli rychle a pevně.

„U nás v rodině jsem již třetí generace hostinských. Oba mí dědečkové i babičky stáli za pípou. Často jsem jim pomáhal a ledacos odkoukal, ale vždycky jsem říkal ‚nechci to dělat‘. A vidíte, jsem taky hostinský,“ říká s úsměvem Lumír Formánek, majitel Radegastovny ve Frenštátě pod Radhoštěm, a dodává: „Víte, přeci jen rodinná tradice zavazuje a s tím, jak jsem věkem i trochu moudřel, pochopil jsem, že starat se o hosty a podávat jim skvělé pivo a dobré jídlo je práce náročná, ale má v sobě jádro poctivého řemesla.“

Frenštátská Radegastovna vznikla kompletní interiérovou rekonstrukcí původní restaurace Za vodou, která je v provozu od roku 1968. Svým hostům nabízí zejména skvěle ošetřený Radegast Original, ale i Radegast Premium. V nabídce nechybí čepovaný Birell.

Vedle piva je Radegastovna mezi hosty oblíbená i pro svoji poctivou domácí kuchyni. Na jídelním lístku samozřejmě najdete místní speciality (lašské a valašské). Vše v pořádných porcích a s poctivou mírou.

Kapacita Radegastovny je 120 hostů, k dispozici je též oddělený salonek a v sezoně i letní zahrádka s výhledem na Radhošť.

Pravé pivo pro pravé chlapy v pravé hospodě. V Radegastovně.

Koncept Radegastoven rozvíjí spojení značky Radegast s beskydským regionem a pohanským bohem slunce, úrody a hojnosti.

Klasická hospoda odedávna sloužila pro setkávání pravých mužů, kteří se bez bázně a hany vrhali do soubojů s matkou přírodou, aby se v obtížných podmínkách prosadili. Nejinak je tomu ve frenštátské Radegastovně.

Hned po vstupu dovnitř dýchne na každého hosta originální atmosféra „pravé hospody pro pravé chlapy“, což dokazují jak menší interiérové prvky a dekorace (svítilny ve tvaru pochodní vytvořených z rohů, kruhové lustry symbolizující slunce, kliky dveří v podobě sekyrek), tak i ty větší (masivní dřevěné stoly, použité materiály, dřevěné obložení a kachlová kamna). Důležitým prvkem je všudypřítomná podobizna slovanského boha Radegasta. Dominantní tvář majestátně dohlíží na dění v hospodě a žehná všem milovníkům kvalitního piva.

V interiérových detailech hrají prim přírodní materiály a barvy. Masivní dřevo bylo použito k výrobě stolů, židlí a lavic, k obložení stěn, ke zhotovení podlahy a veškerých detailů. Jednu z dominant tvoří originální výčep.

Další dominantou provozovny (a to výhradně frenštátské) je i kovová plastika znázorňující koloběh vody v přírodě, symbol čisté vody z Beskyd, která se používá pro výrobu piva Radegast.

Plzeňský Prazdroj v rámci podpory svých značek rozvíjí koncepty originálních provozoven. Pro značku Radegast jsou to Radegastovny, pro Pilsner Urquell je to koncept Pilsner Urquell Original Restaurant, Velkopopovický Kozel má Kozlovny a Gambrinus své Fotbalovky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Budějovický Budvar, národní podnik, obdržel pro svůj světlý ležák Budweiser Budvar bronzovou medaili v kategorii European Style Lager (ležák evropského typu) v soutěži Australian International Beer Awards. Na akci ve městě Melbourne mezi sebou soupeřilo 243 pivovarů ze 34 zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 vzorků piva.

Pivo z Budějovického Budvaru, n. p., obdrželo další mezinárodní ocenění. V prestižní mezinárodní soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne získal prémiový světlý ležák značky Budweiser Budvar bronzovou medaili. Hodnocení se zúčastnilo 243 pivovarů ze třiceti čtyř zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 vzorků piva.

„Věříme, že toto ocenění podpoří další rozvoj našeho exportu do Austrálie, kterou vnímáme jako velmi perspektivní trh a kde už nyní dosahujeme zajímavého objemu prodeje,“ říká Ing. Tomáš Bártů, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Austrálii.

K protinožcům vyváží Budějovický Budvar své pivo od roku 2004 a dosahuje tam velmi dobrých obchodních výsledků. V prvním roce byl prodaný objem jen 380 hektolitrů, ale během pouhých pěti let se podařilo objem zvýšit osminásobně. Loni dosáhl prodej v Austrálii 3100 hektolitrů, což je o 35 % více než v roce 2008. Velmi dobře se v této zemi rozvíjí i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide loni v červenci. Cena za půllitr čepovaného Budvaru se pohybuje kolem sedmi australských dolarů (v přepočtu cca 125 Kč). Dynamický vývoj v Austrálii pokračuje i letos a Budějovický Budvar očekává na tomto trhu další zvýšení prodeje. Napomoci by k tomu mělo i zahájení dodávek tmavého ležáku před čtyřmi týdny.

Akce Australian International Beer Awards, která byla založena v roce 1993, se těší každoročně rostoucímu zájmu odborníků i spotřebitelů. Mluví se o ní jako o třetí největší profesionální pivní soutěži na světě. Ocenění uděluje porota pouze pivům, která splňují kombinaci náročných parametrů kvality – zejména vyváženou chuť, aroma a celkový vzhled. Ve spolupráci s University of Ballart ji pořádá Královská zemědělská společnost. Více informací o soutěži najdete na www.beerawards.com

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Společnost Jihomoravské pivovary, a.s. vyhlásila dne 1.6. 2010 výběrové řízení na výběr nájemce nemovitostí a technologického vybavení Pivovaru Vyškov.

Cílem výběrového řízení je vybrat nájemce, který bude pokračovat ve výrobě vyškovského piva. Následně došlo dne 23.6. 2010 v sídle společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. k otevírání obálek s nabídkami a posléze dne 29.6. 2010 se uskuteční vyhodnocení těchto nabídek, na jehož základě může vzejít vítěz výběrového řízení, kterého schválí představenstvo společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. Ministerstvo zemědělství bude následně informovat veřejnost.

Zdroj: Agris.cz | Autorka: Dita Vrbová, tisková mluvčí MZe

V pivovaru Gambrinus se sešli ocenění věrní ŠtamGasti z východních Čech. Je mezi nimi i třítisící jubilejní ŠtamGast

Branou pivovaru Gambrinus prošel jubilejní třítisící účastník programu Gambrinus ŠtamGast, kterým pivovar od června loňského roku odměňuje své dvorní fanoušky a umožňuje jim nahlédnout do tajů piva Gambrinus v návštevnickém centru Gambrinus. Stal se jím Jiří Jedlička, oblíbený štamgast z Restaurace Na pětce z Vamberku, který jako jediný štamgast měl a má v Restauraci Na Pětce vždy své místo. Spolu s ním se programu zúčastnilo celkem 42 vybraných milovníků Gambrinusu z východních Čech – 7 hospodských a 5 jejich věrných štamgastů.

Možnost poznat tajemství cesty Gambrinusu od výběru surovin, přes výrobu až po čepování tak díky programu Štamgast mělo již více než 3000 věrných ŠtamGastů. Velký zájem o program StamGast přiměl zástupce Gambrinusu k jeho rozšíření za brány Plzeňského kraje, kam směřoval původně. Nahlédnout „do kuchyně“ piva Gambrinus a prožít zábavné odpoledne s oblíbenou značkou mohou nyní štamgasti z celé České republiky.

Programu Gambrinus ŠtamGast se dvakrát až třikrát týdně zúčastní skupina pěti hospodských a pěti jejich nejvěrnějších štamgastů. Všichni společně absolvují návštěvu pivovaru Gambrinus a ochutnávku nefiltrovaného piva přímo z CK tanků. Štamgasti mají příležitost se setkat se sládky pivovaru, seznámit se s procesem výroby, sami si pivo načepovat a přitom si užít pocitu z oceněné věrnosti.

„Program ŠtamGast jsem si s kamarády z naší vamberské hospůdky opravdu užil. Jsem rád, že jsem mohl nahlédnout do zákulisí Gambrinusu a ochutnat nefiltrované pivo přímo od pramene. Také se mi budou hodit čepovací tipy,“ říká Jiří Jedlička, třítisící účastník programu ŠtamGast, z vamberské Restaurace Na pětce.

Rostislav Šponar, hostinský z Restaurace Na pětce dodává: „Být štamgastem není o tom, že vysedáváte v hospodě a lejete do sebe litry piva. Správný štamgast si umí svoji značku vychutnat, rád se o ní dozví něco víc a umí s kamarády vytvořit v hospodě správnou atmosféru.“

„ŠtamGasti jsou skuteční milovníci Gambrinusu, naši spotřebitelé a štamgasti ve svých oblíbených hospůdkách, kterým takto děkujeme za jejich přízeň. Zvolili jsme netradiční formu, která se setkala s velkým úspěchem, a doufáme, že udělá radost ještě mnoha dalším ŠtamGastům z celé republiky,“ uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Tomáš Hlavenka asistent, Brno » Krakonoše neseženu

Rozhodně mám raději pivo z malých pivovarů. Jako svatební dar jsem dostal domácí minipivovar. Často pijeme Pegas a Dalešice. Nejsou to piva s univerzální chutí z velkých výroben, ale specifické značky. Když je tady na festivalu ochutnáme, můžeme procestovat všechny kraje. Krakonoše v Brně normálně neseženu.

Aneta Pléhová studentka, Brno » Malé pivovary nešidí

Piju pražská piva, ale mám ráda i malé značky, protože si myslím, že se jejich výroba tolik nešidí. Chutnají mi kvasnicová a hutná piva, která nejsou vodnatá a mají výraznou chuť. Pivo radši piju v hospodách než restauracích. Je lepší, když štamgasti bouchají sklenkami o stůl a dělají atmosféru, než když se pořád číšníci ptají, jestli máte dopito.

Michal Křivý automechanik, Brno » Malé vaří piva, která se liší

Větší pivovary jsou velkovýrobny, menší mají své kouzlo. Když je možnost, dám si pivo z malého pivovaru mnohem radši, než nějakou známou značku. Přišli jsme s kolegy právě proto, abychom ochutnali značky, které v Brně neseženeme. Známe je všechny, ale nemáme šanci je zkusit. Chutnají mi, nejsou tuctová a něčím se liší.

Simona Kuncová studentka, H. Králové » Gambrinus nezklamal

Mám radši větší pivovary, ale abych ochutnala něco nového, přijeli jsme sem z Hradce Králové. Takže asi půjdeme od stánku ke stánku a vyzkoušíme nové značky. Na začátek jsem si ale dala Gambrinus, který běžně piju s kamarády, když si jdeme sednout do hospody. Sem tam si pivo načepuju sama, to mi pak chutná nejvíc.

Jaroslav Julínek pracovník v přepravních službách, Brno » Hlavně, když je dobré

Mám rád hlavně dobré pivo. Takže nezáleží na tom, jestli je z malého nebo velkého pivovaru, ale na chuti. Když je hořké, má dobrou barvu, chuť a ještě ho podpoříte skvělým jídlem, tak nic nechybí. Jinak mám ale tři své oblíbené značky, které pijeme s přáteli, a pak zkouším nová piva. Teď jsme například ochutnali Poutníka.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar Vyškov, který má tradici dlouhou přes 330 let, ve stávající podobě končí. Petici proti jeho zrušení podepsalo přes čtyři a půl tisíce lidí. A někteří vyškovští radní nyní uvažují o tom, že si město alespoň koupí ochrannou známku Vyškovské pivo.

S nápadem zachovat ve městě alespoň ochrannou známku piva přišel místostarosta Karel Jurka. „Je to moje aktivita a chci to navrhnout radě i zastupitelstvu. Kdyby to s pivovarem dopadlo špatně, aby se tady alespoň zachovala ochranná známka. Časem se může najít někdo, kdo v tradici vaření piva ve městě bude pokračovat,“ uvedl místostarosta.

Ochrannou známku stejně jako pivovar vlastní stát. Podle ministerstva zemědělství, který ho spravuje, však nyní ochranné známky vztahující se k pivovaru na prodej nejsou.

Jihomoravské pivovary, do kterých patří i vyškovský pivovar, vlastní několik ochranných známek. Většina z nich byla u Úřadu průmyslového vlastnictví zaregistrována v devadesátých letech. Ochranné známky si však Jihomoravské pivovary zaregistrovaly i v letech minulých. Poslední vloni, a to známku TUNNEL.

„Mně se ten nápad líbí. Není vyloučeno, že za rok, za dva tady někdo pivovar postaví. Je to jen otázka peněz. Díky tomu by pak tato zavedená značka z trhu nezmizela. Není to však jen Vyškovské pivo, ale džbán, březňák, generál, havran a další,“ uvedl vyškovský zastupitel a bývalý ředitel vyškovského pivovaru Jiří Piňos.

Podle Piňose může ochranná známka v tomto případě stát desetitisíce až statisíce korun. „To je však jen můj laický odhad,“ dodal.

Registraci ochranných známek pro vyškovský pivovar zařizoval brněnský patentový zástupce Jiří Dohnal. Podle něj lze těžko říci, jakou mají hodnotu. „Tu určí znalec. Přihlíží přitom mimo jiné i k tomu, jak dlouho je známka na trhu, kolik zboží se s touto známkou na trh dostane, jaký je obrat pivovaru,“ uvedl Jiří Dohnal.

Problém je však v tom, že stát městu ochranné známky zřejmě neprodá.

„V současné době žádná z ochranných známek není na prodej. Použít je budou moci na základě licenčních smluv především nájemci nebytových prostor, technologie a ostatních movitých věcí pivovaru Vyškov,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Dita Vrbová.

Zpráva o útlumu pivovaru přišla koncem května z valné hromady Jihomoravských pivovarů, jejímž jediným akcionářem je stát. Podle bývalého člena dozorčí rady Martina Obruči, který byl na ní odvolán, bylo o osudu pivovaru rozhodnuto ještě před valnou hromadou a zástupci z ministerstva zemědělství tam už na ni přinesli seznam pracovníků, kteří budou propuštěni. Z celkem 33 zaměstnanců jich dostalo výpověď 24.

Od poloviny roku zůstane v pivovaru, který se loni při tržbách necelých 34 miliónů propadl do ztráty téměř 30 miliónů korun, jen „likvidační tým“.

„Není to však ukončení výroby, ale jen útlum. Pivo se bude i po 30. červnu vařit dál a to podle požadavků odběratelů. A ministerstvo se bude dál snažit pivovar pronajmout,“ uvedla jeho mluvčí Dita Vrbová.

O zachování pivovaru bojují i peticí

Podle zaměstnanců pivovaru to však skutečný konec je, protože už po první zprávě, že jde do útlumu, začal ztrácet pozici na trhu a další suroviny už ani nenakupuje.

Přesto zaměstnanci i příznivci pivovaru bojují dál. Na ministerstvo zemědělství v těchto dnech odešla petice za zachování pivovaru. „Získali jsme pod ní 4 639 podpisů. Kdybychom je mohli sbírat déle, bylo by jich více, ale vzhledem k tomu, že se blíží termín útlumu výroby, raději jsme ji už odeslali,“ říká její spoluorganizátorka Hana Dostálová.

A do Prahy psal i vyškovský starosta Petr Hájek. „Zpráva o konci pivovaru pro nás byla velmi nepříjemným překvapením. Nehledě k tomu, že se o současném vývoji situace dozvídáme takřka pouze z médií. Zneklidňuje nás budoucí osud tohoto území v památkové zóně. Z hlediska územního plánu je tato lokalita určena pro výrobní činnost, máme tedy obavy, že pozemky budou nakonec využívány nevhodným způsobem,“ uvedl mimo jiné Petr Hájek v dopise ministrovi a vyzval ho k přehodnocení postoje k likvidaci pivovaru.

Měla by ochranná známka Vyškovské pivo patřit tamní radnici? Pište na helena.vaculová@mfdnes.cz

***

FAKTA

Ochranné známky: K Jihomoravským pivovarům se vztahují například: Džbán - pivovar Vyškov - založeno 1680 Desítka - pivovar Vyškov -založeno 1680 Březňák - pivovar Vyškov -založeno 1680 Havran - pivovar Vyškov -založeno 1680 Bira - pivovar Vyškov - zal. 1680 - Vyškovský generál Atlet Vyškovské pivo Vyškovské pivo Řezák

Ochranná známka je označení pro grafické znázornění, tvořené slovy, barvou, kresbou a podobně, sloužící k rozlišení výrobků. Registrace ochranné známky poskytuje právo jejího výhradního užívání. Registraci ochranných známek provádí Úřad průmyslového vlastnictví.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Helena Vaculová

Na brněnském velodromu si až do soboty přijdou na své „pivní gurmeti“. Na zdejším novém pivním festivalu mohou ochutnat přes padesát různých značek. Dobré pití doplní hudební program. Dnes zahraje Petr Spálený, v sobotu vše zakončí Kamelot.

První ročník Brněnského pivního festivalu, který včera začal, nabízí přehlídku malých a často neznámých piv, ale i stánky velkých pivovarů. Ve včerejších odpoledních hodinách zel areál velodromu prázdnotou. Stánkaři, kterých bylo na začátku festivalu snad více než návštěvníků, tak měli čas ochutnávat z nabídky konkurentů. Kolem osmé hodiny večerní už pivo ochutnávalo přibližně šest stovek lidí, pořadatelé ale čekali několikanásobně vyšší návštěvu. „Doufám, že lidi ještě dojdou. Samozřejmě jsem jich čekala víc, ale hlavně, že se jim tady líbí,“ říká organizátorka Zdena Macinková.

„V Brně nic takového nebylo alespoň patnáct let. A myslím, že si tady podobnou akci zasloužíme. Osobně bych lidem doporučila ochutnat klášterní piva, které se vyrábí v malém nákladu u nás, v Belgii, Německu a Holandsku. Ty člověk normálně v hospodě neochutná,“ radí Macinková.

Pivovary akci pojímají především jako možnost se zviditelnit, což je především pro ty menší dost důležité. Potvrzuje to i sládek vařící pivo Svijany, které je na Brněnsku velice oblíbené.

„Snažíme se podobných akcí účastnit v oblastech, kde se naše pivo prodává a v Brně máme hodně příznivců. Naše pivo je jiné než od těch velkých značek. Je stejné jako před padesáti lety a tím se liší od ostatních, nic nešidíme a to lidé poznají,“ míní sládek Petr Menšík. Na rozdíl třeba od nedávno zkrachovalého Vyškovského pivovaru se tady představují malí a třeba i nově vzniklí výrobci, kteří zaznamenali u lidí úspěch.

Mají jedno společné, zachovávají si tradiční český způsob výroby piva i za cenu vyšších nákladů.

„Je to protiváha k nadnárodním korporacím. Jejich pivo sice lidi neurazí, ale ani je nenadchne, navíc všechny piva velkých značek chutnají skoro stejně. Pivo je součást společenského života, a proto na něho lidé kladou větší nároky a hledají alternativy k jiným značkám,“ vysvětluje Menšík.

Podle něj je ale těchto „pivních slavností“ v Česku až moc a to jim škodí.

„Navzájem si berou lidi. Bylo by lepší, kdyby jich bylo méně a byly větší a kvalitnější. Doufám, že se to vyvine tak, že nejlepší přežijí a vytvoří si tradici,“ dodává sládek Menšík. Velké množství podobných akcí potvrzuje i zástupce strakonického Dudáka Tomáš Hušák. „Za léto jich může být i víc než čtyřicet,“ říká.

***

FAKTA

První Brněnský pivní festival

Kde: Velodrom v Pisárkách

Pivovary: Poutník, Starobrno, Pilsner Urquell, Pardál, Gambrinus, Richard, Budějovický Budvar, Krušovice, Master, Kozel, Dačice, Louny, Svijany

Ochutnávky piva: Vždy ve středu, čtvrtek a pátek od 13 hodin. V sobotu již od 9 hodin. Vstupné Středa, čtvrtek, pátek: 60 Kč Sobota: 80 Kč Vstup pro děti do 12 let zdarma

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Václav Prak, s přispěním Michaely Sagitariové

Plzeňský Prazdroj v uplynulém roce pokračoval ve společensky odpovědném přístupu. V regionech, v nichž působí, vynaložil 24,2 mil. Kč na ochranu životního prostředí a 17,4 mil. Kč na společensky prospěšné projekty. Celkově se Plzeňský Prazdroj zaměřuje na deset klíčových oblastí, mezi něž patří například aktivity vedoucí ke snižování spotřeby vody a energie, propagace odpovědné konzumace alkoholu nebo podpora společenského života. Všech deset priorit, stejně jako závazky z minulého období a jejich bilancování, jsou shrnuty v čerstvě vydané Zprávě o společenské odpovědnosti.

SPOLEČNOST

Aktivity Prazdroje významně ovlivňují život v regionech, kde působí. Přímo dává práci více než 2300 lidem a je tak významným zaměstnavatelem, který mj. získal ocenění Zaměstnavatel roku 2010 v regionu Plzeň, ale dalších více než 30 000 pracovních míst vytváří v souvisejících sektorech české ekonomiky. Díky řadě programů, především pak Prazdroj lidem, se ve třech regionech s pivovary Prazdroje realizuje množství společensky přínosných projektů. Jejich celková hodnota dosáhla v minulém roce 17,5 milionu korun.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zatímco ve světovém průměru se spotřeba vody na uvaření 1 hl piva pohybuje kolem 5 hl a české pivovary spotřebují 4,6-7,3 hl vody, pivovarům Prazdroje stačí k uvaření 1 hl piva pouze 4,4 hl, nejmodernější provoz v pivovaru Radegast spotřebuje dokonce jen 3,84 hl vody. Obdobně se daří na poli úspory energií. Při exportu jsou stále více využívány vlaky, čímž se loni podařilo uspořit jízdu 345 kamionů a 390 tisíc silničních kilometrů. Pokračuje rozvoj využitelnosti biologických odpadů jako zdrojů energie, takže do roku 2020 snížíme o 50% emise skleníkových plynů z fosilních paliv ve výrobě. Z veškerého odpadu z našich pivovarů se druhotně využije nebo recykluje 99,7%. Uplatnění nachází především v zemědělství jako krmivo a hnojivo. Do dalšího vylepšování stávajících zařízení loni Prazdroj investoval 24,3 milionu korun.

ODPOVĚDNÁ KONZUMACE ALKOHOLU

Celosvětový program informování o vlivu konzumace alkoholu na lidský organismus, v Česku známý jako Na pivo s rozumem, se zde dále rozvíjí spoluprací s občanským sdružením SANANIM a její službou Promile INFO. Tu využilo v minulém roce 44 tisíc řidičů. Jako odpovědnostní odkaz na všech marketingových materiálech jsme užili webové stránky napivosrozumem.cz. Tento apel se objevil na každém marketingovém materiálu Plzeňského Prazdroje, ale také například na více než čtvrt miliardě pivních etiket. O velkém důrazu Prazdroje na společenskou odpovědnost svědčí i fakt, že Mike Short, jeho předchozí generální ředitel, byl v mateřské firmě SABMiller pověřen právě vedením oddělení Industry Affairs a zabývá se těmito otázkami na celosvětové úrovni.

Právě díky prosazování odpovědné konzumace alkoholu uspěl Prazdroj již po druhé v celonárodním řebříčku CSR Award 2010.

DALŠÍ ZÁVAZKY

Pro letošní a další roky si Prazdroj v oblasti společenské odpovědnosti definoval několik dalších závazků, které jsou shrnuty ve Zprávě o společenské odpovědnosti. Zde je krátký přehled:

Snižovat dále spotřebu vody, tak aby do roku 2015 bylo třeba jen 3,5 hl vody na výrobu 1 hl piva

Do roku 2020 snížit o 50% emise skleníkových plynů z fosilních paliv ve výrobě

Snižovat váhu obalových materiálů

Zvýšit druhotnou využitelnost odpadů z 99,7 % a přibližovat se k hranici 100 %

I nadále pokračovat v podpoře českých zemědělců

Pokračovat v zatraktivňování turistických tras ve všech třech pivovarech – otevření nového Návštěvnického centra v pivovaru Radegast u příležitosti 40. Výročí jeho otevření

Více zviditelnit odpovědnostní aktivitu napivosrozumem.cz, mj. větší viditelností na obalech piv

Zdroj: Ekolist.cz | Tisková zpráva

Pivovar Ostravar zveřejnil termín letošních pivních Slavností. „Dvanáctý ročník Slavnosti pivovaru Ostravar proběhne v sobotu 28.srpna v areálu pivovaru v centru Ostravy. Hlavním tématem největšího svátku dobrého piva a muziky se letos stanou místní party,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý. Také proto dostávají letošní Slavnosti podtitul Partakiáda.

Na začátku června odstartoval pivovar Ostravar nový projekt Fandíme místním partám, který si klade za cíl utužovat a povzbuzovat sílu part na Ostravsku. Prvním počinem nové koncepce se stala výzva, aby se party do projektu zapojily a vytvořily vlastní jméno a logo. Party, které tak učiní do 30.června, začnou brzy získávat slíbené materiály a chystá se pro ně také první výhoda.

Přihlášené party obdrží o prázdninách speciální dresy, samolepky nebo půllitry. Nově navíc získají vstup zdarma na Slavnosti pivovaru Ostravar. Šestičlenná parta tak ušetří na vstupném téměř jeden tisíc korun. A to není vše. Pořadatelé totiž dali letošním Slavnostem podtitul PARTAKIÁDA a připravují pro příchozí party řadu soutěží.

“Při přípravě soutěží PARTAKIÁDY se necháváme inspirovat děním v našich hospodách,” uvádí manažer značky Ostravar Michal Útlý. Jednou z plánovaných soutěží bude například stolní megafotbal pro osm hráčů.

Vedle soutěží nabídnou letošní Slavnosti tradičně také bohatý hudební program. Hrát a zpívat se bude na dvou scénách. Na hlavním pódiu se opět objeví přední české kapely, mj. i třinecká kapela Charlie Straight, která v dubnu získala tři zlaté sošky Anděla. Na vedlejší scéně dá Ostravar příležitost nejlepším místním kapelám, které vzejdou z internetového hlasování příznivců značky Ostravar. Přihlášky k účasti místních kapel na Slavnostech bude Ostravar přijímat od 1.července na www.ostravar.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Slovenské pivovary spestrujú svoju ponuku. Kým veľkí hráči stavili pre toto leto na osvedčenú klasiku a zamerali sa na skvalitnenie svojich značiek, menšie pivovary útočia aj ovocnými chuťami. "Momentálne sme dali na trh Urpiner-Radler, pivo s príchuťou citrusových plodov,“ prezradil pre HN podpredseda predstavenstva spoločnosti Banskobystricky pivovar Ľubomír Vančo.

Bez risku

Aj úspech na vianočnom trhu prispel k tomu, že sa Pivovary Topvar rozhodli pre toto leto zaradiť do svojej ponuky polotmavý 12-stupňový ležiak Šariš Red. "Pôvodne malo ísť o limitovanú predvianočnú edíciu, avšak na základe záujmu spotrebiteľov sme sa rozhodli o zaradenie tejto novinky do portfólia našej spoločnosti,“ vysvetľuje Zuzana Lošáková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar.

Prevratné zmeny na trhu nechystá ani najväčší pivovar na Slovensku, ktorý sa zameral na zvýšenie kvality zlatistého moku. "Hitom tohtoročnej letnej sezóny bude určite tankové pivo. Ide o nový plne automatizovaný systém, ktorý zabezpečuje absolútnu čerstvosť piva,“ prezradila hovorkyňa spoločnosti Heineken Slovensko Hana Šimková a dodáva, že na trhu môžu nájsť už tradičné edície.

Aj čili či vanilka

Dôvodov, prečo sa veľkí hráči nepúšťajú do experimentov, je viacero. "Keď chcú veľké pivovary uvariť jednu šaržu, tak musia uvariť veľké množstvo piva. Ale na jej predaj musia urobiť masívnu reklamnú kampaň,“ vysvetľuje hlavný rozdiel Ladislav Kovács, konateľ spoločnosti Pivovar Kaltenecker. Podľa jeho slov malé pivovary môžu variť aj malé šarže, ktoré si nájdu rýchlejší ohlas u zákazníkov. A tak rožňavský pivovar ponúka na trh aj višňové, kávové, vanilkové či čili pivo.

Práve menšie pivovary sa tak odvážia ponúkať netypické pivá. "Našou novinkou je pivo s názvom Brokát 27 Old Bear. Je vyrobené podľa starej receptúry, keď pivo leží 60 dní v dubových sudoch,“ hovorí Kovács. S citrusovým pivom, tzv. radlerom, prichádza aj Banskobystrický pivovar. "Je to nápoj, ktorý si nedá typicky pivkár, je to pre tých, ktorí chcú trošku sladšiu a inú chuť ako je typické pivo,“ hovorí Vančo.

Netradičné pivá sú však podľa riaditeľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Romana Šustáka okrajovou záležitosťou. Naši pivári sú konzervatívni. "Pred 20 rokmi sa na Slovensku pila zväčša dvanástka, ktorá tvorila 75 percent spotreby. Dnes spotreba dvanástky klesla pod 20 percent a dominuje desiatka,“ uzatvára.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Už pošesté si dají v Číhalíně dostaveníčko milovníci zlatavého moku. Na sobotní odpoledne a večer jsou připraveny Číhalínské pivnosti v areálu Pod lucernou. Jako každoročně bude degustaci pěnivého moku provázet i řada zajímavých soutěží a hlavně hudebních produkcí.

„Pro návštěvníky máme přichystané soutěže v pití piva na ex, turnaj v šipkách o soudek piva a vrcholem bude pojídání párku na čas,“ sdělila jedna z organizátorů Jana Holubová.

Letošní ročník pivností nabídne návštěvníkům celkem šest druhů piv od různých pivovarů, a kromě těch alkoholem oplývajících se v nabídce objevuje i jedno nealkoholické. Samozřejmostí jsou uzené a grilované dobroty.

Většina kapel, které v sobotu večer v Číhalíně zahraje, pochází z Třebíčska, které doplní Vaťák (Kabát revival) ze Dvora Králové nad Labem a Fousatej Hat z Havlíčkova Brodu. Z těch domácích se mohou návštěvníci těšit na Vjetef, Zeus a seznam domácích uzavírá Sociál Band. Kromě hudebních kapel je připraveno i vystoupení čerstvých Mistryň Evropy v hip hopu, které si říkají Devily Ice Flame ze Základní umělecké školy Třebíč.

Pro ty, kteří to mají do Číhalína trochu z ruky, bude přistaven autobus, který zájemce sveze na místo konání. „V plánu máme dva spoje, které pojedou odpoledne do Číhalína a stejný počet bude po skončení akce rozvážet účastníky v noci. Jízdné v obou případech činí 25 korun,“ upřesnila Jana Holubová. První autobus odjíždí už v 16 hodin z Přibyslavic. Jeho trasa vede přes Okříšky, Petrovice, Krahulov, Červenou Hospodu, Třebíč, Račerovice až do Číhalína. Druhý s odjezdem v 17 hodin nabere cestující v Červené Lhotě, Čechtíně, Svatoslavi, Radošově, Koutech, Chlumu Bransouzích, Číchově a Přibyslavicích. Zpáteční rozvoz bude v opačném pořadí ve 2.30 a ve 3.30 hodin.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Lenka Novotná