Na své první pivo, které sládek Zdeněk Lux vypil, si nevzpomíná. „Snad někdy na škole. To bylo ještě v době hliníkových sudů. Moje kariéra s pivem začala až později, na vysoké škole,“ říká.

* Kde člověk studuje, aby se stal sládkem?

U mě to byla Vysoká škola chemicko-technologická, fakulta potravinářská, obor kvasná chemie a bioinženýrství.

* Kdybyste nedělal pivo, co byste mohl z tohoto oboru dělat?

Cokoliv, jakékoliv fermentace...

* Prosím?

Asi bych přešel na víno nebo na alkoholické nápoje, a kdybych nezakotvil ani tam, tak s biotechnologií se v podstatě dá dělat ledacos, třeba odbourávat odpady, čistit vodu... Mé poslední roky na škole však byly zaměřené na pivovarnictví.

* Odkud jste původem? Nejste z nějakého vinařského kraje, kde by se taková volba brala jako zrada?

Přímo z vinařského kraje nejsem, ale z jižní Moravy, vlastně spíše ze střední, z pomezí toho kraje, kde se rozhodujete, zda budete pít slivovici, nebo víno. Mně je blízké obojí.

* Když už jsme u vína, má se dodržet klasické pořadí, že nejdříve se pije pivo a až pak víno?

No jasně.

* A co ti, kteří celý večer pijí víno a pak řeknou: a teď by to chtělo plzeň?

Já dávám přednost pivu, ale pokud bych celý večer pil víno, tak si pak nedám pivo, i když jsem sládek.

* Zajímá vás třeba historie piva nebo jak to dělají jinde?

To ano, ale to všechno se týká profesní stránky. Historii piva znám třeba ještě ze školy. Pokud jde o to, jaké mají pivo třeba v cizině, tak na cestách ochutnávám.

* Jak to bylo dřív? Třeba ve středověku, když ještě nebyly ledničky, to pili pivo teplé?

Ale kdepak, nasekali si led v zimě v řece na kvádry a měli ho potom celou dobu schovaný ve sklepení. Proto se také dělaly tak hluboké sklepy.

* Kdybychom zašli do středověké hospody a dali si pivo, poznali bychom, co pijeme?

Asi byste nad tím chvíli váhal, jestli je to pivo. Jednak by ten nápoj byl kalný -proti tomu, co se nalévá dnes. Nefiltrovalo se. Kvasili kvasinkami, které, když to řeknu jednoduše, někde vzali a tak je tam dali. Nejdříve se kvasilo spontánními kvasinkami, které byly zrovna v ovzduší. Časem byl zachován a udržován kvasničný kmen.

* Vy jste dříve dělal pivo Braník a teď Braník a Staropramen. V čem je výrobní rozdíl mezi značkami?

Každá značka má popsanou recepturu. V ní je složení a celý technologický postup. Kdybych to měl říci ve dvou bodech, tak jde o to, co vařím a jak s tím dál zacházím.

* Receptury jsou tajné?

Je to naše know-how. Nesdělujeme je a jsou jen pro naše potřeby.

* Takže kdyby někdo v Americe začal vařit Braník, bylo by to žalovatelné, nebo by se to těžko dokazovalo?

Pravděpodobně by to šlo, ale nejspíš by to do posledního detailu nikdo okopírovat nedokázal. Pivo má vždy nějaký charakter a ten je dán recepturou. Nevěřím, že by ji někdo dodržel úplně přesně.

* Co z českého piva pochází z Česka? Nejspíš voda, ale dál?

České pivo je kompletně české. Vodu máme vlastní, slad je český, chmel také a kvasničný kmen taktéž. Ten je příslušný dané značce.

* Má pivo nějaké léčivé účinky?

To je poslední dobou vděčné téma. Je pravda, že obsahuje řadu minerálů a je to v podstatě iontový nápoj. Obsahuje vitaminy, přinejmenším vitamin B. Teď probíhají studie o tom, jaké má účinky, ale léčit v pravém slova smyslu se jím nedá. Když je konzumace přiměřená, rozumná, jedno nebo dvě piva denně, tak rozhodně neškodí.

* Stále více je v kurzu nealko pivo. Někdy ten, kdo ho pije, má pocit, jako by také mělo účinky, tlumící, uklidňující.

To může být i vliv sugesce. Pokud jde o složení, přinejmenším je v něm chmel a ten na někoho může mít tyto účinky. Když pijete nealkoholické pivo, tak alkohol necítíte, ale vnímáte přítomnost chmele.

* Kdyby nějaký zarytý pivař řekl, že tohle není pivo, co byste mu odpověděl?

Osobně na to říkám, že to je nealkoholické pivo. Proces jeho výroby je přinejmenším podobný výrobě alkoholického piva, není to limonáda, která by se vyráběla jinak.

* Co pivo vydrží? Když jsem si nechal lahve na balkoně a pražilo na ně tři týdny slunce, tak…

Tak ho radši vyhoďte. Slunce není pro pivo zrovna ideální. Sluneční světlo v pivu rozjede chemické reakce, při kterých nápoj zoxiduje. Může pak dostat nepříjemné příchutě. Na první pohled asi nic nepoznáte, ale nebude příjemně chutnat. Naopak nevadí dát pivo na chvíli do mrazáku, ale nesmí zmrznout, protože pak se oddělí voda od zbytku a tím se všechno zničí.

* Novým trendem je také to, že se pivo balí do plechovek a plastů. Má to vliv na chuť?

Ne, obal, je neutrální a nemá na kvalitu vliv, maximálně na trvanlivost, ale to je všechno. Češi jsou dost konzervativní, mají rádi sklo a sudy.

* Roli může hrát i cenový rozdíl.

To je pravda, ale když jedete na hory, tak si nebudete brát lahev.

* Jak jsem se dočetl, jste turista a cyklista…

Ano, jezdím rád na kole, na in-linech a chodím po horách.

* Podle nového, přísného silničního zákona si vlastně nemůžete udělat cyklotrasu od hospody k hospodě a dát si tam pivo.

Hm, tak to je skutečně problém. Proto si taky dávám nealko pivo. U nás ve Staropramenu vaříme hned dvě, Staropramen a Stellu Artois. Pokud jde o nealko pivo, je to na dobré cestě. Dříve bylo nealkoholické pivo spíše výsměchem zákazníkovi, ale dnes to jsou kvalitní výrobky a bylo by dobré, aby byly v každé hospodě.

* Jak vypadá váš pracovní den?

Spíše jsem manažer než ten, co pivo vaří. Přijdu do práce, podívám se na maily, reporty, a jak vypadala výroba v noci, pak obcházím celý pivovar, abych viděl, jaké jsou případné problémy v jednotlivých provozech. Poté děláme degustaci, což je nejpříjemnější část dne.

* Kolik toho za den pracovně vypijete?

Není toho moc, nicméně degustujeme každou šarži, která se vyrobí, také jednotlivé fáze a suroviny. Je toho dost, ale dohromady tak jedno, jedno a půl piva, víc ne.

* Kdo, když ne vy, je tedy tím „kuchařem“ piva?

Není jednoduché přesně říci, kdo je tu „kuchař“. Na varně jsou lidé zodpovědní za to, že se pivo uvaří, pak máme operátory ve výrobě, kteří ho musí nechat dobře prokvasit, další lidé ho zfiltrují a nakonec pivo přijde do stáčírny. Nejsme minipivovárek, aby to vše zvládl jeden člověk.

* Mají malé pivovary budoucnost? Před válkou jich tu bylo na pět stovek.

Budoucnost mají. Pivovary před válkou však měly velké objemy produkce, což se dnes změnilo. Jsou tu velké firmy, které mají většinový podíl na trhu a na druhé straně existují hospodské pivovary, tedy ty já vnímám jako „malé“, které mají svémísto. Mohou dělat to, co nedělají ti velcí. Nacházejí mezery na trhu.

* Je to dáno tím, že je technologie dostupnější?

Určitě. Dnes není problém si seskládat pivovar doma ve sklepě.

* Takže by to mohlo jednou skončit tak, že si v obchodě koupíte sáček s instantním pivema uvaříte si ho doma?

Všechny ingredience k výrobě si skutečně můžete už dnes koupit. Ale pokud jde o skutečnou výrobu, tak o ní musíte přece jen něco vědět. Jsou jistě i lidé, kteří si doma mohou vyrobit pivo pro radost.

* V hospodě dnes pivo patří k nejlevnějším nápojům. Je to tím, že je ta technologie už tak zaběhlá?

To je zajímavá věc. Někdy je levnější než voda. Když přijdu do hospody, dám si pivo a vidím, že minerálka stála dvakrát tolik, tak mně to jako sládkovi trochu pije krev. Je to zřejmě dáno tím, že Češi pijí pivo hodně a cena je u nás vázaná na tuto velkou spotřebu.

* Co se bude s pivem dít do budoucna?

Přijdou další inovace. Určitě budou existovat takové věci jako ležák, výčepní pivo, ale místo si najdou i nové značky a pivní speciály. A co se také mění, je vliv prostředí. Vznikají různé příjemné podniky, třeba naše Potrefené husy. U piva záleží nejen na tom, jaké pijete, ale také kde a s kým.

***

Je více manažer než ten, kdo pivo vaří. Sládek ZDENĚK LUX však musí degustovat každou šarži. Jan Jandourek Když je konzumace přiměřená, rozumná, jedno nebo dvě piva denně, tak rozhodně neškodí.

Zdeněk Lux Narodil se 21. července 1972 ve Slavičíně na pomezí Valašska a Slovácka. Vyrůstal a studoval do svých osmnácti let v Uherském Brodě; je absolventem gymnázia a Vysoké školy chemickotechnologické. Od roku 1995 působí ve společnosti Pivovary Staropramen. Od května roku 2004 byl vrchním sládkempivovaru Braník, dnes je vrchním sládkem pivovaru Staropramen.

Očima autora Vrchního sládka jsem si představoval původně trochu jako hostinského z obrázků Josefa Lady. Zdeněk Lux však vypadá přesně jako ilustrace svého životopisu: spíše manažer, nenuceně pracovně elegantní, tišší. Fotografům a jejich nápadům vychází vstříc. Můžetemu od pohledu věřit, že je turista a cyklista. Není spontánní vypravěč a na rozhovor s ním je třeba připravit delší seznam otázek. Možná je to však tím, že jsme neseděli v hospůdce.

Zdroj: MF Dnes.cz

Poprvé v životě včera navštívil devětadvacetiletý Marcel Ďuriček plzeňský pivovar Prazdroj a hned neodjel s prázdnou. Stal se totiž jeho letošním stotisícím návštěvníkem.

„Jsem milovníkem piva a přijel jsem se podívat na jeho výrobu,“ svěřil se Marcel Ďuriček, který do Plzeňského Prazdroje přijel s celou rodinou z Poříčí nad Sázavou. Potěšil ho především dar v podobě kartonu piva, který si jako jubilejní návštěvník převzal. „Hned je co pít,“ pochvaloval si.

Pivovar je po zoologické zahradě druhou nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Plzně. Počty návštěvníků rok od roku stoupají. Letos se v porovnání s loňskem návštěvnost zvýšila o dvě procenta. „Přispěla k tomu nová expozice surovin a také fakt, že pivovar se stal součástí sítě evropských industriálních památek,“ sdělil Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Stále více návštěvníků pivovaru je také z řad vozíčkářů. „Návštěvnická trasa je od poloviny června plně bezbariérová. Právě dnes shodou okolností očekáváme jubilejního 111. handicapovaného návštěvníka,“ dodal Jiří Mareček.

Zdroj: MF Dnes.cz

Americký pivovar Anheuser-Busch (BUD) v jednom ze svých posledních reportů o zisku v pozici nezávislé společnosti oznámil mírný nárůst zisku, když se mu dařilo na obou polích působnosti, tedy v pivovarnictví i zábavě. Jednička mezi americkými výrobci piva, aktuálně v procesu převzetí od belgicko-brazilského InBev vykázal zisk 689 mil USD / 95c na akcii oproti loňským 677 mil USD / 88c na akcii. Tržby očištěné o spotřební daň dosáhly 4,72 mld.USD. Analytici v průměru očekávali zisk 93c při příjmech 4,71 mld.BRBRAkcie BUD posilují o 0,15% na 67,35 USD

Zdroj: iPoint.cz | Autor: Beran Michal

Prestižní ocenění britského časopisu Beer of the World získal letos Velkopopovický Kozel. V soutěži World Beer Awards se tradiční česká značka utkala se stovkami pivovarů z Evropy, USA a Austrálie. Kozel je nejprodávanější česká značka na zahraničních trzích. Plzeňský Prazdroj loni prodal 2,6 milionu hektolitrů "Kozla", z toho jeden milion v ČR. Dynamika růstu je ze všech piv největší.

World Beer Awards má čtyři základní kategorie: Lager (ležák), Ale, Stout/Porter a pšeničná piva. Kozel získal titul za Premium Standard Lager, což odpovídá našim světlým ležákům.

"Kozel je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí a věřím, že zpráva o tomto úspěchu jeho popularitu ještě zvýší," řekl manažer pivovaru Velké Popovice Jaroslav Gubiš. Kozel je velmi oblíbený v Rusku, kde se ho loni prodalo přes jeden milion hektolitrů. Poptávka roste také ve Skandinávii. Ve Finsku je se 35 tisíci hektolitry ročně nejprodávanější importovanou značkou vůbec, uvedl Gubiš.

Černý Kozel je lídrem trhu s tmavými pivy v ČR. Celá skupina Plzeňského Prazdroje s pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích prodala loni včetně licenční výroby v zahraničí 10,9 milionu hektolitrů piv.

Zdroj: ČT24.cz

Všichni příznivci dobrého piva a zábavy se již nyní mohou těšit na pivovarské veselí, které Holba uspořádá poslední prázdninový víkend.

Jako každý rok se otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začne Pivovarská slavnost s hudebním koktejlem v podání známých kapel. Pro tuto příležitost se vaří také slavnostní Šerák Speciál. „ Již tradičně pro návštěvníky připravujeme i nějakou pivní lahůdku navíc. Také letos budou mít možnost připít si světlým speciálem z hor, se symbolickou stupňovitostí 13,51," říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel hanušovického pivovaru. 164 hl slavnostního Šeráku teď už 4 týdny pomalu dozrává v ležáckých sklepích, aby získal svoji typickou chuť a zůstane tam až do konce srpna. „ Speciál chce svůj čas, jen tak lze docílit výjimečných chuťových vlastností, které má. Do jeho kvality se dále promítá vyšší podíl sladu i chmele a speciální receptura chmelení. Co se týká chmele, používáme pouze Žatecký poloraný červeňák, jde o nejkvalitnější český chmel proslulý svým typickým aroma," říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba. Díky němu má Šerák Speciál lahodnou hořkost a jemnou chmelovou vůni. „ Je to pivo s vysokou pitelností, tedy po každém doušku máte chuť na další, " dodává Reichl. Na slavnostech bude v provozu na 40 výčepních zařízení, ze kterých poteče nejen Holba včetně speciálu, ale také Zubr, Litovel a slovenský Steiger.

Během slavností do pivovaru zavítají také známí hudebníci a jejich kapely. V pátek bude v pivovaru hostovat Viktor Sodoma a sobotním tahákem se jistě stane večerní vystoupení Support Lesbiens. Pozvání dále přijaly např. Ready Kirken, Confession O5& Radeček, Bludověnka, Holátka a přijede také cimbálovka z Kyjova. Vstupenky budou v prodeji přímo na místě nebo v informačních centrech v Šumperku a okolí od začátku srpna a stejně jako loni každý návštěvník podpoří svojí účastí regionální charitu, na kterou půjde část výtěžku ze vstupného. Program Pivovarské slavnosti a prodejní místa vstupenek budou uvádět plakáty umístěné v celém regionu.

Zdroj: Czecot.cz

Evropská komise by mohla potvrdit chráněné zeměpisné označení České pivo. Půlroční lhůta, během které čeká na případné námitky z ostatních zemí unie, končí právě dnes. Tuzemské pivo je podle odborníků jedinečné, a to jak díky použitým surovinám, tak i technologií výroby.

Prestiž a ochrana před konkurencí, která by mohla být v pokušení využít k marketingu nějaké dobře zavedené značky - to je hlavní přínos chráněných označení původu a zeměpisného označení, které Evropská unie zavedla v roce 1992 jakou záruku kvality.

Podle výkonného ředitele Svazu českých pivovarů a sladoven Jana Veselého pivo označené jako české bude muset být vyrobeno výhradně na území Čech a Moravy, z předepsaných surovin a podle stanovené technologie.

"Státní zemědělská a potravinářská inspekce ta piva bude kontrolovat, jestli - a to se dá laboratorně zjistit - jsou podmínky dodrženy. Pokud ne, tak to bude klamavá reklama se všemi pokutami, průšvihy, obchodními dopady a tak dále. Takže to je taková možnost marketingově se prosadit zejména v zahraničí, ale i na tuzemském trhu pro ty, kteří do toho půjdou a budou o toto označení bojovat," řekl Veselý.

Ochrannou známku původu, kterou uděluje Evropská komise, už v minulosti získaly třeba Hořické trubičky, Budějovické pivo, Štramberské uši, Třeboňský kapr nebo Žatecký chmel.

S Janem Veselým o zeměpisném označení České pivo hovořili v dnešním Ranním interview Radiožurnálu. Jeho záznam najdete v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický, Marika Táborská

Místní pivovar v Domažlicích město neprodá. Správa města se naopak rozhodla investovat do jeho rekonstrukce. Do dvou let ho za 40 milionů korun přebudují na sál, divadlo a galerii. V sousedním menším objektu bude minipivovar a restaurace, které radnice dlouhodobě pronajme. Nájemce budovu buď sám opraví a vybaví, anebo stavbu za osm milionů korun uhradí město. Podle starosty Domažlic Miroslava Macha pivovar zůstane městu.

Radnice po desetiletém jednání s různými investory vypověděla tři roky starou smlouvu pražské developerské firmě Bohdalecká obchodní, která plánovala pivovar a hotel. Město jí čtyřikrát posunulo vydání stavebního povolení. Firma, která pak měla objekt získat zdarma, nestihla podle Macha ani poslední termín 30. června.

Koncem srpna město obdrží studii, kterou zpracovává Regionální rozvojová agentura. V pivovaru vznikne kulturní sál, multifunkční divadlo, galerie a knihovna. "Na podzim požádáme o 40 milionů korun z fondů Evropské unie. Do dvou let bude komplex stát," řekl Mach. Nájmy z pivovaru budou dotovat kulturu, která nebude potřebovat podporu města. Pivovar bude obrovskou propagací Domažlic, dodal Mach.

V objektu bude částečně obnovena i tradiční výroba piva. O výstavbu minipivovaru a restaurace mají zájem tři firmy. Jednou je například skupina kolem Pivovarského dvora Plzeň. Minipivovar má stát osm milionů korun a ročně vyrobit 3000 až 4000 hektolitrů nepasterizovaného piva. Prodávat ho bude jen místní restaurace se 100 místy.

"Pivovar nikomu neprodáme, bude trvale městský," uvedl Mach. Výroba v něm skončila v roce 1996. Plzeňský Prazdroj, který jej vlastnil dva roky, si veškeré zařízení odvezl a areál prodal městu. Z pivovaru zbyla jen spodní třípodlažní budova u silnice a za ní pětipodlažní objekt, kde byly varna a tanky.

Z bývalé spilky vznikne sál pro 400 až 500 lidí, nad ní bude divadlo a galerie, na komíně rozhledna. "Komplex by si na sebe určitě vydělal," řekl Mach. Kulturní centrum má provozovat nezisková firma.

Město chce rekonstrukci dokončit do konce roku 2010, kdy začne s přestavbou kulturního střediska u radnice a kina ve Vodní ulici. Do obou budov, které budou propojeny, vloží město 55 milionů korun. Město využije sklepy pod radnicí, kde obnoví vinárnu a klubové hudební scény. Kapacita sálu zůstane na 300 místech, kino se zmenší ze 400 na polovinu.

Historie pivovaru v Domažlicích sahá do roku 1341, což ho činí jedním z nejstarších pivovarů v Evropě.

Zdroj: iHNed.cz

Pivársku vášeň v sebe už dlhé roky pestuje 58 ročný učiteľ ekonomiky v Spojenej strednej škole v Rimavskej Sobote Július Slovenčák. Svoj koníček však spojil aj so zberateľstvom.

V jednej z izieb bytu, kde býva, sa všetko točí okolo piva, pivných suvenírov, odbornej literatúry, plechoviek a fliaš. Ale najmä etikiet z pív od slovenských, českých a maďarských výrobcov. Má ich dokopy takmer 32-tisíc.

"Zberateľstvu som podľahol už dávno, no na pivné suveníry som sa zameral až v roku 1979. Popri plechovkách, táckach, či perách s pivnými motívmi som zbieral najmä etikety, vtedy ešte z celého sveta. Získaval som ich najmä poštou. Pre mňa najzaujímavejšia boli etikety, ktoré som dostal z exotického Tonga. Spolu sa mi podarilo nazhromaždiť okolo 50-tisíc etikiet," loví Július Slovenčák v minulosti.

Po Nežnej revolúcii a zdražení poštovného sa zberateľ z Gemera rozhodol, že sa už bude orientovať len na získavanie pivných etikiet zo Slovenska a okolitých krajín. Ostatné etikety zo zbierky, a bolo ich asi 40-tisíc kusov, predal. "Asi od roku 1993 teda zbieram len etikety troch štátov. Českých mám vyše 21- tisíc, Slovenských zhruba 5,5-tisíc a maďarských necelých štyri tisíc," sumarizuje Slovenčák. Radí sa tak k najväčším slovenským zberateľom pivných etikiet. No nezostal len pri nich. "Zbieram aj pohľadnice s pivným motívom. Tých mám asi 3 500. Ďalej zbieram zápaľkové krabičky a nálepky, samozrejme s pivným vyobrazením, kalendáriky s pivným námetom, ale aj kreslené a písané vtipy s námetom pivo a pivári. Tých mám vyše dvoch tisíc," poznamenáva ďalej vášnivý zberateľ.

"Etikety mám buď polepené v albumoch, alebo poodkladané v obálkach," pokračuje učiteľ - zberateľ, ktorý je predsedom Klubu zberateľov pivných suvenírov v Rimavskej Sobote. Pivní klubisti z Gemera sa však stretávajú v Rožňave, kde ich stretnutia zastrešuje miestny pivovar Kaltenecker. Jeho majiteľ pripravil nedávno členom klubu pri pätnásťročnom výročí existencie aj milé prekvapenie. "Bolo ním navarenie jednej várky špeciálneho jubilejného piva Rauchbier. Bolo to nadymené polotmevé kvasničkové pivo," vysvetľuje Slovenčák.

A čo ho na zbierke pivných suvenírov a vôbec na pive fascinuje najviac? "Zaujíma ma jeho vyše štyritisícrokov stará história, jeho rôznorodosť, no aj samotný vývoj v grafickej úpravy etikiet. Práve preto ich zbieram," dodal Slovenčák.

Zdroj: Pravda.sk | Autor a foto: Števo Rimaj

– Dobrou zprávu pro všechny, kdo míří na olympijské hry do Pekingu, má Český olympijský dům (ČOD), v jehož prostorách bude k dispozici pivo Pilsner Urquell čepované předními plzeňskými odborníky. O nedostatek piva nemusí mít návštěvníci Českého olympijského domu strach, do Číny putovalo 120 sudů. Plechovkové pivo Pilsner Urquell se podařilo prosadit i přímo do olympijské vesnice, kde budou ubytováni naši sportovci a jejich realizační týmy. Pro úspěšné sportovce navíc slibuje Jan Kovář, sportovní manažer Plzeňského Prazdroje, příjemné překvapení.

„Už na minulých olympiádách jsme se setkali s obrovským zájmem o naše pivo, a tak jsme pro sportovce a návštěvníky ČOD i letos připravili možnost připít si na sportovní výkony pivem Pilsner Urquell. Pro úspěšné reprezentanty máme navíc jedno příjemné překvapení – a to soudky piva s přenosným výčepním zařízením. Celkem s sebou vezu 30 pětilitrových soudků a věřím, že je všechny rozdáme našim olympionikům na oslavu jejich medailí,“ říká Jan Kovář, sportovní manažer Plzeňského Prazdroje.

Celkově odjelo lodí z Hamburku kromě 120 sudů a 150 kartonů plechovek také spousta vybavení potřebného pro správné načepování plzeňského piva včetně výčepní technologie a dalších nezbytných náležitostí (skleničky, podtácky, ubrusy atd.). Ještě předtím, než odplulo do přístavu Xiang, musely se vyřídit nezbytné formality a povolení. Velkou zásluhu na jejich zajištění má i český velvyslanec v Číně pan Vratislav Grepl.

Sídlem Českého olympijského domu bude Gloria Plaza v Pekingu, třicetipatrový hotel, v němž česká výprava zabere dvě patra. Označení ČOD a jejich partnerů bude již před hotelem, uvnitř i na recepci. Ve třetím patře bude velký bar se dvěma výčepními místy, kde bude hostům a sportovcům k dispozici čepovaný ležák Pilsner Urquell, který je generálním partnerem Českého olympijského týmu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vláda do roku 2010, kdy jí vyprší funkční období, podle premiéra Mirka Topolánka nestihne dokončit privatizaci národního podniku Budějovický Budvar. MZe chce nyní Budvar nejprve transformovat na akciovou společnost, což by mělo umožnit jeho budoucí prodej. Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem.

Topolánek dnes po jednání s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem novinářům řekl, že o transformaci Budvaru na akciovou společnost lze uvažovat nejdříve letos na podzim, kdy bude mít vláda k dispozici právní analýzu případné privatizace pivovaru a také garanci zachování nynější pozice Budvaru v rámci známkoprávních sporů s americkou skupinou Anheuser-Bush.

"Vzhledem k termínům a lhůtám, které takový proces vyžaduje, tak se obávám, že už to nebude tato vláda, která tento podnik dá k privatizaci. A i kdyby to udělala, tak určitě ten proces nedokončí. My nemíníme dělat kroky, které jsou nestandardní, a je to vidět na všech těch privatizacích, které jsme zatím dělali," prohlásil Topolánek.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Dva nepříjemné incidenty provází festival Summer in the City, který v pátek obsadil českobudějovický Měšťanský pivovar.

Hlavní tahák, kapela Mig 21, nedostala od pořadatele zaplaceno. Po zvukové zkoušce sbalila aparaturu a odjela. Navíc museli policisté kvůli více jak třiceti telefonním stížnostem festival v půl jedné v noci předčasně ukončit.

„Několik měsíců před koncertem jsme s pořadatelem sepsali řádnou smlouvu, kde stálo, že kapela dostane zaplaceno hned po zvukové zkoušce. Na místě však pořadatel prohlásil, že nemá peníze,“ řekla Dana Skalová z agentury Live Production, která Mig 21 zastupuje.

Divákům, z nichž většina přišla hlavně na Mig 21, se z pódia omluvil za zrušení koncertu osobně zpěvák Jiří Macháček. Řadu rozhořčených fanoušků musela při odchodu z areálu hlídat desítka městských strážníků. Zprávu jako první přinesl Deník.

„Navíc nám organizátor tvrdil, že akce je zdarma a pořádá ji pivovar. Pak jsme se dozvěděli, že to nebyla pravda. Budeme požadovat právní postih,“ dodala Skalová. Pořadatel festivalu Marek Toman z agentury 4 People Production včera celý den nebral telefon.

Z noci na sobotu přijali strážníci okolo třiceti telefonických stížností kvůli rušení nočního klidu. „Hlídka několikrát vyzvala pořadatele, aby zvuk ztišil. Tvrdil, že tak učinil, ale rozdíl v hluku nebyl žádný. V půl jedné strážníci akci ukončili,“ popsala mluvčí budějovických strážníků Kateřina Schusterová.

„Byl to hrozný řev, nedalo se vůbec spát,“ stěžovala si Miroslava Urbánková, která poblíž Měšťanského pivovaru bydlí.

Zdroj: MF Dnes.cz

Přeměna Budějovického Budvaru z národního podniku na akciovou společnost zřejmě nebude tak jednoduchá, jak se zdálo. Možná k ní bude potřeba i zvláštní zákon. Samotný prodej pivovaru by tak mohl trvat roky.

„Teprve na podzim bychom měli mít konečný návrh řešení, který bude třeba dál projednat. Ještě zvažujeme, zda nebude nutné navrhnout Sněmovně samostatný zákon k převedení Budvaru na akciovou společnost. Celý proces by se tím významně prodloužil,“ řekl při návštěvě jižních Čech ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Není tedy jasné, kdy bude pivovar k mání a zda ho stihne prodat ještě současná vláda. Zájem o Budvar, jehož hodnota se odhaduje na miliardy korun, mají velké pivovarnické koncerny.

Hráčem číslo jedna je jeho konkurent Anheuser-Busch, jehož převzetí nedávno oznámila belgická pivovarnická skupina InBev. Koupí Budvaru by vyřešila vleklé známkoprávní spory.

„Spekulace ohledně budoucího strategického partnera jsou předčasné. Jsem ale přesvědčen, že se Budvar musí s někým spojit. Na současném trhu nemůže ani s tak významnou značkou fungovat osamoceně,“ zdůraznil Gandalovič.

Zdroj: MF Dnes.cz

Hostinští či majitelé barů mohou pomocí hudby měnit chování svých zákazníků. Experiment v reálných podmínkách ukázal, že v lokálech, kde hraje hlasitá hudba, pijí muži pivo rychleji a po větších doušcích. Snaha vychovat si dobré pijáky však nemusí být efektivní. Ze starších výzkumů totiž plyne, že v podnicích, kde žádná hudba nehraje, setrvají zákazníci delší dobu. Vědci pozorovali tři sobotní noci po sobě, vždy ve dvou barech, čtyři desítky pijáků piva ve věku 18 až 25 let. Výzkumníci s pomocí majitelů barů zeslabovali a zesilovali hudbu a přitom průběžně zaznamenávali množství a rychlost vyprázdnění sklenic. Muži nevěděli, že jsou sledováni. „Ukázalo se, že intenzita hudby v baru souvisí se zrychlením pití,“ řekl francouzský odborník na lidské chování Nicolas Gueg, který výzkum vedl. Rozdíl se dá kvantifikovat - po zesílení hudby vypijí muži pivo v průměru o tři minuty rychleji než předtím, uvádí studie francouzských výzkumníků, kterou zveřejnil britský odborný list Alcoholism: Clinical &Experimental Research. Sami autoři připouštějí, že závěry vycházejí z málo rozsáhlého experimentu a nemohou být automaticky uplatňovány na všechny ostatní bary. Také poznamenali, že nevědí přesně, proč se zesílením hudby zvyšovala konzumace alkoholu. Možná to podle nich bylo tím, že hlasitá hudba ztěžovala konverzaci a nutila muže méně mluvit a více pít.

Zdroj: Lidovky.cz

Spekulace o tom, kdo se v budoucnu stane novým vlastníkem Budějovického Budvaru, jsou předčasné. V pátek tak reagoval ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) na otázku Práva, zda se horkým kandidátem na privatizaci podniku stane belgický InBev, který před několika dny ovládl americkou pivovarnickou skupinu Anheuser Busch (AB) největšího rivala Budvaru v boji o značku Budweiser.

„Prvním krokem je transformace národního podniku na akciovou společnost, pak teprve bude možné hledat případného zájemce,“ uvedl Gandalovič. Dle jeho vyjádření tedy bude Budvar na prodej. Kdy? To zatím není jasné.

„Pivovar potřebuje strategického partnera,“ zdůraznil ministr, který ale současně nedokázal specifikovat termín převodu pivovaru na akciovku. Se stejným otazníkem nechal i odpověď na otázku, zda bude pivovar prodávat už současná Topolánkova vláda.

Celá operace, která má vést k odstátnění, je na svém začátku. Konsorcium právních a auditorských firem Kříž & Bělina a Delloit & Touche nyní zjišťuje, jak Budvar transformovat tak, aby nebyla porušena jeho práva k ochranným známkám. Řešením by mohl být i speciální zákon, který by tuto problematiku ošetřil. Jeho příprava by ovšem celý proces prodloužila.

Přes jakékoli odmítání spekulací o možných favoritech privatizace je zřejmé, že už nyní jsou minimálně dva. Už zmíněný InBev, nynější držitel dohody Anheuser Busch s Budvarem, na jejímž základě prodává AB na svém trhu v USA budějovické pivo pod neutrální značkou Czechvar. Druhým pak může být dánský Carlsberg, s nímž obdobnou dohodu uzavřel Budvar pro trh ve Skandinávii a Chorvatsku.

„InBev nemusí být nutně jediným zájemcem. Budvar může být zajímavý i pro konkurenty této skupiny,“ zdůraznil Gandalovič. Podle dřívějších prohlášení ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS) má značka Budvaru hodnotu až 30 miliard korun.

Zdroj: Právo.cz

Pivní kuriozity. Správné chlazení. Jak často čistit trubky... Hostem našeho ON-LINE rozhovoru byl pivní expert.

Na vaše otázky odpovídal v neděli večer majitel Pivovarského domu a klubu Aleš Dočkal.

Říká, že "pivní pupek" nevzniká díky pivu, ale jídlem, které k pivu sníte. "Pupek dělá jídlo. Zkuste se měsíc živit pivem (bez jídla) bez jakéhokoliv omezení, určitě Vám pupek nenaroste - pokud už ho nemáte", píše doslova.

Prozradil také, jaká by měla být správná teplota: "Ideální je 7°, méně by to opravdu být nemělo - pivo se pak ochuzuje o spoustu chutí a vůní."

V Česku seženete na 480 druhů piv. Náš host ví, že se dá načepovat i pivo, které má grády. Třiatřicetistupňové pivo se jmenuje X-BEER. S pivem se dají provádět i další alotrie. Takový pivní sekt zatím věhlasu šampaňského nedosáhl. Co není, může být!

Už od rozpadu Československa jsme v pití piva rekordmany. Se spotřebou zhruba 160 litrů na osobu za rok s náskokem vedeme před druhými Iry se 130 litry a třetími Němci se spotřebou 115 litrů.

Karel, Příbram:

Které pivo vám nejvíc chutná a proč?

Dobrý večer všem. Této otázky jsem se obával, ale čekal jsem ji. Opravdu mám nejradši našeho světlého Štěpána z Pivovarského domu, ale to zní jako reklama. Z Českých piv je jenom jedno, kterému se pokud možno vyhýbám. Jinak mám obecně raději ležáky (11-12) než výčepní piva (9-10), občas rád ochutnám nějakou polotmavou 13 - těch je naštěstí hodně, z cizích nějakého belgičana nebo pravý ale.

Pavlína, Cheb

Je pravda, že mě po pivu mohou narůst větší prsa?:-)

Budete-li pít pivo, budete mít nejspíš hlad. budete-li hodně jíst, nejšpíš přiberete. Když přiberete, nejspíš i v žádané partii. Jinak ale souvislost mezi pitím piva a bujným poprsím neexistuje, to patří do říše pivních pověr.

Helmut:

Chutná vám Radler, tj. pivo se Spritem?

Za horkých letních dnů, obzvláště při putování na kole nebo v práci občas piju "kyselého radlera", t. j. se sodovkou. Limonády ale nepiji, tudíž si je nedávám ani do piva. Pivním mixům všeho druhu ale fandím a nad milovníky radlera neohrnuji nos.

Česťa z Prahy:

Kolik piv jste vypil ze den?

Za bujarého mládí jsem občas vypil i víc piv na jeden zátah, ale to mne už dávno přešlo, nepiji pivo na počet.

masterbeer:

Chci se zeptat na jaké místě v pití piva je USA.

Přesné pořadí nevím, nejspíš to bude někde na internetu. Ale pije se tam piva hodně, bohužel drtivá většina piva "výrobně levného", ačkoliv se v USA dá najít obrovské množství opravdu úžasných piv.

bruchy:

Dobrej den, kolik jste vypil druhů piv? A které je nejlepší?

Záznamy si nevedu, ale určitě jsem už ochutnal již stovky druhů, koneckonců jich v jedné z našich restaurací, v Pivovarském klubu, máme minimálně 200. Které je nejlepší - viz předchozí odpověď.

Tom Kropil

Tloustne se po pivě nebo ne?

Po pivě ne. Po jídle, které k pivu sníte.

alfonsblecha

Nejlepší pivo bývá když teče! Ale jinak asi čepované tj. jasné ... !

Nerozumím přesně otázce. Ale u nás samozřejmě platí, že čepované je nad láhvové. V jiných zemích to ale může být jinak. V USA "znalci" upřednostńují lahvové před točeným

Ladislav B.

Dobrý den, dá se chmel nahradit i jinou surovinou?

To se zkoušelo odpradávna, včetně netopýřích křídel. Píseň "Pijme pivo s bobkem" také nevznikla jen tak. Ale chmel je chmel, to se koneckonců uzákonilo již v r. 1516 (Reinheitsgebot).

Kocour:

Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat, jestli už jste zkusil Varnsdorfského Kocoura, kterého vaří nejmladší sládková v České republice.

Nejen pil, ale dokonce jsme ho točili v Pivovarském klubu v Karlíně. Ta mladá dáma má opravdu slibnou budoucnost...

Zdroj: TN.cz

Tak pivovar je na prodej? Obyvatelé Náchoda nechápou: Vždyť městu vynáší peníze!

Zatímco ve čtvrtek radní rozhodovali, že pivovar nabídnou k prodeji, z lidí, jichž se v tu dobu ptala MF DNES, nikdo si prodej nepřeje.

„Blbouni,“ uleví si František Hofman odpočívající na lavičce. „Proč ho chtějí prodat, když není ztrátový? To nechápu. Vždycky to byl náchodský pivovar a dobře se mu dařilo,“ říká starší muž. Zda náchodské pivo nejen brání, ale také pije? „Když mám žízeň a mám chuť na pivo, tak si nevybírám.“ „Jsem proti prodeji. Ať pivovar zůstane městu, však mu vydělává. Proč se ho zbavovat?“ říká Jarda, který s několika dalšími chlapy nakládá nedaleko hlavního náchodského náměstí uhlí. Jeho kolega u nákladního auta se k pivu Primátor také hrdě hlásí: „Abych pravdu řekl, nepiju nic jiného než náchodskou desítku.“

Když pivo, tak Primátor!

tvrdí náchodští patrioti V nedalekém krámku přebírá Ivana Dusbabová pivní sudy se značku jednoho velkého pivovaru, v sudech však není pivo, ale víno. „Pivovar by neměli prodávat. Nevěřím, že až ho někdo koupí, že ponechá značku a že pivovar udrží. Je to to poslední, co ještě radnice má, jen ať pivovar pěkně zůstane městu! A rozhodně by o tom radní neměli čachrovat tajně. Měla by k tomu být velká diskuse,“ říká rozhodně žena.

Nad otázkou, zda náchodské pivo pije, se jen směje: „Vidíte to víno? Samozřejmě, že mám raději to, ale když si dám pivo, tak Primátora!“

Jiří Drbohlav žije v Náchodě od roku 1953 a od té doby také pije Primátora. „Beránka ať prodají, jen pivovar zatěžuje. Pivovar ať zůstane městu!“ rozčiluje se muž s narážkou na hotel, který pivovar provozuje. Také František Doležal míní, že Beránek pivovar moc zatěžuje. „Radnice by to měla vyřešit tak, aby pivovar zůstal městský,“ říká.

Heineken? To není ono Devatenáctiletý Vilém Matyáš studuje v Praze a o snaze města prodat pivovar doposud nevěděl. „To mne překvapuje. Já bych ho neprodal. Je to znak Náchoda. Je to pivo známé po celé republice. V Praze sice není moc v hospodách, ale vídávám ho v obchodech,“ říká mladík.

Prodej pivovaru se nelíbí ani Vladimíru Galbovi. „Je to blbý,“ říká spíše smutně než zlostně.

„Jsem starý domorodec a kdyby do Náchoda přišli třeba Holanďani Heineken, tak by to nebylo ono. Jenom jak dlouho pivovar budovali, kolik do něj nastrkali peněz, a teď by ho prodali skoro za hubičku,“ říká Galba a ukazuje cestu k pivovaru. Když se ptám, jestli pije náchodské pivo, pochválí ho: „Náchodské pivo? Výborné. Stopro výborné.“

Miroslav Šrutek sice nemá trvalé bydliště v Náchodě, ale je tady podle svých slov prakticky pořád. Tomu se prodej nelíbí z jiných důvodů: „Je to moc podezřelé. Vůbec nerozumím tomu, proč se město snaží pivovar prodat. Je to neprůhledné a myslím, že v tom hraje roli něčí zájem. Rozhodně jsem proti prodeji.“

A náchodské pivo pije. „Nevyhledávám ho tak, že bych chodil do hospody jen na Primátora. Ale když ho někde točí, bez problémů ho piju,“ říká muž.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Ležák Pivovaru Náchod zachutnal mezinárodní porotě v Británii. Pivo Primátor Exkluziv 16% ocenili degustátoři jako nejlepší ležák. Vybírali z více než dvou set značek. Pivovar přesto nevěří, že by ocenění časopisu Beers of the World zvýšilo odbyt piva v Česku.

"Tento mezinárodní úspěch jen podporuje názor, že kvalitní pivo může vyrobit i malý, regionální pivovar a vyplácí se sázka na výběr kvalitních surovin a používání tradiční technologie," uvedl generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý.

V kategorii piv typu Ale zvítězil belgický Tripel Karmeliet, za nejlepší pivo typu stout/porter vybrala porota složená z odborníků a novinářů anglický Rouge Shakespeare Stout a pšeničným pivem číslo jedna je německý Kaltenberg König Ludwig Weissbier.

Soutěže se zúčastnilo 250 značek. Hlavatý ale příliš nevěří, že by cena zvýšila odbyt na domácím trhu. "Je to spíš o prestiži značky," řekl iDNES.cz. "Myslíme, že v zahraničí by nám to přeci jen mělo pomoci. Především ve vztahu k největším partnerům hlavně v Anglii, kam se dlouhodobě snažíme prosadit se speciály, a také ve Švédsku," sdělil.

Pivovar Náchod exportuje pětinu své produkce. Spoléhá se především na speciální piva, jako je pšeničné kvasnicové pivo Weizenbier nebo tmavý ležák Primátor Dark.

I přes poměrně nízkou produkci (130 tisíc hektolitrů ročně) je největším pivovarem v hradeckém kraji. Město se nyní pokouší napoduhé pivovar prodat soukromému majiteli za 90 milionů. Od dříve avizovaného prodeje skupině LIF nakonec sešlo, ukázalo se totiž, že Náchod o prodeji jednal jen s touto firmou.

Zdroj: iDnes.cz

V posledním období zhruba dvou let došlo poměrně k razantním změnám v pivovarském odvětví a souvisejících dodavatelsko odběratelských vztazích. To způsobilo, že se pivovar po letech relativní stability a prosperity ocitl v poměrně komplikované situaci.

Lze s velkou pravděpodobností předpokládat , že pivovar bude v nadcházejících několika letech procházet velice složitou obchodní i hospodářskou situací, troufám si říci jedním z nejproblematičtějších v období jeho více než 136leté existence.

Pivovarský průmysl

Pivovarské prostředí je charakterizováno jako vysoce konkurenční, s výrazným nadbytkem výrobních kapacit a s jedním dominantním subjektem na trhu. Velké tuzemské společnosti s významnějším podílem na trhu jsou dnes vesměs ve vlastnictví největších nadnárodních pivovarských společností s ohromným zázemím a podporou mateřských společností. Ekonomickou efektivitu odvětví ovlivňuje obchodní politika lídra trhu, především nastavením jeho cenové politiky a dále množstvím prostředků směřovaných do podpory prodeje. Vedle toho dochází k dalšímu posilování postavení nadnárodních pivovarských společností, zejména akvizicemi do konkurenčních pivovarů a dochází k poměrně rychlé konsolidaci odvětví. Především pak na tuzemském trhu zvyšující se aktivita jednoho z nejsilnějších mezinárodních hráčů pivovarského průmyslu, společnosti Heineken, zvyšuje do určité míry nejistotu v očekávání budoucího vývoje hlavně u menších pivovarů. Jeho akvizice do Pivovaru Krušovice a severočeské skupiny pivovarů Union Drinks zřejmě nebudou jeho posledními kroky v tomto směru. Dá se usuzovat, dle jeho počínání na jiných zahraničních trzích a jeho podnikatelské filozofii, že se nespokojí s pozicí čísla 3 na trhu a bude se snažit v průběhu krátkého období dalšími akvizicemi zvětšit svůj podíl na trhu. Pokud tohoto cíle dosáhne, pak bude trh významně ovlivňován z hlediska fungování dvěma dominantními subjekty (vše ostatní nebude z hlediska funkčnosti trhu podstatné) a lze se jen dohadovat jakým způsobem se bude trh dále vyvíjet a jaký to bude mít vliv na zbylé malé soutěžící pivovary na trhu.

V posledním období lze sledovat na trhu zajímavý jev, a tím je vytváření se skupiny menších nezávislých pivovarských subjektů, ve které participují relativně obchodně i ekonomicky silné pivovary. Pravděpodobně i z deklarovaných prohlášení je to z důvodů určitých obav z vývoje koncentrace v odvětví, posílení pozic obchodní spoluprací ve větším celku a využití synergických efektů podobné skupiny.

Obchodní situace

Obdobné globalizační trendy jaké probíhají ve výrobním pivovarském odvětví lze pozorovat i v obchodních sítích. Stále větší úspěšnosti diskontních typů prodejů čelí tradiční typy supermarketů a hypermarketů remodelingem dosavadních prodejů, přeskupováním, tlakem na zvýšenou efektivitu a hlavně dochází k pohlcování méně úspěšných subjektů na trhu a dalšímu posilování pozic největších hráčů. Tato situace vytváří velké napětí na trhu a ohromný tlak v rámci dodavatelsko odběratelského řetězce. Samozřejmě nejvíce touto situací trpí především subjekty s méně významným, či mizivým podílem na trhu. Tlak na dodavatelské marže je rok od roku větší a v mnoha případech začíná být především pro malé firmy problém udržet některé prodeje v ekonomicky aktivní rovině. Kvalita produkce bez dostatečně profilované značky a významné finanční podpory prodeje dnes již nestačí k udržení podílu na trhu a především výrobci, kteří se v uplynulém období zaměřili na levnou produkci a dodávky privátních značek řetězců, začínají mít velké problémy s udržením se na trhu. Tato situace v off trade sektoru stojí pivovar v průměru cca 2,5 procenta úbytku trhu a dále cca 2-3 procenta snížení obchodních marží ročně.

V on trade segmentu trvá nepříznivý vývoj několik posledních let. Trh je více méně rozdělen a probíhá nelítostný souboj o každou, dnes již i malou, gastro provozovnu. Boj o gastro trh navíc probíhá ne zcela rovnou podnikatelskou soutěží na trhu, ale systém je deformován různými formami přeplácení jednotlivých provozovatelů gastro zařízení ze strany pivovarských subjektů. Navrch samozřejmě mají společnosti, které pro tyto účely disponují s dostatečnými zdroji a postupně tak krok za krokem ukrajují podíl na gastro segmentu slabším subjektům na trhu. Jeden z mála dřívějších prvků obrany, lokální patriotismus pod tíhou peněz a masivních reklamních kampaní zvolna slábne a zejména mladší generace je výrazně ovlivňována především televizní reklamou. Díky nutné „investiční“ podpoře se také výrazně snižuje oproti minulosti efektivita on trade segmentu trhu. Roční pokles odbytu v on trade sektoru na tuzemském trhu v posledních letech činil okolo pěti procent a pivovar Náchod zatím nenašel cesty jak tomuto poklesu čelit.

Export je jedním z potenciálních kanálů jak sanovat pozvolný propad tuzemského obchodu. Je však nutné si uvědomit, že obdobná situace jako je u nás je i v celé Evropě tzn. přebytek výrobních kapacit a pozvolný pokles trhu s pivem (v Německu je předpověď pro tento rok pokles 4 procenta). Projevuje se to přetlakem piva v nabídce na trhu a samozřejmě jej provází cenový pád a výnosnost obchodu. Situaci navíc umocňuje poměrně dramatické posilovaní koruny v posledním období (až o 25 procent za rok). A tak namísto v minulosti určitého zlepšování výnosových marží tuzemského obchodu se export v některých případech stává spíše určitou přítěží. Pro obchodování mimo kontinent je pivo problematická komodita z hlediska dopravních nákladů, nese sebou zvýšené náklady na budování prémiové značky a není to cesta malých společnosti, pokud nemají v daném regionu strategického silného partnera. Do loňského roku se pivovaru vcelku dařilo nahrazovat propad tuzemského trhu právě nárůstem exportu (nyní již 20 procent z celkového odbytu). Bohužel situace s posilováním koruny tuto cestu výrazně zkomplikovala a spíše se jeví, že pokud trend posilování Kč bude dále pokračovat začne pivovar zvažovat u některých, i dlouhodobých kontraktů, jejich další pokračování z hlediska efektivity.

Dodavatelé

Globalizace se nevyhnula ani dodavatelskému řetězci, především pak u energií a materiálů. Výroba klíčové suroviny, tuzemského sladu, je u nezávislých subjektů (nepivovarských sladoven) z velké části koncentrována do rukou jednoho výrobce (83 procent), který výrazně svoji obchodní politikou ovlivňuje dění na trhu s touto komoditou. Cena právě této suroviny zkomplikovala finanční situaci pivovaru v konci loňského roku, kdy došlo k nárůstu o více než 70 procent. V kombinaci s pohybem cen ostatních surovin a energií to obnáší meziroční nárůst na nákladech cca osm procent, které lze jen těžko jednorázově nahradit nárůstem tržeb, či vnitřními úsporami. Zatím se bohužel nedá očekávat ani návrat k původní úrovni cen sladů (vlivů na cenu je víc a jsou globálního charakteru), ale spíše lze vzhledem k vývoji očekávat další i když snad už pozvolnější nárůst.

Vývoj pivovaru

Ze současných znalostí trhu a vývoje cen lze pro další období předpovědět zhruba čtyři základní cesty vývoje situace v pivovaru do budoucnosti. Všechny tyto varianty vychází z nějakých předpokladů a samozřejmě je možná případná i jejich kombinace. Je nutné si uvědomit, že ve všech variantách je zmiňován provoz a vlastnictví Hotelu U Beránka (resp. přístavby), ale to není podstatou problému. Jádro je v uzavírajících se nůžkách mezi náklady (viz. zmíněný skokový posun u klíčové komodity) a reálně možnými dosaženými výnosy z provozu pivovaru, problém hotelu jen celou věc urychluje v horizontu relativně krátkého časového období. Z hlediska dlouhodobého vývoje lze v určité fázi asi předpokládat nárůst zájmu a výnosnosti tradiční konzervativní produkce popřípadě speciálních piv související s vývojem životní úrovně a pokračující globalizace. Problém je, že si dnes nikdo netroufne odhadnout časový horizont a význam těchto dopadů na profitabilitu. Jedno je ale asi poměrně jednoznačné a to, že toto období bude spíše delší (cca 10-15 let) a je nutné právě nadcházející roky nějakým způsobem nejen doslova přežít, ale využít jej právě k budování potenciálu pro budoucnost (budování značky a trhů). To se ale nedá dost dobře dělat bez dostatečného finančního zázemí a stability společnosti.

Ve všech variantách je navíc nutno kalkulovat jako poměrně velké riziko případnou havárii strojního zařízení většího rozsahu (lahvárenská linka) a nutnosti rychlého a finančně náročného (v řádech i desítek mil. Kč) řešení, pivovar v současné době nemá akumulovány zdroje na podobný typ investice, díky úhradám ztrát vytvořených v letech 1997-1998

I. Pokračování dosavadního stavu

Při stávajícím držení a provozování Hotelu U Beránka dojde poměrně rychle ke komplikacím v peněžním toku (vlastně již reálná situace), které mohou vést v určitém poměrně krátkém časovém horizontu ke finančnímu kolapsu. Pokud by se měl pivovar vydat touto cestou nutně na ni musí reagovat níže zmíněnou variantou č. II., ale s tím, že problém provozování hotelu celou situaci urychlí. Asi nejhorší možná varianta bez dostatečné perspektivy.

II. Cesta redukce nákladů

Jedno z potenciálních řešení, které by snad vedlo k přežití pivovaru v delším horizontu má však několik základních předpokladů. Znamená to minimalizovat veškeré možné náklady (obchodní činnost, údržba,…) tak, aby se podařilo zachovat pokud možno vyrovnaný peněžní tok. Varianta předpokládá jako samozřejmost zbavení se břemene provozování hotelu.

mínusy:

-rychlé snížení objemu odbytu přechodem na pivovar vysloveně regionálního charakteru (cca 50 – 60.000 tis. hl)

-v určitém časovém horizontu redukce stavu personálu v řádech spíše desítek procent, snížení kvality personálu

-redukce nákladů na údržbu a snížení kvality technického stavu zařízení a následně i kvality produkce, v dlouhodobém horizontu pak zvýšené náklady na investiční činnost

plusy:

-zachování nezávislosti

III. Odtížení od břemene hotelu

Varianta předpokládá odprodej Ubytovacího zařízení U Beránka (majiteli Městu Náchod) a zbavení se provozování hotelu. Tato varianta je řešením na určité období k překlenutí finančních problému resp. svým způsobem odkladu budoucích objektivních potíží. Pivovaru se v počáteční fázi finančně uleví a část prostředků z výnosu případného prodeje a splacení závazků z úvěru může posloužit k jednorázové podpoře prodeje. Objem takovýchto prostředků je však vzhledem k vývoji trhu a potřebám pivovaru z dlouhodobého pohledu nedostatečný a je otázka, zda by to nebylo spíše plýtváním bez dlouhodobějšího efektu.

mínusy:

-nedostatečné množství k razantnější podpoře obchodní činnosti, po čase návrat k postupné redukci domácího trhu

-postupný propad do ztrát, pokles výkonnosti s následné finanční problémy

plusy:

-bezprostřední oddálení problémů v peněžním toku

-zachování nezávislosti

-objem prostředků z výnosu prodeje (po vypořádání závazků), které bude možné použít k obchodní podpoře

-soustředění se pouze na vlastní činnosti související s pivovarským sektorem

-omezená podpora obchodní činnosti

IV.Posílení finanční síly společnosti

Varianta A

Varianta předpokládá odprodej Ubytovacího zařízení U Beránka a zbavení se provozování hotelu stejně jako v předcházejícím případě a dále investování finančních prostředků do společnosti pro dlouhodobý rozvoje obchodní činnosti (budování značky, podpora gastro sektoru,…) ze strany majitele.. Je nutné si uvědomit, že v případě podpory obchodní činnosti se jedná o poměrně dost velkou částku, která pokud takováto cesta má mít smysl musí být v řádech spíše desítek mil. Kč (vychází se z aktuálních znalostí situace na trhu). Samozřejmě je tato cesta dosti riziková vzhledem k dynamickému rozvoji trhu. Vzhledem k určitým omezením spojených s podnikáním pod veřejnoprávním subjektem jakým právě město je, má tato cesta do určité míry trochu svazující charakter a je určitě náročnější na celkový objem finanční podpory. Dále tato varianta neřeší příslušnost k větší pivovarské skupině na trhu se všemi synergickými pozitivy (vyjednávací síla). U veřejnoprávního subjektu navíc hrozí problém komunikace na veřejnost (vložení prostředků do společnosti vers. ztrátové hospodaření)

mínusy:

-velký objem finačních prostředků v řádu několika desítek miliónů do obchodní podpory

-vysoké riziko z hlediska návratnosti prostředků

-odčerpání (odčerpávání) značných prostředků z rozpočtu města

-problematická komunikace dlouhodobějších ztrát vně společnosti

plusy:

-dlouhodobé budování značky na trhu s budoucností pro pivovar

-stabilní finanční zázemí

-zachování nezávislosti

-zachování kontroly ze strany města

Varianta B

Varianta předpokládá aktuálně diskutovaný prodej strategickému partnerovi. V této variantě je předpoklad odprodeje Ubytovacího zařízení U Beránka a zbavení se provozování hotelu tak, že město ze získaných prostředků prodeje akcií společnosti odkoupí část podniku.

mínusy:

-v případě odprodeje ztráta nezávislosti a ztráta možnosti jakékoli další kontroly vývoje společnosti, účast v orgánech společnosti má pouze hodnotu toku informací

-riziko pohlcení společnosti velkým subjektem a ztráta nezávislosti

plusy:

-dlouhodobé budování značky a trhu s budoucností pro pivovar

-stabilní finanční zázemí

-synergie z příslušnosti k velké pivovarské skupině

-zisk prostředků pro město.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod

S koupí americké pivovarnické skupiny Anheuser-Bush vyrábějící pivo Budweiser zdědí belgická společnost InBev více než sto soudních pří ve 30 zemích světa s českým pivovarem Budějovický Budvar, který značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než 60 státech.

Dá se očekávat, že ve snaze vyhnout se vysokým soudním nákladům by InBev mohl státem vlastněný Budvar koupit, napsal list Wall Street Journal. Jestliže se tak InBev nerozhodne, může bez potíží zvýšit prodej Budweiseru na nových trzích, jako jsou Čína, Indie nebo Latinská Amerika, kde je právní postavení Budvaru slabší.

Nový gigant Anheuser-Bush InBev ale nebude moci svou hlavní značku globálně propagovat. Místo toho by musel uvádět na trh směsici značek Budweiser, Bud, Anheuser-Bush nebo dokonce AB-B. Takový přístup by pravděpodobně zlatokopy z InBevu nepotěšil, domnívá se list.

Kdyby Anheuser-Bush InBev svého českého dvojníka koupil, mohl by velmi dobře zavedenou značku Budweiser zachovat pro své americké pivo a propagovat Budvar jako český export pod značkou Czechvar. Pod ní se Budvar prodává v USA už nyní za pomoci distribuce poskytované Anheuserem. Tato symbióza je výsledkem dohody, že Budvar se na americkém trhu vzdá předpony Bud výměnou za to, že se bude jeho pivo prodávat jako prvotřídní import v největší americké distribuční síti.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její obměny přes století. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Koupě Budvaru by mohla přijít na dvě miliardy dolarů (asi 30 miliard korun), uvedl deník. Odkazuje přitom na českého ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který tuto sumu předběžně zmínil jako hodnotu ochranné známky Budweiser. Česká vláda chystá prodej Budějovického Budvaru ještě před tím, než jí v roce 2010 vyprší funkční období. Její spěch je pochopitelný. Opoziční ČSSD již nyní vyhlašuje do světa, že když vyhrají volby, tak Budvar prodávat nebudou, proti jsou samozřejmě i komunisté.

Zdroj: Haló noviny.cz

Stesky hospodských štamgastů nad drahým pivem mají své opodstatnění. Alespoň v případě, že dávají přednost točené desítce. Její cena totiž roste ve srovnání s ostatními potravinami výrazně rychleji.

Zatímco v roce 1997 jste si mohli za průměrný měsíční plat poručit 1 172 piv, nyní si jich objednáte pouze o osm více. To je ve srovnání s vývojem cen jiného zboží velký rozdíl.

Kdyby stejným tempem zdražovalo třeba máslo, stojí nyní čtvrt kila na pultech obchodů kolem padesáti korun a za litr mléka bychom platili třicet korun.

Znamená to, že pivovary zdražují, protože vědí, že pivaře od popíjení jejich oblíbeného moku neodradí ani stále rostoucí účet při placení?

Točené zachraňuje zisky

Ne tak docela. Výrobci si spíše vynahrazují mizivé zisky, které mají z prodeje lahvového výčepního piva, dříve označovaného jako desetistupňové.

"Zisky přinášejí ležáky a speciální piva. Na lahvové desítce jsou marže minimální," potvrzuje Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Do lahví pivovary stočí zhruba 49 procent své produkce, v sudech skončí 44 procent. Zbytek připadá na plechovky a cisterny. Ačkoliv jde o stejné pivo se stejnými náklady, nůžky mezi cenou lahvové a sudové desítky se stále více rozevírají.

Podle analýzy MF DNES, která srovnávala vývoj cen piva za posledních 14 roků, zdražila lahvová desítka od roku 1994 o 45 procent, cena točené však stoupla o 160 procent. Důvodem je především obrovská síla obchodních řetězců, které se snaží držet cenu nejprodávanějších druhů piv co nejníže.

"Levné pivo je hlavní lákadlo, na které natáhnou lidi do krámu. A když už je tam obchodníci mají, zákazníci zpravidla nakoupí i spoustu jiných věcí," říká k taktice řetězců Veselý.

U restaurací je situace opačná. "Zdražit pivo pro restaurace je mnohem jednodušší, u řetězců je obrovský tlak na cenu. Někdy se nepodaří vyjednat její zvýšení ani několik let po sobě," vysvětluje šéf Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

Podíl na rychlejším zdražování piva pro hospody však mají i vysoké investice pivovarů do jejich vybavení. "Za posledních deset let vzrostl počet restaurací zhruba o 70 procent. Stoupají tak náklady na rozvoz piva, výčepní zařízení i další zařízení pro restaurace," uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Ani největší český pivovar, který ovládá téměř polovinu trhu a za loňský rok měl čistý zisk téměř čtyři miliardy, se nevymyká pravidlu, že cena sudového piva stoupá rychleji než lahvového.

Dobrým příkladem je vývoj ceny u nejprodávanějšího českého piva Gambrinus: v roce 1994 stál lahvový Gambrinus ve velkoobchodech zhruba o padesátník víc než jedno pivo ze sudu. Aktuální cena lahvového Gambrinusu pro obchodníky je však téměř o dvě koruny nižší než u piva v sudech.

Ti největší odběratelé z řad velkoobchodů však nakupují ještě výrazně levněji. Zatímco obvyklá velkoobchodní cena za lahev Gambrinusu se pohybuje kolem 8,70 Kč bez daně, největší řetězce za něj platí jen něco málo přes sedm korun.

Když pak hypermarket dá pivo do akce, koupí ho spotřebitel i s daní za nižší cenu, než za něj zaplatí třeba majitel malé prodejny ve velkoobchodě bez daně.

Vzorovým příkladem je současná nabídka jednoho z řetězců, který prodává výčepní Gambrinus za 7,90 Kč. A zákazníci na takto sníženou cenu dobře slyší – podle mluvčí tohoto prodejce stoupá zájem o pivo v akci více než trojnásobně.

Přestože zástupci pivovarů již několik měsíců upozorňují na nevyhnutelnost zdražení, s největší pravděpodobností k němu nedojde dříve než před Vánocemi.

Nahrává tomu několik okolností: v tu dobu už bývá jasná cena klíčové suroviny – sladovnického ječmene – z nové úrody, výrobci také vědí, o kolik se zvýší ceny energií pro další rok.

Plzeňský Prazdroj, podle kterého se ostatní pivovary obvykle řídí, navíc v posledních čtyřech letech třikrát zdražoval právě v listopadu nebo v prosinci.

Prazdroj se navíc nemusí bát ani přílišného poklesu poptávky. Vánoční období bývá navzdory chladnému počasí jedním z vrcholů sezony, protože lidé si na svátky často dopřávají klasické značky, jako je Pilsner Urquell či Budějovický Budvar.

Zda se ke zdražení chystá, či nikoliv, však Prazdroj odmítá komentovat. Jeho prohlášení by totiž mohlo být antimonopolním úřadem vnímáno jako návod pro ostatní výrobce.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk