Zdeněk Mikulášek je humpoleckým rodákem. Po maturitě na gymnáziu Dr. Aleše Hrdličky absolvoval obor tělesná výchova - geografie na fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze a začal na gymnáziu učit. „Dostal jsem se do situace, kdy moji kolegové byli moji bývalí profesoři. Bylo to zajímavé, myslím si ale, že jsme si rozuměli a vycházeli spolu dobře,“ vzpomíná. Na gymnáziu učil šestnáct let.

Po letech strávených ve škole nesouhlasí s názorem, že chování dětí je stále horší. „Myslím si, že je to hlavně v osobnosti učitele. Když je kantor dostatečně silnou osobností, dokáže děti zvládnout. Mluvím ale o výuce na gymnáziu, nemohu posuzovat základní nebo učňovské školství, protože nemám takovou zkušenost.“

Od roku 2000 pracuje Zdeněk Mikulášek v Rodinném pivovaru Bernard, kde má na starosti public relations, tedy i styk s veřejností. „Byl to pro mě obrovský zlom, po šestnácti letech odejít ze školství do soukromé firmy. Neodešel jsem ze školy kvůli tomu, že by mě učit nebavilo. Dostal jsem ale zajímavou nabídku, která se neodmítá. Byla to pro mě výzva zkusit dělat něco jiného. Mám na starosti komunikaci s médii, aktualizuji webové stránky, jsem členem redakční rady našeho časopisu Vlastní cestou, hodně času mi zabírá organizace reklamních akcí, především Bernard Festu, což jsou dřívější pivní slavnosti,“ vyjmenovává Zdeněk Mikulášek některé ze svých aktivit. „Naučil jsem se nevnímat problém jako problém, ale jako výzvu. Když se mi podaří nějaký problém vyřešit, tak mě to nejen potěší, ale získávám i výhodu proti ostatním.“ Od dětství sportuje. „Chodil jsem do Sokola, už jako osmiletý jsem uměl salta. Po osmašedesátém ale všechny vedoucí vyhodili a přišli tam noví, kteří nás chtěli učit kotouly…! Začal jsem tedy chodit na basket k panu Műllerovi, mému tělocvikáři ze základní školy,“ vzpomíná Zdeněk Mikulášek.

Za Humpolec hrál národní basketbalovou ligu, několik let byl i hrajícím trenérem. „Většinu družstva tvořili odchovanci z Humpolce. Vždycky jsme ale museli družstvo doplnit o jednoho nebo dva vysoké hráče, hrával s námi Ivan Nehasil z Pelhřimova nebo Rosťa Štěpán z Tábora. Základ týmu ale tvořili hráči z Humpolce, kteří v letech 1974 a 1975 dvakrát vyhráli mistrovství České republiky žáků.“

Sám žáky také několik let trénoval. „Mám na to hezké vzpomínky, v jednom ročníku jsme skončili na šestém místě v republice. Jeden z mých bývalých svěřenců Ondřej Dygrýn dnes hraje extraligu, Jakub Němec je v první lize."

Příprava Bernard Festu ho zaměstnává po celý rok. „Jakmile skončí festival, začínáme připravovat příští ročník. Loni jsme měli smůlu s kapelou Chinaski, kdy v týdnu před festivalem zahynul při nehodě jeden z jejích členů. Máme ale potvrzenu jejich účast na letošním jubilejním patnáctém ročníku. Nabízí se nám mnoho kapel, které by chtěly na festivalu vystoupit. Nechceme ale zvát revivalové skupiny. Tak jako má pivovar slogan „vlastní cestou“, snažíme se podle toho vybírat i program,“ říká Zdeněk Mikulášek.

Pivovar Bernard zastupuje i na úrovni Českého svazu pivovarů a sladoven v Iniciativě zodpovědných pivovarů. Ta vytvořila etický kodex upravující chování pivovarů v reklamě. „Úkolem komise je ukázat Evropské unii, že jsme schopni určité samoregulace, že nemusíme čekat, co nám povolí nebo zakážou. Iniciativa také připravila kampaň Za bezpečný návrat, která vyzývá mladé lidi při víkendových akcích, aby se dohodli, že ten, kdo bude řídit, nebude pít alkohol,“ dodává Zdeněk Mikulášek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Dvě stříbrné medaile přivezli do Velkého Března zdejší pivovarníci z první letošní soutěže v Táboře. O víkendu obhájili právo označit své pivo Březňák Pivní pečetí.

Druhá místa získal čtrnáctistupňový Březňák v kategorii speciálů a poté i v závěrečném vyhodnocení mezi všemi přihlášenými vzorky. „Na závěr znalci hodnotí dohromady všechna piva, která byla do třetího místa v jednotlivých kategoriích,“ popsal Josef Vejlupek z marketingu společnosti Drinks Union.

Bronzovou Pivní pečetí bylo velkobřezenské pivo dekorováno v kategorii tmavých výčepních piv.

V soutěži se představilo 300 vzorků od 68 českých a slovenských pivovarů. Za Jubilejní ležák si absolutní vítězství odnesl krušovický pivovar, který je stejně jako pivovar ve Velkém Březně součástí skupiny Heineken Česká republika.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Je to zvláštní pohled. Z jedné strany toužimský zámek, o nějž soukromý investor nejeví zájem, z druhé strany přilehlý pivovar, který patří městu.

A jedině pivovar se probouzí k životu, i když Toužim by si přála, aby totéž zažíval celý památkový komplex ve městě. Bohužel. Toužim vlastní pouze pivovar. Jeho obnova bude stát přibližně 60 milionů korun. Touto sumou město pochopitelně nedisponuje, ale do rekonstrukce pivovaru se pustilo s velkou vervou.

Po dokončení by zde měla být obřadní síň, kulturní sál, kino a prostory pro další kulturní akce. Součástí budovaného komplexu by měl být i pivovar rodinného typu. Pivo by se tedy vařilo přímo před zraky konzumentů.

To je ale budoucnost. Aby pivovar mohl žít, k tomu je třeba nejenom peněz, ale také vůle a snaha městského úřadu rekonstrukci začít a také sehnat peníze, které si jeho oprava vyžádá.

„Na tuto akci se snažíme využít i dotace ze státního rozpočtu, především z kapitoly architektonického dědictví,“ uvedl starosta Toužimi Antonín Vrána.

Miliony na opravu střechy toužimského pivovaru už obec získala, ovšem rekonstrukce celého památkového objektu si vyžádá přibližně 60 milionů korun. „Kromě záchrany samotné budovy musíme obnovit a zrekonstruovat inženýrské sítě a také vybudovat zeď u pivovaru, která spadla,“ nastínil objem prací toužimský starosta.

Kromě toho se Toužim potýká s vandalstvím, které je v zámku a přilehlém pivovaru prakticky na denním pořádku. „Zámek už téměř vandalové a zloději rozebrali, z toho zbyly jen obvodové zdi. To, co jsme ale na pivovaru už opravili, to nemůžeme, ani nechceme nechat rozkrást. Je to stále dokola. Pivovar je náš, ale zámek je v soukromých rukách. A to je rozdíl,“ dodal starosta Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Ivana Kalinová | Foto: Daniel Seifert

So striebornou českou pivnou pečaťou sa vrátili z 19. ročníka Slávností piva v Tábore, ktoré sa konali od 3. do 6. februára, zástupcovia spoločnosti Banskobystrický pivovar. Po minuloročnej účasti a druhom mieste ich svetlého 10-percentného výčapného piva sa pivovarníkom spod Urpína podaril zaznamenať ďalší úspech, keď v uznávanej degustátorskej súťaži tentoraz ocenili z produkcie banskobystrického podniku druhou priečkou aj 12-percentný svetlý ležiak.

"Pre nás je toto ocenenie ďalším dôkazom, že napriek rastúcej nadvláde medzinárodných výrobcov europív dokáže aj malý tradičný slovenský pivovar vyrábať výnimočné slovenské pivo, ktoré vedia oceniť tiež českí odborníci," dodal k úspechu po návrate z Tábora obchodný riaditeľ banskobystrického podniku Peter Handlovský.

V medzinárodnej konkurencii 67 pivovarov (58 českých, päť slovenských, dva poľské, jeden belgický a jeden taliansky) sa tento rok uchádzalo o titul Česká pivná pečať 280 vzoriek pív. Banskobystrický pivovar získal v tomto ročníku ocenenie v kategórii Svetlý ležiak Prémium ako jediný slovenský výrobca piva.

O rastúcej kvalite novej značky penivého moku z Banskej Bystrice, za ktorou po zániku pivovaru Urpín stojí slovenský finančný kapitál, svedčí aj skutočnosť, že v ostaných dvoch rokoch získali výrobky z novej produkcie podniku na slovenských a českých súťažiach štyri prestížne ocenenia.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | Autor: TASR

I tuto stránku měly jinak úspěšné reprezentační slavnosti piva a minerálních vod v Táboře.

Místní hospody a restaurace měly minulý týden s návštěvníky utrum.

„Návštěvnost byla nulová. Zavírali jsme namísto o půlnoci už v devět hodin večer. Lidé nechodili, ale dalo se to čekat,“ říká vedoucí jamclubu Poslední nota Kateřina Kramarovičová. Odhadla, že tržby za čtyři dny slavností klesly asi o polovinu.

„Loni rozdíly tak markantní nebyly. Asi to bylo tím, že byl náš podnik nový. Taky účast na slavnostech byla podle mě letos vyšší,“ uvedla Kramarovičová, která oslavu zlatavého moku také nakonec nevynechala.

O nic lépe na tom nebyla restaurace U Rytíře na Křižíkově náměstí. Tržby klesly až o 70 procent.

„Obědy byly dobré, ale večery hodně slabé. Zasáhlo nás to hodně, protože sem chodí zejména pivaři,“ sdělil spolumajitel Josef Svatek, který má na starost i restauraci U Dvou koček na Starém městě. Jak uvedl, tam pivní slavnosti nedosáhly.

„Přes slavnosti jsem v práci nebyl, pouze jeden den v herně Havana na Křižíkově náměstí. Tam je to spíš o výherních automatech, takže jsme nic nepocítili. Myslím, že hůř na tom byly spíš klasické bary a restaurace,“ poznamenal barman Jan Šimík.

Vše proběhlo v klidu

Devatenáctý ročník slavností piva měl rekordní účast nejen mezi pivovary, kterých se o titul Česká pivní pečeť přijelo utkat 67, ale i u návštěvníků.

Díky zvýšené kapacitě prostor hotelu Palcát, se na slavnosti vešlo 4000 příchozích.

„Jsem spokojený, že se nikomu a nikde nic špatného nestalo. Lidem se to líbilo, ale byly problémy s hlučností. Propříště musíme udělat kompromis. Rádi bychom tu měli i více zahraničních pivovarů, ale vše závisí na vývoji současné hospodářské krize,“ zhodnotil slavnosti pořadatel Alois Srb. Dodal, že hospodám a restauracím ubližovat nechce.

„Je to jednou ročně a rádi bychom s nimi spolupracovali. Mohli bychom jim poskytnout například část stánků s pivy nebo pivovarskou nabídku. Zatím jsem se na tom s nikým nedomluvil, je to pro ně asi moc práce a starostí,“ míní Srb.

Podotkl, že ve světě je běžné, že se na pultě v hospodě nachází i osm druhů piv. Hospody tak chtějí plně uspokojit klientelu. To se však v Čechách zatím příliš nenosí.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2008 medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk, oproti 274 miliónom Sk v roku 2007. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý bol na úrovni cca 25 miliónov Sk, v porovnaní so 4,8 milióna Sk v roku 2007. Za dobré ekonomické výsledky vďačí predovšetkým 25-percentnému nárastu výstavu (predanej produkcie) za rok 2008, ktorý dosiahol objem 196 486 hektolitrov (hl) piva, ale aj dôrazu na kvalitu produkcie, či výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER sa dostal predvlani, po prvý raz po piatich stratových rokoch, konečne do zisku. Ten sme vlani dokázali viac ako späťnásobiť. Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí novej obchodnej filozofii nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar vtedy zvýšil dôraz na kvalitu produkcie. Začali sme výrábať a distribuovať aj značky iných pivovarov. Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predávame české importované značky Zubr a Budvar. V roku 2008 sme napríklad predali na Slovensku takmer 55.000 hl importovaných pív, čo predstavovalo 52%-ný medziročný nárast. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

STEIGER vlani zvýšil aj export a to na 3671 hl, čo predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta. Patril tak medzi trojicu pivovarov, ktoré navarili vlani viac piva, než rok predtým a to za situácie, keď celkový výstav slovenských pivovarov za rok 2008, dosiahol 3 558 239 hl, čo bolo o 3 percentá menej ako rok predtým.

Pivovar mal vlani najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni 2008 poctili novinári na Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a vlani zamestnával priemerne 165 pracovníkov. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Plzeňská Střední odborná škola a střední odborné učiliště obchodu, služeb a provozu hotelů má funkční pivnici a je jediná v západních Čechách. Učni i studenti si v ní několikrát ročně zkoušejí správně čepovat pivo a díky praxi u školní pípy dokážou také sami narážet sudy nebo čistit trubky. O výrobě zlatavého moku jim navíc pravidelně přednášejí zástupci pivovarů.

"Pivnici tady ve škole máme od začátku, co zde sídlíme, tedy už zhruba pět let. Slouží pro praxi studentům a doplňuje teoretické přednášky, které o pivu mají. V západních Čechách jsme s největší pravděpodobností jediné školské zařízení, jež vlastní pivnici," řekla Jitka Sochorová, ředitelka školy se třemi stovkami učňů a studentů.

Profesionálové z pivovarů do školy přicházejí dvakrát ročně. Studenti se od nich dozvědí, z jakých surovin se chmelový nápoj vyrábí, jaký je technologický postup, jak se správně čepuje, ošetřuje, jakou má mít mírz a podobně. Pak zajdou do školní pivnice, kde si teorii zkoušejí v praxi. Ze sudů čepují pivo do sklenic, na rozdíl od klasických restaurací ale jen nealkoholické.

"Po ukončení školy jsou naši absolventi schopni mimo jiné správně točit pivo, ale i narážet sudy a čistit trubky. Se zařízením umí v provozu pracovat," dodala Sochorová. Povinnou praxi v pivnici absolvují nejen studenti tříletého kombinovaného učebního oboru kuchař-číšník pro pohostinství, ale také studenti čtyřletého maturitního oboru hotelnictví a turismus, teoretických přednášek se účastní i studenti cestovního ruchu.

Kromě pivnice ve škole funguje také cvičná restaurace a kuchyně. Škola nabízí pořádání rautů, banketů a dalších společenských akcí, přičemž učni a studenti se podílejí na přípravách i na samém průběhu akce. "Během studia mohou také absolvovat barmanské a someliérské kurzy nebo třeba zkusit kurz vyřezávání ovoce a zeleniny," dodala učitelka Jana Linhartová.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Eva Barborková

Čtenáři z Ostravy, položím vám jednu otázku: které pivo je nejlepší? Vsadím se, že většinová odpověď bude znít Radegast. S podobně „překvapivým“ výsledkem jednoho průzkumu se před nedávnem pochlubil i sám nošovický pivovar.

„(…) téměř tři čtvrtiny obyvatel Ostravy vnímají Radegast jako pivní značku, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region. Více než 80 % dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě,“ říká lednová tisková zpráva pivovaru o výsledcích loňského průzkumu (k přečtení zde).

Tahle informace jistě potěší nejen vlastníky pivovaru, ale i každého místního patriota. Když se však podíváme trochu hlouběji, jiný výsledek podobně zaměřeného průzkumu nebyl reálný. Stačí si projít pár restaurací v centru a zaměřit na výčep: většinu zlatých píp zdobí hlava boha Radegasta a ten jakoby strážil bary před všemi ostatními značkami. Samozřejmě že pozorný návštěvník narazí i na jiná piva, ovšem Nošovice jsou prostě v ostravských a severomoravských restauracích vůbec hegemonem.

A je to zvláštní, když v Česku existuje přes devět desítek pivovarů. Většina z nich jednoduše nemá takové možnosti, aby přebila nabídky několika velkých výrobců sdružených v nadnárodních koncernech a majitelům barů nabídla třeba i něco navíc. Mnoho hospodských vám potvrdí, že už dávno nejde jen o prodej moku, ale i o „věrnostní dárky“. Ostatně, podívejme se znovu do restaurací na loga na slunečnících, markýzách či ubrusech a koneckonců i na pípy.

Nechci samozřejmě nijak shazovat kvalitu nošovického piva, jeho prodejnost také náležitě podporuju. Ovšem holedbat se tím, že Radegast je u Ostraváků nejoblíbenější a nejprodávanější, když jinou možnost nám výčepní vesměs ani nedají, působí přinejmenším lacině.

Zdroj: Ostrava Blog.cz | Autor: Ondřej Stratilík

„Dobré pivo, děvy hezké“ – to jsou dary země české! V Žatci se rozhodli nezůstat u pouhé rýmovačky a spojili obojí v jednu velkou reprezentativní soutěž o Miss zlatého moku ČR. Zároveň je oslavou tradičního Žateckého chmele a českého sladu. Letos však prochází soutěž zásadními změnami. Tou hlavní novinkou je, že klání dívek se neuskuteční pouze v žateckém divadle, ale jednotlivé soutěže proběhnou v několika dnech i na dalších místech.

„Tradičně galavečer s volbou Miss zlatého moku probíhal v pátek v termínu konání Dočesné v žateckém divadle. A to se ukázalo postupně jako závažný problém, neboť zaměstnanci divadla se jako organizátoři věnovali Dočesné, navíc v budově divadla mají vždy technické zázemí třeba ti, co stavějí podium,“ vysvětlil důvody, které vedly organizátory k tak radikálním změnám Petr Šimáček, ředitel soutěže.

Proto se tento rok začne v pátek 4. září dopoledne, kdy se deset finalistek utká na chmelnicích Chmelařského institutu v ručním česání chmele, což je jejich první disciplína. Odpoledne se dívky zúčastní po boku zástupců „svých“ pivovarů tradiční degustaci piv, která v rámci Dočesné probíhá. V sobotu 5. září, v rámci žatecké Dočesné, pak na hlavním pódiu, před žateckou radnicí, bude deset finalistek představeno návštěvníkům chmelových a pivních slavností a zároveň se účastníci Dočesné dozvědí, u kterého stánku, která dívka bude čepovat pivo. A právě návštěvníci pak svými hlasy rozhodnou, která ze soutěžících získá titul Miss sympatie. Tento systém ještě více zviditelní jednotlivé pivovary, které letos projevují o tuto formu prezentace při Miss zlatého moku ČR velký zájem. „Jde o prestižní událost, určitě se spolu s dalšími pivovary z celé ČR tradičně a rádi zúčastníme,“ potvrdil Ing. Josef Vejlupek z pivovarů Drinks Union a. s.

„Náš pivovar v této ojedinělé soutěži také nebude chybět,“ uvedl Ing. Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru a dodal: „Máme za to, že změny v letošním ročníku soutěže budou prospěšné i pro daleko lepší a zdařilou prezentaci pivovarů a jejich výrobků.“

„Celá soutěž pak vyvrcholí v pátek 11. září Galavečerem Miss zlatého moku ČR v žateckém Městském divadle. Zde proběhnou poslední dvě disciplíny, promenáda v plavkách a volná disciplína. Součástí bude promítání medailonků finalistek, jak z příprav na celou soutěž, tak ze samotné první její části, která proběhla o Dočesnou,“ říká režisér akce Jiří Kopřiva.

Kromě novinek při samotné soutěži mají pro letošek organizátoři připraveny i velice známé osobnosti, které by měly Miss zlatého moku České republiky přinést ještě větší zájem veřejnosti. Svoji účast již potvrdilo moderátorské eso soutěží Miss v podobě Jana Čenského, z populárních osobností by měla vystoupit například skupina Gipsy.cz a další známí zpěváci.

Také soutěžící dívky si přijdou na své. V rámci příprav by se měly zúčastnit týdenního soustředění u moře, zatím to nejpravděpodobněji vypadá na Tunis. Zatím je přihlášeno 74 uchazeček a denně se hlásí další. Vybráno však nakonec bude do soutěže jen deset krásek, které budou zastupovat deset českých pivovarů.

Zdroj: e-region.cz | Autor: Jiří Vích

Nejen pivem je člověk na pivních slavnostech živ. Na oslavě je samozřejmě i spousta hudby, soutěží a jídla.

Své kulinářské recepty předvádí i Maruška z Vimperka, která vychází ze staročeské kuchyně a staré recepty dotáhla k dokonalosti. Mezi její pochoutky patří například čertík v lokši.

„K vytvoření takových pochoutek je v dnešní době chemie potřeba spoustu poctivé ruční práce. Staročeské recepty jsem spojila s mými a vznikly tyto speciality. Důležitý je samozřejmě vztah k této práci, pouze vydělávat peníze nejde. Lidé poznají, že jste to neudělali poctivě,“ informovala Marie Riedlová z Vimperka, pro kterou Tábor není neznámé město.

„Jezdíme do Tábora na jarmarky a různé slavnosti, takže tu nejsme poprvé,“ odpověděl Karel Riedl, její manžel.

Čtvrtečním slavnostem piva vévodila soutěž o nejhezčí pivní etiketu. Návštěvníci vybírali z 86 pivovarů a vybrat tu nejhezčí nebylo nic jednoduchého.

„Na první příčku jsem umístil pivo s názvem Hemp Valley Beer, na druhou pivo Mary Jo a na třetí jsem dal Kvasar z Černé Hory,“ uvedl ihned po odevzdání losovacího lístku Jan Dvořák z Bechyně.

Na první dvě příčky umístil piva konopná. „Etikety obou značek se mi líbí; na jedné je krajinka, na druhé žena,“ dodal Dvořák s tím, že loni se mu na slavnostech líbilo víc. Měl totiž lepší místa k sezení a také pivní etikety se mu zdály hezčí.

Zdroj: Táborský deník | Autor: Daniel Vacek a David Peltán

Tváře skalních fanoušků fotbalového klubu Baník Ostrava budou zakrátko k vidění všude tam, kde bude k dostání nové fotbalové pivo Bazal.

Nové pivo právě zraje ve "sklepeních“ pivovaru Ostravar, který s novým baníkovským pivem vtrhne na trh koncem března. Etikety jeho láhví ozdobí právě obličeje fandů.

A nejen ony budou na etiketách vyjadřovat spojení s fotbalovým klubem. Důkazem bude obzvláště výmluvný slogan BANÍK PIVČO!

"Baník je pro tento kraj opravdu obrovským fenoménem. A věříme, že odvážný krok s využitím skutečných fanoušků fotbalu podtrhne výjimečnost našeho projektu,“ vysvětluje zrod myšlenky umístit tváře fandů na pivní etikety tiskový mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Právě fanoušci měli totiž největší vliv nejen na typ nového fotbalového polotmavého ležáku, ale také na jeho sílu. A hlavně na název Bazal, který vzešel z hlasování, jehož se zúčastnily tisíce přívrženců Baníku.

Přes sto fanoušků pak dorazilo i na casting, na němž se tváře na etikety vybíraly.

"Zájem předčil naše očekávání, fotit se přišli jednotlivci, páry, skupiny kamarádů, mladí i staří, muži i ženy,“ přibližuje Pavel Barvík s tím, že nafoceno bylo nakonec dvaadvacet fanoušků. Ti se na etiketách vystřídají. Kdo z nich se ale nakonec opravdu uvidí na láhvích v obchodech, ještě není zcela jisté.

Unikátní baníkovské pivo Bazal bude k dostání v obchodech a hospodách jen v Moravskoslezském kraji. Jak dlouho se ale bude vyrábět, to se zatím neví.

"Nejzazší termín je prozatím letošní prosinec. Pokud by však zájem o Bazal předčil naše očekávání, mohl by se vařit ještě déle,“ dodává Pavel Barvík.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Celosvětová ekonomická krize je noční můrou většiny velkých podniků. Pardubický pivovar k nim ale nepatří. „My problémy nemáme. Čím horší je finanční krize, tím víc piva se pije,“ řekl v nadsázce ředitel pivovaru Karel Spilko. Podle něj firma loni vrátila do výroby kolem dvaceti milionů korun a investovat bude i letos. Pivovar Pardubice sice ukončil export do Německa, ale okamžitě začal svoje pivo vyvážet do Švédska.

Zdroj: Deník.cz

Nealkoholické pivo Litovel Free získalo zlatou medaili a titul Česká pivní pečeť 2009. V kategorii světlých jedenáctistupňových piv opět zabodovala oblíbená Holba Šerák, která získala bronz. Středomoravské pivovary Litovel a Holba Hanušovice se tak znovu prosadily v nejsilněji zastoupené degustační soutěži Česká pivní pečeť, která probíhala tento týden v jihočeském Táboře.

Nealkoholické pivo Litovel Free bodovalo v Táboře už třikrát za sebou. Předloni bylo stejně jako letos zlaté, loni získalo stříbrnou pivní pečeť. Stejně tak Holba navazuje na medailová ocenění v této i ostatních degustačních soutěžích.

„Stále se držíme tradiční výroby, která přináší našemu pivu jeho typickou chuť a tím se odlišuje od konkurence. To je spolu s prvotřídními surovinami a výbornou vodou základ úspěchu,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Ve třinácti soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Česká pivní pečeť utkalo celkem 280 vzorků piv, které hodnotilo osmaosmdesát odborných degustátorů.

České pivní pečetě udělovala komise složená z odborných degustátorů, především sládků. Ti posuzovali vzhled, chuť, hořkost a říz.

O vysoké prestiži soutěže o Českou pivní pečeť svědčí účast sedmašedesáti pivovarů, z toho devíti zahraničních.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Před staletími odtud vozili sudy slavného branického piva, dnes je areál Dominikánského dvora v centru Braníka opuštěný.

Změnit by to teď mohlo rozhodnutí rady Prahy 4. Její členové vybrali společnost TCP Vidoule, která slíbila zchátralou památku zachránit.

„Vybrali jsme společnost, která v areálu vybuduje vysokou školu pro restaurátory,“ vysvětluje starosta Prahy 4 Pavel Horálek.

Radnice podle starosty upřednostnila projekt, který oživí Braník příchodem mladých lidí před projekty nabízejícími využití areálu třeba jako hospic. Navíc v sousedství už fungují dva sociální ústavy a vznik třetího by z Braníka udělal ghetto plné seniorů.

Firma TCP Vidoule, jejíž většinovým vlastníkem je pražský magistrát, počítá s tím, že do roka bude projekt přestavby Dominikánského dvora na vysokou školu hotový. „Ještě letos budeme pokračovat v opravách, které zamezí chátrání objektu,“ říká předseda společnosti Zdeněk Kovářík.

Radnice čtyřky odhaduje náklady na opravu dvora přibližně na 200 milionů korun. „Podobná škola, která by pro Prahu vychovávala památkáře a restaurátory, v metropoli zatím chybí,“ vysvětluje starosta Horálek.

Chátrající areál budov s věží, kde od 17. století vařili dominikánští mniši pivo, je jednou z mála dochovaných památek Braníka. V 60. letech minulého století byl prohlášen za kulturní památku. Z původních čtyř křídel objektu, který vyrostl na místě středověké tvrze, se do současnosti dochovala tři včetně zvonice z roku 1761.

Památka je až na střechu, kterou radnice nechala před časem opravit, ve špatném technickém stavu a jsou v ní sklady několika firem.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Robert Oppelt

Magickou hranici tisíce hektolitrů piva za rok možná už letos překročí Pivovarský dvůr Lipan Dražíč na Českobudějovicku. Vloni totiž rozšířil zázemí svých sklepů, kde zlatavý mok zraje.

„Optimální je, když v nich zůstává sedm až osm týdnů. Kapacita našich sklepů je nyní větší asi o pětinu. V provozu budou od tohoto měsíce. Investice přesáhla milion korun,“ řekl včera sládek minipivovaru Jan Papula.

Rodinný podnik s desetiletou tradicí si tak bude moci udělat větší zásoby na letní sezonu, kdy je odbyt piva až čtyřikrát větší. „Naše pivo dodáváme hlavně do letních restaurací, takže jsou u nás tyto výkyvy hodně znát,“ doplnil Papula.

Dražíčský pivovar se na táborských slavnostech piva prezentoval dvěma ležáky a speciály. „Letos bychom se konečně rádi pokusili o čtrnáctistupňový speciál, který chceme našim zákazníkům nabízet stabilně,“ podotkl mladý sládek, který svou práci dělá už pět let.

Nejvíce hrdý je na speciální piva, která připravuje mimořádně právě pro táborské slavnosti. Vícestupňový mok se mírně odlišuje od tradiční receptury.

„Nejvíc mě těší, že lidé začali hledat dobrá a zajímavá piva. Cokoliv se dělá masově, je totiž takové, že neurazí ani nenadchne. My si můžeme dovolit vybočit z průměru a urazit. Své zákazníky si totiž i tak najdeme,“ tvrdí Papula.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek zorganizoval petici. Kvůli novoročnímu navýšení cen vodného a stočného na Blanensku. Pivovar v petici žádá zastavení „neúměrného zdražování“ vody.

Částka 71,33 koruny za kubík totiž patří k nejvyšším v republice. Ještě loni lidé na Blanensku platili 64,69 koruny. Třeba na Břeclavsku přitom po prvním lednu vyjde metr krychlový vody na něco málo přes 62 korun. Lacinější je i v ostatních okresech na jižní Moravě.

Pivovarníci podle Fuska dosud vysokou cenu za vodu respektovali s tím, že Svazek vodovodů a kanalizací, jenž navýšení ceny schválil, vynakládá peníze na nutné investice. Poslední zdražení je ale donutilo porovnat ceny a ověřit si, jak je na tom zbytek republiky. „Teď jsme si vytáhli statistiku a zjistili, že naši představitelé ze Svazku požadují souvisle nejvyšší cenu v republice. V Praze i Brně se platí 55 korun, v Ostravě 64,“ argumentuje Fusek.

Pod petici, kterou sepsal ve čtvrtek a sám jako první podepsal, získal už několik set podpisů.

Jenomže podle ředitelky Vodárenské akciové společnosti Miloslavy Soldánové je takové poměřování scestné. „Ceny vody nelze srovnávat. Porovnávat Brno a Prahu s námi je jako srovnávat jablka s hruškami,“ tvrdí. Každá vodárenská síť má podle ní svá specifika, která do značné míry cenu vody určují. „Jsem si vědoma, že u nás voda patří mezi nejdražší, ale jde tu o náklady. Máme 153 vodních zdrojů, všechny stoprocentně podzemní. Taková Praha jich má asi jen pět. Když je porucha, jedeme třeba třicet kilometrů na místo, které přitom obsluhuje jen 160 spotřebitelů,“ popisuje Soldánová.

Starosta Černé Hory a místopředseda Svazku vodovodů a kanalizací Bohumil Hlavička navíc upozorňuje, že na Blanensku a Boskovicku se nedávno investovaly velké peníze. „Získali jsme čtyři sta milionů na opravy čistíren. Čističku mají na Blanensku všechny obce nad dva tisíce obyvatel,“ řekl. Ze zmíněných peněz dostaly sto milionů Boskovice na kanalizaci a čističku odpadních vod, rekonstrukce čističky v Blansku vyšla na tři sta milionů.

Pivovarníci to ale jako argument neberou. A požadují, aby Černá Hora ze svazku vystoupila. „Jako podnikatel chápu, že pokud se něco rozvíjí, potřebuje to zdroje. Nemohu ale jít do extrému. To je, jako bych řekl zákazníkům, že když já investuji, dáte mi za pivo padesát korun. To by ho nikdo nekupoval,“ zlobí se Fusek. A v petici požaduje zveřejnění financování Svazku. Podle kritiků je neprůhledné. „V tom nevidím sebemenší problém. Svazek každý rok zveřejňuje rozpočet a každá členská obec to má za povinnost,“ reagoval blanenský místostarosta Jindřich Král.

Podle starosty Černé Hory jsou požadavky petice nereálné. Ze Svazku vystoupit nechce. Příčiny zdražení jsou podle něj i jinde než v investicích. Souvisí s klesající spotřebou vody. „Máme odběr 140 tisíc kubíků ročně, v roce 1996 to bylo 278 tisíc. Náklady na kubík spojené s údržbou zákonitě rostou,“ vysvětluje Hlavička.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jakub Ghanem a Pavla Komárková

Ve druhém největším městě v kraji včera vyvrcholil již 19. ročník této oblíbené akce. Odborníci tentokrát hodnotili rekordní počet piv ve 13 různých kategoriích. Letos tu předvádělo své výrobky 67 pivovarů z Čech i ciziny.

Rekordní počet vzorků zlatavého moku letos posuzovala porota 19. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře. Na jeden z největších festivalů svého druhu v zemi přihlásily pivovary celkem tři sta svých výrobků. Soutěžily o titul Česká pivní pečeť.

Rozmanité druhy piva hodnotili odborníci ve třinácti kategoriích už od úterý. Letos poprvé také ve třídě polotmavá piva. Slavnosti vyvrcholí právě dnes večer, kdy porota vyhlásí Extra českou pivní pečeť a předá ocenění všem vítězům.

„Celkem letos do Tábora přijelo 67 pivovarů. Většina z České republiky, ale máme zde i zástupce z Polska nebo Slovenska,“ řekl pořadatel slavností Alois Srb.

Tmavé výčepní umí Slováci. Právě slovenští sousedé ovládli středeční degustaci tmavých výčepních piv. Porotě nejvíce chutnal Popper ze stejnojmenného pivovaru v Bytče. Hned za ním skončil Zlatý Bažant z Heinekenu Slovensko.

„Jezdíme sem téměř od začátku a pár cen už jsme získali. Některá piva mi při degustaci moc chutnala, ale vše je anonymní, takže se člověk nedozví, která to byla. To je trochu škoda,“ poznamenal zástupce pivovaru Heineken z Hurbanova Karol Fance. Při přebírání stříbrné České pivní pečeti dodal, že soutěž podle něj byla velmi vyrovnaná a kvalita posuzovaných piv se rok od roku zlepšuje.

Z jihočeských producentů piva se letošního ročníku festivalu zúčastnil například Měšťanský pivovar Strakonice, krumlovský Eggenberg nebo třeboňský Regent, který dnes také převezme cenu za druhé místo v kategorii polotmavých piv.

Včerejší den v kongresovém sále Jihočeské univerzity, kde se vzorky ochutnávaly, ale patřil především minipivovarům. Těch do Tábora letos přijelo 36. „Jejich počet každým rokem výrazně roste. Je to tím, že se v zemi stále otvírají nové malé pivovary. Jejich majitelé také zjistili, že se tímto způsobem mohou dobře zviditelnit,“ podotkl Srb.

Jižní Čechy reprezentovaly v soutěžích minipivovarů Pivovarské dvory Lipan Dražíč z Českobudějovicka a Zvíkov z Písecka. „Podle mého je nejdůležitější, aby pivo nabádalo k dalšímu napití. Osobně dávám přednost těm vícestupňovým,“ svěřil se jednatel Pivovarského dvora Zvíkov Michal Voldřich.

Zajímavá piva mohla každý den od čtyř hodin odpoledne popíjet i veřejnost v táborském hotelu Palcát. Milovníci tradičního alkoholického nápoje měli na výběr z pětaosmdesáti druhů.

„Včera jsem ochutnal asi osm piv. Pět z nich jsem v životě nepil, takže je to určitě zajímavé. Na slavnostech jsme už potřetí a přijedu i příští rok,“ uvedl pětačtyřicetiletý Zdeněk Svačina z nedalekého Sezimova Ústí.

Pořadatelé pro návštěvníky, kterých se do hotelu denně vešlo okolo tisíce, připravili i zábavný program. Téma se točilo jak jinak než okolo piva. Zájemci tak například soutěžili ve vyprazdňování půllitrů na čas nebo v poznávání značek piv.

„Já sám rozlišuji dva druhy piva - dobré a špatné. Naším cílem je hlavně ukázat lidem novinky a zajímavosti z této oblasti,“ řekl s úsměvem Srb, který před devatenácti lety reprezentační slavnosti založil.

Paradoxem je, že v samotném Táboře, který se každoročně na čtyři dny mění v město piva, nyní pivovar chybí. „Dříve tu byl jeden podnik, ale velmi špatný. Zavřeli ho v osmdesátých letech,“ dodal Srb.

***

* Odborná degustace Porota táborských pivních slavností letos za tři dny stihla ohodnotit tři sta vzorků piv, což je rekordní počet v historii této akce. Vystřídali se v ní odborní zástupci soutěžících pivovarů. Anonymně posuzovali pět vlastností piva -vůni, chuť, hořkost, plnost a jeho říz. Oceňovali je známkami jedna až šest, přičemž jednička znamenala stejně jako ve škole nejlepší ohodnocení. Výsledky od všech porotců pořadatelé sečetli. Vítězem se stalo pivo s nejnižším bodovým skóre. Zlatavé moky letos soutěžily v celkem třinácti kategoriích. Zástupcům jihočeských pivovarů se ale na domácí půdě příliš nedařilo. Na stupně vítězů dosáhl jen polotmavý Bohemia Regent pivo Petra Voka z Třeboně, který skončil ve své kategorii druhý. Třetí místo v soutěži piv se sníženým obsahem cukru vybojovalo Dianello z Budějovického měšťanského pivovaru. Včera pozdě odpoledne se ale ještě konaly dvě poslední degustace a to kvasnicových a světlých speciálních piv.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová

Nové pracovní příležitosti avizuje pivovar v Chotěboři, který během zimy vyrostl v průmyslové zóně za městem směrem na Ždírec nad Doubravou.

„V březnu by měla být dokončena stavba, v dubnu chceme pivo začít vařit a od léta bychom ho chtěli prodávat,“ vypočítala Zdena Stryková, mluvčí havlíčkobrodské společnosti Ross Holding, která bude pivovar v Chotěboři provozovat.

Chotěbořský pivovar se hodlá držet tradičních receptur a chce vyrábět typické české pivo z moravského sladu, žateckého chmele a vody z Českomoravské vrchoviny. „Sice jsem slyšel, že to pivo nemá být vůbec pro český trh, ale pokud to výrobci plánují jako místní konkurenci, tak určitě věřím, že to pivo bude stát za ochutnání,” vyjádřil se Chotěbořák Radek Holoubek.

Zdena Stryková vyvrátila, že by Chotěbořští neměli šanci své pivo ochutnat v hospodách a naopak uvedla, že pivovar plánuje své produkty co nejdříve uvést na místní trh.

Konkurence pro Rebel

„Region je bezesporu podobný, v Chotěboři máme pár hospod, kam pivo dodáváme, takže je jasné, že nový pivovar pro nás bude konkurencí,“ uvědomuje si ředitel havlíčkobrodského měšťanského pivovaru Rebel Jiří Hušek. Pro práci v právě vznikajícím pivovaru je potřeba sehnat nový výrobní tým s odborným vzděláním a praxí v pivovarnictví.

„V současné době hledáme zaměstnance,“ sdělila mluvčí Stryková. „Nyní je celkově větší hlad po práci a nebojíme se, že bychom dané odborníky nesehnali,“ reagovala dále.

„Najít vynikajícího odborníka na vaření piva je to nejsložitější, to mohu z vlastní zkušenosti potvrdit. Ta otázka je pro mě navíc trochu osobní, protože jeden náš původní zaměstnanec do Chotěboře přímo odchází,“ vylíčil ředitel Rebela Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Martina Hromádková | Foto: Miloš Novák

Víno nepijí! Tak zní verdikt odborné poroty, která včera na slavnostech piva pokračovala v hodnocení kvality „tekutého chleba“.

„Víno sporadicky, jen když už není co jiného pít. Určitě vede pivo a pak nějaká kořalka jako kalvádos,“ shoduje se s ostatními degustátory Mojmír Velký z Vojkovic na Moravě, který je majitelem a sládkem tamního minipivovaru Koníček. Založil ho před třemi lety. „Máma má hospodu a já se v oboru sladovnictví vyučil. Řekl jsem si tedy, proč pivo kupovat, když ho můžu vařit. Odbyt máme zejména u hospod a soukromých zakázek,“ vysvětlil.

S polotmavým pivem se včera dokonce probojoval na páté místo, mezi velké pivovary. Na táborských slavnostech je nováčkem, a tak se přijel především seznámit.

Cizí chutě? Ne!

Včera se do rukou degustátorů dostaly světlé ležáky, piva tmavá a polotmavá. Hodnocení je pro odborníky velice náročné. „Vzorků je hodně. Musím říct, že nám pořadatel pan Srb dává zabrat. Je těžké udržet si smysly, zejména chuť a čich, v plné kondici a soustředěnosti,“ říká výrobní ředitel krumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

Vysvětlil, že pivo nesmí mít hlavně cizí vůně a příchuti jako kyselost či máslovitost. Pokud to ovšem není záměr, jako je tomu u některých belgických piv.

„Ve světě jsou různé příchuti piva běžné. V Čechách jsou ale spotřebitelé stále konzervativní, i když mezi mladými už začínají tato atypická piva nabírat na oblibě,“ doplnil sládek Radek Bařtipán z Pivovaru Žatec.

Voda nad zlato

Na kvalitu piva má podle pivovarnických odborníků největší vliv voda. „Bez ní dobré pivo uvařit nelze. Pro světlá piva je ideální měkká. My ji máme přímo z hor,“ tvrdí Velký. „Důležité jsou všechny ingredience. Slad, voda a hlavně český chmel,“ podotýká Zagora. Podle něj i Bařtipána se ve finále chutě piva nejvíc liší poměry látek.

„To je to, co nadnárodní pivovary odbourávají. Pivo je jako svíčková, všichni mají stejné suroviny, ale jinak je namíchají,“ dodal Bařtipán. Prozradil, že jejich žatecký pivovar bere dokonce slad na tmavé z táborské výrobny.

Všichni oslovení degustátoři se na závěr shodli, že nejlepší pivo je to jejich a že jediné poctivé pochází z malých pivovarů, kde se vaří podle tradičních receptur.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán

Věhlas plzeňského piva, nová expozice a industriální pivovarská architektura lákají

Pivovar Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum navštívilo v loňském roce celkem 188 609 návštěvníků. Jedná se o historický rekord, který dokazuje rostoucí zájem o dědictví a současnost plzeňského piva. Zahraniční návštěvníci tvoří necelé dvě třetiny celého počtu, Češi se podílí na celkové návštěvnosti 35 %. Ze zahraničních turistů jsou nejpočetněji zastoupeni Němci, Rusové a Taiwanci. Meziročně vzrostla návštěvnost o 2,2%, za posledních 6 let se návštěvnost zvýšila o více než 55 %.

„Letos oslavíme 150 let od registrace značky Plzeňské pivo a 50 let od založení Pivovarského muzea. Tradice je pro nás zavazující, a to se netýká pouze receptury a postupů při vaření piva, ale také předvádění jeho historie. Návštěvníkům nabízíme nejen mimořádný zážitek, ale také vynikající servis. Plzeňské pivo vyvážíme do více než 50 zemí a rostoucí návštěvnost jeho rodiště je pro nás důkazem toho, že renomé Plzeňského pivovaru se neustále zvyšuje," říká Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje.

Návštěvníci z pěti kontinentů

V loňském roce tvořili domácí návštěvníci nejpočetnější skupinu s 35%. Počet Čechů v pivovaru je ale v porovnání s předcházejícím rokem na stejné úrovni, zatímco přijíždí stále více zájemců o plzeňské pivo ze zahraničí, například z Nového Zélandu (+214%), Afriky (+90%), Jižní Ameriky (+53%) nebo z Japonska (+22%). Druhou nejpočetnější skupinu návštěvníků tvoří Němci, také jejich počet meziročně stoupl o více než 5%. Třetí nejpočetnější národností navštěvující pivovar jsou Rusové.

V roce 2008 plně bez bariér a s novou expozicí surovin

Uplynulé roky byly bohaté na novinky. Například v roce 2006 se návštěvnická trasa rozšířila o zastávku na moderní stáčecí lince, kterou v té době Prazdroj otevřel. Tehdy také byla otevřena Hala slávy, která připomíná mimořádné úspěchy a ocenění plzeňského piva.

V loňském roce představil Prazdroj hned několik novinek. Přibyla nová smyslová expozice surovin, které společně s tradičním způsobem výroby dělají Pilsner Urquell jedinečným pivem již od roku 1842. Přístup do nové expozice navíc zajišťuje největší osobní výtah v České republice. Skutečnou perlou prohlídkového okruhu je zrekonstruovaná varna ze třicátých let minulého století. Celá prohlídka pivovaru pamatuje také na hendikepované návštěvníky, neboť je plně bezbariérová. Novinkou, která přiláká milovníky industriální architektury, je zařazení pivovaru na seznam Evropské cesty industriálního dědictví.

Pivovar jako centrum společenského dění v Plzni

Kromě návštěvnické trasy a stálých expozic nabízí plzeňský pivovar také další lákadla, jako jsou kulturní a společenské akce. Vloni proběhl tradiční Pilsner Fest, nebo například série koncertů Léto s Prazdrojem. Novinkou byl Gambrinus Den, který se odehrával částečně také za branami pivovaru. Mezi společenské akce se řadí také slavnostní přivítání plzeňské rodačky a olympijské medailistky Kateřiny Emmons na horním nádvoří pivovaru po návratu z Olympijských her v Číně.

Prohlídka Plzeňského pivovaru - představení světové pivní legendy

Pivovar představuje minulost pivovarských řemesel společně s tradičním výrobním postupem piva Pilsner Urquell. Návštěvníci se seznámí také se surovinami potřebnými k vaření prémiového plzeňského ležáku a zjistí, že pivovar byl vždycky na špičce pokroku. Nejmodernější způsoby dopravy a výroby usnadňovaly lidem tvrdou práci. Současně ale vždy byly a jsou přísně dodržovány tradiční receptury a technologie, které jsou zcela věrné odkazu prvního sládka Josefa Grolla.

Prohlídka pivovaru

* Návštěvnické centrum - zrekonstruovaná památka industriální architektury

* Nejmodernější stáčírna vČeské republice shodinovou kapacitou až 120 tisíc lahví.

* Expozice surovin - panoramatická projekce a otočné hlediště, moderní expozice zapojí nejen zrak, ale i další smysly návštěvníků

* Zrestaurovaná historická varna z30. let minulého století

* Současná varna Pilsner Urquell

* Historické sklepy - ukázka kvašení a zrání piva vdubových kádích a sudech, pro návštěvníky starší 18 let ochutnávka nefiltrovaného a nepasterovaného piva Pilsner Urquell

Podrobnosti k návštěvnické trase

* Základní doba prohlídky 90 minut, velikost jedné skupiny až 50 osob

* Maximální kapacita trasy 250 000 návštěvníků ročně

* Kombinované druhy vnímání, interaktivita

* Dobré příležitosti kpořizování fotografií

* Bezbariérové přístupy

* Parkování pro autobusy i individuální návštěvníky

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje