Zájemce o Pivovar Strakonice bude muset zaplatit o dvacet milionů korun více. Ministerstvo zemědělství odhadlo cenu pivovaru na padesát milionů korun, ministerstvo financí ji však zvýšilo na sedmdesát milionů. Strakonickou radnici požadavek od koupi neodradil. "Za pivovar jsme ochotni zaplatit i vyšší sumu," řekl starosta města Pavel Vondrys.

Zastupitelé podle něj uložili radním, aby vyhlásili výběrové řízení na poskytovatele úvěru, ze kterého by město pivovar zaplatilo. Kvůli vyšší nabídce město ukončilo původní úvěrovou smlouvu, kterou dříve uzavřelo s ČSOB na 50 milionů korun. "Smlouva nebyla naplněna, pro nás z toho nehrozí žádné sankce," řekl Vondrys.

Strakonický pivovar, který vyrábí značky Nektar a Dudák, je součástí státního podniku Pivovary České Budějovice. Společně s Budějovickým Budvarem je v jižních Čechách posledním pivovarem v majetku státu. Město ho chce získat i proto, že po celý rok odebírá páru od místní teplárny, čímž stabilizuje cenu pro obyvatele. Pivovar měl ještě v roce 1990 výstav přes 226.000 hektolitrů piva, od té doby ale klesl o více než polovinu.

Privatizaci strakonického pivovaru protahovaly soudní spory s právovárečníky, jimž ale nakonec nárok na podnik nebyl přiznán. Radnice nyní doufá, že nové události privatizaci urychlí. (Quick)

Když Budějovický měšťanský pivovar nabízel na dvoře projekci přenosu z mistrovství Evropy ve fotbale, utkání měla neopakovatelnou náladu. Za zdí hučely varny a vzduch voněl sladem. Výčepní točili pivo, na grilu červenaly klobásy. Atmosféra jako v Postřižinách. Spojení veřejnosti s pivovarskými areály ale není nic nového. Alespoň od roku 1990, kdy se rozbíhaly pomalu v každém městě slavnosti piva.

Jeden z prvních pivovarů, který si na slavnostech založil tradici, je Městský pivovar Platan v Protivně, pojmenovaný podle aleje stromů. Zde také v polovině devadesátých let začínaly lidové slavnosti pod Platany. "Slavnosti pořádáme tradičně na Anenskou pouť. Jen tři dny a my vždycky připravíme slavnost Přijďte k nám pod platany," uvedl ředitel protivínského pivovaru Jaroslav Kovaříček. V protivínských alejích je zábava. Pivovar Platan přitom pořádá zajímavé akce i mimo svátek na svatou Annu, který je 26. července. Objekt zvaný Belveder uvnitř pivovaru pronajímá organizátorům hudebních koncertů, většinou typu country hudby, a to po celé léto. Slavnosti piva navíc doplňují jak jinak než soutěže hasičů a další atrakce. "S vedením pivovaru máme dobré vztahy. Patří sice do kategorie menších, vyrábí ročně kolem 400 tisíc hektolitrů piva, ale pro nás je to hodně důležitý podnik. Zaměstnává v sezoně až 150 lidí," chválí si starosta Protivína Jaroslav Hlaváč.

Podobně pečují města i o další malé pivovary, jako je Pivovar Strakonice, českokrumlovský Pivovar Eggenberg.

Budvar pořádá koncerty rockové i country hudby. U velkých podniků, jako Budějovický Budvar, je v roli toho, kdo podporuje okolí a město, zase pivovar. Budějovický Budvar nazval dny, kdy otevírá brány nejen svým zaměstnancům, Posezení na pivovarském dvoře. Ty jsou určeny příznivcům country. Letos zde zahrál například Banjo Band Ivana Mládka. Minulý měsíc se zde konal už třetí ročník festivalu Budvar Rock Revival a po ní už 12. Budvar Factory Party, kterou tradičně navštěvuje až tři a půl tisíce hlavně mladých lidí. Další Budvar Factory Party se připravuje na 28. srpna. "Vstup na všechny akce je volný a návštěvníci si mohou na místě koupit občerstvení," poznamenala mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová.

Své o významu pivovarského dvora ví i ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština. Stavba u řeky Malše pochází z poloviny 19. století a původně vyrostla na okraji zástavby na Lineckém předměstí. Dnes se do dvora dívají obyvatelé z nedalekých paneláků. Také jeho akcionáři se snaží oživit dvůr. Například zde pořádali sraz harlleyářů.

Nektarskou pouť nabízí lidem zase Pivovar Strakonice. "Hrají tady čtyři kapely, z toho dvě dechovky. Akci pořádáme vždy 29. června na našem pozemku vedle pivovaru. Schází se tu až pět tisíc lidí," uvedl ekonom pivovaru Jindřich Šašek.

Nové prostory pro návštěvníky otevřel v bývalé staré sladovně třeboňský Pivovar Bohemia Regent. Slavnost piva pořádá poslední červencový den. "Od srpna tu máme noční koncerty v době od půlnoci do tří. Kromě toho je vždycky pro návštěvníky otevřeno při každoročních slavnostech Okolo Třeboně," uvedl František Volner, který má na starost propagaci. Do starobylé sladovny se podle něho vejde až čtyři sta lidí, při slavnostech města mívají na dvoře kolem tisícovky návštěvníků.

Eggenberg rozšiřuje veřejnou plochu. Expanzi směrem k turistům chystá od letošního léta krumlovský pivovar Eggenberg. Nespokojil se jenom s půvabným dvorem a pivovarskou hospodou přímo v areálu. Letos zpřístupňuje ještě pivovarskou zahradu. Více než hektar plochy pojme až dvacet tisíc návštěvníků. Lidé zde budou trávit čas mezi stromy. "Přístup je zatím ze dvora, ale po všech úpravách bude samostatný. Zatím plochu zatravňujeme," uvedl provozní pivovarské restaurace Petr Šindelář. Kromě srazu motorkářů a otevření dvora pro Slavnosti pětilisté růže se v pivovaru střídají akce každý víkend. Kromě produkcí rockových kapel pořádá pivovar posledního července Keltskou noc, při níž vystoupí irské skupiny. První srpnový víkend bude patřit koncertům vážné hudby a Felixu Slováčkovi, po dalším týdnu vystoupí v pivovaru Čechomor a 27. srpna David Koller Band. Krumlovská pivovarská zahrada patřila původně drobným sadařům a zahrádkářům. Před několika lety dokonce pivovar uvažoval, že na své pozemky přestěhuje ze zámecké zahrady problematické otáčivé hlediště. Točna v pivovaru připadala otcům myšlenky jako geniální nápad.

Objekty pivovarů mají své kouzlo. Podle odborníků má průmyslová architektura českých pivovarů kouzlo, a pokud ji dokážou lidé oživit zajímavými nápady, nemá takové prostředí chybu. V českokrumlovském bývalém městském pivovaru, který se podobal ještě začátkem devadesátých let ruině, vyrostlo například světoznámé Centrum Egona Schieleho s půvabnou několikapodlažní galerií. V Českých Budějovicích je zase v objektu prvního měšťanského pivovaru známý hotel se stylovou pivnicí. Objekt bývalého pivovaru chtějí využít ke kulturním účelům také cisterciáci z Vyšebrodského kláštera. "I když sám nemám k pivu vztah, dobře udělanou adaptaci objektů pivovarů mám rád. Má to kouzlo a půvab. Pro architekturu měst mají význam každá podobná rozmanitost, každý dvorek, zákoutí. Důležité je, aby bylo takové místo využíváno. Jedině potom dokáže oslovit," míní českobudějovický architekt Zdeněk Urbanec. (iDnes)

Na včerejším setkání s novináři to řekli zástupci podniku. Podle právničky Heleny Lejtnarové získal Budvar na základě Přístupové dohody a z ní vyplývající ochrany zeměpisného označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo možnost na svých výrobcích používat logo zeměpisného označení Protected Geographical Indication (PGI). "Za spojením svého výrobku s místem původu si Budvar stojí. Za tohoto stavu věci nelze uvažovat v žádném případě o licenční výrobě, protože jakmile je kvalita výrobku závislá na zeměpisném prostředí nebo místě původu, tak jej nelze vyrábět v licenci," řekla Lejtnarová.

Logo PGI je potvrzením daných kvalit výrobku. Konzument, který si takový výrobek vybere, podle Lejtnarové ví, že dostává originální výrobek, který se nevyrábí nikde jinde než v místě původu. Modrožluté logo zatím na výrobcích Budějovického Budvaru spotřebitelé nenajdou. Jak Lejtnarová uvedla, podle sdělení Evropské komise je nejprve zapotřebí podmínky, které musí pivo z Budějovic užívající logo PGI splnit, zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. (Českobudějovické listy)

Budvar Po zrušení státního monopolu a přísných regulačních opatření na prodej importovaného piva, ke kterým došlo na konci loňského roku v Turecku, začal národní podnik Budějovický Budvar opět vyvážet na tamní trh. Budweiser Budvar je tak zatím první a jediná importovaná česká značka přítomná na tureckém trhu. "Náš obchodní partner vytrval ve snaze vrátit tradiční ležák Budweiser Budvar na turecký trh, takže se nám společně nakonec podařilo překonat všechny byrokratické bariéry," uvedl obchodní manažer Budvaru Robert Chrt a poznamenal, že ležák prodávaný pod značkou Budweiser Budvar se v Turecku řadí se do kategorie super prémiových piv. Pivovar ho tam v letošním roce plánuje vyvézt zhruba tisíc hektolitrů. Podle World Beer Reportu dosáhla v roce 2003 v Turecku produkce piva 7,8 miliónů hektolitrů. Na tamní trh bylo přitom dovezeno jen deset tisíc hektolitrů. V současné době exportuje Budějovický Budvar své pivo do téměř 60 zemí pěti světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí. Po 62 letech se Budějovický Budvar rovněž vrátil na trh Spojených států a Kanady, kam na základě nevýhodné a pod nátlakem uzavřené smlouvy z roku 1939 exportuje pod obchodním jménem Czechvar. (Novinky)

Značka Budweiser, o kterou vede spor Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch, by ve Finsku měla patřit české firmě. Řekl to dnes soudce Evropského soudního dvora Antonio Tizzano, který soudu doporučí, aby návrh schválil. Tizzano řekl, že s ohledem na historické vazby k pojmenování Budweiser má právo toto označení užívat český podnik, nikoliv Američané. Budvar by proto měl mít možnost ve Finsku používat jak pojmenování Budweiser, tak Bud, řekl soudce. Evropský soud obvykle před rozhodnutím posuzuje doporučení, které mu dá některý z jeho soudců. Existuje tedy pravděpodobnost, že soud Tizzanův návrh schválí, píše agentura AP. Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud.

Budvar byl založen v roce 1895 v Českých Budějovicích, které byly německy mluvícímu obyvatelstvu známé jako Budweis. Pivo se v této oblasti vaří od roku 1265. Anheuser začal název Budweiser používat proto, že pivo této značky bylo známé v Německu. Právě z Německa přišli zakladatelé Anheuseru do Ameriky. Tizzano se ve svém doporučení staví na stranu Budvaru, který argumentuje existencí mezinárodní smlouvy o ochranných známkách z roku 1995. Smlouva uznává minulé žádosti o registraci ochranných známek. Soud ve Finsku by měl podle soudce uznat, že název Budvar je spjat s názvem Budweiser. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí.

Budvar si ve Finsku svůj název zaregistroval v roce 1967, v roce 1984 ale finský soud ochrannou známku Budvaru zrušil. Budvar ji podle Finů málo využíval. Stejnou ochrannou známku si potom ve Finsku zaregistroval Anheuser-Busch, který Budvar zažaloval kvůli jejímu zneužití. (Lidovky)

Budějovický Budvar neuspěl u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie se snahou o zablokování registrace známky Bud amerického pivovaru Anheuser-Busch (AB) v Evropě. Podle informací amerického producenta piva rozhodl úřad tři ze čtyř známkoprávních sporů ve prospěch AB. Podle Budvaru nenabylo rozhodnutí úřadu právní moci a lze se proti němu odvolat. Budvar navíc tvrdí, že úřad vyhověl společnosti Anheuser-Busch pouze v registraci ochranné známky Bud pro jiné výrobky a služby, například marketingové. "V žádném případě Anheuser-Busch nesmí v zemích EU užívat pro své pivo ochrannou známku Bud," uvedla Nikola Dřevínková z agentury ExMise, která Budějovický Budvar mediálně zastupuje. Pokud toto rozhodnutí potvrdí odvolací soud, získá firma Anheuser-Busch podle jejích představitelů v rámci všech zemí EU právo používat známku Bud pro významné marketingové aktivity v pivovarnickém průmyslu. "Tento výsledek představuje důležitý precedens pro naše další soudní spory, ve kterých nám jde o ochranu našich známek Budweiser a Bud v Evropě," komentoval rozhodnutí úřadu prezident a generální ředitel Anheuser-Busch International Steve Burrows.

Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí. Tento soudní spor začal v roce 2001, když se Budějovický Budvar postavil proti evropské registraci známky Bud firmy AB. Budějovický Budvar založil svůj nesouhlas na několika státních patentových zákonech.

Společnost Anheuser-Busch se hodlá odvolat proti té části rozsudku, která byla rozhodnuta ve prospěch Budvaru. (MaM)

Výrazný meziroční nárůst prodeje budějovického piva v Plzni hlásí už několik let Budějovický Budvar, trojka na českém pivním trhu. K Budvaru, který je po plzeňských pivech Gambrinus a Pilsner Urquell třetí nejprodávanější sudovou i lahvovou značkou v krajském městě, se přiklánějí zejména mladí lidé v klubech v centru města. Prazdroj však žádný propad prodeje v západních Čechách, kde ovládá více než 90 procent trhu piva, nepociťuje. Po vybudování obchodního střediska v Plzni před sedmi lety stoupl prodej budějovického piva o desítky procent. (Budnews)

Velkopopovický Kozel obsadil první a druhé místo na pivním mistrovství světa v USA. Zlatou a stříbrnou medaili v kategorii "Pilsner českého typu" si z finále Světového pivního poháru (World Beer Cup), jehož evropská část se konala začátkem května v německém Höhr-Grenzhausenu, odvezli zástupci Pivovaru Velké Popovice. Vítězem kategorie se stal Velkopopovický Kozel Premium, následovaný Velkopopovickým Kozlem výčepním světlým.

Soutěž World Beer Cup je pořádána každý druhý rok pravidelně od roku 1996. Organizátorem soutěže je Association of Brewers (Pivovarnická asociace), nezisková organizace, která byla založena v roce 1978 v Coloradu, USA. Zaměřuje se především na celosvětovou podporu kvality piva a pivovarnictví. "World Beer Cup je považován za olympiádu mezi pivními soutěžemi. Klade důraz na pivní kulturu a na transparentní soutěžení, což je v roce historické Olympiády v Aténách zvlášť významné. Vynikající světová piva spojují životní styl lidí na celém světě a všechny oceněné značky představují to nejlepší v pivovarnickém oboru," řekl na slavnostním ceremoniálu Charlie Papazian, prezident pořadatelské Pivovarnické asociace.

Zlatou medaili za Velkopopovický Kozel Premium převzal Jozef Špirko, manažer výroby pivovaru Velké Popovice, z rukou prezidenta World Beer Cup Charlieho Papaziana a zástupce sponzora, Michaela Sahma. Stříbrnou medaili za Velkopopovický Kozel výčepní světlý převzal Petr Božoň, marketingový manažer značky, z rukou prezidenta World Beer Cup Charlieho Papaziana a zástupce sponzora, Michaela Sahma

Velkopopovický Kozel se v uplynulém roce stal nejdynamičtější značkou Plzeňského Prazdroje nejen v ČR, ale i v zahraničí, zejména díky úspěšné licenční výrobě na Slovensku i v Rusku. Mezi hlavní exportní trhy patří Skandinávie a pobaltské státy, Velká Británie, Německo, Řecko a Kanada. Velkopopovický Kozel je v současnosti nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

Fakta o letošním ročníku Světového pivního poháru: Produkty přihlášené do World Beer Cup byly hodnoceny metodou slepé degustační soutěže. Panel porotců tvořilo 93 odborníků z 80 pivovarů, reprezentujících 15 nejvyspělejších "pivních" zemí celého světa, včetně České republiky. Letos se soutěže zúčastnilo rekordních 1 566 druhů piv z 393 pivovarů a ze 40 zemí, rozdělených do 80 kategorii. Do kategorie "Pilsner českého typu" bylo přihlášeno celkem 24 značek piva. Sesterská společnost Plzeňského Prazdroje, Miller Brewing Company, získala celkové vítězství v kategorii velkých pivovarů s celkem 7 medailemi. (Web Kozel)

Vysoké ocenění získal krušovický ležák Imperiál mezi třiceti šesti pivovary na tradičních Slavnostech piva na českobudějovickém výstavišti. V kategorii světlý ležák Premium získal od odborných degustátorů - sládků zúčastněných pivovarů - nejvyšší ocenění spojené s titulem Pivo České republiky. (Rakovnický deník)

V úterý 8. června 2004 v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí převzalo 10 cen Ď z rukodělné dílny Moser deset předních českých mecenášů. Byl mezi nimi také Královský pivovar Krušovice, známý svojí sponzorskou velkorysostí hlavně v kulturních projektech. Kolegium pro vyjádření díků českým mecenášům rozhodlo, že cena královskému pivovaru letos právem náleží především za spolupráci se správou zámku Kozel. (Web Krušovice)

Velmi kvalitní podmínky pro výrobu chmelového nápoje začínají mít představitelé kácovského pivovaru. Do vlastnictví totiž získali budovy, v nichž byli v pronájmu, a tak se na konci května mohli pustit do technologických úprav. "Všemu předcházela veřejná dražba, do které se zapojilo sedm zájemců," připomněl ředitel a jeden ze spolumajitelů pivovaru David Hořejší. Do výčtu změn patří zvětšení kapacity a přesun spilky do prostor, kde už byla za císaře Josefa, vytvoření nové filtrace se špičkovým zařízením společnosti Destila či dvojnásobné navýšení kapacity ležáckého sklepa. "V intenzivních přípravách je stáčírna. Po jejím zprovoznění bychom mohli produkovat i lahvové pivo. Dodavatelé technologie jsou už vybraní, zatím však čekáme na uvolnění peněz z bankovního sektoru," uvedl Hořejší a na závěr se pochlubil: "Se zástupci Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského v Praze jsme se dohodli, že pro ně začneme od třetího čtvrtletí letošního roku vyrábět pivovarské kvasnice." ( Kutnohorský deník)

První kolo prodeje pozemků a objektů městského pivovaru, který nabízí kutnohorská radnice, skončí 16. srpna. Mělo by ukázat, zda se najde zájemce ochotný za ně zaplatit téměř 102 milionů korun. "Chceme vědět, jestli ta odhadní částka je relevantní a odpovídá tržní ceně," řekl místostarosta Bohumil Dvořák. Prodej pivovaru by podle něj neměl ohrozit produkci piva ve městě. Pokud si továrnu někdo koupí, dá se předpokládat, že výrobu i zaměstnanost zachová, dodal místostarosta Dvořák. Město už před lety kutnohorský pivovar pronajalo. Od roku 2001 je nájemcem pivovaru pivovarnická skupina Drinks Union, která má také předkupní právo. "Podporuje regionální výrobu a místní pivovary a daří se mu značku Dačický udržet," konstatoval Dvořák. Domnívá se, že kdyby nebyl pivovar pronajmut, už by možná značka Dačický neexistovala. Zástupci společnosti Drinks Union už dříve potvrdili, že o koupi kutnohorského pivovaru mají zájem, požádali proto znalce o zpracování cenové nabídky. Kutnohorské pivo má dlouholetou tradici. Vaří se podle původní receptury Ondřeje Dačického, který ji odkázal svému synovi Václavovi. (Kutnohorský deník)

V sobotu dne 19.června se konal jako každý rok Den otevřených dveří. Přestože nám počasí v odpoledních hodinách moc nepřálo, navštívilo náš pivovar tisíce lidí. Vypilo se neuvěřitelných 153 sudů našeho Postřižinského pivečka. Mohli jste také ochutnat několik druhů speciálních piv, která byla překvapením našeho sládka - višňové pivo a karamelové pivo.

Soutěžilo se v hodu sudem, pití piva na čas a jiných soutěžích. Ze známých osobností jste zde mohli vidět tradičně jako každý rok Heidi Janků, která provázela celým programem, celý den zahájila kapela Pohoda, dále jste mohli vidět Dýza Boys( Ivo Pešák, Václav Upír Krejčí), italského populárního zpěváka Davide Mattioli, známou českou skupinu Verona, slovenskou kapelu Brouci, která jistě potěšila milovníky anglických Beatles a na závěr vystoupil Těžkej Pokondr, který zajisté není třeba představovat. Již nyní se můžete těšit na příští Den otevřených dveří, který se bude konat třetí sobotu v červnu a to je 18.června 2005. (Web Postřižiny Nymburk)

Za pivo, které vyrábí ve svých pivovarech skupina Drinks Union, konkrétně za značky Zlatopramen, Březňák a další, bude nově zodpovídat Jiří Štesl. Stal se marketingovým ředitelem firmy. Od roku 1994 v ní budoval divizi KB Likér, kde postupně zastával od roku 1998 pozici obchodního ředitele a od roku 2003 pozici ředitele divize. Novým šéfem KB Likér, která vyrábí například Starou mysliveckou, bude Jiří Janák, který byl dosud ředitelem vývoje a techniky divize. (iDnes)

Tohtoročný pokles spotreby piva na Slovensku sa odrazil aj na predaji "zlatého moku" jedného z trojice najväčších domácich pivovarníckych spoločností - Topvaru. Za prvých päť mesiacov tohto roka Topvar predal necelých 220 tis. hektolitrov piva, pričom v rovnakom období vlani jeho predaj dosiahol 260 tis. hektolitrov. Pre agentúru SITA to uviedol marketingový riaditeľ Topvaru Jozef Nemec.

Za prepadom predaja Topvaru vidí jeho marketingový riaditeľ jednoznačne minuloročné zvýšenie spotrebnej dane. Výrazný podiel však pripisuje aj zvýšenej sadzbe dane z pridanej hodnoty (DPH). "Vyššie spotrebné dane a DPH ako v okolitých krajinách nútia ľudí nakupovať pivo v zahraničí, keď napríklad v Českej republike na jednej fľaške ušetria aj 2 Sk," konštatoval Nemec. Podľa neho nešťastný krok vlády v podobe zvýšenia spotrebnej dane bude mať aj širšie dôsledky, keďže sa zníži dopyt pivovarov po sklenených fľašiach, etiketách či samotnej základnej surovine.

Topoľčiansky pivovar Topvar zaznamenal po minuloročnom augustovom zvýšení spotrebných daní mierny pokles predaja už vlani. V roku 2003 totiž predal vyše 666 tis. hektolitrov, čo bolo v porovnaní s rokom 2002 o 2 % menej. Export pivovaru dosiahol v minulom roku približne 22,7 tis. hektolitrov, pričom najväčší podiel na vývoze mala Česká republika a Nemecko. Celkovo pivo Topvar poznajú spotrebitelia už v 22 krajinách sveta. (Bleskovky)

Značka Radegast se letos poprvé zúčastnila degustační soutěže Australian International Beer Awards. Z 11. ročníku mezinárodní soutěže v australském Melbourne si odvezla domů dvě bronzové medaile - v kategorii ležáků plzeňského typu za Radegast Premium a v kategorii nealkoholických piv za Radegast Birell. Mezinárodní akce se zúčastnilo 885 značek piv z třiceti zemí a o přízeň porotců bojovaly v pěti sekcích rozdělených do devětatřiceti kategorií.

Porotu tvořili uznávaní australští odborníci z oblasti výzkumu pivovarnictví, potravinářství a pivovarů. Z anonymních vzorků hodnotili vzhled, aroma, chuť, plnost, přiblížení stylu piva své kategorii a celkovou kvalitu piva. V letošním roce získal pivovar Radegast ve třech soutěžích, z toho dvou mezinárodních, již čtyři ocenění. V Melbourne letos kromě značky Radegast bodoval Velkopopovický Kozel - v kategorii tmavých ležáků získal zlatou medaili. (iStrategie)

Vypít několik piv, poslechnout si živou kapelu a zasmát se s přáteli u nějaké zábavné soutěže. Nic víc si v sobotu ráno lidé mířící do Velkých Popovic na 12. ročník Dnu Kozla nepřáli. Podobně to vypadlo i v Ostravě, kde se lidé bavili v pivovaru Ostravar.Organizátory slavností pivovaru Ostravar potěšilo, že letos byla tato akce ve znamení mladých lidí. "Prosím tě, to pivo jen s mírou. Ne ať přijdeš večer pod obraz," varovala v sobotu dopoledne ve vlaku z Frýdku-Místku do Ostravy svou náctiletou dceru matka. Pak se jí snažila vysvětlit, co je to kvasnicové pivo. "To je pivo bez filtrace."

Sotva návštěvníci slavností prošli branou, měnili peníze za žetony na odběr piva, kterým plnili kelímky výčepní z desítek píp ve stáncích. Pivovar letos rozšířil zónu, kde se lidé mohli uvnitř "továrny" na nejoblíbenější český nápoj pohybovat. Hlavní pódium sevřené budovami zázemí pivovaru mělo tentokrát za sebou kulisu panelového sídliště.

Kolem pivovaru střežili klid policisté a hlavní cestu před vrátnicí organizátoři zúžili kvůli bezpečnosti návštěvníků zábranami. Na své si přišli i podnikatelé kolem. "Vždycky tu mám větší kšeft," řekl prodavač ve stánku poblíž pivovaru a v letní restauraci naproti pivovaru pekli zase v den slavnostní prase. Odpoledne v pivovaru mělo ještě podobu víkendové vycházky. Rodiče vzali své děti a dali si jedno či dvě piva. Pak ale první pořádný déšť při vystoupení revivalu kapely Queen návštěvníky podrobil selekci. Někteří tatínci poslali rychle děti a maminky domů a některé návštěvníky déšť ze slavností vyhnal. Ale mnoho z nich se spíš schovalo do pivních stanů či pod stříšky vchodů v pivovaru. Jen v prostoru hlavního pódia lidi deště nedbali nebo roztáhli nad hlavami deštníky.

Hlavní scéna se pak až do konce často měnila doslova ve zpívání a tanec v dešti. A také skladby jakoby kapely záměrně občas vybraly podle počasí. Moknoucí lidé si tak zazpívali s valašskomeziříčskou kapelou Mňága a Žďorp písničku s verši "...a déšť, stejně nic nesmyje". Slovenští No Name se rozhodli Ostravany ujistit, že i v Bratislavě vědí, že Baník je mistr. Dostali do nadšeného varu příznivce mistrů tak, že v zadní části prostoru popadala na chvíli část zábran. Sanitka si pak musela proklestit i cestu ke zraněné noze jedné z fanynek. Richard Krajčo dokonce kvůli počasí nasadil záměrně už jako druhou píseň Obchodníka s deštěm, ač tato skladba přichází obvykle při koncertu na řadu až jako poslední. Nejvíce však rozskákali publikum "vesmírným" hitem, takže v rozdivočelém davu někteří lidé poznali reálně, co znamená verš "Na paty, šlapem si na paty..." Po ohňostroji odpáleném mobilem se pivovar vylidnil. Jen mladí lidé, kteří celou dobu čepovali pivo, si ve vyhrazeném prostoru uspořádali noční diskotéku. (iDnes)

Desetimilionové škody napáchala středeční bouře litovelskému pivovaru. Mohutný vítr v areálu pivovaru strhal střechy budov a přívaly vody poškodily některé haly. Výroba v pivovaru však kvůli řádění přírodních živlů zastavena nebyla. "Škody předběžně odhadujeme na zhruba 40 milionů korun. V areálu pivovaru jsou poškozené všechny střechy a škody jsou i na vnitřním zařízení, protože to, co neudělala vichřice, to potom dokonal déšť," řekl ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Pracovníci litovelského pivovaru se pustili do odstraňování škod hned ve středu večer a dnes dopoledne jich na poškozených střechách pracovalo několik desítek. "Výroba naštěstí přerušena nebyla a expedice piva běží podle plánu. S odstraňováním škod nám přijeli pomoci i zaměstnanci z pivovarů v Hanušovicích a Přerově,"uvedl Koutek. Pivovar Litovel je společně s pivovary v Přerově a Hanušovicích součástí čtvrté největší tuzemské pivovarnické skupiny PMS Přerov. V loňském roce PMS Přerov zvýšila výstav piva meziročně o 1,16 procenta na bezmála 965.000 hektolitrů. Na českém pivním trhu má zhruba šestiprocentní podíl. (iDnes)

Pivovar slavil výročí

Nové pivo představil u příležitosti včerejších oslav 111. výročí založení pivovaru v Litovli jeho sládek Petr Kostelecký (na snímku), který také narazil jeho první soudek. "Pivo ponese název Výroční speciál. Má více než šest procent alkoholu," uvedl sládek. V pivovaru byla včera uvedena do trvalého provozu nová strojovna chlazení a byla v něm otevřena muzejní expozice strojovny a kotelny. (Právo)

Znojemský pivovar Hostan představil na víkendových pivních slavnostech nový produkt, kterým je třináctistupňové pivo, které dostalo název Zámecké. Přímo na slavnostech je mohly ve Znojmě v průběhu pátku a soboty ochutnat tisíce lidí, kteří tuto už tradiční akci navšívili.

Posílení výstavu o 4000 hektolitrů na 207 000 hektolitrů piva ohlásil za rok 2003 znojemský pivovar Hostan, jenž je od roku 2002 součástí skupiny Starobrno. Více než polovinu produkce tvořilo vícestupňové Hradní. Mezeru v sortimentu nyní firma doplnila novým pivem značky Zámecké, kterého by chtěla vyrábět kolem 5000 až 10 000 hektolitrů ročně. Uvedl to obchodní ředitel firmy Starobrno Jiří Imrýšek. Hostan Zámecké je třináctiprocentní a má výraznější hořkost. Do distribuce jde ve vratných lahvích, ale i v třicetilitrových a padesátilitrových sudech. Pěnivý mok nové značky zraje devadesát dnů v ležáckém sklepě, doplnil Imrýšek. Jen v rámci víkendových třináctých slavností piva Hostan přišlo toto pivo chutnat do Znojma kolem 10 000 lidí. Starobrno loni vyrobilo 816 000 hektolitrů piva, což bylo o 36 000 hektolitrů meziročně více a zařadilo se na třetí příčku mezi největšími domácími pivovarnickými skupinami. Akcionáři se po loňském čistém zisku 109,8 milionu korun rozhodli vyplácet na akcii v nominální hodnotě 500 Kč třicetikorunovou dividendu. Po loňské akvizici ovládá skupinu Starobrno, která má včetně Hostanu 406 zaměstnanců, zahraniční gigant Heineken Group. (Rovnost)

V dalešickém pivovaru na Třebíčsku, který je znám díky filmu Postřižiny, letos přivítá turisty nová hospoda a letní restaurace. Po návštěvě muzea rakousko-uherského pivovarnictví, které se otevírá druhým rokem, se v nich mohou lidé občerstvit dalešickým pivem. V areálu má výhledově přibýt hotel za 15 milionů. Majitelé by jej rádi vybudovali s finanční podporou Evropské unie. "Vybudováním hotelu se 40 lůžky bude dokončena rekonstrukce pivovarských budov," řekl majitel Petr Řehořka.

Tři soukromníci se uzavřeného a zchátralého pivovaru ujali před pěti lety. První pivo po pětadvaceti letech se v Dalešicích uvařilo v roce 2002, naplno se vyrábí od loňského roku. V části areálu je od loňska muzeum. Dobové technické vybavení, včetně varny, parního stroje a sladovnické věže nebo kopie kostýmů ze slavného filmu, zhlédly dva tisíce návštěvníků.

"Letos byl začátek sezony špatný jako všude. Uvidíme, co udělají prázdniny," uvedl Řehořka. Kouzlo malého pivovaru podle něj láká především domácí turisty. "Cizinci moc nejezdí, spíš když je někdo přivede," dodal. Muzeum je od června do srpna v provozu denně kromě pondělí, v září pouze o víkendech.

Pivovar loni uvařil 1500 hektolitrů světlého i tmavého piva. Pivo se prodává jen v sudech, zatím ho odebírá asi 15 hospod v okolních obcích, v Třebíči a také čtyři hospody v Brně. (iDnes)