Druhý pokus bude mít v létě město Náchod na to, aby prodalo svůj pivovar Primátor. První pokus skončil na konci června fiaskem.

Rada města Náchod se ve čtvrtek dohodla, že se napodruhé pokusí prodat místního Pivovar Náchod, který vaří piva značky Primátor. Na rozdíl od prvního pokusu, který na konci června skončil krachem, se do prodeje budou moci zapojit i další zájemci. Město už na svých stránkách zveřejnilo výzvu k podání nabídek.

"Město Náchod nabízí k prodeji 100 % akcií akciové společnosti Pivovar Náchod. Zájemci mohou zasílat své písemné nabídky do 29. 7. 2008 do 13:00 hodin," stojí na webových stránkách města. Případní uchazeči tak mají k podání nabídek 12 dní.

Ačkoliv je podle majitele stránek svetpiva.cz Jana Kočky lhůta u tak velkého majetku nestandardní, nevidí v ní žádný problém. "Bylo to hodně medializované, takže o prodeji vědí všechny subjekty na trhu, z tohoto pohledu je to asi dostatečná lhůta," uvedl pro server iHNed.cz. Pro Kočku je krok rady překvapením, protože měl informace, že se zastupitelstvo vůbec nemohlo dohodnout na dalším postupu.

Ani pro náchodského zastupitele Jiřího Maršíka (KDU-ČSL) není 12denní lhůta problémem, ačkoliv by si sám představoval 2 až 3 měsíce. Vzhledem k tomu, že je prodej již hodně medializován, to ale podle něj nevadí. "Já jsem měl problém ze začátku, že to bylo nabídnuto jedné společnosti, se kterou se hned uzavřela smlouva, která šla do zastupitelstva," uvedl pro server iHNed.cz Maršík.

Druhý pokus asi vyjde

"Dnešní jednání rady bylo korektní," řekl zastupitel a dodal, že souhlasí se starostou Oldřichem Čtvrtečkou (ODS), že město těžko může udržet pivovar ve stávající konkurenci na trhu piva. Teď jde podle Maršíka jen o to, vybrat nejlepší nabídku, se stávajícími podmínkami už souhlasí. "Myslím si, že většina zastupitelstva bude pro prodej," odhadl šance na úspěch prodeje. Rozhodnutí o případném prodeji by mělo učinit zastupitelstvo 8. září.

Město na konci června stáhlo projednávání prodeje pivovaru z programu jednání zastupitelstva, protože s ním nesouhlasila většina zastupitelů. Jedinou firmou, se kterou Náchod jednal byl Liberecký investiční fond (LIF), který za největší pivovar v královéhradeckém kraji nabídl 90 milionů. Na poslední chvíli pak nabídl o 25 milionů korun více pivovar Holba.

Pivovar Náchod má roční výstav přes 130 000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun. Podle nedávného vyjádření starosty Oldřicha Čtvrtečky (ODS) je pivovar na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující konkurenci mohl rozvíjet. Hlavním impulzem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Cvrček

Lidé ve městě, které proslavila právě výroba piva, jsou v šoku a stále nevěřícně kroutí hlavou. Král mezi americkými pivy - Budweiser - bude patřit Evropanům.

August A. Busch IV., potomek slavné rodiny pivovarníků, která začala vyrábět pivo ještě před válkou Jihu proti Severu, kdysi přislíbil, že on firmu neprodá. Tradice a láska ke společnosti se však nakonec nevyrovnaly nabídce 52 miliard dolarů, které za odkup nabídl belgický gigant InBev. Lidé v celém St. Louis, které proslavila právě výroba piva, stále kroutí nevěřícně hlavou.

Král mezi americkými pivy - Budweiser - bude patřit Evropanům

Rolety v baru v Pestalozziho ulici v St. Louis jsou už stažené, aby bránily v průniku prvním paprskům ranního slunce. A Dave Liszewski, který si právě odpracoval noční směnu v pivovaru Anheuser-Busch, s láskou a pýchou chová své "děcko" - láhev piva Bud Light.

"Zradili nás," říká Liszewski, který stále ještě nemůže uvěřit zprávě, že jeho zaměstnavatel souhlasil s prodejem firmy. "Ježíše prodali za 30 stříbrných. Nás prodali za 70 dolarů za akcii," cituje list The New York Times Liszewského.

Konec jedné americké "šlechty"

Nad budovou slavného pivovaru, pevnosti vystavěné z červených cihel a tepaného železa, stále vlaje americká vlajka. A vzduch v celé čtvrti Soulard je cítit kvasnicemi. Dynastie Anheuserů a Buschů prostě neodmyslitelně patří k historii města a jeho obyvatel. Místní o pivovarnících hovoří někdy jako o šlechtě, jindy jako o členech své rodiny. Magnáta Augusta A.

Busche mladšího, který zemřel v roce 1989, nazývali familiérně Gussie, a Augusta A. Busche III. častovali přízviskem Augie.

Pro St. Louis, které se neumí moc dobře "prodat", byl slavný pivovar a vše, co je s ním spojené, velkou chloubou.

"St. Louis má velký komplex méněcennosti," říká Susan Katmanová, která odpočívá v kavárně v luxusní saintlouiské čtvrti Central West End. "Nejsme totiž ani sever, ani jih, ani východ ani západ (Spojených států)," dodává.

Jediné lákadlo na turisty: pivovar

Centrum St. Louis sice v poslední době prošlo velkou rekonstrukcí, město se může chlubit bohatou kulturní a architektonickou minulostí, má své baseballové hrdiny jako Stana Musiala a Alberta Pujolse, ale jeho největší pýchou byl vždycky pivovar. Právě ten do města lákal většinu turistů. A také kdykoliv obyvatelé St. Louis někam vycestovali, lidé se je neopomněli zeptat na Anheuser-Busch a třeba i na jeho maskota - slavné clydesdalské koně.

Společnost InBev slíbila, že neuzavře ani jednu z 12 poboček firmy Anheuser-Bush ve Spojených státech. Mnoho lidí se ale stejně obává, že věci nebudou takové, jaké bývaly. "Proč jen nemůžou ti cizinci zůstat doma a nechat nám, co máme?" ptá se zoufale osmasedmdesátiletý majitel autošrotu Opal Henderson.

Starosta Francis Slay má ale jiný názor. "Jeden z mých prvních cílů bude přesvědčit InBev, který jde za nízkými náklady, aby přešel do St. Louis, kde je všechno levnější než v Belgii," uvedl Slay v prohlášení. To se ale zřejmě nestane. Na 6000 saintlouiských zaměstnanců firmy se obává, že nový majitel buď sníží platy nebo začne propouštět.

Dave Liszewski pracuje u stroje, který lepí na láhve etikety s nápisem Bud Light. Za svou práci dostává 27 dolarů za hodinu. Díky své mzdě splatil hypotéku na dům a koupil si pozemek v jižní části státu Illinois, kde loví jeleny. "Nebyl to jen dobrý život," tvrdí. "Byl to skvělý život".

Podle saintlouiské bankovní úřednice Alexis Littlejohnové budou chtít noví majitelé dotlačit firmu k větším ziskům. "Kdyby to pro ně nebylo ekonomicky výhodné, nedělali by to," dodává na adresu firmy InBev.

Loajalita nade vše

Lidé posedávající v barech a hospodách ve čtvrti, kde stojí pivovar, se v posledních dnech netají obavami z budoucnosti. A loajální jsou i ti, kteří přímo ve firmě A-B, jak jí zde říkají, nepracují.

Když si host objedná pivo třeba v baru Crabbyús, nemá šanci dostat jiné než právě místní značku. Majitelka podniku, Stephanie Hafertebeová, totiž z loajality ani jiné nečepuje. A rozhodně nenabízí Stellu Artois, kterou vaří InBev. "Není to tak dlouho, co by třeba odboráři z podniku odešli, pokud bychom jim načepovali jiné pivo než od Anheusera-Busche," říká Hafertebeová.

V baru panuje ospalá atmosféra, dva hosté hrají kulečník, pod stoly šmejdí kokršpaněl a z jukeboxu si brouká Frank Sinatra výstižný popěvek "šampaňské mě nedostane do nálady". U baru sedí jednapadesátiletý automechanik Tom Lucas a kouří. V St. Louis totiž ještě lidé mohou v podnicích kouřit. Ale to je asi tak jediné, co se nemění.

Fakt, že pivovar patří zahraničnímu investorovi, je pro valnou většinu lidí nemyslitelný. Lidé jako Lucas si na něj časem zvyknou, ale nelíbí se jim to.

"Smrdí to," říká Lucas. "Augie se musí otáčet v hrobu, jestli o tom už ví."

Zdroj a foto: iHNed.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne za 1.polrok 2008 zaznamenal 35-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Prejavilo sa to aj na ekonomike pivovaru, ktorý za prvý polrok vykázal zisk pred zdanením 10,2 milióna Sk, pri celkových tržbách 220 miliónov Sk.

Kým za prvých šesť mesiacov roku 2007 v STEIGRI vyexpedovali 75 993 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 102 468 hektolitrov. Vzhľadom na symbolický vlaňajší polročný export na úrovni 43 hl, tohtoročných vyvezených 2512 hl predstavuje 58-násobný nárast. Množstvom vystaveného piva si STEIGER upevnil za prvý polrok 2008 tretiu priečku medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sa umiestnili veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (933 600 hl) a Pivovary Topvar, a.s. (601 085 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za prvý polrok roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných takmer 6 percent. Úspešný polrok STEIGRA je o to výraznejší, že celkovo došlo na Slovensku za prvý polrok 2008 opäť k poklesu trhu a to až o 6 percent. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením iných značiek. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar v prvom polroku tohto roka na slovenskom trhu predal viac ako 40-tisíc hektolitrov importovaných značiek Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád s objemom 20.133 hl, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.“, povedal J.Vysloužil.

Pod úspešnosť predaja sa podpísala aj vysoká kvalita produkcie pivovaru, ktorá bola ocenená v uplynulom polroku na troch podujatiach. Najprv začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Druhý raz zabodoval pivovar v piatok 5.mája 2008 na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“. Jeho 10-percentný svetlý ležiak STEIGER (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice poctili novinári na tohtoročnom Junifeste spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Manažér marketingu Emil Mihálik poukázal na to, že prvý polrok 2008 bol obdobím veľkých zmien v STEIGRI: ,,Profesionálnu komunikáciu s verejnosťou prevzala public relations agentúra PAPER LIFE, čo sa okamžite prejavilo v masmédiách na desiatkach pozitívnych správ o pivovare. STEIGER v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Verejnosť bola oslovená 150 bilbordami, 110 rozhlasovými spotmi, viac ako 700.000 výtlačkami grafickej kampane v printových médiách a zlatým klincom bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Zdroj: Tisková zpráva Steigru Vyhne

Stále větší množství smrtelných nehod na našich silnicích dokazuje, že problematika pití alkoholu za volantem je opravdu vážná. Společnost Plzeňský Prazdroj se jednoznačně staví za nulovou toleranci alkoholu a podporuje to i svými aktivitami – v pětitýdenní letní kampani na 200 místech celé ČR rozdají hostesky 150 tisíc chlazených plechovek nealkoholického piva Radegast Birell.

Radegast Birell je nejoblíbenější a nejprodávanější českou značkou nealkoholického piva v ČR (2 ze 3 prodaných nealko piv jsou Radegast Birell) a jako taková se snaží apelovat na zodpovědnost řidičů. Proto vyjedou do 200 míst ve více než 90 městech a obcích České republiky týmy hostesek, které budou v pětitýdenní kampani upozorňovat řidiče na nebezpečí alkoholu za volantem a rozdají jim 150 tisíc chlazených plechovek nealkoholického piva Radegast Birell.

Kampaň pořádá Radegast Birell již třetím rokem, spotřebuje při ní cca 2 tuny suchého ledu a promotýmy pokaždé celkem najedou téměř 100 000 km. Pohybují se po všech krajích ČR, především na parkovištích hypermarketů, ale potkáte je i na letních hudebních festivalech (Benátská noc či Sázava Fest), čerpacích stanicích, autokempech, cyklostezkách nebo hodně frekventovaných místech českých měst.

Přestože spotřeba nealko piva mezi řidiči vzrůstá, najdou se stále takoví, kteří se před jízdou napijí alkoholu, byť i malého množství. „Nevidíme jediný důvod pro to, aby se v tomto smyslu zákon změkčoval,“ říká manažer komunikace Plzeňského Prazdroje Marek Hlavica. „Jsme přesvědčeni, že i průmysl se může podílet na řešení tohoto společen-ského problému a současně hledat způsoby, jak negativním důsledkům nezodpovědného pití bránit. Veřejnost by měla vědět, že Prazdroj je jednoznačně pro nulu. Řidiči by neměli zodpovědnost vůči sobě samým a vůči svému okolí brát na lehkou váhu. Pokud pijete alkohol, na řízení motorového vozidla ani nepomýšlejte,“ zdůrazňuje Hlavica.

Plzeňský Prazdroj je zakládajícím členem Iniciativy odpovědných pivovarů, která stanoví pravidla samoregulace reklamy pro výrobce alkoholu a iniciuje osvětové kampaně. Sám pak podporuje unikátní službu Promile INFO, která poskytuje informaci o aktuální hladině alkoholu v krvi a o čase, kdy může řidič bezpečně zasednout za volant.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Unikátní systém biologického dočištění drenážních a dešťových vod, odváděných z areálu pivovaru RADEGAST Nošovice, za pět let svého zkušebního provozu vyčistil 334 000 m3 vody. Projekt za více než 6 milionů korun nyní přechází do trvalého provozu.

Dešťová voda odtékající z pivovaru je zachycována a čištěna soustavou rybníčků, které jsou izolované od ostatních vod. Rybníčky vznikly mj. obnovou a rozšířením dvou odstavených říčních ramen řeky Morávky a jejich propojením uměle vytvořeným meandrujícím korytem s významnou samočisticí schopností. Dlouhodobým cílem projektu je nejen dosažení požadovaného stupně dočištění drenážních vod z areálu pivovaru Radegast, ale i zvýšení rozmanitosti biotopů v nivě Morávky.

„Jde o přírodě blízký způsob čištění bez nároků na spotřebu energií, který nejen nenarušil vzhled údolní nivy řeky Morávky, ale navíc pozitivně ovlivnil biotop a umožnil návrat původní fauny a flóry - například ondatry pižmové a mloka skvrnitého," říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje, do jehož skupiny nošovický pivovar patří.

Během pětiletého zkušebního provozu probíhaly pravidelné odběry vzorků vody, vždy s vyhovujícími výsledky. Letos na jaře nabylo platnosti kolaudační rozhodnutí Magistrátu města Frýdku- Místku a celé dílo přešlo do trvalého provozu. Celkové náklady na projekt přesáhly 6 milionů Kč.

„Vedle reálných výsledků projektu nás těší i to, že byl proveden ve shodě s požadavky ostatních zainteresovaných stran, zejména občanských sdružení zaměřených na ochranu přírody," říká Petr Holeček.

Voda je jedna ze základních surovin pro výrobu piva a tvoří 85 - 90 % jeho obsahu. Proto Plzeňský Prazdroj ve své činnosti usiluje o zodpovědné hospodaření s vodními zdroji. A to zejména snižováním spotřeby vody ve výrobním procesu, ohleduplným přístupem k ekologickým a sociálním potřebám daného regionu při nakládání s vodními zdroji a prosazováním stejných principů i u dodavatelů a partnerů.

Společně s recyklací, úsporami energie, minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí je čištění průmyslových vod a péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Shrnutí roku 2007 a začátku 2008

Ač se možná může na první pohled zdát, že se v posledních měsících v pivovaře nic neděje, tak pravý opak je pravdou. Mimo tradiční kulturní akce v pivováru (Vykulení, posvícení, jazzový koncert River Stream Blues, Mercedes Bend, Aga Pepe, Bílá Nemoc, Ticho de Pre Cupé Band, samozřejmě zábavy s Nominativem, Našimi Furianty a dalšími) jsme se podíleli na mnoha akcích na zámku, ve škole a v sokolovně. Dále u nás probíhala různá divadelní představení (Vítr z hor, Koza z Kozojed atd.), akce pro nejmenší ve spolupráci s o.s. Kolečko (Masopust a Dýňová slavnost), bednářské vystoupení, přednáška o nádražních restauracích a další. Co je ale zřejmě nejvýraznější událostí minulého roku. A to si myslím, že nejenom z našeho pohledu. Je podstatná záchranná akce na objektu bývalé správy hospodářského statku č.p. 15. V tomto úsilí chceme pokračovat i v letošním roce záchranou narušeného štítu.

V letošním roce bychom rádi konečně otevřeli naši vymazlenou restauraci dennímu provozu. Ano letos to opravdu myslíme vážně. A v plné parádě. Kdo viděl při nějaké akci nový výčep, tak tuší jakým směrem se ubíráme.Dále bychom chtěli připravit pivovár ku zkušebním várkám. To také slibujeme nějaký ten čas, ale vzhledem k situaci na pivní scéně jsme se rozhodli zprovoznit původní velký pivovar se všemi historickými technologiemi. Ano, přesně tak jak se vařilo kostelecké od nepaměti. Tím chceme obohatit město o další atrakci a posunout jej na žebříčku popularity. Zcela jistě jsme jediní s tímto záměrem v naší republice. Tyto myšlenky vychází z našeho hlubokého přesvědčení a praktického studia pivovarské historie. Tím jsem narazil na podstatu "zdlouhavého" postupu prací v pivováru. Prioritní vizí našeho pivovarského muzea je zmapování pivovarů Čech, Moravy a Slezska. A to především fyzicky! To s sebou přináší ale nesmírné nároky na čas a potažmo finance. Poslední dobou se v ohromné míře industriální objekty bourají a my nestíháme jezdit fotit a zachraňovat zbytky technologií. V roce 2007 jsme prozkoumali a zdokumentovali více jak 160 pivovarů, z nichž už mnohé byly nahrazeny obchodními středisky či moderními "ležatými paneláky". Podařilo se nám zachránit nespočet pivovarských technologií (hvozdový kotel Noback&Fritze, stáčecí aparát na čtyři sudy systém Windisch, stabilní motory, pivovarské vozy značky Czepel a S5T a mnoho dalších). To vše na vrub prací v pivováru. To je na delší povídání. Z dalších našich plánů bych rád vyzdvihl pokračování záchrany mlatu v pivováru, opravu pivovarských komínů a v neposlední řadě pivovarskou vlečku. Neděláme si srandu. Kostelec opravdu bude mít své koleje a nádraží. Nechte se překvapit.

A kdo nám hází klacky pod nohy či co se nám ve městě nelíbí. Nebudu opakovat oblíbené fráze. V našem případě to jsou především hledači barevných kovů a jiných pokladů a ti, kdo si myslí, že všude kolem pivovaru je smetiště. No a také např. Pivovary Bohemia a.s. (v konkurzu), po kterých nám zůstaly pěkné závazky. Náš právní systém je místy děravý...

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Pivnímu ,,sňatku z rozumu" předcházela celá řada emotivních reakcí, a to nejen od správní rady AnheuserBusch. Ta na rozdíl od obvyklých amerických komerčních zvyklostí nechtěla podpořit svoje akcionáře v záměru výhodně zpeněžit akcie, které již několik let stagnovaly, a souhlasit s připravovanou fúzí.

Výsledná cena a garance dosazení členů Anheuseru do představenstva ukončily několik právních sporů, které předcházely finálnímu rozhodnutí o fúzi. Rovněž město St. Louis, které je dlouhodobě spjato s rodinou Buschů, veřejně podporovalo názory řady Američanů, kteří považují Anheuser-Busch za národní klenot.

Vlastenecký smutek

Politování nad prodejem do zahraničí vyjádřil i prezidentský kandidát Barack Obama, a vyzval tak americké subjekty ke koupi. V této souvislosti se snadno oživí vzpomínky na podobné emotivní reakce české veřejnosti včetně politiků při prodeji Plzeňského Prazdroje jihoafrickému pivovarnickému koncernu SAB. Díky existenci legislativy svobodného trhu nevznikl žádný zákon zabraňující akcionářům Anheuser-Busch firmu prodat, a tak vznikl jedinečný gigantický kolos spojením dvou nekonfliktních subjektů - lokálně orientované firmy Anheuser-Busch a dravého globálního hráče InBev.

Nová pivovarská skupina Anheuser-Busch InBev si výrazně upevní postavení na dvou hlavních trzích. Na americkém se svými 350 a na čínském s 250 miliony hektolitrů vyrobeného piva. Na těchto trzích se dá očekávat zvýšení konkurenčních bojů s dalšími globálními hráči o budoucí postavení.

Na českém vysoce konkurenčním pivním trhu ale nelze čekat, že by tato akvizice významně ovlivnila poměr sil. V současné době se pouze Budějovický Budvar, poslední český státní pivovar, soudí s Anheuser-Busch ve 40 soudních sporech a více než v 70 správních patentových případech.

Na rozdíl od počtu právních sporů, který ještě poroste, zájem následnické organizace o koupi Budějovického Budvaru bude zřejmě spíše klesat. Pro takovouto obří skupinu nemá hodnota exportu Budějovického Budvaru ve výši 586 tisíc hektolitrů takový význam. Rovněž prodej 666 tisíc hektolitrů na českém trhu nevytváří potřebu zvýšeného zájmu o koupi této značky a pivovaru.

Spíše lze očekávat, že tímto krokem se zvyšují šance na koupi Budvaru dalšími globálními hráči, kteří by soudní spory s nástupnickou skupinou AnheuserBusch InBev dokázali řešit mezinárodními nekonfliktními kompenzacemi.

Sliby jen na chvíli

Skupina nově vzniklá spojením InBev a Anheuser-Busch dosáhne významných nákupních výhod, zejména v oblastech zemědělských surovin a jiných komodit, kde za poslední období došlo k výraznému cenovému nárůstu. Snížení nákladů do roku 2010 o 1,5 miliardy dolarů ročně vytvoří tlak na hlavní konkurenty, především SABMiller. To by ve svém důsledku mohlo vést k dokončení dalších uvažovaných fúzí a vyústit v další globální koncentraci trhu.

Tyto nové skutečnosti donutí Anheuser-Busch InBev k dalším úsporným krokům, a tak současné ujišťování o zachování všech pivovarů i počtů zaměstnanců nebude mít zřejmě dlouhého trvání.

Zdroj: E15.cz | Autor: Štěpán Pírko

S převzetím americké pivovarnické skupiny Anheuser-Bush vyrábějící pivo Budweiser zdědí belgická společnost InBev více než sto soudních pří ve 30 zemích světa s českým pivovarem Budějovický Budvar. Ten značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než 60 státech. Někteří analytici očekávají, že ve snaze vyhnout se vysokým soudním nákladům by InBev mohl státem vlastněný Budvar koupit.

Jestliže se tak InBev nerozhodne, může bez potíží zvýšit prodej Budweiseru na nových trzích, jako jsou Čína, Indie nebo Latinská Amerika, kde je právní postavení Budvaru slabší. Nový gigant Anheuser-Busch InBev ale nebude moci svoji hlavní značku globálně propagovat. Místo toho by musel uvádět na trh směsici značek Budweiser, Bud, Anheuser-Busch nebo dokonce AB-B. Takový přístup by pravděpodobně "zlatokopy z InBevu" nepotěšil.

Kdyby Anheuser-Busch InBev svého českého dvojníka koupil, mohl by velmi dobře zavedenou značku Budweiser zachovat pro své americké pivo a propagovat Budvar jako český export pod značkou Czechvar. Pod ní se Budvar prodává v USA už nyní za pomoci distribuce poskytované Anheuserem. Tato symbióza je výsledkem dohody, že Budvar se na americkém trhu vzdá předpony Bud výměnou za to, že se bude jeho pivo prodávat jako prvotřídní import v největší americké distribuční síti, kterou Anheuser-Busch provozuje.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny přes století. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Koupě Budvaru by mohla přijít na dvě miliardy dolarů (asi 30 miliard

korun). Český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman tuto sumu předběžně zmínil jako hodnotu ochranné známky Budweiser. Česká vláda chystá prodej Budějovického Budvaru ještě před tím, než jí v roce 2010 vyprší funkční období. O prodeji by mohla jednat ještě letos.

InBev oznámil převzetí amerického konkurenta tento týden. Cena transakce dosahuje 52 miliard dolarů, tedy asi 766 miliard korun.

Zdroj a foto: ČT24.cz

Žízniví cyklisté jsou při překonávaní vrchu Bukovice na pokraji svých sil, dobrá nálada však přetrvává. Do posledních kilometrů vloží vše, protože cíl, ve kterém je čeká zasloužené osvěžení, je blízko. Cyklistická stezka Petra Bezruče po Moravskoslezském kraji totiž končí v pivovarnickém městečku Černá Hora.

Vlastníků pivovaru v Černé Hoře se od 13. století vystřídalo několik. Dnes je majitelem akciová společnost Pivovar Černá Hora, kde přesnou polovinu vlastní Jiří Fusek. "Za čas svého působení v pivovaru se mi nestalo, že bych udělal neuvážený krok, když se rozhodovalo o jeho dalším rozvoji," vyznává se Fusek. Pivovar Černá Hora je nejen regionálním výrobcem 10 druhů piv, 10 druhů limonád a čtyř druhů pivních pálenek, ale je i oblíbenou turistickou destinací. Lákadlem je nejen zlatavý mok, ale i zábavní centrum vystavěné u pivovaru.

Nejlepší reklama

Aby přiblížili pivovar lidem, rozhodli se vytvořit prostor pro návštěvníky, které provedou procesem výroby piva. Po dotacích od Evropské unie pivovar investoval 25 milionů do výstavby Centra Sladovna a Pivovarského penzionu s kapacitou 28 lůžek. V Centru Sladovna se kromě pivovarské restaurace nachází také malá varna, kde si můžete uvařit pivo podle chuti. Je tu ale i bowlingová herna.

Se sázkou na turistiku chce jít pivovar ještě dál. Chystá další stavební projekt s investicí 105 milionů korun. Hotel s 94 lůžky, pivní lázně a wellness centrum s bazénem mají být dokončeny v roce 2010.

Zmrtvýchvstání pivovaru

Stavební inženýr Jiří Fusek (64) se svým obchodním partnerem zareagovali na tendr, který v roce 1996 vyhlásilo české ministerstvo zemědělství. Pivovar v Černé Hoře čekal na toho, kdo za něj nabídne nejvyšší cenu.

"Tehdy jsem si řekl, v tomto jsem ještě nepodnikal," vysvětluje Fusek. Že se mu v oboru zalíbilo, dokazuje i to, že je dnes předsedou Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

"Po technické stránce byl pivovar v hrůzném stavu. Byla tady technologie z roku 1924. Vzali jsem si obrovský úvěr na 130 milionů korun a pustili se do práce." Majitelé pak pokračovali s výrobou pěti druhů piv, které později obohatili o dalších pět. Dva roky po založení společnosti rozšířili sortiment o výrobu limonád. "Navázali jsme na silnou moravskou tradici točených limonád," líčí Hubert Adámek, tiskový mluvčí pivovaru, který dnes zaměstnává 130 lidí.

Výrobní kapacita černohorského pivovaru je 160 tisíc hektolitrů piva a 40 tisíc hektolitrů limonád ročně. "Dnes jsme mezi pivovary největší sodovkárna v republice," dodává Adámek.

Za svoji největší pýchu považují nealkoholické pivo, které vyrábí pomocí speciální technologie vakuového odsávání. Na rozdíl od konkurenčních výrobků neobsahuje ani stopu po alkoholu.

"Protože jsme chtěli udělat opravdové nealkoholické pivo, vytvořili jsme novou technologii, která při nízkých teplotách odsává alkohol z piva," nadšeně vysvětluje Fusek.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Bibiána Duhárová

Jeden z nejmodernějších pivovarů v Srbsku a na Balkánu - Brauerei MB v Novém Sadu, který je technologicky vybaven vyrábět jakékoliv druhy piva, zahájil výrobu piva Kaiser, uvedl v prohlášení tento pivovar.

Aby pivo Kaiser vyrobené v pivovaru MB dosahovalo stejné kvality a chuti jako ve světě, byla provedena několikaměsíční testování a skladování a výroba mohla být zahájena teprve po verifikaci výsledků Zonské laboratoře pro Centrální a Východní Evropu v rakouském Linzi.

Generální ředitel provozu společnosti Heineken v Srbsku Francoa Gzavie Maotiz uvedl, že je hrdý na to, že Heineken investuje v Novém Sadu a že se snaží, aby zůstal spolehlivým partnerem společnosti, jejíž jsou součástí.

U příležitosti zahájení nové značky navštívil pivovar MB i starosta Nového Sadu Igor Pavličić, který uvedl, že je velmi potěšen, že světově známá společnost Heineken, má důvěru investovat v Srbsku a je naděje, že to ovlivní i další velké investory k zahájení svého podnikání v Srbsku.

Zdroj: New Balkan.com

Budějovický Budvar pokračuje i v letošním roce v obchodním růstu, za první pololetí prodal celkem 639 190 hektolitrů, což je meziročně o 4,7 procenta více. V loňském roce byla hranice výstavu 500 tisíc hektolitrů překonána počátkem června, letos tomu bylo již v květnu. "Z výsledků dosažených v prvním pololetí letošního roku máme radost. Nejen že potvrzují růstový trend našeho pivovaru, který trvá již několik let, ale zároveň jsou pro nás i důkazem oblíbenosti našich značek v tuzemsku i zahraničí," uvedl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

V porovnání s prvním pololetím roku 2007 se za stejné období roku 2008 prodalo o šest procent více lahvového piva (361 tisíc hektolitrů) a o čtyři procenta více sudového piva (241 tisíc hektolitrů). Ostatní prodeje tvoří tankové pivo v cisternách, plechovky a party soudky. "Většinu našich prodejů v prvním pololetí, přibližně 54 procent, jsme realizovali díky naší vlajkové lodi – světlému ležáku Budweiser Budvar. Zhruba 41 procent prodejů tvořilo výčepní pivo značek Budějovický Budvar a Pardál, zbytek tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciální pivo Bud Super Strong," dodal Chrt.

Velmi významného meziročního nárůstu prodeje dosáhl Budějovický Budvar především v tuzemsku, a to o 8,3 procenta. "Vysoce konkurenční pivní trh České republiky letos ještě vyostřují rostoucí ceny základních surovin, energií i pohonných hmot a zvyšující se tlak obchodních řetězců, proto je pro nás tento nárůst důkazem vysoké kvality a oblíbenosti našich značek a samozřejmě i spokojenosti našich zákazníků a spotřebitelů," vysvětlil Chrt.

Export Budějovického Budvaru vzrostl oproti prvnímu pololetí roku 2007 o 0,6 procenta. "I když se tento nárůst zdá jako mírný, my jsme s ním spokojeni. Je to způsobeno tím, že v prvním pololetí roku 2007 jsme zaznamenali extrémní nárůst exportu o 11,29 procenta, tudíž letos srovnáváme s historicky rekordními loňskými čísly. Jejich překonání je pro nás pozitivní zprávou. Jediné co nás v souvislosti s exportem trápí, je příliš silný kurz koruny, jejíž posilování nás letos na tržbách z exportních prodejů připravilo již o více než 73 milionů korun," vysvětlil Chrt.

Zvýšený výstav a prodej se projevuje i na provozu pivovaru. Již od května pivovar funguje v téměř nepřetržitém provozu. V květnu a červnu bylo na lahvových linkách realizováno 40 nočních směn a šest mimořádných víkendových, na sudových linkách 15 nočních směn a čtyři mimořádné víkendové. Varna pracuje prakticky bez přerušení již od března. Jelikož Budějovický Budvar striktně dodržuje tradiční výrobu piva, která představuje 90denní dobu zrání ležáku, bylo třeba v předstihu počítat s nárůstem odbytu v letních měsících a připravit zásobu piva na toto období, což umožňuje velká kapacita ležáckého sklepa.

Zdroj: WEBReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Belgické pivovary InBev by mohli získať okolo 4,6 miliardy USD (87,92 miliardy Sk) predajom zábavných parkov a baliarenskej divízie americkej firmy Anheuser-Busch, čím by si čiastočne dopomohli k splateniu dlhu, ktorý si vzali na zafinancovanie akvizície americkej firmy.

Podľa analytika Sachina Shaha z ICAP Securities v New Jersey by Belgičania mohli dostať za zábavné parky 2,9 miliardy USD a za baliarenskú divíziu 1,7 miliardy USD.

"InBev má záujem o rozšírenie pivovarníckeho biznisu, a nie biznisu na rodinnú zábavu," zhodnotil pravdepodobné zámery Belgičanov Shah.

Belgická spoločnosť, výrobca pivných značiek Stella Artois či Leffe, získala súhlas výrobcu piva Budweiser cez víkend a za americkú spoločnosť zaplatí 52 miliárd USD. To znamená 70 USD/akcia, čo je navýšenie pôvodnej ponuky o 5 USD/akcia.

Dohoda bude najväčšou v pivovarníckom priemysle a zároveň treťou najväčšou akvizíciou americkej spoločnosti zahraničnou firmou. InBev sa vďaka nej stane svetovou jednotkou už nielen z pohľadu tržieb, ale aj objemu predaja. V tejto kategórii doteraz vládol na trhu juhoafrický gigant SABMiller.

Kombinovaná spoločnosť by mala dosiahnuť čisté tržby 36,4 miliardy USD a produkovať približne štvrtinu piva vo svete.

Anheuser-Busch, ktorý vlastní zábavné parky Busch Gardens a Seaworld, otvoril prvý park v Tampe na Floride v roku 1959. Pivovarnícka spoločnosť v súčasnosti spravuje 10 parkov po celých USA a pripravuje expanziu do Dubaja, kde plánuje otvoriť ďalšie štyri. Táto divízia zarobila firme v minulom roku 1,3 miliardy USD, čo predstavovalo 7-% podiel z celkových príjmov.

Zdroj: SME.sk

Na český trh s pivem nebude mít obří fúze žádný vliv, říká v rozhovoru pro LN Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

* LN V poslední době se často mluví o tom, že velké pivovarské koncerny se snaží šetřit na nákladech, čímž ničí chuť tradičních piv a vznikají takzvaná europiva. Nebude InBev kvůli této poslední akvizici ještě více tlačit na snižování nákladů? A nehrozí tudíž případné zhoršení kvality jeho výrobků prodávaných v současnosti na českém trhu?

Nic takového se nestane minimálně v řádu několika let. Největší riziko pro pivovarnické skupiny je, že když přijdou na nějaký nový trh, snaží se nabídnout a propagovat své značky. Hlavně v České republice s tímto systémem zatím žádný zahraniční pivovar neuspěl. A ještě dlouho neuspěje.

* LN Jaký může mít dopad fúze belgického gigantu InBev s americkým Anheuser-Buschem na český trh s pivem?

Dopad to nebude mít vůbec žádný. Jen si vezměte, co se stalo v roce 2004, kdy InBev vznikl fúzí belgického pivovaru Interbrew a brazilského AmBev: vlastně se nestalo nic, přestože už v Česku InBev působil.

* LN Přinese sem tohle sloučení nějaké nové značky piva, které zatím v Česku nejsou?

To si nemyslím. InBev už tady několik let propaguje své vlajkové pivo Stella Artois nebo Hoegaarden, ale zatím žádnou velkou díru na český pivní trh neudělal. Američané navíc ve svém portfoliu žádné pivní speciality nemají, takže těžko mohou české konzumenty něčím zaujmout.

* LN Nemůže posílení skupiny InBev ohrozit existenci menších pivovarů?

To je myslím značně nepravděpodobné. Český pivovarský trh už je víceméně konsolidovaný. Lidé už mají své oblíbené značky piva. Naopak malé pivovary mohou spíše do budoucna posilovat a překvapit tak své velké konkurenty.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm

Rozšířit služby pro zákazníky chtějí v nymburském pivovaru. Do roku 2010 by v areálu měl vzniknout hotel pro šedesát lidí s restaurací a se třemi konferenčními sály.

„Na projektu pracujeme, ještě ale nemáme stavební povolení. Nejsme tak daleko, abychom zítra začali,“ uvedl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Dodal, že museli žádat o změnu územního plánu.

Pokud se správě pivovaru podaří získat stavební povolení ještě letos, chtějí v zimě začít stavět. Objekt má vyrůst u pivovarské vrátnice. „Dnes je tady nevyhovující bytový trakt, starý více než 110 let. Už je potřeba s ním něco udělat. Pravděpodobně se zboří, dělají se ještě různé průzkumy, které mají říct, v jakém stavu budova je,“ řekl Benák.

Podle přípravné studie bude celý komplex stát minimálně 35 milionů korun. Důvodem, proč se ke stavbě správa pivovaru rozhodla, je, že pro návštěvníky nemají vhodné prostory. „Do pivovaru chodí každý týden několik set lidí. Táhnou je sem Postřižiny, Hrabal, pivo samo o sobě. Nemáme možnost jim nabídnout vhodné prostory, kde by výrobky ochutnali,“ vysvětlil Benák.

V současnosti může pivovar využívat jen jeden sál pro 50 lidí, který je navíc určený k závodnímu stravování. Navíc záměrem firmy je, aby se rozšířily možnosti pro návštěvy pivovaru. Lidé by přijeli do pivovaru, přespali v hotelu a vybrali si nějaký program s ochutnávkou piva.

„Chceme, aby se tu také pravidelně konaly exkurze, nejen organizované. Dnes to je tak, že pokud si lidé sami nezavolají a nedomluví si termín, nemohou se do pivovaru podívat,“ podotkl ředitel.

Zdroj: MF Dnes.cz

Plzeňský Prazdroj dodává slad a kvasnice pro výrobu piva osmi minipivovarům. Zájem o slad je vysoký a pokud bude trend pokračovat, dodáme jim ho letos třikrát více, řekl mluvčí Jiří Mareček.

"Slad odebírá pět minipivovarů. Vyrábíme ho speciálně pro vaření jejich značek," dodal. Loni nakoupily minipivovary 36,5 tuny, letos zatím 26,5 tuny. Prazdroj, který ročně vyrobí přes 80.000 tun sladu, zásobuje některé restaurační pivovary více než pět let, například Modrou Hvězda v Dobřanech na Plzeňsku. Dva roky odebírá suroviny plzeňský pivovar U Lochoty, necelý rok stříbrský výrobce U rybiček z Tachovska.

Minipivovary nekupují slad jako zrno, ale už šrotovaný, který putuje rovnou do varen a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí. Modrá hvězda si loni odvezla z Plzně 25 tun sladu.

"Pro kvasnice si jezdí sládci z okolních minipivovarů kvůli vysoké kvalitě a čistotě," řekl Mareček. Kvasnicové kultury se převážejí ve sterilních nádobách. Malé pivovary odebírají kmen W, používaný k výrobě ležáků. Pomocí nich je možné uvařit světlá i tmavá piva. "K výrobě Pilsner Urquellu se používá speciální kvasničný kmen H, který si střežíme a k výrobě žádných jiných piv se nepoužívá ani neposkytuje," řekl Mareček. V plzeňském pivovaru je podle něj kvasničné hospodářství na světové úrovni co se týče mikrobiologie i kvality.

Ve velkých pivovarech je možné kvasnicovou kulturu využít až k osmi várkám, v minipivovarech méněkrát. Malí výrobci si nemohou dovolit nechat kvasinky regenerovat a odpočívat až 42 hodin pod vodou při teplotě dva stupně Celsia, což zachovává jejich vitalitu a světlou barvu.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

"Byla by to ostuda, kdyby se pivovar Anheuser-Busch dostal do rukou cizinců," - prohlásil nedávno kandidát na amerického prezidenta Barak Obama. Jenže byznysmany ani rétorika možná budoucího nejmocnějšího muže planety nezviklala. Belgický InBev včera oznámil, že kupuje Anheusera za 52 miliard dolarů. Vzniká tak největší pivovarská společnost na světě.

Doma jsou karty rozdané...

I pro tuzemské obdivovatele rodinného stříbra je už pozdě na pivním trhu "honit bycha". Klíčové firmy jsou už vesměs v zahraničních rukou. Politické půtky se svádí jen o čtyřku domácího trhu, národní podnik Budějovický Budvar. Současná vláda však už dělá první kroky k jeho privatizaci.

Ať již Budvar skončí v jakýchkoliv rukou, hlavní pozice v českém pivovarnictví už jsou jasné. Lídra trhu, Plzeňský Prazdroj, drží britský SABMiller. InBev ovládá Pivovary Staropramen. Na třetí příčku, před Budvar, se nedávno prodral ambiciózní nizozemský Heineken. Po Starobrnu a Krušovicích získal i Drinks Union.

Pokud v Česku ještě dojde k významným vlastnickým přesunům, pak už jen jako dopad dění na mezinárodní scéně. Když se velcí hráči dohodnou, tak jako v případě InBevu a Anheuseru.

...svět ale čekají další fúze

"Další velké světové fúze se dají čekat - když padla už i taková americká ikona, jako právě Anheuser," předpokládá ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Čerstvá dohoda obou gigantů přitom probíhala překvapivě krátce. InBev nabídl před měsícem akcionářům Anheuseru 65 dolarů za cenný papír - a setkal se s rozhořčeným odporem. Načež zvýšil nabídku na 70 dolarů - a byla ruka v rukávě. "Transakce spojuje dvě skvělé firmy. Máme velkou radost," pochválil si po oznámení dohody šéf InBevu Carlos Brito, který má řídit i novou společnost Anheuser-Busch InBev. Dokončení fúze se čeká ještě letos.

Zatímco akcionáři se z transakcí radují, pivní fajnšmekři většinou žehrají: Noví vlastníci podle nich tradiční chuť moku kazí. "Samozřejmě se to stává. Ale nezáleží na národnosti majitelů. Při prvním doušku poznáte, kdo honí jen zisk, a ne kvalitu," říká Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard.

Statistiky však svědčí o tom, že tuzemcům chutná pivo stále. Zatímco Němci ve spotřebě zaostávají, Češi jsou stále na světové špici s konzumací 159 litrů na hlavu.

Zdroj a obrázek: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, přece jen koupí americkou společnost Anheuser Busch. Dá za ni 52 miliard dolarů (asi 766 miliard korun). Pod názvem Anheuser-Busch Inbev tak vznikne největší výrobce piva na světě.

Rekordní fúze v pivovarské historii přitom může mít těžký dopad na výnos z chystané privatizace českého národního podniku Budějovický Budvar. Může totiž výrazně snížit hodnotu jeho značky. Ta se spekulativně odhaduje až na třicet miliard korun.

Klesne zájem o Budvar?

"Kvůli fúzi světových gigantů nepochybně hodnota Budvaru razantně klesne," potvrzují HN jednoznačně čeští experti i šéfové pivovarů. Nechtějí však zveřejnit jméno, aby "Budvaru neuškodili".

Proč může Budvar na spojení světových firem tratit?

Hodnota jeho známky je dána hlavně tím, že vede známkoprávní spory v desítkách zemí právě s Anheuserem. Přesněji řečeno, blokuje americké velkofirmě přístup na řadu trhů. Jenže spojením Anheuseru s InBevem ztrácí tato blokáda váhu. Na trzích, kam se kvůli českému Budvaru nemohl Anheuser dostat, totiž už dávno působí InBev. "Spojený Anheuser-InBev zkrátka už nemusí chtít Budvar za každou cenu," míní experti.

Boček značku hájí

Ministr zemědělství Petr Gandalovič i šéf Budvaru Jiří Boček pozici českého pivovaru hájí. Advokátní kancelář Kříž a Bělina už za 12,5 milionu korun připravuje první fázi privatizace pivovaru - převod na akciovou společnost. Podklady má odevzdat do měsíce.

"Hodnota Budvaru přece není jen v jeho sporech, ale i ve výrobě dobrého piva, které se vyváží. Navíc Anheuser nemusí být jediným zájemcem o privatizaci," tvrdí Gandalovič. Nicméně v minulosti nikdo jiný než Anheuser o Budvar veřejně zájem neprojevil.

Boček ze zprávy o megafúzi radost neměl.

"Na naše ochranné známky ale toto spojení vliv mít nebude. I nový subjekt bude muset respektovat rozhodnutí soudů v náš prospěch," zdůraznil Boček.

Pokryjí celý svět

Budoucí "pivní bumbrlíček" Anheuser-Busch InBev má ovšem veliké ambice, v nichž Česko není těžištěm.

Součtem produkce může o téměř 150 milionů hektolitrů předstihnut světovou dvojku, britského vlastníka Plzeňského Prazdroje, firmu SABMiller (ten ročně vyrobí kolem 230 milionů hektolitrů piva).

Podíl nové skupiny na celosvětovém trhu bude kolem jedné pětiny. Přitom však nemusí mít problém s antimonopolními úřady v jednotlivých zemích, protože Anheuser i InBev mají trh téměř dokonale rozdělen.

Anheuser totiž vládne na klíčových trzích v USA a Číně. InBev má zase velmi silné pozice v Evropě nebo Brazílii.

"Spojení těch dvou firem má obrovskou logiku, většinou si vůbec nekonkurují," potvrzuje Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Na nasycený domácí trh podle něj fúze dopad mít nebude.

Zdroj a obrázek: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Začíná 6. ročník Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois - letos s podtitulem Festival belgických speciálů a gurmánských lahůdek.

Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin se znovu rozbíhá. Letos bude obohaceno o nový rozměr – dojde totiž k propojení jednotlivých druhů piva s gurmánskými lahůdkami připravenými pod taktovkou šéfkuchaře karlovarského Grandhotelu Pupp Jana Pípala!

Tradice celorepublikových mistrovství trvá již šest let, letos poprvé bude ale akce doplněna o sekci gurmánství. V čem to bude spočívat? Ke každému z belgických speciálů Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin budou představeny na míru šité gurmánské lahůdky, které připraví Kuchař roku 2003/04, Jan Pípal.

Předcházet tomu bude prezentace pivního someliérství od obchodního sládka Pivovarů Staropramen, Libora Vávry. „Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin jsou typově odlišná piva a poznávání jejich nuancí je opravdový chuťový zážitek,“ říká Vávra.

„Hledání správných kombinací piva a jídla má svá pravidla. Díky tomu, že Stella Artois je výrazné a lehce pitelné pivo, lze doporučit ideálně například kuřecí a krůtí rolády, pikantní těstoviny či světlá masa,“ podotýká Jan Pípal.

Zcela jiný druh pokrmů se hodí ke stále oblíbenějšímu kvasnicovému pivu se sladko-kyselou chutí - Hoegaardenu, který se vyznačuje jemnou hořkostí koriandru a vůní pomerančové kůry. „V tomto případě bych dal přednost sýrové paštice, filetům ze pstruha, pečeným rajčatům či ostrému mořskému rizotu,“ doplňuje Pípal, který během své kariéry organizoval festivaly české kuchyně v luxusních belgických, španělských a thajských hotelech.

K výjimečnému Leffe Bruin s výraznou karamelovou příchutí po praženém sladu si Jan Pípal představuje specifické gurmánské variace: „Vzhledem k dlouhému zážitku z doznívání chuti a vůně piva Leffe Bruin bych doporučil toto pivo jako doplněk k aromatickým sýrům různých chutí či ke zvěřinovým steakům. Výborné je také například ke králičí paštice.“

Slavnostní finálové klání o Mistra České republiky v točení prémiových ležáků proběhne 18. srpna v Praze. Soutěžit bude 28 profesionálních barmanů a číšníků vybraných z téměř sta prémiových podniků v České a Slovenské republice.

Odborná porota se soustředí především na správné zvládnutí servírovacího rituálu výše uvedených značek. „Při prezentaci jednotlivých barmanů klademe mimo jiné důraz na správný sklon sklenice při čepování, výšku pěny, její správné seříznutí, ale i kvalitu a rychlost provedení jednotlivých kroků servírovacího rituálu,“ říká Martin Jahoda, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

„Mistr v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois bude, jako již tradičně, nominován za Českou republiku na celosvětové finále Stella Artois Draught Master 2008, které se uskuteční v říjnu v belgickém Leuvenu,“ poznamenává Jahoda.

Historie mistrovství STELLA ARTOIS WORLD DRAUGHT MASTER

Mistrovství světa v servírování belgických piv pořádá společnost InBev již od roku 1997. V této soutěži měří své dovednosti v čepování a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů číšníci a barmani z celého světa. V soutěži je kladen velký důraz na všechny kroky servírovacího rituálu, jako je například mytí sklenice, správný postup čepování piva, výšku pěny (ne vyšší než dva prsty) a závěrečné opláchnutí sklenice. Každý krok bedlivě sleduje a hodnotí odborná porota.

Vloni zvítězila v Mistrovství České republiky Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Letos se Česká republika zapojuje do Mistrovství již šestým rokem, v Belgii proběhne již po jedenácté.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Tradiční Slavnosti svijanského piva ani letos nezmokly. Pokazili je jen zloději, kteří ukradli dvě auta.

Dvěma zázraky se může po víkendu pyšnit starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl - obloha bez deště a úklid po šestnácti tisících návštěvnících Slavností svijanského piva během čtyř hodin.

„Ač se to zdá neuvěřitelné, jsme asi jediným místem v kraji, kde v sobotu spadlo sotva pár kapek,“ konstatoval včera odpoledne Kratochvíl. „Neuvěřitelné je i to, že se nám celý areál povedlo vyčistit za necelé čtyři hodiny, což je náš dosavadní rekord.“

Tradiční Slavnosti svijanského piva totiž ani letos nezmokly, a to i přes to, že celým krajem kličkoval hustý déšť s bouřkami už od pátku. Dorazily na něj davy z celého kraje i ze středních a východních Čech a pořadatelé po nich stačili uklidit během nedělního dopoledne.

Návštěvníky přivítal nově upravený areál

Návštěvníky letos přivítal nově upravený a rozšířený areál. Vlastní akce připomínala mix mezi lidovou veselicí, rockovým festivalem a Matějskou poutí, alespoň podle toho, co se odehrávalo v každé ze tří částí areálu. Pivo teklo ze 140 píp a návštěvníci zdolali kolem 650 padesátilitrových sudů.

„Ještě nemáme přesnou statistiku, ale je to o něco málo víc než vloni. Jsme velmi spokojení,“ libuje si ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Spokojení byli i návštěvníci. „Jsem tu podruhé, jezdím sem za pivem a atmosférou,“ konstatoval například dvacetiletý Martin Hrnčál z Jablonce nad Nisou, oděný do trička s nápisem Svijany, jako ostatně velká část účastníků akce. „Počasí je skvělé, ale máme i rezervní oblečení, kdyby začalo pršet.“

Speciální „pivní“ autobus od turnovského nádraží využil například třicetiletý Tomáš Molek z Jičína. ten se přizdobil kovbojským kloboukem a zelenými vlasy, zakoupenými v jednom z desítek místních stánků. „Jsem tu poprvé a nalákal mě sem kamarád. Je tu pohoda, takže možná zůstanem i na noc, ještě nevím,“ vysvětlil.

Průběh slavností pokazili zloději. Ti přímo z parkoviště v obci ukradli dvě auta. „Šlo o Škodu Octavie a starší BMW, majitelů z Jičína a Mladé Boleslavi,“ poznamenala Lenka Trpišovská z libereckého policejního ředitelství. „Jedno auto bylo vykradené a jedno poškozené.“

Zdejší řidiči neunikli policejním kontrolám. „Rozdali jsme na místě i třináct pokut za špatné parkování a nepřiměřenou jízdu a objevili tři řidiče, kteří pili alkohol,“ popsala Trpišovská. Jeden muž z Hodkovicka skončil za agresivní chování vůči policistům na stanici. „Půjde ale jen o přestupek,“ doplnila.

Obec s necelými čtyřmi stovkami obyvatel má za sebou víkend, kdy se co do počtu lidí zvětšila zhruba čtyřicetkrát.

„Příští dvacátý ročník začneme připravovat spolu s pivovarem ve Svijanech už za týden,“ dodal starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Milada Prokopová

Pivo, pivko, pivečko alebo tiež tekutý chlieb, je nápoj, ktorý patrí medzi najstaršie a najrozšírenejšie na svete. Prvá zmienka o pive sa našla v Mezopotámii na území dnešných Sumerov, ktorá pochádza z doby tritisíc rokov pred Kristom. Najstarší recept na varenie piva z jačmeňa, pšenice a prosa sa našiel v starom Egypte asi 2510 rokov pred Kristom a odvtedy sa tento nápoj rozšíril do celého sveta a stal sa najznámejším medzi nápojmi.

Na celom svete sa vyrába veľké množstvo rôznych druhov pív. Pivár povie, že pozná len dva druhy piva - dobré a zlé. Podľa farby však máme pivo svetlé a tmavé, podľa chuti sladké a horké, podľa stáčania rozoznávame sudové, fľaškové, plechovkové a teraz už aj populárne 1,5 litrové v PET fľašiach.

Okrem alkoholického piva máme i nealkoholické tzv. pito, čapované a ležiak. Pivá rozdeľujeme ešte aj podľa stupňov, kde najznámejšie sú „desiatka“ a „dvanástka“. Pivná stupnica, ktorá sa začala používať je však oproti pivu veľmi mladá.

Je to len niečo viac ako 150 rokov, kedy profesor na pražskej polytechnike Karel Napoleon Balling ako prvý prišiel so systémom merania hustoty piva. Čísla uvádzané v stupňoch, nehovoria koľko má desiatka, či dvanástka obsahu alkoholu, ale koľko sušiny sa zo sladu pridá do roztoku, ktorý sa varí s chmeľom a potom sa necháva zakvasiť.

Stupňovitosť je základnou hodnotou, ktorá charakterizuje druh piva. Pivo je horký nápoj a horkosť piva je u desiatky nižšia ako u dvanástky. Podľa stupňovitosti sa u nás vyrába 4%, 7%, 8%, 10% svetlé i tmavé pivo čapované, 11% svetlý ležiak, 12% svetlý aj tmavý ležiak. Máme aj 13%, 14%, 16% a dokonca 20% pivá, ktoré patria medzi špeciálne. So stupňami samozrejme rastie aj obsah alkoholu. Pri „desiatkach“ to je asi 3% alkoholu, ale u „dvanástok“ to je 3,5% do 5,1 % a o viacstupňových ani nehovoriac.

Ballingova pivná stupnica sa ujala nielen v bývalom Československu, ale aj vo svete. U nás a v Čechách však už od roku 1994 nie je povinnosťou výrobcov uvádzať koľko má pivo stupňov. Na etikete nájdeme len obsah alkoholu, spotrebiteľovi to však nič nehovorí, keď si dovtedy všímal len to, či je pivo „desiatka“, „jedenástka“ alebo „dvanástka“. Povinnosťou pre výrobcov zostalo jedine to, že pivo ležiak musí byť „jedenástka“.

Niektoré pivovary to doslova zneužívajú a stáva sa aj to, že desiatka nemusí dosahovať svojich 10%, ale má podstatne menej. U menej známych pív by ste dokonca darmo hľadali chuť sladu, pretože ho tam pivovary vôbec nedávajú. Rozšírila sa aj moderná metóda, ktorá sa označuje ako HBG, a vtedy pivo vzniká riedením pivného roztoku vodou. To už snáď nie je ani pivo. Pivár však vie, ktoré pivo je dobré a v ktorej krčme dostane toho správneho „čapáka“.

Pivný štamgast vie, že keď pivo silno pení, bolo nesprávne chladené, neodborne skladované alebo sú znečistené či príliš zohýbané rúrky. Naša norma hovorí, že pivo by malo mať po narazení aspoň trojcentimetrovú penu, ktorá by nemala úplne zmiznúť počas piatich minút. Správna pena neslúži ako ozdoba, ale chráni pivo pred kontaktom so vzduchom, ktorý spôsobuje rýchlu stratu chuti.

Dobrý krčmár však pozná pravidlá pri skladovaní a potom aj čapovaní dobrého piva. Vie, že pohár musí byť čistý, z bezfarebného skla, s hladkými okrajmi a rovnými plochami. Vtedy sa dá takémuto pivu povedať tekutý chlieb alebo zlato v pohári. Pivár sa potom bude vždy vracať do svojej obľúbenej krčmy a k svojmu krčmárovi, ktorý vie, ako sa s pivom narába.

Tento zlatý nápoj tu bol už pred päťtisíc rokmi (keď počítame 3000 pred Kristom a 2000 rokov po Kristovi) pred nami, a určite tu bude ešte ďalších päťtisíc rokov po nás, pretože aj vtedy si budú chcieť ľudia uhasiť smäd dobre načapovaným pivom, pivkom pivečkom. „Desiatku“ alebo „dvanástku“? Na zdravie!

Zdroj: Magazín.sk