Ministerstvo dopravy ČR a Plzeňský Prazdroj usilují o větší bezpečnost na silnicích. Obě strany proto podepsaly memorandum o spolupráci na zlepšení situace v oblasti bezpečnosti silničního provozu na území České republiky. Plzeňský Prazdroj jako dlouhodobě odpovědný výrobce piva klade důraz především na prevenci problematiky řízení v opilosti. V rámci spolupráce poskytne BESIPu 1,2 milionu pivních tácků na téma nepřijatelnosti řízení pod vlivem alkoholu a osvětu v oblasti viditelnosti na silnicích.

O tom, že mezi hlavní problémy na našich silnicích patří řízení pod vlivem alkoholu a viditelnost chodců, vypovídají statistiky Policie České republiky, podle nichž např. za letošní první pololetí přibylo nehod zaviněných pod vlivem alkoholu o 7 procent. „Na viditelnost jsme pak spolupráci nasměrovali proto, že jde o nejsnáze dosažitelný a nejefektivnější způsob zvýšení bezpečnosti chodců. Reflexní materiál na oblečení je totiž vidět podle podmínek až na 200 metrů,“ říká vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Kateřina Budínová a dodává: „Memoranda se společností Plzeňský Prazdroj si velmi vážíme, protože rozšiřuje vějíř aktivit ve prospěch bezpečnosti silničního provozu. Jeden každý život, který se nám touto cestou společně podaří zachránit, má svou cenu.“

Deklarace mezi Plzeňským Prazdrojem a Ministerstvem dopravy ČR, podepsaná na dobu neurčitou, zahrnuje v nynější etapě plány do poloviny roku 2012. Prazdroj bude distribuovat do více než 20 tisíc hospod a restaurací po celé České republice celkem 1,2 milionu pivních tácků s informací BESIPu o nebezpečí alkoholu za volantem a se sdělením pro chodce o nutnosti být dobře vidět v silničním provozu. Plzeňský Prazdroj přidal na pivní tácky odpovědnostní vzkaz „Alkohol za volant nepatří“, který umisťuje na všechny marketingové materiály, a také odkaz na stránky zabývající se účinky alkoholu na lidský organizmus, www.napivosrozumem.cz.

„Dlouhodobě propagujeme odpovědnou konzumaci alkoholu, proto vítáme možnost spolupráce s Ministerstvem dopravy a BESIPem. Myslím, že právě pivní podtácky jsou velmi vhodným nástrojem ke komunikaci odpovědnosti přímo v místech konzumace piva. Nejedná se ale o ojedinělou aktivitu Prazdroje v oblasti prevence řízení pod vlivem alkoholu. Mezi naše dlouhodobé aktivity patří například služba pro řidiče Promile INFO na zjištění zbytkového alkoholu v krvi. Doufáme, že veřejnost také vnímá odpovědnostní vzkaz „alkohol za volant nepatří“, který dobrovolně umisťujeme na všechny marketingové kampaně a reklamní materiály. Věřím, že spolupráce s Ministerstvem i BESIPem přiměje řidiče i chodce k větší odpovědnosti,“ uvedla k problematice Drahomíra Mandíková, ředitelka oddělení vnějších vztahů Plzeňského Prazdroje.

Novinkou je také spolupráce Ministerstva dopravy na již zavedené službě Promile INFO, kterou za podpory Plzeňského Prazdroje dlouhodobě provozuje občanské sdružení SANANIM.

Bezpečnost silničního provozu (BESIP)

BESIP je samostatné oddělení Ministerstva dopravy ČR. Zabývá se metodikou dopravní výchovy dětí ve školách a preventivně informačními kampaněmi zaměřenými na všechny věkové kategorie účastníků silničního provozu. Aktuálně jsou připraveny dvě prázdninové kampaně BESIP. První z nich nese název „Je to na Tobě“ a zaměřuje se na problematiku alkoholu a drog za volantem. Snaží se s touto problematikou oslovit mladé lidi na letních hudebních festivalech. V druhé kampani se BESIP zaměřuje na řidiče motocyklů prostřednictvím výuky bezpečné jízdy na motorce a první pomoci na vybraných motosrazech. Od roku 2004 BESIP koordinuje přípravu vládou schválené Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, jejímž cílem bylo do roku 2010 snížit počet usmrcených osob na silnicích o polovinu.

Plzeňský Prazdroj jako odpovědný výrobce piva

Společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. se aktivně podílí na prevenci negativních důsledků nadměrné nebo nevhodné konzumace alkoholu a pomáhá prosazovat odpovědný přístup ke konzumaci alkoholu, ať už samostatně nebo v rámci Iniciativy zodpovědných pivovarů. S celkovým prodejem 9,9 milionu hektolitrů v kalendářním roce 2010 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. Plzeňský Prazdroj je členem společnosti SABMiller plc, jedné z největších světových pivovarnických společností.

Zdroj: E-Auto.cz | PR

http://www.e-auto.cz/ostatni/ministerstvo-dopravy-podepsalo-s-pivovarem-memorandum-o-vetsi-bezpecnosti-na-silnicich.htm

Letní hudební festival Colours of Ostrava představuje další zářez pivovarnické skupiny Pivovary Staropramen, která v Česku vlastní značku Staropramen či Ostravar. A právě Ostravar se stal pro letošní rok oficiálním pivem této události, na kterou přišlo kolem 25 tisíc lidí. Přitom ještě před rokem se tam točil konkurenční Radegast ze skupiny Plzeňský Prazdroj.

Podobně se Pivovaru Staropramen už loni podařilo přebrat festival Rock for People, který má z podobných akcí největší návštěvnost. Letos ho navštívilo přes 28 tisíc lidí.

Staropramen také letos sesadil ze Sázavafestu konkurenční Krušovice. "Sázavafest jsme v minulosti opravdu partnersky podpořili, letos jsme se rozhodli ve spolupráci nepokračovat, důvodem je právě strategie spojení s domácím regionem," řekla LN Kateřina Beute, PR manažerka Heinekenu, kterému Krušovice patří.

Krušovice se však staly oficiálním pivem nového pražského festivalu Prague City Festival. Podle organizátorů festivalů probíhá mezi jednotlivými pivovary tvrdý boj, kdy se předbíhají v nabídkách a dodatečných službách, pivovarnické firmy dokonce festivaly i sponzorují.

Festival jako reklama

"O festival ze strany pivovarů rozhodně je zájem," řekl Jiří Sedlák, mluvčí Colors of Ostrava. I přes špatné počasí se na festivalech vytočí rekordní množství piva.

Například na festivalu Mighty Sounds se letos vytočilo přes sto tisíc piv, spotřeba překonala i loňský rok. Pivovary se na festivaly nezaměřují jen kvůli tisícům protočených hektolitrů piva, ale především kvůli marketingu.

Zdroj: Lidovky | Autor: Petr Švihel

http://byznys.lidovky.cz/boj-pivovaru-jak-si-rozdelily-letni-festivaly-f4s-/firmy-trhy.asp?c=A110726_125724_firmy-trhy_apa

Na letní sezonu přijal Plzeňský Prazdroj do svých řad deset studentů převážně z Vysoké školy ekonomické v Praze. Zájem byl opravdu velký, ze 150 zaslaných životopisů do užšího výběru postoupilo 25 studentů, spolupráci Plzeňský Prazdroj nakonec uzavřel s nejlepšími. Stážistům, kteří se osvědčí, Prazdroj nabídne po ukončení jejich studia práci na plný úvazek.

"Spolupráce s vysokými školami je pro nás důležitá a umožňuje nám identifikovat největší talenty z řad studentů. Těm nabízíme cenné pracovní zkušenosti, zároveň si ale hledáme budoucí zaměstnance. Najít na pracovním trhu ty správné lidi bude do budoucna stále obtížnější a pravděpodobně nejefektivnější formou bude spolupráce s potřebnými zaměstnanci již od vysoké školy. Při výběru studentů hraje podstatnou roli to, že zájemce hledá renomovaná společnost Prazdroj, proto máme z čeho vybírat,“ říká Vojtěch Zuzaňák z oddělení lidského kapitálu Plzeňského Prazdroje.

V prvním kole výběrového řízení si Plzeňský Prazdroj ze 150 zaslaných životopisů a motivačních dopisů vybral sto zajímavých studentů, kteří v dalším kole prošli testy intelektových schopností. Z nich 25 postoupilo k ústním pohovorům s manažerem a zástupcem oddělení lidského kapitálu. S deseti nejúspěšnějšími uchazeči se Plzeňský Prazdroj dohodl na 3měsíční spolupráci. Tři stážistky a pět stážistů bude pracovat v Praze, a to v komerčních týmech, jako je marketing značek, prodej a distribuce, obchodní finance, oddělení klíčových zákazníků nebo channel marketing. Dva studenti se budou v pivovaru v Plzni podílet na projektu efektivního využití chlazení a znovuvyužití tepla.

Prazdroj přijímá studenty především z vyšších ročníků VŠ, kteří uplatňují své ekonomické nebo technické znalosti v praxi. Každý stážista pracuje na vlastním projektu, který má přinést konkrétní výsledky. Ty budou studenti na konci projektu prezentovat nejvyššímu vedení společnosti.

"Jsem velmi ráda, že jsem dostala možnost pracovat v Plzeňském Prazdroji. Věřím, že prostřednictvím stáže získám cenné zkušenosti, které budou dobrým základem do mého profesního života,“ uvedla Markéta Machová, studentka VŠE.

Sezonní spolupráce prověří nejen profesní kvality talentovaných studentů, ale i další dispozice pro práci v pivovaru a například také to, jak se uchazeči hodí do firemní kultury Plzeňského Prazdroje. Stážistům, kteří pro práci splňují ty nejlepší předpoklady, nabídne Plzeňský Prazdroj po ukončení studia práci na plný úvazek. Jako noví zaměstnanci projdou v rámci firmy takzvaným kolečkem v jednotlivých částech společnosti, a vyzkouší si tak mimo jiné práci na stáčírně nebo jako obchodní zástupci.

Plzeňský Prazdroj jako významný zaměstnavatel rozvíjí spolupráci s několika vysokými školami. Letos na jaře například formalizoval dlouholetou spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) a podepsal smlouvu o vzájemné spolupráci v oblasti vzdělání, pivovarského výzkumu a vztahů s veřejností.

Zdroj: Plzeň.cz

http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/V-pivovaru-v-lete-sbiraji-zkusenosti-vysokoskolaci-11564

Plzeňský Prazdroj dnes v 17 hodin slavnostně předal Hospůdce U Kovárny ve Zlíně certifikát za vynikající péči o čepované plzeňské pivo. Akce se kromě regionálních zástupců Plzeňského Prazdroje zúčastnil také Lukáš Svoboda, historicky první český vítěz mezinárodní soutěže v čepování piva Pilsner Urquell Master Bartender, který předvedl své znalosti a um ohledně čepování piva. Na Zlínsku je aktuálně 50 restaurací a hospod, které splňují přísné podmínky řádné péče o pivo a jejich stěny zdobí plaketa s osvědčením kvality od Plzeňského Prazdroje.

Certifikát za skvělou péči dnes za Plzeňský Prazdroj Hospůdce U Kovárny předali Petr Kusák, manažer obchodně distribučního centra ve Zlíně, Leopold Duda, regionální manažer pro Moravu, a Stanislav Filípek, šéf technického servisu ve Zlíně. Slavnostního aktu se zúčastnil také Lukáš Svoboda, který se aktivně věnuje se svou školou čepování rozvoji pivní osvěty a který je svým způsobem synonymem kvality servírování plzeňského piva, jeho plzeň „na hladinku“ představuje skutečný pojmem.

„Jsme sice pivní národ a umíme uvařit dobrá piva, spousta hospod si ale piva nehledí, tak jak by si zasloužilo, a potom vinu přičítají samotnému pivu. Mým snem je nadchnout výčepní pro tu práci, aby pivo skladovali a ošetřovali přesně podle pokynů pivovaru, protože tam nejlépe vědí, jak s pivem zacházet. A k servisu patří samozřejmě i vřelý kontakt se zákazníkem. Já mám vždy radost, když hospodu, která pro kvalitu piva dělá maximum, mohu blíž poznat,“ řekl Lukáš Svoboda.

Hospůdka U Kovárny byla založena jako rodinná firma v roce 1993 a od začátku si potrpí na podávání dobrého piva, i proto podle své majitelky Zuzany Baťové zvolili vyhlášený plzeňský ležák Pilsner Urquell. Kromě něj nabízejí také výčepní Radegast, černý Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell. Logickým pokračováním v úsilí nabízet skvělé pivo byla snaha o získání certifikátu Plzeňského Prazdroje. „Je nám pochopitelně jasné, že certifikát sám o sobě na posílení dobrého jména nestačí, proto se tu snažíme všichni o maximální péči jak o pivo, tak o hosty. V naší hospůdce dostanete čepovaný Pilsner Urquell na jeden zátah na takzvanou hladinku. Na Moravě je tento styl stále ještě velice málo rozšířený. Jedná se přitom o nejlepší a nejšetrnější způsob čepování piva a výsledkem je pivo s krásnou pěnou podobnou mléku,“ zdůraznila Zuzana Baťová, majitelka Hospůdky U Kovárny.

Komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích čepujících jeho značky po celé České republice spustil Plzeňský Prazdroj v roce 1999. Počet restaurací a hospod, které získaly certifikát kvality, se vyšplhal už na 1025.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1002

Osmé pivní slavnosti ozvláštnili pořadatelé 23. července odhalením skleněné fontány. „Návštěvníci měli možnost ochutnat pivo roku 2011," prozradil majitel minipivovaru a nejstarší fungující sklárny František Novosad.

Celou akci provázela živá muzika od Krkonošské dechovky, přes country skupinu Johny Walker Band až po rockovou kapelu Kurtizány.

Milovníci piva si užili i spoustu různých soutěží, mezi které patřilo držení tupláku a pití piva na čas, jízda na opilém kole nebo hod sudem do dálky. Na programu byla dokonce i travesti show. Během celého dne si účastníci slavností mohli koupit lístky do tomboly, vyhrát různé skleněné ceny vyrobené ve zdejší sklárně nebo třeba reklamní polštář. Každý měl možnost si vyzkoušet foukání skla a svůj výtvor si pak odnést domů. Hostům pořadatelé umožnili také navštívit zdejší muzeum a pivní lázně.

Hlad tu lidé zaháněli například grilovaným seletem, kuřetem, klobáskou nebo kynutými bramboráčky. K pití prodávali kromě medoviny samozřejmě zdejší pivo, ale nechyběly i stánky s pivem odjinud. „Letos jsme vyhráli zlatou pivní pečeť za nejlepší pivo roku, kterým je náš kvasnicový ležák František," řekl Novosad.

Hosté měli zajištěnou dopravu zvláštními vlaky s ozubenou motorovou lokomotivou. Od nádraží se projeli dopravním vláčkem. „Přijíždí nám sem každoročně okolo tisíce návštěvníků," dodala za minipivovar Margita Tothová s tím, že příští pivní slavnosti budou spojené s třístým výročím založení sklárny.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Naše Jablonecko

http://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/harrachov-ozil-pri-pivnich-slavnostech/?aktualitaId=8961

Také hvězdy muzikálů se přesvědčily o tom, že nové pivo Gril je prostě skvělé… Blesk, který se na vzniku piva podílel, se zeptal na názor zpěváků Mariána Vojtka (38) a Ladislava Spilky (38). Oba se v grilování, tedy v činnosti, ke které je pivo Gril přímo zrozené, vyznají!

Ladislav Spilka, zpěvák a herec vystupující v muzikálu Kat Mydlář, anebo na koncertních pódiích po boku Daniela Landy, má k pivu i grilování vřelý vztah.

„Pivo mám moc rád. Co se týká grilování, tak to mám snad ještě radši. Nedávno jsem dostal od přítelkyně recepty Zdeňka Pohlreicha a zkoušíme podle nich nakládat maso a zeleninu,“ přiznal Spilka.

I Marián Vojtko, držitel letošní ceny Thálie v oboru opereta a muzikál za roli Barona Prášila v Divadle Hybernia, ochutnal…

„Pivo miluju. Nejlepší je to na terásce. Ale třeba v zimě ho nepiju. Teď je můj velký koníček grilování. Krkovice a křídla, to je moje specialita,“ chlubí se Vojtko.

Dejte si i vy pivo Gril z jihlavského pivovaru. Najdete ho ve vybraných obchodech po celém Česku a na víkendové grilování si ho odnesete v balení po deseti lahvích! Blesk pivo Gril doporučuje!

Zdroj: Blesk.cz

Kam na pivo poslední červencovou sobotu? Každý správný pivař z regionu má už teď jasno. Třicátého se totiž koná druhý ročník Litoměřických pivních slavností.

V loňském roce se premiéra povedla, a tak Městská kulturní zařízení Litoměřice (MKZ) a Velkoobchod s nápoji Huml jako pořadatelé neměly důvod úspěšnou letní akci nezopakovat.

V roce 2002 město přišlo o pivovar...

Proč ale vznikla právě v Litoměřicích, kde zdejší pivovar ukončil činnost v roce 2002?

„Na počátku obnovení pivních slavností v Litoměřicích stál v roce 2010 záměr upozornit na nevyužité objekty pivovaru a smutná skutečnost, že Litoměřice o svou výrobnu zlatého moku přišly. Dalším impulsem pak byla vzpomínka na zmizelou akci – v době provozu litoměřického pivovaru se totiž tyto slavnosti na jeho nádvoří několikrát odehrály,“ vysvětluje ředitelka MKZ Věra Kmoníčková. A podnětem byl také fakt, že před rokem uplynulo 290 let od vzniku Měšťanského pivovaru v Litoměřicích.

Přitáhnout pozornost litoměřické veřejnosti a případných investorů na myšlenku obnovení vaření piva si podle Věry Kmoníčkové klade za cíl i letošní druhý ročník slavností.

„A samozřejmě nejen to, nabídka kulturně – společenského vyžití v Litoměřicích, zábavy a odreagování, která se rok od roku rozšiřuje, je naším posláním, vnímáme tuto akci také jako příležitost zatraktivnění našeho krásného města pro turisty, kteří, pokud pivní slavnosti nezvolí přímo jako svůj cíl, mohou si jejich návštěvou zpříjemnit pobyt v Litoměřicích či blízkém okolí,“ pokračuje ředitelka.

Pro malé a středně velké pivovary

Akce je zaměřená na prezentaci malých a středně velkých pivovarů z České republiky, v letošním roce to jsou pivovary Nymburk, Holba, Podkováň, Žatec, Svijany, Rohozec, Kocour, Konrád, Koutské pivo a také litoměřický Minipivovar Labuť.

Ten nabídl svá přírodní nefiltrovaná piva ve vlastní pivnici milovníkům zlatavého moku poprvé 28. ledna letošního roku.

Pořadatelé 2. Litoměřických pivních slavností zajistili atraktivní program tentokrát na dvou pódiích – na Tyršově náměstí a na parkovišti u Hvězdárny, na nichž se vystřídá celkem 11 kapel.

Řev, tanec a pití piva na čas

Chybět nebudou ani zajímavosti, jako je soutěž v pití piva na čas, soutěž o nejúžasnější rockový řev nebo nejromantičtější pivní tanec. Připraveno je i taneční vystoupení, potulný harmonikář a atrakce pro děti.

„Program začíná v sobotu 30. července v 11 hodin dopoledne a končíme o půlnoci. Pro druhý ročník slavností máme jednotné vstupné 50 Kč,“ přidává poslední důležité informace Věra Kmoníčková.

Zdroj: Litoměřický deník | Autor: Ivo Chrástecký

http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/20110722_ich_litomericke_pivni_slavnosti_dve-416a.html

Tři pivovary z Mühlviertlu začaly nabízet velmi speciální „ročníková piva“. „Byla uvařena koncem roku 2009, zrála perfektně uložena (jak, to je podnikové tajemství) a jsou určena přátelům piva, kteří hledají něco neobvyklého,“ píší OÖN.

Do kolekce nabízené pod společnou značkou „Bierviertel Selection“ se dostala jen nejlepší speciální piva pivovarů Hofstetten, Schlägl a Freistadt. Podle Ewalda Pöschka z Freistadtu má být toto pivo konzumováno asi jako zralé víno. Klášterní komoří Markus Rubasch ze Schläglu míní, že on sám si taky s chutí dá půllitr sudového. „Je někdy čas k jednoduchému pití piva a někdy k vychutnání si v klidu speciálního produktu, jakým jsou tahle tři piva.“

„Bierviertel-Selektion Mühlviertel“ tvoří tři nová piva: Hofstettner Granitbock Reserve (7,3 procenta alkoholu), Schlägl Abtei (7,5 procenta) a Freistädter Elixier (7,5 procenta). Piva momentálně nejsou v prodeji, v sadě tří láhví a sklenice navržené mistrem světa sommeliérů Karlem Schiffnerem jsou v limitované sérii 1500 kusů k dostání v zúčastněných pivovarech za 15,90 eura.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Vladimír Majer | Kráceno

http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/staropivo-hitem-u-sousedu20110722.html

Počátkem července vyšlo druhé vydání encyklopedické publikace Pošumavské pivovary autora Mgr. Tomáše Cihláře, která zachycuje detailní historii 50 pivovarů a pivovárků, které na Klatovsku a Sušicku vařily ještě po zrušení propinačního zákona v roce 1869. První vydání v roce 2003 bylo téměř okamžitě rozebráno. Druhé vydání má upravenou textovou část, obměněnou fotodokumentaci a rozšířenou barevnou obrazovou přílohu. Součástí je samozřejmě i aktualizovaný katalog starých pivních lahví s litými nápisy. Skutečnou lahůdkou je především 36 detailních barevných fotografií těch nejvzácnějších pivních lahví nasnímaných originální technikou. Kniha je určena nejen zájemcům o historii pivovarnictví či sběratelům různých pivovarských předmětů, ale i široké laické čtenářské veřejnosti. Cena publikace je 399,- Kč (+ poštovné a balné). Kniha bude zaslána v bezpečné bublinkové obálce.

Objednávky na těchto kontaktech: Samot44@seznam.cz, 606 494 996

Zdroj: Anonce knihy | Mgr. Tomáš Cihlář autor a vydavatel publikace

Poté co výrobu Vyškovského piva převzala společnost CBIC (CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.) se již více a to kladně začíná mluvit o kvalitě vyškovských piv. Jedním z cílů bylo skutečně úzkostlivě dbát na kvalitu.

Pravidelní vyznavači vyškovského piva to ví, ale je ještě stále velká skupina lidí, kteří dlouho místní pivo nepili. Aby i oni měli možnost zkusit, jak si na kvalitu hledí nový provozovatel, uskutečnily se oslavy 100 let od postavení pivovarských sklepů přímo na náměstí. Oslava se konala 13.7.2011 ve spolupráci s Městským kulturním střediskem za doprovodu místní kapely Lament.

Pod heslem „Slavte s námi“ byly ceny piv více jak symbolické. Vyškovská desítka za 10,- Kč, oblíbený Džbán za 11,- Kč a Vyškovský Březňák logicky za 12,- Kč. Nabídku doplnilo povedené a chuťově vyvážené nealkoholické pivo Alkostop a točená limonáda, taktéž z produkce pivovaru.

Při té příležitosti byl mezi návštěvníky, kterých se odhadem sešlo okolo 300 uskutečněn průzkum. Z něj vyplynulo, že současná chuť vyškovského piva je výborná, což označilo 98% dotázaných! Jediné výhrady se týkaly dlouhé fronty na pivo a to, že pivo bylo teplejší než by bylo vhodné. Organizátor Roman Holoubek z nové společnosti se tímto dotyčným omlouvá a slibuje, že se příště polepšíme.

Až nevídaně pozitivní výsledek průzkumu nás utvrzuje, že jsme se v kvalitě piva vydali správným směrem a dává nám naději, že místním není jedno, co se stane s pivovarem a že se začíná projevovat hrdost na staronové Vyškovské pivo. A tak doufáme, že jedinou zásadní výtku uslyší i provozovatelé restaurací. Tou výtkou je malá dostupnost Vyškovského piva ve Vyškově a okolí.

Navazujeme na to nejlepší z tradice vyškovského pivovarnictví … okoštujte, CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY, a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov | Autor: Roman Holoubek

Zajímavým cykloturistickým tipem může být takzvaná Pivní stezka se startem i cílem v turistickém centru západních Krkonoš.

Začátek je na Novém Světě, u hotelu Motejlek. Odtud vede přes Anenské údolí kolem sedačkové lanovky na Čertovu horu, přes řeku Mumlavu a po zelené k rozcestí na Ručičkách. Pokračuje se na Dvoračky, sjezdem do Sedla pod Dvoračkami a na Rezek.

Odtud Pivní trasa pokračuje stále po zelené. Za Hejlovem na rozcestí dojde ke změně, po fialové vlevo až na hlavní silnici u řeky Jizery. Dále opět vlevo a za Hradskem - leží vpravo za řekou - se dejte vpravo přes starý most. Po úzké silnici krátce vystoupáte a napojíte se na žlutou, která účastníky zavede ke zřícenině hradu Nístějka, postaveného ve 13., nejpozději ve 14. století.

Po prohlídce pokračujte dále po žluté. Kamenitá cesta není v dobrém stavu a kola možná z části povedete. Prudké stoupání však vzápětí vystřídá lepší cesta a výše můžete odbočit vpravo k Dykově skále - je značeno. Cestou pak, již mírným stoupáním, pokračujte až do Vysokého nad Jizerou.

Tady je možné zastavit se v místním Vlastivědném muzeu se zajímavými expozicemi, věnovanými místnímu divadlu, zdejšímu rodákovi Vincencu Kramářovi i lyžařství na Vysocku. Přes náměstí pak vede trasa přímo, kolem lyžařského areálu v Šachtách až do Pasek nad Jizerou. Zde lze navštívit Památník zapadlých vlastenců, který je věnovaný písmákovi a houslaři Věnceslavu Metelkovi. Zpět do výchozího bodu se jede po modré, takzvanou Planýrkou, až k rozcestí na Mýtě. Do centra Harrachova je pak jen kousek.

Délka trasy je 45 kilometrů s převýšením 865 metrů. Z mnoha míst poskytuje krásné výhledy do okolní krajiny, po cestě je i dostatek příležitostí k občerstvení. Podrobný popis naleznete na www. harrachov.cz

Zdroj: Krkonošký deník | Autor: Aleš Vaníček

http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/pivni-stezkou-po-krkonosich20110721.html

Uherskobrodský pivovar Janáček přichází s letošní druhou novinkou – poctivou desítkou PERUN, která jistě potěší všechny milovníky tradičně vyráběných piv. Počínaje dneškem mohou toto nové pivo ochutnat konzumenti ve dvou stovkách hospod a restaurací ve Zlínském kraji.

Výčepní pivo PERUN vaří uherskobrodští sládci na výslednou stupňovitost 10,2 %, obsah alkoholu činí 4,3 % obj. Zatím se stáčí pouze do sudů a stejně jako ostatní sudová piva z tohoto pivovaru neprochází pasterizací.

„Při výrobě piva PERUN používáme metodu tzv. studeného chmelení. To znamená, že kromě standardního trojitého chmelení na varně přidáváme ještě speciální čtvrtou a pátou dávku hlávkového chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák v pozdější fázi výroby za studena. Pivo tím získává výraznější, přesto stále lahodnou hořkost a jemné chmelové aroma,“ uvádí Lukančo Trifončovski, sládek Pivovaru Janáček. Dodává, že PERUN se vyrábí tradiční technologií, kdy pivo kvasí na otevřené spilce a dozrává v ležáckých tancích, za použití moravského sladu a českého chmele. Pivovar Janáček nepoužívá cylindrokonické tanky (jednofázové kvašení), ani technologii HGB (ředění piva vodou na výslednou stupňovitost).

Název piva je odvozen od nejmocnějšího boha ve staroslovanské historii, kdy byl PERUN označován za boha bouře a deště, hojnosti a úrody.

Pro Pivovar Janáček je PERUN již druhou letošní novinkou ve vyráběném sortimentu, na jaře uvedl na trh tmavý ležák PATRIOT. Velkému úspěchu se těší také vídeňský ležák KOUNIC, který pivovar vaří od podzimu 2009 a který si od dubna tohoto roku mohou spotřebitelé zakoupit také v lahvích.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade

Po loňských Třech sestrách se do plzeňského pivovaru vydala kapela Chinaski, aby asistovala sládkům při vaření várek piv Pilsner Urquell a Gambrinus pro letošní Pilsner Fest a dohlédla na kvalitu piva, které budou její členové pít spolu s návštěvníky při svém vystoupení na festivalu. Roli sládků přímo na varně přijali také dva plzeňští rodáci: herec Pavel Nový a moderní pětibojař, olympionik Michal Michalík, kterého doprovodil jeho reprezentační kolega David Svoboda. Přítomna byla i náměstkyně primátora města Plzně Eva Herinková.

Na konci srpna se spolu s branami Prazdroje otevřou festivalovým návštěvníkům i výčepní kohouty jak s klasickými, tak s nefiltrovanými variantami piv Pilsner Urquell a Gambrinus, o které je pokaždé velký zájem. Vloni přijelo na Pilsner Fest rekordních 50.000 návštěvníků, kteří tu vypili přes 150.000 piv, proto se plzeňští sládci na festival pečlivě připravují.

Členové skupiny Chinaski společně se dvěma plzeňskými rodáky hercem Pavlem Novým a olympionikem Michalem Michalíkem i náměstkyní primátora města Plzně Evou Herinkovou nejprve navštívili varnu Pilsner Urquell. Zejména Pavel Nový s moderními pětibojaři Michalem Michalíkem a Davidem Svobodou zde pečlivě zkoumali barvu i čirost mladého piva a ochutnali várku piva určenou pro konzumaci na Pilsner Festu. Poté se všichni přesunuli na varnu Gambrinus, kde zkontrolovali várku piva Gambrinus. Nakonec členové skupiny zazvonili symbolicky na zvon, kterým se oznamovalo v minulosti ukončení varního procesu piva

„Celá naše kapela patří mezi fanoušky Prazdroje a během koncertů prakticky nic jiného nepijeme. Proto jsme velice rádi přijali pozvání do plzeňského pivovaru, zvlášť abychom splnili tak zodpovědnou roli. Stejně jako dobrá muzika je totiž při koncertě důležité, aby posluchačům chutnalo. Těšíme se, že se na Pilsner Festu společně dobře pobavíme. Na Pilsner Festu zahrajeme průřez naší tvorbou a fanoušci se mohou těšit na naše největší pecky,“ vzkázala fanouškům hudby a piva skupina Chinaski.

Pivo se vařilo právě dnes kvůli tradici, která se udržuje už od doby prvního sládka pivovaru Josefa Grolla. První várku uvařil 5. října 1842 a poprvé se čepovalo podle záznamů z kronik o pět a půl týdne později na svatomartinském výročním trhu. „Stále používáme stejné suroviny a dodržujeme tradiční postup při vaření, kvašení a dokvašování piva. Proto jsme vařili pivo právě dnes, aby bylo na Pilsner Fest řádně uzrálé a mělo všechny vlastnosti, kvůli kterým ho pivaři milují,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Na Pilsner Fest se těší i herec Pavel Nový. „Zpestřením festivalu bude letos i Běh pro Paraple v Plzni, což je taková moje srdeční záležitost, u které nechci chybět. Závodníci by po doběhu měli mít možnost napít se dobrého piva, proto jsem přijal pozvání do pivovaru, abych dohlédl na vaření várky, a udělal jsem to opravdu poctivě!,“ řekl s úsměvem Pavel Nový.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1001%22%3EChinaski

Pýcha severočeského pivovarnictví vzniklá za jediný rok na zelené louce zažila sice krušné chvilky, ale dnes opět vaří.

Pivo, to kdysi nebyl jen chladivý zlatý mok na zahnání večerní žízně. Byla to známka prestiže. Města s várečným právem, tedy dekretem lenního pána, který dovoloval měšťanům vařit pivo, měla v tomto oprávnění kromě značných finančních zisků samozřejmě i jakýsi městský „národní poklad“. A Liberec nebyl žádnou výjimkou.

Od Gallase až po znovuzrození

Liberecký obecní pivovar si právováreční Liberečané postavili roku 1599 přibližně tam, kde dnes stojí obchodní centrum Forum. Liberec dostal právo vařit pivo spolu s městským znakem od císaře Rudolfa II. roku 1560. Várečné právo potvrdil i Kryštof z Redernu roku 1612.

Už o deset let později jej ovšem zrušil Albrecht z Valdštejna a nechal postavit pivovar vlastní, panský. Stával tam, kde je dnes palác Adria v Rumunské ulici. K němu samozřejmě musela patřit pivnice. Kromě třetinek i půllitrů libereckého piva zde měli specialitu – dvojitý tuplák. Nádoba s obsahem dvou litrů vážila něco přes tři kilogramy a byla vyhrazena pro fyzicky zdatné pijany.

Koncem 19. století byl takzvaný Pivovar hraběte Clam–Gallase zbořen a za své vzala i pivnice. Na vině bylo údajně zastaralé technické vybavení.

Ale nepřipadalo v úvahu, že by se zde pivo přestalo vařit úplně – a v tu chvíli vstoupily do hry Vratislavice. Právě zde měl vyrůst pivovar zcela nový, vystavěný na zelené louce a vybavený tím nejlepším a nejmodernějším vybavením, co si jen sládek může přát. Hlavním důvodem, proč zvolit právě Vratislavice, byla zdejší mimořádně čistá a kvalitní voda.

Již roku 1872 se ve společenské příloze libereckého plátku Reichenberger Zeitung objevily nabídky na prodej prvních akcií zatím neexistujícího pivovaru.

Za Společností libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích, která měla stavbu na starost, stáli tak vlivní a zámožní lidé, jako byl textilní magnát baron Johann von Liebieg, majitel frýdlantského panství Eduard hrabě Clam–Gallas, vratislavický továrník Ignaz Ginzkey nebo předseda Obchodní a živnostenské komory v Liberci Franz Siegmund. Za jeden jediný den se prodalo neuvěřitelných 3000 akcií pivovaru.

Stavba se rozběhla na jaře 1873, a to přímo zběsilým tempem. Do hal, které ještě ani nebyly dostavěné, se již instalovalo moderní pivovarské zařízení. Na podzim přijíždí do Vratislavic bývalý ředitel měšťanského pivovaru v Plzni Hájek, aby se ujal vedení nového podniku, a 22. ledna 1874 byla novostavba slavnostně uvedena do provozu.

Díky věhlasnému plzeňskému sládkovi a modernímu vybavení se vratislavické pivo těšilo nebývalému zájmu, který daleko přesáhl hranice Čech a vratislavické pivo se dostalo třeba až pod mlsné nosy Vídeňanů. A pivovar vzkvétal. Vyhnul se mu osud, který potkal po roce 1948 mnoho malých pivovarů na severu Čech i jinde, to jest zánik nebo sloučení do větších pivovarnických molochů, a výroba vytrvale stoupala.

Po revoluci proudil z vratislavického pivovaru Vratislav, než byla výroba roku 1998 zastavena. O renesanci pivovaru se postarala až roku 2000 společnost Pivovary HOLS, která zde všemu navzdory dosud vyrábí a čepuje známého Konráda. Nezbývá než spolu s ním prohlásit: A přece se točí... a snad bude točit i nadále.

Zdroj: Liberecký deník | Autor: Matyáš Taller

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/vratislavicke-pivo-a-prece-se-toci20110720.html

V sobotu se Pražané mohou příjemně osvěžit na prvním ročníku festivalu pivních speciálů Beerketa 2011. Program začíná od 11 hodin na baseballovém stadionu v Praze na Markétě.

Svou účast přislíbilo deset českých i zahraničních pivovarů. Mezi nimi také nejstarší pivovar na světě Weihenstephan z Německa, kousek od Mnichova. Na čepu budou mimo jiných piva z pivovarů Matuška (Broumy), Richter Brewery (Praha), Klášterní pivovar Strahov (Praha), Brew Dog (Skotsko), Pivovar Kocour (Vardnsdorf), Šumavský minipivovar (Vimperk), Zámecký pivovar Chyše, Jihoměstský pivovar (Praha), Tramway (Praha).

Kromě degustace piva mohou zájemci vyzkoušet také baseballové dovednosti pod dohledem extraligových hráčů Kotlářky. Vstupné je 150 Kč. Za tuzemské pivo 0,4 litrů zaplatí návštěvníci 40 Kč, za zahraniční pak 80 Kč.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Lucie Poštolková

http://www.novinky.cz/cestovani/239545-v-sobotu-se-v-praze-kona-festival-pivnich-specialu.html?ref=boxE

Nesouhlasíme s výstavbou parkovacího domu v areálu bývalého pivovaru ve Znojmě. Takový vzkaz poslali krajští památkáři představitelům Znojma.

Kromě garáží se památkářům nelíbí ani plány na lanovku, množství střešních vikýřů či využití lokality pro bydlení. Písemné vyjádření zaslali představitelům Znojma.

„Pokud by město chtělo pokračovat v koncepčním rozvoji bývalého pivovaru, mělo by splnit několik základních podmínek. Musí dořešit úpravy prostor okolo rotundy, zpracovat standardní stavebně historický průzkum pro objekty prohlášené za kulturní památky, zvláště na bývalou sladovnu,“ sdělil náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Zásadní výhrady pak památkáři mají k zamýšlenému parkovacímu domu či využití budov pro občanské bydlení. „Novostavbu parkovacího domu při ulici Přemyslovců, která je v ploše bývalé klášterní zahrady, považujeme za nepřijatelnou. Stejně tak byty v areálu,“ doplnil Vácha.

Památkáři se pozastavují i nad úmyslem města vybudovat lanovku z pivovaru na Hradiště. „Považujeme ji za problematickou, a to zejména na protilehlé straně. Jde o stavební záměr, který zvláště stanicí na Hradišti přesahuje zadání územní studie,“ vysvětlil v dopise městu Vácha.

Místostarosta Pavel Balík zatím dopis od památkářů neviděl. „Nemám v ruce příslušný dokument. Zatím jsme to neprojednávali ani v radě ani na poradě vedení. Šlo jen o první návrh využití pivovaru. Po připomínkách památkářů, které budeme vyhodnocovat, se jejich požadavkům můžeme přizpůsobit. Určitě s pokusíme najít rozumné řešení, které by vyhovovalo i památkářům,“ naznačil Balík.

S povzdechem nad skutečností, že o záměru města nebyl vůbec informován, okomentoval připomínky památkářů opoziční zastupitel a historik Jiří Kacetl.

„Souhlasím s památkáři v tom, že do znojemského pivovaru klasická obytná funkce nepatří. Přece jen se jedná o areál starého královského hradu se všemi svými specifiky, proto si nedokážu představit, že by zde občané města řádně bydleli. Je jistě možné uvažovat o funkci malého hotýlku s restaurací, ale to pořád není celoroční bydlení s nároky na parkování,“ řekl Kacetl.

Historik souhlasí i s vizí památkářů na oživení bývalé františkánské zahrady. „Nadzemní objekty parkování si zde nedokážu představit. Nesouhlasím však s tvrzením, že parkování v areálu je téměř nemožné. Nevím, zda architekt prošetřoval možnost využít pro omezený počet aut rozsáhlých betonových sklepů pod pivovarem, které budou jen těžko hledat vhodnější využití,“ podotkl Kacetl.

Myšlenka lanovky je podle něj pozitivní pro rozvoj cestovního ruchu. „Muselo by se postupovat velmi opatrně při zachování krajinné siluety Hradiště. Myslím si , že tato věc je kvůli finanční náročnosti zatím hudbou vzdálenější budoucnosti,“ dodal.

Zdroj: Znojemský deník | Autor: Dalibor Krutiš

http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/pamatkari-kroti-radnici-za-pivovar20110719.html

V súlade s novou legislatívou sa alkoholické nápoje, vrátane piva, budú môcť predávať len v špecializovaných, úradne povolených obchodoch.

MOSKVA. Ruský prezident Dmitrij Medvedev podpísal zákon, ktorý zaraďuje pivo medzi alkoholické nápoje, čo umožní obmedzenie jeho predaja. S odvolaním sa na Kremeľ to oznámila agentúra RIA Novosti.

V súlade s novou legislatívou sa alkoholické nápoje, vrátane piva, budú môcť predávať len v špecializovaných, úradne povolených obchodoch.

Pivo bolo v Rusku doteraz klasifikované ako potravina. Zákon vstupuje do platnosti od 1. januára 2013.

Rusko má jednu z najvyšších úrovní konzumácie alkoholu na svete.

Podľa štatistík ruského ministerstva zdravotníctva až okolo 40 Rusov pravidelne požíva nadmerné dávky liehovín. Ochorenia súvisiace s pitím sú v Rusku jednou z najčastejších príčin úmrtí.

Vlani v auguste šéf Kremľa podpísal zákon, ktorý zakázal predaj nápojov s vyše 15-percentným obsahom alkoholu v nočných hodinách.

Zdroj: SME.sk | TASR

http://www.sme.sk/c/5984978/medvedev-podpisal-zakon-oznacujuci-pivo-za-alkohol.html

Naše společnost vám nabízí minipivovary s různými kapacitami. Záleží jen na vás, kolik piva chcete ročně vyrobit.

Naše společnost vám nabízí minipivovary s různými kapacitami. Záleží jen na vás, kolik piva chcete ročně vyrobit. Toto zařízení vám umožní vyrobit několik druhů piva, a to jak pivo světlé, tmavé, tak i pšeničné. Metoda vaření záleží na vaší volbě. Mikropivovary jsou kompatibilní ke všem používaným metodám.

Řešíte provoz pivovarského zařízení? Pak vás bude zajisté zajímat, i jaký otop je možno zvolit. My vám nabízíme tři varianty a to otop parní, olejový a otop přímým ohněm.

S montáží a uvedením pivovaru do provozu si nemusíte dělat vůbec žádné starosti, o vše se postarají naši technici. Společně s vámi vyberou vhodné umístění jednotlivých nádob a vše následně nainstalují a uvedou do provozu.

Nakonec už jen zbývá popřát, aby mělo pivo správný říz a pěna byla pěkně hustá!

Zdroj: Tiskovky.info | Destila

http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/technologie-pro-male-pivovary

Rekordní návštěvnost by mohl letos zaznamenat pivovar Radegast. Například v červnu zaznamenal nejvyšší měsíční návštěvnost ve své více než čtyřicetileté historii. Návštěvnické centrum a exkurze pivovarem přilákala 1690 zájemců. Rekordní bylo úterý 7. června, kdy pivovar vidělo 154 lidí. Ve srovnání s červnem 2010 vzrostl zájem o pivovar o 20 %. Slibně se vyvíjí i červencová čísla. Od začátku letošního roku již prošlo branami pivovaru přes 5 tisíc zájemců o vaření piva. Radegast patří s roční návštěvností přes 9 tisíc lidí k významným turistickým cílům regionu. Cestu si do něj najde přibližně stejné množství turistů jako do dolu Michal v Ostravě.

Hlavní skupinu návštěvníků pivovaru tvoří Češi. Zvýšený zájem v letošním roce zaznamenali v pivovaru také ze sousedního Polska, odkud přijíždí nejvíce zahraničních turistů. „Pivovar má pevné místo mezi atraktivními turistickými cíli v našem regionu. Lidé oceňují, že se dostanou až ke sládkům a vidí jejich práci opravdu z blízka. Dýchne na ně i kus hrdosti na pivo, které patří k životu lidí na Moravě,“ přiblížil návštěvu Radegastu jeho manažer Ivo Kaňák.

V letošním roce by v Radegastu rádi oslavili návštěvnický rekord a přivítali 10 tis. návštěvníka. „Pomoci by nám mělo zatraktivnění prohlídkové trasy s novým Návštěvnickým centrem, které jsme otevřeli vloni v září. V něm návštěvníci nakupují předměty související s Radegastem. Dobře se prodávají například trička nebo pivní sklo, těší nás ale i zájem o pivo, pro které si jezdí i místní,“ říká Martina Sikorová, vedoucí návštěvnického centra. „Kdo zavítá do obchodu poprvé, určitě uvítá možnost prohlédnout si zdarma expozici. Pokud ale návštěvník nejde přímo do pivovaru, samozřejmě se do celkového čísla návštěvnosti nepočítá,“ upozorňuje Martina Sikorova.

Návštěvnické centrum je v letní sezoně otevřeno denně od 8 do 18 hod., kromě svátků.

Počet turistů, kteří zavítali do Moravskoslezského kraje, se v prvním čtvrtletí roku 2011 meziročně zvýšil o 9 %. V regionu navíc strávili delší čas než v loňském roce. Ve srovnání s ostatními kraji v ČR si drží Moravskoslezský kraj 6. místo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1000%22%3EO

Staropramen přichází na trh s originálním českým nefiltrovaným pivem. Staropramen Nefiltrovaný připravoval tým vrchního sládka pivovaru Zdeňka Luxe osm měsíců tak, aby jeho konzumentům poskytl i ve všedních dnech nevšední chuťový zážitek. Pivo má pro tento druh typický zákal a velmi osobitou neuhlazenou chuť, podpořenou příjemnou chlebovinkou díky podílu pšeničného sladu. Harmonii vůně i chuti podpořili smíchovští pivovarníci velmi malým množstvím koriandru. Dostupný bude v půllitrových skleněných lahvích a v hospodách i v točené variantě.

„Nefiltrovaná a kvasnicová piva nyní získávají opět na popularitě. Když jsme se rozhodovali, jakým způsobem letos obohatit naše portfolio o zajímavou novinku, zalíbila se nám myšlenka vyzkoušet právě tuto dnes stále populárnější podobu piva bez filtrace,“ uvedl Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. „Do přípravy nového piva jsme dali veškerý náš um a zkušenosti a doufáme, že českým pivařům zachutná,“ dodává sládek.

Příprava nového piva Staropramen Nefiltrovaný začala v listopadu loňského roku a trvala celkem osm měsíců. Vzhledem k tomu, že jde o novou a doposud nepoužívanou recepturu, bylo potřeba věnovat všem detailům jeho vývoje maximální pozornost. V průběhu přípravy nového piva tak například došlo ke změně dodavatele pšenice, pivovarníci ze Staropramenu také zkoušeli a několikrát měnili podobu zákalu. Na finální chuti nového piva se nakonec podílel tým osmi zkušených degustátorů. Ten pod vedením vrchního sládka vyzkoušel několik chuťových vzorků, než zvolil ten finální. S ním se budou moci spotřebitelé v následujících týdnech poprvé setkat v hospodách, restauracích a obchodech po celé republice.

„Nejtěžším úkolem bylo nalézt správnou vyváženost chuti a typického zákalu, který nefiltrovaná pšeničná piva po staletí provází. V jedné z posledních fází jsme také zkusili přidat pro podtržení harmonické a neuhlazené chuti v dnešní době už nepříliš používanou přísadu - koriandr, což se u degustátorů setkalo s velmi pozitivním ohlasem. Koriandr tam proto již zůstal a my teď můžeme českým spotřebitelům nabídnout nefiltrovaný pšeničný ležák navazující na tradici těchto piv u nás,“ dodal Lux.

Distribuce Staropramen Nefiltrovaného začíná tento týden a spotřebitelé by se s ním měli postupně setkávat od konce července a v průběhu srpna jak v maloobchodních sítí, tak i restauracích a hospodách. Uvedení novinky na trh podpoří také reklamní kampaň, kterou doplní ochutnávková tour ve vybraných městech, během které budou mít spotřebitelé příležitost si nové pivo vychutnat a dozvědět se o něm více informací. Bližší a aktuální údaje o připravovaných aktivitách bude možno nalézt na stránkách www.staropramen.cz nebo Facebook profilu značky Staropramen.

Charakteristika Staropramenu Nefiltrovaného

Originální receptura smíchovského týmu pivovarníků pod vedením vrchního sládka Zdeňka Luxe zahrnuje použití 34% pšeničného sladu, speciálně vybraných chmelů a špetku koriandru. Staropramen Nefiltrovaný má 5,0 % alkoholu a servírovat by se měl při 8-10˚C, kdy je dosaženo ideální vyváženosti všech jeho chuťových složek. Pivo má pro tento druh typický zákal.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen | AC&C Public Relations