Až 30 druhů piv od deseti různých pivovarů mohou milovníci piva dnes a zítra degustovat v Milevsku. Pivovary z jižních Čech a z Vysočiny tam budou na prvním ročníku pivních slavností soutěžit o titul Milevská pivní korunka.

Lákadlem pivních slavností je pro mnohé i fakt, že se mohou stát členy degustační komise. U vstupu dostane totiž každý hlasovací lístek, kde si může své dojmy z každého druhu piva zaznamenat.

Jak doplnil Vít Kratochvíl z milevského Domu kultury, kulturní program tvoří výhradně milevské kapely: "V pátek večer bude hrát pop-rocková kapela Elizabeth, v sobotu je především pro seniory od 16 hodin připravena dechová kapela Kovačka, po té je opět vystřídá pop-rock skupiny RM Band a rocková legenda Fantom. V průběhu obou dnů jsou pro návštěvníky připraveny vepřové speciality a pivní soutěže."

Který ze sládků si milevskou pivní korunku nasadí bude jasné dnes večer.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Pokorný

Unikátní technologie čepování řezaného piva se představí ruským spotřebitelům na Festivalu řezaného piva, který se koná od 22. října do 8. listopadu ve dvou stovkách moskevských restaurací čepujících pivo z Krušovic. Díky tomuto jedinečnému způsobu čepování zůstanou oddělené vrstvy obou piv zřetelnou linkou, ve spodní části zůstává světlý Imperial Krušovice, v horní pak Krušovice Černé. Aby byl festival opravdu úspěšný a přilákal ruské ctitele značky Krušovice, připravil Královský pivovar Krušovice a. s. pro výčepní z těchto restaurací přednášky a praktické ukázky správného čepování řezaného piva.

Odborný program se konal od pondělí 19. do středy 21. října a byl rozdělen do samostatných 9 bloků. Celkem se ho zúčastnily na tři stovky moskevských barmanů a výčepních. Pod vedením Josefa Helebranta, odborníka na čepování piva z Královského pivovaru Krušovice, se učili, jak správně načepovat řezané pivo na různých druzích výčepních zařízení tak, aby mělo ty nejlepší parametry. Pokud výčepní zařízení nemá možnost regulace pěny, je obtížné načepovat pivo tak, aby vrstvy piva zůstaly oddělené. Proto Josef Helebrant představil také speciální pomůcku – výčepní lžíci, díky které lze dosáhnout požadovaného oddělení obou piv ve sklenici. Na účastníky dále čekala soutěž o nejlépe načepované řezané pivo, vítěz každého bloku si odnesl pohár, diplom a další ceny.

„Vysokou kvalitu piva samozřejmě primárně zaručují suroviny nejvyšší jakosti a také výrobní postup. Faktem ale je, že požitek z pití piva ovlivňuje i to, jak bylo načepováno. Abychom zaručili ruským spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu krušovických piv, rozhodli jsme se pro výčepní zorganizovat odborný seminář,“ vysvětluje Josef Helebrant.

Přestože je značka Krušovice na ruském trhu silně etablovaná jako kvalitní české pivo, samotné řezané pivo tam není příliš obvyklé. Cílem Festivalu řezaného piva je přiblížit další specialitu právě v podobě unikátně točeného řezaného piva. Na konání akce budou návštěvníky přímo v restauracích čepujících krušovické pivo lákat letáčky, stojánky na stolech a další propagační materiály.

Do Ruska se dováží již přes deset let pivo Krušovice Imperial a Krušovice Černé (oceněné letos v červenci v soutěži World Beer Awards v Londýně prvním místem v kategorii černý ležák) a na tamějším trhu patří k top prémiovým značkám. Mezi českými pivy zaujímá také první místo v importu originální, tedy nelicencované výroby v Rusku.

Zdroj: Tisková zpráv a Heineken Česká republika

Pivní tácky, které namísto reklamy na oblíbený pěnivý mok budou štamgasty upozorňovat na nebezpečí klimatických změn a také poradí, jak se chovat šetrněji k životnímu prostředí. Kuchařka pro rodiče a děti, která ukazuje, proč je lepší kupovat zeleninu a ovoce od zemědělců z blízkého okolí nebo seminář pro budoucí majitele domů ze dřeva. To jsou všechno nápady letošních advokátů klimatu – mladých lidí, kteří se stali součásti programu British Council na ochranu klimatu.

Druhý ročník akce Challenge Europe (Výzva pro Evropu) probíhá v patnácti zemích Evropské unie. Šestnáct lidí z České republiky ve věku 18–35 let pracují společně, aby našli nové cesty, jak snížit emise skleníkových plynů nebo využili netradičním způsobem existující metody, které již byly objeveny. V každé národní skupině budou široce zastoupeny schopnosti, postoje a myšlenky různých profesí. V celé Evropě se na programu podílí více než 200 mladých osobností, které se věnují 42 projektům.

„Není divu, že jsme skončili u piva vždyť jsme v České republice,“ představila projekt Pozitivních pivních podtácků Magda Šimonová. Podle ní sice většina lidí slýchá o změnách klimatu a problémech, které představují pro současný svět, nemají ale k tomu tématu žádný osobní vztah. „Necítí se tím nijak zavázáni, ohrožení životního prostředí neberou jako svůj problém,“ říká Šimonová. A to chce právě její tým změnit. Pivní tácek chce využít jako místo pro vzkaz. Ten by měl být jednoduchý, srozumitelný a měl by mít vtip. „Určitě nechceme nikoho strašit nějakou apokalypsou, ale naopak chceme být pozitivní,“ vysvětluje Šimonová. Projekt je zatím ve stádiu nápadu, neexistují ani grafické návrhy, především tým ale shání partnera, tedy nejlépe pivovar, který vezme celý nápad za svůj. „Chtěli bychom najít pivovar, který se s tímto postojem ztotožní. Náklady by pak mohly být velmi nízké,“ vysvětluje Šimonová s tím, firmy stejně tisknou vlastní tácky. Navíc díky tomu by projekt neměl vytvářet žádné další znečištění.

Další projekt Lilek se zaměřuje na lokální potraviny. „Chceme zejména rodiče s dětmi upozornit na emise, které stojí za dovozem plodin z velké dálky,“ vysvětluje další advokátka klimatu Barbora Pešková. Její projekt se zaměřil na Zelný trh v Brně, kde chtějí advokáti uspořádat akci, která nakupujícím představí místní zemědělce. „Chtěli bychom lidem nabídnout možnost, jak se zamyslet nad tím, co se skrývá za rajčetem vypěstovaným na Moravě a co je za rajčetem z Jižní Ameriky,“ pokračuje Pešková. Vedle toho by měla vzniknout i publikace pro děti z prvního stupně základních škol a pro rodiče.

Třetí představený projekt se zabývá propagací dřeva jako materiálu pro výstavbu domů. Podle jeho organizátorů jsou v České republice pořád dřevostavby něco exotického. „O dřevěných domech se stále říká, že mají špatné izolační vlastnosti, nebo že jsou nebezpečné, protože snadno shoří,“ říká Ondřej Pavlík. Tato skupina advokátů klimatu by proto ráda uspořádala seminář pro lidi, kteří se rozhodují o tom, jaký si postaví dům. Těm by také ráda nabídla exkurzi do pasivních domů ze dřeva a uspořádala soutěž, jejíž hlavní cenou bude víkend strávený právě v domě postaveném ze dřeva.

Zdroj: Ekolis.cz | Autor: Hugo Charvát

Němci jsou podle časopisu Brauwelt považováni za pivní národ číslo jedna. Kdyby byli spotřebitelé po celém světě dotazováni na to, odkud pochází nejlepší pivo, bude asi v hodnocení na nejpřednějších místech uvedeno Německo. V zahraničí se až dosud mohlo německé regionální pivo prosazovat jen málo významným způsobem a dostat se spíše do mezer a uprázdněných pozic na trhu.

V Německu samotném se hodnotí jedinečnost německých piv z hlediska síly jejich inovací spíše méně. Mnohem větší význam má rozmanitost produktů více než 1 300 regionálních pivovarů. Z psychologického rozhodování však může pestrost také znamenat, že už je něčeho až příliš mnoho. A to může orientaci na trhu výrazně znesnadnit. Rozhodující je, že jsou regionální piva vyhledávána spotřebiteli pro svou specifickou přidanou hodnotu. Ta má jednoznačný dopad na prodej a umístění jednotlivých značek piva. A takové umístění zvětšuje tendenci spotřebitele být věrný zvolené značce. Zcela závisí také na estetickém designu lahví a důležitá je i možnost denního kontaktu. Na velikosti odbytu a zisku regionálních značek piva se tedy nepodílí pouze jen klasická reklama.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Společnost CVC Capital partners, která koupila od pivovaru AB Inbev (Anheuser-Busch InBev) firmy ve střední Evropě, plánuje zachovat stávající značky a výrobu v Srbsku i dalších zemích.

Belgická InBev prodala firmy v devíti zemích střední Evropy včetně Apatinského pivovaru v Srbsku, pivovaru Nikšić v Černé Hoře a pivovaru Zagrebačka v Chorvatsku za více jak 3 miliardy dolarů.

Prodejem firem ve střední Evropě, majetku v Jižní Koreji, Skotsku a Irsku a balících linek a zábavného parku v USA získala InBev 9,5 miliard USD z 52 miliard dolarů potřebných na úhradu nákladů spojených s převzetím Anheuser – Busch.

CVC Capital partners je celosvětová finanční, poradenská a investiční společnost. Vlastní 51 firem po celém světě, jejichž roční obrat dosahuje 88 miliard €.

Apatinský pivovar, jehož nejznámější značkou je Jelen, dosáhl v roce 2008 příjmy ve výši 14 miliard dinárů a prodal 3,6 milionů hektolitrů piva, což je o 4,2 procent více oproti roku 2007.

Zdroj: New Balkán.cz

Ke čtyřem pivovarům Janáček, Valášek, Bonver a Balkán ve Zlínském kraji v prosinci přibude pátý. V Kroměříži se bude pivo točit U Černého orla. Investor by v něm chtěl nabídnout až osm druhů zlatého moku.

Jeden velký pivovar a čtyři malé. Tak bude od prosince vypadat mapa pivovarů ve Zlínském kraji. K Pivovaru Janáček a minipivovarům Bonver, Valášek a Balkán přibude kroměřížský podnik U Černého orla, který své brány otevře 1. prosince. Čekají moravské pivaře, kteří žijí pod nadvládou vinic a pálenic, konečně zlaté časy?

Zatím to vypadá, že stávající „rozložení sil“ se moc nezmění. Zjednodušeně jej lze popsat následovně: Janáček, který během uplynulých desetiletí ve Zlínském kraji osiřel, si udržuje značku i stálý okruh klientů, současně s tím však vyváží piva do Čech i na Slovensko.

Pivovar musí být vidět na regionálních akcích Minipivovary zase sází spíše na to, že v konkurenci restaurací a hospůdek ve městě či obci dokáží přitáhnout pivaře právě tím, že pivo vaří a nenakupují jej od velkých dodavatelů. Co všechna místa, kde se na Zlínsku pivo vaří, spojuje? Hlavně regionální patriotismus, se kterým k němu přistupují pivaři. „Vztah k regionu hraje důležitou roli, pokud pivovar je aktivní a ve svém okolí je vidět na regionálních akcích,“ je přesvědčen marketingový ředitel skupiny K Brewery, do které patří i Pivovar Janáček, Libor Navrátil.

Uherskobrodský pivovar s tradicí od roku 1895 v posledních měsících roste. Za prvních devět měsíců prodal o více než pět procent výrobků než ve stejném období loni. V Česku přitom oproti loňsku klesl k prvnímu pololetí prodej piva o 7,8 procenta. „Oproti celkovým trendům na pivním trhu lidé v restauracích žádají stále častěji naše pivo,“ říká Navrátil.

Janáček loni prodal 74 171 hektolitrů piva, nejprodávanější značkou byl jedenáctistupňový ležák Patriot. Pivovaru pomohlo, že se etabloval na Olomoucku a severní Moravě. „Letos se o dvě procenta navýšil i export na Slovensko, které je naším prioritním zahraničním trhem,“ doplnil manažer Navrátil.

Pomáhají soutěže i tři sta let staré recepty na vaření piva

U rodinných minipivovarů nemůže být o žádém vývozu do zahraničí řeč. K tomu, aby se uživily, jim musí stačit otevřená restaurace, maximálně vozí vlastní uvařené pivo do jiných hospůdek v kraji. Na reklamu či propagaci moc peněz nemají. „Většina lidí, kteří k nám přijdou, ví, že pivo vaříme sami,“ uvedl Roman Dohnal ze vsetínského minipivovaru Valášek. „Jenže v dnešní době je těžké uživit se podnikáním v pohostinství.“ Jednou z cest, jak na sebemenší pivovary mohou upozornit, je účast na různých soutěžích. Díky nim se jim otevřou dveře do pivnic v celé zemi. „Pomáhá nám to. Dodáváme pivo i do Prahy nebo Olomouce,“ potvrzuje Bruno Bednář, vedoucí minipivovaru Bonver ze Zašové. „Někam vozíme pivo pravidelně, jinam třeba jednou za rok. Ale vyplácí se to.“

Bonver vaří pivo podle tři sta let starého receptu. „Nedá se to srovnat s těmi europivy, která se nevaří klasicky a na závěr se musí doředit,“ poznamenal Bednář.

***

* Pivovary ve Zlínském kraji Existující Pivovar Janáček, Uherský Brod založen 1652 a znovu 1894 Rodinný minipivovar Valášek, Vsetín založen 2002 Minipivovar Bonver, Zašová založen 2004 Restaur. pivovar Balkán, Uh. Brod založen 1998

Chystané Minipivovar Černý orel, Kroměříž otevření: 1. prosince 2009

Zaniklé Pivovar Jarošov založen 1688 - uzavřen 1997 Pivovar Vsetín založen 1663 - uzavřen 1997 Minipivovar Bavor, Slušovice založen 1996 - uzavřen 1997 Rodinný pivovar Salvet, Slušovice založen 1997 - uzavřen 1999 Pivovar Valašský beran, Slušovice založen 2000 - uzavřen 2001 Pivovar Brumov-Bylnice založen 1573 - uzavřen 2001 1. valašský hostinský pivovar, Rožnov, založen 1994 - uzavřen 1997 Pivovar Uherský Ostroh založen 1592 - uzavřen 2000 Pivovar Kroměříž založen 1226 - uzavřen 1987 Panský pivovar Zlín založen 1565 - uzavřen 1948

Zdroj: www.pivovary.info

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Skácel

Zlatá devadesátá léta, kdy se na Zlínsku pivo vařilo na řadě míst, jsou definitivně pryč. Porevoluční pivovarnický boom, který pomáhal vzkřísit zašlou slávu tohoto odvětví na východní Moravě, přežil jen jeden významný pivovar - uherskobrodský Janáček.

Jenže v posledních letech roste počet rodinných minipivovarů. Existují ve Vsetíně, Zašové, Uherském Brodě - a od prosince i v Kroměříži, kde na Velkém náměstí vznikne minipivovar U Černého orla.

Část peněz na stavbu získal z eurofondů. „Budova je zapsána jako kulturní památka,“ uvedl zástupce investora Boris Zubík. „Pivovar spojený s restaurací a hotelem má budoucnost.“ Jeho názor sdílí i další lidé, kteří se vařením piva v kraji zabývají. „Výstavba minipivovarů napomáhá rozvoji pivovarství obecně,“ myslí si Libor Navrátil, manažer Pivovaru Janáček.

Malé regionální pivovary jsou podle něj ve výhodě: jsou flexibilnější, znají místní trh a mají svoji stabilní lokální klientelu. „Navíc chuť regionálních značek nemůže být nahrazena velkými a univerzálními značkami,“ podotkl Navrátil.

„Nevaříme totiž žádné europivo s téměř stejnou chutí, jak to dělají velké pivovary,“ líčí Bruno Bednář, vedoucí minipivovaru Bonver v Zašové, který se svým vlastním pivem posbíral několik úspěchů na tuzemských soutěžích.

„Lidé oceňují, že naše pivo má specifickou chuť a vůni. Když si dáte nějakou klasickou nadnárodní značku, výrazný rozdíl nepoznáte,“ vysvětluje Bednář. Minipivovary běžně dodávají pivo i do jiných hospod a na požádání dodávají i sudy piva s pípou jednotlivým zájemcům. Problémem ale pro ně je, že moc lidí o nich neví. „Nemáme peníze na velkou reklamu. Znají nás hlavně štamgasti a místní lidé,“ vysvětluje Bednář.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Návštěva pivovaru, ve kterém se vaří nejoblíbenější moravské pivo, láká stále víc. Navzdory oslabení turistického ruchu díky hospodářské krizi narostl počet turistů meziročně o 12 %, od ledna letošního roku navštívilo Nošovice více než 7,5 tis. lidí. Nejmodernější pivovar v ČR přilákal také téměř 900 cizinců. Unikátem nošovického pivovaru je možnost spatřit tradiční proces vaření nejoblíbenějšího moravského piva v reálném prostředí a nikoliv prostřednictvím izolovaného návštěvnického centra.

Pivovar Radegast je oblíbenou turistickou destinací Moravskoslezského kraje. Od začátku letošního roku do konce září jej navštívilo 7 653 lidí. Ve stejném období roku 2008 to bylo 5 879 lidí.

Prohlídka nošovického pivovaru znamená okusit na vlastní kůži proces vaření nejoblíbenějšího piva na Moravě. „Pivovarství je potravinářský průmysl a my musíme splňovat přísné hygienické normy. Přesto se nám daří vést návštěvnickou trasu přímo výrobou, aby si návštěvníci pivovaru odnesli skutečný obrázek o tom, jak se nejoblíbenější moravské pivo vaří. Při prohlídce nahlédnou návštěvníci našim zaměstnancům doslova přes rameno a odnesou si jedinečný zážitek,“ přibližuje specifikum exkurze manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Oblíbeným momentem exkurze pivovarem Radegast je její zakončení v prostorách restaurace Ve věži, která se tyčí nad samotným pivovarem. Zde je možné nejen připít si na zdraví, ale také zakoupit si turistickou známku, kterou pivovar vlastní od loňského roku.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Tak jsem si takhle nedávno zašel do jedné nejmenované hospůdky a hned u vchodu na mě majitel, který byl zrovna na odchodu: „Nedávej si …, je zkyslý!“ Sotva jsem se z této hlášky vzpamatoval, začal jsem nad ní vážně přemýšlet: Je tohle vůbec normální? Majitel hospody mě sám upozorňuje na to, že nabízí špatné pivo a ať si ho raději nedávám. Jak si to vůbec může někdo dovolit? Ví, že jím nabízené pivo je ve špatné kondici či dokonce zkyslé, ale přesto jej točí dál. Copak jsou peníze za pár piv, která nebudu muset vylít, protože je vytočím hloupým zákazníkům, víc než dobrá pověst? A co teprve pověst samotného pivovaru?

Jsem toho názoru, že k něčemu takovému by docházet vůbec nemělo. Ihned po naražení by pivo mělo být okoštováno – proto by za pípou neměli pracovat abstinenti, jak se, bohužel, taky občas stává – a pokud by bylo něco v nepořádku, mělo by dojít k okamžité nápravě, tj. odražení a naražení nového soudku. Vymlouvání se na to, že takhle to má chutnat, tj. že co mi pivovar dovezl, to mám, neexistuje. Špatné pivo prostě na čep nepatří. Nebo jste jiného názoru? Pokud ano, tak jak byste to řešili vy? Některou z možností nabízených v právě probíhající anketě nebo nějak jinak?

Jak se daří v současné době malým pivovarům? Neobává se majitel kácovského pivovaru, že ho stihne podobný osud jako pivovar v Kutné Hoře? Jak těží kácovský pivovar ze své polohy těsně u řeky Sázavy? Daří se prodávat pivo i v zimním období? Jak velké nebezpečí pro provoz znamenají časté povodně?

Zajímalo by mě jestli na výrobu českého kácovského piva používáte také české suroviny, nebo jestli je dovážíte ze zahraničí. Děkuji

Ano používáme výhradně české suroviny ať se jedná o český slad z Kounic (je vyráběn z českých ječmenů, klasickým humnovým sladováním) , pramenitou vodu a žatecký granulovaný poloraný červeňák. (To je chmel)

Dobrý den. Na hasičských závodech jsem si všiml loga Vašeho pivovaru na dresech. Můžete prozradit koho nebo co ještě sponzorujete. Dík Karel

Hasiči Horka, Kácov. Graffin Vlašim fotbal, Basket Kolín, Motokros Zruč...

Jak koukám na odpovědi, povídavý moc nejste... Jak to?

No vidíte a to se snažím co můžu...

Zajimalo by mě, jestli dovážíte (případně uvažujete dovážet) vaše pivo i na oblast Čáslavsko?

Ano zavážíme, např. Restaurace Na Kuchynce, Miskovice, Čáslav, Bečváry, Chotusice, Licoměřice, Močovice a Friterm, který zaváží další odběratele.

Jak často vlastně musíte ochutnávat pivo? Nevracíte se domů trochu "pod parou"?

Při denních degustacích vypijeme maximálně 0,4 litru, takže snad nikdo není podnapilý.

Myslíte že zavření pivovaru v Kutné hoře vám nabídlo místo pro další rozšiřování?

Ano, Kutnohorsko má zájem o naše klasicky vyráběná piva.

Dobrý den, zajímalo by mě, jestli jste už nějak zabezpečni proti povodním, nebo jestli vám bude při příštích hrozit opět zatopení. Děkuji

Snažíme se přemístit výrobu do nezasažitelných prostor závodu. Ale Sázavě neporučíme, pivovar leží přímo na břehu a se Sázavou nic neuděláme.

Udělalo vám radost z hlediska konkurence uzavření kutnohorského pivovaru? Co tomu říkáte?

Neudělalo, protože každý uzavřený pivovar, nenávratně odkrojí od pivovarské historie. Moc pivovarů v Čechách už nezbylo a bohužel budou ubývat. Tradiční české řemeslo pomalu odchází...

Proč trošku nezapracujete na tom ,aby se vaše pivko čepovalo v regionu. Jinak mok vyrábíte špičkovej.

Sanžíme se, jsme regionální pivovar a naše obliba podle čísel roste. Myslím, že se Kácovský Hubertus stává známou značkou a určitě už o nás ví i širší veřejnost.

Je po vašem skvělém pivu velká poptávka?

Ano naštěstí zájem zákazníků roste. Tímto jim děkujeme.

Vyhrálo vaše pivo nějaké ocenění? Jak si stojí, co do kvality, proti velkým českým a moravským pivovarům?

Na jaře jsme Vyhráli Zlatou pivní pečeť na celostátní degustační soutěži. TJ stojíme si VÝBORNĚ...

Dobrý den. Jednou sem ochutnal vaše pivo a je velice dobré. Plánujete se nějak rozšiřovat, aby se dalo vaše pivo nalézt ve více obchodech a já pro něj nemusel jezdit až do Kácova?

Snažíme se rozšířit prodejní sít, ale konkurence G je neúprosná...

Myslím, že se vám daří hlavně v létě. V zimě asi moc tržby nemáte, nepletu se?

Nepletete, zima je výrazně horší...

Dobrý den. Zajímalo by mě, jestli jste ženatý, a pokud ano, tak co říká vaše manželka na to, že chodíte do práce pít pivo :)

Jsem svobodný...

Co děláte pro to, abyste nedopadli jako Kutná Hora?

Snažíme se zlepšovat výrobní technologii, stroje a tím neustále vylepšovat kvalitu našich piv.

Jak se dělá kvasnicové pivo? Máte výborné!

Kvasnicové je pivo před filtrací , čímž si uchovává všechny vitamíny a minerální látky prospěšné pro lidský organismus

Zajímalo by mě jestli, když celý den "musíte" ochutnávat pivo, si také ještě někdy rád zajdete s přáteli sednout na jedno do hospody, nebo jestli si místo toho dáte radši víno nebo třeba něco nealkoholického.

Ano na dobré pivo si rád zajdu.

Pěkný den přeji. Na vaších stránkách sem našel, že pracujete i jako sládek. Je to obtížné povolání? A jak často ochutnáváte uvařené pivo?

Je to krásné historické povolání a pravidelná ochutnávka je nutností. Sládkem již nejsem, ale jako sládek u nás pracuje významný pivovarský odborník ing. Krankus

Malé pivovary to mají v EU těžké, co?

No není to žádná sláva...

Setkáme se s kácovským pivem opět ve vratných půllitrových lahvích?

Ano, doufám, že v blízké budoucnosti.

Dobrý den , minulý týden jsem byl na basketbalu v Kolíně , kde se točilo Vaše pivo zdarma , koukal jsem se dnes na internet a nenašel jsem , kde se Vaše pivo točí , neplánujete třeba o nějaké hospodě , popřípadě podpoře hospodských v okolí Kolína? Je škoda , že se tu točí pouze jedny a ty samé piva , jako všude , díky politice pivovarů , kteří si v uvozovkách kupují hospodské a jejich hospody.Děkuji za odpověď. Zdeněk Bureš z Kolína

Získat novou provozovnu je velmi komplikované díky uplácení velkými pivovary. Regiony Kolínsko, Kutnohorsko, Českobrodsko, Vlašimsko Benešovsko jsou pro nás prioritní. Připravujeme internetové odkazy na naše resturace.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz

Video s nakupujícím mladíkem, který jen ztěžka koordinuje své tělo, se stalo světovou "superstar" internetu.

Na přibližně čtyřminutové nahrávce se snaží mladý muž nakoupit balení piv. Bedlivě jej u toho střeží průmyslová kamera.

Ta dokumentuje, jak se jednoduchý plán postupně silně komplikuje neschopností muže koordinovat pohyby.

Už měl dost? Mnoho diskutujících se ve fórech pod umístěným videem zmiňuje i o požití v USA oblíbeného ketaminu.

Tak jako tak neodpovídá motorika mladíka běžnému zákazníkovi, který jde nakupovat pár minut před jedenáctou hodinou dopoledne.

Zdroj: Aktuálně.cz

Plzeňský Prazdroj nabídne k prodeji panelový bytový dům se 24 bytovými jednotkami v Brněnské ulici 49 v Plzni. Důvodem prodeje je snaha Plzeňského Prazdroje soustředit se výhradně na výrobu a prodej piva.

„Plzeňský Prazdroj samozřejmě má odborníky i na správu nemovitostí, naší hlavní činností je ale vaření tradičního českého piva. Proto chceme dům v Brněnské ulici postoupit povolanějším subjektům, které se specializují na pronájem nemovitostí," řekl mluvčí společnosti Jiří Mareček. "Obyvatele domu jsme o našem záměru informovali, mají převážně nájemní smlouvu s regulovaným nájmem, přičemž nájemní smlouvy a jejich podmínky zůstávají nadále v platnosti," uvedl Mareček.

Dům bude nabídnut k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře, která jej začne inzerovat průběhu listopadu tohoto roku. Při výběru nového vlastníka bude realitní kancelář na základě zadání Plzeňského Prazdroje přihlížet nejen k nabízené ceně, ale také k reputaci a dlouhodobému záměru případného nabyvatele. Prodej dalších objektů ze svého majetku Plzeňský Prazdroj v této chvíli neplánuje.

Zdroj: Plzeňsko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

V posledních letech zaznamenal německý trh s míchanými nápoji na bázi piva výraznou dynamiku díky soustavným impulsům nově představovaných značek. V první polovině roku 2009 se dá hovořit o uklidnění.

Co do množství stagnovaly míchané nápoje na bázi piva až do června 2009 s plus 0,1 procenta oproti témuž období předešlého roku. Výrazné povědomí značek, stejně tak jako průběžné navýšení ceny u nejoblíbenějších obalů, multipaků, vede ovšem, co se týče ceny, k nárůstu ve výši 5,7 procent proti stejnému období loňského roku.

V první polovině roku 2009 nakoupilo v obchodě dohromady 21 procent ze všech německých domácností alespoň jednou míchaný nápoj na bázi piva. Tato hodnota, která vyčísluje nákupní potenciál, poprvé mírně klesá. Na druhé straně je konzumace 9,2 litrů tohoto druhu nápoje na každou domácnost v první polovině roku 2009 považována za vyšší než v minulosti.

Pivo a limonáda je stále ještě nejoblíbenější druh, s množstevním podílem zhruba 43 procent. Těžkou situaci zažívá zavedený druh, pivo a kola. S tržním podílem okolo 12 procent je úbytek množství oproti předcházejícímu roku 8 procent.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Od začiatku októbra má značka Corgoň novú internetovú stránku. Na stránke nájdu milovníci dobrého piva aj futbalu všetko dôležité. Nová web stránka má nový dizajn aj štruktúru, a obsahu sa určite potešia aj futbaloví fanúšikovia. V sekcii Aktuálne z futbalu bude stránka prinášať pravidelné informácie z našej aj svetovej futbalovej scény.

„Stránka je momentálne najmä futbalová, a to hlavne v súvislosti so stále prebiehajúcou sms hrou Buď dvanásty hráč pred futbalovým zápasom Slovensko - Slovinsko. Novinky z futbalu však budeme prinášať priaznivcom piva Corgoň na našej stránke aj po skončení kvalifikácie na Majstrovstvá sveta v JAR,“ hovorí Lenka Čamborová, brand manažér značky Corgoň.

Pivní gurmáni sa na stránke dozvedia viac o zložení a charaktere piva Corgoň, ale aj o umení podávať a ochutnávať pivo z hľadiska jeho perlenia, buketu, arómy či textúry. Zároveň budú môcť posúdiť, či výčapník v ich obľúbenom podniku ovláda pravidlá správneho čapovania. Stránku redizajnovala spoločnosť SCR graphics, ktorá prevádzkuje jednotlivé produktové stránky z portfólia spoločnosti Heineken Slovensko.

Zdroj: Media Infoservis.sk

Budova bývalého pivovaru v roudnické ulici Poděbradova již několik desítek let chátrá. Ke stavbě se necitelně choval již bývalý provozovatel pivovaru a sodovkárny - někdejší státní podnik.

Bohužel ani po změně poměrů i majitele se situace nezlepšila. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 27. 4. 2009 bylo nařízeno vlastníkovi objektu čp. 323 (PIVOVAR Roudnice s.r.o.) provedení nutných zabezpečovacích prací na nemovitosti, která svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob pohybujících se v okolí. Termín byl stanoven do 15. 6. 2009. Vzhledem k tomu, že na nařízení nikdo nereagoval, a požadované práce neprovedl, budou tyto práce uskutečněny na náklady města. Náklady bude poté město Roudnice nad Labem vymáhat po majiteli objektu.

Protože je vlastník pivovaru v celé věci nečinný, a budova hrozí zřícením, navrhlo město Roudnice nad Labem ministerstvu kultury odnětí památkové ochrany. „Stavebně-technický stav je katastrofální, dřevěné konstrukce jsou napadeny dřevomorkou, do objektu neustále zatéká, takže se propadají stropy, část střech už je propadlých. Záchrana pivovaru je podle mého názoru již pouze v teoretické rovině. Budeme ještě jednat s památkáři, jak je vlastně tato budova cenná, a podle jejich stanoviska definitivně rozhodneme o postupu města. V této chvíli mi připadá jako jediná reálná možnost, jak situaci vyřešit, dosáhnout toho, aby budova byla odstraněna,“ doplnil k problému místostarosta Matek.

Pokud se chtějí občané k této záležitosti vyjádřit, doporučujeme se obrátit na místostarostu Matka, či na stavební odpor MÚ oddělení státní památkové péče, Ilona Vinšová, (1. patro, č. dveří 16) tel.: 416 850 129, e-mail: ivinsova@roudnicenl.cz.

Zdroj: Pod Řípem.cz

S plechovkou s pivem vstup zakázán. Na cestující v německých vlacích čeká možná jedna velká změna. A pro mnohé bude asi dost nemilá.

Německé dráhy by totiž mohly ve svých spojích zavést zákaz konzumace alkoholu.

Stoprocentní zákaz konzumace alkoholu zavedl už minulý týden soukromý dopravce Metronom. Podle společnosti docházelo mezi opilými cestujícími často k potyčkám, hrubiánství a nejednou poničili vlak.

Nyní chtějí policejní odbory prosadit zavední zákazu alkoholu i ve vlacích německých drah Deutsche Bahn. Aby cestující zákaz neporušovali a potají nepopíjeli, měli by ve vlacích probíhat namátkové kontroly. Podle šéfa odborářů Konrada Freiberga by se měl navíc zákaz alespoň částečně vztahovat i na prodej alkoholu na nádražích.

„Musíme zvážit zákaz prodeje na nádražích, když tudy budou cestovat třeba fotbaloví chuligáni na zápasy,“ řekl Freiberg deníku Bild.

A zdá se, že proti není ani veřejnost. Pro železnici bez alkoholu se ve včerejší internetové anketě deníku Welt vyslovilo 68 procent z téměř tisícovky hlasujících.

Zdroj: Deník.cz

Pivovary v Libereckém kraji nepočítají, že by ještě v letošním roce zvýšily ceny, podobně jako třeba Plzeňský Prazdroj. Ředitelé všech tří pivovarů v Libereckém kraji se ale shodli, že ceny budou muset zvýšit v příštím roce kvůli zvýšené sazbě spotřební daně.

Pivovar Rohozec u Turnova obvykle mění ceny na začátku sezóny - v dubnu či květnu. Podle ředitele pivovaru Františka Jungmanna ale tak dlouho čekat nemohou. "Jsme malý pivovar a nebyli bychom schopni tak dlouho zvýšení daní finančně utáhnout," řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj ceny piva zvýší v průběhu ledna, nejpozději na začátku února. Loni pivovar prodal 53 600 hektolitrů, letos to bude asi 60 tisíc.

Zřejmě až do jara se nebudou měnit ceny v Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou. "Musíme si teprve propočítat, jak se projeví nejen zvýšení spotřební daně, ale i další důležité vstupy, hlavně suroviny a energie," konstatoval ředitel pivovaru Pavel Hostaš. Loni zde uvařili 134 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 140 tisíc hektolitrů.

Rozhodnutí nepadlo ani ve Svijanech, v největším pivovaru v kraji, který se řadí mezi deset největších pivovarů v zemi. "Asi budeme muset jít s cenou nahoru. Rozhodně to ale nebude před 1. lednem," poznamenal ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Loňský výstav se blížil k 318 tisícům hektolitrů, letos by se měl pohybovat kolem 380 tisíc.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Pivovar STEIGER Vyhne, a.s., vďaka vykonaným opatreniam, dokázal aj v tohtoročných sťažených podmienkach hospodárskej krízy a všeobecného poklesu spotreby piva, vylepšiť svoje hospodárenie. Za prvých 9 mesiacov tohto roka v STEIGRI zvýšili tržby o 1,1 percenta na úroveň 11,464 mil. €. Hospodársky výsledok sa za porovnávané obdobie zvýšil o takmer 40% a dosiahol 1,044 mil. €. Pivovar od začiatku roka predal na Slovensku spolu 231 176 hl piva vlastného i distribuovaného pre české pivovary, čo bolo iba o 6 % menej ako za rovnaké obdobie roku 2008. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Dodal, že vo Vyhniach varia značky STEIGER, SITŇAN, KACHELMANN, STEIN, ale aj privátne značky obchodných reťazcov. Pivovar STEIGER zároveň zabezpečuje distribúciu Budejovického Budvaru, Zubra a Litovelu. Hospodárenie firmy vylepšuje aj výroba a predaj vlastného úspešného a obľúbeného nealkoholického nápoja KolaLoka a licenčnej Kofoly.

,,Nadpriemerne teplý september dokázal priniesť v predaju piva na Slovensku pekné výsledky, ale ani to nestačilo na elimináciu dôsledkov hospodárskej krízy. Napriek tomu výstav piva zo STEIGRA je lepší ako u väčšiny konkurencie, čo sa prejavilo zvýšením trhového podielu na cca 8 percent. Očakávame, že o niečo nižší predaj ako vlani , hlavne v reštauráciách a krčmách, bude ešte chvíľu trvať. Oživenie ekonomiky by však so sebou malo priniesť aj oživenie spotreby piva. Spotrebiteľ sa už naučil rozoznávať kvalitné piva a trendom sa stáva pivná klasika. Zákazníci si uvedomujú, že poctivé pivo musí dostatočne dlho ležať a byť uvarené z kvalitných surovín a to pri zachovaní prijateľného pomeru ceny a kvality“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že vplyvom krízy sa zmenilo spotrebiteľské správanie. Zákazníci menej pijú v pohostinstvách a reštauráciách, zato však viacej doma. Nárast spotreby desaťstupňových a hlavne jedenásťstupňových pív na úkor dvanástok ukazuje, že cena je pri primeranej kvalite, veľmi dôležitým kritériom pre spotrebiteľa. Pivá zo STEIGRA majú pritom jedny z najlepších pomerov ceny a kvality na trhu.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne oslavuje tento rok 536 výročie založenia a je najstarším slovenským pivovarom. História a kvalita - to sú dva neoddeliteľné piliere, na ktorých stojí. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Pivo STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Konzumenti ho obľubujú preto, že sa varí klasickým postupom a každá stupňovitosť zvlášť. Nasleduje otvorené kvasenie a dlhodobé zrenie – ležanie. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. Vo vyhnianskom pivovare sú hrdí na to, že pivo varia tradičným spôsobom a že doba jeho dozrievania piva je až 60 dní! Vyhýbajú sa tak praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení piva navareného s vyšším obsahom alkoholu vodou na nižšie stupňovitosti.

Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Strategickou krajinou pre export je Maďarsko, kde vlani pivovar predal 3200 hl piva. Vlaňajšie celoročné výsledky v exporte už STEIGER prekonal za tri štvrťroky. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a zamestnáva cca 181 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

„Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

„Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Bývaly časy, kdy byl Plzeňský Prazdroj klasickou luxusní značkou. Byly to hezké doby, zvláště pro marketing, protože jakkoliv dělal boty, tak ani on nemohl ohrozit tak silnou značku. Dnes je však luxus definovaný jinak a Plzeňský Prazdroj je jen klasickou vyprázdněnou značkou, která těží ze své bývalé slávy. Jedním z důvodů jeho pádu je, podle mého názoru, vedle skomírající kvality i absence vhledu do spotřebitelů a dlouhodobá marketingová bezradnost (důkaz je v doposavad živené kampani slavných Čechů, která ale je však jen špatnou kopií slavné reklamní série Stelly Artois). Minulý týden oznámila tato značka zdražení. Zdůvodnila ho inflací a daněmi. A aby nevypadali manažeři tak hloupě, tak také dodali, že se jim podařilo optimalizovat (snížit) náklady od svých dodavatelů.Udělat tento krok v době, kdy Prazdroj ztrácí svojí pozici na trhu, v době ekonomické recese a ještě ho pořádně nezdůvodnit nelze ohodnotit jinak, než jako lajdáctví.Každopádně iluze lidí z Prazdroje, že tak silná značka to jistě ustojí je obdivuhodné.

Luxusní značky dnes totiž nejsou definovány cenou, ale hlavně příběhem, který za nimi stojí (proto tak frčí lokální piva jako jsou Svijany nebo třeba Krakonoš). To dnes chápou již skoro všichni, kromě lidí v Prazdroji. Dobrou zprávou však pro ně je to, že jim to ještě chvíli půjde. Dokonce i přes jejich rozhořčení, že v Čechách meziročně klesá spotřeba piva (a nemohou za to zdaleka jen chybějící turisti). Ale musím uznat, že v jednom jsou tam v Plzni důslední. Krize nekrize, chovají se stále stejně. Nedospěle.

Zdroj: Blog iHNed.cz | Autor: Daniel Köppl