Doslova ve švech praskal o tomto víkendu pivovar Ostravar. V sobotu ve dvě hodiny odpoledne zde vypukly v pořadí již sedmé Slavnosti pivovaru Ostravar. Dobré pivo a skvělá muzika, které zdobí největší svátek piva v Ostravě, přilákaly do pivovaru Ostravar 9800 návštěvníků. A skutečně bylo na co se dívat.

Už od začátku slavností bylo zřejmé, že si Ostravané nechtějí nechat ujít žádný z bodů bohatého programu. Po ostrém startu, který obstarala kapela Ready Kirken, provedl slavnostní zahájení sedmého ročníku slavností vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. Ve svém vystoupení seznámil všechny přítomné se žhavou novinkou, konkrétně faktem, že Ostravar Strong se tento týden stal v Českých Budějovicích Pivem České republiky pro rok 2005.

Organizátoři připravili pro návštěvníky také překvapení. Na nádvoří pivovaru mezi sebou soupeřila čtyři družstva vedená nestory českého fotbalu Antonínem Panenkou, Karolem Dobiašem a herci Romanem Skamene a Jiřím Procházkou. Ve fotbalové zóně Baníku Ostrava představili Radek Slončík a Peter Drozd hostům Pohár Českomoravského fotbalového svazu a poté se rozběhl turnaj v minikopané. Na čepu nemohl chybět kvasnicový ležák. " Kvasnicové pivo je na takovéto akce jako dělané a my ho čepujeme přímo z tanků," vysvětlil Robert Kužela.

Mnozí zavítali na tuto velkolepou akci nejen kvůli skvělému moku, ale také proto, aby si mohli poslechnout hudební kapely. Večerní program na hlavním pódiu zahájila populární slovenská kapela Horkýže slíže. Rozjeté publikum pak s velkým nadšením přivítalo domácí Rock & Roll Band Marcela Wood mana. Tóny písně " Starý dobrý Woodman přijíždí, už to začíná" přivedly obecenstvo do varu. Celý program vyvrcholil v devět hodin večer vystoupením skupiny Divokej Bill. Ta potvrdila, že se dnes řadí mezi nejlepší kapely u nás. " Myslím, že můžeme být spokojeni. Lidé přišli nejen za hudbou, ale i za dobrým pivem. Toho se v průběhu slavností vypilo sto šedesát hektolitrů," doplnil závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Spokojeni byli také návštěvníci. " Je to tady skvělé. Super pivo, super kapely, super fotbalisti," zhodnotila dvacetiletá Petra Šmakovičová z Ostravy. (Moravskoslezský deník)

Ve sklepích pivovaru leží už třetí týden speciální várka piva, kterou pivovar připravuje pro Slavnosti pivovaru. Jedná se o kvasnicový ležák, jenž vrchní sládek pivovaru Robert Kužela vaří speciálně jednou ročně jen pro tuto příležitost. Na čepu bude za necelých čtrnáct dní – při sedmém ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se uskuteční v sobotu 11. června od 14.00 hodin v areálu pivovaru.

„Kvasničák jsme uvařili už v prvním květnovém týdnu. Aby však měl správnou chuť a říz, musí se čtyři týdny uležet,” říká Kužela. Speciální kvasnicové pivo se vyznačuje tím, že není pasterizováno, rozdíl je rovněž ve filtraci. „Kvasničák je stejně hořký a aromatický jako Ostravar. Tmavší barva a jemný zákal jsou způsobeny přítomností pivovarských kvasinek, které nejsou odfiltrovány jako v případě normálního piva,” popisuje svůj oblíbený produkt vrchní sládek.

Stejně oblíbený je kvasnicový ležák také u návštěvníků Slavností. „Přestože na Slavnostech čepujeme téměř všechny naše značky – to znamená Ostravar Premium, Ostravar Strong, Velvet i Kelt – kvasnicový ležák je rok co rok jednoznačně nejžádanějším pivem ," říká Kužela. Atraktivitu kvasnicového piva podporuje zejména fakt, že kvasnicový ležák Ostravar není běžně k dostání ani na pultech hospod, ani v obchodech. Důvodem je jeho velmi krátká životnost, která se počítá v řádech několika dnů. „Jsem přesvědčen, že originální chuť kvasnicového ležáku a jeho výjimečnost jsou hlavními důvody, proč lidé na našich Slavnostech dávají přednost právě tomuto pivu,” míní vrchní sládek.

Vedle kvasnicového piva bude další atrakcí letošních Slavností opět velmi kvalitní hudební program. Návštěvníci se mohou těšit na celou řadu kapel v čele s Ready Kirken, Horkýže Slíže a populárním Rock and Rollem Marcela Woodmana. Hlavní hvězdou letošních Slavností pak bude Divokej Bill, skupina, kterou letos Česká akademie populární hudby vyhodnotila jako jednu ze tří nejlepších v zemi. V loňském roce navštívilo Slavnosti pivovaru Ostravar i přes deštivé počasí osm tisíc lidí, předloni za slunečného počasí dokonce o tři tisíce návštěvníků více. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Dva největší producenti piva v Moravskoslezském kraji, pivovary Radegast a Ostravar, si loni vedli rozdílně v prodeji piva. Zatímco Pivovar Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj vyrobil 2,156 milionu hektolitrů proti předloňským 2,234 milionu hektolitrů, piva značky Ostravar se prodalo 575 tisíc hektolitrů, o pětinu více než v roce 2003 a nejvíce v jeho novodobé historii. Vyplynulo to ze srovnání údajů obou pivovarů. Oba producenti piva se snaží vytěžit maximum zejména z letních měsíců, které jsou hlavní prodejní sezonou. I na letošek chystají prodejní či zábavné akce a počítají s nárůstem výstavu. Společnost Pivovary Staropramen podpoří letní prodej svého Pivovaru Ostravar například tím, že v červenci spustí billboardovou kampaň, řekl brand manager značky Ostravar Pavel Barvík. Svou pozornost zaměří i na podporu letních zahrádek, vybrané hypermarkety budou zásobeny multibalením svých deseti piv. Pivovar Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj chce uspět i v případě, že se bude opakovat loňské chladné léto, řekl regionální ředitel Plzeňského Prazdroje pro Moravu Dušan Holý. Pivovar plánuje zvýšit prodej na horských chatách a restauracích. Konzumenty této značky chce na hory přilákat rozšiřováním cyklostezek. (Zlínské noviny)

Jedenáctistupňové pivo z Litovle získalo v kategorii světlých ležáků prestižní titul Pivo České republiky na degustační soutěži, která se uskutečnila v Českých Budějovicích.

Odborná degustační porota složená ze sládků a pivovarských odborníků hodnotila v devíti kategoriích celkem 179 piv ze 39 českých a dvou slovenských pivovarů. Českobudějovické klání je počtem soutěžících piv nejvýznamnější tuzemskou degustační soutěží.

„Získaného ocenění od pivovarských odborníků si nesmírně vážíme. Úspěch v tak velké konkurenci dokládá, že na Moravě se vaří pivo, které patří k absolutní špičce,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. (Právo)

Pivovar investoval do moderního zařízení, ale pivo vaří stejným způsobem jako po staletí. Nová zařízení na chlazení mladiny za deset milionů korun zprovoznil Pivovar Litovel. Dokončil tak již několik let trvající modernizaci klasického výrobního postupu, který litoveslký pivovar dodržuje už celá staletí. „Celý proces technologických úprav a modernizace pivovaru probíhá už od roku 1992. V posledních pěti letech jsme modernizovali spilku, kvasničárnu a strojovnu chlazení.

Nyní jsme dokončili modernizaci chlazení mladiny,“ sdělil ředitel pivovaru Miroslav Koutek.

Přestože pivovar v posledních letech výrazně investoval do modernizace technologií, klasický výrobní postup zůstává stejný. Pivo se zde vaří na stupňovitost, aniž by ho pivovar posléze dořeďoval. Hlavní kvasný proces probíhá delší dobu za nižších teplot v otevřených kádích a doba ležení, během níž pivo dokvašuje a zraje ve sklepích, se nijak nezkracuje. „Nechceme jít cestou modernizace technologie, při které by byl změněn klasický výrobní postup. Nesoutěžíme v počtu uvařených hektolitrů, prvořadá je pro nás kvalita,“ tvrdí Koutek. Kromě investic do modernizace klasických výrobních technologií se pivovar musel vypořádat se škodami, které způsobilo loňské řádění tornáda.

Tím však investice do pivovaru v Litovli nekončí. Jeho vedení má nyní v plánu rekonstruovat laboratoře, závodní kuchyni a jídelnu a obnovit muzeum historie pivovarnictví. Pivovar Litovel loni vystavil 235 tisíc hektolitrů piva, což je o 21 tisíc hektolitrů více než v roce předešlém. Tržby přitom pivovar zvýšil o 7,3 procenta na celkových 470 milionů korun. Pivovarnická skupina, do které patří pivovary Zubr, Holba, Litovel, zaujímá na českém pivovarnickém trhu čtvrté místo za Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a Budějovickým Budvarem.

***

Pivovar Litovel

* je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel

* skupina loni vystavila necelý jeden milion hektolitrů piva

* na českém trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl

* do zahraniční míří asi 10 procent výstavu skupiny

(MF Dnes)

Přerovský Zubr prodává v těchto dnech denně v průměru 320 tisíc půllitrů piva, což je až o polovinu více než obvykle. „Tropická vedra na konci května výrazně posílila odbyt,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Reakcí na zvýšení poptávky je posílení výroby. Ve vícesměnných provozech tak nyní pracují například stáčírny sudů i lahví. Pivovar zároveň přijímá brigádníky.

Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr je kvasnicové pivo, které si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle ředitele je o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda. (Právo)

Pivovar Starobrno má ve své nabídce řadu pivních značek, které jsou oblíbené po celé České republice. Na stránkách Starobrněnských novin vám pokaždé přineseme profil některého produktu z našeho širokého sortimentu.

Dnes se jako první představují dvě značky, které patří do kategorie tzv. piv speciálních. Už zařazení do této kategorie napovídá, že se jedná o výrobky výjimečné, s notnou dávkou exkluzivity. Seznamte se tedy s pivem Červený Drak a Black Drak.

Červený Drak

Pivo značky Červený Drak se stalo v roce 1997, kdy byl oficiálně zahájen jeho prodej, prvním nedobarvovaným 15% červeným pivem na tuzemském trhu.

Toto nejznámější české speciální pivo je vyráběno z prvotřídního moravského sladu, českého chmele, vody a směsi bylinných výluhů a poznáte je díky charakteristické specifické vůni, jemné hořkosti a přírodnímu zabarvení do červena. Tato, v našich podmínkách nezvyklá barva, vzniká příměsí vybraných bylin bez dodatečného barvení.

Sílu Draka podtrhuje vyšší - šestiprocentní - obsah alkoholu a můžete ji zkusit z láhve o obsahu 0,33 l, která je opatřena originálním trhacím uzávěrem. Znamená to tedy, že Červeného Draka můžete " probudit", kde se vám zlíbí.

Black Drak

Mladším členem " dračí rodiny" je 13% speciální černé pivo Black Drak, které poté, co bylo vyvinuto společností Starobrno, a. s. v pokusném minipivovaru, vstoupilo na trh v únoru 2002.

Základem tohoto třináctiprocentního černého ochuceného piva je pramenitá voda z oblasti Březové a přísně utajený poměr českého ( plzeňského), bavorského, karamelového a praženého sladu. Aby byla chuť Black Draka ještě výraznější, přidává se do něj dávným Orientem velmi ctěná bylina, jež má prý obdivuhodné účinky. Nesmíme zapomenout na žatecký chmel, který dodává tomuto pivu klasický hořký podtón.

Black Drak, jenž je pivem bohatým a smetanovým, je příznačný svojí černočernou barvou s nádherně komplikovaným aroma s buketem, v němž hraje prim koření.

Není na škodu připomenout, že Black Drak je skladován v prostorách sklepa v hloubi masivu Žlutého kopce. V této " Dračí jeskyni" se drží teplota po celý rok kolem 1 - 2 ř C, což má příznivý vliv na jemné dosycení a pozitivní vlastnosti již zmiňovaného buketu.

I Černého Draka dostanete ve formě nevratné láhve o obsahu 0,33 l, která je, stejně jako v případě červeného sourozence, opatřena trhacím závěrem.

Obě piva se prodávají také v kartonu po 24 ks nebo v dárkovém balení po čtyřech kusech, tzv. fourpack.

Kam na ně?

Ať už v České republice či v Maďarsku, Itálii a Rakousku, kam se exportují, si můžete oba Draky vychutnat v převážné většině takzvaně lepších podniků. Draci jsou v prodeji tam, kde se baví lidé ve věku 18 - 35 let, tzv. Frikulíni, tedy lidé, kteří jsou nebo chtějí být free, cool a in. Jinými slovy, Červený a Black Drak, které se od sebe navzájem liší barvou a senzorickým profilem, si můžete užít především v klubech a na diskotékách. (Brněnský deník)

Pivo je nápoj do jisté míry léčivý, s účinky pro lidský organismus blahodárnými, pije- li se s rozumem a v přiměřeném množství. Při dodržení této zásady je pak chvíle strávená s orosenou sklenicí dobrého piva opravdu jedinečným zážitkem.

Vždyť pivo je neodmyslitelně spjato s českým národem a váže se k samotným historickým kořenům Čechů, Moravanů a Slezanů. Ne nadarmo bývá nazýváno tekutým chlebem, případně tekutým zlatem. V dobách historických cenu zlata opravdu mělo. Udělení královského práva vařit pivo bylo velkým privilegiem.

Dnes nás pivo jakožto spolehlivý prostředek k uhašení žízně provází každodenním životem, stejně tak si ale bez něj nedokážeme představit žádnou významnou událost a slavnostní příležitost. A při již zmíněné zdrženlivé konzumaci je to nápoj svou chutí, barvou a vůní veskrze královský.

Jsme země, která si užívá čtvero ročních období. Léto s nádhernými barvami slunce, květin a dovolených, počátek podzimu, kdy ještě vane teplý vánek, všude kolem pestrobarevné listí. Pak přichází chlad a těšíme se na první sněhové vločky, které opět rozjasní naši mysl, když příroda zakryje vše bílým závojem. Zima se nám mnohdy zdá velmi dlouhá, ale přijde zase čas, kdy se opět objeví paprsek slunce a my netrpělivě očekáváme jaro.

Řeknete si: " Co to má společného s pivem?" Sluneční paprsky zahánějí dlouhou zimu a otevírají letní zahrádky restaurací a hospůdek. Probleskují mezi svěže zelenými listy stromů, které se jako živé prapory léta třepotají v teplém vánku. Pod chrámovou klenbou rozkvetlých kaštanů a šeříků s chorálem ptačího sboru vyvolává jarní sluníčko neodolatelnou atmosféru pohody a klidu. Dovolte mi, abych pomyslně pozvedl sklenici k slavnostnímu přípitku, abych přivítal slunce, které se v pivu zlatavě třpytí, a abych požehnal přicházejícímu létu, dodávajícímu posezení u orosené sklenice teprve to pravé kouzlo. Jsme hrdí na to, že se můžeme podílet na vytvoření takové pohodové a příjemné atmosféry. Pivo pro Vás vaříme s láskou a díky zkušenostem a umu našich sládků také s neměnnou vysokou kvalitou.

Zadostiučiněním nám budiž opět řada prestižních ocenění v letošním roce za nejlepší piva, ale především Vaše trvalá přízeň a věrnost. Stejně jako v minulých letech i v letošních letních měsících chceme přispět k tajemství dobré nálady prostřednictvím tradičně bohatého kalendáře letních slavností, festivalů a sportovně- společenských akcí.

Se zdviženým půllitrem starobrněnského piva Vám proto připíjím na zdraví, přeji pohodové léto, hodně nezapomenutelných zážitků a dobrou náladu.

Dej Bůh štěstí.

Jiří Imrýšek, obchodní a marketingový ředitel (Brněnský deník)

Pivovar Černá Hora na Blanensku zvýší od 1. června ceny piva a limonád v sudech. Pivo podraží o čtyři procenta. Na jednom půllitru desítky TAS to znamená 29 haléřů včetně DPH, u nejsilnějšího piva značky Kvasar pak 48 haléřů. Sudové limonády budou dražší o pět až 26 haléřů na půllitru. Řekl to ředitel Ivo Štorek. Firma podle něj přistoupila ke zdražení po více než roce především kvůli neustále rostoucím nákladům. "S tradiční a ruční, tedy i dražší výrobou, chceme také přežít v konkurenci nadnárodních gigantů,"doplnil ředitel. Ceny lahvového piva i limonád zůstávají beze změny, stejně jako u pivní pálenky Monte Negro. Před rokem pivovar zdražoval celý sortiment (Zlínské noviny)

Tmavý ležák Rebel z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod získal druhé místo v největší degustační soutěži Pivo České republiky, která se uskutečnila v rámci Slavností piva v Českých Budějovicích. Letos se soutěže zúčastnilo 41 pivovarů se 179 pivy.

Jak prozradil ředitel pivovaru Jiří Hušek, tmavý ležák se v Havlíčkově Brodě vyrábí tradiční technologií podle starých receptur. Letos se jedná o druhé ocenění havlíčkobrodského piva, v únoru obdrželo speciální světlé čtrnáctistupňové pivo stříbrnou Pivní pečeť pro rok 2005. (Právo)

Měšťanský pivovar v současné době rozšiřuje svůj vývoz do zemí Evropské unie. Jak uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek, vstup České republiky do Evropské unie podstatně zjednodušil export piva do zemí unie. "Vedle obvyklých lahví putuje v současnosti pivo za hranice v cisternách. Náš nový odběratel požadoval stáčení piva takovým způsobem, který nejsme schopni zatím v pivovaru zajistit. Proto jsme se rozhodli vyvážet různé druhy piv v cisternách,"zdůraznil Petr Bouda, vedoucí marketingu. Měsíčně opustí brány pivovaru osm cisteren, což představuje téměř 2000 hektolitrů piva Rebel. (Noviny Havlíčkobrodska)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod dne 20.6.2005 navštívil místopředseda poslanecké sněmovny Jan Kasal, kterého doprovázel sládek Václav Korda. Účelem návštěvy byla konzultace několika sporných zákonů s členy představenstva, které v současnosti komplikují život malým a středním pivovarům. Neopomenul ani prohlídku pivovaru. "Patřím k té části poslanců, kteří se domnívají, že různorodost české společnosti je dána také i různorodostí druhů českého piva. Proto se domnívám, že je potřeba podporovat a do jisté míry i zvýhodňovat malé pivovary, které tuto rozmanitost zajišťují,"nechal se slyšet Kasal po prohlídce pivovaru. (Noviny Havlíčskobrodska)

Výroba piva v Havlíčkově Brodě (dříve Německém Brodě) má dlouholetou tradici. Již v roce 1333 udělil král Jan Lucemburský tehdejšímu majiteli Německého Brodu Jindřichu z Lipé pro toto město právo várečné. Šlo o starobylou výsadu měst, která udělovala občanům vlastnícím dům uvnitř hradeb města právo vařit pivo Ve městě postupně docházelo ke sdružování právovárečníků, kteří si zřizovali větší pivovary.

Po velkém požáru v roce 1834 právovárečníci zakoupili rytířský dům Bukovských (dnešní správní budova pivovaru), kde byl malý ruční pivovar. Tento den se stal dnem založení našeho pivovaru. S rostoucím výstavem přestala kapacita pivovaru stačit poptávce. Proto bylo rozhodnuto o první velké rekonstrukci pivovaru, která byla ukončena 12. října 1880, kdy byl pivovar vysvěcen. Tímto dnem, kdy byla zahájena moderní výroba piva, byly zahájeny novověké dějiny pivovaru. Výstav piva činil v té době 15 tisíc hl ročně.

Od té doby pivovar prošel celou řadou modernizací, přečkal válečné období i dobu socialismu. Pivovar také od druhé světové války neustále zvyšoval výstav piva. V roce 1995 je dořešen spor 17 fyzických osob o vlastnická práva a pivovar se v roce 1995 opět dostává do rukou potomkům původních majitelů. Další rekonstrukce a modernizace výrobního zařízení umožnila opětné zvýšení výstavu i kvality piva. Pivovar je držitelem celé řady ocenění za kvalitu piva od laické i odborné veřejnosti. Svou výrobní kapacitou se pak řadí do kategorie malých pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hl. Mezi nejznámější značky patří Rebel Original Premium, Czech Rebel beer (velmi úspěšné pivo v USA) a Haškův Rebel c.k.. Mezi tradiční zásobovací oblasti patří region Českomoravské vysočiny, jižní Moravy a východních Čech. Část produkce je vyvážena do zahraničí. Jedná se především o USA, Slovensko, Německo, Velkou Británii, Švédsko, Dánsko, Irsko a další. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod je také jediným držitelem ISO 9001 (systém managementu jakosti) a ISO 14001 (ekologický postup výroby) mezi malými pivovary v České republice.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod je také v rámci regionu významným sponzorem sportovních a kulturních aktivit. Aktivně podporuje také společenské akce, hendikepované a snaží se u svých zákazníků vytvářet příjemné prostředí klidu a pohody. Zákazníci i široká veřejnost má možnost navštívit a prohlédnout si pivovar, aby sami viděli moderní a přitom tradiční postup výroby piva REBEL. Pokud má kdokoliv zájem, může získat informace o pivovaru na www.hbrebel.cz , případně na adrese hbrebel@hbrebel.cz (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl, že formou billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorní na další absurdnost české politické „kultury“. Složitá evropská ústava, vzniklá ve zmatku těsně po rozšíření EU o 10 nových členských zemí, stejně jako situace, kdy na ni prezident a vláda ČR mají zcela rozdílný názor, není jistě nejšťastnější.

„Každý občan České republiky má však podle Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu“ hodnotí současnou situaci spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a z Listiny cituje „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ (Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR.)

Je proto zcela absurdní a nepřijatelné, aby panu prezidentovi byla tato základní práva svobodného projevu upírána. Pokud se o to snaží jiný ústavní činitel, svět se vskutku zbláznil,…!“ dodává Bernard.

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard se rozhodl, že formou billboardové kampaně „Svět se zbláznil, držte se… „ upozorní na další absurdnost české politické „kultury“. Složitá evropská ústava, vzniklá ve zmatku těsně po rozšíření EU o 10 nových členských zemí, stejně jako situace, kdy na ni prezident a vláda ČR mají zcela rozdílný názor, není jistě nejšťastnější.

„Každý občan České republiky má však podle Listiny základních práv a svobod právo na svobodu projevu“ hodnotí současnou situaci spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a z Listiny cituje „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ (Listina základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku ČR.)

Je proto zcela absurdní a nepřijatelné, aby panu prezidentovi byla tato základní práva svobodného projevu upírána. Pokud se o to snaží jiný ústavní činitel, svět se vskutku zbláznil,…!“ dodává Bernard.

(Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Pivovar Náchod dosáhl v roce 2004 výstavu 143 915 hl piva, což je oproti roku 2003 (140 576 hl) zvýšení o 3339 hl, tj. o 2,38 %. Z celkového výstavu činil export 9538 hl (6,63 %), v porovnání s rokem 2003 (8783 hl) jde o zvýšení o 8,6 %, kdy se vyváží především světlý ležák Premium). Nejvyšší celkový nárůst prodejů vloni zaznamenaly shodně nealkoholické pivo (Primátor je jeho druhým největším výrobcem v celé ČR) a 24% tmavý speciál Double o 25 %, a tmavý ležák o 21 % a 16 % světlý speciál Exkluziv o 16 %. Rozhodující podíl na výstavu má i nadále světlý ležák Premium 42 % a světlé výčepní pivo 39 %.

Letos si opět vede velmi úspěšně nealkoholické pivo, vícestupňové speciály (navýšení o 33 %) a rekordní zvýšování prodeje dosahuje pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier (55 %).

Pivo Primátor je produkováno z prvotřídních pečlivě vybraných domácích surovin: sladu z jižní Moravy, aromatického žateckého chmele a vysoce kvalitní vody pocházející z přírodní rezervace Teplickoadršpašských skal v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Je vyráběno především technologií spodního kvašení.

Pivo má plnou a říznou chuť bez vedlejších příchutí a na jazyku ponechává pocit příjemné, pozvolna se ztrácející hořkosti bez drsného a svíravého nádechu. Výraznou předností náchodského piva je jeho dlouhá trvanlivost při zachování výborných vizuálních a chuťových vlastností.

Moderní zařízení umožňuje vařit pivo klasickou, staletími prověřenou technologií charakteristickou pro české pivo. Pivo tak splňuje vysoké mezinárodní požadavky na kvalitu a zároveň si zachovává svou nezaměnitelnou lahodnou chuť.

V současnosti pivovar vyrábí pod registrovanou obchodní známkou PRIMÁTOR rozsáhlý a ucelený sortiment piv, který umožňuje splnit očekávání širokého spektra přímých konzumentů i nejnáročnějších obchodních partnerů. Pivovar dokáže uspokojit poptávku po pivu lahvovém, v plechovkách, KEG sudech a k dispozici jsou i speciální dárková balení.

Výrobkové portfolio piv doplnilo na konci roku 2003 svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Weizenbier se vyznačuje příjemně osvěžujícím řízem a střední plností s nižší intenzitou hořkosti, kdy jeho charakteristickým rysem je zlatožlutá barva s osobitým opálovým zákalem způsobeným kvasinkami a vyšším obsahem bílkovin a bohatá pěna. Pivo si díky své jemné lahodné chuti oblíbily také ženy. Zájem o jeho konzumaci stále roste

Rozhodující část výroby pivovaru tvoří proslulý prvotřídní PRIMÁTOR Premium (světlý ležák) a PRIMÁTOR Světlý (světlé výčepní pivo). Konzumenti však mohou ochutnat i pivní speciály, jako je PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů dříve DIA). Chloubou pivovaru jsou originální, chuťově zajímavé vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) speciální světlá piva a nejsilnější české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) speciální tmavé pivo.

Pivovar Náchod také nabízí organizovaným skupinám návštěvníků možnost exkurzí do moderních výrobních prostor, kde se dozvědí vše podstatné o historii a produkci piva. Prohlídka s podrobným výkladem může být zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagonu z první republiky.

Přímo v areálu pivovaru je nyní pro tyto speciální účely v provozu i moderní návštěvnické centrum (restaurace) s kapacitou 120 míst. Náchodský městský pivovar také letos jako investor dokončil dostavbu dalšího městského zařízení, kterým je secesní hotel U Beránka, jehož je nyní i provozovatelem. Běžnou součástí jeho nabídky pro cestovní kanceláře je i možnost prohlídek pivovaru včetně ochutnávek.

Značka PRIMÁTOR si dlouhodobě udržuje svoji špičkovou kvalitu. Svědčí o tom celá řada medailí a ocenění získaných na nejrůznějších domácích a zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 71, z toho 18 zahraničních a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice.

Nejúspěšněji si vedou 16% Exkluziv a tmavý ležák se shodným ziskem 14 úspěchů, těsně následovány světlým ležákem, který obdržel 13 ocenění. V poslední době si dobře vede i Nealkoholické pivo (celkově již získalo 7 ocenění) a pivo Diamant (10 ocenění).

Vysokou a stálou kvalitu potvrzuje i skutečnost, že pivovar část svého výstavu v posledních letech velmi úspěšně exportuje, a to především zákazníkům do zemí jako Velká Británie, Rusko, Německo, Španělsko, Řecko a Švédsko. (Krkonošské noviny)

Osmé slavnosti piva Rohozec připravuje na sobotu 25.června pivovar Malý Rohozec u Turnova. „Cílem slavností je pozvat příznivce nejen malorohozeckého piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru,“ uvedl za pivovar Pavel Regner.

Aby se jen nepilo pivo, je připraveno občerstvení a zábava pro celou rodinu: ať už aktivní ve formě pivních soutěží nebo jen pasivní poslech živé hudby různých žánrů, od dechovky po hity z 60. let. Pro děti bude připravena cukrová vata a nafukovací maxiskluzavka.

Pivní soutěže budou mít tradiční disciplíny - pití tupláku na čas či držení plné sklenice předpaženou rukou. Podle Pavla Regnera ale nebudou chybět ani méně obvyklé soutěže jako jsou pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík. „Protože i děti budou návštěvníky, chystáme pro ně obdobné soutěže, pochopitelně ale s limonádou,“ přiblížil Regner.

Pivovar Malý Rohozec návštěvníkům slavností nabídne všechny čtyři v současnosti vyráběné druhy světlých piv: Rohozec 10°, 11°, 12° a 13° za jednotnou cenu 10,- Kč za 0,5l piva včetně kelímku. Již tradičně se nebude vybírat vstupné. (iGenus)

Na severu Čech byly v minulosti desítky pivovarů. Území dnešního kraje patřilo k těm, kde se vařilo piva nejvíce. Jednak tu byl velký odbyt, jednak byly blízko kvalitní chmelnice. A dnes? Pivo se vaří na čtyřech místech.

Třebívlice, Třeboutice, Velké Chvojno, Verneřice, Ahníkov, Měděnec, Doksany, Dolany... To není výčet zastávek vesnického autobusu. To jsou některá jména obcí, kde se v minulosti na území dnešního kraje vařilo pivo.

Je to neuvěřitelné, ale v regionu v minulosti fungovalo přes osmdesát pivovarů. Dokonalý přehled o nich lze získat podle webu www.pivety. com, který dává dohromady skupina nadšenců pro obor a sběratelů. Zájemce tu najde snímky pivovarů, etikety výrobků i dostupné údaje.

Některé pivovary vznikly jen na pár let a posléze byly zavřeny a výroba se přesunula jinam, některé vaří dodnes. Ty „vařící“ jsou přesně čtyři: velkobřezenský, krásnobřezenský, lounský a žatecký.

Mimořádný počet

Ještě před sto lety bylo na území dnešního Ústeckého kraje 80 pivovarů, což byla desetina všech v Čechách a na Moravě. „Nadprůměrné množství bylo dáno jednak tím, že se zde pěstoval chmel, jednak měl průmyslový kraj na vaření piva peníze,“ vysvětluje historik pivovarnictví Petr Žižkovský.

Největší rozkvět českého vaření piva datuje Žižkovský do poloviny 19. století. „Tehdy mělo České království 34 nejmodernějších pivovarů na světě. Bylo to hlavně díky drtivému úspěchu Plzeňského Prazdroje, na kterém se ostatní chtěli přiživit,“ uvádí Žižkovský. Mezi nimi byly i pivovary v současném Ústeckém kraji. Například velkobřezenský si dal slovo prazdroj do svého jména, stejně jako mnoho jiných.

Pivovar stával v každém městě a větší vesnici. Jenže přišla 1. polovina 20. století, která přinesla destrukci české pivovarnické tradice. Mohla za to hospodářská krize a především obě světové války. „Ty byly pro pivovary učiněnou pohromou. Dělníci rukovali na vojnu, z veškeré technologie, která byla z mědi, bronzu a mosazi, se odlévaly kulky. Armáda zabrala povozy, potahy i nákladní auta. Navíc nebylo ani z čeho pivo pořádně vařit, protože stát si bral i zásoby - ječmen, pšenici a cukr,“ líčí Žižkovský. Rok 1945 „přežila“ jen čtvrtina výroben zlatavého moku. Ekonomická situace země po válce pak nedovolovala, aby se všechny pivovary zase obnovily. Do dnešních dnů jich v celé republice zbylo padesát velkých a stejné množství malých. A to přesto, že některé další pivovary za bývalého režimu vznikaly. Například ten v Sedlci u Mostu.

Podivný pivovar

Pivovar v Sedlci byl založen v 70. letech zcela uměle, poté, co starý mostecký pivovar zmizel stejně jako většina města v hnědouhelné jámě. „Bylo to politické rozhodnutí, už od protektorátu existovala takzvaná rajonizace. Stát šetřil náklady, a tak nebylo možné vyrábět pivo v Bratislavě a dovážet ho do Mostu. Potom, co zanikaly staré pivovary, proto v Sedlci vyrostl jeden zbrusu nový,“ popsal Žižkovský. Vyrábělo se tu třeba jedno z prvních nealkoholických piv v tehdejším Československu. Sedlecké pivo ale neoslavilo ani dvacáté výročí, výroba přestala fungovat během 90. let, nikdo o něj neměl zájem. Budova se rozprodala a dnes jsou tam sklady a sídla menších firem.

Další kdysi slavné výrobny piva v kraji nyní chátrají. Například někdejší panský pivovar v Rumburku z druhé poloviny 16. století začal loni majitel bez povolení bourat. Na výzvu památkářů sice demolici zastavil, v ruinách jsou ale budovy dodnes.

Kde končili nedávno

Jedním z posledních, který ukončil výrobu, byl v roce 2002 Korunní pivovar Litoměřice, pivo se zde vařilo 280 let. Z bývalé lahvárny je nyní parkoviště pro zhruba 70 aut. Od poloviny 19. do poloviny 20. století fungoval v Litoměřicích také Labskozámecký pivovar. Desítky let v něm pak byly mrazírny.

Lobkovický pivovar v Roudnici nad Labem vyráběl pivo tři sta let až do 70. let minulého století. Pak chátral a hrozilo jeho zřícení. V posledních letech se jej snažil zachránit americký kupec, ale zatím bez úspěchu. Většina rozlehlých budov bývalých pivovarů, které nebyly zdemolovány, slouží dnes jako skladiště. Bylo tomu tak i v případě Teplic. Tamní budova má ale brzy zmizet a nahradí ji možná supermarket.

Rodinný pivovar v Chodové Plané pořádá mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Klání se zítra zúčastní pivovarská družstva z Česka, Německa a Velké Británie. Na akci bude možné ochutnat piva členů Českého svazu malých nezávislých pivovarů a malých pivovarů z Bavorska.

Spolumajitel pivovaru Jiří Plevka řekl, že družstvo Chodovaru se pokusí překonat vlastní rekord v koulení pivních sudů, který je zapsán v Guinessově knize rekordů.

"Historie závodu v koulení sudů sahá do roku 1930, kdy se konalo první mistrovství světa v anglickém Burtonu. Závod v běhu s dubovým pivním sudem na Pivovarskou míli je tradiční soutěž, při které pivovarští měří své síly již desítky let. Kromě koulení sudů je na programu prohlídka pivovarského provozu, závod gastronomů v běhu na in-line bruslích, nebo koncert skupiny Chodovarka," řekl Plevka.

Jako doprovodný program devátého ročníku mistrovství bude k vidění výstava automobilů na nádvoří pivovaru, jízdy historického parního vlaku na trati Plzeň - Chodová Planá - Mariánské Lázně - Chodová Planá - Tachov - Chodová Planá - Plzeň, dětská zahrada vodníka Pivílka a soutěž diváků v koulení pivních sudů o hodnotné ceny.

V průběhu celého dne bude šéfkuchař restaurace Ve Skále podávat v pivovarské zahradě speciality na grilu. Nebude chybět pečení selete, k pití je připraveno kvasnicové pivo čepované přímo z ležáckých sklepů pivovaru Chodovar a ochutnávka piva z kouzelné kašny u sv. Josefa. (iDnes)

Ochrannou známku Budweiser smí jako jediný pivovar v Česku užívat Budějovický Budvar. Rozhodl o tom Městský soud v Praze poté, co verdikt Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž posuzoval zákonnost zápisu známky do rejstříku, napadl Budějovický měšťanský pivovar. Budějovický měšťanský pivovar (BMP) je výrobcem piva značky Samson. Rozhodnutí z ledna nabylo právní moci v půli května. Nelze se již proti němu odvolat," uvedla Radka Spiesová z mediálního zastoupení Budvaru. BMP s verdiktem nesouhlasí, ale bude ho respektovat, uvedl.

BMP žalobu zdůvodňoval tím, že zápis ochranné známky byl nezákonný. Podle něj chyběla známce v době zápisu rozlišovací způsobilost, která značí schopnost jednoznačně identifikovat výrobek a i výrobce. Šlo prý jen o označení zeměpisné, které svědčí o původu z Českých Budějovic. "BMP argumentoval i tím, že v době zápisu užívalo označení Budweiser více subjektů," uvedla Spiesová. Soud však rozhodl, že slovní ochranná známka Budweiser byla do rejstříku zapsána a Budvar ji užívá v souladu se zákonem. Generální ředitel BMP Miroslav Leština v tiskovém prohlášení uvedl, že soud se nezabýval žádnými z argumentů prokazujícími, že BMP a jeho právní předchůdci mají k označení Budweiser historicky starší práva než Budějovický Budvar, na nějž byla ochranná známka Budweiser později převedena.

"Tyto argumenty bude možné uplatnit pouze v řízení před obecnými soudy, nikoliv v rámci aktuálního řízení před správním soudem," podotkl Leština. BMP podle něj nyní analyzuje možnosti soudního řízení, v němž by bylo možné argumenty týkající se jeho vlastních práv k označení Budweiser prosadit. "Tak, jak se to podařilo s označením původu Budweiser Bier, které používáme již od roku 2004," dodal. Budvar již koncem loňského roku jeden spor s BMP vyhrál. Vrchní soud v Praze tehdy rozhodl, že požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku je neoprávněný.

"Žaloby BMP vnímáme jako spekulativní a účelové zároveň. Těší nás, že další soudní rozhodnutí jen potvrdilo právní subjektivitu a postavení Budějovického Budvaru," řekl ředitel posledního státního pivovaru v Čechách Jiří Boček. Spory mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí od konce roku 1991. Představitelé BMP zastávají názor, že by bylo normální, aby slovo Budweiser užívaly oba pivovary, neboť tomu tak bylo odnepaměti. (iDnes)