Tak například správný ležák leží třicet dní, někdy dokonce čtyřicet. A jeden z nejkvalitnějších typů pivního chmelu roste na Žatecku. I to se o pivu mohli dozvědět lidé, kteří v sobotu zavítali na den otevřených dveří v brněnském pivovaru Starobrno. Těsně před zahájením programu se jich u bran areálu tísnil doslova dav.

A na prohlídku vnitřního zařízení pivovaru se stála fronta. „Já jsme měl štěstí, protože jsem šel tak trochu bokem. A podařilo se mi ty davy předběhnout,“ řekl Brňan Miloš Šnédar, který byl jedním z prvních třiceti návštěvníků, kteří se do útrob areálu dostali. Pivo, které se v něm vaří, prý pije už čtrnáct let. Ale rozhodně mu nenadržuje. „Například nedávno jsem se byl podívat v pivovaře v Černé Hoře. Všechno tam bylo nové, z nerezu. Tak se těším, že to porovnám s tím, co uvidím tady,“ dodal Šnédr.

Výroba piva má na Mendlově náměstí každopádně dlouhou tradici, jak se návštěvníci vzápětí dověděli od průvodkyně. Vařilo se tam už v někdejším ženském klášteře ve čtrnáctém století. I když od té doby se mnohé změnilo. Poslední velká rekonstrukce varny pivovaru skončila přesně před dvěma lety. „Opravovala se za plného provozu, bylo to tedy opravdu velmi náročné. Hlavním důvodem přestavby bylo zvýšení kapacity, která je nyní o asi čtyřicet procent větší. Zároveň se rekonstrukcí snížila spotřeba energie při vaření a také třeba únik emisí do ovzduší,“ vysvětlila průvodkyně pivovaru.

Kromě prohlídky obohacené o podrobný komentář si návštěvníci v sobotu mohli užít i vystoupení řady hudebních hvězd, na dni otevřených dveří vystoupila například Lenka Dusilová. Několik vylosovaných šťastlivců se na brněnský pivovar navíc podívalo z neobvyklé perspektivy. Ptačí. Jednou z atrakcí akce totiž byl stůl se sedadly zavěšený na speciálním jeřábu. Výherci losování si tak pivo vychutnali v pětačtyřice­timetrové výš­ce.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Lucie Hrabcová

Vo vraku lode v Baltskom mori, kde v júli objavili zrejme najstaršie pitné šampanské, našli aj fľaše piva. Potápači veria, že je to najstaršie pitné pivo na svete. Fľaše tohto obľúbeného nápoja objavili pri tom, ako na povrch vyťahovali spomínané šampanské. Počas toho jednu z fliaš poškodil vysoký tlak a začala z nej presakovať tmavá tekutina. Potápači si uvedomili, že je to pivo. Fľaše objavili vo vraku nachádzajúcom sa v oblasti fínskej provincie Alandy. Ten sa zrejme potopil medzi rokmi 1800 a 1830, pravdepodobne išlo o nákladnú loď smerujúcu z Dánska do Petrohradu. "V tomto momente veríme, že sú to najstaršie fľaše piva na svete," uviedol Rainer Juslin z ministerstva vzdelávania, vedy a kultúry na Alandách. Ako dodal, pivo je podľa neho stále pitné, pretože v 50-metrovej hĺbke, kde sa nachádza vrak, sú ideálne skladovacie podmienky - teplota vody je relatívne stála, pohybuje sa okolo štyroch až piatich stupňov Celzia, a do takejto hĺbky neprenikne svetlo. Ako informoval hovorca výskumného tímu Björn Häggblom, výskumníci ochutnali nápoj z poškodenej fľaše a tvrdili, že im chutilo. Odborník na pivo Göran Winbergh však pochybuje o jeho pitnosti. Úrady kontaktovali miestneho výrobcu piva, či by bolo možné zistiť receptúru tohto chmeľového moku. Vo vraku sa stále nachádza množstvo ďalších predmetov, na povrch ich dostanú zrejme až o niekoľko mesiacov.

Zdroj: Finančník.cz | SITA

V sobotu 11. září se v Černokosteleckém pivováru koná již sedmý ročník tradiční pivní slavnosti Vykulení. V rámci něj se koná i Podlipanský den.

Přijeďte v sobotu 11. září 2010 do Kostelce nad Černými lesy a zavítejte na tradiční akci v Černokosteleckém pivováru, v čase od 9:00 do 24:00 hodin.

Černokostelecké vykulení se letos bude pořádat již posedmé, navíc se k němu přidá i Podlipanský den, kterým oslaví MAS Podlipansko 5ti leté výročí svého narození.

Ráj piv a dobová atmosféra Rakouska - Uherska

Tato již tradiční pivovarská akce má oproti běžným pivním akcím, konajícím se někde na náměstích či hřištích tu výhodu, že vás zavede do prostředí starého pivovaru s atmosférou i rekvizitami éry Rakouska Uherska. Současně tu proběhne i Podlipanský den – budete tu tedy moci shlédnout, ochutnat i nakoupit regionální výrobky Podlipanska a Polabí.

Můžete se těšit na nepřeberné množství piv: Vojkovice (11,12,14,16) Qásek (10,12,13) Parník (10,12,13,14) Průhonice (11,13) Polepy Harrachov (8,10,12) Rožnov (11,13) Dobruška (12) Chyše (11,12) Moritz (11,12,13) Rýmařov (11,13) Chýně (12,14) Kácov (10,12) Hlučín (12) Protivín (14) Jihlava (11,18) Hlinsko (12) UhBrod (11,14) Klášter (11) Černá Hora (12) VysChlumec (11,13) Varnsdorf (speciály) Antéňák pivo s Pivoňkou a především černokostelecký Vykulenec (speciální edice piva prodejná jen 11/9 s originální etiketou).

Pivní moky budete ochutnávat ze skla (oproti záloze), tudíž se nemusíte bát hrozby plastových kelímků.

Krmě a dětské hrátky

Přichystána je i "Staročeská žranice" - býčí a jehněčí kýty, pečené krkovice na ohni, obří párky v rohlíku, šunkové kýty z ohně, delikatesy z udírny, plněné brambory, domácí klobásky, staročeské trdlo, kukuřice, stehna, kaštany, bůčky, špízy a další.

Je připraven i bohatý program pro děti - karaoke, chůdy, trampolína, divadlo, mažoretky, nejrůznější hry i rychloportrétování Jiřího Filípka.

A nejen dětské diváky jistě zaujmou pivovarští bednáři v akci, barokní zedníci či autoveteráni. Chystá se i dražba a výstava obrazů místních malířů.

Divadelní prohlídky pivováru a hudební produkce

V místním muzeu se slavnostně otevře velké humno a žentourový ochoz a budete si moci prohlédnout i nové expozice. Zjistíte též, jak se vidrovalo či jak se osazovaly hromady a uslyšíte, jak se zkoušela kvalita piva. Děti si muzeum prohlédnou formou divadelního představení.

Zdroj: Říčansko.info | Autor: Kateřina Davidová

Na výstavu pivovarnictví do nymburského muzea se přišel podívat i bývalý sládek

Víte, co znamená Humno nebo Kalorifery? Nevíte? V tom případě musíte navštívit nově otevřenou výstavu o pivovarnictví ve Vlastivědném muzeu v Nymburce.

Expozice obsahuje všechny dostupné informace o pivovarnictví Nymburska v novodobé historii, za posledních 115 let. Pamětníci opráší své vzpomínky na bývalé hospody v Nymburce, jejichž fotografie lemují hlavní vchodovou místnost muzea.

Návštěvníci se také dozví, že původní pivovar v Nymburce se nacházel na místě dnešní budovy soudu a domu s pečovatelskou službou Panorama. „Pod oběma domy jsou dodnes velké pivovarské sklepy. Sladovna byla v místech, kde se nachází jeden z domů městského úřadu a její zbytky jsou přístupné veřejnosti,“ uvedl ředitel nymburského muzea a hlavní duše výstavy František Sýkora, z jehož soukromých sbírek je mnoho z vystavovaných exponátů.

Na otevření výstavy se sešlo hodně zajímavých lidí. Vedle historiků, hraběte Tomáše Czernina a ostatních hostů přišel i bývalý sládek Miroslav Svoboda, který nastupoval do pivovaru v roce 1955. „Byl jsem u úplného ukončení činnosti dymokurského pivovaru, který získala rodina Czerninů zpět po revoluci,“ připomněl kousek historie bývalý sládek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autorka: Milena Jínová

Staleté hospody nabízí příběh podniku v Lipí nad Náchodem, kde slavil maturitu spisovatel Josef Škvorecký. A nedávno se v něm zalíbilo i boxerce Dagmary Havlové.

Jsou hospůdky, které se snaží lákat hosty na umělou patinu starého lokálu či krásou malebné fasády. A jsou naopak staré podniky, jimž se majitelé snaží zachovat genius loci a nenahraditelný ráz minulosti.

Takový je i hostinec U Nováků v Lipí nad Náchodem, který patří už několik generací stejnému rodu Novákových. Dnes v jejich tradici pokračuje Olga Salonová z Vráže u Berouna, dcera posledního majitele Jana Nováka. Dnešní vlastníci sice od restituce hostinec pronajímají, ale stále dbají na to, aby připomínal šenk ze 40. let minulého století.

A uvnitř opravdu připomíná starou příjemnou vesnickou hospodu z minulého století: letité tmavé židle i stoly, dřevěné obložení stěn s jednoduchými vidlicovými věšáky a na stěnách historické fotografie, zachovalé staré reklamy či kopie dnes už úsměvně působícího živnostenského listu prvních hostinských.

Vzadu starý sál a na fasádě pečlivě uchovaný a z omítky vystupující reliéfní název hostince. Ten tu zůstal z časů první republiky.

Majitelé obnovili tradici stínání kohouta při posvícení

Olga Salonová připravuje v těchto dnech v hostinci už páté novodobé stínání kohouta, které dříve provázelo v Lipí posvícení. Koná se vždy v neděli před svátkem svatého Václava. O posvícení psal i Alois Jirásek. Olga Salonová však s úsměvem ujišťuje, že žádný kohout z vesnice už nebývá obětován. Dříve tomu ale tak bylo, jak píše etnograf Čeněk Zíbrt.

Tento zvyk byl rozšířen po celé Evropě, v českých zemích však šlo o rázovitý obřad. Muži v pitvorných oblecích se sešli u červeně natřeného sudu, na něm byla položena šavle a kohout byl přivázán za nohu ke kolíku. Mladíci se zavázanýma očima soutěžili, kdo dřív šavlí či cepem setne kohoutovi hlavu. Avšak mnohý ze soutěžících odešel z kolbiště s výsměchem.

V Lipí stínali kohouta tak, že vykopali na návsi díru, do ní dali kohouta a přikryli krajáčem. Hostinský a v 30. letech i starosta Josef Novák ve svých zápisech popsali, že jednou dezorientovaný a opilý účastník stínání kohouta netrefil cepem kohouta, ale se zavázanýma očima práskl do blízkého záchodku. "Asi dvě prkna upadla, ale běda. Směrem k obecenstvu zadnicí seděla na záchodku paní Benešová," zapsal navždy Josef Novák.

Dnes připravuje stínání kohouta sdružení Lipový list a dbá na to, aby "nezdárník kohoutí, jenž po okolí Lipí chodí, samou prostopášnost koná, pomlouvá, smilní a kdejaká sousedka si na něj stěžuje, byl rychtářem chycen a právo nad ním vykonáno".

Schází se k tomu hodně sousedů, nechybí rychtář ani policajti. "Pokud se jim někdo nepozdává, do šatlavy ho odvlekou," říká Olga Salonová. Stínání kohouta tradičně doprovází staročeskými písněmi kapela Klapeto.

Boxerce Dagmary Havlové se z hostince nechtělo

Nájemce, bodrý hostinský Lubomír Rufer říká, že jednoho z nejvzácnějších hostů měl teprve nedávno. Asi před třemi týdny přišla bývalá první dáma Dagmar Havlová se svou boxerkou. Bylo to v době, kdy v Náchodě spali filmoví herci i členové štábu, kteří v České Skalici natáčeli pod vedením Václava Havla filmový přepis jeho hry Odcházení.

"Byla tu ještě s jednou herečkou, která hraje v seriálu Ulice. Přišly pěšky z Náchoda a ptaly se na Peklo. Pak se paní Havlová přišla zeptat, jestli může dovnitř se psem. Řekl jsem, že samozřejmě," vzpomíná hostinský a dodává, že obě návštěvnice si poručily pivo a pavlišovský řízek.

Psům, kteří přijdou dovnitř, prý dává občas něco k zakousnutí. Třeba kousek klobásky. "Ptal jsem se, jestli fence můžu taky něco dát. Paní Havlová řekla, že klidně, že si její boxerka stejně ode mne nic nevezme. Boxerka si však kus klobásky vzala, pak další a pak nechtěla z hospody!" směje se hostinský a popisuje, jak Dagmar Havlová na psa volala marně a jak nakonec musel vyjít s jejím psem z hospody sám.

Hostinci se v minulosti nevyhnuly některé další známé osobnosti. Například tady měl maturitní ples Josef Škvorecký.

Nejprve čtenářský kroužek, postupně hostinec se sálem

Historii této hospody nemusí nikdo složitě objevovat. Sepsala ji z vyprávění a zápisů předků nejmladší z rodu, Kateřina Salonová. Publikaci pak vydal ateliér Duplex z Nového Města nad Metují.

Na hostinci U Nováků je dnes jako rok vzniku uveden 1856. Do roku 1870 to však oficiální hostinec nebyl, lidé tehdy chaloupku rodiny Hanušů v čísle popisném 6 považovali za jakési kulturní centrum obce.

"Scházela se tu kultury chtivá společnost. Antonín Hanuš uměl o vojně dobře vyhrávat, když někteří sousedé koupili kalendář, četl se tam třeba dvakráte po sobě. A když někdo sehnal nějakou historickou knížku, ihned putovala k Hanušovům. Zkrátka Hanušova chaloupka stala se čtenářskou besedou," píše kronikář Antonín Smrček.

Roku 1869 starosta povolil Antonínu Hanušovi v domě provozovat pohostinství a podnik dostal jméno U Zeleného stromu. Po smrti Antonína Hanuše v roce 1873 prodala vdova hostinec Antonínu Novákovi.

Ten ho celý přestavěl a přejmenoval na U Nováků. Když roku 1914 zemřel, zdědil hostinec jeho bratr Jan. Pak ho v polovině 30. let koupil Josef Novák, Janův synovec. Ten nechal v roce 1934 lokál přestavět do současné podoby, vybudoval novou kuchyni a zvýšil o metr a půl stropy, aby tam mohl být taneční sál.

V 50. letech komunistický režim hospodu zabral a Josef Novák v ní mohl zůstat jen jako zaměstnanec podniku Jednota Hronov. "Dědeček se tady ale spíše dřel. Vedl to sám, obsluhoval, vařil. Pak už na to nestačil, odešel a byli tu jen zaměstnanci Jednoty," říká Olga Salonová. Její otec požádal o restituci hostince na počátku 90. let. Časem ho přepsal na dceru Olgu a ta se s mužem v letech 2004 až 2005 snažila hostinec provozovat. Nakonec jej ale pronajala, protože z Berounska je do Lipí přece jen daleko.

Tři dny tance: ženy výskaly, z tlouštíků teklo jak z vodovodu

Její dědeček Josef Novák toho o Lipí hodně zapsal. Například jak vypadala pouť v Lipí počátkem století: "Náves, kdejaké místo i postranní kouty, vše bylo samá atrakce, kolotoče, houpačky velké, malé pro děti, několik střelnic, cirkus, cukrářských bud, řada vozů a maringotek směrem ku křížku cestou do polí."

Pouť trvala tři dny, od neděle do úterý. "Po ukončení bohoslužby před hospodou hudba zahrála dva pochody, hned s hudbou se šlo, zvláště mládež, do hospody. Hned po obědě začala taneční zábava a hrálo se bez odpočinku až do pondělí do rána. V pondělí ráno v devět hodin byla mše svatá, kol desáté dopoledne zase hudba hrála před hospodou a mladí i staří, vše se hrnulo do hospody na takzvanou zlatou hodinku, při níž ženy chodily pro muže v tanec. Na to se každý těšil, to byla ohromná legrace," popisuje hostinský.

Josef Novák také zaznamenává, že "z Náchoda přišlo vždy v posvícení neb pouti mnoho hostů živnostníků. Obyčejně několik láhví sladké kořalky ženám koupili a už to začalo. Z každého teklo od tance, zvláště od těch tlouštíků jako z vodovodu. Několik starších bylo velmi veselých žen, při tanci tančily tři najednou, držely se pohromadě jako kolotoč, některá měla na sukni na zadní části těla kapcu a z té koukal cíp bílého šátku. Při všem výskaly. Hrálo se až do čtyř hodin odpoledne, jeden po druhém opouštěl hospodu v podnapilém stavu, zaručeně oběd mnohému už nechutnal a nebo vůbec nejedl."

Jeviště na pivních sudech a čtvrťák kořalky pro režiséra

V hostinci U Nováků hrávali také herci místního ochotnického souboru Severočeská jednota. Založil ho učitel Gerhart, který přišel do obce v roce 1907. Josef Novák popisuje, jak se zpočátku stavělo jeviště: "Do místnosti se nakoulelo několik prázdných sudů od piva, na ty se daly prkna, které tvořily podlahu. Na podlahu se postavila kostra jeviště a zavěsily se kulisy. Hrálo se za velké účasti, neb mnoho lidí stálo namačkáno při otevřených dveřích."

Josef Novák také zapsal vzpomínku na jednoho režiséra: "Režii o každém divadle do války měl starší svobodný pan Smrček, říkalo se mu všeobecně strýček Smrčků. Při divadle nás všecky líčil. Na stole měl rozložená líčidla, barvičky, paruky, též láhev s lepidlem na vousy. Toto lepidlo úžasně chránil, na lahvičce bylo napsáno, pozor oheň škodí. Nikdo nesměl kouřit. Svědomitě líčil, chudák se potil tak jako mlatec, který točí ruční mlátičku. Mezi tím vším divadelním harampádím měl stát stále čtvrťák kořalky, který ku vzpružení a skvělému líčení obrátil při napití až na dno tak hladce, aniž by ohryzkem na krku pohnul. To byl nejmilejší jeho koníček."

Pamětníci vzpomínají na řízky, dnes si ho tu dala i první dáma

Dnes zůstalo U Nováků po ochotnících jeviště a propadlo pro nápovědu. Svůj ráz ale má celá hospoda. Na okně je historický přístroj na plnění pivních lahví, ve výčepu stará kamna s rourou a na věšácích na stěně je i několik plácaček na mouchy. "Já nemám ráda takové ty eurohospody, kde je to stejné, ať sedíte ve Španělsku, Francii, nebo v Praze. Kde je všechno správně vytmelené a správně zaoblené. Mám ráda normální české hospody s dobrou českou kuchyní," říká majitelka hospody.

Ostatně na řízky její babičky vzpomínají někteří pamětníci v Lipí dodnes. "Dělala je prý se speciálním kořením. Recept si ale vzala do hrobu," říká nájemce Lubomír Rufer. On sám tady udržuje na jídelníčku klasiku - dršťkovou, guláš s knedlíkem, segedinský guláš a pavlišovský řízek. Tím ostatně nepohrdla ani bývalá první dáma.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík

Pivovar Krušovice je hlavním partnerem slavností a do Žatce se vydal třídenním okruhem

„Přijíždíme z chmelové brigády a přivážíme vám výborné a originální krušovické pivo!“ Takové hlášení se neslo ve čtvrtek 2. září odpoledne vesnicí, Krupou u Rakovníka, z pojízdného amplionu.

S veselou staročeskou jízdou přijížděl pojízdný výčep pana Klouba, emeritního sládka Krušovic. V Krupé začínala spanilá jízda po vesnicích Rakovnicka a Lounska, kterou uspořádal Pivovar Krušovice. Ten je jedním z hlavních partnerů žatecké Dočesné. Pojízdný výčep ukončí svou trasu právě na náměstí v Žatci a během soboty bude nabízet pivo lidem na tradiční Dočesné.

V každé vesnici na trase pivovar uspořádal svou „malou dočesnou“ pro místní obyvatele a kolemjdoucí turisty.

Nabídka z amplionu zněla lákavě, ale ospalou vesnici zase tak rychle nedokázala probudit k životu. Byl to však teprve předvoj. Hlavní lahůdka přišla zanedlouho. Za malou chvíli se v Krupé vynořila pragovka ověnčená chmelovými štoky a s nákladem lahodného moku. Během chvíle se už náves proměnila ve veselou osvěžovnu.

Dva čilí hospodští roztočili pípu a do kelímků proudem tekla zlatavá desítka krušovického sládka Václava Klouby. Kdo by tak lákavé nabídce odolal?

Náves se hned začala plnit lidmi a sličné chmelové brigádnice roznášely přítomným pivečko s pořádnou pěnou.

Nechyběla ani hudba. O tu se postaral skvělý harmonikář. Při jeho písních přítomným rychle vysychalo v hrdle, náves ožívala a lidé vzpomínali na svá brigádnická chmelová léta. Děvčata se měla co otáčet a stále nabízela další a další pivo.

Návštěvník: Krušovice si nenechám ujít

Nakonec ani projíždějící cyklisté neodolali. Jan Hetto, místní občan, se právě vrátil ze svého stopadesáti kilometrového výletu a s chutí se po tak dlouhé cestě napil. „Uf, to byla žízeň. Jsem rád, že jsem to stihl,“ prohlásil. „Krušovické pivo si nikdy nenechám ujít. Asi před patnácti lety jsem měl v Kladně hospodu. Jakmile jsem začal točit krušovické pivo, odrovnal jsem vždy konkurenci,“ řekl další z návštěvníků Miroslav Ileš.

Na závěr příjemné chvíle s krušovickým pivem nechybělo společné památeční foto před pragovkou s pojízdným výčepem. Fotografii pan starosta hned vystavil do vývěsky u obecního úřadu.

A kudy krušovický výčep do Žatce putoval? Ve čtvrtek se jelo z Krupé přes Kněževes, Chrášťany a Olešnou do Lišan. Včera se startovalo v Řevničově, pak cesta vedla přes Mšec, Kroučovou, Ročov a končila v Hředli. Poslední, sobotní okruh vyráží z Mutějovic, jede přes Kounov, Janov, Děkov a Hořovičky a skončí na náměstí v Žatci. Přijďte ochutnat!

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autoři: Šárka Hoblíková a Libor Želinský

První zářijový víkend se v Jizbicích u Čechtic koná 28. ročník Jawáče, srazu Jawa klubu Praha 1961. Všichni milovníci rychlých kol se mohou těšit nejen na krásné stroje a motošou, ale i na dobrou muziku a také tradiční česká piva včetně „řidičského“ nealko Birellu.

Kdo neví, kam vyrazit první víkend nového školního roku, může zamířit do Jizbic u Čechtic na další sraz Jawa klubu Praha 1961, který se koná pod záštitou nealko piva Birell z portfolia Plzeňského Prazdroje. „Nealkoholické pivo Birell je pro nás ideálním partnerem, protože je vhodným nápojem pro řidiče a propaguje odpovědný přístup řidičů," řekl Roman Jakovec, viceprezident Jawa klubu Praha 1961. „S Plzeňským Prazdrojem se na Jawáči potkáváme desátým rokem a vždy se těšíme na spolupráci i na jeho piva," dodal Jakovec. Pro ty, kteří přijedou jako spolujezdci a nebudou řídit, budou připravena kromě čepovaného Birellu také další piva, jako například plzeňský ležák Pilsner Urquell nebo nejprodávanější české pivo Gambrinus.

Nealkoholické pivo Birell je jedním ze sponzorů srazu a k dostání bude v oblíbené čepované variantě. „Jsme velice rádi, že se motorkáři chovají zodpovědně nejen k sobě, ale i k ostatním účastníkům silničního provozu a na takovéto akci v hojném počtu sáhnou po nealkoholickém pivu. Birell je skutečně vhodnou volbou pro všechny, kteří si nemohou dopřát alkoholické pivo, neboť díky unikátnímu způsobu výroby si uchovává jemně hořkou pivní chuť," okomentovala účast Birellu na akci manažerka značky Martina Kuncová.

Sraz Jawa klubu Praha 1961 se letos koná již po dvacáté osmé, v Jizbicích u Čechtic se fanoušci rychlých strojů sejdou po jedenácté. Na největší motoakci regionu se návštěvníci mohou těšit například na šou a motoškolu Mirka Lisého, spanilou jízdu a soutěže. Jawáč, jak setkání pojmenoval pořadatel, doprovodí také věhlasné kapely Visací zámek, Krucipüsk, Vítkovo kvarteto, Jolly Joker a mnoho dalších. Akce, která je určená všem milovníkům motocyklů bez rozdílů značky nebo kubatury má tradičně úspěch a velký zájem si pořadatelé a sponzoři slibují i letos.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na ZUBRFEST, který se stal tradiční oslavou guláše a dobrého piva ve spojení s dobrou zábavou, mohou návštěvníci zavítat už v sobotu 11. září. Výstaviště Přerov zaplní polní kuchyně a proběhne tady Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů. Ke guláši neodmyslitelně patří dobré pivo, a proto domácí ZUBR, Litovel, Holba a dokonce slovenský Steiger potečou z desítek výčepních zařízení.

Programovým tahákem ZUBRFESTU bude skupina Katapult, Tereza Černochová a Black Rose, kterým bude patřit hlavní pódium. Návštěvníci se dále mohou těšit na vystoupení Pavla Nováka ml., pro příznivce nezávislé scény zahrají skupiny jako Evil Joe, Day off, R.A.F. nebo No Problem.

Chystá se také 35 polních kuchyní, kde to bude pěkně vřít. Milovníci oblíbeného pokrmu se mohou těšit nejen na guláše hovězí a vepřové, ale i oblíbené zvěřinové. Nejlidovější stravu, kterou guláš zřejmě je, pasoval na úroveň soutěžního pokrmu mistr kuchařského umění Luděk Bil z Gastrocentra Morava. Soutěžní týmy budou mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a přípravu guláše budou muset zvládnout v časovém limitu 5 hodin. Jiná omezení prakticky neexistují. Maso ani speciální ingredience na přípravu nejsou předepsány a záleží tedy pouze na fantazii a osobních zkušenostech každého účastníka. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality mohli posoudit také návštěvníci. Soutěžní guláše ohodnotí desetičlenná porota profesionálních kuchařů. Stejně jako v minulých letech bude záležet nejen na samotné chuti guláše, ale i jeho servírování a hodnotí se i originalita místa přípravy. Mistrovství ČR ve vaření kotlíkových gulášů se letos zúčastní nejen české kuchařské týmy, ale přijedou i Slováci a Poláci. Akce potrvá od 10 do 22 hodin.

Vstupenky v hodnotě 50 Kč bude možné zakoupit v den konání akce při vstupu na výstaviště.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Jako student v nošovickém pivovaru Ivo Kaňák brigádničil. Dnes mu šéfuje. Manažer pivovaru Nošovice Ivo Kaňák vyrábí pivo už pětadvacet let. „Pivo mě stále baví,“ říká devětačtyřicetiletý Kaňák, jenž se podílel na vývoji stále oblíbenějšího nealkoholického Birellu.

Pivovar Nošovice letos slaví čtyřicátiny. Kolik lidí v něm pracuje?

Zaměstnáváme 340 lidí. Drtivá většina dojíždí z Frýdku-Místku a okolních obcí. Jsme druhý největší pivovar v Česku, se šestou největší sladovnou. Krize pominula, ale lidé se pořád bojí o místa.

Mají důvod se strachovat? Budete propouštět?

To vám dopředu říct nemůžu. Doba je nejistá a my se snažíme podnikat efektivněji. Může se stát, že časem budeme chtít omezit počet zaměstnanců. Oni to vědí a musejí s tím počítat.

Vaším sousedem je automobilka Hyundai. Nepřetahujete si lidi?

Před spuštěním továrny jsme určité obavy měli. Naše výrobní programy jsou ale velmi odlišné. Od zahájení výroby aut od nás do korejské automobilky odešel pouze jeden člověk.

Od roku 1999 jste součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, respektive světové skupiny SABMiller. Neztratil Pivovar Radegast na lesku z doby, kdy byl samostatný?

Myslím, že máme stále stejný glanc. Patříme k nejlepším v naší skupině. Nošovický pivovar je svázán se značkou Radegast. Naši předchůdci ji v devadesátých letech budovali republikově. My se zaměřujeme na Moravu. Přesto je Radegast třetím nejprodávanějším pivem v Česku. Ročně ho uvaříme okolo dvou milionů hektolitrů.

Jaká piva se v Nošovicích vyrábějí?

S výjimkou Pilsner Urquell vše, co Plzeňský Prazdroj produkuje. Kromě osmi druhů Radegastu sem patří vybrané mutace a balení značek Primus, Gambrinus a Velkopopovický kozel.

Je Radegast něčím výjimečný?

Od ostatních piv se lišil hned od začátku. Hlavní vlastností je hořkost. Já si myslím, že to symbolizuje tento kraj a moravanství. Dalšími jsou plnost a říz. Chuť je stále stejná, držíme se původní receptury.

Nealkoholický Birell je vaše dítě. Podílel jste se na přípravě jeho receptury. Chuť ovlivňují suroviny a receptura. Důležité jsou taky pivovarské kvasinky vyšlechtěné ve Švýcarsku. Kouzlo birellu je v tom, že chutná jako pivo. Dlouho neměl žádnou reklamu, přesto si ho lidé našli.

Začínali jsme na dvou tisících hektolitrů ročně, teď ho prodáváme čtyři sta tisíc hektolitrů. Dvakrát byl vyhlášen nejlepším nealko pivem na světě. Už ho nikdo nepřekoná. Pořadatelé Světového poháru piv tuto kategorii zrušili.

Část lidí přesto dává přednost pivu z malých pivovarů. Konkurujete si?

Velké české pivovary vaří hlavně pivo plzeňského typu. Malé pivovary nabízejí pivní speciály, které zpestřují tradiční trh. Čeští pivaři ale nehodnotí pivo podle toho, v jak velkém pivovaru ho uvařili. Zajímá je hlavně chuť a také, zda je jejich půllitr správně vychlazený a načepovaný.

Co vy a pivo?

Patřím ke generaci studentů z osmdesátých let, která má k pivu silný vztah. Vystudoval jsem vysokou školu se specializací na pivovarnictví a sladařství. Do nošovického pivovaru jsem každé léto chodíval na brigádu. Zůstávám mu věrný i po pětadvaceti letech. Pivo mě baví a naplňuje.

Máte raději radegast, nebo plzeňské?

Každé z nich plní v mém životě jinou roli. Na zahradě hasím žízeň klasikem, běžně popíjím radegast. Prazdroj si dávám výjimečně.

Ochutnáte také konkurenční piva?

Mám to dokonce v popisu práce. Nejenže dbáme na to, aby naše dnešní pivo nemělo jinou chuť než včerejší, ale neustále sledujeme i konkurenci. Pravidelně ochutnáváme, hodnotíme a srovnáváme také její výrobky.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Josef Beneš | Foto: Martin Straka

V pořadí již pátý ročník Pivních slavností uspořádá v sobotu 4. září od 12 hodin v prostoru Tyršova stadionu jindřichohradecká agentura 3Wproduction.

Návštěvníkům oblíbené akce nabídne degustaci svých produktů celkem 13 pivovarů. Kromě osvědčených a preferovaných značek si příznivci pěnivého moku mohou vyzkoušet, jak chutnají třeba Zlatý Bažant, Rohozec, Stella Artois nebo Svijany.

Nedílnou součástí sobotních slavností bude i bohatý doprovodný program. V jeho rámci jsou připraveny soutěže pro děti i dospělé a také velká tombola.

V kulturním bloku si na své přijdou příznivci mnoha hudebních žánrů. Vyznavačům dechovky budou na malém pódiu vyhrávat například Řečická kapela či Božejáci. V hlavním programu na velkém pódiu pak vystoupí třeba jindřichohradečtí No Surrender či Těžkej Pokondr a celá akce vyvrcholí koncertem Žlutého psa s Ondřejem Hejmou.

PIVOVARY

Bernard, Bohemia Regent, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Poutník, Platan, Rohozec, Starobrno, Staropramen, Stella Artois, Svijany, Zlatý Bažant.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor: Zdeněk Prager

Dne 31.8.2010 bylo po 23 letech opět roztopeno pod původní černokosteleckou varnou z roku 1930. Tento pokus proběhl z důvodu zkoušky těsnosti varny, stavu topeniště a všech součástí varní garnitury. V 17:30 voda začala vřít a můžeme směle konstatovat, že varna je v dobrém stavu.

Výsledkem tohoto snažení jest pokračování v rekonstrukci varny. Příští týden dojde k instalaci a odzkoušení motoru, převodovek a čerpadel. Přijďte se podívat na prohlídku pivováru, kde Vás zasvětíme do dalších podrobností…

Dej Bůh štěstí!

P.S.: Informace po finance a T, jenž nás udávají: tato jalová várka nemá za výsledek alkoholický nápoj, nýbrž jen teplou vodu, tak nám sem prosím opět neposílejte celníky.

Zdroj: Černokostelecký pivovár

Sklizeň chmele provází špatné počasí. Na kvalitě to bude znát. Davy studentských brigádníků jsou už minulostí.

Před padesáti lety na tomhle místě cvakla klapka filmu Starci na chmelu. Litoměřicko, konkrétně oblast kolem obce Polepy, bylo totiž vyhlášenou chmelařskou lokalitou, kam koncem srpna a na začátku září jezdily tisíce studentů kvůli sklizni chmele. Dnes se brigáda stala spíše přivýdělkem pro pár desítek místních. A namísto písní o zeleném zlatu je v oblasti slyšet spíše nářek chmelařů nad mizerným počasím, které v celém Česku snižuje kvalitu chmele. Sklizeň skončí za pár dní.

Staré časy

"Ty scény se točily tady na té chmelnici," ukazuje nedaleko obce Lounky Jiří Špringl. Dnes jeho společnosti Chmel Polepská blata patří včetně "filmové" chmelnice zhruba 55 hektarů okolních ploch. "To byly doby, kdy po vesnicích spalo přes tisíc brigádníků ve školách a sokolovnách," vzpomíná na časy velkých chmelových brigád. "Když jsem byl tehdy já na brigádě na Žatecku, museli jsme si na poli nacpat slamníky slámou a spát na půdě. Ale byli jsme mladší, tenkrát ty podmínky nikomu nevadily," popisuje.

Dnes na Litoměřicku mezi Polepy a Lounkami místo Vladimíra Pucholta nebo Ivany Pavlové pracuje na chmelnici mezi brigádníky třeba Zuzana Soukupová. Učí se v nedalekých Litoměřicích na servírku. Teď ale nosí zelenou pláštěnku a na nohou holínky.

Stejně jako ostatní brigádníci. Letošní "chmele" jsou totiž ve znamení bláta a deště. "Že existuje film Starci na chmelu, vím, ale nikdy jsem ho neviděla. Alespoň ne do konce," přiznává. Brigádu nijak zvlášť neprožívá. Je to jen vítaný přivýdělek, stejně jako třeba práce za kasou.

Počasí jako nepřítel

Nespokojení jsou ale chmelaři. "Je to jako malá válka," ukazuje na rozblácené a rozježděné chmelnice Jiří Špringl. "Tohle je cihlářská hlína, úplně zadušená. Poznáme to příští rok na úrodě," obává se Jiří Špringl. Letos chmelaře trápilo během roku zejména mokro. Kdo včas rostliny neošetřil, potýká se s plísněmi a kvalita jeho chmele je špatná. Na Polepských blatech se potížím naštěstí vyhnuli. "Minulý rok byl nadprůměrný ve výnosu i alfa hořkých látkách, letos takové výsledky nebudou. Oproti loňsku jsme totiž zaznamenali o něco nižší obsah hořkých látek, které jsou důležitým faktorem kvality," říká Jiří Špringl. Přesto si na sklizeň nestěžuje. "Chmel bude i tak velmi kvalitní," říká. Pryč jsou ovšem časy, kdy se k vaření piva používaly samotné chmelové šišky. Tuto technologii používá už jen pár pivovarů. Z chmelnic Jiřího Špringla míří šišky do Žatce, kde z nich udělají granulát. Ten pak použijí pivovary k výrobě piva.

Chmel domů i do Japonska

Z chmele "Starců na chmelu" se vyrábí například pivo Svijany, Krakonoš nebo Chodovar. Chmel z nedaleké oblasti kolem obce Liběšice míří zase až na japonský trh. Skončila také doba, kdy se na brigádu hodila každá ruka. Například nasušené šišky se do žoků už nesešlapávají, ale strojově lisují. "Dřív jsme na brigádu brali 140 lidí. Už máme ale nové technologie a stačí nám jich šedesát," popisuje chmelař.

Zemědělci také spoléhají na personální agentury, a to na jaře, při drátkování a zavádění. Přijedou k nim tak brigádníci ze Slovenska či z Moravy.

Chmelaři začali letos v Česku sklízet kolem 20. srpna a vzápětí potvrdili očekávanou sklizeň 6500 tun. Z dlouhodobého hlediska je to spíš nadprůměrný výsledek.

Zatímco vloni se obsah alfa hořkých látek pohyboval mezi 3,6 až 3,8 procenty, letos by to mělo být o něco méně. "Objem úrody je lepší, ale s alfa látkami je to naopak, jejich podíl je o dost menší," řekl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Petr Weikert

Nová turistická atrakce v Žatci už vítá první turisty, zvědavci jsou z domova i ciziny. Během Dočesné se rozsvítí věž a maják. Rozhledna a restaurace nabízející pivo, nově uvařené v sousedním pivovárku, mají zahájit provoz až v dalších měsících.

Unikátní turistický projekt, který ve světě nemá obdoby, už začíná lákat turisty. Akce za čtvrt miliardy korun, Chrám chmele a piva v Žatci, se pomalu nadechuje.

„Šanci zaujmout máme, věřím, že ji využijeme,“ doufá Jiří Vent, šéf Chrámu.

Poprvé se brány Chrámu chmele a piva otevřely minulý týden. „Už provádíme, první turisté už si expozice prohlédli. Přivítali jsme už i cizince z Ruska, Francie, Německa,“ hlásí Jiří Vent.

Otevřeno je v Chrámu chmele a piva od úterý do neděle od 10 do 17 hodin, v Chmelařském muzeu od pondělí do soboty také od 10 do 17 hodin. „Návštěvníci už mohou do rozšířeného Chmelařského muzea, hotové je náměstíčko, fontány, unikátní orloj. Přístupné již je i informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň a další hodně zajímavé expozice,“ láká Žatecké i přespolní Vent.

Naopak počkat si zvědavci musí ještě na rozhlednu a restauraci. Pivní maják, jak se rozhledně s novým a neotřelým výhledem na Žatecko přezdívá, bude mít uvnitř také výtah, kde se bude promítat krátký film. „Čekáme ještě na kolaudaci, hned jak bude, bude rozhledna přístupná i pro veřejnost. Očekáváme, že se tak stane někdy v září,“ pokračoval šéf Chrámu.

Plný provoz až příští rok

Restaurace s vlastním pivovarem a zahradou i pro děti se také ještě dokončuje. Pivovar může vyrobit až 1000 hektolitrů piva za rok. Vařit se bude ležák, tmavé pivo a technologie umožňuje vyrobit také jedno speciální pivo. „Věříme, že restauraci rozjedeme v říjnu, to by měl být velký tahák,“ přestavil reálný termín Vent.

Plný provoz začne až příští rok. „Letos budeme postupně spouštět další a další atrakce, uvidíme, jak vše půjde. Až příští sezona bude první kompletní,“ pokračoval. Chrám chmele a piva má velké ambice, chce přilákat do regionu turisty z blízkého okolí, celé republiky, ale i ze zahraničí. „Šanci zaujmout máme, Chrám má velký turistický potenciál, ale musíme všichni ve městě spolupracovat, dobře propagovat. Věřím, že šanci využijeme, že Chrám bude pro Žatec přínosem,“ uzavřel Vent.

Projekt Chrámu chmele a piva přijde na čtvrt miliardy korun, přes 200 milionů přišlo z dotací z Evropské unie. Jeho součástí je revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Libor Želinský

Prvním patronem, který podpoří akci fotbalové Viktorie Plzeň Naplníme stadion - Přijď fandit i ty!, jenž má za úkol vyprodat Štruncovy sady v zápase proti Ústí nad Labem, je vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Jak se daří v současné době Gambrinusu?

Gambrinusu se daří velmi dobře. Gambrinus je nejprodávanější značka piva v České republice a myslím si, že Gambrinusu i všem ostatním pivům se bude v České republice dařit dobře, protože jsme národ pivařů.

Gambrinus je v podstatě i fotbalové pivo, neboť podporujete nejvyšší fotbalovou soutěž v zemi.

Myslím si, že diváci a fanoušci českého fotbalu jsou milovníci piva a jsou milovníci Gambrinusu. Podpora českého fotbalu je takové poděkování značky Gambrinus fanouškům a pivařům.

Fotbal, pivo a klobása. Souhlasíte i Vy s touto kombinací?

Tak to vždycky bylo a tak to také vždycky bude. Pivo k fotbalu neodmyslitelně patří a Gambrinus především.

Vy sám jste Plzeňák. Jaký máte vztah k tomuto městu a jste patriotem?

My jsme plzeňská rodina a já jsem ve třetí generaci sládek v Plzeňském Prazdroji. Nyní mám navíc na starosti ještě Gambrinus. Samozřejmě, že jsem patriot, fandím všem plzeňským sportům včetně fotbalu, hokeje a tenisu a ostatních.

Co podle Vás patří k městu Plzeň? Je to v posledních letech i fotbal a Viktoria Plzeň?

Plzeň byla vždycky sportovním městem. Vyrostlo zde velké množství všech našich olympioniků a světoznámých sportovců, takže si myslím, že sportovci jsou jedni z těch, kdo město Plzeň velice proslavili, proslavují a budou snad proslavovat.

Jaký Vy osobně máte vztah k fotbalu?

Mám fotbal velice rád. Nikdy jsem ho nehrál závodně, ale asi jako každý sportovec jsem hrál fotbálek jako doplňující sport pro kondici. Rád na fotbal také chodím a přál bych českému fotbalu, aby postoupil zpět do světové špičky, kam patří.

Máte čas při Vaši práci a vytížení sledovat výsledky Viktorky nebo se dokonce přijít podívat na její utkání?

Na fotbal chodím v Plzni několik desítek let. Chodím i nyní, ale nejsem pravidelným návštěvníkem. Teď samozřejmě sleduji Viktorku, jak se jí daří v lize. Samozřejmě jako každý Plzeňák jsem na ni hrdý a fandím jí, aby se udržela na výborné příčce až do konce.

Jací jsou podle Vás fanoušci v západočeském regionu?

Fanoušci jsou tu stejní jako všude jinde. Myslím si, že fanoušci v Plzni jsou dobří. I klub pro ně podle mě dělá hodně, když se je snaží dostat na zápasy a podporuje návštěvnost. Spojení klubu a fanoušků je velice dobré a fanoušci se tu také musí cítit velice dobře.

Co říkáte posledním výborným výsledkům Viktorky? Myslím tím vítězství v Ondrášovka Cupu, účast v evropských pohárech nebo současné vedení v Gambrinus lize.

Jak už jsem říkal, tak výsledky Viktorky jsou pro každého Plzeňáka potěšující. Všichni klukům fandíme a myslím si, že když se hraje dobře, rodina fanoušků roste a tím pádem chodí na fotbal víc a víc lidí. Pamatuji si doby, kdy tu hrál Bayern Mnichov a stadion byl úplně plný. Doufám, že se to současnému plzeňskému týmu také podaří.

Myslíte si, že má Viktorka šanci se udržet dlouho na špičce ligy?

Samozřejmě, že je liga dlouhá a může nastat mnoho zvratů. Kvalitní start je vždycky důležitý, takže aktuální úspěšné rozjetí sezóny je dobré. Přál bych klubu, aby se na čele udržel až do konce, abychom tady v Plzni viděli Viktorku hrát alespoň v předkolech evropských poháru, i když letos to bohužel nešlo. Její vystoupení proti Besiktasi bylo velmi pěkné, i když nepostoupila do dalších kol.

Oslovili jsme Vás jako úspěšného reprezentanta Plzně, abyste podpořil naši iniciativu „Naplňme stadion, přijď fandit i ty“. Líbí se Vám tato iniciativa, kdy se klub snaží vzbudit fotbalovou mánii, pozvat do Štruncových sadů co nejvíce diváků a splnit tak sen, kterým je vyprodat stadion?

Fotbal se hraje především pro diváky, především je to show a je třeba diváky na stadion dostat v co největším počtu. To je jedním z nejzásadnějších úkolů klubu a fotbalového týmu. Myslím si, že malá návštěvnost v Česku také trošku souvisí s některými horšími výkony, ale to teď v Plzni určitě nehrozí. Navíc vztah výkonu a fanoušků platí i obráceně. Čím více diváků uvidíme na stadionu, tím lepší fotbal se bude hrát.

Jak jste zmínil sám, utkání v předkole Evropské ligy musela Viktorka odehrát kvůli zastaralému stadionu mimo Plzeň. Jak se stavíte k tomu, že si spousta fanoušků přeje v Plzni nový stadion? Podporujete tuto myšlenku?

Celý život jsem sportoval a kromě toho, že jsem sládek, jsem stále také sportovcem. Tu myšlenku samozřejmě podporuji. Není to ale jen o stadionu pro A-tým. Říká se, že kdo sportuje, nezlobí. Vytvořit příznivé podmínky pro mládež k tomu, aby mohla sportovat, by podle mne mělo být prioritní snahou města a regionálních politiků. Myslím si, že jsme národ sportovců, což dokazujeme tím, že jsme malý národ, ale máme dobré výsledky v mnoha sportech. Do sportu, sportovišť a sportování mládeže by se podle mě mělo investovat daleko více.

Myslíte si, že je v silách čtvrtého největšího města v České republice vyprodat fotbalový stadion, který má kapacitu 7 425 míst?

Myslím si, že to není zas až tak moc složité. Měl jsem příležitost navštívit všechna velká sportovní klání, od všech tenisových grandslamů, přes golfové turnaje, mistrovství světa i Evropy ve fotbale i zápasy v německé lize, kde jsou stadiony opravdu vyprodané. Tam je atmosféra úplně jiná. Je to dáno sportovním výkonem, ale i službami, které jsou na stadionu k dispozici. Na stadionech nesmí být fronta na pivo, na párek. Musí tam být nějaký doprovodný program. Lidé tam musí jít za celodenním zážitkem a ne jenom na dvakrát čtyřicet pět minut fotbalu a odejít. Všude na světě chodí lidé na fotbal a je to půldenní záležitostí. Na tom musíme v České republice ještě zapracovat. Návštěvnost přes sedm tisíc diváků je v Plzni určitě reálná.

Stal jste se jedním z ambasadorů tohoto projektu. Můžete nějakým heslem motivovat lidi, proč by měli přijít fandit a naplnit Štruncovy sady?

Mottem by mělo být: Čím více diváků na stadionu, tím hezčí bude fotbal.

Tipnete si výsledek utkání?

Viktorka nyní hraje ve velké formě a nemůže doma prohrát. Vyhraje 3:1.

Gambrinus podpoří tento zápas doprovodnými akcemi. Můžete je nyní zmínit?

Na oslavu plzeňského fotbalu se uskuteční ve vybraných restaurací a hospodách akce, kdy po předložení fotbalové vstupenky dostanete druhé čepované pivo Gambrinus zdarma! A to ještě není všechno, jestliže se vám podaří naplnit stadion více jak 6000 fanoušky, věnuje pivovar Gambrinus na příští utkání za každých 1000 návštěvníků sud k vyčepování na stadionu zdarma!

Zdroj: Plzeň.cz | Autorka: Marie Osvaldová

Ve znamení oslav 40. výročí pivovaru Radegast se ponese tradiční Radegast den, který se uskuteční v sobotu 11. září v Nošovicích. Kromě nefiltrovaného ležáku Radegast se mohou návštěvníci těšit na čtyři scény. Dvě z nich nabídnou hudební program, včetně vystoupení hlavních hvězd, kapel Buty a Mňága a Žďorp. Další dvě scény budou plné soutěží a překonávání výzev. K narozeninám si pivovar nadělil zbrusu nové návštěvnické centrum, které právě na Radegast dni otevře své brány veřejnosti. Vstup na akci, kterou navštěvuje každoročně přes 20 tis. lidí, je zdarma.

Radegast den bude vrcholem oslav 40 let od založení pivovaru. „Významné výročí je dobrým důvodem k tomu pozvat milovníky piva Radegast na jedno místo v jeden čas. Příznivce piva, jehož symbolem je pohanský bůh Radegast, proto svoláváme jako jeden kmen do Nošovic,“ přiblížil podtitul akce manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Tématu Radegastova kmene jsou podřízeny všechny čtyři scény, které nabídnou pořádnou porci zábavy. V kmenové osadě vystoupí největší hudební hvězdy, kterými jsou Buty, Mňága a Žďorp či Věra Špinarová. Není náhodou, že všichni mají úzkou vazbu k Moravě. „Radegast je nejoblíbenějším pivem na Moravě. Proto jsme letos požádali o vystoupení umělce, kteří mají stejné kořeny jako Radegast,“ dodal Pavel Kmínek.

Překonáváním výzev, porovnáváním sil s kamarády a dokazováním příslušnosti ke kmeni bude nabito kmenové bojiště. Spousta zábavy pak bude i na kmenové návsi či v kmenové kuchyni. Zájemci se samozřejmě budou moci vydat i na exkurzi pivovarem a prohlídku zbrusu nového návštěvnického centra.

Ani letos nebude na Radegast dni chybět nefiltrovaný ležák Radegast. Do Nošovic pojedou autobusy, vlaky a také jedna historická vlaková souprava, která bude mít zastávky ve Frýdku-Místku a Ostravě. Program startuje úderem 10. hod. dopolední.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ať už z voleb v polovině října vzejde jakákoliv koalice, jednou z věcí, kterou budou mít znojemští radní na stole, bude otázka využití areálu bývalého pivovaru Hostan. Volební lídři se shodují v tom, že chtějí pivovar více otevřít. V nápadech na využití se už ale liší. Vedle námětů z oblasti cestovního ruchu a kultury padají i návrhy na drobnou výrobu.

„Na uhrazení kupní ceny má město lhůtu do října a dodrží ji. Zatím ještě částku šestadvaceti milionů Heinekenu nepřevedlo, protože stále pokračují například vyklízecí práce,“ uvedl starosta Znojma a lídr občanských demokratů Petr Nezveda.

Město už má k dispozici první studii naznačující typy vhodného využití pro jednotlivé části areálu.

„Až bude převod dokončen, přijde čas na další podrobnější studii. Jedním z prvních kroků by mělo být také otevření Hradní ulice a příprava důstojného vstupu k rotundě a na hrad,“ uvažoval o dalším postupu šéf modrých.

V pivovaru by podle něj měl mít místo hotel, muzeum pivovarnictví a okurkářství nebo minipivovar s restaurací. „I to je možné za podmínky, že takový záměr nabídneme Heinekenu a pokud nebude mít o stanovené podmínky zájem, můžeme se dohodnout s jiným zájemcem,“ řekl starosta.

Studie by zadal i lídr sociálních demokratů Zbyšek Kaššai.„Zatím nemáme o pivovaru podstatné informace ohledně struktury areálu, potřebujeme i příslušné ekonomické analýzy. Teprve na jejich základě můžeme vést nějakou realistickou debatu o dalším využití,“ řekl první muž oranžové kandidátky.

Vysoká cena

O konkrétních variantách mluvit nechtěl.

„Osobní představy jsou v této chvíli podružné. Záležet bude na společné vůli budoucího vedení města a na tom, co bude pro město a jeho obyvatele ekonomicky nejvhodnější,“ dodal Kaššai, který koupi pivovaru při jednání zastupitelstva nepodpořil.

Na svůj dřívější nesouhlas s koupí poukázal i lídr Ludvík Hekrle. „Cena šestadvacet milionů se nám zdála poměrně vysoká, chyběla tehdy i studie využití. Nyní bych radil posečkat na výsledky řízení o prohlášení kulturní památkou,“ uvažoval Hekrle.

Variant využití podle něj nebude mnoho. „Podle toho, co bude možné dojednat s památkáři, mezi ně patří využití částí areálu pro hotel, restauraci s minipivovarem či prostory pro společenské akce,“ uvedl lídr komunistů.

Jiný recept předložil šéf znojemské TOP 09 Boris Vaculík. „Naší prioritou je podpora drobného a středního podnikání. Máme za to, že obchodních pasáží je ve městě už dost. V pivovaru bychom chtěli zejména provozovny místních podnikatelů ve službách, případně drobnou výrobu,“ řekl Vaculík.

Naproti tomu Miloš Bogdan, číslo jedna na kandidátce Sdružení nestraníků, označil za klíčová témata pro areál kulturu a volný čas. „Vhodné využití vidím pro multifunkční kulturní prostory a muzeum vaření piva ve Znojmě. Navrhneme také rozšíření a otevření prostoru kolem rotundy, kde by měla být větší zelená odpočinková plocha,“ popsal své návrhy Bogdan.

Zakonzervovat

Místostarosta a lídr lidovců Pavel Balík má za to, že nebude kam spěchat. „Byl bych raději skromnější, protože se opět vrací ekonomická recese. Proto bude asi vhodné areál zakonzervovat. Hledání řešení bude trvat delší čas,“ usoudil Balík.

Na pořadu dne by podle něj bylo nyní hlavně zabezpečení samotného pivovaru a otevření Hradní ulice.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Pivovar Krušovice představil své novinky netradičním nezpůsobem. Na své předváděcí akce zve jak výčepní z hospod, tak bloggery píšící o pivu.

Online: Jak hostinští, tak lidé píšící na webu o pivu totiž neoficiálně ovlivňují názor spotřebitelů. „Jde o standardní komunikaci jako například s novináři. Bloggerům přednostně posíláme pozvánky na akce a informace o novinkách,“ řekla Strategii Corporate Relations Manager Heineken ČR Kateřina Eliášová. Zároveň dodává, že bloggerům nechávají na jejich rozhodnutí, jak s informacemi naloží. Mezi weby bloggerů patří například Světpiva.sk, Pivnídeník.cz, Přátelépiva.cz nebo Kamnapivo.cz.

První setkání 15 bloggerů s krušovickými sládky se konalo na jaře a zájem psát o akci měli i ti, kteří se nemohli zúčastnit. Zdá se, že tato spolupráce bude přínosem pro všechny: bloggeři ochutnají novinky jako první a informují o nich další přátele piva, pro pivovar jsou zase důležitými „opinion makers“, kteří díky své znalosti oboru a vášni pro pivo sdružují kolem sebe další lidi z pivařské komunity.

Zdroj: Strategie.cz

Chilská vína se v Česku pijí běžně, těžko ale najdeme někoho, kdo by ochutnal chilské pivo. Přitom se ale v této latinskoamerické zemi vaří. Zejména na jihu, kde je silný německý vliv.

„Zemětřesení postihlo hlavně pivovary středního Chile. Nám se vyhnulo, takže jsme zvýšili produkci. Ale teď už se lidé uklidnili a spotřeba piva obecně stoupá," připomíná přírodní katastrofu z února ředitel pivovaru Kunstmann Mauricio Delannoy.

Pivovar v jihochilské Valdivii nabízí zhruba desítku druhů piv. Exportují se hlavně do zemí Latinské Ameriky, v Evropě jsou v podstatě nedostupná. Přestože pivovar navazuje na německou tradici výroby chmelového moku.

Rodina Kunstmannů přišla do Valdivie z Drážďan v 50. letech 19. století. Tehdy do Chile z Německa přicházeli lidé různých profesí. Pivovarnickou tradici tu kolem roku 1850 začal Karl Anwaldter. Výrobu piva v regionu přeťalo až ničivé zemětřesení v roce 1960.

„Navázali jsme na ni před 18 lety. Přímo v tomto pivovaru vyrábíme 13 let," přibližuje v malém muzeu piva za zvuku bavorské muziky ředitel Delannoy.

Německý chmel a chilská voda

V Chile jsou nejběžnějšími piva Escudo nebo Cristal. Narazíte také na lokální značky. Kunstmann je ale znám svým důrazem na kvalitu, jak vyzdvihuje Mauricio Delannoy:

„Jednou z nejdůležitějších složek je voda z hor. Tady na jihu Chile, kde není průmyslová výroba, je skutečně čistá. Chmel dovážíme z Německa."

Zlatavý nápoj z Čech ředitel chilského pivovaru ještě podle svých slov neochutnal, ale jeho tradici zná. „Můj šéf, který jezdí pravidelně do Evropy, mi o tradici českého piva vyprávěl. Pro nás je česká pivní tradice příkladem," lichotí Mauricio Delannoy.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka a foto: Kateřina Křenová

Pivovar Krušovice na Rakovnicku nabízí především prohlídku výroby piva včetně ochutnávek. Navštívit můžete ale i expozici z historie pivovarnictví a od letošního léta i unikátní kapli. Českých návštěvníků sem přesto přichází málo, 95 procent tvoří cizinci.

"Krušovický pivovar je jedním z mála, který má vlastní kapli. Ta je obvyklá u bývalých klášterních pivovarů. Krušovice jsou jediným původně světským pivovarem s kaplí," vysvětlil Josef Helebrant, který má ve společnosti Heineken, jež pivovar Krušovice vlastní, na starosti prohlídky.

Prohlídka celého areálu začíná na dvoře pivovaru, kde se návštěvníci seznámí s jeho historií sahající až do roku 1581.

"Odsud se přechází do nové části pivovaru, kde zájemci zhlédnou moderní pivovarnický provoz včetně všech fází výroby piva. Prohlédnou si tedy varnu, dále prostory, kde dochází ke kvašení piva, i stáčírnu," uvedla Kateřina Beute, mluvčí společnosti Heineken.

Samozřejmostí je i ochutnávka

Končí se v bývalé sladovně ochutnávkou nejoblíbenějších krušovických piv. "Nyní je to hlavně nová desítka, teprve nedávno uvedená na trh, nebo polotmavý třináctistupňový Staročeský Malvaz. Na výběr je u těchto piv filtrovaná i nefiltrovaná podoba," upřesňuje Josef Helebrant.

K vidění jsou také různé předměty, které byly v minulosti používány k výrobě piva. "Raritou jsou například plničky lahví z počátku minulého století, kdy se lahve plnily pouze v hostincích přímo ze sudů. Dále jsou k vidění různé druhy krušovických soudků a bednářské exponáty, které používali bednáři pro výrobu sudů," řekl Josef Helebrant.

Už loni se expozice rozrostla o sbírku nápojového skla v prostoru bývalé restaurace z přelomu 19. a 20. století s výmalbou ve stylu Mikoláše Alše a staročeskými rýmovačkami.

"Návštěvníci tu uvidí průřez nápojovým sklem, které značka Krušovice vystřídala od roku 1990 do současnosti," uvedla Beute.

V minulém roce navštívilo pivovar okolo 25 tisíc lidí. "Z pětadevadesáti procent šlo o zahraniční turisty, z nichž největší část byla z Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Litvy, Lotyšska a Estonska, tedy oblastí, kde má krušovické pivo největší jméno," poznamenala Beute s tím, že ji mrzí, že pivovar málo navštěvují čeští turisté. Prohlídky lze domluvit na telefonním čísle 313 569 237.

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Michal Novotný | Foto: Radek Cihla