Brání se tomu, aby byl nazýván odborníkem na gastronomii. I když se prezentuje jen jako milovník dobrého jídla, jeho dlouhodobé aktivity, k nimž patří především vydávání ročenky Grand Restaurant, v níž prezentuje výsledky celostátní ankety o nejlepší restauranty v České republice, a pořádání stále populárnějšího Prague Food Festivalu jej do role odborníka jednoznačně pasují.

Před několika dny jsme se s Pavlem Maurerem setkali na mistrovství České republiky v točení prémiového ležáku Stella Artois, kde předsedal porotě.

* E15: Co říkáte jako milovník gastronomických zážitků pivní kultuře v České republice?

Myslím, že bychom na ni měli být víc hrdí a více ji propagovat. Například takové Bierfesty, jaké pořádají Němci, bychom zvládli také. Nejde o to, že si držíme dlouhodobě primát v konzumaci piva, důležitější je ten fenomén povídání si u piva, který dokáže lidi sblížit. Jen kolik lidských osudů vyslechnete v českých hospodách. Pivo je pro mne takový tekutý facebook.

* E15: Jaké má podle vás pivo v gastronomii místo?

V naší nezaměnitelné. Máme jej v genech. I dámy, které normálně nad alkoholem ohrnují nos, si dají k pečené husičce pivko. Patří k naší kultuře, třeba tak jako k Japoncům sushi. Skvělé je, že jeho prezentace v gastronomii má stále vzrůstající úroveň. Přibývají nové speciály, pozvolna se objevují i pivní sommelieři, stále více se věnuje pozornost snoubení piva s jídly. Moc se mi líbilo, když jsem poprvé viděl tabulku, kterou vypracoval David Petřík, manažer značkových restaurací Potrefená husa a zakladatel projektu Stella Artois Perfect Gastronomy Program. V ní radí, jakou odrůdu vína doporučenou k určitému jídlu lze plnohodnotně zaměnit pivním speciálem. To posouvá kulturu konzumace piva do nových sfér.

* E15: Byl jste předsedou poroty v českém šampionátu točení a servírování Stelly Artois. Jaké byly vaše dojmy z tohoto finále a čím vás soutěž osobně obohatila?

Jsem nadšený, že vyhrála mladá žena. Barbora Hebrová je nejen perfektní barmankou, ale i učitelkou angličtiny. To je dost neobvyklá kombinace. K tomu je půvabná, takže doufám, že okouzlí porotce i v New Yorku, kde bude naši republiku reprezentovat ve světovém finále. Výborně zvládla všech devět kroků točení a servírování Stelly Artois. Ten rituál považuji za velmi užitečný. Nejde jen o to, že zaručí hostovi plnohodnotnou kvalitu, ale zvyšuje i respekt ke značce. Také vnáší do konzumace emoce. Ty považuji v gastronomii za moc důležité.

* E15: Můžete už nyní prozradit, zda pivo bude hrát větší roli v příštím vydání Maurerova výběru Grand Restaurant 2010 než v minulých letech?

Nyní probíhají dva nezávislé audity devíti tisíc hodnocení celostátní ankety o nejlepší restauraci v České republice. A první výsledky naznačují, že se v žebříčcích objeví daleko více restaurací, kde pivo hraje důležitou roli.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Najznámejší pivný festival na svete – mníchovský Oktoberfest – má prívržencov aj v Košiciach. Stretli sa cez víkend.

V istom podniku sa rozhodli, že originálne pivo v litrákoch prenesú aj do metropoly východu. „Našim klientom čapujeme to isté pivo ako v Mníchove. Je to jantárové pivo Marzen, zreje od marca do októbra a má 13,7 stupňa,“ povedal prevádzkar Peter Škripko. Pivný festival robili prvýkrát. „Mal úspech. Podávali sme k pivu typické nemecké menu. Pečené prasiatka, klobásky.“ Štamgasti za litrové megapivo zaplatili 5 eur (150 Sk). V Mníchove zaň zaplatíte 8,50 eura (255 Sk).

Zdroj: Pluska.sk | Foto: Miro Vacula

Kromě již tradičních akcí bude lounské pivo podporovat například fotbalisty.

Lounský pivovar podporuje region, a to jak v oblasti kultury a sportu, tak i v neziskovém sektoru.

Dlouhodobě se značka Louny podílí na rozvoji celého regionu a přispívá k jeho rozvoji.

S radnicí města Louny každoročně spolupracuje na řadě kulturních akcí – k těm nejvýznamnějším patří tradiční letní hudební festival Letní lounské vábení a každoroční rozsvěcení vánočního stromu. Od příštího roku pak značky Louny rozšíří svůj záběr o sponzoring sportovních klubů, zejména FK Louny.

Značka Louny se přitom soustředí na perspektivní záměry, které podporuje dlouhodobě. U všech dosud podporovaných akcí je značka Louny připravena pokračovat ve spolupráci i v následujících letech.

Vedle již zmíněného Letního vábení patří k významným projektům v lounském regionu spolupráce s mosteckým Hipodromem.

Peníze jsou i na koně a dostihy

Zde již třetím rokem podporuje jeden z významných českých dostihových závodů, který se koná každoročně v červnu. Značka Louny také poskytuje prostředky na fungování zdejšího jezdeckého oddílu a na hipoterapii pro postižené.

Od vzniku lounského Memoriálu Karla Raise stojí pivovar Louny i u této akce, která letos oslavila již dvacáté jubileum. Série závodů v silničním běhu je určená zdravým i handicapovaným sportovcům a dala v roce 2003 vzniknout samostatnému mezinárodnímu klání v ruční cyklistice (závody vozíčkářů, kteří se pohybují na speciálně upraveném závodním vozíku s ručním pohonem) European Handbike Circuit. Od svého začátku je tento závod handicapovaných sportovců jako jediný v České republice součástí Evropského poháru handbiků a českými i zahraničními sportovci je označován za špičkovou událost sportovní sezony.

Oba sportovní podniky podpořilo pivo Louny více než 50 tisíci korunami.

Podpora zrakově postižených

Tak jako ostatní ústecké pivní značky rodiny Heineken, i Louny podporují Komunitní nadaci Euroregionu Labe. Letos putovalo na projekty Nadace celkem 110 tisíc korun. Přispěly například na konání několika osvětových a kulturních akcí pro nevidomé a zrakově postižené obyvatele Loun.

Peněžním darem podpořila značka Louny i provoz mostecké organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autorka: Kateřina Beute | Foto: Mirka Strnadová

Brazilsko-belgická společnost InBev (dříve Interbrew), po té co realizovala akvizici amerických pivovarů Anheuser Busch, je nucena prodat své dřívější investice ve střední a východní Evropě. Týká se to také pražského pivovaru Staropramen. Prodej pivovarů Inbev ve střední a východní Evropě by mohl dát vznik nové společnosti se sídlem v Praze.

Podle belgického deníku L‘Echo z 8. 10. 2009, který se odvolává na důvěrné zdroje, je jediným kandidátem na převzetí pivovaru Staropramen firma CVC. Jedná se o společnost, finanční fond se sídlem v Londýně specializovanou na nákup a prodej „zadlužených“ firem. V Belgii je známa mimo jiné svou účastí jako akcionář v Belgické poště.

Inbev prodává nejen pražský pivovar Staropramen, ale celkem 11 pivovarů v 7 zemích střední a východní Evropě. Proslýchá se, že společnost CVC angažovala celou řadu odborníků, kteří odešli z Belgického vedení firmy Inbev. CVC údajně nabízí za tyto pivovary 1,5 miliardy €, Inbev očekává 2,6 až 2,8 miliardy €.

Pokud bude transakce realizována, bude nutné vytvořit novou strukturu (společnost), která bude těchto 11 pivovarů řídit. CVC uvažuje, že sídlo této společnosti by mohlo být v České republice v Praze.

Jak Inbev, tak CVC se k celé transakci nijak nevyjadřují. Informaci je nutné proto brát s výhradou.

Zdroj: Businessinfo.cz | Autor: Zastupitelský úřad České republiky v Bruselu

Chuť kdysi věhlasného dvanáctistupňového preláta si nyní dokáže vybavit jen málokdo. Před půl stoletím pivovar převzali výrobci vína.

Mezi jednu z dominant pražských Nuslí lze bezesporu zařadit rozsáhlý areál bývalého pivovaru, který se rozkládá podél Botiče na prostranství mezi Křesomyslovou a Bělehradskou ulicí.

Při dnešním pohledu na chátrající soubor budov by se kolemjdoucímu ani nechtělo věřit, že zde v minulosti fungoval největší soukromý pivovar v Čechách. Jeho historie sahá až ke konci 17. století, ale největší rozmach zažil o téměř dvě stě let později.

Pivovar byl během své existence několikrát přestavován, takže znalci architektury zde naleznou barokní i klasicistní stavební prvky. Na své si přijdou především milovníci industriálních staveb. Poslední oprava proběhla před více než sedmdesáti lety.

Restaurace z Montrealu

Za první republiky stanul nuselský podnik na špičce českých průmyslových pivovarů. Příznivci zlatavého moku si pochutnávali na dvanáctistupňovém pivu Prelát a světlé výčepní Nuselské desítce. Nápoj se vyvážel do zahraničí, a to především na Východ. Pil se na Podkarpatské Rusi, v Polsku či v Rumunsku.

„Tatínek mi v dětství vyprávěl, že pivovarníci chladili preláta v Botiči. Z dospělosti si pamatuji výraznou chuť tohoto piva,“ vzpomíná s jistou nostalgií nuselský rodák Petr Janečka, který žije celý svůj život nedaleko bývalého pivovaru, u náměstí Bratří Synků.

Víno místo piva

Po řadě obchodních úspěchů čekala na provozovatele studená sprcha. V roce 1958 došlo k zestátnění pivovaru a už o dva roky později bylo pivo nahrazeno vínem. Areál převzaly vinařské závody.

Na konci sedmdesátých let minulého století se zdejší pivovarská zahrada proměnila v restauraci. A ne ledajakou! Česká restaurace ze světové výstavy EXPO 1967 v Montrealu byla po skončení akce demontována, převezena přes oceán a znovu postavena právě v areálu bývalého nuselského pivovaru. Na místě funguje dodnes.

Sláva Pražského sklepmistra

Nejznámějším vínem spojeným s Nuslemi byl Pražský sklepmistr. Bílé víno, které dosáhlo značné obliby, se netajilo orientací na nenáročné zákazníky, čemuž odpovídalo litrové balení a nízká cena.

Značku Sklepmistr si můžete dopřát i nyní dvacet let po listopadové revoluci. Na etiketě, která s drobnými obměnami vydržela dodnes, je skutečně tehdejší sklepmistr pan Josef Benda z nuselského závodu. Po vstupu Česka do Evropské unie, která zakazuje dávat do názvů místopisná označení, se víno přejmenovalo na Původní sklepmistr.

Chátrající objekt se dočká přeměny

Na přelomu tisíciletí projevili investoři zájem o celý komplex, ale nepochodili, neboť chtěli některé budovy zbourat. Část staveb byla před šesti lety prohlášena za kulturní památku, takže se zvýší nároky na jejich úpravy. To může případné další zájemce odradit.

Soubor budov nadále chátrá. V některých objektech sídlí nejrůznější provozovny, například pneuservis. Areál využívá několik firem také jako parkoviště pro svá auta.

Vinaři uvažují o tom, že přemění bývalý pivovar v polyfunkční areál, kam budou chodit hosté na nákupy i za občerstvením. Možná zde vznikne i několik bytů. Celý projekt by se měl začít realizovat zhruba do čtyř let.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Puci

Existují pivní festivaly, kam se lidé chodí nepokrytě opít a zařádit si. Palestinský Oktoberfest ovšem do téhle skupiny určitě nespadá. Dostat se do podroušeného stavu v arabské vesnici Tajbe by bylo opravdu společensky dost nevhodné, i když ji obývají křesťané. Zkušený pivař však může ve vší slušnosti i tady postavit pořádný komínek prázdných kelímků, a to za poloviční cenu oproti vychvalovanému Oktoberfestu v bavorském Mnichově.

Stovky starých i mladých, mužů i žen, Palestinců i cizinců. Tak vypadá složení návštěvníků festivalu v malebné vesnici s několika kostely na Západním břehu Jordánu. Na první pohled nedělní pohoda. Jak ovšem vysvětluje organizátorka Maria Chúríová, tak jako všechno na Blízkém východě i Oktoberfest má politický náboj.

"Festival má ukázat, že jsme úplně normální lidé a že chceme dělat věci, jaké se dělají jinde ve světě. Bohužel jsme obklopeni izraelskou zdí a ilegálními židovskými osadami. Takže cizinci přijíždějí na festival sem za námi. A nejenže si mohou dát pivo, ale také kupují místní produkty jako med, olivový olej nebo vyšívané výrobky. To je pro nás opravdu velká ekonomická vzpruha. Vždyť v Tajbe je padesátiprocentní nezaměstnanost," vysvětlila.

Jenže lidé se sem přišli hlavně bavit - u živé hudby, s masem na tácku a s oroseným kelímkem v ruce. Ujít si to nenechal ani reportér, který do Palestiny přiletěl kvůli Oktoberfestu až zpoza Atlantiku: "Jsem novinář na volné noze, pracuji v americkém Michiganu. Když jsem se dozvěděl o palestinském Oktoberfestu, oslovil jsem ve státech několik velkých pivních magazínů, jestli by nechtěly reportáž. V Americe se totiž vůbec neví o tom, že se v Palestině vaří pivo, natož o tomhle festivalu. Okamžitě po tom tématu skočily a vyzvaly mě, abych jim napsal článek o palestinské pivní kultuře."

Nutno říci, že o pivovaru Tajbe se ve světě neví z celé řady důvodů. 14 zaměstnanců tu ročně vyrobí pouhých 6000 hektolitrů piva. Jak mi vysvětlil ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý, je to tak málo, že Tajbe spadá se svým výstavem spíš mezi minipivovary v restauracích než do průmyslové výroby piva. Paní Chúríová ale jménem rodinného podniku zmiňuje i jiná omezení.

"Máme problémy dostat naše výrobky do světa. Palestinci nesmějí vyvážet přes své vlastní přechody a přístavy, bez izraelských omezení a byrokracie. Když posíláme do ciziny zásilku piva, musíme se často i šestkrát vydat do izraelského přístavu Ašdod, než tamní úředníci povolí export palestinského zboží," přiblížila.

Přesto pivovar zaznamenal dva drobné úspěchy. Pivo s etiketou Tajbe už se vyrábí v Německu. A přímo z Palestiny se vyváží až do Japonska, i když je ho tak málo, že mi paní Chúríová ani nechce prozradit, s kolika basami nebo sudy mohou ve východní Asii počítat.

"Japonci chtějí ukázat solidaritu s Palestinci a trvají na tom, že budou naše pivo dovážet. My jsme jim říkali, jak je to složité, ale oni prostě chtějí podpořit palestinskou ekonomiku," řekla.

Americký reportér chce evidentně také pomoci, protože ho vidím stále častěji u pípy. Lépe řečeno u pohledné výčepní. Duch víkendové kratochvíle asi nakonec vystihl nejlépe.

"Pivo je od toho, aby spojovalo lidi. Je úžasné, že se američtí pivaři dozvědí o festivalu v Tajbe. Tady vidíme popíjet jeptišky, mezi nimi si hrají děti s cukrovou vatou. Většina cizinců takhle Palestinu vůbec nezná. V novinách jsou o ní úplně jiné věci. Je důležité, aby Američané, Češi, Britové nebo Australané věděli, že Palestinci jsou pořád tady. A že jsou schopni vyrobit tohle skvělé pivo," dodal novinář.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Břetislav Tureček

Na konci německého pivního festivalu Oktoberfest se mnozí snaží zbavit opice nejen osvědčenými medikamenty, ale také čtením vtipné statistiky, kterou organizátoři každoročně vydávají.

A hned z prvních letošních čísel mnichovského Oktoberfestu je jasné, že oproti loňsku ubylo návštěvníků o pět procent (vloni šest milionů lidí, letos jen 5,7 milionů), ale piva se vypilo stejně (6,5 milionů litrů), takže konzumace na hlavu vzrostla.

Cena za litr piva vzrostla o šest procent na 8,60 eura. Cena nealko nápojů byla dokonce vyšší o deset procent.

Během festivalu zemřeli tři lidé, Australan, kterého přejel vlak, padesátiletý muž, který se zadusil vlastními zvratky, a Angličan, který se snažil močit z okna hotelu a nešťastně z něho vypadl.

Nechybí seznam ukradených věcí, mezi kterými je jedna dentální protéza, malý pes a toaster. Celkově je však odcizených či ztracených věcí méně než v předešlých letech. Vloni se ukradlo či ztratilo 4.400 osobních věcí, letos o 300 méně, z toho 1 250 kusů oblečení, 700 občanských průkazů a pasů, 420 peněženek, 320 mobilních telefonů a 75 fotoaparátů.

Prudce ale podle ředitelky festivalu Gabriele Weishäupl poklesl počet ukradených litrových pivních sklenic. Letos to bylo „jen“ 145.500 kusů, zatímco vloni 200 tisíc.

Na festivalu se také ztratilo 18 dětí, všechny však své rodiče nakonec našly.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Čas.sk

Investici za deset miliónů korun realizuje společnost Lindr v Sadové na Královéhradecku.

Firma, podnikající v oblasti pivního chlazení, tu dokončuje novou výrobní halu, sklady a logistické centrum.

„I letos počítáme s meziročním růstem výroby a prodejů o zhruba 30 procent a výrobní kapacity už nestačí,“ uvedl obchodní ředitel Martin Hladík.

Podle jeho slov přístavba závodu vytvoří i několik nových pracovních míst. Společnost nyní zaměstnává celkem 40 lidí a produkce chladicích zařízení letos překročí hranici 10 tisíc kusů při předpokládaném obratu 150 miliónů korun.

Lindr vyrábí profesionální chladicí zařízení pro velké restaurace s kapacitou až 200 litrů, ale i malé stolní kontaktní chladiče piva pro rodinné party kapacitou 15 litrů vychlazeného piva za hodinu.

„Zařízení se hodí na všechny typy sudů a je schopné vychladit pivo za pouhé tři minuty,“ upřesňuje Hladík s tím, že právě u malých rodinných chlazení dosahuje firma růstu poptávky. Tento trend vysvětluje Jiří Čížek z obchodního oddělení firmy rostoucí životní úrovní, kdy po nastěhování do nového domu většinou dojde na bazén a pergolu s grilem, kde se pořádají party. A k nim patří dobře vychlazené pivo.

„Navíc jestliže ještě před několika lety bylo malé chlazení poměrně velkou investicí, dnes se dá kvalitní zařízení koupit i za šest tisíc korun,“ dodal Čížek. Podle jeho slov je také stále víc zákazníků mezi milovníky vína, jimž chladicí zařízení udržuje stabilní teplotu nápoje.

Zdroj: Právo.cz

Na přehlídce světového designu Designblok 2009 představil český designér Jan Čapek svůj nejnovější produkt – Kozlův rohatý půllitr. Unikátní pivní sklenice je výjimečná především svým designem a výrobní technologií, při které dosahuje až třetinové úspory na hmotnosti. Kozlův rohatý půllitr je vyroben ve speciální edici 50 000 kusů, které budou ve spotřebitelské soutěži nabídnuty zákazníkům.

Kozel se vrací k tradičnímu tvaru půllitrů

„Velkopopovický Kozel je bezesporu jedna z nejtradičnějších značek na trhu a i nový design sklenice tomu odpovídá. Buclatý tvar těla je dále umocněn výrazným otevřeným uchem, které symbolizuje Kozlí roh. Tento soudkovitý profil, ač typicky pivařský a historií prověřený, dnes prakticky vymizel. I proto se k němu vracíme,“ vysvětluje jeho autor, designér Jan Čapek.

Půllitr je o třetinu lehčí než oproti běžným pivním sklenicím

Kvůli dosažení požadovaného tvaru, musel Velkopopovický Kozel přistoupit ke speciální výrobní technologii. Ta umožňuje snížit váhu půllitru o třetinu oproti běžným pivním sklenicím. Tím se ušetří jak hmota, tak energie potřebná pro výrobu jedné sklenice. Spotřebitelé zase ocení nižší hmotnost, lepší ergonomii a tudíž i snazší držení půllitru. Vývoj sklenice byl technicky náročný a kompletní proces od pilotních návrhů po sériovou výrobu trval téměř dva roky.

Limitovaná série 50 000 kusů jde do soutěže

Jeden z originálních půllitrů mohou zákazníci získat při zakoupení 40 piv Velkopopovický Kozel Světlý, Černý, 11° Medium nebo Premium. „Stačí, když na naši adresu zašlou symboly z podzátek a my jim sklenici doručíme na jejich adresu. Kromě sklenic se soutěží i o víkend ve sklárně, kde si výherci budou moci vyfouknout vlastní půllitr,“ vysvětluje brand manager Velkopopovického Kozla Luděk Baumruk.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Kdo není na Facebooku, jako by nebyl. Tohle rčení letos objevily také české pivovary. Malé, střední i velké. A nejde už jen o rozšířenou komunitní síť. Pivní reklamní spoty a další videa začali pivovarníci „sázet“ i na servery, jako je YouTube.

Masivní a drahou televizní reklamu tak zčásti začíná nahrazovat internet s cílovou skupinou mladších lidí.

Jen namátkou: Staropramen spustil nedávno ve své prezentaci mezi fanoušky na Facebooku pátrání po soudcích piva ukrytých po Praze, facebookoví fanoušci Heinekenu mohli soutěžit na internetu o nejvtipnější fotky a jejich popisky. Gambrinus využil mimo jiné na Facebooku svou promoakci „Věříme“ a zprostředkovává pivním a fotbalovým fandům komunikaci s oblíbenými sportovci. „Populární je i naše aplikace Pošli plzničku, ke které se už připojilo bezmála půl milionu uživatelů,“ pochvaluje si mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Na YouTube zas prezentuje svá videa různé kvality Gambrinus či menší průmyslový Pivovar Vyškov.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Miroslav Petr

Pivovar Bernard slibuje 80 litrů piva jako dárek každému hráči San Marina. Podmínka je jasná: sebrat alespoň bod Slovinsku ve středečním zápase, což umožní postup českému týmu. „Sanmariňané jsou stejně jako Italové na víno, o pivu nic moc netuší, ale rádi je v tom změníme,“ říká majitel pivovaru Stanislav Bernard. Stejnou nabídku dal Slovákům, pokud by porazili Slovince, což nevyšlo.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Varna pivovaru Starobrno, která byla vloni v září slavnostně uvedena do provozu po rozsáhlé rekonstrukci, uvařila za srpen a září více než 23 milionů půllitrových piv. Toto číslo nepřineslo radost jen konzumentům a starobrněnským pivovarníkům, ale také jedinému vítězi, který díky svému správnému odhadu ve spotřebitelské soutěži Starobrněnské žně vyhrál Volkswagen California.

Varna, v níž bylo 23 milionů půllitrů v průběhu dvou měsíců uvařeno, prošla v letech 2007 až 2008 rozsáhlou rekonstrukcí, která navázala na předcházející modernizace, jež přinesly nové technologie fermentace, filtrace i stáčíren. Rekonstrukce probíhala za provozu a byla jedinečná tím, že varna zůstala mimo provoz pouhých 21 dní. Po roce plného provozu shrnuje klady nové varny manažer starobrněnského pivovaru, Tomáš Pluháček, takto: „První rok činnosti varny hodnotím velice pozitivně. Podařilo se nám dosáhnout zlepšení denního výkonu a to až o téměř neuvěřitelných 50%, při dodržení všech technologických parametrů a receptur, úspora tepelné energie dosahuje přibližně 30%, provoz je ekologičtější a ještě je na něj radost pohledět.“

Princip tipovací soutěže zaměřené na množství uvařeného piva byl následující, každý kdo si v období srpna a září dal 2 točená Starobrna měl možnost soutěžit a třikrát vyhrát prostřednictvím stíracího losu, který obdržel v jedné z 1500 provozoven zapojených do této akce. Z losu se dozvěděl kód, který společně s odpovědí na soutěžní otázku („Kolik 0,5 litrových piv značky Starobrno, zaokrouhleno na stovky, uvaří nová varna v pivovaru Starobrno za srpen a září 2009?") odeslal smskou. Rozdáno bylo všech 80.000 garantovaných cen, které právě míří ke svým výhercům. Každý den byla navíc na webu vyhlášena tzv. šťastná chvilka. Odesílatel sms, která přišla nejrychleji po jejím vyhlášení, vyhrál kompletní párty sadu, která obsahovala 50 l sud Starobrna, 5 kg masa, dřevěné uhlí, kelímky, zapůjčení slunečníku, stolu i s jejich dovozem až na místo určení. Nejdražší cenu v historii Starobrna, nový VW California v hodnotě 1,5 milionu Kč, vyhrál nejpřesněji tipující soutěžící.

Tím se stal David Novák z Třebíčska, který se svým tipem 23 012 345 půllitrů Starobrna nejvíce přiblížil skutečnému počtu uvařených piv, které bylo 23 013 100. David Novák soutěžil průběžně od 8. srpna až do konce soutěže, za tuto dobu odeslal celkem 57 tipovacích sms zpráv a kromě hlavní ceny vyhrál ještě 8 cen garantovaných. Soutěžil z brněnské provozovny Pivní sklep na Úvoze 39.

Pavel Slavík, Trade Marketing manažer skupiny Heineken Česká republika pro segment horeca, k této promotion říká: „Cílem této soutěže je zvýšení objemů prodeje a podpora loajality konzumentů naší značky Starobrno.“ Ohlasy a zájem spotřebitelů, kteří za dva měsíce odeslali neuvěřitelných 654 000 sms zpráv potvrzují, že akce svoje cíle naplnila.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Ředitel pivovaru v Kácově David Hořejší bude odpovídat čtenářům v online rozhovoru Kutnohorského deníku v pátek 16. října od 11 do 12 hodin.

Jak se daří v současné době malým pivovarům? Neobává se majitel kácovského pivovaru, že ho stihne podobný osud jako pivovar v Kutné Hoře? Jak těží kácovský pivovar ze své polohy těsně u řeky Sázavy? Daří se prodávat pivo i v zimním období? Jak velké nebezpečí pro provoz znamenají časté povodně?

Dotazy můžete pokládat ZDE...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Ondřej Dvořák | Foto: Luboš Hájek

Po 300 letech skončila ve Znojmě výroba piva Hostan. Technologie jsou pryč. Patriotům Hostan přestává chutnat, přecházejí na jiná piva.

Smutní bývalí zaměstnanci, naštvaní štamgasti, rozhození číšníci, kterým pivaři často a zbytečně spílají. V hospodách, restauracích i barech se v poslední době točí jen a jen okolo Hostanu, jehož výrobu společnost Heineken přesunula ze Znojma do Brna.

„Tohle není Hostan, ten póvl si odnes. Dej mi raději lahvovou Plzeň!“ rozčiloval se Josef Kučera ze Znojma. Mezi štamgasty je ve své hospůdce považovaný za znalce piva.

Spolu s ostatními milovníky piva se Kučera už pomalu smiřuje s tím, že Hostan přestane pít. „Tohle je fakt hrůza. Podívejte se třeba na tu pěnu. Do tří minut je pryč. Zajímavý taky je, že hospodský dostane várku a půlka je dobrá a půlka špatná. Co to má znamenat?“ zlobil se pivař. Vrchní jen nervózně klopí oči. Zda bude i v budoucnu točit kdysi oblíbený Hostan, neví.

Zlomení kvůli ukončení výroby piva ve Znojmě jsou i bývalí zaměstnanci. „Pracoval jsem v pivovaru patnáct let. Nakonec mě propustili. Teď jsem už čtyři měsíce bez práce,“ řekl Marek Dobiáš.

Zaměstnanec Hostanu zná pivovar, jako své boty. „Nastoupil jsem jako brigádník a prošel jsem prakticky celým pivovarem od sklepa přes spilku až na varnu,“ přiblížil Dobiáš. Sám se považuje za patriota znojemského piva.

Nejistotu z budoucnosti začal Dobiáš vnímat už před šesti roky. „V okamžiku, když to eseróčko prodalo Brnu, začaly se dít špatné věci. Například úpravy technologií. Navíc zaměstnanci velmi citlivě vnímali nejistotu dalšího vývoje ve firmě,“ uvedl bývalý zaměstnanec pivovaru.

Někteří majitelé hospod dokonce přešli k jiným pivovarům. „Chlapi přestali Hostan pít. Prostě mi ho odmítali. Proto jsem před čtrnácti dny po konzultaci s dealerem přešel na jihlavské pivo,“ potvrdil hostinský jedné z kuchařovických hospod. Dodal, že nedávno musel také reklamovat jednu várku. „Nemělo to vůbec pěnu,“ řekl hostinský.

Co bude v areálu, který pivovar využíval, není zatím jisté. „Výroba je definitivně ukončena a v objektech je jen ostraha a několik lidí, kteří zde uklízejí. Společně s vedením znojemské radnice pracujeme na expertní studii, která by řešila využití budov také s přihlédnutím k blízkosti rotundy. S městem jednáme, studie je na stole, zatím však více nemohu sdělit,“ informovala mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Z pivovaru podle slov mluvčí zcela odešlo čtyřiadvacet zaměstnanců. „Ti neměli zájem o žádnou námi nabízenou pozici a využili našeho kompenzačního balíčku. Jedna žena přešla do distribučního skladu v Těšeticích, jeden zaměstnanec pracuje v Brně a jednomu jsme zprostředkovali práci jinde,“ zakončila Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Dalibor Krutiš | Foto: David Grossmann

Do pivovaru v Hanušovicích na Šumpersku se dnes sjeli nositelé příjmení Holba a Šerák. V pivovaru totiž vyrábějí pivo tohoto jména a letos jim pivovarníci připravili slavnostní výlov pivovarských rybníků.

Letos přišlo na výlov šedesát Holbů a devatenáct Šeráků. „Pivo je nápojem přátelských setkání a z toho vznikla myšlenka uspořádat sraz jmenovců našeho piva. Chceme, aby se také Holbové a Šeráci stali součástí velké rodiny příznivců ryzího piva z hor a poznali tradici výroby piva v našem kraji,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Hlavním bodem programu byl výlov pivovarského rybníka, který pro pivovar zajišťují kromě pár pivovarských dobrovolníků rybáři ze Zábřehu.

Dříve byly rybníky v pivovarech zdrojem ledu, který se využíval při chlazení ve výrobě. S vývojem moderních technologií byly většinou zrušeny, takže dnes je možné vidět je jen zřídka. Ty v Holbě jsou nedílnou součástí koloritu pivovaru a současně pomáhají zachovat ekologickou rovnováhu krajiny.

Pivovarský výlov rybníka odstartoval podzimní výlovy rybníků, další se na Šumpersku koná v Šumvaldu 24. října.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Pivovarnictví na západním břehu Jordánu není jednoduchou cestou k velkým výdělkům. Velkou většinu obyvatel palestinských území tvoří abstinující muslimové. Dovoz surovin komplikují izraelská bezpečnostní opatření. Propagovat palestinské pivo zákazníkům v Izraeli také není jednoduché, píše britský Guardian.

Přesto pivovar Taybeh vyrábí každý měsíc tisíce lahví ležáku. Minulý víkend pořádal ve stejnojmenné vesnici na východ od Jeruzaléma každoroční Oktoberfest, který nalákal asi deset tisíc návštěvníků. Ve vesnici společně popíjeli zahraniční turisté i Palestinci a Izraelci.

Pivovar se zrodil v období optimismu, které následovalo po uzavření mírových dohod z Osla v polovině devadesátých let. Umírnění na obou stranách doufali, že desetiletí trvající konflikt se blíží ke konci.

Nadím Choury žil dlouhá léta v americkém Bostonu, kde se naučil vyrábět pivo v podmínkách malého pivovaru.

Jeho rodina ho v devadesátých letech nalákala zpátky domů a v roce 1994 investovala jeden a půl milionu dolarů do založení pivovaru.

Nealko jako pojistka

Žádná banka ani rozvojová organizace totiž na projekt nechtěla poskytnout půjčku. „Banky a nevládní organizace si myslely, že stavět na muslimském území pivovar je šílené," říká Choury. „Teď si ale myslím, že bylo štěstí, že jsme od nich nic nedostali," dodává.

Během druhé palestinské intifády na konci roku 2000 totiž produkce prakticky ustala. Pivovarníci museli propustit spoustu zaměstnanců, ale protože neměli žádné dluhy ani hypotéku, firma nezkrachovala. „Mnoho mých přátel přišlo o podniky, protože jim nemovitosti zabavila banka," vzpomíná Choury.

Nyní je alespoň na západním břehu bojů daleko méně a pivovar je v plném provozu. Kromě tří druhů ležáku vyrábí od léta i nealkoholické pivo Taybeh Halal, které chce pivovar prodávat mladým Palestincům.

Pivovar nepoužívá kromě vody žádné místní suroviny.Částečně jde o snahu rozšiřovat počty zákazníků, částečně má nový produkt zajistit odbyt v případě další eskalace násilí. „Pro případ, že se něco stane, dojde ke změně prostředí nebo politické situace," vysvětluje majitel pivovaru.

Vesnice Taybeh je převážně křesťanská, Chouryho rodina patří k řecké pravoslavné církvi. Počet palestinských křesťanů však klesá. Více lidí z vesnice nyní bydlí v americkém Michiganu než v Taybehu.

Křehké pivo na slunci

Pivo je překvapivě populární v Japonsku a vyrábí se také v Německu. Téměř všechny suroviny pocházejí ze zahraničí. Chmel dovážejí do Taybehu z Bavorska a České republiky, kvasnice z Londýna a sladový ječmen z Belgie a Francie. Majitel se chlubí, že to jsou společně s vodou jediné používané suroviny. „Většina masově produkovaného piva má v sobě tak deset různých chemikálií, hlavně kvůli zvýšení trvanlivosti. My se držíme Německého zákona čistoty piva z roku 1516 a používáme jen čtyři suroviny."

To ale přináší kvůli politické situaci další komplikace. I když je vesnice Taybeh jen několik minut jízdy od Jeruzaléma, dodávky piva musí projít checkpointem v Tarkumji u Hebronu, kam se dodávka dostane asi tak za dvě hodiny. Tam vojáci auta prohledávají a pivo se překládá na izraelská nákladní auta. Celý proces trvá několik hodin, během kterých stojí pivo na slunci, což může vzhledem k nepřítomnosti konzervačních látek vést k znehodnocení celé várky. „Moje pivo je dost křehké. Nemůžu si dovolit ho nechat sedět na sluníčku," říká Choury.

Sám má nejen americký pas, ale také Izraelem vydaný průkaz obyvatele západního břehu Jordánu. Proto musí mít ke vstupu do Jeruzaléma zvláštní povolení. To mu umožňuje vstoupit do města jen přes určený checkpoint, a to pouze pěšky. Nesmí tam zůstat přes noc a povolení musí obnovovat každý měsíc.

Pivovar dříve dovážel z Evropy i lahve, dodávky ale často měly ohromné zpoždění, a tak přešel na izraelské výrobky. Choury by chtěl vyvážet víc nealkoholického piva do arabského světa, naráží ale na velké množství překážek. Například Jordánci na ochranu svého pivovarnictví nasazují závratně vysoká dovozní cla. Podobné překážky obchodu rozdělují většinu arabských zemí.

Ekonomická situace se ale mírně zlepšuje na samotném západním břehu Jordánu. „Poptávka prudce vzrostla," říká majitel pivovaru. „Pokud se zlepšuje bezpečnost a přichází prosperita, lidé více slaví," dodává. Jeho čtyřiadvacetiletá dcera Madíz je ve vedení rodinného podniku a jednoho dne má celý pivovar převzít.

„Lidé nevěří, že něco jako pivo Taybeh se v Palestině vyrábí," říká podnikatel. „Ve zprávách vidí jen násilí, bomby a povstání. Snažíme se to změnit a ukázat světu, že dokážeme žít se svými sousedy v míru. Jsme lidské bytosti a máme právo si užívat života. Bojů už bylo dost a dost."

Zdroj: Týden.cz

Správný hospodský by měl každý den po skončení čepování propláchnout pivní vedení. Na tom se shodují pracovníci firem sanitujících pivní vedení. Včera se v Plzeňském Prazdroji uskutečnilo jejich setkání.

Sanitaci, která se skládá z důkladného vymytí a dezinfekce, by pak podle odborníků mělo sanitační zařízení absolvovat maximálně jednou za čtrnáct dní. „Ne všechny hospody v Plzni to ale dodržují. Některé to nechávají i déle než měsíc. Ale na druhou stranu jsou i podniky, kde na to hodně dbají a chodíme k nim každý týden,“ říká Martin Borowski, který se sanitaci věnuje.

Na to, zda jsou či nejsou pivní trubky zanesené nečistotami, má vliv i délka vedení. „Samotné čištění trvá dvacet minut. Používá se k němu dvouprocentní chemický roztok. Po skončení se samozřejmě zařízení musí důkladně propláchnout vodou,“ vysvětluje další ze sanitačních techniků Jiří Fišer.

Pokud se pravidelná údržba neprovádí, na pivu je to hodně znát. „Nevytvoří se na něm pořádná pěna a chuť má dozvuky, které k ní v žádném případě nepatří,“ dodává Fišer.

Kromě sanitace je pro správné podávání piva důležité také načepování. To by měl výčepní provádět po skle, kdy je sklenice nakloněna pod úhlem 45 stupňů. Načepované pivo ve skle by mělo mít teplotu sedm stupňů Celsia. „Skladovat by se mělo v teplotě od osmi do patnácti stupňů Celsia. U piva tankového, o které se musí více pečovat, je to pak maximálně do deseti stupňů Celsia,“ sděluje Jan Krátký z Plzeňského Prazdroje, který má na starosti kvalitu čepování piva v hospodách.

Péče o zlatavý mok se podle něho v poslední době v hospodách znatelně vylepšila. „Pomohla tomu i různá školení a také zvyšující se konkurence mezi hostinci. Když si někdo dá někde pivo, které není dobré, má spoustu možností, kam jinam jít,“ dodává Krátký.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Již desáté ocenění z domácích a zahraničních soutěží získalo krušovické pivo. V soutěži České pivo 2009 byl v kategorii ležáků vyhodnocen jako třetí nejlepší zdejší Jubilejní ležák. Soutěž vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven.

„Je skvělé, že naše krušovické pivo v letošním roce boduje na každé soutěži, do níž bylo přihlášeno,“ uvedl Tomáš Kosmák, manažer a vrchní sládek krušovického pivovaru.

Jubilejní ležák je pivem vařeným podle historických receptur krušovických sládků. Tento extra hořký ležák je podle Kosmáka typický výraznou, ale současně velmi příjemnou, dlouho doznívající hořkostí, kterou mu dodávají vybrané české odrůdy chmele.

Do soutěže podalo přihlášku celkem 53 piv ve 4 kategoriích. Nejvíce přihlášených bylo 21 světlých ležáků, v kategorii světlá výčepní piva se přihlásilo 16 druhů. „Zvláštností této soutěže je, že se jedná o dvoukolovou soutěž, což posiluje objektivitu hodnocení,“ uvedl Jan Veselý z Českého svazu pivovarů a sladoven.

Mezi nejoceňovanější piva z Krušovic se letos díky zisku několika trofejí zařadil právě Jubilejní ležák a krušovický Mušketýr. Hvězdou mezi tmavými pivy je i pivo Krušovice Černé, jež bylo v Londýně vyhodnoceno jako nejlepší pivo svého druhu na světě.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Navýšení spotřební daně u alkoholu, plánované od příštího roku, může přinést Kácovskému pivovaru podle slov jeho ředitele Davida Hořejšího velké ekonomické problémy.

„Zvažujeme zdražení piva hned od ledna příštího roku. O kolik přesně, to zatím nevíme. V současnosti pracujeme na finanční analýze,“ informoval ředitel Hořejší. Pivovar se ale bude, podle jeho vyjádření, snažit ceny kácovského piva Hubertus navýšit jenom o minimum, aby tolik nezatížili konečného spotřebitele.

Zvýšení daně se údajně dotkne nejvíce právě malých pivovarů. A to hlavně těch, které mají dlouhodobé smlouvy s různými řetězci a nebudou tedy moci přiměřeně zvýšit stávající ceny.

Také někteří kutnohorští hostinští už nyní avizují zvýšení cen zlatavého moku, odlivu svých zákazníků v důsledku nárůstu cen piva se ale příliš neobávají.

„Schválení balíčku úsporných opatření včetně navýšení spotřební daně považuji za rozumné a potřebné. Cena piva pro naše zákazníky není prioritou. Chodí k nám proto, že se u nás cítí dobře a chutná jim,“ uvedl jednatel společnosti Dačický Pavel Cikner. Hostů podle jeho slov Pivnici Dačický neubude, ani když se cena piva zvýší.

Úbytku zákazníků se neobává ani hostinský z restaurace U Zlatého lva Bedřich Vágner. „Jestliže zvýší ceny pivovar, budeme nuceni je zvýšit i my. Hostů ale bude pořád stejně,“ myslí si Vágner.

Místo točeného si koupí lahvové

Od roku 1993 točí pivo v hostinci U České koruny majitelka Andrea Neslingerová. Dačického desítku tehdy prodávala za čtyři koruny. „O zvyšování spotřební daně za alkohol a cigarety vím, ale ceny piva ani tvrdého alkoholu neplánuji zvyšovat. Vždyť cena za pivo v dnešní době už je i tak velmi vysoká,“ konstatovala Neslingerová.

Koneční konzumenti mají o cenách piva jasno. „Jestli v restauracích bude pivo drahé, raději si domů koupím lahvové,“ prozradil Michal Kubát z Kutné Hory. Jiné řešení by v případě vysoké ceny piva zvolil Karel Pompl ze Šestajovic. „Dal bych si klidně i pivo za třicet korun, ale nebylo by jich už tolik, třeba pouze dvě,“ uvedl.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autorka: Irena Brandejská

Vláda chce kvůli úsporám v rozpočtu zvýšit daně z piva. Některé malé pivovary na jižní Moravě může zdražení zlikvidovat.

Která vláda zdraží pivo, padne, říkával Haškův voják Švejk. Úřednický kabinet premiéra Jana Fischera ale o volební hlasy nehraje, a tak si může dovolit zvýšit o více než třetinu spotřební daň na oblíbený alkoholický nápoj. Malé pivovary, které na jižní Moravě převládají, z toho mají obavy. Pivo může od příštího roku podle některých z nich zdražit až o čtyři koruny.

Součástí vládního balíčku, který ještě musí schválit senát, je i zvýšení daně z přidané hodnoty z devatenácti na dvacet procent. „Zvýšení sazeb je poměrně drastické. Musí se promítnout do výsledné ceny piva,“ prohlásila mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Například za půl litru desetistupňového piva odvedou pivovary státu necelé dvě koruny. Tedy asi o padesát haléřů více než dnes. Menší výrobci sice mají úlevy, ale zase větší náklady. „Výrobní cena se nám kvůli zvýšení daní zvedne až o dvě koruny. Zákazník může v restauraci zaplatit až o čtyři koruny více,“ tvrdí majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Spotřební daň je navíc vyšší u silnějších piv, protože se násobí procentem původní mladiny.

Pivovary zatím nedokážou přesně říct, o kolik nakonec zdraží, nebo jestli vůbec. „Rozhodneme se až podle konkurence,“ uvedl například ředitel Pivovaru Vyškov David Kaprál. Dlouhodobé smlouvy s obchodními řetězci většinou neumožňují menším výrobcům ceny změnit. „Velké pivovary mají dostatečnou sílu, aby kontrakty podle potřeby upravily. Ty malé si musí zvýšené náklady kompenzovat zdražením točeného piva. Tam, kde je konkurence silná, mohou některé pivovary dokonce zaniknout,“ upozornil ekonom Karel Pospíšilík.

Někteří malí výrobci ale už dopředu avizují, že raději zachovají současné ceny. „Teď se nám daří, vyšší daně proto utáhneme takříkajíc z vlastní kapsy,“ ubezpečil majitel brněnského minipivovaru U Richarda Petr Kobzík. Stejně tak zdražení neplánuje ani další brněnský pivovar Pegas.

Na vyšší ceny piva se musí připravit hosté v restauracích. „Nic jiného, než jít s cenou nahoru, nám ani nezbude. Pivovary zdražují na konci každého roku, tak počkáme, s čím přijdou letos. Že přijdeme o hosty, se nebojím, většinou si toho ani nevšimnou,“ řekl například Richard Hošek z brněnské Středověké krčmy. Jasno mají i pivaři. Vyšší cena jen od popíjení neodradí. „Zdražování se mi nelíbí, ale rozhodně na pivo nezanevřu,“ prohlásil Petr Kalina z Brna.

Zatímco pivovarníci se proti zvyšování daně bouří, v klidu zůstávají vinaři. Jich se opatření netýká. Podle některých odborníků je to chyba. „Spotřebu vína v Česku v posledních letech pokrývá hlavně dovoz. U piva je to naopak. Pokud politici chtěli podpořit český průmysl, neměli daň měnit,“ uvedl Pospíšilík.

Chystané zvýšení spotřební daně u piva je první od roku 1995. „V důsledku inflace se tak podíl spotřební daně na celkové ceně piva podstatně snížil,“ doplnil zástupce mluvčího ministerstva financí Jakub Haas. Vláda očekává, že změnou získá do rozpočtu přes miliardu korun.

Zdroj: Hodonínský deník.cz | Autorka: Lucie Šimůnková