Doba konání: denně po předchozí objednávce. Délka exkurze: 60 minut včetně ochutnávky. Více zde ...

Exkurze se běžně nenabízí, ale po dohodě lze domluvit prohlídku spojenou s ochutnávkou a s výkladem sládka (většinou mezi 14 - 17 hodinou).

Exkurze se nabízí pouze pro skupiny, individuální návštěvníci mají možnost si prohlédnout pivovar s muzeem a pivním obchodem po celou otevírací dobu (12-22).

Vzhledem k velikosti pivovaru je možné dělat prohlídky maximálně pro dvacet osob najednou, minimální počet není určen.

Exkurze probíhají vždy po telefonické dohodě nebo dohodě přes email.

Standartní exkurze je určena hlavně pro organizované skupiny, pokud je ale přítomen pan sládek či pan majitel lze se domluvit i na místě.

Exkurze probíhají následovně, zhruba 15 min. trvá výklad o historii a charakteristice piva i pivovaru obecně, dalších cca 15 min. se hosté seznamují s postupem výroby piva v minipivovaru.

Délka exkurze však vyplývá hlavně ze zájmu účastníků.

Cena exkurze je 50,- Kč/os., s ochutnávkou dvou piv 0,25 l - 110,- Kč/os. Při konzumaci se prohlídka neúčtuje.

Ne vždy je to z provozních důvodů možné, ale většinou jsou připraveni vyhovět všem zájemcům.

Pondělí až pátek v 10 – 16 hodin.

Prohlídka pivovaru, videozáznam, ochutnávka piva, suvenýr.

Sobotu a neděle je možná pouze na objednávku a je exkurze podmiňována konzumací v restauraci.

Minimální počet 10 osob. Cena 160 Kč za osobu

S odborným výkladem. Vhodné pro skupinu 18 – 20 osob.

Délka trvání cca 20 minut. Cena prohlídky 60 Kč/ osobu.

Ale pouze jako doplňková služba pro hosty, kteří mají objednané stravování nebo jiné služby (společenské události).

I tak je exkurze možná pouze buďto na základě předchozí dohody nebo bez záruky podle momentálních provozních možností.

Exkurze v češtině stojí 50 Kč, v cizím jazyce (nutno dohodnout) 100 Kč.

V každém případě doporučují vše dohodnout na telefonním čísle 296 216 666 nebo e-mailem na pivodum@iol.cz

Sklárna v Harrachově vyrostla již v roce 1712. O padesát let později se stala – a to na další dvě stovky let – vlastnictvím rodu Harrachů. Luxusní nápojové sklenky, mohutné křišťálové lustry a především v zahraničí oblíbené sklo dekorativní v ní vznikají dodnes.

A to zásadně tradiční ruční prací! Zásluhu na tom má sklář František Novosad, původem z Nového Boru, který druhou nejstarší sklárnu v Česku i střední Evropě v červenci 1993 zakoupil. Posléze ji otevřel i veřejnosti.

Doslova ke sklárně přistavěl restauraci a minipivovar. Usednete-li za stůl v pivovarské restauraci, nabídne se vám výhled přímo do haly sklářské hutě. Chcete-li ovšem sklářům nakouknout přímo pod ruce, můžete se vydat na exkurzi s průvodcem. Spatříte tak brusírnu z roku 1895, dodnes poháněnou vodní turbínou. Horko vás polije v blízkosti dvou pecí, úžas přepadne při pohledu na um současné generace harrachovských sklářů.

Lahodné pivo

Teprve pak přichází ten správný čas na ochutnávku místního piva. Je zdravé, kvasnicové a nefi ltrované, vaří se třikrát týdně ve třech variantách – osmistupňové huťské, dvanáctistupňový Františkův Ležák, který určitě vznikl na počest pana majitele Novosada, a třináctistupňový tmavý Čerťák, jenž je jistojistě věnován známé harrachovské hoře.

Jedno pivo gratis

Nabídka firmy Novosad a syn ale ještě není zdaleka u konce. V muzeu čeká největší sbírka skla na českém území, jež připomene i ty nejzajímavější kousky z éry hrabat Harrachů.

Pokud zatoužíte po skleněném dárku, můžete navštívit hned dvě prodejny skla. Jedna z nich je dokonce samoobslužná. Rozhodnete-li se utratit pět set korun, pokladní z této sumy odečte výši vstupného za exkurzi ve sklárně. Dospělí za prohlídku provozu v délce pětačtyřiceti minut zaplatí šedesát korun, v nichž je i jedno pivo gratis.

Děti na kvasnicový mok nárok nemají, vstupenka pro ně totiž stojí pouhou desetikorunu. Nedivme se, že sklárna Novosad a syn, jež nabízí i lůžka v ubytovně, je nejnavštěvovanější památkou široko daleko. Ochutnejte lahodné kvasnicové pivo v harrachovské sklárně. (Deník)

Na prázdnej ploche bývalého michalovského pivovaru by malo stáť do konca roka moderné nákupné centrum s názvom Zemplín Market Michalovce. Nákupné stredisko vyrastie na ploche viac ako 7,5-tisíc m2. Otvoriť by ho mali v novembri 2007. Výstavbu zabezpečuje spoločnosť Minag, a. s. V stredisku bude priestor pre 50 predajní s rôznym sortimentom a v jeho okolí parkovacia plocha pre 300 áut.

Spoločnosť Spiller Farmer, s. r. o., ktorá sa zaoberá prenájmom nehnuteľností, v týchto dňoch oslovuje viaceré podnikateľské subjekty v regióne Zemplína, ktoré by mohli po dokončení centra v nákupnom stredisku pôsobiť.

Prázdna plocha v centre mesta tak po viac ako štyroch rokoch opäť ožije. Michalovský pivovar sa v roku 1999 dostal do konkurzu. Kúpila ho košická akciová spoločnosť Minag. Pivovar nebol konkurencieschopný ani na domácom trhu a hoci sa noví majitelia snažili o jeho reprofiláciu, zahraniční investori o investíciu prejavili iba minimálny záujem. Spoločnosť sa preto rozhodla v roku 2002 budovy vo vyše trojhektárovom areáli zlikvidovať. Búracie práce boli tak definitívnou bodkou za takmer 140-ročnou existenciou michalovského pivovaru. Z pôvodných stavieb tu zostala iba dvojposchodová budova v blízkosti cesty, v ktorej bude zdravotné stredisko.

Podľa predstaviteľa firmy Martina Magulu bude v priestoroch nákupného centra doplnkový sortiment už vedľa stojaceho Kauflandu. Nové centrum by malo vytvoriť pracovné príležitosti pre približne sto ľudí. Pôjde o jednoposchodovú budovu. Na prízemí bude priestor pre 24 obchodných jednotiek - predajní a na 1.poschodí pre dvadsaťšesť. (Korzár)

Od 2. apríla 2007 sa môžu spotrebitelia na celom Slovensku stretnúť s novou tvárou piva TOPVAR. Nové logo, etiketa, fľaša, plechovka či prepravka sú súčasťou procesu znovuuvedenia značky na slovenskom trhu. Plánovaná je reklamná kampaň, ktorej súčasťou sú billboardy, printové reklamy, TV spoty a BTL aktivity. Pivovary Topvar, a. s., veria, že značka Topvar má potenciál stať sa najobľúbenejšou značkou na slovenskom trhu.

Pivo Topvar prichádza na trh s novým vzhľadom. Od apríla sa môžu spotrebitelia v obchodoch stretnúť s novým logom piva, s novými fľašami, prepravkami i plechovkami. Tento deň je zároveň štartom reklamnej kampane, ktorá sa zameriava na znovu uvedenie piva Topvar - obľúbeného v jeho domácom regióne, ako aj na celom slovenskom trhu. Ide o prvú veľkú marketingovú ofenzívu od vytvorenia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., 1. januára 2007.

Ústredným mottom uvádzacej kampane je – "To podstatné je vo vnútri". Podstata kampane je v jej jednoduchosti. Nehovorí o tom, čo je pre nás dobré, ale skôr nás pozýva objaviť samotný Topvar. Prvá časť kampane prezentuje pivo Topvar v jeho novom šate. Ďalšia časť prvej "reklamnej vlny" príde s majstrovstvami sveta v hokeji koncom apríla v Moskve, keďže Topvar je oficiálnym partnerom slovenskej hokejovej reprezentácie.

Pivo Topvar bude na trhu v nových fľašiach, ktoré už používa spoločnosť pre značku Šariš. Výhodou týchto fliaš je, že sú zhruba o 20 % ľahšie ako NRW fľaše, pritom sú ale pevnejšie a odolnejšie voči rozbitiu. Zmena šatu značky Topvar podporuje filozofiu, že obal musí odrážať a podporovať kvalitu produktu, ako aj charakteristiky a hodnoty, ktoré ponúka spotrebiteľovi. Nové logo Topvar, ktoré na jednej strane odráža tradičné pivné prvky a na strane druhej zmodernizovaný, viac dynamický dizajn, predstavuje správnu rovnováhu tradičnosti a modernosti. TOPVAR zostáva originál slovenským pivom, ktoré sa pripravuje podľa pôvodnej receptúry v troch variantoch (Topvar 12% Premium, Topvar 10% Tradičné a Topvar Tmavý).

"Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s., je síce formálne mladá, ale naše značky majú na Slovensku dlhú tradíciu," hovorí Olimpia Osinska, riaditeľka marketingu spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. "Táto tradícia a vysoko kvalitné produkty sú základom budovania značiek. Veríme, že so skúsenosťami a znalosťami SABMiller sme schopní portfólio našich pivných značiek úspešne rozvíjať. Topvar nie je prvá značka využívajúca medzinárodné skúsenosti SABMiller, ale je to pre nás na Slovensku značka veľmi dôležitá. V rámci etapy znovuuvedenia dávame novú tvár skvelému produktu. V ďalšej fáze budeme budovať imidž značky atraktívny pre našich spotrebiteľov." (TASR)

Okolo dvoch miliárd korún vynaloží spoločnosť Global Group na výstavbu polyfunkčného komplexu Cassovar v Košiciach, ktorý bude stáť na mieste niekdajšieho rovnomenného pivovaru blízko historickej časti mesta. Dnes na stavbe slávnostne odhalili a poklepali základný kameň. Ako povedal predstaviteľ spoločnosti Global Group Miroslav Marynčák, dnešný deň, keď sa začína výstavba komplexu, je symbolický, lebo pred stopäťdesiatimi rokmi na tomto mieste položili základný kameň pivovaru. Výstavba komplexu, ktorý patrí čo do rozsahu medzi najväčšie investície nielen v Košiciach, ale aj na Slovensku, potrvá do konca roka 2010.

Dominantnou komplexu bude starý pivovarský komín, ktorý sa investor rozhodol ponechať na mieste a ešte zvažuje jeho využitie. „Zrekonštruujeme aj historickú administratívnu budovu, ktorá bola postavená pred 150 rokmi. Pri búracích prácach sme objavili aj štyri staré klenbové pivnice, ktoré chceme tiež zrekonštruovať. Takže symbolická pamiatka na starý pivovar ostane zachovaná,“ povedal Marynčák.

Ako uviedol Marynčák, v komplexe bude 400 nadštandardných bytov, hotel s 250 lôžkami, administratívna budova pre približne tisíc ľudí, kongresové centrum, obchody, reštaurácie a podzemné parkovisko s kapacitou 1 000 miest. (Sme)

Za posledných zhruba pätnásť rokov miznú na Slovensku pivovary. V roku 1990 ich bolo ešte pätnásť. Dnes iba osem. Brány viacerých pivovarov sa zatvorili, areály zväčša zostali. Aký osud čaká niektoré z nich?

Holandská pivovarnícka spoločnosť Heineken počas troch rokov zatvorila tri pivovary. Pred štyrmi rokmi to bol martinský Martiner, o rok neskôr nasledoval Corgoň v Nitre a minulý rok aj rimavskosobotský Gemer. Nedávno kúpil bratislavský Stein realitný investor Orco Property Group. Pivovar v týchto priestoroch pravdepodobne tiež čoskoro skončí.

Nový majiteľ horkastý mok vo veľkom variť nechce, a tak hľadá záujemcu o jeho kúpu, ktorý by preň postavil objekty na inom mieste. V tomto areáli má vyrásť polyfunkčný objekt s rezidenčným bývaním, občianskou vybavenosťou a zrejme aj s hotelovým komplexom.

Sťahovanie pod jednu strechu

Prečo sa však brány pivovarov zatvárajú? Oficiálne vyhlásenia firiem sú jasné – slovenského piva sa pije menej. Svoju úlohu zohralo, ako sa domnievajú najmä pivovarníci, zvýšenie ceny tohto nápoja po náraste spotrebnej dane v roku 2003. Slovenský spotrebiteľ sa však v ostatnom čase orientuje viac aj na pitie vína.

Úspech na trhu zaznamenali aj pivá z niektorých malých českých pivovarov. „Tie šikovne využívajú nižšiu spotrebnú daň pre pivovary s objemom výroby do 200-tisíc hektolitrov ročne, čím získavajú konkurenčnú výhodu,“ vysvetľuje Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou pivovaru Šariš. Ďalší odborníci sa domnievajú, že pivovary zanikli aj preto, lebo produkcia zlatistého moku na malom Slovensku bola predimenzovná a paleta značiek príliš pestrá.

V súčasnosti sa pivovary snažia dosiahnuť vyššiu efektivitu modernizáciou a koncentráciou výroby nápoja. Touto cestou kráča Heineken. Stiahnutím produkcie piva iba do jednej prevádzky v Hurbanove si zníži náklady, a keďže má aj širokú distribučnú sieť, stratu regionálnych pivovarov oželie. Navyše, modernizáciou výroby dokáže nahradiť produkciu zatvorených podnikov. Potvrdzuje to aj hovorca Heinekenu Slovensko Roman Krajniak. „Po investíciách do hurbanovského pivovaru by mala byť jeho kapacita takmer dva milióny hektolitrov. Tým bude dostatočná na zásobovanie celého slovenského trhu,” vraví.

Čo však holandský koncern plánuje so zatvorenými pivovarmi? Nehnuteľnosti v Martine a Rimavskej Sobote podľa R. Krajniaka stále vlastní Heineken a využíva ich jeho distribučná spoločnosť. „Budovy po pivovare Corgoň v Nitre sme mali záujem predať, čo sa nám už aj podarilo,“ dodáva.

Dvojka na slovenskom trhu vo výrobe piva SABMiller zatiaľ neplánuje žiadne zmeny v počte svojich pivovarov. Od januára síce zlúčili závody v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši pod jednu spoločnosť – Pivovary Topvar, ale podľa D. Mandíkovej chce spoločnosť naplno využívať kapacity oboch prevádzok.

Z pivovarov bývanie

Dnes už nefungujúce pivovary spôsobili v regiónoch najmä problémy so zvyšujúcou sa nezamestnanosťou. Ich majitelia však nemuseli byť až takí zúfalí, lebo objekty sa zväčša nachádzali v širších centrách miest. A tieto lokality sa dnes rátajú. Nie však schátrané objekty, do ktorých sa investori nehrnú. Preto tieto technické stavby čaká zväčša demolácia.

Týka sa to aj niekdajšieho košického pivovaru Cassovar. Na jeho mieste plánuje bratislavská developerská spoločnosť Global Group začať ešte v tomto roku s výstavbou polyfunkčného komplexu. Jeho súčasťou má byť luxusný hotel, kongresové centrum, administratívne stredisko a súkromné byty. Dokončenie stavby plánuje developer do začiatku svetového šampionátu v hokeji v roku 2011.

Z pôvodného areálu sa podľa zámerov firmy zachová len kaplnka sv. Floriána, šesťdesiatmetrový komín, časť pôvodnej fasády pivovaru a podzemný klenbový priestor, kde by mala byť piváreň a múzeum košického pivovarníctva.

Podobný osud ako Cassovar čaká aj bratislavský pivovar Stein. Zmení sa na byty, reštaurácie a kancelárie. Nádej, že sa niečo z jeho areálu využije aj v novom projekte, je malá. I keď senior viceprezident spoločnosti Orco Property Group Aleš Vobruba pre portál etrend.sk pripustil, že by pivovar mohol zostať súčasťou komplexu aj po jeho prestavbe. „Išlo by však iba o malú výrobu pre reštauračné zariadenia, ktoré sa tam budú nachádzať,” uvádza.

Supermarket namiesto pivovaru

„Horšie” ako Cassovar dopadol michalovský pivovar Starý prameň. Z jeho budov nezostali na rozdiel od toho košického ani paberky. Tento pivovar doplatil na kombináciu zlého manažmentu, náhodných udalostí a zbytočných sporov o značku. Po privatizácii nedokázal dostatočne inovovať technológiu a presadiť na domácom trhu. Nasledovala problematická zmena názvu piva z tradičných značiek Šíravar a Zemplín na Starý prameň.

To nezostalo bez povšimnutia českého Staropramenu a nasledovali súdy o značku. V Michalovciach sa otvorene hovorilo, že zmena názvu sa urobila so zámerom preniknúť na ukrajinský trh. Našim východným susedom malo byť jedno, či pijú Staropramen alebo Starý prameň.

Napokon však orientácia na ukrajinský trh stála pivovar život. Keď Ukrajinci zvýšili dovozné clá na pivo, podnik prišiel zo dňa na deň o 60 percent svojho trhu. V roku 1999 zatvoril svoje brány a odvtedy chátral. Objavilo sa síce viacero projektov na jeho záchranu, ale ani jeden sa nakoniec neuskutočnil.

Odkúpiť skrachovaný pivovar chcelo aj mesto. „Našu ponuku majitelia neakceptovali a budovu predali komerčnej firme,” uvádza Viera Pakánová, hovorkyňa Mestského úradu v Michalovciach. Areál pivovaru napokon kúpila košická spoločnosť Minag. Tá o schátrané budovy záujem nemala, a tak nasledovala demolácia pivovaru. Na jeho mieste mali stáť dva obchodné domy s parkoviskami a viacúčelová kultúrna budova. Dnešnou realitou je zatiaľ len supermarket Kaufland.

Podľa V. Pakánovej však najnovšie o povolenie na výstavbu kultúrno-spoločenského a nákupného centra požiadala spoločnosť Zemplín market, za ktorou stojí developerská firma Spiller Farmer. Termín začiatku stavebných prác je tohtoročná jar. (O peniazoch)

Protimonopolný úrad SR (PMÚ) začal správne konanie voči spoločnostiam Pivovary Topvar a Heineken Slovensko za obmedzovanie hospodárskej súťaže. "Úrad začal správne konanie voči obom podnikateľom za možné porušenie zákona o ochrane hospodárskej súťaže pri uzatváraní zmlúv s reštauračnými a ubytovacími zariadeniami," uviedla pre agentúru SITA hovorkyňa PMÚ Alexandra Bernáthová. Ako pokračovala, jeden z účastníkov si ešte neprebral oznámenie o začatí konania. Úrad sa k predmetu prípadu a k jeho účastníkom nechce bližšie vyjadrovať. Rozhodnutie vydá PMÚ do šiestich mesiacov odo dňa začatia konania. "Predseda úradu môže lehotu na vydanie rozhodnutia v zložitých prípadoch pred jej uplynutím primerane predĺžiť, a to aj opakovane, spolu najviac o 24 mesiacov," doplnila Bernáthová.

V minulom roku predali slovenské pivovary celkovo 3,8 mil. hektolitrov piva, čo predstavuje medziročný pokles o 4 %. Vo vlaňajšom roku sa lídrom na slovenskom trhu s pivom stala opäť spoločnosť Heineken Slovensko so 45,6-percentným podielom na predaji, druhé miesto s 39,2-percentným podielom pripadlo spoločnosti Pivovary Topvar, ktorá vznikla spojením pivovaru vo Veľkom Šariši s topoľčianskym Topvarom. (24 hodín)

Pivo Radegast Birell má od dubna nové internetové stránky s řadou nových informací. Kromě rozšířených informací o produktu, diskuze nebo soutěží je na stránkách možné nově najít také seznam provozoven s nabídkou čepovaného nealkoholického piva Radegast Birell.

Značka Radegast Birell je tradičním partnerem řidičů i cyklistů, proto stránky obsahují také aktuální motoristické informace a podrobně se věnují popisu cyklistických tras, které Radegast Birell provozuje na severní Moravě. Redesign stránek provedla agentura AMI Praha. (Kurzy.cz)

Podesáté otevře v úterý 1. května své brány veřejnosti nošovický pivovar Radegast. V rámci dne otevřených dveří si mohou návštěvníci zdarma prohlédnout místa, kde se vaří oblíbené pivo Radegast a zároveň jej i ochutnat v restauraci umístěné ve vyhlídkové věži. Připraven bude kulturní program, vč. celé řady soutěží o zajímavé ceny. Každý účastník bude moci navíc shlédnout výrobu dřevěných sudů a vyzkoušet si práci s typickými bednářskými nástroji.

Úderem osmé hodiny ranní se v úterý 1. května rozběhne kolotoč prohlídek v pivovaru Radegast v Nošovicích. V rámci desátého dne otevřených dveří čeká návštěvníky i zajímavý doprovodný program. Kromě vystoupení Valašského souboru písní a tanců Radhošť bude promítán historický film o výrobě piva a proběhne celá řada soutěží o ceny.

Zlatým hřebem programu pak bude vystoupení plzeňských bednářů, kteří předvedou výrobu malých transportních dřevěných sudů. Práci s historickými bednářskými nástroji si budou moci vyzkoušet i samotní návštěvníci dne otevřených dveří.

Jak říká manažer pivovaru Radegast, Ivo Kaňák, jsou na nápor návštěvníků v Nošovicích připraveni: „Exkurze budou začínat každou půlhodinu a v případě potřeby jsme schopni ještě některé prohlídky přidat. Zachovat chceme ale kvalitu exkurzní trasy a ta vyžaduje určitou časovou náročnost. V každém případě doporučuji zájemcům o exkurzi rezervovat si konkrétní čas prohlídky na stránkách www.radegast.cz.“

Kromě dne otevřených dveří pořádá značka Radegast i tradiční Radegast Den, který se koná v Nošovicích vždy v září. V loňském roce celodenní akci navštívilo asi 20 000 tisíc návštěvníků. (Web Havířov)

Pivo Radegast Originál zachutnalo degustátorům patnáctého ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007. V konkurenci osmnácti světlých výčepních piv získal nošovický Radegast Originál stříbrnou medaili. V anonymní degustaci hodnotili porotci zejména chuť piva, jeho plnost, vůni, říz a hořkost.

Degustační soutěž Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007, která dospěla do svého patnáctého ročníku hodnotí každé z přihlášených piv v rámci dvoukolového systému. Veškeré degustace probíhají anonymně pod dohledem notáře a kromě subjektivního dojmu členů poroty se v celkovém hodnocení přihlíží i k laboratorním rozborům a hodnocením Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.

Ceny se udílejí v kategorii světlý ležák a světlé výčepní pivo. Právě v druhé jmenované kategorii se na stříbrné příčce umístil Radegast Originál.

Jak říká brand manager značky Radegast Milan Gába, úspěch piva Radegast Originál je dalším oceněním pro značku z této soutěže: „Světlý ležák Radegast Premium již je držitelem certifikátu kvality v rámci Zlatého poháru Pivex.. Radegast Originál tak potvrzuje fakt, že všechna naše piva jsou dlouhodobě velmi kvalitní a na degustačních soutěžích úspěšná.“

Výsledky soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2007, kategorie světlá výčepní piva:

1. místo - Litovel Moravan, 2. místo – Radegast Originál, 3. místo – Litovel Classic. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Drsná příroda Jeseníků vezme za srdce nejednoho návštěvníka, který sem zavítá. Turisty láká nejen příroda, ale také příjemní a upřímní a lidé, kteří k drsnému horskému kraji patří.

Právě díky nim se tady před léty mohla rozvíjet tradiční řemesla a také jedno z nejstarších, kterým je právě pivovarnictví. V Jeseníkách ho reprezentuje hanušovický pivovar Holba.

Zkušenosti sládků se tady předávají z generace na generaci od doby, kdy byla v roce 1874 uvařena první várka. Uprostřed drsné přírody se rodí zlatý mok nezaměnitelné chuti, která je důvěrně známá nejen kolem pivovarského komína.

Pivovar Holba myslí nejen na své konzumenty, ale také na životní prostředí a rozvoj regionu. Je dlouhodobým partnerem Horské služby Jeseníky, CHKO Jeseníky a tvůrcem projektu Stromy Jeseníkům, zaměřeným na ochranu krajiny.

Holba Šerák je v tomto kraji synonymem dobrého piva. Je to vlajková loď pivovaru a její příslušnost k Jeseníkům je zřejmá už z názvu. Kdo by neznal kopec Šerák s chatou Sv. Jiří, kde můžete u čerstvě načepované Holby posedět a přitom se kochat jedinečným výhledem na panorama Jeseníků.

Svou jedinečnost má i hanušovické pivo, které vítězí nejen u svých konzumentů, ale oceňují ho také pivovarští odborníci v degustačních soutěžích doma i v zahraničí.

Výbornou chuť a kvalitu pivo Holba potvrdilo v soutěži Zlatý pohár PIVEX - Pivo 2007 a stalo se trojnásobným držitelem certifikátu kvality. Postup vaření bedlivě střeží sládek Luděk Reichl, který říká: „Plnou a vyváženou chuť dává pivu nejen samotný proces vaření, ale také kvašení a doba zrání. U nás na pivo nespěcháme, dáváme mu jen to nejlepší a konzumenti to ocení.“ Ve sklepě výčepní Holba zraje 4 až 5 týdnů, což je až dvakrát déle než tzv. europiva. (Právo)

Speciální zelené pivo vyrobil u příležitosti nadcházejících velikonoc brněnský pivovar Starobrno. Speciální třináctistupňový nápoj má skutečně zelenou barvu a premiéru měl před rokem, kdy ho sládci vyrobili sto hektolitrů. Letos ho připravili šestkrát více a má ho nabízet přibližně 800 restaurací po celé republice. Přesnou recepturu na výrobu zeleného moku pivovar tají, zveřejnil pouze, že neobvyklou barvu velikonočnímu pivu dodává jemný bylinný likér. (Lidovky)

"Stále více cítím, že tlak nadnárodních společností v oblasti obchodu je na malé podniky obrovský. V této souvislosti bych rád vysoce vyzdvihl, že vznikla iniciativa, která oceňuje kvalitní výrobky značkou Moravský kras - regionální produkt," říká ředitel pivovaru a prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Ing. Jiří Fusek.

Pivovar Černá Hora už dva roky vytváří speciálně pro prodej svých výrobků, propagačních materiálů a suvenýrů vlastní obchodní síť.

"V současnosti připravujeme otevření nové značkové prodejny tohoto typu v Krhově, u hlavního silničního tahu Brno-Svitavy. Vyzývám proto další podnikatele, kteří společně s námi obdrželi regionální ocenění, nebo ty, kteří je chtějí získat, abychom se dali dohromady, toto místo zásobovali svými nejlepšími výrobky a vytvořili určitou značkovou prodejnu regionu. Chceme přilákat další turisty a ukázat jim, že Blanensko a Boskovicko má nejen turisticky zajímavé cíle, hrady, zámky nebo jeskyně, ale i vynikající výrobky," dodává ředitel pivovaru.

Pivovar Černá hora patří mezi první výrobce, kteří v tomto roce obdrželi certifikát garantující regionální původ pro své výrobky. U Černé hory jsou to především pivo, limonády a stolní voda, na jejichž etiketách se zanedlouho bude objevovat označení "Moravský kras - regionální produkt". (Ecconect)

Letos je tomu právě sto let, co Kašpar Krása Blanenský, básník Petr Bezruč a doktor Karel Absolon podnikli v roce 1907 společně s dalšími přáteli svůj jarní turistický výšlap do Černé Hory. Z Brna, Blanska a Boskovic tehdy putovali jarní přírodou našeho kouzelného kraje, aby se sešli k přátelskému posezení v černohorském pivovaru a občerstvili se tu báječným zlatavým mokem. Jako zvláštní odznak účastníků tohoto turistického výšlapu pak zvolili, poněkud netradičně, jednu žlutou ponožku. Na počest tohoto legendárního pochodu vyrazili v neděli 1. dubna 2007 z Blanska, z Boskovic a Brna stovky turistů směrem na Černou Horu. Trasy všech pochodů se napojily na Pivní stezku Petra Bezruče, která je zavedla do Černé Hory do Centra Sladovny v Pivovaru Černá Hora, kde proběhlo slavnostní zahájení turistické sezóny za účasti starostky Blanska paní Králové, místostarostky Boskovic paní Vítkové, starosty Černé Hory pana Hlavičky, poslance parlamentu pana Sivery a majitele Pivovaru Černá Hora pana Fuska. Součástí zahájení turistické sezóny byl zorganizován ve spolupráci s Agenturou Dobrý den pokus o překonání českého rekordu v počtu lidí, kteří mají obutou jednu žlutou ponožku. A povedlo se. Do pivovaru přišlo celkem 554 lidí a 6 psů se žlutou ponožkou, čímž byl pokořen tři roky starý pražský rekord 70 lidí. Do Centra Sladovna přišla kromě toho i celá řada lidí bez ponožky, takže se během dne zde vystřídalo bezmála 750 lidí. V příjemném prostředí čekalo účastníky pochodu pohoštění, losování účastnických lístků o zajímavé ceny (v ceně byl i zahraniční zájezd) a také soutěž o nejoriginálnější historický turistický oděv, kterou vyhrál známý cestovatel a sportovec Milan Daněk v masce železničáře počátku 20.století. V průběhu odpoledne účastníkům hrála boskovická kapela Trní. Při slavnostním otevření sezóny také poprvé veřejně zazněla i nedávno objevená oslavná báseň, kterou na paměť svého pochodu v roce 1907 Petr Bezruč a Kašpar Krása společně složili. Báseň popisuje vznik tradice žlutých ponožek, opěvuje náš kraj, černohorské pivo a zejména nabádá k rozvoji turistiky.

Děkujeme všem za účast, prosíme všechny, aby si uschovali žlutou ponožku, zcela jistě nepřijdou nazmar i příští rok při dalším Ponožkovém pochodu směřujícím do Pivovaru Černá Hora na zahájení turistické sezóny roku 2008.

Tímto považujeme tuto turistickou sezónu za úspěšně zahájenou a zveme všechny k návštěvě Sladovny, doporučujeme vydat se stezkou Petra Bezruče, třeba i bez žluté ponožky. (Web Černá Hora)

Magazín Vlastní cestou od Rodinného pivovaru Bernard získal druhé místo v 5. ročníku prestižní soutěže Zlatý středník.

Ta se zabývá hodnocením firemních publikací, které jsou určené k prezentaci společnosti.

"Prestižní soutěže Zlatý středník jsme se zúčastnili poprvé a při cestě do Prahy jsme si říkali, proč až druhé místo! Když jsme však při vyhlašování cen viděli, do jaké společnosti firem jsme se dostali, jsme výsledkem nadšeni a v další práci nás to pozitivně motivuje. Máme před sebou další vrchol, přestože jsme například "porazili" Volvo, jejichž magazín nám byl v počátcích vzorem" hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dále říká: "Magazín Vlastní cestou tvoří redakční rada čítající pět lidí a nejcennější je, že všechny texty a fotografie jsou původní."

Soutěž Zlatý středník pořádá PR Klub. Před magazínem Vlastní cestou se umístil časopis Čilichili společnsoti Vodafone Czech republic a.s. a na třetím místě skončil časopis Volvo Auto Czech, s.r.o. Tyto společnosti soutěžili v kategorii B2C zaměřené na spotřebitele. (ITBIZ)