Internetová adresa Pintprice.com představuje v pivním světě spolehlivý barometr – právě zde lze rychle zjistit, kde na světě prodávají nejdražší a naopak nejlevnější stříbropěnný mok.

Informace o tom, kolik stojí pinta (0,57 litru) piva, sem zasílají konzumenti z celého světa. Představujeme vám poslední žebříček.

Nejdražší

1. Norsko – obvyklá finta, jak se vyhnout extrémně drahým pivům v barech, kde jejich cena dosahuje 180 korun, je napít se doma.

2. Džibuti – jen těžko dostupná africká země ležící mezi Somálskem a Etiopií na břehu Adenského zálivu. Žije zde milion lidí a málokdo z nich si může dovolit pintu ležáku za 177 korun.

3. Katar – desítky tisíc cizinců žijí v Kataru, obchodním centru Středního východu, v místě jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomik na světě. Nezaměstnanost je zde pouze kolem 0,6 procenta. Společně s Bahrajnem je to jedna z mála zemí na světě, kde nemají daň z příjmu. Ale ne všechno je dobré, například cena piva, to tady stojí kolem 174 korun.

4. Írán – v této muslimské zemi, jedné z nejlidnatějších a největších na světě, stojí pivo 150 korun.

5. Grónsko – v Grónsku si moc velkou zábavu neužijete a náladu vám nepřidá ani cena piva, stojí tu 145 korun.

6. Guadeloupe – francouzské souostroví v Karibiku má nádherné klima, kde teploty dosahují 31 stupňů Celsia. Hasit žízeň můžete pintou chladného moku za 143 korun.

7. Faerské ostrovy – na tomto souostroví, jehož tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu a které je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky a kde nejvyšší hora měří jen 882 metrů, stojí pinta piva 140 korun.

8. Singapur – městský stát je ke svým obyvatelům nemilosrdný, žádá po nich v průměru 134 korun za pintu piva. Ovšem není divu, Singapur patří mezi nejvyspělejší státy světa. K největším místním pijákům piva prý patří vojáci. I přes svou malou rozlohu si jich Singapur vydržuje více než 50 tisíc.

9. Spojené arabské emiráty – nezáleží na tom, jakou značku světlého piva popíjíte, každá pinta tu byla ještě nedávno neuvěřitelně drahá. Ovšem krize vykonala své, z prvního místa spadly emiráty (tehdy stála pinta 210 korun) na místo deváté. Obvyklá cena je tu nyní 133 korun.

10. Francie – v zemi galského kohouta obvykle účtují podle Pinprice.com pintu za 132 koruny.

Nejlevnější

1. Tádžikistán 7 Kč

2. Panama 9 Kč

3. Bhútán 10 Kč

4. Demokratická republika Kongo 11 Kč

5. Severní Korea 11 Kč

6. Madagaskar 11 Kč

7. Myanmar 11 Kč

8. Rwanda 12 Kč

9. Filipíny 14 Kč

10. Eritrea 14 Kč

Ceny piva v Praze

U Zlatého tygra - Plzeňský Prazdroj

0,5 l / 36 korun

Novoměstský pivovar – Novoměstský kvasnicový ležák (světlý / tmavý)

0,5 l / 65 korun

Klášterní pivovar Strahov – Sv. Norbert tmavý

0,5 l / 59 korun

U Pinkasů – Master 18°

0,4 l / 58 korun

Staroměstská restaurace – Velkopopovický kozel (černé pivo)

0,5 l / 28 korun

Potrefená husa – Staropramen ležák

0,5 l / 34 korun

Pramen internetové stránky pražských pivnic

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka

Roky námluv a měsíce intenzivního vyjednávání skončily. Česká pivovarnická skupina K Brewery, šestá v pořadí největších producentů piv v zemi, plně ovládla jeden z úspěšných a prosperujících středních pivovarů - Černou Horu. Skupina finančníků kolem podnikatelů Martina Burdy, Grzegorze Hóty a Zdeňka Radila vlastní už třetím rokem polovinu Černé Hory a teď přesvědčila druhého majitele - Jiřího Fuska - aby jí prodal i svou polovinu.

Transakci potvrdily pro HN obě strany. Cenu však tají. Podle zdrojů HN jde o desítky, ale spíš několik set milionů korun. "Dohodli jsme se, je to podepsané. Do měsíce až dvou se vyřeší další doprovodné závazky, jako je audit a podobně. Chci se věnovat jen našim aktivitám v hotelnictví, lázeňském centru, restauracích," uvedl včera Jiří Fusek, muž, který v polistopadové éře vybudoval z Černé Hory prosperující firmu a stal se díky své výřečnosti a schopnostem mluvčím malých pivovarů a dokonce i prezidentem jejich celoevropského svazu.

Vládu nad Černou Horou, pivovarem s produkcí přes 160 tisíc hektolitrů, potvrdil i předseda představenstva K Brewery Group Zdeněk Radil. "Je to podepsané. Dočasně převezme podíl pana Fuska společnost Sokato, která se posléze začlení do K Brewery," uvedl pro HN Radil.

Podíl v Černé Hoře byl prvním úlovkem, který v pivovarnictví skupina K Brewery pořídila. A to již v roce 2007. Teď pod ní spadá již sedm regionálních pivovarů jako například protivínský Platan, chlumecký Lobkowicz či Janáček z Uherského Brodu.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Strach ze zbytečného papírování a vyšších výdajů vede policii k překvapivému kroku. Při dechových kontrolách řidičů hodlá tolerovat malé množství alkoholu. Kolik? 0,24 promile. To je hodnota, kterou má v krvi dospělý muž zhruba půl hodiny po dopití jednoho desetistupňového piva.

Policisté nechtějí nic jiného než to, co už několik měsíců platí pro přestupkové odbory na úřadech. Ty už dnes takhle nízké překročení zákazu alkoholu odkládají. Pokud se člověk nepřizná, že před jízdou pil.

Práce policie, která musí ze zákona vyřídit jakýkoli případ řidiče s alkoholem, je tak prakticky zbytečná. Zatímco policisté papírují, na řidiče stejně žádný postih nečeká. Policie navíc od Nového roku provádí dechovou zkoušku při každé silniční kontrole. Alkoholových případů proto razantně přibývá.

Policie nechce iniciovat změnu zákona. Ten přitom jasně říká, že v Česku platí nulový limit alkoholu. "Asi by to nebylo dobré. Budeme ale hledat jakékoli jiné řešení tohoto problému," říká šéf dopravní policie Leoš Tržil. O žádném konkrétním řešení ale mluvil nechtěl.

Kvůli jasnému znění zákona by v této chvíli nestačil ani interní pokyn policejním hlídkám k tolerování nízkých hladin alkoholu. Policie tak podle informací LN připravuje šalamounské řešení.

Pomoci by jí měl Český metrologický institut, který testuje přístroje na měření alkoholu. Ten by mohl uvést, že naměřená hodnota pod 0,24 promile není průkazná. Pak by mohl teprve následovat zmíněný pokyn dopravním policistům, kteří by hodnoty pod 0,24 promile začali ignorovat.

Byla by to podobná situace, jaká je v současnosti při měření rychlosti. I když řidič nesmí oficiálně překročit stanovenou povolenou rychlost ani o kilometr v hodině, jistá tolerance tu funguje.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Josef Kolina

Zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot, lihu a piva se okamžitě projevilo ve zvýšení cen. Oproti loňskému roku si tak občané za jedno pivo připlatí až korunu. Obdobnou částku též musí dát navíc při tankování benzinu a nafty.

Rok 2010 přivítala Česká republika mimo jiné i vyššími daněmi. Jednou z položek, která se zvýšila, byly i spotřební daně. Od prvního ledna vzrostly sazby u spotřební daně u pohonných hmot, lihu a piva. Na začátku února se k tomu přidá i vyšší daň u tabákových výrobků. Změna sazeb se prakticky ihned přenesla do cen pro spotřebitele a občané si tak za benzin a naftu připlatí od nového roku o více než korunu navíc. Navíc je dost dobře možné, že ceny paliv i nadále porostou. Zhruba o korunu se pak rovněž zdražil nejoblíbenější tuzemský alkoholický nápoj - pivo.

Zvýšení spotřebních daní ale nepostihlo jen motoristy. "Zapláče" také většina tuzemského pivního národa, jelikož od prvního ledna vzrostla rovněž spotřební daň z piva a z lihu. U lihu došlo ke zvýšení daně o 20 korun za litr etanolu a o u ovocných destilátů a pěstitelského pálení pak o 10 korun za litr čistého lihu. V přepočtu se toto vyšší zdanění projevilo zdražením tvrdého alkoholu zhruba o 5 korun (v případě ovocných pálenek asi o polovinu méně).

Spotřební daň z piva se pak zvýšila v základní sazbě o 8 Kč/hl. V nejnižší velikostní skupině podle výroby piva v hektolitrech ročně (do 10 000 hl/rok) sazba narostla z 12 Kč/hl na 16 Kč/hl a adekvátně se také zvýšily sazby v ostatních velikostních skupinách malých nezávislých pivovarů (v rozmezí o 4,8 Kč/hl do 6,4 Kč/hl). Vyšší spotřební daně se už většinou také promítly do cen.

"Prakticky všechny pivovary zdražují, ceníkové ceny se zvedají o 60 haléřů až o 1 korunu za půl litru. Jsem přesvědčen, že všichni musí zdražit," uvedl pro server Podnikatel.cz Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Část pivovarů od 1. ledna ceny v tomto rozpětí skutečně zvýšila. V závislosti na druhu piva zdražily o 60 haléřů až 1 korunu například pivovary Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar.

Některé pivovary, jako Staropramen, už ceny upravily v průběhu prosince 2009. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," vysvětlil serveru Podnikatel.cz Pavel Barvík, manažer vnějších vztahů společnosti Pivovary Staropramen. Pavel Barvík zároveň dodal, že ceníková cena jejich nejprodávanějších sudových piv vzrostla o 70 haléřů až 1 korunu na půllitru piva.

Jiné pivovary zase zdražení teprve připravují. Rodinný pivovar Bernard přijde s novým ceníkem 18. ledna tohoto roku. "Navýšení cen o 0,50 – 0,60 Kč, u lahvového o 0,60 Kč u 11 % se týká velkoobchodů a gastro segmentu. Na supermarketových sítích je plánováno také navýšení cen, avšak termíny jsou závislé na potvrzení od protistrany, dle odhadu konec ledna 2010," uvedl Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí pivovaru Bernard.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Daniel Morávek | Kráceno

Kdo si oblíbil pivo Ferdinand z Benešova či Berounského medvěda, může být zatím klidný, protože majitelé těchto pivovarů zdražovat nebudou. Ke zvyšování ceny piva téměř o korunu ale přistoupila od ledna většina středočeských pivovarů kvůli nárůstu spotřební daně a DPH.

„Máme stabilizované ceny energií na dva roky dopředu, což je největší úspora, a také ceny surovin máme nižší, a tak zdražovat nebudeme,“ vysvětlil ředitel benešovského pivovaru Jaroslav Lebeda, proč ke zvýšení ceny nedojde.

Dražší pivo nemá zatím ani berounský pivovar a do března vyčká i pivovar v Kácově na Kutnohorsku. Výrobu kácovského Hubertusu budou pokrývat zatím z marže. Přímo v pivovaru stojí půllitr desetistupňového piva 12 korun.

Ztráty zákazníků se nebojí „Uvidíme, jak to půjde. Když nám to bude vycházet dobře, tak bychom nejraději nezvyšovali vůbec,“ říká majitelka Berounského medvěda Hana Mayerová. V pivovarské hospodě stojí například jedenáctistupňové pivo 17 korun.

Naopak téměř o korunu více zaplatí ti, kteří pijí Krušovice, Velkopopovického Kozla, Herolda z Březnice, Klášter z Mnichova Hradiště či Postřižinské pivo z Nymburka. O ztrátu zákazníků se nebojí, i když ekonomická krize zasáhla i do pivovarnictví. Pivo pijí lidé méně. „Zákazníků neubývá, ale spotřeba v restauracích klesá. Ten, kdo dřív vypil třeba sedm piv, jich teď vypije pět. Pivo ale vyvážíme, nyní jsme získali nové partnery, a tak celková spotřeba spíš stoupá,“ řekl ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák. „Věříme, že hostinští budou rozumní a ceny nezvýší ještě víc,“ doufá.

Jeho slova potvrzují majitelé restaurací. „Nechceme zdražovat moc, protože už takhle je znát, že lidí chodí méně. Odhadem nám mohly za minulý rok klesnout tržby zhruba o 20, 30 procent. Lidé méně v restauracích jedí a pomaleji pijí,“ podotkl Jindřich Neliba, majitel restaurace Pod červeným bukem v Kladně.

„Zákazník si teď většinou dává to nejlevnější, třeba dražší kořalky už vůbec netáhnou. Také přibylo víc takzvaných hluchých dní. Teď lidé ve velkém počtu chodí jen ve čtvrtek a v pátek,“ doplnil Luboš Opava, majitel Pohoda baru v Benešově, kde točí Lobkowicze. Ten podraží také. „Ještě jsme se nerozhodli, jestli budeme zdražovat. Je teprve čtvrtého, myslím, že tak do konce měsíce se rozhodne,“ dodal Opava.

V Březnici na Příbramsku se dosud mohl koupit sud desetistupňového piva za 948 korun, nyní je to o 92 korun víc. „Nebojíme se, že bychom ztratili klientelu. Pivo máme kvalitní, jde o klasickou výrobu. Rozšířili jsme nyní sortiment o pšeničný kvasnicový ležák, který tolik pivovarů nevyrábí, takže se snažíme vyjít zákazníkům vstříc,“ vysvětlil Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel březnického Heroldu s tím, že jim pomáhá export.

Právě novinky mají nalákat na pivo nové zákazníky. V Kácově doufají, že letos budou mít i lahvové pivo, které se může rozšířit do více míst. Dosud ho prodávali v sudech či PET lahvích. V Berouně bude po celý rok k dostání takzvaný Grizlly, osmnáctistupňové pivo. „Loni jsme ho zkusili jen na určité období, ale je po něm taková poptávka, že bude k dostání po celý rok,“ podotkla majitelka pivovaru Hana Mayerová.

Návrat k tradici

Úplně v novém bude Pivovar Klášter v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku. Loni ho koupila česká skupina K Brewery, která vlastní i lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Pivovary chtějí provozovat pod sloganem Návrat k tradici a na podzim uvedli na trh nový ležák Lobkowicz Premium. Koupí také nový stroj na etiketování lahví, který umožní lepit na lahve i stanioly. Výrazně se však změní etikety, které budou ve tvaru oblouku vstupní brány bývalého kláštera. Ten tady stojí dodnes. Na etiketu se vrátí po desetiletích také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve třicátých letech minulého století. „Pivovar Klášter uvařil výrazně méně piva než v předchozích letech, což souvisí s převodem firmy na jiného vlastníka. Nyní ale počítáme s růstem,“ uvedl manažer pivovaru Petr Božoň. Pivo zdraží o šedesát až devadesát haléřů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková

Češi vypili za rok 2008 přes 50 milionů litrů nealkoholického piva, což znamená spotřebu 5,03 litru na osobu. Podle údajů firmy Canadean před Českem bylo pouze Španělsko se spotřebou 5,51 litru na hlavu, informoval v úterý agenturu Mediafax Vladimír Vaňka zastupující značku Birell.

"Málokdo ví, že nealkoholické pivo je v podstatě čistě přírodní iontový nápoj bez umělých přísad a konzervantů. Navíc má o 50 procent méně kalorií než běžné sycené limonády, nebo džusy," vysvětlil Vaněk.

Na třetím místě skončili v pití "nealko piva" Němci s 3,88 litry na hlavu za rok.

Češi ve své oblibě pití nealkoholického piva však neotáleli ani v minulém roce, přestože se dá říci, že obecně prodej piva klesl. Například meziroční navýšení spotřeby nealkoholického piva značky Birell v minulém roce činilo 2,7 procenta.

Důvodů, proč nealkoholický nápoj patří k těm nejoblíbenějším, je hned několik. Z hlediska praktického je to například v případě zákazu požívání alkoholu v pracovní době či při řízení motorových vozidel. Roste také procento lidí, kteří pijí nealkoholické pivo v rámci zdravého životního stylu.

Důkazem vzrůstající obliby "nealko piva" je srovnání s rokem 2000, kdy české pivovary vyrobily celkem 117 tisíc hektolitrů piva, za to v roce 2008 to bylo zhruba 496 tisíc hektolitrů piva, což je více než čtyřnásobek.

Zdroj: Eurozprávy.cz

Jubilejní už 20. ročník Slavností piva se uskuteční začátkem února v Táboře. Letos se velké akce, která je v celých jižních Čechách velkou kulturní událostí, zúčastní téměř sedm desítek pivovarů.

Do soutěže o Zlatou pivní pečeť se přihlásilo 68 pivovarů z Čech, Moravy i Slovenska. Ty budou soutěžit celkem v 15 kategoriích. “Poprvé po těch letech budou mít poměrně slušné zastoupení také jihočeské pivovary,“ uvedl organizátor slavností Alois Srb.

V Táboře se tak od 2. do 5. února zúčastní akce dva přední pivovary z Českých Budějovic, jeden z Dražíče a jeden ze Zvíkovského Podhradí na Písecku a jeden také z Koutu na Šumavě. „Je to přeci jen čest pro nás, že budou mít jihočeské pivovary také své zastoupení, doposud tomu tak vždycky nebylo,“ doplnil organizátor.

Součástí celých slavností, které budou slavnostnější, protože půjde o jubilejní ročník, bude i bohatý kulturní a společenský program. Podrobnosti, včetně počtu přihlášených výrobců minerálních vod, kteří budou soutěžit o Zlatý český pramen, zveřejní organizační štáb ve středu na tiskové konferenci v hotelu Palcát.

Zde se také velká část Slavností piva, které se staly jedněmi z největších v Česku, bude odehrávat. Letos záštitu nad akcí převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Jiří Fusek, který v posledních třinácti letech postavil na nohy Pivovar Černá Hora, dělá v těchto dnech ve svém životě radikální změny. Právě nyní totiž svůj podíl v pivovaru Černá Hora prodává společnosti K Brewery. Kromě toho se v prosinci odstěhoval do Rožnova pod Radhoštěm a v úterý oslaví své pětašedesáté narozeniny.

Když jsem vás dnes sháněla v pivovaru, řekli mi, že už s ním nemáte nic společného.

To není pravda.

Takže jste svůj podíl ještě neprodal?

Prodej tak velké společnosti se neprovádí tak, že někomu podáte ruku, předáte akcie a odejdete. Ten proces se potáhne do konce ledna a možná skončí až v únoru.

Takže v pivovaru budete i v dalších dnech?

Samozřejmě. Jsem stále předsedou představenstva i prokuristou firmy. A zůstanu jimi, dokud nebudou splněny všechny podmínky k předání společnosti.

Proč jste se k tomuto, trochu nečekanému kroku odhodlal?

Víceméně už nějakou dobu uvažuji, že jednou bych měl ukončit nejaktivnější část svého života a přejít do fáze, kdy budu už jen pomáhat dětem. Domnívám se, že pětašedesát let je pro ten nejaktivnější život maximální hranice. Doba, kdy už by měla skončit práce od rána do večera a i o víkendu musí hlava pořád pracovat. Spoustu let zpátky nevím, co je to klidná dovolená.

Firma se bude v podstatě dělit. Proč jste si nenechal pivo a vzal jste si hospody?

To souvisí s mými dětmi. Mám tři a všechny pracují ve společnosti Prelax, která provozuje hotely, restaurace a sportoviště. Nejmladší dcera se bude například starat o sportovní areál ve Valašském Meziříčí. Já už budu působit jen jako pantáta, taková poradenská ruka pro své děti.

Co budete dělat ve chvílích, kdy nebudete dětem radit?

Budu se více věnovat manželce a budu mít více času na své koníčky. Jsem stavební inženýr, rád jezdím po celé Evropě a dívám se na stavby, historické památky i starožitnosti a obzvlášť uvítám, když narazím na nějaký malý pivovárek. Takže se budu dívat a i trochu srovnávat, co lidé vytvořili jinde a co jsem udělal já s pivovarem v Černé Hoře.

Předpokládám, že si myslíte, že ho prodáváte ve velmi dobrém stavu. Je to tak?

Myslím, že je na vrcholu své slávy. Když jsem ho v roce 1996 převzal, byl zdevastovaný, měl zastaralou technologii, varnu dokonce z roku 1925. Jediné, co bylo nové a za co jsme pak spláceli úvěry byla kotelna, kterou jsme však nakonec ani v plném rozsahu nevyužili. Kromě sklepů je v něm nyní v podstatě všechno nové, investovalo se do něj za mne půl miliardy korun. A hlavně, vaří se zde dobré pivo, což dokazuje i na dvě stě českých a evropských ocenění, které v posledních deseti letech pivovar získal.

Bez úvěru se investice za půl miliardy asi udělat nedá. Je tedy pivovar zadlužený?

To je samozřejmé, ale ten pivovar je schopen úvěry splácet, nehrozí mu žádná ekonomická nevyváženost. Nikdy se nestalo, že by nesplnil své platební závazky. Vloni zahájil investice za dvě stě milionů korun a kdyby pivovar nebyl zdravý, úvěry by na ně nezískal.

Říká se o vás, že jste mecenášem Blanenska, pouze starosta Černé Hory v Deníku uvedl, že ale Černé Hoře jste nedal ani groš.

Pan starosta lže jako když tiskne. Pokud by pivovar nepřispěl zdejším hasičům, tak by ani nevyjeli. A hodně podporoval i zdejší sportovce.

Dost často jste hodně otevřeně kritizoval politiky. Neuvažoval jste někdy o tom, že se jím také stanete a ukážete, jak se to má dělat?

To by mne manželka zabila. Určitě ne, žádnou nabídku jsem ani nedostal, i když nějaké náznaky dříve byly. Takovou odvahu jsem nikdy neměl. Ne. Mně nepředstavitelně bavilo podnikání a myslím, že mne bude bavit dál.

Co vám na politice třeba vadí?

Že politici nemohou pochopit vztah mezi firmou a regionem a budou stále vykládat, že podnikatelé jsou největší darebáci. Že vytvářejí zákony, které podnikatele vydírají. To je katastrofa, vůbec nejhorší stav, jaký může nastat.

I když je vám pětašedesát, přesto, neudělal jste těch změn najednou nějak moc?

Já jsem mladý, tak já můžu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Helena Vaculová

Vlastník poloviny Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek je připraven prodat svůj podíl skupině K Brewery, které patří druhá polovina pivovaru. „V závěru roku jsme podepsali smlouvy. Pokud do konce února splníme konkrétní odkládací podmínky, pivovar převezmeme,“ uvedl pro Euro.cz předseda představenstva a generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil.

Doplnil, že odkládací podmínky se týkají především jednání s úvěrujícími bankami. „V tom by neměla být překážka. Nejpozději od 1. března bychom pivovar měli převzít,“ prohlásil Radil.

V definitivní dohodu věří také Jiří Fusek. „Předpokládám, že koncem ledna nebo začátkem února z pivovaru odejdu,“ řekl Euro.cz. Jednání o prodeji jeho podílu trvala přes dva roky. Vázla na tom, že K Brewery měl zájem pouze o pivovarnickou část a nestál o převzetí turistických aktivit, které provozuje Pivovar Černá Hora. „V pětašedesáti letech chci zklidnit své podnikatelské aktivity. Ponechám si hotel v Černé Hoře, benzinovou stanici u Krhova a řadu restaurací,“ doplnil Fusek.

Jak Radil upřesnil, ve smlouvách o odprodeji Fuskova podílu nefiguruje přímo K Brewery, ale brněnská společnost Sokato. „Od ní pak akcie odkoupíme,“ uvedl Radil, který je předsedou představenstva odštěpené pivovarské části původního Pivovaru Černá Hora.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Do Dětenic si zajeďte na zámek, ale staročeské hospodě se raději vyhněte. Tedy pokud nestojíte o krvavé kuře, tučné vepřové a „zábavu“, jejímž vrcholem je vymítání ďábla prošpikované sexistickými poznámkami. Ale pokud byste sem náhodou zabloudili, dejte si kachnu. Ta jediná se dala jíst.

Kolikrát jsem jen v poslední době slyšela, že kdo se chce dobře pobavit a ještě se u toho výborně najíst, měl by zajet do Dětenic! Nepochopitelně dobrá pověst zdejší staročeské hospody způsobila, že bez rezervace se sem nedostanete: čekací lhůta je i měsíc.

Interiér působí opravdu dobově – jedná se o zrenovované sklepení pivovaru z 18. století. Načepují vám zde vlastní tmavé i světlé pivo připravené podle dávného dětenického receptu. I stylové oblečení a chování personálu navozuje atmosféru staročeské hospody.

"Vítejte, pocestní, kam si k tomu žrádlu sednete?" houkl na nás jakýsi hoch hned u vchodu. Jeho společnice žebračka peprně okomentovala mé boty a slečnu, která přišla před námi, počastovala výkřikem: "Co čumíš?" Dívka se jen pousmála a nechala to bez komentáře: hrubé zacházení, vulgarity a ponižování hostů tady patří ke koloritu a je třeba s ním počítat dopředu. Popravdě řečeno, nic pro slabé nátury.

Restaurace, kam se platí vstup

Restaurace byla narvaná k prasknutí. Personál chaoticky pobíhal, břišní tanečnice se vlnily u stolů, šermíři skoro padali lidem do jídla, pirát Jack Sparrow (znalci historie se jistě podiví nad jeho přítomností) se předváděl a čert strašil děti a trousil poznámky na přítomné dámy.

Během jídla jsme zhlédli také zoufalou scénku, jíž padla za oběť jedna z návštěvnic: musela předstírat hříšnici. Ještě že si personál nevybral mě, pomyslela jsem si s úlevou, když jsem pozorovala zhruba půlhodinové trapné "vymítání ďábla" z jejího těla plné sexistických poznámek a vtipů hodných žáků základní školy. Jediné, co v tomto panoptiku stojí za pochvalu, je kapela, která hrála velmi dobře. Ta by si snad i zasloužila poplatek 145 Kč, což je vstupné do restaurace. Ano, slyšíte dobře, do téhle hospody se platí vstupné.

Než se do Dětenic vypravíte, podívejte se na jídelní lístek, který mají na internetu, a předem si promyslete, co si dáte. Číšníci vám totiž nedají moc času na rozmyšlenou. Krátce po objednávce vám pak na stole najednou přistane absolutně všechno jídlo, které jste si poručili – lidí je hodně, tak jaképak zdržování se servírováním hlavního jídla až poté, co člověk dojí polévku. A ještě něco: pokud se štítíte jíst rukama, přineste si příbor. K většině pokrmů ho totiž záměrně nedostanete. V době prasečí chřipky to není moc dobrá zpráva.

Jako předkrm jsem zvolila talíř sušené šunky (169 Kč), zelnou polévku (45 Kč) a nakládaný hermelín (59 Kč). Znalci tvrdí, že dobrá hospoda se pozná právě podle něho. Nesmí být zralý natolik, aby se vám rozpadal na vidličce, ale také ne tvrdý, abyste potřebovali nůž. Poměr česneku, chilli a cibule musí být vyvážený. Na svém, relativně dobře uleželém hermelínu jsem našla i olivy. Proč? Navíc doslova plaval v oleji.

Šunka byla nakrájená na tak silné plátky, že mě po třech soustech přešla chuť. Zelná polévka byla ucházející, pochutnali jsme si na ní všichni.

Od přátel jsem slyšela chválu na žebírka na medu (249 Kč). Abych ochutnala co nejvíc druhů masa, které restaurace nabízí, doplnila jsem je talířem pro zazobaného sedláka (297 Kč). Sedlák asi moc zazobaný nebyl – pochybuji, že by se spokojil s nikoli nejčerstvějším karbanátkem. Doufala jsem, že si spravím chuť špízem z kuřecího a vepřového masa, ale kuře bylo uvnitř syrové a vepřové tlusté. Následovala kuřecí křidélka a uzené maso – oboje přesolené a vyschlé.

Konečně něco dobrého!

Jedinou přílohou, kterou jsme k masu kromě chleba dostali, byla kukuřice. Vypadala, že je grilovaná na ohni, ale chutnala a "voněla" jako silážované krmivo pro dobytek. Znechucená jsem se pustila do žebírek. Konečně něco, co mohu pochválit! Maso se lehce odlupovalo od kosti a medová omáčka byla jemná a nepříliš aromatická, takže nepřekrývala jeho chuť.

"Co nežereš?" prohodila směrem ke mně číšnice, když sbírala ze stolu plné talíře. "Tohle se jíst nedá," dovolila jsem si odpovědět. "Co ti na tom nechutná, slečinko? Příště nám ji sem nevoď," otočila se servírka na mého partnera, a než se stačil nadechnout, nevydržela jsem to a upozornila ji, aby mě už víc nedráždila a raději obcházela náš stůl oklikou. Kupodivu poslechla a od té doby nás obsluhoval číšník, který si zaslouží mé uznání. Ten jediný věděl, jak se chovat k platícím hostům, a stíhal neuvěřitelné množství stolů najednou.

Nechtěla jsem se smířit s tím, že by jediné poživatelné jídlo v Dětenicích byla žebírka na medu, a tak jsem si objednala ještě čtvrt kachny na hruškách s knedlíkem a zelím (195 Kč). Zelí bylo sice trochu rozvařené, ale kachna křehká a šťavnatá a knedlíky vláčné přesně tak, jak mají být.

Pivovar Dětenice

Dětenice 507 24

Tel.: 493 599 142

http://www.detenice.cz

Celkový dojem: 1 hvězdička

Jídlo: 1 hvězdička

Obsluha: 1 hvězdička

Atmosféra: 3 hvězdičky

Vysvětlivky:

čtyři hvězdičky: gurmánská bomba

tři hvězdičky: překvapivě dobré

dvě hvězdičky: průměr

jedna hvězdička: nic moc

žádná hvězdička: raději se vyhnout

Celkově to ale bylo spíš gurmánské neštěstí, které jsem završila dezertem. Jídelní lístek nabízel medovník, ovocný koláč kuchařky Filomeny (38 Kč) a klasický štrúdl (45 Kč). Restauraci, kde nejkreativnější sladkost je medovník, obvykle odpískávám rovnou. Ovšem v tomto případě jsem si ho měla dát. Filomenin koláč mě zklamal. Byl suchý, vespod tvrdý a jediné ovoce, které jsem na něm našla, bylo pár kuliček rybízu. Štrúdl upekli z listového těsta, nikoliv z taženého, jak velí správný staročeský recept. A jablka byla navíc rozmixovaná elektrickým šlehačem, takže doslova tekla. Vše kuchař završil šlehačkou ze spreje.

Od této restaurace nečekejte nic jiného než zábavu. I když křečovitá snaha personálu být drsnými hochy je chvilkami až tragikomicky zoufalá, alespoň pro děti je to zážitek. Největší dojem na ně udělal čert, kterého se jindy bojí, ale tady dával razítko "zabaveno peklem" mamince do výstřihu.

Zdroj: Lidovky.cz | Autorka: Štěpánka E. Vágner, recenzentka restaurací

Pořekadlo praví: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. V Belgii to platí dvojnásob, protože tam se pivo nejen vaří, ale také se na vaření používá. Restaurace U 3 fontán v městečku Beersel nedaleko Bruselu je vyhlášená jídly vařenými s přídavkem piva. Třeba na tradiční vlámskou specialitu carbonade, tedy hovězí dušené v pivu, tam jezdí hosté z širokého okolí. Spolumajitelka restaurace paní Tres Vergels vaří podle rodinné tradice.

"Recept je dědictví po mamince a po babičce. Ta ho měla od své babičky. Je tedy dost starý," chlubila se paní Vergels. Nezbytnou přísadou Flanderské carbonade je silné, nasládlé belgické pivo. V beerselské restauraci však do pekáče přidávají živé nakyslé pivo geuze.

Základem pokrmu je hovězí maso a cibule. Hodně nadrobno nakrájené cibule. Na pánvi nebo v pekáči se nechá zhnědnout a pak se přidají kostky masa. Mělo by to být horší maso, které potřebuje dlouhou dobu, aby změklo. Přidá se hnědý nerafinovaný cukr a pivo. To všechno se pak nechá dusit ve vlastní šťávě a pivní lázni.

"Dusíme to minimálně tři hodiny. V pekáči nebo kastrolu se to nesmí vařit. Maso se dusí na mírném plameni, aby změklo a nasáklo chuť piva a karamelizujícího cukru. Přidá se ještě sůl, pepř a je to," ukončila svůj výklad o carbonade paní Vergels. Hnědou barvu dodá hotovému jídlu pivo s cukrem. Ještě je třeba ovšem omáčku zahustit.

"Je to skoro hotové. Jen tam dáme trochu maizeny, tedy kukuřičné škrobové mouky, která způsobí, že maso v omáčce neplave, ale kousky masa se jí pěkně obalí," dodal Thomas Debelder, syn paní Tres Vergels. Chutí se flanderská carbonade podobá našemu guláši. Není v ní však ani špetka papriky a maso se přímo rozsýpá. Podává se s typickou belgickou přílohou - s hranolky.

Pivem se v restauraci v Beerselu dochucují i další jídla. Zdejší chloubou je třeba králík na pivu nebo lesní ovoce marinované s višňovým pivem kriek. Podle paní Vergels sice existují staré recepty pokrmů s pivem, ale kuchaři se stále snaží experimentovat. Někdy to vyjde, jindy bohužel ne.

"Jednou jsme se snažili uvařit pivní polévku z čekankových puků, které jsou také velmi oblíbené v belgické kuchyni. Jenže pivo dalo polévce v kombinaci s čekankou velmi hořkou chuť a dávat do polévky cukr jako u ostatních jídel moc nejde, protože polévka se jen vaří a nepeče se," uvedla jeden z neúspěšných pokusů paní Vergels.

Co se ovšem v kuchyni restaurace U tří fontán povedlo, je dezert známý jako Creme brulé. Do krému, vlastně vanilkového pudinku přidává paní Vergels ještě trochu lambického piva s hnědým cukrem. Potom nechá pudink s cukrovým sirupem na povrhu rychle zapéct, vlastně ogrilovat, aby se na něm vytvořila karamelová krusta. Na první pohled dezert, který vám nabídnou v belgických i francouzských restauracích. Jenže pivo a cukr daly zvláštní karamelovou chuť i samotnému krému.

Nepředpokládal jsem, že někdy v životě budu jíst pudink s pivem, ale tohle pivní kouzlo se paní šéfkuchařce z Beerselu podařilo.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák

Šéf a vlastník poloviny Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek z pivovaru odchází. Během ledna by měla jeho podíl koupit společnost K Brewery. Ta dosud vlastní druhou polovinu akcií pivovaru.

V těchto dnech probíhají jednání o prodeji Fuskova podílu. „Chci svůj podíl prodat spoluakcionáři K Brewery. Ve svých pětašedesáti letech jsem se rozhodl umírnit podnikatelské aktivity,“ potvrdil Fusek. Zatímco pivovar nechá v režii K Brewery, sám se bude nadále věnovat svým restauracím. Ponechá si Centrum Sladovna v Černé Hoře, kde nyní dělníci dokončují stavbu hotelu. V jeho vlastnictví zůstane také benzinová stanice u Krhova, restaurace u Dělnického domu v Blansku a další hostince a nemovitosti na Blanensku. „Chci dát prostor svým dětem a ustoupit do pozadí,“ podotkl Fusek.

Méně podpory pro sportovce

Výrazná tvář pivovaru dlouhodobě podporovala i sportovce a kulturní dění v regionu. Fusek však v poslední době zvažoval, že tuto podporu výrazně sníží kvůli zvýšení spotřební daně. „Předpokládám, že z tohoto důvodu podpoří sportovce méně než vloni i K Brewery,“ myslí si Fusek.

Společnost K Brewery, která se na internetu prezentuje jako ryze česká společnost usilující o návrat k tradici českého pivovarnictví, se zatím nijak vyjadřovat nechce. „Dokud nebudeme mít na stole oficiální rozhodnutí pana Fuska, nechceme to komentovat,“ řekla mluvčí společnosti Barbora Burešová.

Pivovar investoval do regionu

Podle černohorského starosty pivovar za éry Jiřího Fuska vložil do regionu nemalé peníze. „Podporoval řadu organizací, Černé Hoře ale nedal ani šesťák. Proto změna ve vedení pivovaru městečko neovlivní. Pokud ovšem bude pivovar fungovat dál. Navzájem se totiž potřebujeme,“ míní Bohumil Hlavička.

Jedním z klubů, které našly u Fuska podporu, byl blanenský biketrial. „Teď vůbec netuším, co nás čeká,“ uvedl předseda českého biketrialu a vedoucí reprezentace České republiky Radim Kakáč. Podle něj byl pivovar generálním partnerem Mistrovství České republiky. Do českého biketrialu tak z pivovaru mířilo ročně sto tisíc korun. Peníze pomohly zaplatit cestování sportovců na závody po celém světě. „Pokud by nás další majitel pivovaru nepodpořil, museli bychom sehnat jiné sponzory a rodiče biketrialistů by museli sáhnout do svých kapes,“ míní Kakáč.

Konec spolupráce

O odchodu Fuska z pivovaru ví starostka Blanska Jaroslava Králová. „Nikdo mi to ale neoznámil oficiálně. Blansko má s Boskovicemi a černohorským pivovarem dohodu o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Ta nyní přestává fungovat. Pivovar se totiž nebude finančně podílet na společné expozici při veletrhu Regiontour v Brně,“ sdělila Králová. Nový vlastník významného výrobce piva, limonád, pálenek a likérů ji dosud nekontaktoval. „Snad na vzájemnou spolupráci navážeme,“ dodala starostka.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Pivo z tanku se v prémiových českých hospodách a pivnicích čepuje už bezmála čtyřicet let. Tehdy to ale nebyly tanky, jaké známe dnes. Byly postavené nastojato a pivovary je instalovaly jen do nádražních a sídlištních restaurací s velkou spotřebou piva. Před několika lety ale tankové pivo zasáhlo i pivnice méně zvučných jmen, než jsou například pražské hospody U Vejvodů nebo U Zlatého Tygra.

O pivu z tanku, jeho chuti, kladech, záporech a historii jsem si jel popovídat s člověkem nejpovolanějším. Starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, který léta odpovídal za výrobu celého Plzeňského Prazdroje a jehož autogram "Václav Berka (odpovědný za kvalitu)" jste mohli čítat na každé lahvi Gambrinusu.

Mekka českého pivovarnictví

Hlavní brána do obrovského areálu Plzeňského Prazdroje, kde se vaří nejen nejznámější český dvanáctistupňový ležák Pilsner Urquell, ale i Gambrinus, se otevírá a my vstupujeme na posvátnou půdu českého pivovarnictví. V kanceláři pana Berky vládne příjemná "pivní" atmosféra. Sice zatím pijeme jen kávu a vodu, ale nadšení, s jakým pan Berka o pivu vypráví, dává tušit, že za chvíli půjdeme nějaké "pivánko" i ochutnat.

Václav Berka má nyní na starosti hlavně image značky, kvalitu servírování a péči o distribuci piva. "Na pivu z tanku je velmi pozitivní to, že pivo jede přímo od nás z pivovaru do hospody. Nemůže se tak v žádném případě stát, jako třeba u piva ze sudu, že někdo zapomene paletu v rohu, nebo na auto zasvítí sluníčko nebo v zimě mrzne," říká pan Berka. V hospodě se pivo přečerpá do tanků, které jsou umístěny v klimatizovaných místnostech, kde je teplota mezi pěti až osmi stupni Celsia. Při této teplotě se pak pivo čepuje.

Moderní tanky

Tankovny čepují nepasterizované pivo. Pro zachování stoprocentní kvality je proto velmi důležité, aby hospoda dokázala vyčepovat pivo z tanku co nejdříve od naražení. Maximálně do týdne. Pivo v nenaraženém tanku vydrží podle sládka Berky 21 dní.

Moderní tanky se značně liší od stojacích tanků, které se používaly za komunistů, ale i od tanků ze začátku devadesátých let. "Úplně první tanky nebyly ani nerezové. Byly ocelové a vnitřek pokrýval speciální epoxidový nátěr. Proto se musely čistit, a to tak, že tam člověk prostě vlezl a tank vykartáčoval. Dost často se stávalo, že při mytí se epoxid odloupl. No a jak se tam dostalo pivo, tak se to začalo loupat a problém byl na světě," vypráví o pionýrských začátcích pan Berka.

Další nevýhodou, která s nástupem moderních technologií odpadla, bylo tlačení piva z tanku vzduchovým kompresorem. Vlivem přímého kontaktu piva s kyslíkem totiž zlatý mok, stejně jako jiný živý organismus, velmi rychle stárl. Chuť piva se proto tehdy velmi odlišovala od toho, co pivovarský sládek uvařil.

"Podle tehdejší normy se vzduch musel nasávat z čistého prostředí. Nasávat se vzduch měl nejméně dva metry nad zemí. Dobře se to dalo vyřešit na vesnicích, kde se vzduchová hadice odvedla na zahradu. Ve městech to bylo mnohem horší. Nebylo výjimkou, že vzduchová hadice koukala do ulice a spolu se vzduchem se nasávaly spaliny z aut a náklaďáků," říká sládek Berka. I to byl jeden z důvodů, proč pivovary a hospody začaly místo vzduchu používat různé plyny nebo jejich směsi. V některých zemích je dnes používání vzduchu jako tlačného plynu zakázáno.

Všechny nedostatky tankového "pravěku" jsou již dnes odstraněny. V nerezových tancích se pivo nedostane do kontaktu se vzduchem ani jiným plynem vůbec. Pivo je totiž v nerezových tancích o objemu deset nebo pět hektolitrů uloženo ještě ve speciálním nepropustném polypropylenovém vaku, takzvaném "bag-in-boxu". "Ten pytlík se jen stlačuje a zmačkává a tím se pivo vytlačuje," vysvětluje Berka.

Samotný nerezový tank se při dalším plnění čerstvým pivem musí pečlivě vymýt, aby se v tanku nemohly šířit plísně nebo houby. Teprve pak se do tanku vloží nový jednocestný vak, který se naplní čerstvým pivem. Polypropylenové vaky se recyklují. Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Jiřího Marečka je v Česku rozšířenost hospod vybavených tanky nejvyšší nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Sládek pivo vaří...

Cesta tankového piva až na váš štamgastský stůl ale zdaleka nekončí tím, že ho do vaší oblíbené hospody přivezou cisternou. Do půllitru ho totiž musí výčepní správně načepovat a také se musí dobře starat o pivní trubky. A pokud to neumí, může sebečerstvější mok zkazit natolik, že se do takové hospody už nikdy nevrátíte.

"Lidé se o tankové pivo musí umět starat. I u tankové hospody se pivo z tanku musí dostat k výčepu. Jsou tam pivní trubky, které mají v průměru deset milimetrů. To je kvůli tomu, abychom byli k pivu šetrní. Ve světě se používají jen sedmimilimetrové, ale to je zase z toho důvodu, že se tam pije pomaleji. Pak je tam výčepní kohout, chladič a podobně. Proto máme tým lidí, kteří provádějí sanitaci těchto zařízení. Máme více než tři sta certifikovaných sanitačních čističů. Ti jsou v hospodách každý týden," říká pan Berka.

Čištění pivních trubek je vůbec velká věda. Ideálně probíhá jednou za týden speciálními chemikáliemi. "Další velmi důležité ošetření trubek je jejich propláchnutí vodou po skončení čepování. Pokud se to totiž neudělá, tak se v trubce začne usazovat nějaký sediment. A než se na to přijde, tak hosté pijí kalné pivo," tvrdí Berka.

Další důležitou věcí je správné sklo a jeho čistota. Řada hospodských si totiž myslí, že když si koupí automatickou myčku, mají vše vyřešeno. Chyba. Podle pana Berky totiž pěna piva z nevypláchnuté sklenice hned opadne: "Ideální je, když výčepní sklenici z myčky vezme a ještě ji houbičkou umyje pod tekoucí ledovou vodou. V dobrých pražských hospodách to dělají," tvrdí Berka.

Teprve pak přijde na řadu samotné čepování. Dobří hostinští umí pivo načepovat na několik způsobů. Hospodský by měl vědět a vysvětlit svým zákazníkům, co je čeká, když si dají hladinku, čochtana, mlíko, pěnu nebo šnýtek. "Naším cílem je, aby hospodský věděl, že když to načepuje tímto způsobem, tak má vyzdvihnuté tyto chutě, anebo jiné. Já sám preferuji hladinku, to znamená, že je pivo načepováno najednou s krásnou smetanovou hlaďounkou pěnou," říká Berka.

Lepší nebo horší?

Jestli je pivo z tanku lepší než pivo ze sudu, jsem se od pana Berky nedověděl. Ten se dokonce dušuje, že při dnešní technice a vybavení pivovarů nemá pivař prakticky žádnou šanci poznat rozdíl mezi nepasterizovaným pivem z tanku a pasterizovaným ze sudu. Pro jeho domněnku navíc hraje fakt, že mezi pražskými pivaři vyhlášená hospoda U Hrocha čepuje pivo ze sudů a díky tamním výčepním se jejich plzeň pasuje mezi naprostou špičku.

Majitel restaurace U Drahokoupilů na pražském smíchově Petr Drahokoupil ale tvrdí, že jeho hosté rozdíl poznají. "Hosté chtějí pivo z tanku a ze sudů neboli kegů jim tak nechutná. Tankové pivo je prostě lepší. Kdybych měl sudy, tak nemám zákazníky. Samozřejmě ale čepuji pivo Pilsner Urquell, o kterém si myslím, že to je nejlepší pivo na světě," tvrdí opálený čtyřicátník Drahokoupil, který pochází z rodiny hostinských. Budoucnost čepování piva vidí jasně: "Troufnu si tvrdit, že zanedlouho budeme chtít pít už jen tankové pivo."

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl

Pro české pivovary nebyl letošní rok příliš příznivý. Letošek skončí pro celý pivní trh podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven léta nevídaným meziročním propadem kolem osmi až devíti procent.

Čísla ovlivní především pokles produkce největších pivovarnických gigantů. Řada menších pivovarů přitom ale paradoxně roste. Za celkovým poklesem stojí krize spotřeby. Jak domácí, tak ale především výrazným úbytkem zahraničních turistů, kteří si v Česku dopřávají hlavně globálně známé značky velkých českých producentů.

To paradoxně pomáhá menším pivovarům, které se ve svých regionech snaží odlišit od masové produkce stále větší nabídkou specialit. Že se jim to leckde daří, dokládají meziroční nárůsty pivovarů, jako je třeba Rohozec, Lobkowicz, rakovnický Bakalář, Svijany či Bernard.

Také pro Žatecký pivovar, který patří svým výstavem k menším regionálním pivovarům, nebyl letošek tak nepříznivý, jako pro velké producenty. „Pro Žatecký pivovar bude tento rok z pohledu prodeje jeho výrobků podobný rokům minulým, a to proto, že celkový prodej piva se opět meziročně o nějaké procento zvýší. Celková čísla ještě neznáme, ale očekáváme prodej přibližně o tisíc hektolitrů vyšší ve srovnání s loňským rokem. Vloni jsme dosáhli výstavu 28 tisíc hektolitrů,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Pivovar se snaží každoročně přijít na trh s nějakou novinkou, letos to bylo Cornish Steam lager – nefiltrované, tzv. „kvasnicové“ pivo v láhvích, vařené na základě starocornwallského receptu.

Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko

Produkci českých pivovarů ovlivňuje i klesající export. Dovoz piva z Česka omezilo zejména Rusko. „Export českých pivovarů letos klesne minimálně o 12 procent,“ řekl Jan Veselý, výkonný šéf Českého svazu pivovarů.

V případě Žateckého pivovaru ale vývoz piva narostl, zvláště do zemí, kam se žatecké pivo tradičně vyváží – do Velké Británie a USA. „Nově vyvážíme pivo například na Bermudy,“ dodal R. Vincík.

Nelichotivá čísla pivovary tajily

Velké pivovary přestaly svá – letos nelichotivá – čísla od druhého pololetí poskytovat do statistiky svazu, což byla léta zavedená praxe. A na otázky týkající se vývoje v tomto roce nedávají konkrétní odpověď. Přitom právě produkce společností Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen či Heineken ovlivňuje celkový trh nejvíc. Zajišťují zhruba tři čtvrtiny české roční produkce, která se loni pohybovala mírně pod hranicí 20 milionů hektolitrů.

Právě do skupiny Heineken patří i Pivovar Louny. „Konkrétní výstav jednotlivých pivovarů nepublikujeme,“ sdělila na dotaz Deníku k výstavu Pivovaru Louny Kateřina Eliášová, mluvčí skupiny Heineken.

Pivovar Louny ještě před několika lety vařil ročně zhruba tři sta tisíc hektolitrů piva. V posledních letech ale produkce lahvového piva stále klesala, což vedlo na konci letošního listopadu k uzavření stáčírny v Lounech. V tamní pivovaru se tak už pivo plní jen do sudů, lounské pivo se lahvuje v pivovaru Velké Březno.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Pivovary příští rok hodlají zdražit pivo až o 4,6 procenta kvůli vyšší daňové zátěži. Od největších tuzemských pivovarů.

Ceny piva stoupnou zhruba o 60 haléřů až o jednu korunu na půllitr sudového piva. Podle pivovarů je na vině zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) a plánované zvýšení spotřební daně.

"Změna cen nepředstavuje pro naši společnost žádný prospěch, protože do ceníku pouze promítneme zvýšenou spotřební daň na pivo a nárůst DPH o procentní bod. Plzeňský Prazdroj navíc ponese zvýšené náklady ze spotřební daně na pohonné hmoty a vyšší sociální odvody za zaměstnance, které jsou také součástí vládního úsporného balíčku," uvedl již dříve obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tiarnán Ó hAimhirgín.

Kromě Prazdroje hodlá pivo zdražit i Staropramen, který pivo částečně zdražil již v průběhu prosince. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," uvedl tiskový mluvčí Staropramenu Pavel Barvík. Staropramen hodlá zdražit půllitr pěnivého moku o 70 haléřů až jednu korunu u nejprodávanějších sudových piv.

Srovnatelné zdražení plánují i další pivovary jako například Budějovický Budvar či Heineken.

Tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček dále uvedl, že pivovary rozhodně podporují návrh skupiny senátorů, aby spotřební daň byla vrácena na původní úroveň. O tom se však rozhodne až na lednové schůzi sněmovny.

Ministr financí Eduard Janota již dříve uvedl, že senátorský návrh rozhodně nepodporuje. Podle Janoty přinese zvýšení DPH a spotřebních daní do státního rozpočtu až 23 miliard korun. Plánované zvýšení má nejvíce postihnout pohonné hmoty a tabákové výrobky.

Zdroj: Eurozprávy.cz | Autor: Tomáš Kraus

Zavést na tuzemský trh nový pivovar, vyrábět kvalitní mok a navíc se prosadit mezi zaběhnutými podniky není tak lehké, jak by se v zemi milovníků piva mohlo jevit. Příkladem může být rozjezd soukromého podniku Aleše Kocvery, který před 10 lety zakoupil rozsáhlý objekt bývalého klášterního pivovaru Strahov od vedení tamějších premonstrátských mnichů. Člověk s dosavadní praxí v úspěšném pivařském koncernu a pozitivním vztahem ke zlatavému moku se vydal na nejistou cestu, když zakoupil zchátralý komplex a, jak sám říká, v nejhorších časech se dvacetkrát za den zamýšlel nad ukončením své vize. Právě vytrvalost a také unikátní atmosféra historického objektu mu pomohla přečkat dobu narůstajících dluhů. Nyní pivovar pana Kocvery spíše prosperuje i navzdory probíhající finanční krizi. Zaměstnanci mají jednoduché vysvětlení: lidé v Česku mají rádi pivo čím dál více.

Část bývalého pivovaru v premonstrátském klášteře zakoupil Kocvera v roce 2000 a rozhodl se v místních sklepech obnovit zašlou činnost. Na historickou hodnotu svého podniku je náležitě hrdý. "Ta hospoda i ten pivovar jsou tady od nepaměti. První dochované písemné zmínky jsou už z 15. století. Za tu dobu se akorát změnil způsob splácení nájmu. Dříve se platilo 60 kop grošů, tučný zajíc a libra pepře, dnes se platí všechno v korunách českých," směje se Kocvera. O nabídce odkoupení se před deseti lety dozvěděl náhodou. Do rekonstrukce poničených prostor musel vložit značné náklady, které se neobešly bez úvěrů. "Probíhala na etapy a hodně rychle, celá proměna obrovského objektu proběhla od června roku 2000 do dubna roku 2001, kdy už vlastně fungovalo všechno v podobě, v jaké zde lze vidět dnes," dodává.

Samotné opravy a nákup vybavení si vyžádaly několik milionů korun, očekávaná úleva však nepřišla ani po otevření provozu přilehlé restaurace. K dluhům za rekonstrukci se proto přičítaly i ušlé zisky z běžného chodu. "Bylo to hrozné vypětí od rána do večera, výdaje byly obrovské, mnohem větší než jsme si představovali a vlastně po tom roce, kdy byla hospoda otevřena, tak žádné ulehčení nepřišlo, protože hospoda byla nová. To bylo úplně nejhorší období. Někdy od roku 2003 jsme už začali vydělávat a situace se výrazně zlepšila," tvrdí majitel.

Bez úvěru se přestavba neobešla

Celkové náklady odhaduje pan Kocvera zhruba na 20 milionů korun. Zahrnuje tam kromě stavebních úprav i pořízení veškeré výrobní technologie a vybavení. "Nepocházím z rodiny restituentů ani milionářů, takže jsem si na to všechno musel vzít provozní úvěr, i spousta zařízení se nakoupila na dodavatelský úvěr, ale to jsou věci, které už jsou dneska v podstatě zaplacené," dodává. Jednou z nejtěžších věcí v pivovarnickém podnikání je podle pana Kocvery sehnat dobré a spolehlivé zaměstnance. Během 10 let se u něj vystřídalo zhruba 250 lidí. Výjimkou kvůli krádeži nebo opíjení prý nebyly ani vyhazovy ještě v den nástupu.

Počet činných průmyslových pivovarů se u nás v posledních několika letech drží kolem 50, minipivovarů je ještě zhruba o 20 více. Recept na proměnu zadlužené firmy v prosperující není její majitel schopen jednoznačně pojmenovat. Během své podnikatelské dekády vyzkoušel mnoho metod včetně účasti na cestovních veletrzích, reklamních akcí nebo inzerátů. "Nikdy nejde nic hladce a nikdy to nešlo tak, jak jsem si představoval, ale bylo to díky tomu, že jsem byl strašně naivní a myslel jsem si, že se všechno udělá levou zadní. Ale co si člověk neudělá sám, tak to nemá," říká.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Přijďte si vychutnat dobrá piva i sváteční atmosféru do Kosteleckého pivovaru. Je tu připraven zajímavý Silvestrovský program i koncerty, konající se mezi svátky.

Přijďte si vychutnat dobrá piva i sváteční atmosféru do Kosteleckého pivovaru. Je tu připraven zajímavý Silvestrovský program i koncerty, konající se mezi svátky. Další novinkou je dětský koutek a bezdrátový internet v pivovarské zahrádce.

Něco z historie pivovaru

Roku 1489 byl za Jindřicha ze Smržova Černý Kostelec povýšen na město a mezi získané výsady patřilo i právo várečné. Roku 1558, když zdejší panství koupili Smiřičtí, již v Kostelci fungoval panský pivovar, sladovna a v blízkosti i chmelnice.

Dějiny tohoto panského pivovaru jsou pak po celé období úzce spojeny s majiteli černokosteleckého panství, kterým patřil.

Pivovar a muzeum dnes

V roce 2001 dostal tradiční pivovarský pozdrav "Dej Bůh štěstí" nový význam. Přesně tak se jmenuje společnost s ručením omezeným, která se rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky.

V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2.

Co vás v pivovaru čeká během svátků

26. 12. 2009 AGAPEPE v pivováru

V podvečer druhého svátku vánočního vystoupí v zadní hale pivováru "tzv. Bohemky" legendární skupina AGAPEPE a skupina STRATUS. Vstupné 80,- kaček.

31. 12. 2009 SILVESTR

Přípravy Silvestra jsou v plném proudu. Z hudební produkce určitě zahrají Naši Furianti, DJ George a další, jako obvykle nebude nouze o piva z malých pivovarů, gastronomické speciality, soutěže, hudbu.... no prostě přivítání Nového Roku jak se patří. Posledních několik míst volných. Neváhejte.

Dětský koutek

V rámci zkvalitnění služeb byl zprovozněn dětský koutek a v podstatě celá jedna místnost je určena Vašim nejmenším. Jedná se o tzv. včelín samozřejmě nekuřácký prostor, který je přístupný buď z hostince nebo i z pivovarského dvora, tedy ze zahrádky.

Internet

Na pivovarské zahrádce již funguje bezdrátový internet, v hostinci snad již také co nejdříve. Proč pracovat v kanceláři, když můžete u piva?

Kontakt: Dej Bůh štěstí, s.r.o.

Českobrodská čp. 17

Kostelec nad Černými lesy

Zdroj: www.pivovarkostelec.cz; www.cestyapamatky.cz

Autor: Kateřina Davidová

Zdroj: Říčansko.info

Zámek Lázeň Chudenice má nového majitele. Stal se jím pan Eugen Czernin, který již v říjnu tohoto roku přijal nabídku Plzeňského Prazdroje na odkup zámku za cenu transakčních nákladů na převod majetku. S koncem roku končí také dlouholeté restituční spory a více než čtrnáct let právní nejistoty ohledně vlastnictví zámku.

„Dlouhá léta jsme hledali řešení, které by přineslo prospěch obyvatelům obce Chudenice, návštěvníkům zámku a zámku samotnému. Restituční spor nám znemožňoval s majetkem nakládat. I pouhá řádná údržba zámku a jeho opravy nás stály miliony korun ročně. Proto jsme se rozhodli předložit panu Eugenu Czerninovi nabídku a jsme rádi, že ji přijal," říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Plzeňský Prazdroj vždy deklaroval, že má zájem o vyřešení neutěšené situace zámku Lázeň, který byl více než čtrnáct let zatížen restitučním řízením. Kvůli sporu nemohl Plzeňský Prazdroj s tímto zablokovaným majetkem nakládat a prováděl pouze údržbu tak, jak ukládají zákony.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vysoké ceny za některé známé české zboží v tuzemsku vytvořily nový byznys: jeho dovoz ze zahraničí. Z Německa se kvůli lepším cenám začalo dovážet české pivo. Na base plzeňského se dá ušetřit až stokoruna.

"Rozdíly jsou velké, zvláště když se v Německu dostanete na velkoobchodní ceny," přiznává Petr Pavelka, majitel firmy Aqua Regulus, která do Česka pivo z Německa vozí. Blíže však o svém podnikání nechce mluvit. Výrobce piva, Plzeňský Prazdroj, mu prý problémy nedělá. "Vědí o mně, ale nějak proti mně nebojují," dodal.

Plzeň za 12 korun v akci

V Česku je v běžných supermarketech kvůli obchodní politice největšího tuzemského pivovaru a rozdílu záloh půllitr plzně zhruba o pět korun dražší. Rozdíly v cenách bývaly i vyšší, Plzeňský Prazdroj však v Německu mírně podražil na zhruba 70 centů.

Navíc už koruna oslabila ze svých rekordních hodnot okolo 24 Kč za euro. Na jedné base tak nyní ušetříte kolem stokoruny.

"Když si vychytáte akci, dá se dostat s lahví na 12 korun," říká Ota Beil z Ústí nad Labem, který plzeň z Německa dováží pro vlastní potřebu. Abyste této ceny dosáhli, musí stát lahev kolem 60 centů a musíte v Česku vrátit německou přepravku i s lahvemi.

Kromě spíží soukromých dovozců na německou plzeň stále častěji narazíte především ve vietnamských večerkách. Podle jejich majitelů jim je vozí zpravidla čeští obchodníci. Plzně s německou etiketou najdete také ve velkoobchodu JIP, který zásobuje i značnou část restaurací.

Přibývající množství dovezeného piva ukazují i statistiky. Do nich se přitom soukromé dovozy nezaznamenávají. "Musí jít o zpětný dovoz českých piv, samotná německá piva se sem vozí minimálně," potvrzuje Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Plzeňský Prazdroj tvrdí, že nejde o velký problém. "Jediným indikátorem jsou vrácené obaly," říká mluvčí firmy Jiří Mareček. Podle něj se jich do republiky vrátí několik tisíc ročně. Mareček tvrdí, že katalogové ceny jsou v Německu stejné jako u nás, obchodníky však nutí ke snižování cen velká konkurence.

Od ledna navíc v Česku Pilsner Urquell podraží kvůli vyšší spotřební dani a dani z přidané hodnoty zhruba o korunu.

Bez české etikety hrozí pokuta

Na prodeji česko-německé plzně není nic nelegálního, přesto řada obchodníků porušuje zákon. Nedávají totiž na etiketu české označení o tom, že jde o pivo a jaký má obsah alkoholu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce pak může dokonce i zakázat prodej takového piva.

Pivo v Německu je levnější i kvůli tomu, že je zatížené nižší spotřební daní než u nás. Podle daňového poradce Jiřího Vondráka ze společnosti Taxillus by čeští obchodníci zapsaní jako "oprávnění příjemci" neměli daň v Německu platit a rovnou při nákupu by měli být od ní osvobozeni. "Pak ji platí v Česku podle místního sazebníku," dodal Vondrák.

Spotřební daň spravují v Česku celní úřady. Podle mluvčího Generálního ředitelství cel Jiřího Bartáka probíhají namátkové kontroly například u distributorů nebo v daňových skladech. Lidé si mohou individuálně při jedné cestě dovézt z Evropské unie 110 litrů piva pro vlastní potřebu a nemusí dokladovat platbu spotřební daně.

Rozdíly v cenách však nejsou jen u piva, ale třeba i u pneumatik Barum, které se vyrábí v Otrokovicích. Prodejci to vysvětlují vyššími slevami, které díky velikosti trhu mohou dostat němečtí obchodníci.

Vzhledem k velikosti německého automobilového trhu odebírají tamní prodejci mnohem větší objemy než v Česku, proto se například dostanou až na padesátiprocentní slevy. Podle Karla Kučery, šéfa divize marketingu Continentalu, pod který Barum spadá, se některé pneumatiky Barum vyrábí v Německu.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra

Čapí hnízdo na komínu pivovaru Herold muselo být z bezpečnostních důvodů strženo. Hrozil jeho pád, při namrznutí nebo zasněžení mokrým sněhem by se hnízdo narušené letní bouří mohlo zřítit. Hnízdo strhli hasiči z Hasičského záchranného sboru Příbram.

Mají vysokozdvižnou hasicí plošinu, která umožnila dostat se na vrchol komínu staré kotelny do výšky dvaceti pěti metrů. Po ořezání větví motorovou pilou přišly na řadu krumpáč, hrábě, sekera a vidle. Za silného sněžení a mrazu okolo minus deseti stupňů trvalo odstranění dva metry vysokého hnízda několik hodin.

Akce probíhala v součinnosti s Ochranou fauny České republiky, podle plánů ochranářů byl v pivovaru svařen základ nového hnízda. Ornitologové z Votic do kovového rámu ještě vpletou větve a vystelou střed hnízda mechem, aby čápi mohli pohodlně zahnízdit.

Do příletů čápů ještě zbývají minimálně tři měsíce. Ze zimoviště na jihu Afriky nejprve přilétá samec a obsadí hnízdo, samice přilétá později. Partneři jsou si často věrní po mnoho let, i když zimu v Africe tráví každý sám. Na osm tisíc kilometrů dlouhé trase číhá na čápy spousta nebezpečí, jsou země kde se stávají obětí lovců, někteří čápi uhynou vyčerpáním nebo v drátech vysokého napětí.

Na čapí rodinku se těší zaměstnanci pivovaru Herold, v minulosti se obrázek čápa objevoval na etiketách lahvového jedenáctistupňového piva Old Stork. Všichni věří že čápi přinášejí pivovaru štěstí. Doufejme, že se čápům bude nové hnízdo na komínu zámeckého pivovaru Herold líbit.

Zdroj: Pivovar Herold.cz