Dalším potvrzením oblíbenosti a kvality piva Primátor je úspěch značky v soutěži České pivo roku 2009, kterou každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven.

V letošním ročníku si 3. místo zasloužilo v kategorii nealkoholických piv pivo Primátor Nealko. Nejlepší domácí piva vybírala 21členná porota složená převážně ze sládků a pivovarských odborníků. Soutěže se letos zúčastnilo celkem 53 piv. Výsledky soutěže byly vyhlášeny během Svatováclavské slavnosti českého piva v Praze.

Pivovar Primátor začal nealkoholické pivo vyrábět již v roce 1983 jako druhý v republice. Od té doby byla technologie výroby několikrát upravována tak, aby odpovídala současným trendům a požadavkům. Primátor Nealko je pravidelně výborně hodnoceno na pivních degustacích, což dokládají získaná ocenění. Pivo má pískově zlatavý nádech, zářivě bílou pěnu a jedinečnou chuť.

Úspěchu při vyhlášení nejlepších českých piv předcházela pro pivovar ještě jedna slavnostní událost. Ve čtvrtek 24. září byla oficiálně otevřena první restaurace značky Primátor v Hradci Králové.

Restaurace Primátorka „Pod Terasami“ jako jediná nabízí sedm druhů točených piv Primátor. Kromě české klasiky 10°, 11°a 12° piva jsou v nabídce také piva speciální, pšenično-kvasnicový Weizenbier, anglický Pale Ale a irský Stout. Řidiče zase nadchne točené nealkoholické pivo i široký výběr z limonád značky Primátor.

Zdroj: krkonošský deník.cz

Dříve se plavil na jaderné ponorce, teď téměř pět let „kormidloval“ Plzeňský Prazdroj. A možná se díky němu naučí pít plzeňské pivo i golfové eso Tiger Woods. Včera však Mike Short ze své funkce odešel.

Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Několik let jste byl důstojníkem na jaderné ponorce britského Královského námořnictva. To je neobvyklé povolání. Říkal jste, že vás to i bavilo. Proč pak přišla náhlá změna a začal jste dělat něco jiného?

Mám rád dobrodružství a změny.

Nenarážel jste na poznámky typu: Ty to přece nebudeš umět.

Často jsem si to říkal sám! Jenže v každé nové situaci se rychle naučíte to, co potřebujete vědět. Není v životě nic zajímavějšího než získávat nové zkušenosti. Svět kolem nás se mění tak rychle, že nezbývá než se přizpůsobit.

S kolegy na ponorce jste se do moře museli ponořit i na několik týdnů. Projevuje se život ve stísněném prostoru následně na psychice člověka?

Většina lidí tomu nevěří, ale na ponorce se pracuje velmi tvrdě. Měli jsme směny - čtyři hodiny práce, osm hodin odpočinku, jenže pořád dokola. Žádný volný víkend. Bylo tam hodně drilu, mnoho cvičení, naprosté soustředění, neustálé ověřování techniky. Navíc jsem nesl zodpovědnost za svůj tým. Pracoval jsem tam jako inženýr, pamatuji si, že když jsem do ní poprvé vlezl, viděl jsem jen les malých trubek. Přes všechnu přípravu jsem se v tom lese vůbec nedokázal orientovat. Ale rychle jsem se to naučil.

Jaderná ponorka, to je, předpokládám, velké vojenské tajemství.

Velmi utajená jsou místa, kde ponorky takzvaně parkují. A určitě se nesmí hovořit o žádných akcích, pokud by se na nich ponorka podílela.

Jsem suchozemec a práce na ponorce se mi vždy jevila jako nudná.

Kdepak. Jste ve velkém vypětí. Vliv to má hlavně na vaši fyzičku, protože tělo funguje na základě denního a nočního světla. Na ponorce musíte vypínat a zapínat světlo, abyste mohl kontrolovat rytmus těla, jinak byste byl zcela dezorientovaný.

Má to ještě dnes vliv na vaši psychiku?

Pamatuji si všechno, co se tam odehrávalo, ale vliv už to nemá.

Pracoval jste za svůj život v několika velmi rozdílných zemích. Nebudu se teď ptát na konkrétní státy a podnikání v nich, ale na jejich obyvatele. Co se vám vybaví, když řeknu Brit?

Silná orientace na sociální postavení, hlídá si, v jaké společenské třídě se ocitá. Soustředí se na rodinu. Dává si často pozor na to, co říká.

Jihoafričan?

Přátelský. Mnoho národů, kultur a jazyků. Zvyk stýkat se a pracovat s lidmi, kteří mají velmi rozdílné zázemí.

Kanaďan?

Dívá se na televizi. Říkali mi, že rádi porážejí stromy a loví medvědy, ale spíše se dívají na televizi.

Maďar?

Konzervativní. Uzavřený.

Čech?

Vzdoruje změnám. Trochu žije v minulosti. Ale kompetentní a chytrý.

Proč si myslíte, že žijeme částečně v minulosti a bráníme se změnám?

Protože vaše minulost byla velmi traumatická, s mnoha zásadními změnami pro život. Omezovalo to rozvoj lidí. Bylo zde hodně strachu. Člověk se pak upíná k tomu, co zná, má obavu z nového.

Je to pro nás pořád limitující při prosazování se ve světě?

Naštěstí se to rychle mění. Ovšem Česká republika nemá jasnou vizi, jakým směrem se bude ubírat za deset patnáct let. To je chyba.

Jak se podle vás liší byznys v jednotlivých státech?

Existují tu velké rozdíly. Když jsem dostudoval, tak jsem v Anglii svému šéfovi říkal pane, všichni nosili kravaty, bylo to velmi formální. Pracoval jsem v koncernu Rolls-Royce na leteckých motorech. Byli tam dva kolegové, jeden Angličan, druhý Američan. Ten první tam dělal 15 let, a znal naprosto perfektně motor, ale pouze svoji část. Američan pracoval na motoru sice jen šest měsíců, ale měl přehled o všech jeho částech. V Británii se důsledně dodržovala neměnná hierarchie ve firmě, v USA se stěhovali lidi po firmě, aby získali víc zkušeností. Pak jsem se přestěhoval do Kanady a všechno bylo uvolněnější. Je to už sice 30 let, ale šéfovi jsme říkali Bobe.

V Jižní Africe jste strávil skoro dvacet let. Tam panuje jaký systém?

Naštěstí spíše ten americký. Vyhovuje mi víc, když jsou ve firmě bližší vztahy, nebudu říkat rovnou rodinné, ale ze zkušenosti vím, že při velké formálnosti se některé problémy řeší složitě.

Než přejdeme k Čechům a pití piva, myslíte si, že jeden z nejslavnějších sportovců světa, americký golfista Tiger Woods, už někdy ochutnal Plzeňský Prazdroj?

Napíšu mu e-mail a zeptám se ho (směje se). Nevím, zda už plzeňské pivo zkusil. Také by mě to zajímalo.

Narážím na to, že Plzeňský Prazdroj je od letošního roku partnerem golfového British Open, a to je jediný turnaj v Evropě, na kterém Tiger Woods tradičně hraje.

Vím, že na to narážíte. Rozhodli jsme se proniknout víc na britský trh a k tomu slouží i jeden z nejprestižnějších golfových turnajů na světě, kterým British Open je.

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Slyšel jste o jedné z nejslavnějších knih české literatury Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška?

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

Ve Švejkovi se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělala dobrou práci, když chránila pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. To je obrana i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Ale je velmi složité "vnutit" jiným národům české pivní tradice. Například v Anglii se pije pivo bez pěny, v Číně zase většinou z lahví, které mají obsah sedm decilitrů. To je jiná kultura pití.

Jenže tradice a moderní vlny se už dávno v celém světě prolínají. Jasně, že místní pivo má například v Británii svoje pevné místo, ale moderní styly piva se prosazují stále více. A tím moderním pro Angličany může být například tradiční české pivo, třeba Pilsner Urquell.

Jak přimět člověka v jiné zemi, aby pil jinak a něco jiného?

Musíte je to prostě postupně naučit. U starších lidí je to skutečně složité, se změnami návyků se má začít kolem dvaceti let. Moje dcera mi posílá z Anglie fotky lidí, jak pijí plzeňské pivo, a chce mi tím ukázat, jak moc je i tam populární.

S dcerou jste mi nahrál, protože v minulosti vůbec nebylo běžné, aby v restauraci seděly u stolu jen ženy a pily pivo. Dnes je to obvyklý obrázek zejména u mladších žen. Všiml jste si toho?

Pivo je spíše "mužská záležitost", patří ke vztahům mužů i s okřídlenou větou: Jdeme na jedno? Chování a postavení žen se však v evropských společnostech podstatně změnilo, v minulosti například tolik nechodily samy ven. A pivo se tak stalo součástí i jejich schůzek.

Musí české pivo, pokud se chce prosadit ve světě, ustoupit ze svých tradic?

Kupovali jsme po světě místní pivovary a s nimi vlastně i jejich zákazníky. Nejdříve se pracuje s nimi a až pak se tam dováží české pivo. Důležité je hledat skuliny na trhu.

Jak prodávat něco, co má být pořád stejné? Pořád stejně dobré, neměnné. Nemyslíte si, že je to trochu proti smyslu moderní reklamy, která se snaží nabízet hlavně novinky?

Každá značka balancuje mezi svou tradicí a tím, aby vypadala čerstvě, moderně. V Česku je pivo součástí kulturního dědictví, proto vystupují v reklamách známí lidé, ikony, které pivo znají a pili ho. Tradice je skutečně důležitá, musíme ji připomínat, proto je na ní založena naše reklama.

Spisovatel Bohumil Hrabal řekl: "Pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba, máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle musí jít s technikou sakra pomalu." Jdete na to tedy pomalu a opatrně?

Bylo by to proti firmě samotné, kdyby nectila staré receptury výroby. Ty musí zůstat! Když první sládek Josef Groll uvařil v Plzni v roce 1842 premiérovou várku, chtěl dosáhnout určité kvality a chutě. Jenže používal velmi jednoduché vybavení. Bylo proto mimořádně obtížné zopakovat stejný výsledek. S pomocí moderní techniky se však dá dodržet vždy naprosto stejný postup, jak to pan Groll zamýšlel. Takže pokrok je v tomto případě dobrý, kdybych měl oponovat Bohumilu Hrabalovi.

Jenže ječný slad, chmel i voda se mohou někdy lišit. Jak pak dosáhnete stejného výsledku?

Existuje sice moderní technika, ale záleží na umu plzeňských sládků, aby dosáhli pokaždé stejného výsledku. A v tom jsou Češi opravdoví pivařští mistři.

Takže jak říkám, je to sice staré, ale pořád nové.

Ano. Je to podobné, jako když vaše babička pekla v kachlové troubě bábovku a vy ji pečete v moderní digitální. Pokud máte dobrý recept a dodržíte postup, daleko snazším způsobem dosáhnete požadovaného výsledku.

Pamatuji si, že když jsem byl mladý, tak pivo vydrželo jen pár dní, pak se už nedalo pít. Dnes jsou to týdny i měsíce a bývá stejné. Netrpí jeho ošetřováním jeho kvalita? Myslím tím možné chemické úpravy.

Ne. Pivo je skutečně nejlepší poté, co se dokvasí. Pak nastává fáze, kdy je nutné pomocí dobré stáčecí techniky ochránit jeho kvalitu. Nesmí se k němu dostat vzdušný kyslík či sluneční záření. Nemůžete vozit pivo přes půl světa a neudržet jeho stejnou kvalitu. Doba vašeho mládí, kdy se vám zkazilo ve sklepě hospody za pár dní, je pryč.

Napadá mne, co pití piva na ex. Zvládnete to, když jste šéfoval největší pivovarnické firmě v zemi?

To není česká specialita! Patří i k anglické hospodské kultuře. Když jsem byl studentem, trénoval jsem pití na ex dost často. Dnes už jenom někdy. Ale pořád to zvládnu.

Včera byl váš poslední den ve funkci generálního ředitele Plzeňského Prazdroje. Proč končíte?

Pět let je běžná maximální délka působení zahraničních vedoucích pracovníků v daných pozicích, takže mě telefonát s nabídkou jiné pozice až tak nepřekvapil.

Když byste měl bilancovat, co vám dal pobyt v Česku?

Ze všech zemí, ve kterých jsem kdy žil, patří pobyt v České republice mezi ty nejlepší. Vše bylo pro mě fascinující: srdečnost i schopnosti Čechů, příroda, kultura, historické památky. Vaše země je báječná a stále skýtá mnoho potenciálu. Z profesního úhlu pohledu byla práce v Plzeňském Prazdroji jednou z nejpřínosnějších zkušeností v mém životě.

Jaký je to pocit, vracet se do Velké Británie po tolika letech?

Na jedné straně cítím smutek z toho, že opouštím Česko, na druhé se velmi těším na svoji novou práci, na nové prostředí a také na to, že znovu uvidím známé tváře a věci, které nás před mnoha lety obklopovaly. Z Velké Británie jsem odešel v roce 1977, moje žena v roce 1972, ale seznámili jsme se až v roce 1987. I když jsme Anglii často navštěvovali, nikdy jsme vlastně neměli možnost poznávat naši rodnou zemi společně.

Co je podle vás největším úspěchem vaší "mise" v Prazdroji?

Bude to znít jako manažerská fráze, ale za dobu mého působení v Prazdroji se nám podařilo zvýšit naši ziskovost o více než 60 procent. Značka Pilsner Urquell se stala vlajkovou lodí skupiny SABMiller, která je druhým největším výrobcem piva na světě.

Mike Short

Věk: 63 let

Jako vystudovaný inženýr působil v oblasti jaderného inženýrství, v začátcích jako důstojník Britského královského námořnictva na ponorkách.

Pracoval v sedmi různých zemích v leteckém a kosmickém průmyslu, v energetice, věnoval se konzultační činnosti v oblasti projektového řízení a nakonec se dostal k pivovarnictví. V roce 1990 nastoupil do South African Breweries (nyní SABMiller), v pivovarnickém oboru se tak pohybuje téměř dvacet let.

S manželkou přednedávnem po rodinné tragédii převzali opatrovnictví nad dvěma vnučkami. "Jsou obě docela smutné, že odjíždíme. Za tu dobu si tu našly kamarády, zároveň se ale těší do Velké Británie, protože jejich maminka byla Angličanka."

Nyní nastupuje na novou pozici do vedení globální skupiny SABMiller, jejíž součástí je i Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert | Foto: Michal Sváček

Svijanské i vratislavické pivo bude zřejmě od nového roku dražší

Milovníci točeného svijanského nebo vratislavského piva si možná od příštího roku budou muset připlatit. Závisí to na schválení návrhu rozpočtu na příští rok, jehož součástí je zvýšení spotřební daně.

„Zvýšení spotřební daně se přímo promítne do výrobních nákladů pivovaru,“ říká Roman Havlík, ředitel Svijan, které jsou s necelými tři sta dvaceti tisíci hektolitry největším producentem piva v Libereckém kraji. Zvýšení cen by se podle Havlíka projevilo u sudového piva, naopak u lahvového by to kvůli tlaku řetězců na cenu bylo složitější, což zase poškozuje pivovar. „V současnosti se asi pětina celkové produkce váže na nevypověditelné smlouvy, takže i přes větší výrobní náklady bychom dostávali stejné výkupní ceny,“ vysvětluje Havlík. Ve Svijanech se obávají i růstu cen piva v restauracích, který je se spotřební daní také svázán. „V českém kontextu jsme menší střední pivovar a naše pivo už nyní není zrovna nejlevnější, proto se každého zdražení obáváme,“ dodává ředitel.

Zástupci druhého největšího producenta v kraji s ročním výstavem přes sto třicet tisíc hektolitrů, vratislavického pivovaru Konrád, se existenčních problémů neobávají, nicméně ze zvýšení daně nadšeni nejsou. „Celé to považuji v podstatě za boj mezi státem a koncovým zákazníkem, kterého se celá záležitost dotkne nejvíc, my hrajeme pouze roli jakéhosi prostředníka, který nemá v podstatě na nic vliv,“ říká ředitel pivovaru Konrád Petr Hostaš. „Co se týče nás, myslím si, že se nás koncové zdražení příliš nedotkne, protože naše ceny zatím nejsou takové, aby plánované zdražení zákazníky odradilo,“ uvažuje o následcích Hostaš.

Ačkoli podle předpovědí mají na zvýšení daně doplatit zejména menší pivovary, v harrachovském minipivovaru to tak zle nevidí.

„Jako minipivovar máme spotřební daň poloviční a vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na specifické druhy piva, které jsou na české poměry dražší, tak si myslím, že nás zvýšení ceny, dejme tomu o korunu, příliš neohrozí", předpovídá Zdeněk Palán, ekonom harrachovského minipivovaru Novosad a syn.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Líbí se mi, že v Česku máte pivní kulturu, říká někdejší šéf Prazdroje Mike Short

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Asi jste slyšel o Švejkovi...

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

V té knize se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělá dobrou práci, když ochraňuje pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. Brání vás tím i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert

U příležitosti svátku svatého Václava, patrona českých sladovníků a pivovarníků, byli dnes na Svatováclavské slavnosti českého piva 2009 uvedeni do Síně slávy českého pivovarství a sladařství Ing. Ivan Houska a Ing. Josef Tolar. Toto ocenění bylo již posedmé předáno významným osobnostem za jejich celoživotní profesní přínos oběma oborům.

„Naše pivovarství a sladařství by nikdy nedosáhlo světového věhlasu bez těch, kteří se na výrobě piva podíleli svou celoživotní prací,“ uvedl Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Při předávání těchto ocenění si uvědomujeme, že ač technologie i technika kráčí vpřed doslova mílovými kroky, české pivo by nebylo tím, čím je, bez silného vlivu lidského faktoru. Naše obory mají to štěstí, že disponují takovými odborníky v pivovarech, sladovnách a výzkumných i vzdělávacích institucích. Jsem si jist, že tomu tak bude rovněž v budoucnu,“ dodal František Šámal.

Ing. Ivan Houska (* v Praze) je dlouholetý vynikající pedagog a byl řadu let ředitelem Střední průmyslové školy potravinářské technologie v Praze, Podskalské ulici. Během své pedagogické činnosti se podílel na odborné výchově kolem jednoho tisíce specialistů v potravinářském, a především pivovarském oboru. Mezi absolventy školy patří dnešní přední experti a manažeři českého pivovarství a sladařství. V letech 1990 až 2005, kdy vedl školu, se mu ji podařilo zrekonstruovat, zmodernizovat a vybavit mnoha technologickými zařízeními, tak aby vznikla špičková vzdělávací instituce. Škola se rovněž stala místem, které se dlouhodobě sponzorsky podílelo na činnosti nadace pro bývalé vynikající československé a české sportovce a olympioniky. Škola se pod jeho vedením stala institucí, která zahrnuje pět potravinářských oborů a sedm ekonomických a patří k prvotřídním vzdělávacím institucím u nás.

Ing. Josef Tolar (* 1942 v Počátkách) se v průběhu svého dlouholetého působení v Budějovickém Budvaru, n. p., stal synonymem vynikajícího pivovarského odborníka. Během období 24 let, kdy byl sládkem, se mu podařilo zrekonstruovat a zmodernizovat četná technologická zařízení v pivovaru. Tehdejší výstav piva byl v roce 1985 kolem 413 000 hl, zatímco v roce 2008 činil už 1 360 000 hl a export se zvýšil z 18 na dnešních 55 zemí světa. Piva s unikátní a nenapodobitelnou chutí, na jejichž výrobě se Tolar rozhodujícím způsobem podílel, byla mnohokrát oceněna doma a v zahraničí, např. v několika ročnících respektované a renomované Monde Selection v Bruselu. Tolar měl také po roce 1989 možnost prezentovat české pivovarství v různých zemích, např. v Rakousku, Německu, Brazílii, bývalém Sovětském svazu, Koreji nebo Japonsku. Je držitelem podnikových ocenění tuzemských i zahraničních institucí působících v pivovarském sektoru.

Zdroj: Tisková zpráva

Pivovary se zvířetem v názvu získaly nejvíce ocenění v soutěži České pivo roku, kterou vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven. Přerovský pivovar Zubr bodoval hned ve třech kategoriích. Mezi výčepními pivy zvítězil Zubr Classic před pivem Zubr Gold. Ve světlých ležácích skončil Zubr Premium na druhém místě, Zubr Free pak obsadilo třetí místo v kategorii nealkoholických piv.

Jediným dalším výrobcem, který si připsal více než jedno medailové umístění, byl Pivovar Velké Popovice patřící do skupiny Plzeňského Prazdroje. Jeho Kozel Premium zvítězil mezi světlými ležáky, Kozel světlé výčepní pak skončil třetí mezi "desítkami".

Ve čtyřech soutěžních kategoriích bylo dohromady posuzováno 53 piv. Degustátoři je ochutnávali na dvakrát – v dubnu a červnu. Mezi 21 hodnotiteli byli sládci a pivovarští odborníci, z nichž byly čtyři ženy.

Oceněná piva

VÝČEPNÍ (degustováno 16 značek)

1. Zubr Classic

2. Zubr Gold

3. Velkopopovický Kozel, světlé výčepní

SVĚTLÝ LEŽÁK (21 značek)

1. Velkopopovický Kozel Premium

2. Zubr Premium

3. Krušovice, Jubilejní ležák

TMAVÝ LEŽÁK (7 značek)

1. Rebel černý

2. Černá Hora Granát

3. Postřižinské pivo

NEALKOHOLICKÉ PIVO (9 značek)

1. Zlatopramen Nealko

2. Radegast Birell

3. Zubr Free

4. Primátor Nealko

Porotci posuzovali kromě chuti také senzorické vlastnosti piva, zkontrolována byla také jeho stupňovitost. "Výsledky znamenají potvrzení dlouhodobého trendu – nejlepší piva se vaří jak ve velkých, tak i v menších nebo malých pivovarech," zhodnotil anketu výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Zástupci druhé kategorie se letos prosadili i v novinářské anketě Naše pivo 2009. Téměř stovka zástupců médií nominovala 69 různých značek, což je v historii ankety rekordní pestrost. Zvítězil mezi nimi Plzeňský Prazdroj, druhý byl Bernard a třetí Svijany.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Slavnostního otevření cyklostezky Chrudim – Pardubice v části do Medlešic se na medlešickém dětském hřišti proti pivovaru, kde zatím stezka končí, zúčastnily desítky lidí.

Mezi nimi i vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek či chrudimský arciděkan Jiří Heblt, který nové komunikaci požehnal.

Mnozí se dostavili rovnou na kole, mezi nimi například i chrudimský místostarosta Petr Řezníček. Slavnostní zahájení provozu se však neobešlo ani bez muziky nebo bez opékání uzenin a ochutnávky zlatého moku z měšťanského pivovaru.

Otevření cyklostezky, která bude časem prodloužena až do Pardubic, připadlo symbolicky na Den bez aut.

„Po téměř třech letech usilovné práce se narodilo dítě, o kterém se dlouho mluvilo. A jak je tomu s dítětem, tak i toto dílo by mělo dále růst,“ glosuje chrudimský místostarosta Roman Málek. A dodává: „Jsme v první fázi. Do Chrudimi nám ještě kousek chybí vyřešit, ale větší část čeká na zástupce Pardubic. Cyklostezka zatím nemá číslo, takže ji s nadsázkou říkáme pivovarská, protože končí v místním pivovaru,“ dodává Málek.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Marek Nečina

Nultý ročník Svatováclavských pivních slavností na zámku v Ostravě-Zábřehu může být základním kamenem zajímavého svátku pěnivého moku. Dobrým počinem je třeba už to, že se pivo bude točit do skla.

Pivní speciály z patnácti minipivovarů budou moci v neděli a v pondělí ochutnat návštěvníci degustačních slavností, které se uskuteční v areálu zábřežského zámku.

Do třetinkových sklenic, které se budou prodávat za třicet korun a jež si pak bude možné ponechat anebo na místě vrátit, si lidé budou moci nechat načepovat třeba novinku z produkce zámeckého minipivovaru – medovo-šípkový polotmavý ležák, nebo například pivo višňové, konopné, osmnáctistupňové, či naopak nealkoholické.

„Připraveno máme pro návštěvníky pět tisíc sklenic. V případě většího zájmu ale můžeme ještě nějaké přidat. Čepovat se bude asi třicet druhů piv. Cena za malé pivo bude dvacet korun, vstup na slavnosti je zdarma,“ uvedl za pořadatele Svatováclavských pivních slavností Radovan Koudelka.

Chtějí založit novou tradici

„Akce, která spojuje místní minipivovary, by podle nás měla založit novou tradici, lidem přinést zajímavé zážitky a podpořit pivní turistiku na severní Moravě,“ dodal ještě Koudelka.

Velkou dvoudenní přehlídku pivního moku doplní pestrý hudební program, ve kterém vystoupí mimo jiné kapela Ready Kirken a zpěvačka Anna K. Nejmladší návštěvníci se mohou pobavit v dětském koutku s tradičními pouťovými atrakcemi.

„Připraven bude také historický program nebo pivní soutěže. Chybět nebude příjezd svatého Václava na koni, vystoupení kejklířů, komediantů a šermířů,“ doplnila Sylva Kocurová, další z organizátorů slavností.

Minipivovarnictví na severní Moravě a ve Slezsku provází v současné době velký boom. V letošním roce otevřely své brány tři nové varny a další tři se budou v brzké době otevírat.

Seznam minipivovarů, jež se zúčastní slavností: Pivovar Zábřeh Ostrava, Pivovar Štramberk, Valašský pivovar Kozlovice, Pivovar Excelent Rýmařov, Pivovar Černá Hora, Pivovarský dvůr Plzeň, Pivovar Bon Zašová

Pivovar Avar Hlučín, Pivovar Valášek Vsetín, Minipivovar U krále Ječmínka Prostějov, Minipivovar Slezan Leskovec, Biovar Ostrava, Minipivovar Koníček Vojkovice, Pivovar Hukvaldy, Minipivovar Kopřivnice,

Zdroj: Deník.cz

Jen aby se jednotkou dočasnosti vyšší daně nestal „jeden furt“, bojí se východočeští pivovarníci

Tahle historie se opakuje rok co rok. Jenže teď je příčinou zdražování českého národního nápoje něco jiného, než obligátní „nárůst cen vstupů a energií"

Pivo se de facto rozhodla zdražit vláda. Po sečtení vyšší spotřební daně a vyšší DPH zhruba o 67 haléřů, v závislosti na ceně piva. Vláda, která zdraží pivo, padne, jak zní staré rčení? Padla by stejně, na jaře nás čekají volby.

A pít se bude, i kdyby na chleba nebylo, praví letitá zkušenost. „To sice ano, ale posílí se tím hlavně šedá ekonomika. Hostinští budou daně platit ještě méně než doposud a pijáci začnou přecházet k levným značkám,“ míní ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý.

Právě malé pivovary nadávají nejvíc. Zvýšení spotřební daně bude pro ně prý likvidační, mnohem silnější obchodní řetězce prý nebudou chtít o navýšení cen ani slyšet.

Takže se nejspíš bude opět čekat, až udělá první krok plzeňský Prazdroj. „Bez komentáře,“ uvedl třeba šéf hlineckého Rychtáře Milan Vedra.

Naproti tomu ředitel poličského pivovaru Karel Witz nutnost zdražení otevřeně přiznává. „Ale bude to v důsledku o korunu. V hospodách se na desetníky nehraje. Nejvíc se bojím toho, aby se z dočasného zvýšení spotřební daně nestalo trvalé,“ řekl.

Ostatně, na často používanou jednotku dočasnosti „jeden furt“ jsou Češi zvyklí už z dob komunistů za okupace Rudou armádou.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Kamil Dubský

Navrhované zvýšení spotřební daně na pivo znamená podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) v praxi brutální zvýšení daně o 42 procent na jeden hektolitr piva.

Zvýšení daně podle jeho slov poškodí jak malé tuzemské pivovary, tak i střední a velké. ČSPAS navíc podle Veselého považuje za diskriminační, že na rozdíl od piva by se v rámci úsporných opatření neměla zvyšovat spotřební daň u vína. „My se nezříkáme odpovědnosti při řešení ekonomických problémů, i když jsme je nezavinili. Nemáme nic proti vinařům, ale i vinaři jsou občané a nevidíme důvod, proč by víno mělo být vyjmuto ze zdaňování alkoholu,“ konstatoval ředitel svazu Jan Veselý.

Pivovarnictví je navíc podle jeho slov ryze tuzemský obor využívající prakticky stoprocentně tuzemských surovin, zatímco víno se do ČR více než z poloviny dováží. „Nulovou spotřební daní na víno tak dotujeme vlastně jeho producenty ze zahraničí,“ podotýká Veselý. Víno podle něj zdaňuje přibližně polovina zemí EU.

ČSPAS se kromě toho obává, že zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty, které se má týkat piva, půjde na úkor zisku pivovarů. U lahvového piva, které stojí v supermarketu osm korun za láhev, dostává nyní podle svazu pivovar na pokrytí všech svých nákladů čtyři koruny, po zvýšení daní zbude ale pivovaru jen 3,40 koruny. „To je propad zisku zhruba o 15 procent, což je ale zisk, s nímž v současné době pivovary pracují. To znamená, že pokud se zvýšení daní nepromítne do zvýšení cen piva, nezůstane pivovarům nic,“ podotýká Veselý.

Jak uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Zdeněk Juračka, maloobchodníci počítají s tím, že cena piva pro spotřebitele o zvýšené daně vzroste a prodejci tak nevezmou výrobcům piva jejich zisk. „My sami již také nemáme kam ustupovat, mnoho obchodníků je v červených číslech, takže nemůžeme jako v minulosti zvýšení daní u piva kompenzovat z vlastních rezerv,“ tvrdí Juračka.

Podle Veselého by bylo zvýšení cen piva v obchodech lepším řešením, než aby obchodníci požadovali po pivovarech kompenzaci daní z jejich zisků. „Nevěřím ale, že to obchodníci udělají. Nebo si svůj zisk na pivovarech vyberou jiným způsobem,“ konstatoval Veselý.

Podle ČSPAS je v současné době české pivovarství ve špatné odbytové situaci. V prvním pololetí letošního roku ve srovnání s rokem 2008 klesl výstav pro tuzemsko o 5,4 procenta a výstav pro export dokonce o 12,6 procenta. Pokles je zaznamenán i v dalších měsících, v červenci dokonce o 9,4 procenta. Pokud bude situace pokračovat nebo se ještě podmínky pro pivovarský sektor v ČR v důsledku chystaných daňových opatření zhorší, může to podle svazu ovlivnit nejen samotný sektor, ale i řadu návazných odvětví české ekonomiky. Nejčastěji je zmiňován dopad na zaměstnanost. „Podle nejnovější studie společnosti Ernst & Young naše pivovarství významně ovlivňuje zaměstnanost především v sektoru hotelů, restaurací a dalších gastronomických zařízení, kde dnes pracuje nejméně 32 000 zaměstnanců. V maloobchodě, kde se prodává především lahvové pivo je to nejméně 2 800 míst a v dalších dodavatelských odvětvích včetně zemědělství 12 300 pracovních příležitostí,“ uvádí ČSPAS.

Propad zaměstnanosti v gastronomii bude mít podle svazu především regionální charakter. Podle Veselého přitom bude zhruba platit, že tam, kde je již v současnosti situace špatná, bude v budoucnosti ještě horší.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Vítěznou trofej z festivalu minipivovarů s názvem Slunce ve skle, který se konal o víkendu v Plzni, vyhrál stříbrský pivovar U Rybiček.

Zvítězil v konkurenci více než dvou desítek minipivovarů. „Celkem se Plzni ochutnávalo 83 vzorků piv. Ta ochutnávali návštěvníci, kteří jednotlivým pivovarům udělovali body podle toho, jak jim pivo chutnalo,“ vysvětlili sládci Milan Šíp a Roman Rak. „Vítězství na základě posouzení obyčejnými lidmi je pro nás největší pocta,“ dodali sládci, které do Plzně doprovodila i provozní pivovaru Petra Maščáková.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autorka a foto: Martina Sihelská

Pivovarníci na Slovensku se pokoušejí o vzkříšení malých a nezávislých pivovarů. Dnes zakládají svoji asociaci, aby mohli jednat s úřady, se zahraničními kolegy a chránit svoje práva.

Největší a zároveň jediný pivovar v Bratislavě má rozlohu 35 metrů čtverečních. Jeho majitel Ján Tribulko vaří pár set litrů piva týdně a vznik asociace vítá.

"Čekám, že bude podporovat malé pivovarnictví. Jak co se týče daní, tak i propagace. Je také dobré, měnit si informace mezi sebou," řekl Tribulko.

Pivovarníci se snaží oživit pivní kulturu a ubránit svoje pozice pod tlakem nadnárodních společností. Na Slovensku je k dnešku 10 minipivovarů a 3 nezávislé pivovary.

Zdroj: Zprávy Rozhlas.cz | Autoři: Ľubomír Smatana a Igor Maňour

Ubude piv z malých pivovarů, hospody se vyprázdní a méně mladých kuřáků si pravidelně koupí svoji krabičku cigaret. I tak může vypadat Česko v příštím roce, pokud projdou všechny plány na změny daní od ministra financí Eduarda Janoty.

Pokud Janota s vládním návrhem uspěje u poslanců, za obvyklých pět piv a krabičku startek budou štamgasti v hospodě i v supermarketu platit od Nového roku celkem pětikorunu navíc.

Malí pivovarníci jsou však přesvědčeni, že vyšší daň ponesou výrobci. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého na tom budou nejhůř ti, kteří mají byznys postavený na lahvovém pivu. Řetězce u "lahváčů" totiž drží cenu nízko a marže výrobce je výrazně nižší než u sudového piva do hospod. Obchodníci podle něj nebudou chtít zdražit ani po zvýšení daně, a státu tak zaplatí pivovarníci ze svého výdělku.

"Když se odečtou všechny daně, dostává výrobce průměrně z jednoho piva prodaného v řetězcích čtyři koruny. Nyní se tato částka ještě sníží o zvýšenou daň," stěžuje si Veselý. Malé pivovary to podle něj může zlikvidovat.

Na zdražení cigaret zase prodělají tabákové koncerny. Tabákový gigant Philip Morris má za to, že zvýšení daní hlavně zvýší nelegální obchod s cigaretami a stát z toho nic mít nebude. Výrobce musí s propadem prodejů počítat. I když si jej trochu vynahradí koncem roku, kdy si lidé budou dělat zásoby.

Eva Králíková z Referenčního centra léčby závislosti na tabáku odhaduje, že by se díky vyšší dani mohlo ročně vykouřit až o 480 milionů cigaret méně.

"Zvýšení daně na cigarety je absolutně úžasná věc. Je to totiž to nejúčinnější, co v boji proti kouření funguje, a to hlavně u mladistvých," pochvaluje si lékařka.

Na starých cenách zůstanou zřejmě i restaurace. Zvláště řetězce rychlého občerstvení pak mají často "baťovské" ceny s devítkou na konci, které jim neumožní s nimi hýbat.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Jiří Smetana, Iva Špačková a Tomáš Lysoněk | Kráceno

Lidé z vesnic chodí stále méně do hospod, které byly dříve centrem veškerého dění. Zůstávají raději doma a popíjejí u televize nebo s přáteli lahvová piva, která jsou zhruba o polovinu levnější než čepovaná. Během deseti let se výrazně změnil styl života Čechů. Informoval o tom pivovarnický expert Josef Krýsl z Plzně, který staví restaurační pivovary a školí sládky.

"Lidi si tam už nechodí popovídat a to je velký problém. Na začátku 90. let bylo čepované pivo lacinější než lahvové," dodal. Stav otočily supermarkety a hypermarkety s ohromnou nabídkou konkurenčních piv. Zatímco v 90. letech 20. století se vytočilo více piva v hospodách, posledních deset let jejich podíl klesá. Trend snižujícího se podílu pití piva v hostincích podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého ještě více urychluje hospodářská krize. "Hospoda upadá politikou státu. Když stojí lahvové osm korun a točené 20, tak je těžké se uživit. Hostinští shánějí levnější sudová piva, ale ta se musejí chytit," uvedl starosta Myslovic na Klatovsku Zdeněk Strnad. Ještě před deseti lety byla obecní hospoda trvale plná, dnes tam chodí 15 lidí. V okolních Obytcích a Habarticích hostince skončily. Myslovice příští rok přistaví patro, letos upraví kuchyni. Aby byl z hospody tahák, potřebovala by obec deset milionů korun. Nový nájemce začne od října vařit 100 obědů denně, které bude také rozvážet. "Pokud by vesnická hospoda nedělala akce, tak by okamžitě zůstala jedna v okruhu 15 km. Zkoušíme leccos, ale řada štamgastů zemřela a lidé mají hluboko do kapsy," řekl Bohouš Trojánek z obecní hospody v Kramolíně na Plzeňsku. Počet hostů klesl během pěti let téměř na polovinu. Hostinští v okolí, kteří nemají provozovnu ve svém, končí nebo omezují otevírací doby a otevírají jen večer.

Trend vyšší konzumace balených piv bude pokračovat. Pití piva u televize, kde se lidé podle Krýsla stávají konzumenty cizích myšlenek, není dobrá. Hospoda byla pozitivní i pro psychiku lidí, kteří tam získali nové nápady i kontakty. Světový trend odvádí lidi k internetu a Facebooku. Restaurace sloužila lidem i k řešení problémů. "Když tam člověk přišel a měl problémy v práci nebo doma, tak je řekl nahlas, přátelé to rozebrali a najednou bylo vidět, že to má řešení. A tato komunikace nám bude jednou civilizačně chybět," řekl Krýsl. Vesnické hospody, které nemohou snížit náklady, chtějí dostat zákazníka zpátky. "Šancí je předělat je na místa, kde se řeší problémy obce, kde se schází vesnické spolky, je možné si tam zahrát a zazpívat a kde bude dobré jídlo v přiměřené ceně," uvedl Krýsl.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

Nejen přímý ekonomický přínos pivovarů, ale také adresná podpora školství, sportu, kultury a neziskového sektoru – i to je působení pivovarnické skupiny Heineken v Ústeckém kraji. S tradičními severočeskými pivními značkami – Louny, Zlatopramen a Březňák - se můžete setkat na řadě hudebních i divadelních představeních, při sportu, ale také na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně nebo na odborných vědeckých sympoziích. Najít je také můžete u řady obecně prospěšných akcí – hipoterapie v Mostě nebo při projektech realizovaných komunitní nadací Euroregionu Labe.

Významní příjemci finanční i materiální podpory se soustředí především v samotném srdci Ústeckého kraje – v Ústí nad Labem. Spolupráce značky Zlatopramen s tamější Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně trvá již od roku 2005 a zahrnuje podporu vědeckých sympozií a společenských akcí Univerzity a také každoroční výroční ceny narození Jana Evangelisty Purkyně „Ceny rektorky“. Těmi od roku 2001 oceňuje škola své studenty i pedagogy ze všech fakult univerzity za mimořádné výkony při studiu, výzkumu, pedagogické činnosti, za umělecký či sportovní výkon a reprezentaci školy a také za nejhodnotnější knihu, publikovanou pracovníky univerzity. Letos také Heineken podpořil slavnostní zasedání univerzitní rady u příležitosti 55. výročí založení univerzity, které hostilo špičky vysokých škol a univerzit z celé republiky i ze zahraničí.

Bez podpory pivovaru Louny by se neobešel letos již dvacátý ročník lounského Memoriálu Karla Raise. Pivovar Louny patří k tradičním partnerům této akce, kterou podporuje od jejích počátků. V sérii závodů v silničním běhu navíc od roku 1993 měří své síly zdraví sportovci s handicapovanými. Rostoucí zájem o Memoriál dal v roce 2003 vzniknout samostatnému mezinárodnímu klání v ruční cyklistice (závody vozíčkářů, kteří se pohybují na speciálně upraveném závodním vozíku s ručním pohonem) European Handbike Circuit. Od svého začátku je tento závod handicapovaných sportovců jako jediný v České republice součástí Evropského poháru handbikeů a českými i zahraničními sportovci je označován za špičkovou událost sportovní sezóny. Oba soutěžní podniky mají za cíl nejen integrovat zdravé a handicapované sportovce v samotných závodech, ale také zapojit zdravé a tělesné postižené do příprav obou akcí. O kvalitě obou závodních podniků svědčí i fakt, že každoročně roste počet zahraničních výprav, které se jich účastní.

Každoročně Zlatopramen podporuje vybraná představení Severočeského divadla opery a baletu, podporuje také ústecké Činoherní studio. Přispěl například na inscenaci Bohové hokej nehrají, která je na repertoáru divadla od loňského roku a hrát se bude i v nadcházející sezóně. Kulturní život podporuje i značka Louny, a to v lounském Divadle Vrchlického a Loutkovém divadle, v obou divadlech se zaměřuje především na konání koncertů a hudebních vystoupení folkových a country kapel.

Pivovar Velké Březno každým rokem pořádá pro širokou veřejnost oslavu Masopustu s bohatým kulturním programem. Při této příležitosti také otevírá brány návštěvníkům i samotný pivovar, který leží v předměstí krajské metropole. V letošním roce se dočkal opravy hrob pana Cibicha, patrona značky Březňák, na místním hřbitově. S ústeckými pivními značkami, zejména Zlatopramenem, se můžete potkat i na mosteckém Hipodromu, kde od roku 2007 podporují červnový dostihový závod, jezdecký oddíl a také hipoterapii pro postižené.

Další aktivity neziskového sektoru v Ústeckém kraji podporuje skupina Heineken a její pivovary prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe. Díky příspěvku se letos například uskutečnily kulturně osvětové akce pro nevidomé a zrakově postižené obyvatele Loun. Peněžním darem byl podpořen provoz mostecké organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR, ústecká pobočka Svazu tělesně postižených v ČR a příspěvek na obnovu klášterní zahrady získala i ústecká pobočka sdružení YMCA.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

V pátek 11. září vyvrcholila na Pražském hradě slavnostním pasováním na Mušketýry královské gardy císaře Rudolfa II. spotřebitelská soutěž značky Krušovice, která probíhala v letošním roce na území Ruské federace v 337 podnicích v Moskvě, Petrohradu i regionech. Jednalo se již o pátý ročník této soutěže na ruském trhu, kde je pivo značky Krušovice jedničkou mezi importními pivy.

Pivo značky Krušovice se v Rusku těší mimořádné oblibě, má na trhu pozici superprémiové značky a vůdčí pozici mezi ostatními importovanými pivy si drží i díky prodaným objemům. Pro krušovické pivo se jednoznačně jedná o největší exportní destinaci. I proto se v Rusku klade velký důraz na marketingovou podporu a spotřebitelské akce.

„Mechanismus soutěže je poměrně jednoduchý. Každý, kdo si v daném období zakoupil ve vybraných podnicích jeden půllitr nebo dvě třetinky krušovického Mušketýra, točeného speciálně jen při této příležitosti, získal stírací los. 50% losů bylo výherních, soutěžící vyhrávali krušovické sklenice, magnety, trička nebo pozvánku na velkou párty, na níž se hrálo o hlavní ceny – výlety pro dvě osoby do České republiky,“ popisuje Martina Pastorová, marketingová manažerka pro exportní aktivity skupiny Heineken Česká republika.

Na této párty se 8. února 2009 v moskevském sešlo 550 šťastlivců, pro které stírací los znamenal vstupenku sem i do hlavní soutěže o 12 výletů. Promo jako takové i party ve stylu čtyř živlů, které pro tento večer doplnil živel pátý – pivo, měly velký úspěch a vzbudily zájem veřejnosti i médií.

Ve čtvrtek 10. září přicestovala skupina 12 vítězů se svými doprovody z Ruské federace na pět dní do Čech, aby si zde užili své výhry. Čekal je bohatý program, v němž nesměla chybět prohlídka krušovického pivovaru, Prahy a míst, kde se točí krušovické pivo. V pátek večer se vítězové sešli ke slavnostnímu pasování na Mušketýry v restauraci Vikárka na Pražském hradě. Kromě tohoto slavnostního kroku je samozřejmě čekala také císařská večeře a společnost samotného Rudolfa II. i jeho dvora, včetně radovánek, tance, šermu a kejklířských kousků. Program pokračoval i v průběhu víkendu, kromě jízdy historickou tramvají a prohlídky Pražského hradu, v něm nechybělo ani krušovické pivo. Nově pasovaní Mušketýři se do své vlasti vraceli v neděli.

„Zimní Festival Mušketýr se každý rok těší většímu a většímu zájmu, což nás těší, stejně jako fakt, že se mu daří naplňovat vytyčené cíle, tj. zvýšení prodejů krušovického piva v jinak slabším povánočním období. Na příští rok již máme vymyšlené novinky a zlepšení, věříme, že budou všichni spokojeni,“ dodává Martina Pastorová.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Právě v těchto dnech většina volebních kampaní končí. Je však také jedna, která právě začíná - nová kampaň Staropramenu na volební téma, naštěstí v odlehčeném pivním duchu. Kdo se těšil, že bude letos volit, má tedy stále možnost.

Kampaň tvůrčím způsobem parafrázuje známé volební termíny a politická klišé a její hlavní slogan zní „Kdy jsi naposledy volil jinak?“. Tímto hravým způsobem Staropramen pokračuje ve své dlouhodobé komunikaci v duchu sloganu „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?“

„V komunikaci s našimi stávajícími i potenciálními voliči se snažíme být srozumitelní a důvěryhodní, proto máme jasného lídra, stejně jako představu o koalici,“ říká s nadsázkou Martina Bučková, brand managerka značky Staropramen. „Volit naše kanditáty lze každý den, volební místnosti jsou po celé České republice a hlasovací lístky jsou v nich již připraveny“, dodává s úsměvem.

Pro Staropramen kampaň připravila kreativní agentura Young&Rubicam, média nakoupila agentura Mediaedge. Mediální mix zahrnuje jak internetové zpravodajské servery, tak tištěná média, OOH media v Praze a dalších českých městech a komunikaci na Rádiu 1. Volební kampaň Staropramenu potrvá do poloviny října.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Výstup na devítimetrovou horu či seskok na laně si vyzkoušeli návštěvníci sedmého ročníku Radegast dne, který se konal v Nošovicích. Oslava piva Radegast přilákala do Nošovic přes 25 tis. lidí. Ti u hlavního pódia aplaudovali Davidu Kollerovi, Markovi Ztracenému či kapele Turbo.

Radegast den se nesl v duchu vysokohorských výstupů a pobytu v drsné přírodě. „Kromě výstupu na Mount Radegast se návštěvníci mohli proběhnout s šerpovským nosičem či vyzkoušet praženého cvrčka,“ přibližuje některé z disciplín manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

Hlavní pódium ovládly hvězdy české hudební scény. Největší ohlas sklidili dle očekávání David Koller a kapela Turbo. Tisíce příznivců si ale vychutnaly i koncerty Marka Ztraceného a Tomáše Kluse.

Správně hořký Radegast se čepoval z 58 pivních kohoutů. Největší oblibě se těšil kvasnicový ležák Radhost, který pivovar vaří pouze pro příležitost Radegast dne. Na prohlídku míst, kde se pivo Radegast vaří, se vydaly v rámci exkurzní trasy stovky návštěvníků.

Novinkou byla ekologická aktivita související se sběrem kelímků. Za metr prázdných pivních kelímků získal „sběratel“ jedno pivo zdarma. Vytřídit se tak podařilo několik tisíc kelímků.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

V září roku 2008 odhalil Pivovar Ostravar záměr vytvořit nové pivo určené přímo fotbalovým fanouškům a ve spolupráci s agenturou Outbreak připravil koncept, kterým se rozhodl svěřit celý proces do rukou všem z moravskoslezského regionu. O chuti, názvu a designu polotmavého fotbalového ležáku Ostravar Bazal rozhodly tisíce fotbalových fandů a regionálních patriotů. Oproti plánům pivovaru se prodeje nového piva plní na 250 %.

"Klient již neměl zájem o klasickou kampaň, chtěl komunikovat netradičně a získat si tak srdce lidí rázovitého Moravskoslezského kraje. Proto jsme se rozhodli pro něco konkrétního a hmatatelného. Něco, čím podpoříme claim značky ‘Tady jsme doma.’ Žádná naleštěná reklamní prohlášení, ale opravdová možnost udělat si pivo k obrazu svému," vysvětluje záměr Dan Farkaš z agentury Outbreak. Cílem kampaně bylo především vytvoření zážitků kolem značky Ostravar, které by přiměly lidi a média o značce hovořit a psát, tzv. buzz. Mezi další cíle kampaně patřilo posílení relevance značky i mimo město Ostrava a vybudování vztahu s cílovou skupinou, a to i v řadách nekonzumentů Ostravaru, kteří fandí severomoravskému fotbalu.

Kvalifikace chuti a jména

Projekt odstartoval kvalifikační částí na Havířovských slavnostech. Během nich měli lidé šanci rozhodnout o budoucí chuti fotbalového piva a navrhnout jeho ideální jméno. Kvalifikační část trvala měsíc a kromě Havířova se odehrávala ještě na dalších frekventovaných místech kraje, tedy ve vybraných podnicích v Ostravě a jejím okolí nebo na proslulé Stodolní ulici a před nákupními centry měst.

Kolo první – jméno a sklenice, kolo druhé – logo a etiketa, kolo třetí – focení odvážných

V řijnovém prvním kole vybírali lidé z jedenácti nejpovedenějších návrhů jména to pravé a rozhodovali o podobě sklenice, do níž se bude fotbalové pivo točit. O měsíc později, během druhého kola, volili lidé z moravskoslezského regionu mezi třemi variantami loga a celkovou podobou etiket piva. V posledním kole pak více než stovka odvážlivců, kteří by rádi měli svou tvář spojenou s fotbalovým pivem, dorazila na focení do pivovaru a ke stadionu na Bazalech.

Launch doslova odpískaný

Výsledkem několikaměsíční aktivity, která byla komunikována prostřednictvím eventů, tisku, rádia, webových stránek i POS materiálů, se stal polotmavý fotbalový ležák Ostravar Bazal. Točí se do krýglu, má atraktivní design a jedenáct různých tváří. Přesně na tolik různých etiket totiž lze u limitovaného pivního speciálu narazit.

Slavnostním naražením sudů ve vybraných provozovnách v Ostravě a okolí byl Ostravar Bazal uveden na trh 27. března 2009. Uvedení předcházela buzzová guerillová aktivita, kdy bylo v noci z 26. na 27. března po Ostravě rozvěšeno na několik tisíc písťalek Ostravar Bazal s přehledem všech ostravarských hospod, kde bude fotbalový ležák dostupný.

Plán splněn na 250 %

Zajímavé a netradiční téma lákalo i média. Za celou dobu trvání kampaně vyšlo v tisku více než 100 článků, jak v národních tak regionálních, tištěných i internetových médiích. Během kampaně došlo k navýšení sledovaných image atributů značky Ostravar o 25 % proti minulému roku a k 30% nárůstu atributu "nejoblíbenější značka". Tato netradičně pojatá kampaň skórovala mnohem lépe než předchozí klasické mediální kampaně. Samotné prodeje Ostravar Bazalu v hospodách se plní na 250 % oproti plánům pivovaru, přičemž nedochází k parazitování na hlavním produktu portfolia - Ostravaru Premium a díky své vyšší ceně v obchodech i hospodách se stal nejprofitabilnějším produktem značky Ostravar.

Kuriozní ukazatel úspěchu kampaně je fakt, že někteří hospodští, kteří nepatří mezi oficiální vybrané hospody, které mohou Bazal točit, nakupují Bazal přes vybrané hospody, aby i oni jej mohli zákazníkům ve své, byť nevybrané hospodě, nabízet. Nebo případ, kdy píšťalky z buzzové guerillové akce se prodávali na webových aukcích jako sběratelské předměty.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Malé nezávislé pivovary varují před zvýšením spotřební daně o 50 haléřů na půllitr piva. Před nebezpečím varovali v dopise poslance i senátory. "Je to vyložená likvidace rozhodujícího turistického artiklu, který táhne turisty do České republiky. To by nemělo dopad jen do pivovarů," řekl iDNES.cz Jiří Fusek, který drobné pivovary zastupuje.

Zvýšení daně předpokládá balíček úspor, který dnes schválila vláda.

Spotřební daň se může zvýšit kromě pohonných hmot a tvrdého alkoholu také u piva. Vyšší spotřební daň o 50 haléřů na půl litru by oblíbený nápoj zdražila. Malé pivovary tvrdí, že jsou v nevýhodě.

"Poláci zvýšili spotřební daň o 13 procent a okamžitě to znamenalo snížení spotřeby. Na Slovensku to vedlo k likvidaci skoro všech malých pivovarů," řekl prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Vypočítal, že spotřební daň by se v České republice příští rok u piva zvedla o 42 procent.

Nyní je spotřební daň u piva 10 procent. Po úpravách by podle malých pivovarů hektolitr "desítky" zdražil z 240 korun na 340 korun, tedy o stovku. Domnívají se také, že budou na balíčku biti dvakrát - spotřební daní i vyšší DPH.

Zmíněné pivovary navíc tvrdí, že je ohrožuje už současná politika obchodních řetězců. "Platí se zpožděním 2-6 měsíců a nedodržují platební termíny bez jakýchkoli možností z naší strany je za to penalizovat. Jinak by totiž vyřadily náš sortiment z prodeje," dodal Fusek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Filip Horáček