Na ocenění za nejkurióznější zaměstnavatelský zážitek aspiruje zkušenost ředitele Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod Jiřího Huška. Nesouvisí přímo s výrobou piva, které sbírá jedno ocenění za druhým, ale s oborem velice blízkým: s provozem pivovarské restaurace.

„Když jsme se rozhodli otevřít vlastní restauraci přímo v areálu pivovaru, dva roky jsme se trápili s jejím provozem,“ říká Jiří Hušek. Pátrání po příčinách dal svou bezelstnou upřímností správný směr jeden ze zaměstnanců.

„Přišel s požadavkem na zvýšení platu a na otázku, proč by měl dostat přidáno, když restaurace nevydělává, odpověděl: ‚Vy používáte moc chytrý software a já nemůžu pořádně krást!‘ Pak jsme získali nového schopného provozního a pivovarská restaurace konečně začala fungovat, jak jsme si představovali,“ svěřuje se Hušek.

Jinde propouštěli, v Brodě nabírali

Havlíčkobrodský pivovar patří mezi zaměstnavateli v Česku k výjimkám. Během letošního roku zvýšil počet pracovníků o 10 procent na současnou stovku. Mezi pivovary je dokonce jediný .

„Začali jsme znovu sami zajišťovat činnosti, které jsme dřív outsourcovali,“ vysvětluje ředitel. Pivovar znovu otevřel vlastní sladovnu, vybudoval dopravu a také službu v recepci už nedrží lidé z externí agentury. „Rozhodně dokáží lépe navigovat návštěvníky, lépe reprezentují firmu,“ vysvětluje důvody ředitel.

Zvýšená zaměstnanost má jednoduché ekonomické opodstatnění. Zatímco celé odvětví pivovarnictví v Česku zaznamenalo letos pokles, V Havlíčkově Brodě výrobu a odbyt zvýšili. Jiří Hušek sice přiznává, že export o 30 % poklesl, pivovar se ale důsledně orientuje na zájemce ve vlastním regionu, kteří se postarali o celkový kladný výsledek.

Jedním z nejnovějších pracovníků pivovaru je i naprosto klíčový člověk - sládek Libor Čech. Před příchodem do Havlíčkova Brodu získával zkušenosti jak v malých pivovarech, tak v nadnárodních společnostech.

„Má poslední činnost začala být víc úředničina než práce s pivem, a proto jsem se rozhodl pro změnu,“ vysvětluje Libor Čech, proč kývl na nabídku z Brodu. Důležitou změnu pak provedl i na svém novém pracovišti: změnil časový okamžik chmelení piva. To získalo intenzivnější chmelovou vůni a konzumentům chutná ještě lépe než dřív.

Jak si hradecký fan klub vydupal svého Votroka

Jedinou výjimkou je expanze na Kuthohorsko a Královéhradecko. V prvním případě obchodníci z Havlíčkova Brodu dokázali využít ukončení výroby v kutnohorském pivovaru a rychle zaplnili vzniklou mezeru na trhu. Pro Hradec Králové a jeho okolí vymysleli jiný postup: paradoxně jim pomohl hradecký lokální patriotismus.

„Ohlídali jsme si skončení platnosti ochranné známky piva Votrok, vzápětí jsme si ji zaregistrovali sami a začali Votroka vařit,“ říká Hušek. Chuť hradeckého Votroka se ladila s bývalými pracovníky Královéhradeckého pivovaru tak, aby se co nejvíce blížila té původní. „Reakce spotřebitelů potvrzují, že se to povedlo,“ podotýká Hušek.

Obyvatelé Hradce jsou na tradiční pojmenování stále hrdí. Votroci 2000 si říkají i členové fan klubu fotbalového FC Hradec Králové. „A právě oni odvedli v marketingu staronové pivní značky obrovský kus práce,“ usmívá se ředitel tajemně, aniž je ochoten prozradit konkrétní detaily.

„Marketingové nasazení“ fotbalových fandů bylo každopádně efektivní. Za tři měsíce získala značka Votrok na 90 restaurací a tvoří významnou část produkce pivovaru v Havlíčkově Brodě.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod

Měšťanský pivovar vznikl v roce 1834, od konce 19. století se datují jeho novodobé dějiny a moderní výroba piva. V poválečném období byl znárodněn a stal se součástí Horáckých pivovarů Jihlava, Havlíčkobrodských pivovarů a Východočeských pivovarů Hradec Králové, aby se po revoluci dostal zpět do rukou potomkům původních majitelů. V současnosti se jeho roční výstav pohybuje kolem 84 000 hektolitrů, kapacitně by ale mohl zvládnout až dvojnásobek.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Kotek