Plzeňský Prazdroj získal pro svůj podnikový archiv akreditaci Ministerstva vnitra ČR pro výkon působnosti soukromého archivu. Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR zároveň Prazdroji vyjádřil uznání za péči a ochranu archiválií jako součásti Národního archivního dědictví.

„Archiv představuje paměť pivovaru a má pro Prazdroj, ale i pro celé české pivovarství ohromný význam. Udělením akreditace vyvrcholilo naše pětileté úsilí o získání statutu Soukromého archivu,“ říká Jindřiška Eliášková z oddělení Tourism and Heirtage v Plzeňském Prazdroji.

V průběhu řízení o udělení akreditace příslušná ministerská komise mj. archiv Plzeňského Prazdroje navštívila a vyhodnotila jako řádně vedený a vyhovující po stránce péče o archiválie, vedení fondů i zajištění provozu. Dle rozhodnutí komise archiv splňuje předpoklady pro řádný výkon předmětu činnosti a působnosti jako soukromý archiv.

„Za vhodné považujeme vyjádřit uznání za pozornost Vaší společnosti, kterou věnujete péči a ochraně archiválií jako součásti Národního archivního dědictví,“ říká Jiřina Prokopová z Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR.

Vzácná svědectví doby i dodnes užitečné zdroje informací

Plzeňský Prazdroj je tradiční pivovar, jehož historie se kontinuálně zpracovává v archivu vedeném odborným archivářem. Dokumenty jsou součástí dědictví po předcích, ale také cenným zdrojem informací o historických technologiích a recepturách. Vzácné jsou záznamy o sledování jakosti piva od prvních let vzniku pivovaru. Uchovávají zde i historicky cenné fotografie, ty nejstarší se datují k roku 1845). Nejstarší archivní písemnosti jsou jen o dva roky mladší.

V archivu je řada unikátů, např. album odběratelů Měšťanského pivovaru, reprezentativní velkoformátová kniha v kožené vazbě, která pokrývá období od roku 1842 do 1992. Nyní se album restauruje a poté bude vystaveno v Pivovarském muzeu.

Archiválie se ukládají do kartonů a měří se na běžné metry, kterých se v archivu Prazdroje nachází 342. Archiv je členěn na 90 tematických celků, tzv. fondů, jako např. Gambrinus, Měšťanský pivovar, Světovar, Prior, Národní podnik, Plzeňské pivovary, Západočeské pivovary atd. Fondy pokrývají i nejnovější období a současné archiválie.

Veřejnost a badatelé mají do archivu přístup na základě pravidel stanovených badatelským řádem, který je obsažen v zákoně o archivnictví.

Zdroj: regionplzen.cz

Společnost K Brewery letos poprvé vystupuje oficiálně jako skupina šesti pivovarů. Možná se brzy rozroste o sedmého člena, výrazného nejen svými žlutočernými firemními barvami. Naznačují to dokumenty uložené ve sbírce listin obchodního rejstříku. Dlouhá jednání zřejmě spějí k tomu, že portfolio tuzemské pivovarnické skupiny K Brewery obohatí Pivovar Černá Hora. „Mohu potvrdit, že máme zájem stát se jeho stoprocentními vlastníky. Jednáme o koupi, zatím ale není nic podepsáno,“ uvedl Zdeněk Radil, generální ředitel a předseda představenstva K Brewery Group. Zádrhel, na němž celá transakce vázla, se ale již zřejmě podařilo rozuzlit.

Hotel jako komplikace

Pivovar Černá Hora byl úplně prvním nákupem tuzemské skupiny čtyř investorů – majitele Lázní Luhačovice Martina Burdy, finančníka Grzegorze Hóta a menších akcionářů Zdeňka Radila a Evy Kropové. Ti předloni společně převzali podíl od Zdeňky Schmidtové a postupně se dostali na 50 procent. Později celý balík prodali, pojistili si ho však opcí. O tom, že K Brewery se ale úplně nevzdalo účasti v prosperujícím moravském pivovaru, svědčí i to, že vlastníci uskupení zůstali v jeho statutárních orgánech. Černohorský pivovar nadále plně, bez jakékoli vazby na K Brewery, řídí spolumajitel Jiří Fusek, původně největší akcionář. A úspěšně. Zatímco pivovarnický průmysl se jako celek letos propadá, Černé Hoře prodeje v porovnání s loňskem rostou a rozšiřuje se i vývoz.

Několikaměsíční jednání o odkoupení podílu Fuska a jeho syna Daniela ztroskotávala na tom, že K Brewery mělo zájem pouze o pivovar. Fusek ovšem trval na tom, že pokud má své „dítě“ prodat, tak zároveň s hotelem a dalšími aktivitami spojenými s pivní turistikou. Tuto překážku se už nejspíše podařilo překonat. Společnost Pivovar Černá Hora se může rozdělit na dvě části. Pivovarnická divize, jejíž jmění bylo oceněno na 232 milionů korun, zřejmě přejde na firmu Danio Reiro, jak plyne ze zmíněné sbírky listin. Za Danio Reiro vystupuje Zdeněk Radil a v dozorčí radě jsou lidé spojení s K Brewery. Fuskovým zůstane hotelová divize. Na projekt nazvaný Hotel Sladovna mají přislíbeny evropské dotace, což dělení firmy také komplikuje.

„Hotel neumíme provozovat, proto jsme chtěli jen pivovarnickou část. Pivovar s hotelem by ale měly nadále fungovat v symbióze,“ představuje si Radil. Dobře ví, že má-li být lákadlem pro hotelové hosty pivovar, odrazí se to i v konzumaci piva. „Každopádně znovu zdůrazňuji, nic není definitivní. K celé záležitosti se rovněž musí vyjádřit financující peněžní ústavy,“ dodává.

Sbohem daňovým úlevám

V minulém roce společnost K Brewery ještě tvrdila, že není skupinou ovládající šest regionálních pivovarů. Hlásí se k tomu až od letoška. Tím také končí nezávislost malých pivovarů a jejich daňové úlevy. Majitelům se pochopitelně nelíbí zvýšení spotřební daně, které od příštího roku zavádí Janotův úsporný balíček. „Z vína se žádná daň neodvádí a všechno má odnést pivo. Kdyby šlo o dočasný krok reagující na kritický stav veřejných financí, dalo by se to pochopit. Ale nárůst o 42 procent je příliš vysoký,“ namítá Radil. Věří, že jejich skupina se s nepopulárním opatřením vypořádá. „Malé pivovary s vysokým podílem sudového piva si mohou vyšší daň promítnout do ceny. Hůř na tom budou výrobci závislí na prodeji lahvového piva v obchodních řetězcích. Může je to existenčně ohrozit,“ očekává šéf K Brewery.

Prodeje nového uskupení jako celku v porovnání s loňským rokem stoupají. Od začátku roku představuje meziroční zvýšení prodejů v tuzemsku 5,2 procenta, za říjen dokonce 12,9 procenta. „Bylo by špatně, kdybychom neměli takové nárůsty. S loňským rokem se nemůžeme srovnávat. Investovali jsme totiž do marketingu a začali koordinovat obchodní politiku,“ vysvětluje Radil. Pro pivovarnické uskupení, které dohromady zaměstnává kolem 600 lidí, pracují desítky bývalých obchodníků z Plzeňského Prazdroje. Klíčovým člověkem je obchodní ředitel Otakar Binder. Prodej probíhá přes novou síť distribučních center, která jsou v Praze a v šesti pivovarech. „Obchodní ředitelé v regionech mají poměrně volné ruce. Vždycky je dominantní prodej piva, které se v místě vaří. Pro zpestření nabízejí i jiné značky z naší skupiny,“ popisuje Radil. Díky tomu se značky regionálních pivovarů, jako jsou Ježek, Rychtář nebo Janáček, objevují v místech, kde předtím nikdy nebyly. Společná obchodní politika spočívá především v jednotném jednání s obchodními řetězci.

Radikální obměna

Nemalé úspory přinesl menším pivovarům společný nákup surovin, který také dělá K Brewery skupinou. „Řádově se takto uspoří desítky milionů korun,“ vypočítává šéf K Brewery. Nedošlo na jeho dřívější slova, že noví majitelé nebudou v převzatých pivovarech radikálně měnit management a budou věřit odborníkům. Nakonec se obměna nedotkla jenom hlinského Rychtáře. Sehnat nové lidi prý nebyl problém. „Česká republika by odborníky na pivo mohla vyvážet do zahraničí. Vzhledem k tomu, jak se v České republice koncentruje výroba, není problém sehnat zkušené lidi,“ dodává Radil.

Do konce roku bude mít strategický plán rozvoje pivovarů na příštích pět let. I to má být dalším z důkazů, že čeští investoři neskoupili malé pivovary k tomu, aby je jako ucelený balíček dál prodali. „Chceme investovat stovky milionů korun především do technologií ve všech pivovarech,“ plánuje ředitel. Za letošní rok nalijí noví majitelé do modernizace pivovarů necelých sto milionů korun z vlastních zdrojů i bankovních úvěrů. Začali v Platanu Protivín a v jihlavském Ježkovi, nejdynamičtěji rostoucím z celé šestice. Za deset měsíců letošního roku jeho prodej vzrostl o 77 procent. Kupříkladu Pivovar Janáček zvýšil výstav o pět procent, některým pivovarům naopak prodej klesl. Podobně jako velcí hráči, kteří přestali poskytovat profesnímu svazu údaje o svých prodejích, nechce úplně odkrývat karty ani K Brewery. „Budeme zveřejňovat jen celková čísla. Nebudeme informovat o výsledcích jednotlivých pivovarů, abychom nebyli v konkurenční nevýhodě,“ říká šéf uskupení.

Zatímco se prodeje na českém trhu za celou skupinu zvyšují, vývoz se meziročně snížil. Od ledna do října klesl o 40 procent. Vedení K Brewery to vysvětluje především omezením neefektivního exportu lahvového piva pod privátními značkami do Německa. „Zachovali jsme jen obchody za rozumnou cenu. Vývoz bude vždy jen něco navíc, primární je pro nás český trh,“ poznamenává Radil. Tuzemskou nabídku nově obohacuje ležákem Lobkowicz Premium, který má být vlajkovou lodí K Brewery s celostátní distribucí. Pivaři mají slyšet na tradiční postupy a původní recepturu. U mnohých regionálních piv jim návrat k tradici zachutnal.

Pivovary skupiny K Brewery:

Pivovar Ježek Jihlava

Pivovar Janáček Uherský Brod

Pivovar Platan Protivín

Pivovar Rychtář Hlinsko

Pivovar Vysoký Chlumec

Pivovar Klášter Hradiště nad Jizerou

K Brewery má také pětačtyřicetiprocentní podíl v pivovaru Svijany

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

Jako by pro ně žádná ekonomická krize neexistovala. Oběma pivovarům na Liberecku se letos daří náramně. Jejich loňská produkce oblíbeného zlatavého moku byla rekordní, ta letošní ji přesto překoná o parník.

„Proti loňskému roku čekáme až dvacetiprocentní nárůst,“ potvrdil ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar, který patří co se týče produkce mezi top deset pivovarů v České republice, letos nejspíš uvaří až 380 tisíc hektolitrů. V loňském, do té doby rekordním roce, to bylo o neuvěřitelných šedesát tisíc hektolitrů méně. Výroba nejstaršímu pivovaru Libereckého kraje postupně roste již od roku 1998.

Svijany se soustředí na Čechy

Svijany své pivo nevyváží a soustředí se na domácí trh. Pivo zde totiž nepasterují, a proto má kratší trvanlivost. Při vývozu musí mít pivo trvanlivost minimálně půl roku.

Opačnou filosofii má Vratislavický pivovar, který vyrábí pivo značky Konrád. Také on však letos na trhu výrazně uspěl. Znatelně mu totiž vzrostl právě odbyt do zahraničí. Do Německa, Rakouska, Francie a dalších evropských zemí míří více než dvě třetiny jeho pivní produkce. „Například ve Francii se poptávka po našem pivu zvedla o plných 100 procent,“ pochlubil se náměstek ředitele pivovaru Jaroslav Toman. Kvůli novým zakázkám pivovar dokonce musel zakoupit novou plnicí linku.

Vypadá to, že pivovar letos překoná magickou hranici 150 tisíc uvařených hektolitrů piva. Oproti loňskému roku je to zlepšení o více než 15 tisíc hektolitrů. Ještě před čtyřmi lety přitom pivovar vyprodukoval pouhých 50 tisíc hektolitrů osvěžujícího nápoje.

Ve Vratislavicích vzniká nové pivo

Pivovar ve Vratislavicích v minulém týdnu navštívili představitelé Libereckého kraje a města Liberec. A sami byli překvapeni, jak dobře se ve složité době pivovaru daří. „Potěšilo mě, že navzdory krizi se soukromému českému pivovaru daří i letos zvyšovat výrobu. Je dobře, když česká firma proniká díky rostoucímu odbytu do zahraničí,“ ocenil pivovar krajský radní Jaroslav Podzimek.

Sám ochutnal i nové devítistupňové pivo Reichenberg, které pivovar již brzy uvede na trh. Právě o levnější nízkostupňová piva je v době krize největší zájem. „Zaujala mě i myšlenka nazvat pivo sladovým vínem, což by znamenalo pro malé pivovary neplatit spotřební daň. Tak jako to platí v evropské unii pro vinaře,“ podotkl Podzimek.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Aleš Vávra

Na začátku července se v severokorejské televizi objevily první reklamy na pivo nebo sponky a odborníci začali spekulovat o tržních reformách. Vůdce KLDR Kim Čong-il jim ale rychle udělal přítrž a vyhodil šéfa státního výboru pro vedení televize. Reklamy prý představují příliš velký vliv kapitalismu.

"Co to je?" zeptal se prý zděšeně "milovaný vůdce" Kim Čong-il po zhlédnutí prvních severokorejských reklam. "Něco takového se objevovalo, když Čína před třiceti lety začínala se svými reformami," dodal nazlobeně.

A od slov k činům nebylo daleko. Na kobereček šel jeho blízký spolupracovník šéf vládního výboru pro vedení televize Čcha Song-so. Za odvysílání série reklam na pivo, sponky do vlasů, ženšen nebo křepelčí maso okamžitě dostal padáka.

Kim sám chtěl program ozvláštnit

Reklamy přitom Čcha do programu zařadil na přání samotného vůdce, který si stěžoval, že je program nezajímavý. Historicky první reklamu na pivo prý televize odvysílala 2. července. "Kapitalistické novum" ale podle odborníků z televize zmizelo s posledním srpnovým dnem.

Severokorejské televizní programy běžně neobsahují reklamy a jejich těžiště tvoří přísně filtrované zprávy či dokumenty o Kimovi a jeho zesnulém otci Kim Ir-senovi. S příchodem reklam proto odborníci usuzovali na náznak tržních reforem.

Kapitalistických vlivů, které by rozkývaly židlemi severokorejských předáků, se ale KLDR bojí a veškeré ekonomické oblasti přísně střeží. Vzor si nebere ani od svého čínského chlebodárce, který tržní reformy přijal už na přelomu 70. a 80. let.

Malé náznaky trhu se ale do totalitního zřízení přesto vetřely. Letos v červnu byla v Pchjongjangu otevřena první restaurace rychlého občerstvení. V prosinci údajně byla v Severní Koreji na příkaz Kim Čong-ila otevřena také první italská restaurace.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Štefan

Banská Štiavnica bude mať nezvyčajnú atrakciu. V kedysi chátrajúcom a rozpadnutom dome v centre mesta vniká malý mestský pivovar. Časť peňazí na rekonštrukciu budovy poskytla nórska vláda. Prispela tak k záchrane pamiatky, ktorá je súčasťou kultúrneho dedičstva.

Zdroj: TA3.com

Dolná komora ruského parlamentu Štátna duma dnes v prvom čítaní schválila návrh zákona počítajúci so strojnásobením spotrebnej dane z piva. Toto opatrenie je jedným z tých, ktorými chce vláda znížiť deficit štátneho rozpočtu. Podľa producentov piva to však môže znamenať zatváranie závodov.

Návrh zákona zvyšuje spotrebnú daň z piva z terajších 3 rubľov (6,96 eurocentu = 2,10 Sk) na 9 rubľov, čím podľa vlády môže štát získať v roku 2010 do štátnej pokladnice dodatočných 65 miliárd rubľov.

Dánska pivovarnícka spoločnosť Carlsberg, ktorá pôsobí niekoľko rokov na ruskom trhu, však varovala, že po takomto zvýšení daní nevylučuje zatvorenie niekoľkých závodov. Zároveň varovala, že Rusko by mohlo pre vyššie dane z piva prísť zhruba o 100.000 pracovných miest.

Kedy bude v parlamente kľúčové druhé čítanie, počas ktorého sa rozhoduje o väčšine pozmeňovacích návrhov, zatiaľ nie je známe.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: TASR

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podporuje kroky českých pivárov na zrovnoprávnenie daní z piva a vína. Seriózne argumenty však nezaberajú a tak by mala verejnosť prejaviť porozumenie aj pre netradičnú humornú nadsádzku - švejkovinu.

Českí pivári sa uchýlili k zveličeniu, keď v snahe upozorniť na zvýšenie spotrebnej dane v ČR na pivo o tretinu, začali kampaň ,,Dosť bolo piva!“ a žiadajú patentové inštitúcie, aby sa pivu začalo hovoriť sladové víno. Víno totiž na rozdiel od piva má nulovú daň a tak aj ,,sladové víno“ by nebolo zaťažené žiadnou spotrebnou daňou, čo by znížilo jeho cenu o 2,50 -3,0 Kč na polliter. Návrh je podľa autora Jiřího Fuseka, šéfa Zväzu malých nezávislých pivovarov, ,,švejkovinou“, ktorá ma upozorniť na to, že si vláda robí z ľudí ,,srandu“. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,STEIGER sa pripája k prebiehajúcej snahe upozorniť na nespravodlivý dvojaký meter pri podobných produktoch - pive a víne. Zrovnoprávnenie daní na čo najnižšej úrovni by pomohlo zákazníkom a viedlo k zníženiu cien. Prvoradé je, aby zákazník dostal za primeranú cenu kvalitný produkt uvarený z najkvalitnejšieho jačmenného sladu, chmeľu zo žateckej oblasti a čistej pramenitej vody a poctivo uležaný v ležiackej pivnici - a taký je STEIGER ochotný ponúkať svojim zákazníkom naďalej“, vyhlásil E.Mihálik.

Poukázal na to, že slovenské pivovary – na rozdiel od českých, ktoré to ešte len teraz čaká od budúceho roka, už doplatili na príliš horlivé zvyšovanie spotrebnej dane piva. V roku 2002 vtedajšia vláda drasticky zdvihla dane na pivo, na úroveň vyššiu než bola požadovaná v EU a vyššiu aj ako v ČR. Dôsledkom toho nastalo každoročné znižovanie spotreby, ktoré sa stále nezastavilo! Priemerne na hlavu sa na Slovensku vypije už len okolo 80 litrov piva, kým v roku 2002 to bolo 92 litrov. Pivovarom to prinieslo zníženie výroby o viac ako jeden milión hektolitrov a niekoľko z nich bolo zatvorených.

,,Solidarizujeme s iniciatívou našich českých kolegov za zrovnoprávnenie spotrebných daní piva a vína. Veď kto by si nedal radšej dobre načapované pivo za cenu o desať centov nižšiu?“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Podle odborníků je kvalita chmele je ve srovnání s rokem 2008 mírně lepší.

Milovníci piva si můžou vydechnout. I přes mírný pokles objemu sklizeného ječmene pro sladovnické účely oproti roku 2008 zůstává kvalita ječmene neohrožena.

Podle pivovarníků je letošní ječmen vyzrálý a má optimální vlhkost na uskladnění. Chmel si naopak na své jakosti polepšil. Nejdůležitější odrůda, Žatecký červeňák, je pěstována na 87 procentech chmelnic, a zvýšila za posledních patnáct let obsah alfa-kyselin o 6 procentr. I další odrůdy chmele Sládek a odrůdy Premiant mají obsah uvedených kyselin vyšší nežli v loňské sklizni. Pro pivovarníky je to radostná zpráva.

Letos se sklidilo zhruba 1,45 milionů tun ječmene, co je oproti loňskému roku mírně nižší množství. Letošní ječmen má průměrný obsah bílkovin 11,6 procent a mírně nadprůměrný obsah škrobu – 63,9 procent.

Asi 10 procent ploch chmelnic bylo letos poškozeno nebo zničeno kroupami a větrem. I přes to se z českých chmelnic sklidilo zhruba 6250 tun chmelu. Podle odborníků je kvalita chmele je ve srovnání s rokem 2008 mírně lepší.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Zuzana Kaňuchová

Na pultech obchodů se v těchto dnech začíná objevovat speciální vánoční balení světlého ležáku Budweiser Budvar.

Kartónová krabice s plastovým uchem obsahuje osm půllitrových lahví a originální pivní sklenici zdarma.

Od počátku listopadu se na pultech vybraných obchodů objeví speciální vánoční balení světlého ležáku Budweiser Budvar. V praktické krabici s plastovým držadlem najdou zákazníci osm půllitrových lahví prémiového ležáku a také dárek zdarma: originální sklenici s vánočním motivem. Vánoční multipack tak pod stromečkem potěší nejen všechny milovníky dobrého a kvalitního piva, ale i sběratele pivních sklenic. O konkrétních místech prodeje a cenách budou spotřebitele informovat akční letáky.

„S prodejem akčních multipacků piva máme již několik let dobré zkušenosti, protože poptávka zákazníků po tomto velmi praktickém typu balení se dlouhodobě zvyšuje,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje Budějovického Budvaru. V letošním roce proto postupně nasadil Budějovický Budvar do prodeje další čtyři akční balení piva (2x světlý ležák, výčepní a nealkoholické pivo).

Vánoční balení se bude prodávat v České republice a také v dalších 8 zemích – například na Slovensku, v Rakousku nebo v Řecku.

Zdroj: GastroProfesor.cz

Jedním z faktorů, které ovlivňují oblíbenost piva, je jeho specifická příjemná hořkost. Ta je způsobena zejména přítomností skupin látek, tzv. iso-alfa-hořkých kyselin, které mají svůj původ ve chmelu. Během varného procesu přecházejí do mladiny a následně hotového piva.

V současné době je možno pro výrobu piva použít nejen přírodních, minimálně upravených chmelových výrobků, ale také velké množství preparátů, obsahujících široké spektrum sloučenin, které se v původní pivovarské surovině, chmelu, vůbec nevyskytují. Tyto chemicky modifikované látky poskytují při výrobě celou řadu technologických výhod, např. zlepšení pěnivosti, hořkosti a senzorické stability. Na druhou stranu jejich použitím ztrácí pivo svůj charakter “přírodního” nápoje.

V souvislosti s těmito skutečnostmi probíhá v současné době široká diskuse týkající se zařazení těchto preparátů do legislativního rámce výroby nápojů tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, zda se jedná o modifikované chmelové výrobky, nebo o potravinářská aditiva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Alexandra Kvasničková

Globalizovaná, spodně kvašená piva Brity začínají nudit. Na festivalu pivních specialit se blýsknul poprvé i český sládek.

V stovkách britských restauracích firmy Wetherspoon vrcholí nyní pivní festival. Se svým pivem Purkmistr – Bohemian Schwarzbier v něm boduje i český zástupce - známý plzeňský pivovarník Josef Krýsl z minipivovaru Purkmistr. 530 hektolitrů tohoto britsko-českého piva prodává v 726 středostavovských restauracích a až do 15. listopadu bude bojovat o hlasy konzumentů.

"Britové si nás všimli před dvěma lety, kdy jsme na festivalu Pivo Whisky ve Stockholmu dostali třetí cenu za tmavého Purkmistra," vypráví Josef Krýsl. Prestižní britská skupina CAMRA (Campaign for Real Ale), která bojuje proti globalizaci pivovarů a podporuje menší tradiční výrobce, zejména vrchně kvašených piv typu "ale" a "stout", o něm napsala článek, díky čemuž ho festival oslovil. Porota letos v červnu jeho vzorky přijala a požádala ho, aby měsíc před festivalem navařil své pivo přímo v Británii.

Češi na jeden den obsadili birminghamský pivovar

Festival nabízí 50 značek piv, z toho čtyři navařili zahraniční sládci, kterým Wetherspoon pronajal na jeden den pivovar u Birminghamu. Kromě Krýsla a jeho syna Petra tam byli sládci z japonské Jokohamy, novozélandského Oaklandu a amerického San Diega.

"Domluvili jsme recepturu, poručili si české slady, žateckým i jejich hořkým chmelem jsme chmelili čtyřikrát. Tým pod vedením hlavní sládkové na nás byl perfektně připraven," pochvaluje si Krýsl.

Plzeňští sládci přiznali, že přesně vyrobit britská piva neumí. "Oni od nás ale nečekali kopie jejich piv, ale česká svrchně kvašená piva, protože chtějí něco nového a nechtějí vyrábět pivní hamburgery," uvedl Krýsl. Jak v soutěži uspěje, se ukáže v polovině listopadu. Zatím jsou však na sedmé příčce.

Zákaz kouření britským hospodám prospěl

Britové tvrdí, že jejich trh, podobně jako český, "válcují" spodně kvašené ležáky od nadnárodních koncernů. Díky organizaci CAMRA se to ale začíná otáčet a pivaři se opět vracejí k tradičním pivům typu ale a stout, která tam mají třetinový podíl na trhu.

V Británii se podle Krýsla chodí do hospod daleko více než v Česku. "Každý správný chlap, když jde z práce, se nezapomene na jedno zastavit, protože v hospodě zjistí, jak dopadl fotbal, co, kdo, kde, s kým a jak a pak pokračuje domů k manželce," dodal. Majitelé restaurací si velmi pochvalují, že už se v hospodách nekouří. Říkají, že ti, co tam nechodili kvůli kouři, teď začali, a kuřáci stejně kouří venku a vrátí se zpátky.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Gambrinus odstartoval v pondělí 2. listopadu novou kampaň s názvem „Vezmi kámoše do EGypta“. Promo, které volně navazuje na předešlý úspěšný koncept „Vezmi kámoše na baráG“, potrvá do 30. listopadu 2009 a je zaměřené na off-trade.

Pro účast v soutěži stačí zaslat formou sms nebo přes webové rozhraní 10 kódů ze soutěžních lahví Gambrinus. Každý den vyhrává první 1000. řádně doručená soutěžní zpráva týdenní letecký zájezd do Egypta pro výherce a tři jeho kamarády, každá 50. zpráva vyhrává termotašku na přepravku piv Gambrinus a každá 20. zpráva vyhrává 5l soudek piva Gambrinus Světlý. V posledních dvou případech vždy do vyčerpání denního limitu výher. Celkem vyšle Gambrinus na týdenní pobyt all inclusive v egyptské Hurghadě 120 osob, rozdá 1000 termotašek a 5000 soudků Gambrinus.

Kampaň, kterou zajišťuje opět agentura Draft Prague, bude komunikována v místě prodeje na etiketách lahví Gambrinus, multibaleních Gambrinus a POS materiálech, dále v rozhlase a na microsite http://www.gambrinus.cz/vezmi-kamose-do-egypta/.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Aj keď pre Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je vývoz je zatiaľ iba doplnkom k domácemu predaju, vyhnianskych pivovarníkov tešia dvojciferne rastúce percentá exportu. Za 3 štvrťroky tohto roku STEIGER vyviezol 5164 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o takmer 35 percent viac ako pred rokom. Výsledky sú o to zaujímavejšie, že ich nesprevádza žiadna aktívna propagácia značky STEIGER na zahraničných trhoch. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Rastúci záujem v zahraničí pripisujeme aj tomu, že tamojší zákazníci vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva. Maďarsko sa pre nás stalo nosnou exportnou krajinou, kde sme zaznamenali za prvých deväť mesiacov tohto roka predaj na úrovni 3144 hl, čo predstavuje viac ako 10 percentný medziročný nárast. Maďarom chutí hlavne tmavé pivo STEIGER 11% a pozitívne ohlasy sú aj na nealko STEIGER FREE. Tento rok sa STEIGER čapoval okrem iného aj na športovom podujatí Formula 1. Tohtoročnou novinkou je predaj v obchodných reťazcoch po celom území Maďarska“, povedal E.Mihálik.

Maďarsko sa stalo číslom jedna pre export STEIGRA už v roku 2008, nasledujú ho ČR, Rakúsko, Litva, Fínsko, Rusko a Francúzsko. Kým v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl, vlani už vyviezol 3671 hl piva. V roku 2010 sa chce STEIGER dostať vo vývoze cez hranicu 10.000 hl.

Pivovar STEIGER Vyhne, a.s., vďaka vykonaným opatreniam, dokázal aj v tohtoročných sťažených podmienkach hospodárskej krízy a všeobecného poklesu spotreby piva, vylepšiť svoje hospodárenie. Za prvých 9 mesiacov 2009 v STEIGRI zvýšili tržby o 1,1 percenta na úroveň 11,464 mil. €. Hospodársky výsledok sa za porovnávané obdobie zvýšil o takmer 40% a dosiahol 1,044 mil. €. Pivovar od začiatku roka predal na Slovensku spolu 231 176 hl piva vlastného i distribuovaného pre české pivovary, čo bolo iba o 6 % menej ako za rovnaké obdobie roku 2008. Vo Vyhniach varia značky STEIGER, SITŇAN, KACHELMANN, STEIN, ale aj privátne značky obchodných reťazcov. Pivovar STEIGER zároveň zabezpečuje distribúciu Budejovického Budvaru, Zubra a Litovelu. Hospodárenie firmy vylepšuje aj výroba a predaj vlastného úspešného a obľúbeného nealkoholického nápoja KolaLoka a licenčnej Kofoly. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a zamestnáva cca 181 pracovníkov.

,,STEIGER si už tretí rok s prehľadom udržiava v SR tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Tohtoročný výstav piva zo STEIGRA je lepší ako u väčšiny konkurencie, čo sa prejavilo zvýšením trhového podielu na cca 8 percent. Spotrebiteľ sa už naučil rozoznávať kvalitné piva a trendom sa stáva pivná klasika. Zákazníci si uvedomujú, že poctivé pivo musí dostatočne dlho ležať a byť uvarené z kvalitných surovín a to pri zachovaní prijateľného pomeru ceny a kvality. Len moderné výrobné zariadenia s dokonalou čistotou zaručujú, že pivo už pri zrode dostane to, čo potrebuje. Najmodernejšia várňa, nerezové potrubia, nové spilky a klasické ležiacke pivnice, umožňujú v STEIGRI variť klasické pivo moderne. Práve spojenie tradícií a moderných technológií garantuje kvalitu piva STEIGER“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Co budeme pít? Přesně takto se ptají už několik týdnů milovníci lounského piva při společných posezeních v hospůdkách u orosené sklenice.

Jistě, značek je na výběr řada, ale pro patrioty prostě „Louny jsou Louny“...

A za to všechno mohou zprávy, které se šíří přímo z pivovaru, samozřejmě šeptem, že se značka ruší. Dokonce už i někteří hostinští přemýšlejí, ke kterému pivu budou mít jejich štamgasti asi nejblíž.

Někdo „ví“, mnozí „slyšeli“, ale zda pivo skutečně končí, to zdaleka tak jisté není. Po dotazu na majitele, společnost Heineken, se nám dostala řada informací, jen ne přímá odpověď.

Milovníci pěnivého moku se bát nemusí. Hurá, pivo tedy bude! No jo, ale jaké?

Pivo v Lounech snad zůstane

Mezi lidmi ve městě ovšem v posledních týdnech kolovaly zprávy, že tradiční značka má zmizet z trhu.

Tradiční produkt, lounské pivo, už na trhu nebude. Produkce v Pivovaru Louny se ruší, budou se tam však stáčet jiné značky. Takové spekulace kolují v posledních několika týdnech mezi lidmi v Lounech.

Bylo jich tolik, že jsme se nakonec pro jistotu obrátili s dotazem na společnost Heineken, která Pivovar Louny vlastní, jak je to doopravdy.

Jasné a úplně jednoznačné odpovědi, zda se značka Louny ruší či zůstane dál, se nám z úst mluvčí Kateřiny Eliášové nedostalo. Z jejího vyjádření se dá ale vyvodit, že lounské pivo se bude vyrábět i nadále. Alespoň prozatím.

„Značka Louny zaujímá i nadále významné místo v našem portfoliu značek jako regionální podporovaná značka. Má své nezastupitelné místo v regionu, je součástí místního kulturního, sociálního a sportovního života,“ odpověděla K. Eliášová.

Je faktem, že lounský pivovar podporuje ve městě řadu akcí, například Letní lounské vábení, slavnost rozsvícení vánočního stromu a další. Letos se k nim přidala také podpora fotbalového klubu; smlouva o sponzorské spolupráci dosahuje výše 800 tisíc korun. Také už existuje smlouva mezi firmou a radnicí na další spolupráci v roce 2010.

Problémů je dost a dost

Jedním dechem však Kateřina Eliášová shrnula celkovou situaci na pivním trhu, která moc důvodů k optimismu nedává. I toto odvětví totiž drtí ekonomická krize. „Ta ovlivňuje pokles pivního trhu všeobecně a tedy i naše prodeje. Má také značný dopad na export našich značek,“ uvedla mluvčí Heinekenu. Firma tedy bude muset na tuto situaci nějakým způsobem dříve či později reagovat.

Mluvčí připomněla i navrhovaný nárůst spotřební daně na pivo a daně z přidané hodnoty, což prodejům také nepomůže. Navíc se v ČR stále více začíná pít pivo doma, lahvové, místo konzumace v hospodách a restauracích. To bylo přitom považováno za jistý unikát. Jinde lidé tolik do veřejných zařízení za účelem konzumace piva nechodí.

Jasná odpověď chybí

„Tyto vnější faktory společně se silnou konkurencí mají přímý vliv na naše operace a celkovou situaci naší skupiny,“ dodala Kateřina Eliášová.

Na další doplňující přímý dotaz, zda společnost Heineken uvažuje či neuvažuje o zrušení pivní značky Louny, už odpověď neposlala. Stát se teoreticky může ledacos, ale vzhledem k již zmíněným aktivitám Pivovaru Louny, který je schopen a ochoten podporovat život v regionu, se zrušení této značky přinejmenším aspoň v příštím roce snad nedá očekávat.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Zdeněk Plachý

Firmy ProLeiT a Rockwell Automation se dohodly na součinnosti při využití kontrolního systému procesu brewmaxx do Rockwell Automation Logix. Jsou jím řízeny základy systému, který slouží ke specifickému použití v pivovarském průmyslu. První krok tohoto vývoje směřující k jeho uvedení do praxe, přinesl základní funkční formu brewmaxx, která je v současné době k dispozici pro plně funkční a zcela automatizovaný minipivovar. Tento minipivovar byl na výstavě drinktec 2009 v Mnichově představen návštěvníkům prostřednictvím sítí stánků organizací, které se na jeho výrobě podílely.

Minipivovar se skládá ze dvou pivovarských kotlů se dvěma kvasnými tanky. Může vyrobit 20 litrů piva v jedné várce.

Spojený projekt pro využití v minipivovaru demonstroval způsob, jak mohou být rychle jednoduše realizovány řídící systémy procesu za využití velice dobře vyladěných komponentů od různých výrobců technologií určených k automatizaci. Jedinečný plně automatizovaný miniaturní pivovar je vybaven výkonným hardwarem a softwarem, standardními sadami pro kontrolu moderního procesu realizovaném v pivovarském průmyslu. Jeho vývoj je u konce, takže je možné, aby se uplatnil na trhu. V současné době byl minipivovar instalován na Technické univerzitě Mnichov ve Weihenstephanu, kde slouží k výukovému programu studentů.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Nový televízny spot značky Zlatý Bažant z dielne agentúry Istropolitana Ogilvy pokračuje v úspešnom komunikačnom koncepte Svetové slovenské pivo.

Odľahčeným spôsobom reaguje na novodobý fenomén: „stále skoršie Vianoce“ všade okolo nás. V rámci čo najväčšej aktuálnosti spotu bol do príbehu zaradený aj postup našich futbalistov na MS.

Formálne je spot riešený projekciou na fľašu, pričom použité obrázky sú kombináciou viacerých animačných techník so snahou čo najviac sa odlíšiť od iných značiek.

Zdroj: Stratégie.sk | Autor: Istropolitana Ogilvy

Tento rok sa značka českého piva Krušovice po prvýkrát stala hlavným partnerom Festivalu českého divadla. Jeho šestnásty ročník sa začína v utorok 3. novembra v bratislavskom štúdiu L+S. Okrem partnerstva formou sponzoringu značka podporí svoju vizibilitu na festivale promo akciou s historickou postavou Rudolfa II. a samplingom. Nové partnerstvo je súčasťou marketingovej stratégie značky podporovať českú kultúru a umenie na Slovensku.

„Naším cieľom je podporiť vnímanie značky ako kvalitného českého piva s kráľovskou tradíciou. Krušovice nesú označenie kráľovské pivo vďaka svojmu pôvodnému majiteľovi - českému cisárovi a uhorskému kráľovi Rudolfovi II., ktorý bol takisto veľkým milovníkom kultúry a umenia. Festival Českého divadla má u nás už dlhoročnú tradíciu, a preto je pre Krušovice zaujímavým podujatím, na ktorom môžeme prepojenie s českou kultúrou efektívne podporiť,“ hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Krušovice.

Svoju stratégiu podpory českej kultúry a umenia na Slovensku odštartovala značka Krušovice už na začiatku tohto roku. V prvom polroku partnersky podporila dve kultúrne podujatia Českého centra v Bratislave – Noc literatúry a expozíciu českého sochára Antonína Kašpara v rámci letnej výstavy Socha a objekt. V tomto roku boli Krušovice aj hlavným partnerom Bratislavských korunovačných slávností a v podpore českej kultúry a umenia na Slovensku značka plánuje pokračovať aj v budúcnosti.

Značka Krušovice je súčasťou koncernu Heineken od roku 2007, kedy sa stala jednou z deviatich značiek pív distribuovaných spoločnosťou Heineken Slovensko. Na Slovensku patrí medzi najobľúbenejšie české pivá, vyrába sa v českom pivovare v Krušoviciach a nesie tak chránené zemepisné označenie „české pivo“ pridelené Európskou úniou.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken

Vídeňský ležák Kounic – novinka z pivovaru Janáček

Pivovar Janáček obohacuje český pivní trh o další speciál, tentokrát ležák vídeňského typu – tzv. březňák. Pro výrobu těchto druhů piv se používá speciální, lehce natažený slad (sladovaný o něco déle za vyšších teplot – slad tím získá tmavší zabarvení). Dnes se všeobecně používá označení pojmenování „vídeňský slad“.

Jak říká sládek pivovaru ing. Jaromír Horehleď: „Celý výrobní proces se velmi blíží klasickému ležáku s poněkud nižším chmelením. Pivo se vyznačuje jantarově - měděnou barvou, charakteristicky jemně nahořklou, sametově hebkou chutí s oříškovými podtóny a příjemným kořeněným dozníváním“.

Vídeňský ležák Kounic budete moci již brzy ochutnat ve vybraných hostincích a restauracích v regionu jižní Moravy a věříme, že si velmi brzy získá přízeň milovníků tradičního a kvalitního piva.

Pan Rostislav Výstup (druhý zleva), vítěz ankety „Staň se kmotrem nového piva z pivovaru Janáček“, převzal poukázku PIVO NA JEDEN ROK od obchodního ředitele pivovaru p. Tibora Nechaly (druhý zprava).

Zdroj: Pivovar Janáček.cz

Pivovar Ostravar uspořádal ve čtvrtek 29. října v Ostravě premiérový ročník projektu Community Day. Zúčastnilo se ho 40 zaměstnanců ostravského pivovaru, kteří zvelebovali sídliště Ostrava Fifejdy.

„Cílem tohoto komunitního projektu je zlepšit stav prostředí, ve kterém žijeme,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Doposud jsme pomoc tomuto regionu realizovali jinak,“ vysvětluje Kornas. „Zatímco v minulosti jsme investovali do péče o životní prostředí hlavně finance – Ostravar například financoval úpravu parku u základní školy v Ostravě- Bartovicích, jelikož zdejší obvod patří k ekologicky nejznečištěnějším v zemi - letos jsme sami přiložili ruku k dílu. Pro mnohé to byla zajímavá zkušenost.“

Prvního ročníku Ostravar Community Day se zúčastnilo 40 zaměstnanců ostravského pivovaru. Od časných ranních hodin na sídlišti Ostrava-Fifejdy uklízeli travnaté plochy a přilehlé komunikace. „Po dohodě s úředníky z magistrátu Moravská Ostrava a Přívoz jsme se zaměřili na bezprostřední okolí ulic Hornopolní, Sládkova, generála Píky a Oskara Motyky. Sbírali jsme zde odpadky, čistili chodníky, upravovali zeleň a natírali ploty,“ popisuje náplň Ostravar Community Day Richard Kornas.

Přestože pivovarníkům ve čtvrtek v Ostravě nepřálo počasí, podařilo se jim během 8 hodin vyčistit 1,3 km komunikací a jejich okolí. „Premiérový ročník Ostravar Community Day splnil svůj účel. Příští rok proto plánujeme akci v Ostravě zorganizovat znovu,“ říká závěrem Richard Kornas vrchní sládek pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Dopis byl zaslán kanceláři ministra 23. září 2009 a je podepsaný prezidenty nezávislých pivovarů tří států Evropy. Kancelář ministra financí se neobtěžovala na tento dopis reagovat. I takové úředníky si platíme z vlastních daní.

"Vážený pane ministře,

Association of small and independent breweries in Europe (S.I.B.) je organizace zastřešující malé nezávislé evropské pivovary. V asociaci je sdruženo více než 1 000 členských podniků. Jménem našeho členského sdružení, Českého svazu malých nezávislých pivovarů, se na Vás tímto dopisem obracíme kvůli zvýšení spotřební daně z piva při současném zvýšení sazby daně z přidané hodnoty plánovaném vládou České republiky.

Podle plánů, které máme k dispozici, navrhuje vláda České republiky zvýšit platnou spotřební daň z piva v České republice přibližně o 50 %. Navíc se má navýšit daň z přidané hodnoty u piva o 2 procentní body.

Jménem Českého svazu malých nezávislých pivovarů Vás naléhavě žádáme, abyste od těchto plánů upustili. Zvýšení daně z piva o 50 % by nutně vedlo k úpadku malých nezávislých pivovarů v České republice a ke ztrátě tisíců pracovních míst v pivovarnictví, gastronomii, zemědělství a dodavatelském průmyslu. Taková ale nemůže politika vlády České republiky být.

Česká republika a české pivo jsou navzájem neoddělitelně spojeny. České pivo požívá po celém světě vynikající pověst. Čeští občané mohou být hrdí na několik set let starou tradici svých pivovarů a považují pivo za jakousi základní potravinu. Pokud by došlo ke zvýšení daně z piva o 50 %, vedlo by to nutně k drastickému zvýšení cen piva, a tím k silnému poklesu jeho odbytu. Malé nezávislé pivovary v České republice by se ale s takovým krokem nevypořádaly a přivedl by je do konkurzu. V této souvislosti je rovněž nutné zohlednit skutečnost, že velké mezinárodní pivovarnické koncerny, které ovládají trh s pivem v České republice, mají finanční zdroje na to, aby mohly zvýšení daně z piva při tvorbě konečné ceny pro spotřebitele alespoň částečně kompenzovat úsporami v nákladech, popř. dočasnými subvencemi v rámci mezinárodních koncernů, což pro malé rodinné pivovary v České republice není možné. Plánované zvýšení spotřební daně z piva by proto vedlo k další koncentraci na trhu a zániku malých nezávislých pivovarů, a tím současně i ke zničení piva jako kulturního statku v České republice. Malé nezávislé pivovary kvůli své velikosti a zaměstnávání mnohem více pracovníků na hektolitr výstavu piva produkují podstatně dráž než mezinárodní pivovarnické koncerny. Tyto souvislosti jsou obecně známy, takže Evropská unie směrnicí č. 92/83/EHS otevřela také možnost zavést pro malé nezávislé pivovary snížené sazby spotřební daně z piva, aby alespoň částečně posílila jejich konkurenceschopnost oproti mezinárodním pivovarnickým koncernům.

Na tomto místě není nutné dále rozvádět, že plánované další zvýšení daně z přidané hodnoty o 2 procentní body by ještě více přispělo ke zničení existence malých nezávislých pivovarů. Pivo je zdaněno dvakrát - spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Současné zvýšení spotřební daně z piva a daně z přidané hodnoty proto působí efektem „daně z daně“ dvojnásobně negativně a mělo by nevyhnutelně za následek zavření malých nezávislých pivovarů.

Proto Vás ještě jednou naléhavě žádáme, abyste plánované zvýšení daně z piva stáhnul a nepodnikl kroky ke zničení malých nezávislých pivovarů a tím piva jako českého kulturního statku."

Pro Pivovar Černá Hora zvýšení spotřební daně a DPH znamená, že z čistých tržeb (základu pro DPH) bude v roce 2010 odvedeno na dani z přidané hodnoty o 2.116.606,25 Kč více než v předešlém roce. Zákonodárci schválené zvýšení spotřební daně znamená absolutní nárůst SD celkem 10.318.397,88 Kč. Přičemž 20 % daň z přidané hodnoty z absolutního narůstu spotřební daně je dalších 2.063.679,58 Kč.

Suma sumárum páni poslanci a senátoři způsobí za rok 2010 pivovaru újmu 14.498.683,70 Kč. Vážení páni senátoři a poslanci, asi si neuvědomujete, že je to likvidační krok vůči českému pivovarnictví. Kolik českých pivovarů přežije tuto těžkou ránu? To si zřejmě neuvědomujete, protože k těmto problémům přistupujete laicky a neprofesionálně. Navíc, jak předvedly média, jste ze strany různých lobbujících stran bezostyšně úplatní.

Vážení poslanci a senátoři, kolik zaplatí státu na spotřební dani vinaři? Nebo raději povolíte nátlaku sázkařské lobby.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz