Nošovický pivovar Radegast včera uvítal vzácnou návštěvu: zavítali sem diplomaté ze všech sedmadvaceti členských zemí Evropské unie.

Výrobu nejoblíbenějšího piva na Moravě si prohlédli členové výboru stálých představitelů s názvem Coreper, kteří jsou v těchto dnech na návštěvě Moravskoslezského kraje. Právě pivovar Radegast totiž dodává nealkoholické pivo Birell na všechny oficiální společenské a politické akce v rámci českého předsednictví EU.

„České pivo je svými vlastnostmi jedinečné. V pivovaru Radegast vaříme nejprodávanější pivo na Moravě a určitě se máme čím pochlubit nejen českým turistům ale i návštěvám z celé Evropy,“ říká Jiří Mareček, mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj, jehož je nošovický pivovar součástí.

V rámci svého programu v kraji navštíví diplomaté například zámek v Hradci nad Moravicí či hrad Hukvaldy.

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková

Ačkoliv se některé podniky už dlouhé měsíce potýkají s poklesem výroby kvůli krizi, dva pivovary na Českobudějovicku si nestěžují.

Nezájem zákazníků netrápí ani skutečného obra na trhu – Budějovický Budvar, n. p., ani malý rodinný podnik Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči.

Vyšší tržby v Budvaru například stačily vyrovnat i nepatrný pokles výroby.

Pivovar vystavil během čtyř měsíců letošního roku celkem 374 538 hektolitrů piva. To je sice v meziročním srovnání oproti loňsku o 1,6 % méně, ale tržby za uvedené období ve srovnání s minulým rokem o 2,28 % vzrostly. „Je to hlavně díky exportu a příznivému kursu koruny,“ řekl k ekonomickým výsledkům tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Snížení produkce bylo způsobeno menším prodejem v lednu a únoru. Od března však pivovar výrazně zvyšuje výrobu. V březnu prodal Budějovický Budvar o čtyři procenta piva více a v dubnu dokonce o osm procent piva více, než ve stejných měsících loňského roku.

Úspěšný měsíc

Duben 2009 tak byl nejúspěšnějším dubnem v historii pivovaru. K rekordnímu výsledku výrazně přispěl export, který se zvýšil o 20 % ve srovnání s rokem 2008.

„Věříme, že výpadek prodeje ze začátku roku se nám podaří nahradit. Dubnové výsledky exportu i prodeje v tuzemsku signalizují dobrý start do nadcházející sezóny,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Stáčecí linky Budvaru pracují od dubna na plný výkon ve třech směnách a některé další provozy mají od počátku dubna nepřetržitý provoz. „S obdobným provozem se počítá i během následujících měsíců. Z důvodu výrazného zvýšení výroby bylo do výrobního úseku pivovaru přijato jedenáct pracovníků,“ poznamenal Samec.

Duben byl nadprůměrný i pro Pivovarský dvůr Lipan v Dražíči, který ale ve srovnání s Budvarem připomíná příslovečného Davida. „Na přelomu března a dubna jsme rozšiřovali výrobu,“ poukázal na jednoduchý důvod lepšího výsledku sládek Jan Papula s tím, že zvýšená kapacita by mohla roční výstav přiblížit metě 1000 hektolitrů.

Hlavní sezonu v Lipanovi očekávají v létě. „V létě prodáme třikrát víc piva než přes zimu,“ dodal Papula a připojil, že ve vesnických restauracích je podle jeho zkušenosti odbyt hlavně v létě, zato ve městech spíše v zimě.

Celkový roční výsledek si ale pro letošek zatím troufne předpovědět málokdo.

„Na odhad celkových letošních výsledků je opravdu příliš brzy,“ říká Robert Chrt. „Prodejně nejdůležitější období je teprve před námi. Přesto jsme rádi, že jsme na počátku roku neztratili tempo nárůstu prodejů z loňského roku,“ dodává obchodní ředitel Budvaru.

Klíčovým produktem pivovaru zůstává světlý ležák Budweiser Budvar, který se v letošním roce podílí z 53 % na celkových prodejích.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

„A co Češi? Jdeme na pivo!“ To byl reklamní slogan, který před časem masíroval oči a uši diváků z televizních obrazovek.

O jeho pravdivosti se sládkové a majitelé pivovarů přesvědčují dnes a denně. Češi totiž pijí pivo krize nekrize. A pivovary jedou na plný plyn. Včetně těch nejmenších.

Ochutnat půllitr z jejich produkce mohou od včerejška po příštích devět dní všichni lidé, kteří zavítají do pražské restaurace Zlý časy v Praze 4.

„Rozhodl jsem se uspořádat přehlídku produkce minipivovarů z celé republiky,“ popisuje provozovatel restaurace Jan Charvát.

V nabídce tak bude postupně pivo z více než 40 minipivovarů. „Z těch pražských to bude pivo ze strahovského minipivovaru, Novoměstského a od Medvídků,“ popisuje Charvát s tím, že cena půllitru se bude pohybovat v rozmezí od 32 do 45 korun. „Bude záležet na tom, odkud pivo přivezu a jaká je jeho kupní cena,“ vysvětluje Charvát.

Na nápojovém lístku se návštěvníci setkají mimo jiné se speciálním polotmavým ležákem s názvem X-Beer z produkce pražského minipivovaru U Medvídků.

Ten je v současné době zřejmě i nejmenším v celé zemi, protože jeho varna má objem pouze 250 litrů. „Téměř všechno pivo, které vyprodukujeme, vzápětí prodáme v naší restauraci,“ popisuje provozní restaurace Jan Göttel.

Pouze třetina tohoto originálního piva, jehož každá várka se liší svou stupňovitostí, se tak dostane přes práh restaurace v lahvích.

Další pivo, které se v nabídce objeví, bude pocházet z produkce pražského Klášterního minipivovaru Strahov. Ten byl založen v areálu Strahovského kláštera poblíž Pražského hradu už v roce 1140 králem Vladislavem II. V roce 1907 byl pivovar zrušen a svou činnost znovu obnovil teprve před třemi lety.

Nyní nabízí pivo nazvané Sv. Norbert a zařízení se honosí oceněním minipivovar roku 2007 i 2008. Nad kvalitou piva tu dohlíží sládek Martin Matuška, který má v tomto oboru bohaté zkušenosti. „Začínal jsem v roce 1984 v pivovaru U Fleků, což byl tehdy jediný minipivovar v celém Československu,“ vzpomíná sládek.

Varnami pod jeho dohledem protekly od té doby hektolitry piva. Dokonce i v Japonsku, odkud si přivezl cenné zkušenosti.

Současné světové recesi se pouze směje. „Dělám si z toho legraci. Podle mě je krize v tom, že je málo piva,“ říká s úsměvem Matuška. „Krize způsobila akorát to, že lidé chodí víc do pivnic a nad půllitrem si navzájem svěřují své problémy,“ zamýšlí se sládek. „Od té doby, co je krize, prodej piva naopak stoupl,“ dodává.

Pivovary se předhánějí v novinkách Jeho slova potvrzuje i fakt, že velké i malé pivovary chrlí na český trh neustále nové a nové značky.

V celém Česku lze v současné době ochutnat už kolem 430 pivních značek a další stále přicházejí. Kromě tradičních a zavedených pivovarů roste i zájem o produkci minipivovarů, kterých je nyní v zemi asi 80.

Čím se sládci chlubí

Minipivovar U Medvídků Polotmavý ležák X-Beer s vysokým obsahem alkoholu Klášterní pivovar Strahov Pivo s názvem Sv. Norbert, které je nepasterováno a nefiltrováno Restaurace U Fleků Flekovský tmavý ležák se vyrábí už od roku 1843 Novoměstský pivovar Novoměstský 11° ležák se vyrábí výhradně z českých surovin Pivovarský dům Kromě klasického ležáku nabízí i piva višňová, kopřivová či kávová

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Magda Hettnerová a Veronika Fejtková

Plzeňský Prazdroj oznamuje hospodářské výsledky za finanční rok končící 31. března 2009.

Základní informace:

* Tržby z hlavních činností vzrostly o 1 % na 15,8 miliardy Kč

* Zisk před zdaněním vzrostl o 0,3 % v porovnání s předcházejícím finančním rokem a dosáhl 4,6 miliardy Kč

Ve finančním roce končícím 31. března 2009 potvrdila společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. své postavení vedoucího českého výrobce a exportéra piva. Tržby z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb vzrostly o 1 % na 15,8 miliardy Kč a zisk před zdaněním dosáhl částky 4,6 miliardy Kč a převýšil předcházející finanční rok i přes obtížné ekonomické podmínky. Zisk po zdanění v meziročním srovnání mírně poklesl vzhledem k jednorázovým daňovým úpravám z předcházejícího roku. Kvůli mimořádným daňovým položkám je daň neporovnatelná s minulým rokem. Plzeňský Prazdroj je jedním z nejvýznamnějších plátců daní v České republice, v uplynulém finančním roce zaplatil celkem 4,4 miliard korun na daních.

Mike Short, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., zdůraznil pokračující zaměření na zvyšování hodnoty pivního trhu a na export. „Objemy prodané na českém pivním trhu v uplynulém roce mírně poklesly, a prodeje Prazdroje nebyly výjimkou. I v této nestabilní době krize jsme si počínali dobře a zachovali zaměření na prémiové a dražší značky, které by měly pomoci zvýšit hodnotu celého českého pivního trhu.“

Ekonomické podmínky se během druhé poloviny fiskálního roku zhoršovaly a poptávka klesala ve většině segmentů pivního trhu. Plzeňský Prazdroj oznámil v objemových výsledcích za rok 2008 pokles prodejů o 3 % v souladu s trendem trhu. Pokles se dále zvýšil nižšími prodeji v prvních třech měsících roku 2009. Ke konci finančního roku se prodeje začaly zvyšovat zejména díky dobrému počasí.

V roce 2008 zaznamenal Plzeňský Prazdroj nejvyšší exportní objemy v celé 166 let trvající historii. Zahraniční prodeje se zvýšily o 1 % v meziročním srovnání, export narostl o 4 % a licenční výroba zůstala na úrovni předchozího roku.

Tyto výsledky jsou důsledkem investic zaměřených na zvýšení kapacity výroby a rozšíření vývozu. Za posledních dvanáct měsíců investoval Prazdroj do rozvoje pivovarů 1,7 miliardy Kč. Od roku 2000 investovala společnost SABMiller do rozvoje Plzeňského Prazdroje a jeho značek 16 miliard Kč.

Finanční ukazatele: Účetní období do 31. března 2009 (v mld Kč)

Zisk z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb - 15,840 - 15,680

Zisk za účetní období před zdaněním - 4,610 - 4,590

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pilsner Urquell Master Bartender 2009 je čtvrtý ročník mezinárodní soutěže o nejlepšího výčepního. Pořádá ji světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je i značka Pilsner Urquell. Do soutěže je zapojeno celkem 19 zemí a tisíce výčepních, ale pouze jeden z nich může být mistrem výčepním.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je

i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola. Následuje mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále konaném v Plzni a v Berlíně.

Přestože je Česká republika rodištěm piva Pilsner Urquell a měla by být logicky kolébkou nejlepších výčepních světa, prosadit se v mezinárodní konkurenci nebude jednoduché. Jen loni se za výčepem utkalo přes 1 500 výčepních z 16 zemí. Loňský národní vítěz, Václav Vanya z kadaňského Švejk Restaurantu U Věžičky, v mezinárodním finále skončil čtvrtý. Mistrem světa se stal Danny Walker z Velké Británie.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti

a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovarnictví patří k jedněm z mála odvětví, na které současná krize nijak vážně nedopadla. Naopak, nové značky jsou u zákazníků i provozovatelů hospod velmi vyhledávané. Český trh tak nyní zažívá boom minipivovarů. Ty se snaží konkurovat velkým koncernům především důrazem na tradiční vaření piva. Čeští konzumenti na to dobře slyší. Podle odborníků může počet malých pivovarů vzrůst až na několik stovek. Ne všechny ale přežijí.

"Zažíváme velký boom mikropivovarů (...) Skutečně se dá očekávat ještě dva tři roky nárůst desítek až stovek kusů," říká generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil.

Češi milují rarity

Odborníci potvrzují, že část lidí si ráda připlatí za kvalitnější a silnější pivo, které se odlišuje od unifikovaných europiv. "Zcela jistě se tady našla a existuje a roste skupina zákazníků, kteří chtějí tyto speciality a dohromady na této cenové úrovně je jim dost jedno, kolik to stojí," přiznává výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Menší pivovary měly dřív problém dostat své značky do hospod, ve kterých dominují piva velkých hráčů na trhu. Nyní se ale situace změnila. Úřad pro hospodářskou soutěž stanovil, že minimálně 30 procent výtoče restaurací by nemělo být vázáno smluvně. "Do hospod se dostáváme přes takzvané soutoče. To znamená, že z jedné pípy, jednoho kohoutu teče nějaký produkt nadnárodního koncernu a vedle toho jsme my," přiznává Radil.

Počet pivovarů sice rok od roku stoupá, český trh už ale bude brzy přesycený a podle odborníků je proto jisté, že část z nich buď zkrachuje, nebo je koupí silnější hráči.

Zdroj: ČT24.cz

V pražských Letňanech se koná druhý ročník Českého pivního festivalu. Potrvá do konce května.

Pro návštěvníky je připraveno to nejlepší z českých pivovarů, od českých kuchařů, řezníků a pekařů.

Na festivalu čepují přes 50 nejrůznějších značek výhradně českých piv – od těch nejznámějších až po ty uvařené speciálně pro pivní festival.

O návštěvníky se postará 300 děvčat a chlapců v českých krojích. A obsluhující se musejí pořádně otáčet. Kapacita celého festivalu je totiž neuvěřitelných 10 000 míst k sezení.

Kromě dobré nálady by si návětěvníci neměli zapomenout proměnit i peníze. Na festivalu se totiž platí speciální měnou - pivním tolarem.

Zdroj: tn.cz

Desetitisíce obyvatel Prahy a Brna protestovaly přesně před sto lety proti zdražování piva. "Pryč s pivní daní!" To bylo hlavní heslo obrovských demonstrací z neděle 23. května 1909. Podle dobového tisku "nedohledné moře hlav" pivařů a hostinských zaplnilo i pražský Václavák.

Pivní tábor lidu

Protestní průvod v Praze začal u Národního divadla a pokračoval po tehdejší Ferdinandově třídě, aby dav posléze zaplnil Václavské náměstí. „Celé Václavské náměstí bylo jedním rázem oživeno," popisovali demonstraci pražští žurnalisté. I „elektrická vozba" byla protestujícími zastavena a při pohledu od Národního muzea vše vyhlíželo následovně: „Uprostřed proudy vod musejního vodotrysku, dole nesmírné moře hlav, hlava na hlavě, až k umačkání. Byl to jedním rázem tábor lidu, jakých je v Praze málo."

Hostinští půjdou žebrotou

Protest organizovali sociální demokraté. Přišlo však i velké množství apolitického publika. Pražským pivařům a hostinským šlo o hodně. Vláda premiéra Bienertha rozhodla o navýšení daně z piva. Konkrétně se daň z jednoho hektolitru piva zvyšovala ze 3 korun a 40 haléřů na 7 korun. Litr piva se tak zdražil o čtyři haléře. „Ale nejde tu jen o zdražení piva. Fakt je, že tu má být zničen celý kvetoucí průmysl pivovarský, že tu má padnout veliká spousta malých živnostníků a celá sta hostinských že má být připravena zrovna na žebráckou hůl," rozhořčil se první z řečníků na Václavském náměstí, sekretář zemského výboru sociální demokracie Havlena. „Sahají nám na tu skrovnou skývu chleba," pokračoval Havlena v duchu pořekadla, že pivo je pro Čechy tekutým chlebem.

Ministr financí Leo Bilinski se ale v předvečer demonstrace nechal slyšet, že vláda od svého záměru neustoupí. „Vláda nemá žádného důvodu, aby odvolávala nebo měnila předlohu, která se právě projednává ve sněmovně," řekl novinářům Bilinski. Rakouský kabinet potřeboval novou daní umazat státní dluh, rozpočet totiž stále více tížily náklady na armádu a především na vojenské operace v Bosně a Hercegovině. „Místo, aby se na potřeby státu bralo tam, kde peněz je dostatek, bere se dělnickým dětem chléb od úst," napsalo Právo lidu. O děti však tentokrát úplně nešlo, protestující dav zkrátka nechtěl dovolit, aby jim nezdražil večerní džbánek piva.

V Brně nedělní prohibice

Pivovarům hrozil zánik. Pražskou demonstraci sice podpořilo účastí několik stovek hostinských, avšak všechny pražské výčepy a restaurace praskaly ve švech jako každou neděli. V Brně se výčepní zapojili mnohem odvážněji. „Demonstrace nabyla zvláštního rázu tím, že všechny restaurace v Brně i na předměstích byly uzavřeny. A úhrnem bylo jistě na 500 hostinských v průvodu," uvedlo Právo lidu. Když šlo o pivo, domluvili se spolu dokonce i brněnští Češi a Němci, jindy úhlavní nepřátelé. České i německé transparenty demonstrantů dokazovaly, že národnostní vášně nejsou tak podstatné, jako je veledůležitá přiměřená cena piva.

Brňané si dokonce připravili didaktické transparenty. Na obraze byl vyobrazen hektolitrový sud a na něm graficky byla vyznačena výše nynějších daní a výše daní příštích dle vládního návrhu. Podobně bylo znázorněno ilustracemi, co pivo stálo dříve, co stojí nyní a co bude státi v budoucnosti. Na rozdíl od Prahy byl brněnský protest mnohem méně v režii sociální demokracie a z tribuny promluvili i zástupci politicky nezávislého společenstva hostinských.

Počty pivovarů klesají

Návod k vaření domácího piva.Jak už uvedeno, řečníci v Praze i v Brně varovali, že nová daň pohřbí řadu malých pivovarů. To se už v Rakousku delší dobu dělo, neboť hlavně menší a střední pivovary jen obtížně konkurovaly velkým pivovarským kartelům. Jen od roku 1900 zkrachovalo v Rakousku na 200 pivovarů, jejich počet se snížil z 1 423 na 1 205 podniků. Konkrétně v Čechách zaniklo 77 pivovarů, na Moravě 21 a ve Slezsku čtyři pivovary. Jen v rakouské Dalmácii žádný pivovar nezkrachoval, neboť v této provincii ani žádný neexistoval.

Uvařte si domácí pivo!

To by ale nebyli Češi, kdyby připravované zdražení piva nedokázali využít také jako klad. Zatímco ve zpravodajské části deníku Právo lidu se vášnivě protestovalo proti nové pivní dani, na inzertních stranách téhož deníku pražští drogisté vesele nabízeli zaručené přípravky k výrobě domácího piva.

Tak například obchodník Jiří Havelka ze Žižkova tvrdil následující: „Vařiči piva v domácností zasílají téměř denně pochvalné dopisy, jež vesměs nasvědčují, že odborně sestavené přípravky z drogerie a chem. labor. fy Jiří Havelka v Žižkově, jsou nejdokonalejší. Balíček přípravy na 12 litrů černého piva 90 hal. a na světlé 80 hal."

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Ivan Motýl

Muzeum designu a životního stylu by mohlo vzniknout v Plzni v areálu bývalého pivovaru a později kasáren Světovar. Radní schválili, že město se na projektu bude podílet. Předpokládá úzkou spolupráci se Západočeskou univerzitou a s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze, které by poskytlo většinu exponátů ze svých depozitářů. Na nutné úpravy a zřízení muzea chce radnice požádat o dotace Evropské unie.

"Cílem je, aby takové muzeum vzniklo k roku 2015, kdy se město uchází o titul Plzeň - hlavní město evropské kultury," upozornil náměstek primátora Petr Náhlík. Expozice by měly být v některém z objektů areálu, který už armáda převedla radnici, zbytek stále ještě vojáci drží. Část komplexu bývalého pivovaru se stala kulturní památkou. Objekty pocházejí z doby před první světovou válkou a podle památkářů jsou ukázkou zdařilé a esteticky působivé průmyslové architektury. Jejich rekonstrukce si ale vyžádá nemalé peníze.

Město už má s areálem plány, která zahrnují například umístění městského archivu a depozitářů knihovny či prostoru pro alternativní kulturu, v části areálu by měly vzniknout byty. Nové muzeum by mělo být zaměřeno na životní styl od počátku 20. let 20. století do současnosti. Radnice předpokládá, že pro návštěvníky by byly informace o proměnách životního stylu atraktivní a ojedinělé.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Lada Pešková

Jak se daří pivovarům v době hospodářské recese? Mezi firmami patří k těm šťastnějším. Lidé se sice částečně odklánějí k levnějším pivům, ale prodeje si pivovary pochvalují. Více než krizi řeší počasí.

Jestli nějaké firmy věří, že stávající ekonomickou krizí proplují víceméně bez úhony, tak jsou to pivovary. „Pije se pořád,“ shodují se zjednodušeně. „Lidé se nyní sice odklánějí od dražších piv, ale více než krize spotřebu piva ovlivňuje počasí.“

„Pivní ligu“ vedou domácí

Spokojení jsou ale všichni Pomyslnou pivní ligu vede na střední Moravě spojenými silami domácí trojice pivovarů ze skupiny PMS Přerov - Zubr, Holba a Litovel, která v Olomouckém kraji vloni vytočila kolem 600 000 hektolitrů piva. Za ní je skupina Plzeňského Prazdroje a značky Pivovarů Staropramen.

„Zatím o krizi ve spotřebě piva hovořit nelze. Pivovarnictví tolik zasažené není. Třeba naše březnové prodeje byly velmi pozitivní. Ze zkušeností z historie i víme, že vždy když byla velká krize, neklesala dramaticky poptávka po pivu, ale měnila se její struktura - lidé pili více nízkostupňová slabší a levnější piva než ležáky. Ale pili pořád,“ řekl mluvčí litovelského pivovaru Miroslav Slaný.

S odklonem zákazníků k levnějším pivům počítá i pivovar Budvar. „Poptávka se přesunuje na značky střední cenové hladiny. Letos pozorujeme také snižování prodeje čepovaného piva v restauracích. Lidé konzumují pivo raději doma. Zároveň se mírně snižuje poptávka po dražších formátech balení, lidé méně kupují třetinkové láhve a plechovky,“ sdělil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Za hlavní faktor úspěšnosti prodeje ale považují pivovary stále počasí. „Leden a únor jsme měli slabší, ale nižší prodeje jsou v tomto ročním období obvyklé. Naopak ty březnové a dubnové příznivě ovlivnilo teplé počasí. Například v dubnu vzrostly prodeje našich piv v Olomouckém kraji meziročně o 20 procent,“ potvrdil mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Obdobně hovoří také v pivovaru Bernard

„Krize nás nezasáhla. První dva měsíce byl sice prodej menší, což nejspíše způsobila chladnější zima, ale již naše březnové a dubnové výsledky jsou velice pozitivní. Vmeziročním srovnání za první čtvrtletí jsme dokonce historicky úspěšný rok 2008 překonali,“ konstatoval mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Olomoucký kraj vypil statisíce hektolitrů piva

Určit, kolik hektolitrů piva jednotlivé pivovary vloni prodaly, není jednoduché. Na statistiku jsou háklivé a do zveřejňování se jim moc nechce. Světlou výjimkou je hanušovická Holba a přerovský Zubr. První v kraji prodala přes 200 000 hektolitrů piva, druhý kolem 160 000. Třetí ze skupiny Litovel uvedl celková výrobní čísla - vloni z firmy vyjelo 230 000 hektolitrů piva.

Plzeňský Prazdroj svůj středomoravský prodej přiznat odmítl. Vroce 2005 byl na 350 000 hektolitrech. Za loňský rok uvedla skupina, do níž patří kromě plzeňského piva také Radegast, Gambrinus a VelkopopovickýKozel, pouze prodej celosvětový - ten přesáhl deset milionů hektolitrů piva.

Budvar údaje o množství vyrobeného piva nesděluje a konkrétní čísla neuvedly ani Pivovary Staropramen, pod nějž patří také například Braník či Stella Artois. „Patříme mezi tři nejsilnější pivovarské společnosti v Olomouckém kraji,“ uvedl mluvčí pivovaru Pavel Barvík. V roce 2005 přiznal na střední Moravě prodej zhruba 40 000 hektolitrů. Do místního žebříčku se dostal také pivovar Bernard, který prodal téměř 9000 hektolitrů piva.

Restaurací máme hodně. A bojujeme o ně Nejsilnější pivovary si pro své značky drží stovky restaurací. Plzeňský Prazdroj jich přiznal 1000, Holba 700, Zubr 600 a například Bernard 60.

Mluvčí pivovarů se shodují, že trh je víceméně ustálený. Ale... „Konkurence v pivovarnictví je obrovská a boj o restaurace je stále tvrdý. Celý trh s pivem byl v minulých letech velmi rozkolísaný. Nyní se zdá, že se částečně stabilizoval, to ovšem neznamená, že by nemělo docházet ke změnám značek na pípách. Boj o restaurace úplně neustal,“ vysvětlil litovelský mluvčí Slaný. „V zákulisí se už několik let odehrává tuhý boj. Největší pivovary se předhánějí v tom, kdo nabídne restauracím větší bonusy a kdo získá prestižnější zákazníky. Sklenice zdarma, tácky či chladicí boxy jsou dnes už standardem a nabízejí je i menší hráči na trhu. Největší nadnárodní pivovarnické skupiny proto nabízí výčepní pulty v hodnotě stovek tisíc, půjčky nebo reklamní tabule.“ Krize válčení o hospody nezesílila. „Konkurenční boj, ten byl mezi pivovary vždy. Krize v tomto směru nic nezměnila,“ dodal Pavel Barvík za Pivovary Staropramen.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: David Štverka

Originální pšeničné pivo Hoegaarden aspiruje na titul hit letní sezóny. Toto osobité kvasnicové pivo zaznamenává výrazný vzestup popularity, který ho dostal až na samotnou špici pořadí mezi pivními speciály v našich restauracích. Díky své specifické osvěžující chuti je obzvlášť vyhledávaný v horkých letních dnech.

Nefiltrovaný a svrchně kvašený Hoegaarden se na českému trhu poprvé představil v srpnu 2002. Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Češi nejsou podobným novinkám nakloněni, stal se pravý opak. Prodeje Hoegaardenu každoročně rostou a dnes je podle údajů společnosti Data Servis nejprodávanějším speciálem v českých restauracích a předstihl tak značky jako Velvet nebo Kelt.

Kromě specifické chuti s náznakem pomeranče a koriandru, která Hoegaarden odlišuje od většiny ostatních piv na českém trhu, přispívá k jeho oblibě i originální robustní šestihranná sklenice o objemu 0.25 a 0.5 litru, která se zdobí čerstvou limetkou a dobře drží pivo studené.

„Osvěžující chuť Hoegaardenu nejlépe vynikne v horkém letním dni nebo na zahrádce po sportu. Jeho obliba tak vzrůstá spolu s trendem aktivnějšího způsobu trávení volného času u české populace,“ říká Martin Jahoda, brand manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Česká servírovací specialita

Mnoho lidí se domnívá, že přidání limetky je zvyk dovezený z Belgie, stejně jako toto pivo. Vynálezcem této servírovací speciality je však jakýsi barman z Potrefené husy, který se uprostřed horkého léta rozhodl vyzkoušet, kterak pomocí limetky zdůraznit osvěžující chuť tohoto piva. Tento rituál se záhy rozšířil a dnes již takto naservírovaný Hoegaarden vyžadují všichni jeho milovníci u nás.

Letní inspirace

Stejně rychle a dynamicky, jako se rozvíjí obor gastronomie, vznikají novinky, které často příjemně podráždí naše chuťové pohárky. Barmani tak dnes míchají nápoje, jejichž základem je právě pivo. Letos se v řadě barů objeví Hoegaarden mojito, které si můžeme vychutnat s partou přátel také ze třílitrové sklenice s dlouhými slámkami, jak je tomu zvykem právě u jmenovaného koktejlu.

Vyhledávaný také ženami

Žen, které pravidelně pijí pivo, je zhruba 60 %. To je sice relativně méně než mužů, ale stále se jedná o velmi vysoké procento, ve srovnání s jinými alkoholickými nápoji. Mnoho z nich si oblíbilo právě Hoegaarden. Ženy na něm oceňují právě osvěžující tóny pomeranče a koriandru, které dodávají tomuto pivu specifické dimenze chuti.

Kam za osvěžující chutí

Hoegaarden je díky své neobvyklé chuti jedním z mála piv, které spotřebitelé cíleně vyhledávají a jsou kvůli němu ochotni změnit i svůj oblíbený podnik. Fandové Hoegaardenu na něj mohou zajít například do jedné ze sedmadvaceti Potrefených hus na území celé České republiky.

U zrodu originální chuti stáli mniši

Historii Hoegaardenu začali psát mniši ve stejnojmenné belgické vesnici roku 1445. Chmel tehdy ještě nebyl nezbytnou součástí receptury a mniši proto používali různá koření a byliny. Na konci 19. století bylo ve vesničce Hoegaarden s 2000 obyvateli 35 pivovarů, ale pod silnou konkurencí piv ležáckého typu postupně mizely a v roce 1957 byl uzavřen poslední. V roce 1963 však bývalý pracovník jednoho z nich výrobu Hoegaardenu obnovil a ten se v průběhu dalších 30ti let rozšířil do celého světa. Dnes si mohou specifickou chuť Hoegaardenu vychutnat spotřebitelé ve více než 30 zemích.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pivní láhve s logem chráněného zeměpisného označení České pivo už míří na trh. Mezi prvními, kdo využívá Evropskou unií potvrzeného dokladu originality piva, jsou například pivovary Heineken se značkou Krušovice a Plzeňský Prazdroj s Pilsner Urquellem, Kozlem, Radegastem a postupně i Gambrinusem.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý odhaduje, že možnost označit svá piva logem, které potvrzuje originalitu a tradiční kvalitu českého piva, využije zhruba polovina ze 48 domácích průmyslových pivovarů. "Technicky mohou klidně už zítra všichni. Někomu to pomůže u zákazníků, jiný to nepotřebuje řešit," říká Veselý.

Pravidla pro použití Českého piva schválila Evropská unie už loni na podzim. Měsíce trvalo pivovarům, než spotřebovaly zásoby starých etiket a vyřešily nejasnosti ohledně způsobu označování svých piv.

Podmínky, které musí adept o modrožluté kruhové logo splnit, vycházejí z tradičního způsobu vaření piva v Česku. Určují minimální podíl ryze domácích surovin - především sladu a chmele - i podrobný popis závazně dodržované technologie.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Marně se ptají již několik dní po tmavém kutnohorském pivu zákazníci v obchodech i restauracích na Kutnohorsku. Důvod, proč jejich přání zůstává nevyslyšeno, je jednoduchý: Městský pivovar, kde vaří společnost Drinks Union, totiž přestala tento výrobek produkovat. Zájem o „Dačický tmavý výčepní“, jak zní přesný název nápoje, byl údajně příliš úzký.

„Při přehodnocení portfolia pivních značek ve skupině Heineken Česká republika se ukázalo, že prodeje značky Dačický tmavý výčepní jsou velmi malé. Jde pouze o zájem zákazníků v malém regionu,“ uvedl Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union, a dodal: „Skupina Heineken Česká republika má vedle toho ve svém portfoliu značky Krušovice černé a Březňák tmavý výčepní, jejichž prodej je mnohonásobně vyšší, a které jsou také úspěšně vyváženy do mnoha zemí.“

Zákazníkům tak mají co vysvětlovat například v kutnohorské staročeské restauraci Dačický. „Po tmavém Dačickém se ptají hlavně cizinci. Mají zájem ochutnat místní pivo a jsou rádi, když jim dáme na výběr mezi světlým a tmavým,“ řekla spolumajitelka podniku Jitka Ciklerová s tím, že zájem o tento druh piva snad nejvíc projevují ruští turisté. Zájem o kutnohorské černé pivo se zmíněná restaurace snaží alespoň částečně pokrýt tmavým mokem značky Primátor, vyráběným v Náchodě.

Zákazníci sáhnou po jiném tmavém

„Lidé se po tmavém Dačickém ptají, byli na něj zvyklí. Většinou jim ale dám na výběr z jiných černých piv, které máme na skladě, a oni si vyberou,“ konstatoval odpovědný vedoucí takzvané pivovarské prodejny na Jungmannově náměstí v Kutné Hoře Vladimír Zlata.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz

Areál, který vyrůstá místo Knížecího pivovaru v teplické části Trnovany už dostává svoji podobu. Bude zde sedm samostatných provozoven. Největší z toho bude prodejna z obchodního řetězce Penny Market, který je hlavním nájemcem.

Zákazníci zde najdou také prodejny oděvů, bot a také elektro. Mělo by zde také být rychlé občerstvení. V nákresu, který měla možnost redakce Deníku vidět, by to měl být McDonald´s. Jak Deníku potvrdila Drahomíra Jiráková z této společnosti, plánuje firma otevření takovéto restaurace v Teplicích.

V areálu bude také velké parkoviště a vše doplněno zelení. Příjezd i výjezd bude Masarykovou ulicí.

„Nákupní centrum vznikne na nejfrekventovanější městské Masarykově ulici v areálu bývalého pivovaru v blízkosti autobusového a vlakového nádraží. Ideální viditelnost a pohodlné odbočení přes světelnou křižovatku z hlavní městské tepny zajišťuje příjezd motorizovaných zákazníků ze všech částí města,“ píše na svých stránkách společnost InterCora se sídlem v Plzni. Právě ta celou výstavbu připravuje a řídí.

Teplický stavební úřad vydal firmě InterCora stavební povolení v loňském roce. Platí dva roky.

Poslední snahy byly marné

Plány společnosti na výstavbu obchodního centra se však vlečou od roku 2006. Tehdy firma získala povolení k demolici budovy někdejšího pivovaru. Stavební úřad rozhodl o stržení budovy také proto, že nebyla zapsaná na seznamu památek. Odborníci totiž pozdě upozornili na historickou hodnotu stavby, především na cenné barokní klenby ve sklepeních.

Ještě po vydání demoličního výměru se o záchranu Knížecího pivovaru pokusil tehdejší památkář teplického magistrátu Radek Spála. V červnu 2006 podal na ministerstvo kultury jako soukromá osoba návrh na prohlášení souboru budov a sklepů pivovaru kulturní památkou. Jeho kolegové před 20 lety totiž na historický objekt pozapomněli a tak se mohlo stát, že mezi kulturní památky zapsán nebyl.

Ministerstvo kultury České republiky pozdní snahu o záchranu pivovaru svým rozhodnutím z října 2006 nepodpořilo. Investice na rekonstrukci by totiž byly tak vysoké, že z ekonomických hledisek nebylo schopno prosadit prohlášení pivovaru za kulturní památku proti vůli vlastníka.

Pivovar měl poměrně slušnou historii

Zprávy o počátcích pivovaru se různí, ale pravděpodobně vznikl v 16. století. Provoz v něm přerušila třicetiletá válka a obnoven byl až po roce 1670. Budovy propojené podzemními chodbami se rozkládaly po obou stranách silnice. V roce 1859 přešel pivovar na parní provoz. Tehdy zaměstnával 59 dělníků. Starý pivovar byl přestavěn v roce 1876 a v roce 1907 byly postaveny nové budovy mezi silnicí a železniční tratí.

První várka Turner Bier začala 1. března 1908 a roční výstav činil kolem 60 tisíc hl. Na kvalitu trnovanského piva měla vliv horská voda přiváděná z Dubí. Trnovanské pivo a Teplický 12 °C Ležák se zde vařily až do roku 1976.

Od té doby to šlo s pivovarem z kopce. Klima historických sklepení sice nějaký čas svědčilo sýru Niva, který zde dozrával ještě v osmdesátých letech a ten teplický byl údajně jedním z nejlepších.

Podle mínění památkářů byla historicky nejcennější zadní část traktu, takzvaná lahvárna. Nesla znaky barokní stavby.

Mladší generace už ale vzpomíná jen na nevábnou tržnici a někdo možná zažil nepříliš úspěšný pokus o využití podzemních prostor pro pořádání diskotéky.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Teplický deník.cz

Motto:

„...a zjistíš, že tvůj výčepní tě vlastně miluje skrze tak krásně načepovanou sklenici plzně..." (Bohumil Hrabal, pivnice U zlatého tygra, 1994)

V krajinách, kde je pevne zakotvená tradícia pitia piva, napríklad v Česku, existuje aj svojská krčmová spoločnosť. Česká „hospoda" sa stáva prostredím svojráznej kultúry, neustáleho stretávania, komunikácie.

Taká bola aj v časoch najhorších: počas vojen, okupácií, totalít a normalizácií. Výstižne o tom píše Bohumil Hrabal: Proto je u mne pití piva svatým časem a dokonce vím, že hostinec a stůl uvnitř má takové právo azylu, jako za starých časů, kdy jste vběhli do kostela a nemohli vás tam zabít. Podepisuji se pod to a seč mé síly stačí, snažím se přispět k tomu, aby pivo zůstalo neopominutelnou součástí kultury, historie i současnosti našeho národa.

Estetika čapovania piva - to je pojem, ktorý si pestujú najmä Česi. Nevýslovná, takmer všetky ľudské zmysly oblažujúca krása, ktorá vzniká, keď sa pivo mesiace ukryté v sude dostáva na svetlo Božie. Tá krása nevzniká len pre samotné pivo, ale aj tým, ako sa pivo skladuje, a najmä, načapuje. Profesionálne načapované pivo je výnimočný estetický zážitok.

Počiatky čapovania

Dnešný spôsob čapovania piva má pomerne dlhý vývoj. V staroveku sa pivo iba prelievalo z veľkých kvasných nádob do menších, z ktorých sa pilo priamo alebo sa z nich nalievalo hosťom. Zariadenia, podobné dnešným výčapom, sa v strednej Európe objavujú až v stredoveku.

Pivá uvarené v dome, ktorý mal právo na varenie, sa často na mieste aj vypilo. Čapovalo sa priamo z ležiackeho sudu v pivnici. Načapovaný džbán či iné nádoby (keramické, drevené, neskôr aj porcelánové a sklenené), sa odniesli na stôl, kde sa pivo rozlievalo do menších nádob. Lepšie krčmy mali v strede stola kameninové platne, na ktoré sa pivo ukladalo, aby vydržalo dlhšie studené.

Prvé výčapy

Existovali však aj také pivnice, ktorých majitelia dokázali pivo pretočiť z ležiackych sudov do menších nádob (12,5- alebo 25-litrových). Veľký sud najskôr položili na drevený stojan a narazili doň drevený kohútik. Aby sa do suda dostal vzduch a pivo mohlo odtekať, musel sa otvoriť plniaci otvor.

Potom stačilo už len prikladať menšie nádoby, ktoré sa vynášali do šenku, aby sa z nich nalievalo hosťom do pohárov. Prvý výraznejší pokrok v čapovaní piva prišiel s konštrukciou ručne ovládaného tlakostroja.

Bol to v podstate excentrickým hriadeľom poháňaný kovový piest tesnený kožou. Ten pomocou dvojsmerných klapiek nasával a tlačil vzduch buď do suda, alebo do tlakovej nádoby. S príchodom priemyselnej revolúcie sa začali vymýšľať a vyrábať aj jednoduché výčapné zariadenia.

Dnes by sme ich nazvali „párty pumpy". Pomocou nich sa pivo čapovalo a zároveň sa sud tlakoval, takže obsah vytekal rovnomerne, bez veľkých problémov. Toto zariadenie bolo prazákladom nám už známych klasických výčapov.

Ku koncu druhej polovice 19. storočia sa v krčmách začala presadzovať módna vlna čapovania piva do fliaš. Spočiatku sa používali fľaše kameninové, neskôr pribudli sklenené.Hrdlo sa zaisťovalo korkovou zátkou, ktorú nahradil keramický uzáver tesnený gumičkou. Fľaškované pivo však nebolo filtrované a pasterizované, takže jeho záručná lehota bola veľmi krátka.

Výčapy v 20. storočí

Obdobie rozkvetu českého aj slovenského pivovarníctva charakterizujú výčapy podobné tým dnešným. Boli to fortieľne spracované exempláre z mosadze alebo z keramiky, tá však bola doménou nemeckých krčiem. Novinkou bolo doplnkové chladenie v podobe vaničky umiestnenej pod výčapnou hlavou, kam sa rúrkovou závitovkou („šnekom") privádzalo pivo zo suda.

Vanička bola naplnená nadrobno nasekaným ľadom a vodou, hlavný vplyv na teplotu piva však malo chladenie v pivnici. Pivo sa do pípy tlačilo pod nízkym tlakom (maximálne 0,8 baru, dnes sa používajú 2 - 3 bary). Zlomovým bodom na čapovanie bolo masové zavedenie chladičov so silnejším chladiacim roztokom, tzv. soľankou, ktorá však aj tak stačila chladiť iba priemerné výtoče piva.

Veľkokapacitné krčmy preto začali stavať chladené boxy a používali 10- až 15-hektolitrové stojaté tanky. Tento stav trval až do roku 1990, keď do hry vstupujú technické servisy, ktoré postupne vznikajú v jednotlivých pivovaroch. Ich technici používajú techniku dodávateľských firiem, alebo sa priamo podieľajú na vývoji vlastných originálnych zariadení (napríklad plzenský Prazdroj).

Učíme sa čapovať

V Česku a na Slovensku existujú dva spôsoby čapovania piva - čapovanie pomocou pákového kohúta a čapovanie piva otočným kohútom. Nevedno, prečo je dnes najbežnejší prvý spôsob, ktorý je náročnejší a zdĺhavejší. Pravda, len za predpokladu, že výčapník má záujem natočiť pivo skutočne profesionálne, teda tak, aby takzvanú suchú penu (čapica bez piva) vytlačila z pohára pena „mokrá" (plná piva).

Na Slovensku sa s tým väčšinou nebabrú, celý proces zjednodušia na minimum. Piť sa to síce dá, ale pena je nechutná, suchá. Čapovaniu pomocou pákového kohúta, ktoré sa používa najmä v klasických českých krčmách (napríklad v hrabalovskej krčme U zlatého tygra), sa hovorí aj čapovanie „na hladinku".

Pri tomto type čapovania vzniká typická hustá smotanová pena, pivo nemá „čapicu" (karfiol), pena je na povrchu jemná a rovná a po napití kreslí na stenách pohára krúžky, takzvané hladinky. Na hladinku sa čapuje tak, že do pohára pomalým pootočením kohúta napustíme trocha peny, pričom pohár je, rovnako ako pri čapovaní pákou, nahnutý do uhla asi 45 stupňov.

V druhej fáze otvoríme kohút na maximálny prietok, pivo steká po stene pohára, ale prúd je bez turbulencií, celkom priehľadný. V tretej fáze ukončíme čapovanie rýchlym uzavretím kohúta. Krígeľ je vtedy plný hustej, mokrej, hojdajúcej sa peny, ktorá sa postupne dvíha.

Nie je faux pas, keď trochu peny pretečie cez okraj pohára, niektorí pivári dokonca považujú tento moment za mierne erotický. V poslednej fáze sa pivo pomaly upokojuje, v pohári sa dvíha jemný závoj bubliniek - rozpusteného oxidu uhličitého. Pivo dobieha veľmi pomaly a zvoľna sa približuje k ryske pohára. To je špecifikum tohto typu čapovania.

Chutné pivo je výsledkom súhry mnohých, často zdanlivo zanedbateľných faktorov. Svoju úlohu tu hrá aj útulné prostredie a príjemná, nevtieravá, ale pozorná obsluha. Dominantným faktorom však istotne zostáva to, ako je pivo načapované.

Nadúva vás po pive?

Rezanie v hrdle, pocit plného žalúdka, neskôr aj nadúvanie - to všetko sú príznaky toho, že v krčme, v ktorej práve sedíte, je pivo presýtené oxidom uhličitým. Ak by majiteľovi krčmy záležalo na tom, aby ste zbytočne netrpeli, stačí, aby pri čapovaní začal používať moderné zmesi technických plynov, napríklad zmes oxidu uhličitého a dusíka. Pritom to nie je žiadna horúca novinka, táto zmes sa objavila na Slovensku už okolo roku 2000.

Tu je prehľad možností, ako naháňať pivo do točky a čo z toho vyplýva:

Čapovanie pomocou vzduchu

Pri tomto type čapovania sa pivo zo sudov tlačí pomocou vzduchového kompresora. Tento spôsob je dnes ešte stále bežný, hoci výčapník nemá úplne pod kontrolou, čo sa do piva dostáva spolu so vzduchom. Ten, keďže prechádza kompresorom, môže obsahovať rôzne nežiaduce látky, najmä ak je krčma pri nejakej dopravnej tepne.

Znečistený vzduch môže pochádzať aj z prostredia samotného kompresora, najmä ak ide o lacnejšie typy, ktoré nie sú určené na potravinárske účely. Negatívny vplyv tohto spôsobu sa prejavuje tiež oxidáciou (okysličovaním) piva, čo znamená, že pivo nie je „rezké" (ako by povedali Česi - nemá „říz"), rýchlejšie starne a jeho kvalita sa rapídne znižuje.

Existuje ešte množstvo faktorov, svedčiacich proti používaniu vzduchových kompresorov, preto už len stručne: vzduch zvyšuje kontamináciu v trúbkach a hadiciach, takže pivo môže získať nepríjemný zápach alebo aj chuť. Nadmerné prevzdušnenie prispieva k množeniu biologickej frakcie v pive, čo znamená, že sa môžu premnožiť „divoké" kvasinky, či dokonca zdraviu škodlivé mikroorganizmy.

To všetko sa odrazí na kvalite: pivo nepríjemne páchne, vznikajú zákaly a dokonca aj alergény, ktoré spôsobujú napríklad bolesti hlavy či prudkú migrénu. Okrem toho stlačený vzduch znižuje obsah oxidu uhličitého (bubliniek) na neželateľnú mieru, navyše má zlý vplyv na tvorbu peny a „plnosť" piva.

Oxid uhličitý a dusík

Prednosťou čapovania pomocou samotného oxidu uhličitého (CO2) je azda len to, že CO2, ako inertný plyn, zamedzuje oxidácii, teda znehodnocovaniu piva. Nevýhodou je, že oxid uhličitý sa pri nízkej teplote nadmieru rozpúšťa v pive, ktoré je ním potom presýtené (a spôsobuje spomenuté tráviace problémy).

Prednosťou dusíka (N2) je to, že je to inertný plyn, ktorý, rovnako ako CO2, zamedzuje oxidácii piva. Pri vyšších teplotách však vytláča z piva prirodzený oxid uhličitý a pivo tak stráca rezkosť.

Čapovanie pomocou zmesi CO2 + N2

Táto technológia čapovania piva je v súčasnosti ideálna. Má tú prednosť, že výčapník môže upravovať pomer plynov podľa typu piva (štandardný pomer je 1:1). Zmes s názvom Biogon sa dodáva v oceľových fľašiach na potravinárske účely, takže je garantovaná mikrobiologická čistota.

Zmes vyhovuje požiadavkám na štandardnú kvalitu piva a obmedzenie mikrobiologického rizika, čo je celosvetový trend. Ak je pivo narazené dlhšie ako deň, táto zmes ho chráni pred zvetraním a podporuje jeho trvanlivosť. Pivo zbytočne nepení, pena je jemná, smotanová.

Jediným „nedostatkom" môže byť zanedbateľné zvýšenie nákladov pri investícii do nového zariadenia (ide zhruba o 1 cent na liter piva). Každý podnikavý krčmár by si však mal uvedomiť, že keď nebude hostí presýtené pivo tlačiť v žalúdku, tak ho aj viac vypijú.

Zdroj: Žena Sme.sk | Autor: Tomáš Čejka

Již dvanáctý ročník bude mít v sobotu turistický pochod Pivovarská čtvrtka, který patří k největším akcím svého druhu v Česku. Pořádá ji hanušovický pivovar Holba. Každoročně se na ní schází na tisíc lidí z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a mohli zavítat i do pivovaru.

Letos se bude startovat přímo z jeho nádvoří a dalších dvou míst – náměstí v Králíkách a ze Šumperka od Středního odborného učiliště na ulici Generála Krátkého (u Kauflandu). Startující dostanou originální dárek – pivní sklenici limitované série vyrobenou exkluzivně pro tuto příležitost, děti pak kšiltovku a svačinku.

„Je připraveno celkem pět tras o různé náročnosti a délce od deseti do 22 kilometrů, mezi nimi tři nové, na které se turisté vydají poprvé. Patří k nim například okruh příjemných šestnácti kilometrů z pivovaru Holba přes Hynčice krásnou krajinou až na Lužnou a zpět do Hanušovic. Společným cílem všech tras je na nádvoří pivovaru, kde absolventi obdrží pamětní list a odznak Pivovarské čtvrtky,“ řekla Právu mluvčí hanušovického pivovaru Hana Matulová.

„Akci připravujeme ve spolupráci s Klubem českých turistů. Trasy je zapotřebí nejen vhodně zvolit, ale také řádně označit. Každý startující dostane mapu s vyznačenou trasou včetně rozcestníků. Snažíme se, aby to byl nenáročný pochod krásnou přírodou Jeseníků,“ uvedla Lenka Krellerová z marketingu pivovaru Holba. Pivovarská čtvrtka přináší nejen sportovní vyžití, ale i zábavu a jedinečnou příležitost navštívit pivovar s více než 130letou tradicí.

Jeho malebný areál v horách nabídne účastníkům pochodu příjemné posezení na nádvoří, kde proběhne komponované odpoledne s hudbou v podání country kapely Hubertus.

„Kromě dobrého piva a občerstvení jsou připraveny zábavné hry, například na rybáře nebo siláky. Tradičně se vyhlašuje také 3x NEJ – nejstarší, nejmladší a nejvzdálenější účastník pochodu. Nebude chybět ani tombola pro slosování startovacích lístků,“ dodala Matulová. Startovné činí v případě dospělého 40 korun, dítě zaplatí 20 korun. Start na všechny trasy bude ráno mezi osmou a desátou hodinou.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Vlasta Hradilová

Jedna z nejstarších hospod v centru Ústí nad Labem, Na rychtě, je zavřená. Místo štamgastů se tu pohybují dělníci, kteří ji vyklízejí. Důvodem je chystaná rekonstrukce restaurace na hotel s pivovarem.

Potvrdil to Martin Prachař, jednatel pražské firmy Trade Finance, která je vlastníkem objektu. Rekonstrukce zahrnuje stavební úpravy, dostavbu a nástavbu stávajícího objektu. Ten bude zmodernizován a zvětšen, jednak přístavbou ve dvorní části a také bude zvýšen o jedno patro.

Vizualizace:

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Jitka Hadašová

První červnový víkend se Radnická ulice promění v oázu radosti a pohody. Každoroční účastníci vědí, že v těchto dnech, a to konkrétně v pátek 5. a v sobotu 6. června 2009, proběhne již tradiční prezentace produkce malých pivovarů.

Letos můžete ochutnat rozmanité druhy piva a speciality značky Černá Hora, Pegas Brno či Chodovar, další pak přivezou pivovary z Poličky, Vyškova, Náchodu a jiných měst. Tradiční soutěž O zlatou korunku letos bohužel neproběhne, a to z důvodu malého počtu dodaných pivních vzorků.

Po oba dva dny bude probíhat v prostorách již zmíněné Radnické ulice a na nádvoří Staré radnice jarmark s možností občerstvení. Bohatý program zajistí koncerty hudebních skupin, a to vždy od 14.00 hodin. Můžete se těšit na široký repertoár country, folku, trampských písní nebo pop-rocku v podání zajímavých interpretů. Pro příklad uveďme skupinu Poutníci, která skvěle doplní atmosféru teplého letního podvečera.

Zdroj: BKC.cz

K pivu se váže celá řada mýtů. Prý odvodňuje, protože je to přeci alkoholický nápoj. Říká se také, že čím více má pivo bublinek, tím je lepší. A existují mnohé další mýty. Jak je to ale doopravdy, to ví nejlépe ten, kdo pivo vaří. Pivní mýty vyvrací sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba.

Je to tedy vážně fakt, že čím víc bublinek pivo má, tím lépe?

Lidem se to vizuálně líbit může, ale pokud CO2 uniká, je v pivu špatně vázán a nasvědčuje to tomu, že takové pivo je uměle dosycováno při filtraci a je kvašené v cylindrokonických, tedy stojatých tancích, a to většinou jednofázovým kvašením. Takto dosycená piva při vypití pivaře nafukují a vyvolávají pocit plnosti. Piva vyrobená klasickou technologií takové nepříjemné pocity nezpůsobují.

K dalšímu mýtu. Odvodňuje pivo?

Rozhodně ne. Je to samozřejmě naopak, pivo lidskému tělu doplňuje tekutiny, které jsou pro život potřebné, protože obsahuje 92 % vody.

Říká se také: alkohol, metla lidstva. Platí to i o pivu?

Podle odborníků je pivo zdraví prospěšné. Doporučené množství jsou dva půllitry piva denně u mužů, u žen pak dvě třetinky denně. Kromě již zmiňovaných 92 % vody obsahuje pivo také celou řadu vitamínů a minerálních látek prospěšných lidskému organismu.

Mohou hospodští pivo zkazit?

Na kvalitu čepovaného piva má vliv několik faktorů. Hospodští ho mohou „zkazit“ špatným skladováním (ideální skladovací teplota je kolem 10 stupňů Celsia) nebo např. špatným složením tzv. hnacího plynu, který ovlivňuje chuť a kvalitu piva. Nejvhodnějším hnacím plynem je dusík a oxid uhličitý v poměru 7:3 nebo 6:4, při použití samotného CO2 může dojít k přesycování čepovaného piva, když se pivo tlačí vzduchem, okysličuje se a zvětrává, vzduch obsahuje velké množství škodlivých mikroorganismů, které pivo znehodnocují.

Na kvalitu piva má ale v neposlední řadě vliv i to, do čeho a v jaké teplotě ho načepujeme. Pivo by mělo mít 6 až 8 stupňů. Sklenice by měla být vychlazená a správně umytá. Neměla by být umyta v obyčejném saponátu, protože ten znehodnocuje pivní pěnu. Navíc hospodští by každý den po skončení čepování měli celé vedení včetně naražeče a výčepního kohoutu propláchnout vodou. Sanitaci pivních cest je třeba provádět jednou týdně. Pokud bude pivo takto ošetřováno, bude zákazník spokojen.

Tloustne se po pivu a rostou po něm prsa?

Po samotném pivu se podle mého netloustne, pivo však podporuje chuť k jídlu, a když se člověk přejídá a nepohybuje se, tak tloustne. Mýtus o růstu prsou v souvislosti s pitím piva (a to zejména černého) je velmi hezký, tradiční a oblíbený, já ho určitě vyvracet nechci.

Ničí pivo filtrace a pasterizace? A jak to bude v Chotěboři?

Filtrací se pivo chuťově příliš nemění (nefiltrovaná piva jsou však hutnější), filtrací se prodlužuje trvanlivost. Na trh budeme dávat sudové pivo filtrované i nefiltrované. Pasterizace je jednou z metod konzervace potravin. Podstatou pasterizace je krátkodobé zvýšení teploty, které způsobí zničení mikroorganismů. Na rozdíl od převaření výrazněji nemění kvalitu potraviny. Při dlouhém skladování se mění chuť piva, pivo dostává ovocnou pasterační příchuť. Chotěbořské pivo pasterované nebude, na trh budeme dodávat pivo ošetřené jen filtrací.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Nezastavěný prostor mezi obchodním centrem Convent a ulicí Nerudova v okresním městě by mohl v budoucnu získat nové využití. Investoři, kteří parcelu koupili koncem minulého roku, by na ní rádi vybudovali restauraci s vlastním minipivovarem.

„Pozemek jsme vlastnili zhruba deset let, teprve vloni jsme jej prodali dvěma investorům. Jaké s nimi ale mají přesně plány, to nemohu podrobně popsat,“ sdělil Oldřich Sedlák, člen městského zastupitelstva a majitel žďárské firmy Auto…, jíž tato parcela původně patřila.

K vybudování stylové pivnice s vlastním pivovarem se vesměs pozitivně postavil také žďárský městský úřad. „K výstavbě tohoto objektu jsme dávali vyjádření, které bylo více méně kladné, avšak s několika výhradami. Mezi ně například patří zvýšení počtu parkovacích míst okolo zamýšlené stavby, ten byl původně nedostatečný,“ uvedla Irena Škodová, vedoucí odboru rozvoje a územního plánování.

Mezi další připomínky k novému restauračnímu objektu ve Žďáře nad Sázavou patří ještě nutnost zachovat alej vzrostlých stromů v inkriminované lokalitě a také přístupovou cestu k blízké zastávce městské hromadné dopravy.

Původně se mělo začít stavět v roce 2010, jestli však bude termín dodržen, není jisté.

Zdroj: Žďárský deník.cz | Autor: Jana Ševčíková