Domy, na kterých je napsáno ,,zde slowe od starodawna", jsou vždy atrakcí. Tento dům je spojen s velmi dlouhou tradicí vaření piva. U Medvídků v ulici Na Perštýně se vaří pivo průkazně již od roku 1466. Po dlouhá desetiletí byl hlavně baštou Budějovického Budvaru, ale v posledních letech sem specialisté chodí za zcela jiným mokem.

Sledujte Slovany s bedekry

Najít nejmenší minipivovar v Praze není tak úplně snadné. Je ukryt buď za spletí stolů a chodeb se schodištěm, když procházíte klasickou pivnicí U Medvídků, nebo je nově otevřen pohodlnější vchod z pasáže Metro. Ale možná, že vám pomůže, když se v centru Prahy zaposloucháte do směsice jazyků a budete následovat Rusy. Ti dokáží se svými bedekry a snad i čichem vyhmátnout ty nejlepší pivnice v Praze.

Prostory jsou starobylé a útulné, vzduch je prosycen vůní sladu, protože spilka a vše potřebné k vaření piva je jen několik metrů od vás. Podstatně dál je do kuchyně, protože pivovar logicky využívá té, která vyváří pro celý objekt. To se odráží i na práci obsluhy. Chodit za každou objednávkou desítky metrů není slast. Udržet si kvalitní obsluhu není jednoduché a pro ni není jednoduché udržet si dobrou náladu.

Nabídka jídel je široká, odpovídá velké restauraci zaměřené na turisty. Samozřejmě k pivu se nabízí především české speciality, dal jsem přednost před různými úpravami vepřového a hovězího krůtí rolce. Nebyla to nejlepší volba. Maso bylo suché a původní vůně asi i dlouhou cestou z kuchyně vyvanula. Spíše doporučuji dát si něco jednoduchého k pivu, jako je lepenice, pražská šunka od kosti, pivovarské prkýnko (šunka, domácí tlačenka, klobása) nebo variace českých sýrů.

Hlavní tahák? Pivo

To, proč sem chodí labužníci, je přece jenom pivo. Starobylé pivovarnické zařízení sloužilo svému účelu již před mnoha desítkami let a nyní již čtvrtý rok opět ožilo díky sládkovi Ladislavu Veselému. Ten má velké zkušenosti. Přes dvě desetiletí pracoval ve Výzkumném ústavu pivařském a kromě jiného vařil pivo i šest let v Japonsku. U Medvídků se mu plní jeho sny. První várka byla symbolicky uvařena 17. listopadu 2004.

Ve chvilkách volna vysvětluje tajemství dvou piv: ,,Oldgott je nefiltrovaný polotmavý ležák, připravovaný dnes již nepoužívanými postupy, jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem. Naší pýchou je polotmavý speciál X-Beer 33. Začali jsme s malými várkami po 30 litrech dvakrát ročně, nyní již vařím každý měsíc."

K tomu je nutné dodat, že sládek zásadně používá jen přírodní suroviny, to je vodu, slad, chmel a kvasnice, nepřidává žádný cukr či další látky, které by daly pivu ještě větší říz. Ten už je i tak neobyčejně vysoký a na světě neexistuje žádné silnější pivo podle výše stupňovitosti, to je extraktu původní mladiny, který činí neuvěřitelných více než 33 procent. Všechna známá silná piva mají pouze vyšší obsah alkoholu. Náročnost přípravy ospravedlňuje i cenu, tři decilitry stojí 111 korun.

Pivo si je možné koupit v přilehlém stánku v lahvích s patentním uzávěrem a pan Veselý doporučuje ještě ho nechat odležet, i když už před stočením leželo v sudech půl roku.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko