České pivo je národní fenomén. Patří k přátelským setkáváním, inspirovalo kuchaře k originálním receptům, dostalo se do literatury i hudby. Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní slavnosti piva.

Ochutnávka přitom není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru nebo veselé soutěže.

Druhá srpnová sobota (9. 8. 2008) patří ve Vrchlabí už pojedenácté Krkonošským pivním slavnostem. 11. ročník představí divákům také dvě hudební jedničky, dvě výrazné dámy české pop-music: country zpěvačku Věru Martinovou a nejoblíbenější českou interpretku Lucii Bílou. Letošní program má potěšit celou rodinu. Blízko náměstí proto vznikne prostor pro děti a mládež, kde bude kromě jiných atrakcí také počítačový koutek. (www.kpivnislavnosti.cz)

Tradiční pivní slavnosti v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku se uskuteční 23. 8. 2008. Ti, kdo v tento den zavítají do areálu pivovaru, mohou ochutnat pokrmy staročeské kuchyně v restauraci, která byla vybudována v prostorách bývalých skalních sklepů. Po dobrém jídle můžete stylově relaxovat v originálních pivních lázních. (www.chodovar.cz)

Velkolepé oslavy chmelu a piva slibuje už 51. ročník Dočesné v Žatci. Také díky kvalitnímu žateckému chmelu je české pivo tak výjimečné, připomenou slavnosti desetitisícům návštěvníků. 5. a 6. 9. 2008 se publiku představí české a slovenské hudební hvězdy (např. populární kapela Chinaski). Na Dočesné si opět můžete otestovat svoji zručnost v česání chmele nebo tancování s korbelem piva na hlavě. Ochutnávat se bude více jak 40 druhů piv od českých a zahraničních pivovarů. Vstup na slavnosti je po oba dny zdarma. (www.docesna.cz)

14. ročník Hudebního festivalu s pivem Bernard se v Humpolci rozběhne ve dnech 8.–9. 8. 2008. Hlavní atrakcí zůstává nabitý hudební program, který do Humpolce přiláká příznivce dobrého piva a kvalitní zábavy. (www.bernard.cz)

Sezona pivních slavností vyvrcholí v západočeské Plzni. Právě tady se roku 1842 zrodila světová pivní legenda – světlý ležák Pilsner Urquell. Přestože řada evropských a světových piv nese ve svém označení slovo „pilsner“, jen jedno jediné je originální. Je to pivo, které 5. října 1842 uvařil v plzeňském pivovaru bavorský sládek Josef Groll metodou spodního kvašení. Už tehdy plzeňský ležák upoutal svou zářivou zlatavou barvou, hustou sněhobílou pěnou a výjimečnou chutí.

Na počest uvaření první várky piva plzeňského typu se konají slavnosti Pilsner Fest. Letošní oslavy narozenin piva Pilsner Urquell proběhnou ve dnech 3.–4. 10. 2008. Významnou roli bude vedle piva hrát gastronomie, o hudební doprovod se postarají známé české skupiny. Festival se jako v loňském roce vydá za brány pivovaru, jedna hudební scéna bude postavena na náměstí Republiky v Plzni, druhá v plzeňském pivovaru. Spolupořadatelem této významné akce je město Plzeň, vstup na všechny akce Pilsner Festu je zdarma. (www.prazdroj.cz), (http://info.plzen-city.cz)

Další slavnosti

Harrachovské pivní slavnosti 19. 7. 2008 ve sklárnách Novosad (www.sklarnaharrachov.cz )

Tradiční slavnosti piva Regent v areálu pivovaru Bohemia Regent v Třeboni 26. 7. 2008 (www.pivovar-regent.cz ).

Pivní slavnosti v Jindřichově Hradci 6. 9. 2008 (www.jh.cz )

Pivní pouť v pivovaru Černá Hora 27. 9. 2008 (www.pivovarch.cz )

Zdroj: Czech.cz

Já bych jen doplnil, že mnoho akcí spojených s dobrým českým pivem naleznete v Kalendáriu

Novú plniacu linku na maxifľaše uviedla dnes do prevádzky spoločnosť Heineken Slovensko v pivovare Hurbanovo. Investícia za vyše 6 miliónov eur (182,03 milióna Sk) pokrýva výrobu piva kompletne od výroby fľaše až po balenie. Jej hodinová kapacita je 30.000 litrov. Heineken od svojho vstupu na slovenský trh v roku 1995 preinvestoval vyše 6 miliárd Sk (197,77 milióna eur), v tomto roku to bude 500 miliónov Sk (16,48 milióna eur). "Investície Heinekenu predstavujú tri štvrtiny celkových investícií do potravinárstva na Slovensku," uviedol premiér Robert Fico.

S predajom piva Corgoň v maxifľašiach, čo sú 1,5-litrové PET fľaše, začal Heineken na Slovensku už minulý rok. Pivo, ktoré sa varilo v Hurbanove, sa plnilo do fliaš v Maďarsku. Uvedením novej linky do prevádzky presiahne ročná kapacita hurbanovského pivovaru 2 milióny hektolitrov piva. "V prepočte na jedného občana Slovenska to predstavuje ročne 37 litrov," konštatoval Fico. Pivovar zamestnáva 800 ľudí, ďalších 2500 pracuje vo výrobách, ktoré nadväzujú na činnosť Heinekenu. V roku 2003 spoločnosť vybudovala v Hurbanove najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe s kapacitou presahujúcou 140.000 ton sladu. Zhruba 60 % nakúpeného sladovníckeho jačmeňa dopestujú slovenskí prvovýrobcovia.

Zdroj. SME.sk

Město Náchod svoji společnost Pivovar Náchod liberecké firmě LIF zatím neprodá. Starosta města Oldřich Čtvrtečka (ODS) prodej pivovaru z programu dnešního zastupitelstva stáhl. Zároveň oznámil, že vyšší nabídku na koupi pivovaru předložil Pivovar Holba. Podle opoziční ČSSD byl prodej stažen proto, že koalice neměla na jeho schválení dost hlasů. Náchodský pivovar je s pivem Primátor největším výrobcem piva v hradeckém kraji.

Podle mluvčí radnice Niny Adlof není vyloučeno, že si nyní město nechá zpracovat analýzu, která by měla říct, jaká je možná budoucnost setrvání pivovaru pod správou města. K prodeji a dalšímu postupu by se mohla vrátit rada města o prázdninách a zastupitelstvo by o něm mohlo jednat v září.

Společnost LIF za akcie pivovaru nabídla 135 milionů korun, přičemž město by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun. Pivovar Holba nabídl cenu 160 milionů korun. Město by tedy mohlo získat o 25 milionů korun více.

Pivovar Náchod, který má roční výstav přes 130.000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun, je podle nedávného Čtvrtečkova vyjádření na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující konkurenci mohl rozvíjet. Hlavním impulzem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat.

S prodejem nesouhlasí opoziční ČSSD. "Vadí nám způsob, forma, rychlost prodeje a cena. Rada odsouhlasila prodej první nabídce, která přišla," řekl zastupitel Jan Birke (ČSSD). Pivovar město podle prodává narychlo bez předchozí věcné debaty. Při jisté podpoře marketingu pivovaru je pro městskou společnost podle Birkeho na trhu místo.

Loni Pivovaru Náchod klesl výstav o dvě procenta na 133.110 hektolitrů. Za snížením stál pokles odbytu v Česku, protože export firmě narostl o sedm procent na 22.660 hektolitrů. Pivovar se od poloviny 90. let zaměřuje na výrobu speciálních piv, která se na jeho výstavu podílejí asi 30 procenty. Celkem podnik s 90 zaměstnanci vyrábí devět druhů speciálů. Loni pivovar završil patnáctiletý program obnovy, do kterého vložil asi 300 milionů korun.

Firma LIF vlastní spolu s firmou K Brewery pivovar ve Svijanech a Pivovar Rohozec. Skupina také spoluvlastní pivovary Černá Hora, Janáček a Jihlavský pivovar a nedávno koupila Městský pivovar Platan.

Hanušovický Pivovar Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Skupina loni prodala 937.000 hektolitrů piva. Středomoravské pivovarnické skupině patří na Moravě 25 procent trhu. V celé republice si drží pětiprocentní podíl.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Stella Artois uspěla ve statistikách návštěvnosti internetových stránek www.stellaartois.com, jejichž česká verze byla spuštěna na začátku letošního roku. Návštěvníci stráví na internetových stránkách průměrně 5:45 minut, přičemž nejvíce navštěvovaná je sekce La Publicite – reklamy Stella Artois. Česká republika se stala počtem přístupů a volbou jazyka druhou nejúspěšnější zemí v návštěvnosti internetových stránek!

Unikátní webová prezentace, která obsahuje 90 minut filmového materiálu a na jejíž tvorbě se podílel i český režisér Martin Krejčí, navštívily doposud desítky tisíc návštěvníků. „Návštěvnost našich internetových stránek hodnotíme velmi pozitivně. Navíc přibližně 8 procent návštěvníků volí při otevření www.stellaartois.com českou verzi stránek a tím se Česká republika řadí na druhé místo ve volbě jazyka,“ říká Zdeněk Prajs, který měl projekt uvedení internetových stránek v České republice na starosti.

Téměř 10 % návštěvníků tráví na internetových stránkách 10 až 30 minut. 21 % setrvá na stránkách mezi třemi až deseti minutami. „Průměrný čas návštěvníků strávený na našich internetových stránkách činí 5:45 minut. Pokud bychom porovnali například reklamu vysílanou v televizi, kterou mohou diváci kdykoliv přepnout na jiný program a která trvá podstatně kratší dobu, s webovou prezentací Stella Artois, kterou uživatelé navštěvují zcela dobrovolně a sami informace vyhledávají, jsou internetové stránky velmi efektivní a investice do nich se mnohonásobně vyplatila,“ komentuje úspěšnost internetových stránek Prajs.

Nejvíce návštěvníků internetových stránek www.stellaartois.com z České republiky pochází z Prahy, Brna a Ostravy.

Pět základních kapitol na www.stellaartois.com:

 Le Courage: Pět hrdinských dobrodružství v podobě miniher, ve kterých v roce 1366 zachraňujete výrobu ležáku Stella Artois.

 Le Defi: Nejsložitější past na světě chrání pohár Stella Artois – vyřešte hlavolam století! Poměřte se s kamarádem, zda budete lepší než on!

 La Publicite: Přehled nejzajímavějších reklam prošpikovaných černým humorem a sarkasmem, přičemž převážná většina z nich nebyla v Čechách nikdy vysílána.

 L´Origine: Historie značky Stella Artois a důvody, proč je jiná než ostatní.

 L´Etranger: Naučte se servírovací rituál Stella Artois a natočte si vlastní sklenici piva!

V sekci Le Courage, kde se nachází 5 miniher, ve kterých se návštěvníci snaží zachránit výrobu ležáku Stella Artois, trvá nejdéle vyřešit hru s názvem „Zapadající slunce“. Při zachraňování zásilky piva před zapadajícím sluncem tráví návštěvníci v průměru šest minut.

V sekci Le Defi, ve které návštěvníci čelí nejsložitější pasti na světě, se jako nejnáročnější osvědčil hlavolam „Battle of the Bearings“, který návštěvníci vyřeší průměrně za 7:35 minut.

Více na www.stellaartois.com

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Jubilejní desáté Slavnosti pivovaru Ostravar, které proběhly tuto sobotu v Ostravě, se do historie zapíší nejdelší hudební produkcí. Třináctihodinový festival výborného piva a skvělé muziky odstartoval hodinu po poledni v pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici a skončil v neděli ve 3 ráno na Stodolní ulici v centru Ostravy.

Jubilejní desátý ročník letos navštívilo více než 8 000 návštěvníků, kteří se v pivovaru dobře bavili. „Letos je to super. Žádné tlačenice a dlouhé fronty. Pivo dostanete okamžitě,“ pochvaloval si pohodovou atmosféru, která v sobotu zavládla v Ostravaru Petr Kučera z Fifejd.

V první polovině programu lidé čile korzovali mezi hudebním pódiem, pivovarskou varnou, fotbalovou zónou FCB a nádvořím pivovaru, kde probíhal Ostravar Ball Cup. Vrcholem odpolední části Slavností pak bylo vystoupení kapely Legendy se vrací prezidenta Akademie populární hudby Petra Šišky. „Legendy jsou přesně moje krev. Vyrůstal jsem na Nazarethech, Pink Floydech a Queenech a tady jsem si připadal, jako bych je slyšel na živo. Chlapi byli výborní,“ hodnotil vystoupení kapely Legendy se vrací čtyřiapadesátiletý Jiří Novák z Ostravy-Poruby.

Poté se už pozornost návštěvníků přesunula před hlavní pódium. Zde všechny rozezpíval „kluk z autobusáku“ Petr Fiala. Jeho Mága a Žďorp na Slavnostech navázala na své úspěšné vystoupení z předminulého ročníku a řada návštěvníků považovala vystoupení Mňágy za vrchol desátého ročníku ostravských pivních Slavností.

Pražská kapela Wohnout, která nastoupila po Fialovi, zaujala především mladším publikum. „Hrozně jsem se na Wohnouty těšila, viděla jsem je letos na Majálesu a tam byli výborní,“ tvrdila jednadvacetiletá Kamila Prokopová z Ostravy-Zábřehu. Výborný výkon odvedl Wohnout také na Slavnostech.

Cti zakončit jubilejní desátý ročník na hlavním pódiu přímo v Ostravaru se dostalo skupině Chinaski, která své vystoupení začala písní Vedoucí. V průběhu čtyřicetipětiminutové produkce pak zazněly její další hity jako 1970 nebo Klára.

Po skončení hudebního programu Slavností v pivovaru se řada návštěvníků přesunula na známou Stodolní ulici v centru města, kde už na ně čekal v obřím megastanu holandský DJ San. Zde jubilejní Slavnosti pivovaru Ostravar v neděli nad ránem oficiálně skončily.

„Letos jsme měli ideální počasí i počet návštěvníků. Myslím, že všichni, kteří dnes dorazili do pivovaru, se zde dobře bavili a Slavnosti si opravdu vychutnali až do dna, o čemž svědčí 20.000 vypitých piv,“ řekla závěrem Martina Bučková z organizačního týmu Slavností pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Tři čtvrtiny českého trhu s pivem ovládají tři velké nadnárodní koncerny - britský SABMiller (Plzeňský Prazdroj), belgický InBev (Staropramen) a holandský Heineken (Krušovice). Přibližují se jim ale i české společnosti K Brewery Group a LIF.

Dohromady tyto firmy produkují už více než jeden milion hektolitrů piva ročně. „Roční výstav piva v Česku je dvacet milionů hektolitrů. Z tohoto pohledu jsou to významní hráči na trhu,“ řekl LN výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Ve hře je ale i další akvizice. Dnes budou náchodští zastupitelé rozhodovat, zda prodají svůj městský Pivovar Náchod liberecké firmě LIF. „Nabídka je na stoprocentní odkup,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Situace na trhu je dnes složitá. Panuje silná konkurence a všichni cítí, že po předešlých hojných letech mohou nastat horší časy,“ dodal. Opivovar neměla zájem jen firma LIF, ale i velké nadnárodní skupiny.

Vyrobí více než milion hektolitrů piva ročně a stále rozšiřují své portfolio

Důvod, proč pivovar nebude prodán právě jim, je jednoduchý: „Jednou z hlavních podmínek bylo, aby pivovar nadále fungoval, což u těchto koncernů není nikdy jisté,“ konstatoval Hlavatý.

Pokud LIF náchodský pivovar koupí, bude to jeho třetí akvizice. Je už totiž majoritním vlastníkem Pivovaru Svijany a Pivovaru Rohozec. „Nabídky byly i od velkých pivovarů. Ty ale nezaručují, že by uchovaly tradiční výrobu piva a místo toho k nám nezavedly moderní technologie, které sice výrobu zlevní, ale zároveň zničí klasickou chuť našeho piva,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Podobně se vyjadřují další zástupci menších pivovarů, kteří se rozhodli ignorovat nabídky velkých koncernů a raději své podnikání svěřili do rukou domácího investora. „Samozřejmě že náš pivovar chtěly koupit velcí hráči na trhu. Já chtěl ale český subjekt nejlépe z nepivovarnického světa, který nebude do výroby piva zasahovat,“ uvedl Jiří Fusek, ředitel Pivovaru Černá Hora, v němž od loňského roku drží padesátiprocentní podíl finanční skupina K Brewery Group.

Tato skupina z Moravy už vlastní sedm pivovarů. Poslední nákup se jí povedl zhruba před dvěma týdny, kdy koupila Pivovar Klášter. Další podíly drží ve zmiňované Černé Hoře, uherskobrodském Janáčku, jihlavském Ježku, jihočeském Platanu a spolu s firmou LIF také ve Svijanech a Rohozci.

Otázkou zůstává, jaký záměr s koupenými pivovary tyto firmy mají. „V tuto chvíli lze jen spekulovat, zda to berou jako dlouhodobou investici, nebo posléze tyto pivovary prodají někomu dalšímu,“ dodal Veselý.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm

Dne 9. června jste uveřejnili článek o popularitě piva Březňák v Německu, který čerpal z informací uvedených v tiskové zprávě společnosti Drinks Union. Tato zpráva vycházela z tabulky otištěné v německém časopisu Inside, podle níž je Březňák nejprodávanějším zahraničním pivem v Německu.

Bohužel šlo o nesprávnou informaci, protože čísla v německém magazínu nebyla přesná. Jedničkou mezi importovanými pivy v Německu zůstává i nadále prémiový ležák Pilsner Urquell s prodanými objemy blížícími se hranici 200 tisíc hl. Podle měření agentury AC Nielsen je Březňák až třetím v pořadí. Navíc nesoutěží s pivy v prémiovém tržním segmentu, ale ve středním cenovém segmentu.

Vzrůstající popularita všech českých piv na německém trhu nás samozřejmě těší. Je ovšem dobré mít na paměti, že právě plzeňské pivo se velkou měrou podílelo a stále podílí na budování věhlasu českých piv ve světě. Vždyť 70% všech piv, které se ve světě uvaří a vypijí, je plzeňského typu (Pilsnener, Pils). Jedná se o spodně kvašená piva, jejichž vzorem je právě Pilsner Urquell, který se stále vaří podle původní receptury již od roku 1842. Na českém pivním trhu představují piva plzeňského typu 99%.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňský Prazdroj, a. s.

Čeští experti přes zlatavý mok tvrdí: Pivo už dávno není jen hospodský nápoj k zapití buřtů s cibulí, ale můžete si ho dát třeba i k dortu! „Při volbě je potřeba prostě zkoušet a zkoušet,“ říká starší sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Obecně platí: čím tučnější a masitější jídlo, tím je k němu lepší tmavší a silnější pivo. „Podobně platí, že v zimě a večer se hodí pít tmavá a více alkoholická piva, protože zahřejí. Světlá, méně alkoholická, doporučujeme v létě a při sportu. Osvěží, ale alkohol nás tolik neovlivní,“ tvrdí sládek Berka.

Pokud si myslíte, že zapíjet kus čokolády pivem je šílená kombinace, pletete se. Podle pivovarských odborníků jde třeba dortík a silné sladké pivo s karamelovou chutí skvěle dohromady! „Platí jedna zásada. Pivo musí být sladší než jídlo. Takže klidně s čokoládovým dortem, ale bez šlehačky. Nebo k jablkovému závinu,“ dodává sládek Berka.

Tyhle kombinace odborníci doporučují

- Gambrinus (jemně hořký, zároveň lehce nasládlý): nakládaný hermelín, zelňačka s pikantní klobásou, dušená telecí líčka s cibulkou.

- Pilsner Urquell (příjemná hořkost, chmelové aroma, sladová vůně): utopenec, bramboráky, guláš se špekovým knedlíkem, svíčková s houskovým knedlíkem, pečený candát s čabajkovým sosem.

- Nealko pivo: zeleninové saláty, ryby, roštěná s bramborovou kaší a houbami.

- Velkopopovický Kozel černý (jemně karamelová chuť s chmelovou příchutí): kachní stehno se špenátem, telecí guláš na pivě, králík na pivě.

- Bavorské pšeničné pivo (chuť po banánech, hřebíčku a vanilce): dušené telecí koleno se zeleninou, kachní prsa s ovocnou omáčkou, zeleninové saláty.

Zdroj: AHAonline.cz

Už pouhým titulkem se pouštím na tenký led. Jsem si toho vědom, a co víc, činím tak zcela záměrně. Horké letní měsíce rok co rok lámou rekordy v množství vypitého piva a rozehrávají blažené úsměvy na tvářích všech plánovačů, obchodníků i akcionářů pivovarnického průmyslu. Tak proč si nenalít „čistého piva“ a nepřiznat si, že většina tuzemské produkce začíná v některých ohledech připomínat europivo. Nápoj unifikovaný, nekonfliktní, nevýrazné chuti a vůně.

Vyrábí se nejmodernější technologií v gigantických objemech za účelem vytvoření univerzálního nápoje, který lze pít jako limonádu. Výrobní proces má za úkol převychovat občas hubatou, vášnivou brunetu na poslušnou falešnou blondýnu v růžovém svetříku. Což se úspěšně daří. Díl viny neseme i my, konzumenti.

Už jen pokud připustíme, že české pivo, ve formě ležáku plzeňského typu, má tradici pouhých 166 let a za jeho vznikem stojí bavorský sládek, měla by se v nás probudit zvědavost: Co se pilo před rokem 1842?

Pivo, které chutná jako ovoce Vezměme si například pšeničné pivo, k jehož výrobě se používá směs pšenice, ječmene a systém takzvaného svrchního kvašení. To probíhá za vyšší teploty (až 250 °C oproti 60 °C u ležáků) a využívá odlišného typu kvasnic. Výsledkem je lehké pivo s přirozeně vyšším obsahem CO2, v jehož vůni i chuti nacházíme ovocné tóny. U nás ho vyrábí jediný pivovar – náchodský Primátor pod názvem Weizenbier. Ze zahraniční produkce lze často narazit na Hoegaarden známý svým hřebíčkovým až vanilkovým aroma. Pšeničná piva se díky své lehkosti a svěžesti skvěle pijí právě v létě a jejich obliba roste hlavně mezi ženami a mladou generací. Druhů svrchně i jinak kvašených piv je samozřejmě celá řada. Cesta k jejich poznání je dlouhá, ale velmi příjemná a zásadním způsobem souvisí s touhou po poznání a rozvojem pivní kultury.

Pozor, pivní kultura neznamená hospodská. Vytáhnout za večer dvanáct kousků je úspěch tak pro sportovního rybáře na Střeleckém ostrově. Kultura pití piva u nás trpí paradoxně kvůli jeho nízké ceně. Obchodní mechanismy jsou nastavené na maximalizaci produkce a tomu odpovídá i chování některých restauratérů a hospodských. Podtáčení je v Česku standard, který většina hostů tiše toleruje. K častým nešvarům patří i podchlazování piva či jeho špatné čepování. Největší problém ale vidím v omezené šířce sortimentu. Situaci asi nejlépe vystihuje filmová hláška „Jedno pivo vládne všem“.

Pro víno do vinotéky, pro pivo do pivotéky Přitom s pivem je to jako s vínem. Existuje ho celá řada druhů s rozličnými chutěmi a vůněmi. Stačí jen překonat prvotní ostych a šok, že „to“ chutná jinak než desítka z hospody Na Růžku. Ve specializovaných obchodech, říkejme jim pivotéky, lze již dnes sehnat desítky druhů piva z celého světa. Mezi nejznámější patří pražský Pivovarský klub a Pivní galerie. Na kvalitním pivním lístku si zakládají i některé restaurace. Zde bych jmenoval tuchoměřickou Auberge de Provence a pražskou Les Moules.

A tak i moje závěrečná rada zní: Nebojte se poznávat, ochutnávat a kombinovat. Zkuste si doma uspořádat pivní degustaci. Pověřte kamarády, ať přinesou každý po dvou vzorcích. Debaty o tom, jestli je lepší pšenice, plzeň nebo trapista jsou mnohem zábavnější než pomlouvání nadřízených u půllitru „géčka“.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Kaftan

Uběhnout šest set metrů s pivním sudem dá zabrat. Podívejte se na video .

Už podvanácté přivítal rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Právě tato disciplína přilákala na Tachovsko stovky diváků. A skutečně se bylo na co dívat.

"Koulení sudů má u nás velkou tradici. Od roku 1930. Letos soutěží třicet dvojic na šestisetmetrové trati," řekl nám Jiří Plevka z pivovaru Chodovar.

Lidé si během pohledu na závodníky mohli dopřát chodovského piva, co jim bylo libo.

Zdroj: TN.cz

Radnicí plánovaný prodej pivovaru může podle názoru některých odpůrců vážně oslabit zdroje pro obecní kasu. O výraznou podporu by tak přišel zejména ztrátový Beránek.

Pivovar „dotuje“ provoz Beránku

Zastupitel Karel Petránek (SNK-ED) upozorňuje, že pivovar je významným zdrojem financí pro a.s. Beránek Náchod, která provozuje secesní budovu divadla Beránek i její restaurační a hotelovou část.

Akciovka, kterou z více než 90 procent ovládá opět radnice, je přitom již od roku 1996 v mnohami­liónovém propadu. „Situace se lepší až od chvíle, kdy Beránku začal pomáhat pivovar,“ říká Petránek. „Hotelová část secesní budovy, se totiž potýkala s problémem, že počet pokojů nebyl schopen ubytovat ani jeden autobus. Od toho se odvíjela i prosperita restaurační části. Nenašel se však nikdo, kdo by přístavbu k hotelu financoval. Problém vyřešil až právě pivovar,“ dodal zastupitel.

Pivovar Náchod si totiž v roce 2004 vzal na svá bedra úvěr ve výši 50 miliónů a přístavbu zaplatil. Deníku to potvrdil ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Úvěr je na 10 let a jen roční úrok činí 1,5 miliónu korun,“ dodal.

Podle Hlavatého, který je současně členem představenstva a.s. Beránek, je účetní ztráta „Beránku“ okolo 4,5 miliónu korun ročně. „Do Beránku však pivovar dává, v posledních třech letech, až devět miliónů korun,“ potvrdil ředitel pivovaru.

Radnice chce zalepit „díry“ v rozpočtu?

Je tedy jasné, že pokud město prodá pivovar, přijde o zdroj financí pro a.s, Beránek. Chybějící milióny, tak bude muset najít jinde. „Zatím jsme to neřešili,“ říká starosta Oldřich Čtvrtečka.

Rovněž není jasné, kde skončí peníze z prodeje pivovaru. Liberecký investiční fond (LIF) nabídl 134 miliónů korun. Radnice však už sdělila, že 45 miliónů spolkne doplacení dluhu za hotelovou přístavbu Beránku. Čistý výnos by pak činil 89 miliónů.

Vedení města uvažuje, že peníze využije při spoluúčasti na evropských grantech. Starosta Čtvrtečka však ani zde neuměl říci, kde konkrétně. „Zatím nevíme, to ukáže čas,“ dodal. Je tak docela možné, že milióny z prodeje pivovaru mohou skončit ve stejně problémových projektech města, jako je například „Beránek“.

Zastupitelstvo, které má dnes o prodeji pivovaru rozhodnout, tak bude mít těžký úkol. Hrát „na jistotu“ a vytěžit z prodeje pivovaru v době jeho prosperity maximum a nebo si ho, jako dosud fungující zdroj miliónů pro obecní kasu, ponechat. V prvním případě by mělo ohlídat účelné užití peněz prodeje. Ve druhém přijmout odpovědnost majitele výdělečné firmy a třeba i zdravě riskovat.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Alena Kaňková

Den Postřižinského piva v sobotu opět přilákal do nymburského pivovaru několik tisíc příznivců pěnivého moku. Kromě tradičního repertoáru nymburských piv se v jednom stánku čepovalo i speciální pivo uvařené pouze pro tuto akci. „Přichystali jsme medové a dokonce jahodové pivo,“ řekl spokojený ředitel pivovaru Pavel Benák.

Na rampě představil moderátor a zpěvák Pepa Laufer se svým věčným doutníkem například skupiny Telegraf, Kabát Revival, Poděbradka nebo David Koller.

Házelo se hliníkovým sudem na dálku, pro děti bylo připraveno mnoho soutěží. Objevili se tu i fotbaloví internacionálové jako třeba Pavel Stratil a Dušan Herda. Návštěvníci si mohli prohlédnout pivovar a vyhrát zájezd na Malorcu. Na flašinet zahrál starý známý z pivovarského dne Zdeněk Kopeček.

Zdroj: Deník.cz

Dívku, která jej bude reprezentovat při zářijové Dočesné při volbě Miss zlatého moku, si včera vybíralo v Městském divadle v Žatci osm pivovarů. Výběr probíhal podobně jako draft hokejistů do zámořské NHL.

Pivovary si postupně vybíraly z krásek, které se do soutěže přihlásily. Ten, kdo volil jako první, měl největší možnost výběru. O pořadí pivovarů rozhodovala porota při degustaci jejich piv. „Právo prvního výběru získal Zlatopramen,“ potvrdil výsledek Petr Šimáček z pořádajícího Sdružení rodáků a přátel města Žatce.

Ústecký Zlatopramen si vybral jako svou reprezentantku dvaadvacetiletou blondýnku Marcelu Vovsovou z Mělníka. „Když jsme sem s přítelem jeli, bavili jsme se, za koho bych mohla soutěžit. A když jsme jeli kolem billboardu Zlatopramenu, říkali jsme, že ten by byl nejlepší. A ono se to splnilo!“ vyprávěla nadšeně dívka.

Pivovary volily mez patnácti dívkami, původně se jich přitom do soutěže přihlásilo 72. „Máme hlavně radost z toho, že nejsou jen z tohoto regionu, ale z celé republiky,“ řekl spokojeně Šimáček.

Finále Miss zlatého moku proběhne v září v rámci tradiční Dočesné. Zúčastní se i tři zahraniční pivovary, které si své adeptky přivezou z Belgie, Slovenska a Slovinska.

Zdroj: MF Dnes.cz

Sdružení plzeňského právovárečného měšťanstva (SPPM) by mohli finančně podpořit investoři z řad právovárečníků.

Jednala o tom v sobotu správní rada SPPM. Připravila smlouvy o případné spolupráci s Podpůrným sdružením plzeňských právovárečníků, v němž by měli být v budoucnu všichni investoři sdruženi.

Peněžními dary by měli SPPM pomoci hradit náklady spojené se soudním sporem, v němž se potomci plzeňských právovárečníků snaží zpochybnit poválečné znárodnění plzeňského pivovaru a tím i jeho následnou privatizaci v devadesátých letech.

„Dosud jsme naši činnost financovali ze sponzorských darů vlastních členů a nebo členských příspěvků, které jsou 200 korun ročně. Takže naše prostředky byly velmi omezené. Nyní se ale ukazuje, že na takto rozsáhlý soudní spor tyto peníze nestačí. Takže se nabídlo pár sponzorů z řad právovárečníků, kteří jsou ochotní do této poměrně riskantní věci dát své prostředky. Ovšem s tím, že se budou podílet na případném výsledku,“ vysvětlil šéf SPPM a vnuk posledního předsedy správní rady někdejšího Měšťanského pivovaru Karel Svoboda (na snímku).

Dodává, že SPP by ročně potřeboval asi 400 tisíc korun. „Když se sejde deset investorů, každý z nich by vložil 40 tisíc korun ročně. Samozřejmě riziku odpovídá náhrada. Řekli jsme, že pakliže ve sporu uspějeme, mají investoři nárok na šest procent vysouzeného majetku, což pro ně může být poměrně zajímavé,“ podotkl Svoboda.

Jakou částku ale může oněch šest procent představovat? O tom nechtěl Svoboda spekulovat. „Tuto částku se neodvažuji odhadovat. Je třeba si uvědomit, že svého času byla jen známka Plzeňský Prazdroj ceněna na 12 miliard korun. Cena je v duchovním vlastnictví, v ochranných známkách a pak nejsou zanedbatelné ani hodnoty pozemků a budov. Pivovar byl poměrně bohatý a vlastnil i pozemky v Londýně nebo ve Vídni a samozřejmě v České republice,“ vysvětlil Svoboda, podle nějž utrpěli plzeňští právovárečníci velkou křivdu.

Podle dekretů se mělo v případě pivovaru jednat o znárodnění za náhradu. Bez náhrady se konfiskoval majetek pouze kolaborantům a zrádcům. Plzeňští právovárečníci se ale náhrady dosud nedočkali.

Zatím usilují o to, aby se prokázalo, že znárodnění proběhlo v rozporu se zákonem a tudíž je neplatné. Stížnost podali i k evropskému soudnímu dvoru. V ní právovárečníci upozorňují na to, že Česká republika neochránila jejich zájmy vyplývající z Listiny základních práv a svobod.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Petra Petříková | Foto: Vlastimil Leška

Koulet sudy na čas přijeli o víkendu do Chodové Plané na Tachovsku borci z Čech i ciziny. Proběhlo zde již 12. mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.

To uspořádal zdejší pivovar. „Je tady celkem 30 týmů. Máme tady závodníky z Velké Británie, Německa, Rakouska a jeden tým dorazil dokonce až z Austrálie,“ pochlubil se Blesku majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka (44).

„Nejtěžší na závodu je, aby oba borci ve dvojici měli přibližně stejnou kondičku a sílu v pažích. Kdyby jeden z nich zaostával, tak by toho druhého brzdil,“ prozradil Vlastimil Šimánek (30) z týmu pivovaru z Ústí nad Labem.

Historie závodů v koulení sudů sahá o 75 zpět. Už v roce 1930 se v anglickém Burtonu konalo první mistrovství světa v této kuriózní disciplíně. Podstatou závodu je co nejrychleji dokoulet stolitrový dubový pivní sud za pomoci speciální tyče v ruce zvané bednářský ficák na tzv. Pivovarské míli. To je osm set metrů dlouhá trať. Sud váží 60 kg.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Zbyněk Schnapka

Pivo je počas futbalového EURO 2008 jednoznačne najobľúbenejším nápojom v salzburskej fanúšikovskej zóne.

Počas skupinovej fázy šampionátu načapovali a predali v 21 gastronomických stanoch 115.000 pollitrových pív. V tom istom čase si fanúšikovia kúpili okolo 87.000 jednotiek "tvrdého" alkoholu, 81.000 kulinárskych produktov od gyrosu až po suši, 6.500 litrov vína a 2.400 fliaš sektu. V piatok o tom informovali kompetentní z hostiteľského mesta Salzburg.

Hovorca Host City Martin Roseneder konštatoval, že pohostinstvá mali v tom čase obrat vo výške okolo 1,85 milióna eur (56,13 mil. Sk). V praxi to znamená, že každé gastronomické centrum malo obrat v priemere 80.000 eur (2,427 mil. Sk).

V závere finálového týždňa európskeho šampionátu sa bude v "párty-zónach" predávať pivo za znížené ceny, polliter si fanúšikovia budú môcť kúpiť za 3,50 (106.20 Sk) namiesto 4,20 eura (127.44 Sk). "Túto akciu môžu všetci chápať ako poďakovanie," oznámil Wolfgang Weiss, koordinátor Host City. Informovala agentúra APA.

Zdroj: Čas.sk

Vašek Pelikán v sobotu v Pelhřimově vylepšil dosavadní český rekord o více než 7 desetin.

"Já mám takovou výhodu, oproti ostatním, že já to pivo nemusím polykat. Já prostě dokážu tu příklopku, jak se říká lidově, přidržet dole, prostě to pivo tam vyleju, někdo říká jako do žumpy," řekl naší televizi Vašek.

"Měl žízeň, už když se narodil," dodala jeho maminka. Paradoxní přitom je, že Vašek ani vlastně žádný pivař není…

"Pivko mám rád, chutná mi, ale přednost dám radši vínu," tvrdí nový rekordman v rychlosti pití zlatavého moku.

Video zde...

Zdroj: TN.cz | Autor: Jakub Bystrzycki

Podívejte se na video a ochutnejte atmosféru slavnosti.

Milovníci piv se po tisících nahrnuli do areálu pivovaru Ostravar v centru města, aby si vychutnali jubilejní 10. pivní slavnosti zdejšího pivovaru, který pro své návštěvníky navařil 120 tisíc piv.

Na své si však přišli nejen milovníci pěnivého moku, ale také dobré muziky. Hlavními taháky slavností byly kapely Chinaski, Wohnout, Medvědi a spousta dalších.

Hrál se zde i minifotbal pod záštitou missky Lucie Hadašové, či baviče Luďka Soboty.

Video zde...

Zdroj: TN.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Už dnes se uskuteční dvanáctý ročník mistrovství Evropy v koulení sudů. Dějištěm neobvyklé pivovarské disciplíny bude rodinný pivovar Chodovar.

Akci zahájí od 11 hodin na nádvoří pivovaru skupina Chodovarka. Návštěvníci si při této příležitosti budou moci prohlédnout pivovar nebo také ochutnat pivo z ležáckého sklepa. V pravé poledne si pak na své přijdou všichni milovníci aut. Na slalomové trati před Beerrariem Stará sladovna své umění předvedou řidiči v závodech vozů Mini Cooper. Zahájení letošního mistrovství Evropy začne od 13. hodiny, kdy budou závodit osobnosti v koulení obřích ležáckých sudů. Mimo jiné například hosté pivovaru z Rakouska nebo Velké Británie. O dvě hodiny později si ve stejné disciplíně zazávodí diváci. „Loni vyhráli Křelovice. To už je pomalu pravidlem,“ uvádí marketingový ředitel Jiří Plevka.

Zdroj: MF Dnes.cz

Jakou příchuť bude mít speciální pivo uvařené u příležitosti 13. ročníku Dne Postřižinského piva? To vyzkouší už dnes ti, kdo zavítají do nymburského pivovaru. „Sládek Jaroslav Svoboda uvaří speciální pivo pro tento den. Příchuť si schovává jako překvapení pro návštěvníky. Loni bylo, tuším, banánové, určitě i letos bude příchuť netradiční,“ uvedl za organizátory Václav Klain. Dodal, že Postřižinské pivo bude stát jen 15 korun.

Pojede speciální expres Hlavním lákadlem dnešního programu, který začíná v devět hodin, jsou různé soutěže a hry. „Uskuteční se i fotbalová dovednostní soutěž, při níž se návštěvníci utkají s fotbalovými legendami, například s Antonínem Panenkou. Hlavní výhrou je zájezd na Mallorku,“ řekl Klain. Další zajímavostí bude výlet na lodičkách po Labi.

Celým dnem návštěvníky provede moderátor Josef Laufer. Chybět nebude ani hudba. Vystoupí různé regionální skupiny, například Telegraf, ale také David Koller, Marcela Holanová či Kabát Revival.

Součástí programu je i výlet Postřižinským expresem. „Na každé zastávce bude na cestující čekat nějaký program, který má souvislost s pivem,“ podotkl Klain.

Postřižinský expres vypravují pravidelně při této příležitosti České dráhy. „Parní vlak bude vozit cestující z hlavního nádraží v Nymburku do areálu pivovaru, během dne navíc zajede také do Poděbrad a Sadské. Expres bude vozit cestující zdarma,“ sdělil Petr Pošta z tiskového oddělení Českých drah.

Zdroj: MF Dnes.cz