Český pivní festival nabízí 17 dní plných ochutnávek pěnivého moku

Přijďte na pivní jarmark vybrat máz Ústeckého deníku

Pivovar Svijany zareaguje na výsledky testu na obsah mykotoxinů v pivu realizovaném časopisem dTest žalobou na ochranu dobré pověsti. Stejnou šarži Svijanské Kněžny, která v testu magazínu dTest propadla, nechal otestovat v akreditované laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Brně a výsledky potvrdily, že Svijanská Kněžna i ostatní svijanská piva jsou naprosto nezávadná.

Časopis dTest provedl test 50 českých piv na obsah mykotoxinů. Z testů, které prováděl v nezveřejňované „chemické laboratoři“, vyplynuly šokující informace – tmavá Svijanská Kněžna 13% má údajně obsahovat nejvyšší množství mykotoxinů ze všech testovaných piv.

S cílem zjistit, kde se stala chyba, nechal Pivovar Svijany bezprostředně po zveřejnění článku v časopise dTest otestovat stejnou šarži Svijanské Kněžny, jako testoval spotřebitelský magazín, dalších 8 piv z produkce pivovaru a 14 vzorků sladu, z nichž se v inkriminované době vařilo pivo. Výsledky testů realizované v akreditované laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského jasně dokazují, že všechna svijanská piva včetně Svijanské Kněžny jsou naprosto nezávadná a neobsahují zvýšené hodnoty mykotoxinů. „Výsledky obou testů jsme předali našim právníkům a došli jsme k závěru, že časopis dTest šíří zveřejněním nepodložených výsledků testu poplašnou zprávu, která silně poškozuje náš pivovar a uvádí zákazníky v omyl. Abychom očistili své jméno, rozhodli jsme se celou záležitost řešit právní cestou, 14. 5. 2013 jsme podali na občanské sdružení TEST, provozovatele magazínu dTest, trestní oznámení za šíření poplašné zprávy a v nejbližších dnech podáme žalobu na ochranu dobré pověsti přes naši advokátní kancelář Kříž a Partneři,“ říká ke kauze ředitel pivovaru Roman Havlík.

Výsledky testů realizovaných v akreditované laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Brně najdete na webu Pivovaru Svijany.

Jiří Puc z Ústí nad Labem se stal vítězem soutěže značky Březňák a jeho podobizna tak na limitované edici skleněných láhví nahradí tvář Victora Cibicha. Vítěz se dále může radovat ze zisku pivní renty na celý rok. Celkem dostane 24 kartónů piva značky Březňák.

Atraktivní soutěž odstartovala na Dni otevřených dveří pivovaru ve Velkém Březně v září 2012. Až do prosince mohli účastníci soutěže vyplňovat znalostní kvízy, které prověřily jejich znalosti o pivu. Autorem testu byl odborník na slovo vzatý: vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht.

Znalostní kvízy se rozdávaly při různých příležitostech, kromě Dne otevřených dveří například na koncertním turné kapely Fešáci Tour 45. Soutěžilo se ale i na webových stránkách. Uzávěrka soutěže byla v prosinci 2012. Na otázky správně odpovědělo téměř 50 soutěžících.

Do závěrečného finále postoupilo celkem sedm lidí (z toho tři ženy), kteří správně odpověděli na otázky znalostního kvízu. Přednost přitom měli ti, kdo je vyplňovali na papíře. Před odbornou porotou pak odpovídali na otázky, týkající se nejen piva, ale i samotné značky Březňák a její historie. V porotě zasedli například vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht, bývalá sládková Jana Rostová, dvojník Victora Cibicha František Sysel a další. Finalisté se dále vydali na exkurzi po pivovaru a v závěrečné části soutěže měli za úkol naslepo poznávat pět piv z portfolia HEINEKENU. Vítězem soutěže se stal Jiří Puc.

„O soutěži jsem se dozvěděl na Dni otevřených dveří ve Velkém Březně. Nesoutěžím příliš často, ale tentokrát jsem do toho šel. Pocházím z Ústí nad Labem a zajímá mě pivo, které piju, i historie pivovaru, kde se vaří,“ říká k úspěchu Jiří Puc a dodává, že nejraději má Březňák světlý ležák.

Soutěž Hledá se pivní znalec byla jen jednou z aktivit značky Březňák, která letos chce připomenout kulaté narozeniny pivovaru ve Velkém Březně. Pivovar zde byl založen před 260. lety. Na oslavu výročí tamní sládci uvařili i narozeninové pivo – třináctistupňový Jantarový speciál. Jeho křest se uskutečnil na plese minulý pátek v restauraci Tivoli ve Velkém Březně.

Pivní znalec Jiří Puc pije nejraději Březňák

„S vítězstvím jsem nepočítal,“ říká Jiří Puc z Ústí nad Labem, který se stal vítězem soutěže značky Březňák s názvem Hledá se pivní znalec. Jeho podobizna tak na limitované edici skleněných lahví nahradí tvář Victora Cibicha. Pan Puc nám poskytl krátký rozhovor.

Jak jste se o soutěži dozvěděl?

Poprvé na Dni otevřených dveří ve Velkém Březně, o pár dnů později jsem anketu vyplnil na internetu. Nesoutěžím příliš často – ale tentokrát jsem do toho šel. Pocházím z Ústí nad Labem a zajímá mě pivo, které piju, i historie pivovaru, kde se vaří.

Připravoval jste se nějak na finále?

Něco o pivu vím, ale přípravu jsem nepodcenil, abych neodešel s ostudou poslední. Zkoumal jsem věci kolem vaření piva, údaje o Victoru Cibichovi, pivovaru. Ale s vítězstvím jsem opravdu nepočítal, pracuji v úplně jiném oboru, jako správce počítačové sítě.

Co bylo ve finále nejtěžší?

Těžké byly degustace, už proto, že jsem s nimi dopředu nepočítal, takže to byla taková pilotní zkušenost. Otázky mi připadaly taky poměrně těžké, čekal jsem, že budeme jenom vybírat z připravených odpovědí typu a, b, c.

Jak byste zhodnotil úroveň soupeřů?

Byli dobří. Jeden z nich si sám pivo vařil, to já jsem nikdy nedělal. Ale skončil špatně právě u degustací. Já jsem z regionu, takže Březňák nebo Zlatopramen poznám…

Jaké pivo máte nejraději?

Jednoznačně Březňák. Dlouho jsem pil desítku, dnes si dávám raději dvanáctku.

Místo Podlužanu zvolili Kance. Pro některé symbol konce pivovaru

Dobrý den,nabízím kompletní výrobu části pivovarů s rozumným termínem(spilky,varny,tanky). Vyrábíme vše co se týče nerezy.Vše je vyráběno z potravinářské nerezy s platnými atesty.Máme i referenční zakázky v hodnotě i 3 mil korun které jsou k nahlédnutí.

Břeclavské pivo se po téměř dvou desítkách let vrací

ČSPS má k dispozici výsledky kontrolních rozborů vzorků některých piv, které byly součástí dTestu. Tyto výsledky se diametrálně liší a jsou několikrát nižší než hodnoty uváděné časopisem dTest. Proto se důrazně ohrazujeme proti článku publikovaném časopisem dTest a mylným interpretacím, které se v souvislosti s tím objevují v dalších médiích. Například česká piva v žádném případě nemohou obsahovat plísně a další zaváděcí informací je, že přítomnost mykotoxinu DON způsobuje přepěňovaní piva (gushing).

Pivo je jeden z nejzdravějších nápojů na trhu. Je vyráběno z přírodních surovin, které samozřejmě jako každá zemědělská komodita určená k dalšímu zpracování v potravinářství, může obsahovat limitovaná množství metabolitů plísní, takzvaných mykotoxinů. Pro tyto látky jsou stanoveny závazné hygienické limity. Pivovarsko sladařské odvětví věnuje maximální péči výběru kvalitních a bezpečných surovin. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS) od roku 2008 pravidelně monitoruje obsah mykotoxinů ve sklizních sladovnického ječmene a opakovaně potvrzuje, že předepsané limity nejsou zdaleka překračovány. Výstupem těchto měření je tzv. Mykotoxinová mapa České republiky, podle které se za pětiletou dobu měření blížily pouze tři vzorky ke stanovenému limitu, který je pro obilniny (sladovnický ječmen) 1250 mikrogramů deoxynivalenolu (DON) na kilogram. Všechny ostatní vzorky se k limitu nepřiblížily, nebo byly pod hranicí detekce. Ve výrobním řetězci ječmen – slad – pivo k nárůstu obsahu mykotoxinů nedochází, což potvrzuje řada odborných studií.

„V roce 2012 byla sklizeň ječmene absolutně neproblematická, naopak v ní bylo naměřeno nejmenší množství mykotoxinů za poslední tři roky,“ říká Ing. Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet ČR, a.s.. Akreditovaná laboratoř VÚPS provádí pravidelné kontroly mykotoxinů v českých pivech.

„Zaráží nás tedy, že výsledky prezentované v časopisu dTest neodpovídají měření naši akreditované laboratoře. Zároveň dTest neuvádí metodiku a způsob provedení testu, což neodpovídá běžné praxi,“ říká RNDr. Karel Kosař, CSc. ředitel VÚPS. „U piva navíc nejsou legislativně stanoveny žádné limity na obsah mykotoxinů, v rámci potravinového koše se totiž jedná o jednu z nejzdravějších potravin,“ dodává Karel Kosař.

Je nutné si uvědomit, že veškeré běžně konzumované potraviny vyrobené z obilnin (pečivo, chleba, sušenky, snídaňové cereálie) mohou mykotoxiny přirozeně obsahovat. Doporučený limit EU je 1 mikrogram na 1 kilogram váhy konzumenta. Pro jeden kilogram pečiva je stanoven limit 500 mikrogramů mykotoxinu (DON). Například 200 g snídaňových cereálií může obsahovat až 100 mikrogramů tohoto mykotoxinu.

Zkažené pití: víc než polovina piv obsahovala plíseň

Více než polovina piv obsahuje plíseň, zjistil test

Jedno z nejlepších piv světa se vaří pod jihoafrickým sluncem

Bernard chystá Radler. Tentokrát bude alkoholický

Při zkoušce charakteru nezaplatilo za pivo 20 procent hostů

V břeclavském pivovaru se bude vyrábět Kanec a Delegát

Nizozemský pivovar Heineken posiluje expanzi v Asii

V pátek 10.5 byla v Táboře slavnostně otevřena Pivnice Originál 1869. Další, v pořadí desátá, vlajková restaurace značky Gambrinus. Název Originál 1869 odkazuje na dlouhou a bohatou tradici této oblíbené značky českého piva, která začala v roce 1869 v Plzni.

Během sta dní se běžné bistro na třídě 9. května, jedné z hlavních tepen Tábora, proměnilo pod rukama nových provozovatelů v atraktivní pivnici, která nabízí jedinečné pivo Gambrinus Originál 10° přímo z pivních tanků. Stylové prostředí nové táborské pivnice, kterému dominují pivní tanky umístěné přímo u vstupu, ilustruje tradiční výrobu českého piva ze základních pivovarských surovin, českého chmele, ječmene a vody. Interiérové řešení klade důraz na vytvoření klasického, tradičního prostředí pivnic s moderními prvky. Základem je masivní dřevěný nábytek, lavice a obložení stěn. Nechybí ani stylizované logo značky Gambrinus na opěradlech židlí či stěnách pivnice.

„V Táboře je hodně restaurací, ale chybí pořádná pivnice s vynikajícím pivem,“ říká s trochou nadsázky zástupce provozovatele a dodává: „od počátku jsme chtěli v Táboře pivnici, ve které by bylo vše podřízeno kvalitnímu pivu. Prostředí, obsluha i gastronomie. Chceme hostům nabídnout atmosféru pravé, poctivé pivnice s vynikajícím pivem. Obliba značky Gambrinus v našem městě velmi stoupá a to vše vedlo k našemu rozhodnutí spolupracovat s Plzeňským Prazdrojem a využít konceptu značky Gambrinus, nově pod názvem Originál 1869.“

Hlavní značkou piva je zde tankový Gambrinus Originál 10°, dále Gambrinus 11° Excelent, Gambrinus nefiltrovaný, ležák Pilsner Urquell či tmavé pivo Velkopopovický Kozel Černý. Gastronomie je plně podřízena charakteru pivnice. V nabídce najdete pečená kolena, žebra, klobásy a bezpočet dalších skutečných pochoutek k pivu. V poledne pak nechybí jednoduché menu. Hosté se mohou těšit i na jednorázové akce typu zvěřinových či zabíjačkových hodů či festivalu steaků.

Pivnice Originál 1869 má kapacitu více než 100 míst, je rozdělena na dvě patra a nechybí i tradiční „mokrý loket“, stůl pro hosty, kteří si zajdou jen na jedno pivo „na stojáka“. Samozřejmostí je výkonná vzduchotechnika a klimatizace. Otevřeno je sedm dní v týdnu. Příznivce sportovních pořadů potěší systém velkoformátových televizi. Novinkou je i jukebox s archivem videozáznamů živých rockových koncertů, které lze na televizích přehrávat. Vždyť pivo a rocková muzika patří neodmyslitelně k sobě.

Znalci piva vědí, že tradice značky Gambrinus sahá až do roku 1869, kdy v Plzni vznikl První plzeňský akciový pivovar. „Proto padla volba na název Originál 1869, který odkazuje na bohatou historii a výjimečnost piva Gambrinus,“ vysvětluje Miroslav Peichl, marketingový manažer značky Gambrinus a dodává: „Stejně jako v minulosti, patří i dnes k nejoblíbenějším pivům a pyšní se jednou z nejširších základen pravidelných spotřebitelů. A právě nový koncept restaurací, nabízející široké portfolio variant piv značky Gambrinus, originalita použitých interiérových prvků, artefakty zdůrazňující dlouhou a úspěšnou historii značky by měly být dalším zdrojem hrdosti a obliby této české pivní značky.“

Nedávný spotřebitelský průzkum Plzeňského Prazdroje ukázal zřetelný trend obliby tuzemských výrobků a důraz na kvalitu. Celkem 96 procent konzumentů preferuje pivo z České republiky a pro 89 procent lidí je důležité, že je pivo vyrobeno z domácích surovin. V tomto ohledu jim záruku poskytuje Chráněné zeměpisné označení České pivo, jež značka Gambrinus vlastní od roku 2009. Toto označení je pro milovníky zlatavého moku garancí, že pivo Gambrinus se vyrábí z kvalitních českých surovin a dodržuje tradiční výrobní postupy typické pro České pivo a tím zachovává jeho unikátnost. Pokud tedy zákazník vstoupí do restaurace Originál 1869, může si být naprosto jistý, že dostane České pivo té nejvyšší kvality, na které je český národ náležitě pyšný.

Restaurace zařazené do konceptu restaurací podporujících značku Gambrinus poskytují svým hostům prvotřídní kvalitu piva značky Gambrinus a stylové prostředí, které ilustruje suroviny využívané pro výrobu tradičního českého piva. Provozovatelé těchto restaurací mohou naopak využít marketingový potenciál nejprodávanější značky českého piva a vsadit na jednotný, atraktivní interiér. Nově nesou jednotné označení Originál 1869, které odkazuje k dlouhé a slavné historii značky Gambrinus.

Přednáškou Voda v krajině Křivoklátska, exkurzí do pramenné oblasti Merkovka a prohlídkou pivovaru v Krušovicích si letos mohou všichni zájemci 17. a 18. května připomenout Evropský den parků. K akci se díky spolupráci s Chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko připojuje i společnost HEINEKEN Česká republika, pod kterou pivovar patří. Královský pivovar Krušovice je s Křivoklátskem spjat již od roku 1581, od té doby je místní pramenitá voda pro krušovické pivo nepostradatelnou surovinou. Je tedy samozřejmostí, že snižování spotřeby vody, ochrana jejích zdrojů i životního prostředí patří mezi hlavní priority zodpovědnosti a udržitelného rozvoje společnosti.

Přednáška s názvem Voda v krajině Křivoklátska se 17. května 2013 uskuteční v Informačním a vzdělávacím středisku na Křivoklátě. Téma je nasnadě: zaměří se na vodní toky, život v nich a jejich čistotu. Pak budou mít účastníci příležitost vydat se s lektorem do severního cípu Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, kde se nachází pramenná oblast. Po objevení léčivého pramene tam od druhé poloviny 19. století fungovaly malé lázně. Exkurze do přírody skončí v přírodní rezervaci Prameny Klíčavy.

Následující den, 18. května 2013, se od 9.00 hodin do 15.00 hodin budou konat prohlídky v pivovaru Krušovice, který je již tradičním a častým cílem zahraničních i tuzemských turistů. Během hodinové prohlídky se hosté seznámí nejen s historií pivovaru, technologií výroby piva, ale také surovinami, které jsou k jeho výrobě třeba a mezi něž se řadí i pramenitá voda z křivoklátských lesů. Prohlídky pivovaru jsou v rámci Evropského dne parků pro návštěvníky zdarma.

"Voda představuje přibližně 95% piva a má vliv na jeho kvalitu i chuť. Hojně se využívá také při výrobních procesech. Ohleduplná práce a ochrana vodních zdrojů je proto pro nás prioritou. S tématem snižování spotřeby vody a péče o životní prostředí máme již mnohaletou zkušenost a patříme v tomto ohledu mezi leadery v České republice," komentuje spolupráci Jiří Hauptmann, Ředitel oddělení korporátních vztahů HEINEKEN Česká republika, a.s.

Podle aktuálních údajů činila průměrná roční spotřeba vody v roce 2012 v Krušovicích 4,02 litru na jeden litr vyrobeného piva. Dlouhodobým cílem firmy je postupné snižování spotřeby vody až pod tři litry na litr vyrobeného piva.

Kromě Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko HEINEKEN spolupracuje i s dalšími subjekty, například Národním parkem Šumava a Chráněnou krajinnou oblastí Moravský kras. Společnost se rovněž stala letošním generálním partnerem konference Voda 2013. Aktivně se také zapojuje do projektů platformy Byznys pro společnost.

Ve Vískách poprvé ochutnali pivo z tamního pivovaru

Nova uvede v červnu Pivního inspektora a s ním další weby

Češka vypije pivo uchem! Nad bláznivým kouskem žasnou i v zahraničí