K zahradnímu posezení patří sud piva. Abyste ho dokázali čepovat jako profesionálové, sud neválejte, nechte ho 24 hodin stát ve sklepě. Pivo čepujte na jeden zátah, aby se s ním "co nejméně hýbalo".

Pivo čepuje a zároveň tlakuje sud. Pokud máte větší sud a je opravdu velké horko, takže hrozí, že pivo rychle zteplá, vyplatí se půjčit si i chladicí zařízení. Jeho součástí bývá vzduchový kompresor. Pak potřebujete ještě narážecí hlavu, k níž chladicí zařízení s výčepním kohoutem připojíte.

Natočit pivo podle všech pravidel ale chce cvik. Mistr republiky v čepování z roku 2006 Lukáš Svoboda radí: "Pivo vždy čepujte na jeden zátah, co nejméně s ním hýbejte."

Propláchnout, nekoulet

Než začnete čepovat, měli byste vše důkladně propláchnout. "V zařízení se usazují kvasinky, a pokud je pořádně nevypláchnete, začnou hned pracovat na svém rozmnožení," upozorňuje Lukáš Svoboda. Platí to nejen u zařízení, které má někdo přes zimu uložené ve sklepě, ale i u zapůjčeného. Podle něj by bylo ideální přivézt si sud z hospody den předem a nechat ho 24 hodin v klidu někde ve sklepě, kde je teplota kolem 4 °C. Pak byste měli sud opatrně přenést na místo a dávat pozor, abyste s ním co nejméně třásli.

Realita však bývá taková, že si sud na zahradu přivezete a obvykle ho hned narazíte. V takovém případě radí Svoboda omezit manipulaci na minimum: "Čím více se sudem manipulujete, tím víc vám bude pivo pěnit. Takže nekoulet!" Pokud pivo i přesto pění, zkuste přitáhnout kompenzátor, kterým se mění tlak piva. Je to malá páčka na kohoutu.

Jak na čepování

"Pivo se má čepovat na jeden zátah, aby se jím co nejméně hýbalo," radí Lukáš Svoboda, mistr v čepování z roku 2006. Tak se podle něho dosáhne ideální hladinky.

Pro čepování na hladinku je ideální otočný kohout. Ten nejprve otevřete jen na zhruba 45° a jemně do sklenice napustíte trochu pěny. Sklenice držte zpočátku v úhlu 45° vůči pípě, pivo zprvu pouštějte‚ "po skle". U "zmrzlináře", tedy kohoutu, který nejspíše dostanete s výčepním zařízením, první fázi vynechejte, náklonem sklenice můžete regulovat množství piva a pěny.

V závěru sklo narovnejte a dočepujte pod pěnu. Ta by měla být krémově smetanová, homogenní a pevná. Nesmí se v ní objevovat menší či větší díry a rozhodně by neměla připomínat bublinky, které se tvoří přípravky na mytí nádobí.

Čepování skončíte prudkým zavřením kohoutu. Můžete udělat i malý kopeček a vůbec nevadí, když trochu pěny přeteče ven ze sklenice.

Po dopití by mělo pivo vytvořit na stěnách krupici a kreslit kroužky, takzvané "hladinky".

Jak zacházet s kohoutem

Existují různé druhy kohoutů. Nejčastější je pákový kohout, takzvaný zmrzlinář, který je v řadě hospod a budete ho zcela jistě mít i při domácím čepování u vypůjčeného zařízení, má dvě polohy. Dáte-li páčku směrem k sobě, poteče vám pivo, směrem od sebe pěna.

Kohout má takzvaný kompenzátor, kterým se mění tlak piva a ovlivňuje, jak bude pivo nasycené. "Lidé se často diví, že jim pivo moc pění. To však zpravidla není chyba piva. Aby výsledek byl žádoucí, musí se správně nastavit optimální teplota sudu, správný tlak a co nejlepší průtok," radí Lukáš Svoboda.

Podle něj je nejlepší způsob čepování takzvaná hladinka. Tak se pivo v Česku tradičně čepuje. Další způsoby však také mají své příznivce.

Chyby poznáte podle pěny

Všechny prohřešky proti hygieně se poznají podle pěny. "Jestliže bylo sklo, do kterého jste pivo načepovali, zaprášené, poznáte to podle toho, že se ode dna zvedají bublinky, což spousta lidí zcela mylně považuje spíše za plus. Zkušený pivař však s vámi vyběhne. Dalším znakem nedostatečné hygieny je, že pěna rychle padá, tvoří se v ní trhliny a její struktura připomíná růžičky květáku," vysvětluje Svoboda.

Na závěr připomíná: "Zákazník by měl dostávat pivo vychlazené na 6 až 8 °C. Teplota piva při čepování by tedy měla být asi o stupeň nižší."

Jak čepovat pro fajnšmekry

Mlíko

"Kohout pootevřete jen na 45 ° a na jeden ráz načepujete sklenici, po okraj naplněnou hustou smetanovou pěnou. Po napití cítíte překvapivě především pivo. Kouzlo "mlíka" se naplno projeví, je-li vypito ihned po načepování. Mlíko je svérázný, atypický, svým způsobem podmanivý styl čepování. Pokud jej neznáte, vyzkoušejte si ho," vysvětluje Svoboda.

Čochtan

Je to přesně opačný způsob než ten předchozí. "Čochtan je pivo bez pěny pro skutečné znalce. Má silný říz, protože je v něm hodně přírodního oxidu uhličitého," podotýká Svoboda. Čepuje se na jeden zátah, kohout musí být otevřený na maximum. Takové pivo by se mělo co nejdříve vypít, protože kvůli absenci pěny rychle zvětrává.

Nadvakrát

"Jde o nejrozšířenějsí způsob čepování u nás a bohužel ne ten nejlepší," tvrdí Lukáš Svoboda. Z čepování nadvakrát se totiž často stává čepování "navícekrát". Pivo tím ztrácí chuť a sytost. Čepování nadvakrát má ale jinak podle něj své opodstatnění, protože když se pivo načepuje na jeden zátah má příliš velké množství kysličníku a nadýmá.

Šnyt neboli košt

"Tenhle způsob je pozůstatek doby, kdy hospodští při každém naražení sudu nové pivo koštovali," zabrousí do historie Svoboda. V tomto případě není míra tak důležitá. Pivo má bohatou pěnu a přitom si uchovává všechny své nejlepší vlastnosti. Je to velice oblíbený způsob pití u znalců. Jim v tomto případě nezáleží na tom, kolik piva vlastně ve sklenici je.

Zdroj: Hobby iDnes.cz

V polovině července vyvrcholil 11. ročník Velkého Moskevského Mezinárodního pivního festivalu, který se konal již tradičně ve sportovním areálu Lužniki. Dle pořadatelů letošní pivní festival navštívilo okolo 100 000 lidí. Gambrinus od návštěvníků získal ocenění za ‚Nejlepší dovážené pivo Velkého Moskevského Mezinárodního pivního festivalu 2009‘.

V letošním roce byl vytvořen rekord festivalu v počtu předložených vzorků piva. Degustovalo se přibližně 160 značek od domácích i zahraničních výrobců. České pivo mohli návštěvníci ochutnat díky společnosti Interportfolio, která dováží do Ruska v současné době exkluzivně tři evropské značky: německý Duckstein, český Gambrinus a Tatranský Zámok.

Obrovský rozruch vznikl kolem značky Gambrinus. Ruští milovníci piva ocenili jeho chuť na výbornou a udělili mu čestný titul za nejlepší pivo festivalu.

„Pro nás je to opravdu čestné ocenění, protože je uděleno skutečnými milovníky piva. Jsou to lidé, kteří sem přicházejí relaxovat a objevovat nové pivo,“ řekla manažerka značky Gambrinus v Rusku Jkaterina Smolkova.

"Značku Gambrinus v Rusku aktivně podporujeme a držíme ji vysoko. Za krátkou dobu jsme byli schopni zavést ji do maloobchodních řetězců a začít spolupracovat se sítí značkových hospod a restaurací v Moskvě. Nyní plánujeme spuštění interaktivní webové stránky, a do budoucna mnohem víc", řekl PR manager společnosti Interportfolio Ilja Bereznyuk a dodává: „Gambrinus se vyznačuje pravou ‚českou chutí‘, proto pro mě získání tohoto čestného titulu nebylo takovým překvapením.“

Příklad zahraničních značek, které se festivalu zúčastnily:

• Gambrinus (Česká republika)

• Tatranský Zamok (Česká republika)

• Kaiser (Rakousko)

• Birra Moretti (Itálie)

• Krušovice (Česká republika)

• Hofbrau (Německo)

• Duckstein (Německo)

• Engel (Německo)

• Bakalář (Česká republika)

• Green King (Velká Británie)

• Spaten (Německo)

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Reklamní spot, který pomůže s prodejem žateckého piva v Rusku, se včera odpoledne natáčel v centru Žatce. Za natáčení spotu, který nese pracovní název Žatěckij Gus (Žatecká husa - pozn. red.), dostala radnice 60 tisíc korun. Právě tolik si řekla za pronájem veřejné plochy filmařům.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Hektolitry vytočeného piva se výrazně navýšily. Vyšší odbyt se týkal hlavně piva v lahvích a také nealkoholického moku. Jak potvrdil tiskový mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek, dobře se prodával i nový sladový nápoj s příchutí švestky.

Švestkové je letošní novinkou a v prvním pololetí se ho prodalo necelých 1500 hektolitrů. „Pivovaru se zatím daří překonávat loňskou produkci, která byla rekordní. Za celý rok představovala 188 tisíc hektolitrů stočeného piva,“ doplnil Mikulášek. Značka Bernard se začíná dostávat i do povědomí zahraničních spotřebitelů, a to hlavně ve Skandinávii.

„Pivovar získal nové trhy například v Norsku a rozšířil distribuci i ve Švédsku,“ odhalil úspěchy pivovaru Mikulášek. Kromě Skandinávie se pivovaru podařilo prorazit i u jednoho z obchodních řetězců ve Velké Británii. Tamní zákazníci tam konzumují hlavně jantarové nealkoholické a také černé pivo.

Největším zahraničním odběratelem je tradičně sousední Slovensko. Humpolecký pivovar zvýšil meziročně v prvním pololetí výstav o 5,2 procenta.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Lukáš Pihávek

Městský pivovar nainstaloval do lahvovny v rámci modernizace závodu novou linku.

Plochu velkou téměř jako fotbalové hřiště zabírá nová stáčecí linka Městského pivovaru Platan.

Linkou projede za hodinu 24 tisíc lahví

Zařízení pivovar odkoupil od jednoho zrušeného slovenského pivovaru, kde byla linka nainstalovaná coby nová, ale stála bez užitku půldruhého roku. V Protivíně si pochvalují její technický stav. „Jakoby ji přímo z výrobní linky dodala německá firma Krones,“ řekl výrobní ředitel Jaroslav Kovaříček.

Původní linka byla již morálně i fyzicky zastaralá. Části, které byly ještě v dobrém stavu, výhodně Protivínští prodali pivovarům, kterým ještě poslouží.

„Linku z roku 1992 bylo opravdu na čase už vyměnit. Starou linkou projelo za hodinu osmnáct tisíc lahví, novou je to o šest tisíc více,“ dodává Kovaříček.

Linka běží automaticky, ale je velmi citlivá, a odhalí i to, co lidem unikne. Okamžitě upozorňuje na každou chybu a případně se sama zastaví. Stačí, aby upadl korunkový uzávěr, praskla láhev nebo uvnitř zbylo trochu vody po vymytí.

Obsluha se tak může soustředit na odstraňování poruch a opětovné spuštění linky. První měsíce se dolaďovala automatická pracoviště tak, aby počítači řízené stroje spolu dobře komunikovaly.

„Vychytávali jsme nejdříve mouchy, abychom chod optimalizovali,“ vysvětluje dále výrobní ředitel.

Impozantním dojmem působí také dva roboti

První z nich jedním sáhnutím najednou vyzvedne ze čtyř přepravek osmdesát lahví, které přenese na nekonečný pás a ten je dále dopraví ke stáčecí lince. Naplněné lahve pak druhý robot vrátí do beden a na palety.

„Výhoda je v tom, že roboti pracují bez námahy, nepotřebují jíst ani pít ani odpočívat a jsou spolehlivější než člověk. Vyžadují ovšem jistý stupeň údržby, servisu a obsluhy,“ vysvětluje ředitel.

Úspora se projevuje i v tom, že zatímco starou linku obsluhovalo třináct lidí, dnes jich stačí na obsluhu pouze šest. Ti se soustředí převážně na odstraňování chyb.

Mimo český trh putuje pivo také na Slovensko, do Německa a do Itálie.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Jindřiška Jelínková

Značka Starobrno, která je součástí portfolia skupiny Heineken Česká republika, se těší kontinuálnímu růstu prodeje, tržeb i zisku. Snahou značky je nadále rozšiřovat region ve kterém je doma. Komunikace Starobrna založená na moravské hrdosti letos opět spouští rozsáhlou kampaň. Rádio i televize vysílají spoty Poutníci s originální písničkou Čechomoru, se kterým Starobrno již třetí rok spolupracuje. Na billboardech svírá starobrněnský půllitr frontman této skupiny Franta Černý. V hospůdkách a restauracích bude probíhat rozsáhlá spotřebitelská soutěž Starobrněnské žně a Starobrno bude jako tradičně garantem nejlepší zábavy opět na celé Moravě. Za všechny akce uveďme koncerty skupiny Čechomor se světoznámou americkou zpěvačkou Suzanne Vega, které se uskuteční v tomto týdnu v Lokti nad Ohří a ve Žďáře nad Sázavou.

Spot Poutníci, natočený v minulém roce režisérem Jurákem Šajmovičem mladším, vysílají v průběhu prázdnin televizní stanice Nova, Prima, Nova Cinema a Nova Sport. Zvláštností tohoto spotu je účast populární skupiny Čechomor nejen jako hudebního doprovodu, ale i jako aktérů samotného děje. Jako sedlák na poli se představí Franta Černý a v roli hostinského můžete poznat Karla Holase. Hlavním cílem kampaně i spotu samotného je upevnit pozici „Nejlepšího piva na celé Moravě“. Celá kampaň se vykresluje Moravou tak jak ji vidí nejen Moraváci, Moravu pro kterou je typická bodrost a pohostinnost, a navozuje příjemnou letní atmosféru.

Zvýšení objemů prodeje a podpora loajality konzumentů značky Starobrno jsou cílem soutěže, která se od začátku srpna do konce září bude konat v 1500 provozovnách v nichž se značka Starobrno čepuje. Každý kdo si v tomto období dá 2 točená Starobrna má možnost prostřednictvím stíracího losu a smsek soutěžit o nový VW California v hodnotě 1,5 milionu Kč, denně se pak hraje o Starobrno set pro domácí párty, sestávající se z 50l sudu, 5 kg masa, kelímků a dřevěného uhlí. Navíc se hraje o 80.000 dalších cen. Zajímavostí je, že například pro výhru párty sady musí soutěžící navštívit také nový web www.starobrno.cz, kde se dozví v kolik hodin soutěž pro daný den začíná. Informace o soutěži budou zveřejněny také v tisku, rádiích a na billboardech. Pavel Slavík, Trade Marketing manažer zodpovědný za tuto soutěž říká: „Věříme, že se nám ztvárněním soutěže, její náplní i zvolením cen podařilo vhodně propojit zábavu, zážitek z dobrého piva a pobídnutí zákazníka k akci.“

Zdroj: Marketingové noviny | Reklama

Chmelaři v celé ČR přišli o stovku hektarů chmelnic. Konstrukce se vzrostlým chmelem měsíc před plánovanou sklizní porazila vichřice při bouřích, které se minulý týden prohnaly republikou.

„Celkem padlo 99 hektarů chmelnic. V žatecké chmelařské oblasti silný vítr porazil 37 hektarů, v úštěcké oblasti 42 hektarů a v tršické oblasti 20 hektarů,“ shrnul v úterý Ing. Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Žatecká chmelařská oblast zahrnuje chmelnice a pěstitele v okresech Louny a Rakovník, úštěcká oblast leží v okresech Litoměřice, Česká Lípa a Mělník. Tršická oblast je na střední Moravě v oblasti kolem Přerova.

Silné bouře způsobily především pády konstrukcí chmelnic při vichřicích. V některých místech zavinily další škody i prudké lokální srážky, dodal Bohumil Pázler.

„Celkem bylo postiženo přes dvacet pěstitelů chmele. K největším škodám na Žatecku došlo v Kněžicích, Ročově a ve Stekníku. Na Rakovnicku to bylo v Mutějovicích a na Litoměřicku v Brozanech, Dušníkách a Polepech,“ upřesnil Bohumil Pázler.

Pojištěný chmel

Zemědělci mají své chmelnice naštěstí většinou pojištěny a měli by tak dostat náhradu. „Všechny chmelnice máme pojištěné proti živelním pohromám. Například ve Stekníku padla po bouřce dvouhektarová chmelnice, škoda se bude počítat v desítkách tisíc korun, ale uhradí nám ji pojišťovna,“ potvrdil na dotaz Deníku Ing. Jiří Kořen, ředitel Chmelařství Žatec.

V roce 2009 se chmel v ČR pěstuje na ploše 5300 hektarů. Z toho téměř 3900 hektarů zahrnuje Žatecká chmelařská oblast. Česká republika patří mezi čtyři největší světové producenty chmele. Chmel je jednou z nejdůležitějších surovin nutných k výrobě kvalitního piva.

Zdroj: Agris.cz

Piva sa pije opäť menej ako minulý rok. Takmer o desať percent. Klesajúci trend spotreby nastal už v roku 2003, keď vláda dvakrát v jednom roku zvyšovala spotrebné dane.

V roku 2002 sa napríklad vypilo 94 litrov piva za rok na obyvateľa Slovenska vrátane detí, minulý rok to bolo len 82 litrov na osobu. Vyššej spotrebe piva nehrá do karát ani nestále počasie, ktoré sa často mení.

Platí pravidlo, že pri nižších teplotách v letných mesiacoch je aj nižšia spotreba piva.

K postupnému poklesu spotreby prispela aj vyššia cena piva v reštauračných zariadeniach a hospodárska kríza, ktorá má za následok menej návštevníkov krčiem. To malo za následok aj menej predaného piva v čapovacích sudoch, konzumenti pri nákupe skôr preferujú lacnejšiu desiatku prípadne iné nízkostupňové pivo.

Každé desiate pivo vyrobili v zahraničí

Jednoducho, studené osvieženie si konzument v čase krízy viac dopraje doma ako v pohostinskom zariadení. "Za prvé štyri mesiace tohto roka vykázala Európska únia pokles spotreby piva od troch až do 15 percent. Slovensko, Česko a Nemecko vykázali približne osempercentný pokles. Najhoršie je na tom Litva, kde poklesla spotreba piva o spomínaných 15 percent," povedal pre Aktuálne.sk Roman Šusták zo Slovenského združenia výrobcov piva a skladu.

Takmer 90 percent vypitého piva na Slovensku tvoria u nás vyrobené pivá. Ostatok, vyše desať percent, sa dováža prevažne z Českej republiky, Nemecka, Rakúska alebo Írska. Najväčší slovenský výrobca piva Heineken zaznamenal tento rok o desať percent nižší dopyt ako v minulom roku.

"Celosvetová kríza, ktorá sa podpísala pod zníženie celkovej spotreby obyvateľstva aj na Slovensku, prirodzene ovplyvnila aj trh s pivom. Kríza ovplyvnila celkové spotrebiteľské správanie, ktoré sprevádzajú negatívne očakávania a vyššiu opatrnosť spotrebiteľov pri rozhodovaní. K nižším predajom piva prispelo aj nie celkom štandardné ustálené letné počasie, ktorého sme tento rok svedkom," uviedla pre Aktuálne.sk Hana Šimková, PR manažérka firmy Heineken.

Na Slovensku sa celkovo vypilo za minulý rok 3 milióny 565-tisíc hektolitrov na Slovensku vyrobeného piva.

"Druhý štvrťrok je vďaka priaznivejšiemu počasiu a sezónnym vplyvom tradične silnejší z pohľadu predaja piva, tento trend sa prejavil aj v tomto roku. Celkovo je predaj piva na Slovensku v tomto roku medziročne nižší v priemere približne o desať percent. Tento vývoj však nebol dôvodom na redukciu stavu zamestnancov spoločnosti," dodala Šimková.

Aj počasie sa podpísalo pod spotrebu

Druhý najväčší producent piva na Slovensku SAB Miller, ktorý združuje pivovary Topvar a Šariš, sa priebežne k výsledkom predaja piva nechce vyjadriť. Tvrdia, že kopírujú trend predaja ostatných pivovarov. K predaju sa vyjadria až vo výročnej správe.

"Naša spoločnosť kopíruje vývoj na slovenskom trhu a zaznamenala, podobne ako celý pivný trh, v tomto roku pokles oproti minulému roku," uviedla Drahomíra Mandíková, hovorkyňa Pivovarov Topvar.

Tretí najväčší pivovar Steiger nezaznamenal príliš veľký pokles spotreby ich značky piva. "Aj keď celkový objem predaja všetkých pív je o niečo nižší ako vlani, pokles pív z našej produkcie je menší ako je celoslovenský priemer. Nie všetko však ide na vrub kríze. Netypické počasie dažďové a búrkové počasie nám ubralo v letných mesiacoch možno viac ako kríza," povedal Erik Mihálik z pivovaru Steiger.

Mihálik tvrdí, že nadmerná konzumácia jednotlivca poklesla a taktiež pribudli, alebo sa vrátili vyznávači tohto nápoja z tvrdších alkoholov alebo drahých dochucovaných nápojov. "Myslím si, že súčasný stav je z pohľadu spotreby piva už pomerne stabilizovaný a k väčším výkyvom už nedôjde. Pravda, ak nezasiahne vyššia moc a dramaticky sa nezníži kúpna sila obyvateľstva," dodal Mihálik.

Zdroj: Aktuálně.sk | Autor: Andrej Onufer

V boji o aktiva společnosti InBev ve střední a východní Evropě, do kterých patří i české pivovary Staropramen, zůstávají dva zájemci. Do pondělí, kdy končila možnost podávat nabídky, se do výběrového řízení přihlásily společnosti CVC Capital partners a TPG Capital.

InBev prodává část svých aktivit, protože potřebuje peníze na první splátku za koupi amerického pivovaru Anheuser Busch.

Belgický deník De Tijd napsal, že CVC je za pivovary ochotná zaplatit 1,5 miliardy eur, tedy téměř 40 miliard korun. Společnost už údajně měla začít vyjednávání se třinácti největšími evropskými bankami o půjčce ve výši 700 milionů eur.

Z boje o středoevropská a východoevropská aktiva odstoupila společnost KKR, která do pivovarnického světa vstoupila, když v květnu koupila jihokorejskou součást holdingu Anheuser Busch InBev.

Společnost Pivovary Staropramen se podle svého tiskového mluvčího Pavla Barvíka do diskuze o prodeji své mateřské společnosti nechce nechat vtahovat. "Priority naší společnosti zůstávají beze změny, vaříme a dodáváme naše značky piv našim spotřebitelům a zákazníkům," uvedl Barvík.

Anheuser Busch InBev je největším světovým producentem piva. Kromě Staropramenu k němu patří například Beck´s nebo Stella. Prostřednictvím prodeje pivovarů chce získat prostředky na splácení půjčky 45 miliard dolarů. Tuto částku si firma InBev loni vypůjčila, aby mohla převzít společnost Anheuser Busch.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz

Skotskou pivovarnickou společnost BrewDog, která vyrábí pivo s obsahem alkoholu 18,2 %, obvinili z podpory pijáctví. V úterý o tom informoval server BBC.

Pivovarníci, kteří začali nabízet nejsilnější pivo v Británii, říkají, že jejich produkt má pomoci v boji proti pijáctví a alkoholismu. Řada společenských organizací považuje jejich výrok za nonsens.

Třetinková lahev piva Tokyo bude stát 9,99 libry šterlinků (kolem 16,5 dolaru). V současnosti je vyrobena jen zkušební série tří tisíc lahví. Kromě sladu a chmele jsou ingrediencemi piva Tokyo jasmín a klikva. Ale hlavní je, že pivo kvasí způsobem obvyklým při výrobě šampaňského, proto je silnější.

Zakladatel BrewDog James Watt říká, že pivo vyráběné průmyslovými metodami je nevýrazné a bez chuti. „Přitom vás svádí, abyste ho vypili co možná nejvíce,“ konstatuje skotský pivovarník. Vlastní produkci Watt nejen chválí, ale říká jí „lék na pijáctví“.

Společenská organizace Alcohol Focus Scotland (AFS), která bojuje s pijáctvím ve Skotsku, zasypala pivovarníky tvrdou kritikou „(BrewDog) se silně mýlí, jestliže si myslí, že pivo s obsahem alkoholu 18,2 procenta může řešit problémy Skotska spojené s mimořádnou spotřebou alkoholu,“ řekl šéf AFS Jack Law. Podle jeho mínění současně s tím, jak „pijáctví dosáhlo bezprecedentní úrovně“, postupují pivovarníci nezodpovědně.

„Dokonce jediná láhev tohoto piva obsahuje šest obsahových jednotek alkoholu, což je dvojnásobek povoleného denního limitu,“ říká Law.

V Britském fondu pro výzkum nemocí jater také považují pivo Tokyo za potenciální problém. Říkají, že hlavní problém je tzv. binge-drinking, v Británii oblíbený způsob konzumace alkoholu, kdy se pije mnoho a rychle. Nové pivo od BrewDog podle zástupců organizace výborně vyhovuje právě těm, kdo se chtějí opít rychle a efektivně.

Nejde o první skandál v souvislosti s produkcí BrewDog. Nedávno kontrolní orgány nařídily stáhnout z prodeje nápoj od této firmy s názvem Speedball. Kontrolory zneklidnilo, že speeedball slangově znamená kombinaci heroinu s kokainem.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Dana Rybáková, Mediafax.cz

Do medzinárodnej súťaže Pilsner Urquell Master Bartender, vyhlásenej pivovarníckou skupinou SABMiller, sa v tomto roku zapojilo 67 barmanov z celého Slovenska. Táto prestížna barmanská súťaž v júli pokračuje regionálnymi školeniami v Košiciach a v Bratislave.

Do národnej časti medzinárodnej súťaže Pilsner Urquell Master Bartender sa tento rok zapojilo 67 barmanov zo všetkých kútov našej krajiny. Táto prestížna barmanská súťaž sa už po druhýkrát realizuje aj na Slovensku. Nadšenci v čapovaní zlatistého moku v nej budú bojovať nielen o titul Národný Majster barman Pilsner Urquell pre Slovenskú republiku, ale aj o celosvetovo uznávaný titul Medzinárodný Majster barman Pilsner Urquell.

„Sme naozaj radi, že sa aj v tomto roku prihlásilo do súťaže množstvo nadšencov v čapovaní piva a zároveň milovníkov Pilsner Urquell. Postupne preveríme vo viacerých súťažných úrovniach nielen ich vedomosti a zručnosti, ale získajú aj množstvo cenných informácií o našej prémiovej značke,“ uviedla Vladimíra Schlöglová, brand manažérka značky Pilsner Urquell na Slovensku.

Prihlásení barmani získajú v rámci súťaže Pilsner Urquell Master Bartender množstvo zaujímavých materiálov o histórii a kvalite značky Pilsner Urquell, ako aj o jej správnom čapovaní. Pre nadšencov v čapovaní piva organizátori v tomto roku pripravili aj regionálne školenia v Košiciach a Bratislave. Košické sa uskutočnilo 15.7. v Hoteli Yasmin. V Bratislave sa uskutoční školenie barmanov zapojených do tejto uznávanej súťaže 17.7. v Apollo Hoteli Bratislava. Počas školenia majú jeho účastníci možnosť dozvedieť sa od Jána Píryho, uznavaného obchodného sládka spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. a zamestnancov technického úseku tejto spoločnosti cenné informácie nielen zo sveta značky Pilsner Urquell, ale tiež informácie o dôležitosti sanitácie a technického servisu. Školenie vyvrcholí pre barmanov absolvovaním teoretického testu na preverenie ich znalostí.

V ďalšej fáze súťaže barmanov navštívi mystery shopper („tajný zákazník“ – odborne školený pracovník, ktorý zisťuje kvalitu poskytovaných služieb priamo v prevádzke). Na základe jeho zistení a výsledkov teoretického testu vyberie odborná porota 10 najlepších barmanov, ktorí postúpia do národného finále súťaže Pilsner Urquell Master Bartender. To sa uskutoční 20. augusta v Bratislave.

Sútaž Pilsner Urquell Master Bartender vyvrcholí jesenným medzinárodným finále v Plzni, Prahe a Berlíne. Víťazní zástupcovia zo 16 krajín v ňom budú mať šancu zabojovať o celosvetovo uznávaný titul Medzinárodný Majster barman Pilsner Urquell pre rok 2009.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Rok 2008 byl pro Budějovický Budvar, n. p., jedním z velmi úspěšných. Pivovar zvýšil celkový výstav piva a velmi výrazně posílil prodej na tuzemském trhu.

Přitom celkový výstav pivovarů v České republice meziročně poklesl o 0,5 %. Budějovický Budvar loni vyvezl do 54 států druhý nejvyšší objem piva ve své historii. Pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru získalo několik ocenění v soutěžích kvality a dlouholetý sládek pivovaru, ing. Josef Tolar, byl Sdružením přátel piva zvolen "Sládkem roku 2008". Renomovaná značka, použití nejkvalitnějších surovin, tradiční výrobní postup, doba zrání ležáku 90 dní a pokračování v 700 let dlouhé tradici vaření piva v Českých Budějovicích, to vše jsou příčiny toho, že pivo z Budějovického Budvaru je vyhledáváno zákazníky na celém světě a patří mezi nejznámější české výrobky v zahraničí.

Růst tuzemského prodeje

Jednou ze základních veličin, která je u pivovarů posuzována, je jejich výstav. V tomto směru si Budějovický Budvar vede v poslední době velmi dobře. Zatímco v roce 2007 vystavil pivovar celkem 1 253 000 hektolitrů (o 8,7 % více než v roce 2006), v roce 2008 činil výstav piva již 1 313 000 hektolitrů (meziroční nárůst o 4,7 %). Za povšimnutí stojí především výrazné zvýšení prodeje na domácím trhu, téměř o 10 %. V roce 2008 prodal Budějovický Budvar v tuzemsku 731 000 hektolitrů piva. Vzhledem k tomu, že celkový prodej českých pivovarů v tuzemsku poklesl o 1,3 %, znamená to významné posílení tržního podílu Budějovického Budvaru na úkor konkurence. Na zvýšení domácího prodeje se podílela i novinka v sortimentu - výčepní pivo značky Pardál. Jeho celostátní distribuce byla zahájena v lednu 2008 a celkový prodej Pardála během roku dosáhl objemu 193 000 hektolitrů. Značka Pardál se tak stala 16. nejprodávanější značkou piva na českém trhu.

Dobré exportní výsledky

Budějovický Budvar dosáhl v roce 2008 druhého nejvyššího exportu ve své 113leté historii. Do 54 zemí celého světa vyvezl 582 000 hektolitrů piva, převážně světlého ležáku Budweiser Budvar. Budějovický Budvar přitom realizuje podstatnou část exportu v zemích Evropské unie, kde spotřeba piva většinou stagnuje nebo klesá, a navíc se nepodbízí cenou. Právě naopak - značka Budweiser Budvar patří všude na světě mezi nejdražší značky prémiových importovaných ležáků. Asi 78 % vývozu Budějovického Budvaru tvořily v roce 2008 prodeje v pěti zemích: v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. Na dobrých výsledcích exportu se v roce 2008 příznivě projevila i spolupráce s dánským koncernem Carlsberg a společností Anheuser-Busch InBev. V průběhu roku 2008 se dceřiné společnosti ze skupiny Carlsberg staraly o prodej piva z Budějovického Budvaru ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a Dánsku. Společnost Ahneuser-Busch InBev zajišťovala dis-tribuci světlého ležáku na území USA. Meziroční prodej v této skupině zemí se v roce 2008 zvýšil o 15,3 % a dosáhl celkového objemu 31 924 hektolitrů.

Budvar navštívilo 43 000 turistů

Budějovický Budvar věnuje v posledních letech pozornost také rozvoji nabídky komplexních turistických služeb. Také v tomto oboru se pivovaru dařilo. Budějovický Budvar se zařadil mezi nejdůležitější turistické cíle v Jihočeském kraji. V roce 2008 navštívilo pivovar přes 43 000 turistů. To je číslo srovnatelné například s návštěvností českobudějovické Černé věže, hradu Zvíkov nebo zámku Třeboň. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru je v hlavní sezóně otevřeno každý den. Kromě prohlídek výrobních prostor pivovaru nabízí i návštěvu moderní multimediální expozice "Příběh Budějovického piva". Pivovar provozuje také několik vyhlášených restaurací. Zřejmě nejznámější z nich jsou restaurace "Masné krámy" v centru města nebo pivnice "Budvar" přímo v areálu pivovaru. Hosté v nich mohou kromě dokonale ošetřeného kroužkovaného ležáku ochutnat gastronomické speciality české i mezinárodní kuchyně. Nabídku turistických služeb doplňuje hotel Malý pivovar, který je technicky vybaven i pro kongresovou turistiku.

Zdroj: HN iHNed.cz

Český Staropramen přestane být součástí největší světové pivovarnické skupiny Anheuser-Busch InBev (AB InBev). A je velmi pravděpodobné, že o dalším osudu pražského pivovaru budou v příštích letech rozhodovat noví majitelé z řad dravých finančních investorů.

Belgičané z InBevu, kteří loni ovládli také výrobce proslulého amerického Budweiseru, totiž nyní chtějí prodat své aktivity v sedmi zemích střední a východní Evropy včetně Česka. Uzávěrka přihlášek potenciálních kupců je dnes. Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v Česku.

Ačkoliv oficiálně se k chystané transakci nikdo nevyjadřuje, podle dostupných zpráv zatím projevily zájem právě světové fondy typu private equity jako CVC Capital Partners nebo TPG. Právě finančníci z CVC ostatně celý proces iniciovali, když dali najevo, že by měli o středoevropská aktiva AB InBev zájem.

Legendární fond KKR (Kohlberg Kravis Roberts) podle zpráv světových médií zatím do boje nechtěl jít kvůli očekávaným problémům s financováním. ,,V této chvíli je velmi složité získat jakékoliv dluhové financování," uvedl Tim Friedman z londýnské výzkumné firmy Preqin podle citace agentury Bloomberg. Fondy typu private equity obvykle financují větší část svých akvizic z úvěrů. Mezi potenciálními kupci mají být naopak finančníci z Cinven Group. Nabídky by teoreticky mohly předložit i konkurenční pivovarnické skupiny, ale s jejich velkým zájmem se za současné hospodářské krize nepočítá.

Světovou dvojku SAB Miller by podle agentury Dow Jones mohly brzdit možné problémy s antimonopolním úřadem v Česku - tato skupina zde totiž ovládá Plzeňský Prazdroj. Firmy jako Heineken či Carlsberg nyní údajně potřebují především ,,strávit" dřívější akvizice a splatit dluhy. Chuť investovat ve střední Evropě nicméně projevila společnost Efes Breweries, která je dnes silná například v Rusku.

Belgickým majitelům AB InBev se prodej Pivovarů Staropramen, mezi něž patří i Ostravar, stejně jako dalších pivovarů v Maďarsku a zemích Balkánu hodí - potřebují totiž splatit dluh 45 miliard dolarů spojený s loňskou akvizicí amerického Anheuser-Busch. ,,Prodejce by ale nemusel být spokojený s nabídkami, které dostane," citovala agentura Reuters dobře informovaný zdroj. Světoví analytici se shodují, že realistická hodnota aktiv AB InBev ve střední Evropě činí dvě miliardy dolarů, zatímco Belgičané dávali najevo, že by chtěli 2,6 miliardy dolarů. AB InBev podle Reuters zvažuje, že by sama mohla poskytnout kupci Staropramenu a dalších pivovarů půjčku - takzvanou ,,vendor loan", která by celkovou cenu vyhnala více nahoru.

Zdroj: E15.cz

V Sokolově se bude brzy opět vařit pivo. Malý soukromý pivovar Permon, který mok stejnojmenného názvu vyrábí v nedaleké Lomnici, tam hodlá rozšířit výrobu.

Původně měl stát pivovar a dobová restaurace ve sklepě kapucínského kláštera, ale z plánů kvůli penězům prozatím sešlo. Permon se má nakonec vařit v restauraci nedaleko kláštera.

„Odbyt našeho piva stoupá, kapacita v Lomnici začíná být nedostatečná,“ řekl Právu provozovatel pivovaru Permon Ladislav Sás.

Starosta Sokolova Karel Jakobec (ODS) uvedl, že město chtělo nechat pivovar v klášteře vybudovat z dotačních peněz. „Zatím jsme neuspěli. Budeme to ještě zkoušet,“ poznamenal starosta. Pivovar s restaurací ve sklepení by si vyžádal úpravy za dvacet miliónů korun. Město se do nich pustí pouze v případě, že s žádostí o dotaci uspěje.

Přestože pivo Permon jde na odbyt, firma vymýšlí nové druhy. „Na léto zkoušíme vařit pivo s příchutí višně, maliny a mandle,“ popsal nové chutě Sás. Jestli se novinky uchytí, zařadí je pivovar do své stálé nabídky.

Pivo by se mohlo začít v Sokolově vařit už během léta, záleží však na tom, jak se provozovateli podaří sehnat potřebná povolení.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Martin Polák

Čeští zákazníci začínají přicházet na chuť pivům, která se na náš trh dostávala dřív hlavně ze zahraničí. Ovocné nebo bylinné příchutě se nebojí přidávat do své produkce ani malé pivovary, nezapomínají ani na ženy.

Borůvkové, zázvorové i pivo s lákavým přívlastkem „cannabis“ nabízí minipivovar Purkmistr v Plzni-Černicích. Místních dvanáctek s ovocnými nebo bylinnými příchutěmi se tady ročně vypije kolem sto padesáti hektolitrů, kolem patnácti procent celkového výstavu. „Zájem mírně roste tak, jak se zvyšuje naše nabídka,“ řekl Právu manažer Petr Míč.

„Z ovocných příchutí má největší úspěch borůvkové pivo s nafialovělou barvou a charakteristickým aroma i chutí,“ prozradil. Zákazníci si ale občas mohou poručit i třeba višňový nebo vanilkový pěnivý mok.

V kategorii piv s bylinnými extrakty je favoritem příchuť cannabis, tedy konopí. Kdo by ale očekával, že bude po nějaké té sklenici také patřičně „vysmátý“, má smůlu. Pivo samozřejmě obsahuje alkohol, avšak už ne ty látky, které dělají marihuanu marihuanou. Přesto hlavně cizinci jsou u vytržení.

„Měli jsme tu zájezd amerických studentů, skoupili nám veškeré zásoby,“ zavzpomínal Míč.

Ochucená piva vznikají tak, že se do pěnivého moku přidá několik kapek extraktu – pro plzeňský pivovárek jej na objednávku připravuje jedna pražská firma. „Ujme se jen zlomek příchutí. Drtivou většinu esencí, a že už jich byly desítky, vyzkoušíme a zavrhneme,“ upozornil sládek Petr Krýsl.

V propadlišti dějin tak už skončily pokusy o kopřivové nebo malinové pivo. „Prostě nám nejelo,“ konstatoval sládek.

Přidávají med

Minipivovar Kvasar v malé obci Sentice na Brněnsku má roční výstav mezi 650 až 700 hektolitry, letos bude určitě vyšší. Jiří Jelínek, majitel pivovaru, se synem produkují Sentický Kvasar, medové pivo.

Je to tmavý či světlý nefiltrovaný, nepasterizovaný a chemicky či tepelně neupravovaný ležák. Má také kratší, dvouměsíční, trvanlivost a musí být uschován v chladu. Proto se taky plní do plastových láhví.

„Tomu se divil už Václav Havel, který nás v roce 2003 s manželkou Dagmar navštívil. Dal mně za pravdu, když jsem mu vysvětlil, že naše pivo by ve skle mohlo v přílišném teple vybuchnout. Stačily by dvě sťuknuté láhve, vždyť za tepla by vznikl v našem pivu s vysokým obsahem vitálních kvasinek tlak šest až osm atmosfér. A elastická plastová láhev to vydrží,“ líčí Jelínek.

Výbuch je málo pravděpodobný, ale pivovarník je opatrný. Jeho zákazníci si na pivo v plastu zvykli.

„Koupíte si ho fakticky jen tady. Původně jsme chtěli letošní sortiment rozšířit o pivo s bylinkami, zkoušeli jsme docela úspěšně, ale nedotáhli jsme to do konce, není čas. Lidi stačí celou produkci vykoupit,“ dodal.

Ženy jsou na ovoce

Jak ale podle znalců vypadá typický milovník ochuceného a pro Čechy tedy stále ještě exotického piva? „Je z mladší nebo střední generace a jde spíše o ženy, tedy alespoň u ovocných speciálů,“ tvrdí Míč z plzeňského minipivovaru.

Ženy pak podle manažera Zámeckého minipivovaru v Ostravě Zábřehu Radovana Koudelky tvoří dokonce polovinu klientely jejich restaurace na zámku. Na letní sezónu pro ně proto připravili nový pivní speciál – Ženské pivo Pikard.

Jedenáctistupňový pšeničný, svrchně kvašený speciál je mezi pivy skutečným unikátem. „Naše Zámecká restaurace je jediným podnikem v Ostravě, který může nabídnout pivo přímo pro ženy,“ konstatoval Koudelka.

Vrchní sládek Tomáš Hub se při jeho výrobě zaměřil na jemnější ženské chuťové buňky. „Vyšli jsme z poznatku, že ženy, dámy i plnoleté dívky u nás stále více vyhledávají pivní speciály, jejichž hořká chuť jim vůbec není cizí,“ uvedl manažer pivovaru.

Zdroj: Právo.cz

Už v následující sezoně chce Měšťanský pivovar Strakonice finančně podpořit fotbalisty. Má jít o částku v řádech statisíců korun.

Měšťanský pivovar Strakonice bude podporovat okresní fotbal na Strakonicku. „Chceme spojit nejen strakonické pivo s naším regionem, ale přinést do okresního fotbalu také peníze, které nemá,“ řekl předseda dozorčí rady pivovaru Tomáš Hajdušek.

Fotbalová sezona 2009/2010 bude věnována monitorování celé situace, možnostem spolupráce s Okresním fotbalovým svazem Strakonice a ujasnění všech podmínek. To bude mít na starosti ředitel obchodu a marketingu pivovaru Marek Pohanka. „Další sezona by už měla být plně podporována. Mohlo by jít o částku v řádech statisíců korun, ale její přesná výše ještě bude předmětem jednání,“ řekl Marek Pohanka.

Pokud se spolupráce vydaří, mohla by zasáhnout i na Prachaticko.

Josef Hodonický, šéf fotbalové Volyně, jejíž mužstva hrají v okresním přeboru a IV. třídě, takový krok vítá. „V okresním fotbale je stále méně peněz. Přitom zázemí klubů je špatné, hřiště nevyhovující a mnohde by jistě peníze pomohly k založení mládežnických týmů. Bez nich fotbal nemá budoucnost,“ myslí si Hodonický.

Spolupráce ale má mít také pragmatický význam. "Nechci, aby to vyznělo divně, ale fotbal je s pivem úzce spojen. Nejde jen o to, že by se okresní přebor jmenoval například Dudák okresní přebor nebo že se bude při zápasech čepovat strakonické pivo. Chceme zejména, aby se posílilo povědomí o strakonickém pivu jako o unikátním regionálním výrobku,“ dodal Tomáš Hajdušek.

První kroky chce pivovar udělat už brzo. Postupující z každého zápasu okresního kola Českého poháru včetně vítěze finále dostane od pivovaru věcnou cenu. Ten dále poskytne OFS 10 000 korun jako finanční příspěvek na činnosti, organizované OFS.

Záměr o podpoře okresního fotbalu na Strakonicku odsouhlasil v úterý 21. července na svém prvním zasedání obměněný výkonný výbor Okresního fotbalového svazu Strakonice.

Pro fotbalový klub je každá koruna dobrá

Finanční podporu kolem v řádech sta tisíců korun přislíbil na příští sezónu Měšťanský pivovar Strakonice okresnímu fotbalu. Co ho k tomu vedlo? O tom už předseda dozorčí rady pivovaru Tomáš Hajdušek.

Kde se zrodil nápad podporovat fotbal. A proč právě ten?

Možnosti pivovaru nejsou neomezené a fotbal je prostě nejpopulárnější sportovní odvětví. Baví je jím lidé nejen o víkendu téměř na každé vesnici. Navíc pivo a fotbal k sobě tradičně patří, na úrovni okresu se hraje fotbal především pro zábavu a pro žízeň. Takže volba fotbalu je naprosto přirozená.

Co je cílem vaší podpory?

Je to především podpora strakonického piva jako jedinečného regionálního produktu, na který bychom měli být hrdí. Většina konzumentů strakonického piva je v našem okrese a pivovar chce touto formou odměnit náš region za jeho přízeň.

Bude jasně dané, na co by měly oddíly peníze použít?

To bude jejich věc. Sám jako fotbalový funkcionář vím, že pro fotbalový klub je každá koruna dobrá.

Věříte, že váš záměr vyjde?

O tom rozhodnou následující měsíce, kdy se budou domlouvat podmínky mezi pivovarem, Okresním fotbalovým svazem a kluby. Ale je zde na všech stranách dobrá vůle a proto věřím, že to dospěje ke zdárnému konci.

Už máte nějaké ohlasy, co na takový příspěvek sportu říkají jiná odvětví? Také by možná o nějakou korunu stála.

Ohlasy od jiných sportů nemám. Ale například strakonické hokejisty pivovar rovněž podporuje.

Jak se k vašemu počinu staví město, které je stoprocentním vlastníkem pivovaru?

Každému vlastníku jde o to, aby jeho firma prosperovala. Tento projekt má prosperitě pivovaru napomoci. Takže tady není žádný problém.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Klára Alešová

Literát Zdeněk Matěj Kuděj byl nejlepší přítel a

kumpán spisovatele Jaroslava Haška. Zůstával přirozeně po léta ve stínu světoznámého literáta. V Olomouci z něj však vystoupil. Pojmenovali po něm hospodu, která dělá čest jeho jménu i pověsti znalce dobrého piva a labužníka životních radovánek.

Hašek s Kudějem se spolu nejednou toulali naší zemí a v menších dobrodružstvích hledali potěchu i inspiraci pro svoji tvorbu. Také architekt a hostinksý Michal Giacintov se inspiroval při založení hospůdky až na vzdálené Šumavě.

„Máme tam chalupu. Kousek od ní je miniaturní dědinka jménem Čachrov. Náš kamarád Honza Ježek tam léta letoucí provozuje nekuřáckou hospodu. Trvalo samozřejmě neskutečně dlouho, než si lidé zvykli, ale dnes už má vyšší návštěvnost, než druhá hospoda, která se doposud utápí v oblacích dýmu,“ vypráví.

„Kdykoli jsme přijížděli s mými pěti dětmi na chalupu, zašli jsme nejdřív do této oázy,“ dodává.

Myšlenka, proč něco podobného neuskutečnit v Olomouci, nedala panu Giacintovi spát. Obcházel své známé hospodské, ale všichni považovali představu nekuřácké restaurace za chiméru.

„Nakonec padlo rozhodnutí, že když nikdo nechce, budeme muset do toho jít sami. Navíc mám rád dobré pivo, tak jsem si řekl: když už si otevřu hospodu, dám si tam pivo, jaké mám rád. Rozhodl jsem se proto, že jej budu odebírat z malých pivovarů. Dávali mi čtrnáct dní, pak se prý stane hospoda kuřáckou,“ vzpomíná Giacintov.

Uplynulo pět let a hospůdka spokojeně hučí bez cigaretového dýmu. Prvenství pohostinství bez popelníků v Olomouci už „Kudějovi“ nikdo neodpáře.

Okolnosti umístění lokálu v domě, který byl podle nepotvrzených zvěstí vůbec první budovou postavenou za hradbami, byly nezvykle napínavé.

„Kolem domu jsem každodenně procházel do práce. Když se na dveřích objevila cedulka, že prostory jsou k pronájmu, zavolal jsem na uvedené telefonní číslo. Nějaký člověk už byl v tu chvíli na jednání o podpisu smlouvy. Vysvětlil jsem majiteli svou ideu - a on tu smlouvu nepodepsal. Představa hospůdky, kterou jsem mu nastínil do telefonu, ho zaujala natolik, že vrabce v hrsti pustil kvůli holubovi na střeše. Asi to tak mělo být,“ říká majitel.

Z hospůdky dýchá atmosféra první republiky. A zdaleka nejen díky nábytku z dvacátých let i staršího, který namnoze pochází ze Šumavy. Možná je to tím, že na chodu hospody se podílí, tak jak bývalo zvykem, celá rodina.

Není náhodou, že v tomto prostředí vznikla u stolu číslo osm myšlenka na založení pivovaru Moritz. Spousta druhů piv od malých pivovarů, ale i kmínka nebo jeřabinka ostatně zdobí tekutý repertoár hospody.

A k zakousnutí? Tvarůžky s povidly čili „Loštický polibek“. „Měl jsem v Lošticích kamaráda, dnes již nebožtíka, který mě bral v Lošticích na pivo. Jednou mi tento pokrm připravil na rozloučenou. Vysvětlil mi, že když dříve staroušci odcházeli z hospody, věděli, že už je doma nikdo nepolíbí - tak si na odchod dali loštický polibek jako sladkou tečku za večerem. Zalíbilo se mi to tak, že jsem si řekl: loštický polibek musí na odchodnou zaznít i tady. Je to pěkná vzpomínka na mého kamaráda,“ vysvětluje hostinský, který se svými kamarády dbá o to, aby se na osobnosti Haška a Kuděje nezapomínalo.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Karel Páral

České, moravské a slezské pivovary uvařily za první pololetí letošního roku o 6,5 procenta méně piva než vloni.

Podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven za to však nemůže krize, která nutí lidi šetřit, nýbrž mizerné počasí.

"Příčinou je to, že je hnusné počasí," shrnuje bez váhání důvody poklesu produkce výkonný ředitel svazu Jan Veselý. "Jediný hezký letní měsíc byl duben." Proti stejnému období vloni se podle něj vyrobilo v dubnu o 2,7 procenta víc piva.

Rekordní rok 2007 nasadil laťku vysoko

"Velmi slušné" bylo podle Veselého počasí i v březnu, kdy produkce oproti loňsku rostla dokonce o 3,3 procenta. "Z toho je vidět, že záleží daleko víc na počasí, než na krizi," tvrdí Veselý.

Rozmarné léto tak podle Veselého zatím zvýšené spotřebě piva na zahradních restauracích příliš nepřeje. Podle Asociace hotelů a restaurací ale recese na poklesu spotřeby piva přece jen svůj díl viny nese.

"Korporátní klientela zmizela, poklesl i domácí cestovní ruch," řekl generální sekretář asociace Václav Stárek. I on ale nepopírá vliv počasí. "Povodně příliš nepomohly," dodal.

Loni zaznamenaly pivovary pokles produkce celkem o 1,26 procenta. Ani za to ale podle Veselého nelze vinit nástup krize ale předešlé statistiky, s kterými se srovnával.

"Rok 2007 byl rekordem všech rekordů. Rok 2008 byl sice o procento nižší, ale pořád je to stříbrná pozice,na bedně, v historii České republiky byl druhý nejlepší," tvrdí Veselý.

Pro tuzemsko vloni pivovary dodaly 16 100 000 hektolitrů piva, rekordního roku 2007 to bylo ještě o 230 tisíc hektolitrů víc. Celkově se roku 2007 v Česku uvařilo bezmála 20 milionů hektolitrů piva, z toho přes tři a půl milionu hektolitrů šlo na export. I ten byl toho roku rekordní.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Karel Toman

Sen mnoha milovníků zlatavého moku se včera splnil osazenstvu královédvorské restaurace U Lubinů. Dostali pivo zadarmo.

Nebylo to ale jen tak. Zvítězili totiž v prvním kole soutěže, kterou připravil královédvorský pivovar Tambor spolu s Krkonošským deníkem. Padesátilitrový sud s dvanáctistupňovým Tamborem osobně včera odpoledne předal majitel pivovaru Nasik Kiriakovský potěšeným provozovatelům hospody. „O soutěži jsem se dozvěděla na Facebooku, tak jsme to zkusili,“ řekla Kateřina, zástupkyně soutěžících.

Jak se bude pivo zadarmo rozdělovat? Podle provozovatelů restaurace nejspíš uspořádají jeden den malou slavnost, na které pivo zdarma vypijí štamgasti hospody. Do soutěže se budou určitě zapojovat dál, protože padesátilitrový sud piva zdarma jim někdo hned tak nedá.

Nasik Kiriakovský byl také spokojen. „Sud putuje do místní restaurace, kde se navíc naše pivo zatím netočí. Třeba zdejším hostům zachutná a budou ho chtít pít ve své oblíbené hospůdce i dál,“ vysvětlil.

Pouze každou středu, do 26. srpna, najdou čtenáři tištěného Krkonošského deníku na stránkách výherní pivní kupon. Pouze s ním se mohou zapojit do soutěže o sud piva zdarma. Výherní pivní kupon s číslem kola vystřihnou a odnesou do své oblíbené restaurace, hospody nebo výčepu, bez ohledu na to, zda se tu pivo Tambor už točí. Každé úterý mezi 8. až 12. hodinou potom buď hostinský, nebo zástupce soutěžících napíše do vzkazníku pivovaru na stránkách www.pivo-tambor.cz údaj o počtu sesbíraných kuponů a název restaurace či hospody, kde jsou kupony uloženy. Na webu může také průběžně sledovat sběračské úspěchy ostatních restaurací.

Potom už jenom musí čekat na to, zda někdo nasbíral víc lístečků. Vítězná hospoda se může těšit na sud Tambora 11, 12 nebo černé 13 zdarma. Pořadatelé si samozřejmě počet nasbíraných kuponů zkontrolují, protože do hry lze použít pouze originály, které budou vycházet v Krkonošském deníku. Soutěžní podmínky najdete na internetových stránkách www.pivo-tambor.cz a www.krkonossky.denik.cz.

„Pivo přivezeme kamkoliv, do kterékoliv restaurace či hospůdky, kde budou mít nejvíce nasbíraných kuponů,“ vysvětlil Kiriakovský. Šanci tak mají všechny restaurace na Turnovsku, Semilsku a Trutnovsku. A to už příští středu. Informace o dalších vítězích i s fotografií najdete samozřejmě také v našem deníku.

Fotografie zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Několik měsíců poté, co začala nabízet piva v 1,5litrových PET lahvích trojka na českém trhu - Heineken, přistoupil ke stejnému kroku i lídr trhu Plzeňský Prazdroj.

Zaměřit se chce zejména na pivaře, kteří se při rozhodování o koupi řídí hlavně cenou. Proto začne stáčet do plastu své nejlevnější značky Primus a Klasik. "PET lahev si našla cestu ke spotřebitelům zejména v segmentu levných piv," vysvětluje firemní manažer značky Vladimír Jurina.

Už dříve se v umělohmotných obalech prodávala nejlevnější piva jako třeba Sládkův Měšťan. Letos na jaře začal Heineken prodávat v plastu piva Zlatopramen a Starobrno.

Čeští pivaři jsou však ve srovnání se zahraničím konzervativnější. Třeba na Slovensku už PET lahve mají mezi pivními obaly zhruba patnáctiprocentní podíl, v Česku se v loňském roce do plastu stočilo přes 7 tisíc hektolitrů piva. Celková výroba však dosáhla necelých dvaceti milionů hektolitrů, takže podíl umělohmotných obalů se pohybuje jen v setinách procenta.

Pivo z plastu by zlevnily zálohy

"Aby se staly PET lahve rozšířenějšími, musel by se nákup piva v umělém obalu zákazníkovi vyplatit. Pokud je však pivovary plní do vícevrstvých umělých lahví, které nejsou vratné, musí náklady na obal započíst do konečné ceny piva," vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pokud by však začaly být umělé obaly zálohované, mohlo by pivo v nich zlevnit a získat větší podíl na trhu. "Do budoucna mohou klidně převážit nad sklem, ale to může být třeba za třicet roků, nikoliv v příštích letech," dodává Veselý.

Konzumenti navíc mají PET lahve spojené spíše s levnými pivy. I proto nechce Plzeňský Prazdroj do plastu stáčet své nejsilnější značky Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel.

Podle průzkumu agentury Simply5, na který se plzeňský pivovar odvolává, vnímají spotřebitelé PET lahve jako "příležitostný obal pro laciné pivo".

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk