Podíl rekordního exportu na produkci piva trvale roste, české sladovny vyprodukovaly v roce 2008 rekordní množství sladu.

České pivovary a sladovny v roce 2008

Celkový výstav piva z produkce pivovarů v České republice dosáhl v roce 2008 objemu 19 806 107 hl, což je o 0,5 % méně než v roce 2007 a druhý nejvyšší výstav v dějinách. V tuzemsku se spotřebovalo v loňském roce 16 100 154 hektolitrů, což je o 1,3 % méně než v roce 2007.

Výrazný nárůst exportu

Vyvezlo se 3 705 953 hl piva, tedy o 3,2 % více než v předchozím roce, což je nejvíce v historii. Pokračuje tak trend růstu z uplynulých let. "Ekonomické problémy světové a domácí ekonomiky celkovou produkci našich pivovarů prakticky neovlivnily a pokles domácí spotřeby je trvale nahrazován výrazným nárůstem exportu," uvedl ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, a dodal: "Potvrzuje se to, co tvrdíme již nějakou dobu - pozornost, kterou pivovary věnují jakosti nakupovaných surovin i používaným technologiím, produkuje kvalitní pivo, jež si své spotřebitele i za složité situace najde."

Export piva se v letech 2000 až 2008 více než zdvojnásobil, je vyšší o 133 %, a v podstatě všechny české průmyslové pivovary exportují. Zatímco v roce 2001 činil průměrný export pivovarů 10,4 % produkce, v loňském roce již překročil 18,7 %. Tradičně nejvíce českého piva se vyváží do SRN a na Slovensko, celkem je české pivo vyváženo nebo se konzumuje ve více než 60 zemích všech světadílů.

Největší zájem je o ležáky

Ke změnám dochází v sortimentu vyráběného piva. I když se stále produkuje především výčepní pivo zejména kvůli domácí spotřebě, jeho podíl dlouhodobě klesá ve prospěch ležáků, tedy "jedenáctek" a "dvanáctek". Ještě v roce 2000 pivovary uvařily necelých 69 % výčepních piv, ale v roce 2008 to bylo už jen 63 %. Naopak roste spotřeba ležáků a jejich podíl vzrostl v uvedených letech z 29,3 % na více než 31 %. Ještě výrazněji narostl podíl ostatních piv - z 2,1 % v roce 2000 na 5,8 % v loňském roce. Trvale a nejdynamičtěji z nich rozšiřuje svou působnost segment nealkoholických piv. Jeho výstav se za posledních 9 let téměř zpětinásobil a v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 činil nárůst spotřeby přes 16 %; dosáhl objemu 579 tisíc hl. Vyrábí se nejméně 23 značek v 21 pivovarech. Po období poklesu stoupá v posledních 3 letech obliba speciálních piv, kterých se v loňském roce vystavilo téměř 104 tisíc hl.

Rekordní produkce sladu

Obchodní i pivovarské sladovny v České republice vyrobily v loňském roce 540 510 t sladu, o téměř 2,5 % více než v roce 2007. Jedná se již podruhé za sebou o rekordní produkci v dosavadní historii existence sladoven. Ze 33 činných sladoven je mezi 16 obchodními sladovnami největším producentem českého sladu společnost Sladovny Soufflet ČR, a. s. Jejích pět sladoven v Nymburce, Kroměříži, Hodonicích, Prostějově a v Litovli vyrobilo 334 474 t sladu, na druhém místě jsou Českomoravské sladovny, a. s., a třetí obsadila sladovna Rudolf, s. r. o. Mezi 17 pivovarskými sladovnami vyprodukovaly nejvíce sladu sladovny Plzeňského Prazdroje, a. s., v Plzni a Nošovicích, dále sladovna Heineken Czech a sladovna pivovaru Konrad Vratislavice patřící firmě Hols, a. s.

"Z hlediska pivovarských parametrů kvality ječmene, jako jsou například klíčivost, obsah bílkovin a škrobu, byla klíčivost v roce 2008 dobrá s hodnotami na úrovni roku předchozího," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s. "Obsah bílkovin a škrobu byl dokonce lepší než v roce 2007."

Stále větší zájem o český slad

Celkem bylo exportováno 236 048 t sladu neboli téměř 44 % domácí produkce. Je to o 11 302 t více (o 5 %) ve srovnání s rokem 2007. Tradičně nejvýznamnějším odběratelem českého sladu je Polsko, kam se exportovalo téměř 131 tisíc tun, více než 55 % celkového exportu. Významné objemy se vyvážejí do Rumunska, Německa a Velké Británie. Slad se vyváží do více než dvaceti, především evropských zemí, ale také do Japonska, na Kubu, do Vietnamu, Ázerbájdžánu a dalších více než 20 zemí.

"O český slad je u nás i ve světě stále větší zájem, což je dáno především jeho trvale vysokou kvalitou," uvedl Dušan Falge, sladovnický expert a obchodní ředitel Sladoven Soufflet ČR, a. s. "Rekordní produkce z loňského roku však v závislosti na vývoji na trhu piva ve světě patrně nebude překonána a naopak je řada důvodů domnívat se, že prodeje sladu budou v nejlepším případě stagnovat."

České sladovny vyrábějí z téměř 97 % slad českého typu, zbytek tvoří slad mnichovský, diastatický, karamelový a barevný a dále menší množství pšeničného sladu.

Menší plocha, vyšší výnosy

Sklizňová plocha sladovnického ječmene činila 341 220 ha a byla za poslední tři roky nejnižší. Naopak výrazně lepší byly výnosy. V uplynulé sezóně se podle společnosti Soufflet Agro z jednoho hektaru sklízelo 4,81 tuny zrna, zatímco v předešlém roce to bylo jen 3,44 t na ha. Podle již zveřejněných údajů patří hlavní podíl pěstovaných odrůd jarního ječmene pro výrobu sladu u nás čtyřem odrůdám. Z nich se za poslední dva roky vyrobilo více než 80 % sladu. Loni byl nejpěstovanější Sebastian těsně následován odrůdou Prestige (dohromady více než polovina množství z nakupovaných odrůd). Více než 20% podílu dosáhly ještě odrůdy Malz a Jersey.

Zdroj: iHNed.cz

V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich bylo více než 45 a vedle takových míst, jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech, zanechali své stopy téměř ve všech kontinentech světa. Nejčastěji pracovali v Japonsku, Rusku, Vietnamu, ale také v Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Toto povolání však není pouze doménou mužů, např. na Filipínách působila česká zástupkyně této profese. Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů.

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl ing. Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodává Pavel Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," říká ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. "To by však bylo málo - je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

A jak se zrodil název profese? Ve středověku bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení "sládek" pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz

České pivovary a sladovny ročně odvádějí na DPH a dani ze zisku nejméně 4 mld. Kč, výše pivovary odvedené spotřební daně přesahuje 3,5 mld. Kč.

Ani z hlediska zaměstnanosti nejsou pivovary a sladovny zanedbatelným sektorem, neboť v nich je zaměstnáno přes 8 000 pracovníků a dalších nejméně 68 000 lidí nachází svá pracovní místa u dodavatelů, v obchodech a gastronomických zařízeních všeho druhu. Řada výrobních procesů je spojena s výrobou a distribucí piva. Dodavatelské firmy expedují do pivovarů více než 2,3 miliardy pivních etiket, přes 318 milionů pivních lahví, ve sklárnách se vyrobí přibližně 16 milionů pivních sklenic, pivovarské a sladovnické provozy spotřebují nejméně 100 000 přepravek a kolem 83 000 pivních sudů, a to všechno během jednoho roku.

Pivovary a sladovny zásobují svou produkcí i zemědělci v Čechách, ve Slezsku a především na Moravě. Loni oseli přes 300 000 ha polí se sladovnickým ječmenem a chmel se loni pěstoval na 5 335 ha.

Zdroj: iHNed.cz

České pivo bylo zapsáno jako chráněné zeměpisné označení do rejstříku EU dne 17. 10. 2008.

Zápisem do rejstříku označení původu a zeměpisných označení vedeného Evropskou komisí získalo toto označení ochranu na území celé Evropské unie.

Chráněným zeměpisným označením se rozumí název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, který se používá k označení zemědělského výrobku nebo potraviny pocházejícího z tohoto místa, pokud výrobek má určitou jakost nebo vlastnosti spojené s tímto místem a jeho výroba, zpracování nebo příprava probíhá v takto vymezené zeměpisné oblasti. Na další podrobnosti týkající se tohoto významného aktu jsme se zeptali ing. Karla Čady, předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví:

České pivo je tedy zapsáno v rejstříku chráněných zeměpisných označení EU. Co z toho plyne pro české pivovarníky?

Smyslem ochrany je zajistit tradičním a výjimečným výrobkům s mimořádnou reputací, jejichž historie a výroba se pojí s konkrétním územím, přidanou hodnotu, poskytnout spotřebitelům jasné informace a garanci o kvalitních a dlouhodobě vyhledávaných výrobcích a zajistit jim lepší postavení na trhu.

Ochrana spočívá v tom, že nikdo jiný než oprávnění uživatelé nemohou pro své výrobky užívat chráněné označení, nemohou toto označení napodobovat ani užívat jakékoliv zavádějící údaje, které by mohly klamat veřejnost, pokud jde o původ jimi nabízených výrobků. Oprávněným uživatelem chráněného označení je každý výrobce, který ve vymezené oblasti jednak vyrábí výrobek, který je předmětem ochrany, a jednak tak činní přesně podle stanovených podmínek uvedených ve specifikaci, jež je povinnou součástí žádosti o zápis a je přístupná veřejnosti.

Pro pivovarníky to znamená, že každý z nich, který produkuje pivo na vymezeném území, které nepředstavuje celé území ČR, a používá suroviny a technologie podle specifikace, může své výrobky označovat jako České pivo.

Podle jakých kritérií lze pivo charakterizovat jako "české", neboli mu náleží uvedené chráněné zeměpisné označení? Kdo tato kritéria stanovil?

Chráněné zeměpisné označení České pivo může užívat každý subjekt, který produkuje pivo na území, jak je zapsáno v rejstříku, a přesně a úplně dodržuje podmínky specifikace, která je veřejnou součástí rejstříku chráněných zeměpisných označení.

Kritéria uvedená ve specifikaci musí být dostatečně podrobná co do popisu produktu a surovin a musí obsahovat jeho fyzikální, chemické, mikrobiologické a organoleptické vlastnosti. Musí obsahovat i metody výroby piva s odvoláním na původnost a dlouhodobou stálost, údaje o obalech a další údaje stanovené právním předpisem v takovém stupni podrobnosti, aby je bylo možno hodnotit a obvyklými mechanismy kontrolovat.

Tato kritéria stanovuje přihlašovatel, kterým v daném případě je Sdružení výrobců Českého piva, Lipová 15, Praha 2.

Přihlásily se o toto označení všechny naše pivovary, nebo jen některé? Jaké jim označení přináší výhody (či nevýhody)?

Pokud jde o užívání tohoto označení, nemusí se jednotlivé subjekty, mající v úmyslu toto označení užívat, formálně nikde hlásit. Mohou je ale užívat pouze pro výrobky, které jsou vyrobeny na zapsaném území a pro výrobní postupy a výsledné produkty, které odpovídají specifikaci.

Zapsaný název se těší významné právní ochraně. Žádný jiný subjekt nesmí zapsané zeměpisné označení používat pro produkty, na které se zápis nevztahuje, jsou-li tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem, nebo pokud používání tohoto názvu umožňuje těžit z dobré pověsti chráněného názvu. Jsou chráněny proti jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako "druh", "typ", "metoda", "na způsob", "napodobeno" nebo podobnými výrazy. Jsou chráněny taktéž proti jakémukoli zavádějícímu údaji o místu původu, původu produktu, povaze nebo základních vlastnostech, použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu. Jsou chráněny i proti všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu. Chráněná zeměpisná označení nemohou zdruhovět.

Protože jde o ochranu výjimečných produktů, lze očekávat zvýšený zájem spotřebitelů, kteří jsou ochotni zpravidla platit za výrobky tohoto charakteru nadstandardní cenu.

Má ČR ještě jiné chráněné registrace na úrovni Unie týkající se piva? A co ostatní svět? Má chráněné zeměpisné označení EU váhu i v mimoevropských zemích?

Pro výrobce z České republiky bylo dosud zapsáno do rejstříku Evropské komise 17 označení původu nebo zeměpisných označení pro potraviny a zemědělské produkty, z toho pro piva se jedná o označení České pivo, Českobudějovické pivo, Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var a Chodské pivo. U dalších 11 žádostí dosud probíhá řízení před Evropskou komisí, přičemž pro pivo se to týká žádostí o označení Znojemské pivo, Černá hora, Březnický ležák a Brněnské/Starobrněnské pivo. Všechna tato zatím nezapsaná označení pro piva již byla zveřejněna ve Věstníku Evropské komise, a pokud proti nim nebudou podány námitky, budou zapsána do rejstříku.

Ochranu zeměpisných označení a označení původu pro území Evropské unie může získat kterýkoliv výrobce, i z třetích zemí. Zatím je zapsáno na úrovni Evropské unie přes 800 označení původu a zeměpisných označení. Vedle systému ochrany v Evropské unii existuje ještě systém mezinárodní ochrany podle Lisabonské úmluvy na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu, kterou podepsalo 26 zemí (z toho 7 států EU) a na základě které může uživatel označení původu chráněného ve své zemi žádat o ochranu v dalších členských zemích této úmluvy. Také v rámci této mezinárodní dohody je v současné době zapsáno přes 800 označení původu.

Existují ale i země, které se ochraně označení původu a zeměpisného označení brání, případně je považují za zvláštní druhy jiných průmyslověprávních institutů. -

Jak požádat o označení?

Pro získání ochrany je třeba podat žádost o zápis zeměpisného označení u Úřadu průmyslového vlastnictví v České republice, který zkoumá oprávněnost žádosti z hlediska platných právních předpisů, zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně označení původu a zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin. Žádost podává zpravidla sdružení výrobců užívajících předmětné zeměpisné označení. Nedílnou součástí žádosti je specifikace, která obsahuje alespoň přihlašovaný název výrobku, popis výrobku včetně jeho složení, vlastností, pověsti, postupu výroby, vymezení zeměpisné oblasti a důkaz, že výrobek z dané oblasti pochází. Specifikaci vypracovává žadatel a musí být natolik podrobná, aby podle ní mohl zahájit výrobu každý nový producent v oblasti. Vypracování specifikace musí přihlašovatel věnovat odpovídající péči, řádně zdůraznit a zdůvodnit veškerá kvalitativní specifika a parametry výroby včetně vlastností surovin a konečného výrobku. Pokud splňuje žádost o zápis všechny náležitosti, Úřad průmyslového vlastnictví zveřejní žádost na 3 měsíce ve svém Věstníku, aby mohly třetí osoby z České republiky podat případně námitky proti zápisu. Pokud námitky podány nebyly nebo byly zamítnuty, postoupí Úřad průmyslového vlastnictví žádost Evropské komisi, která, neshledá-li žádné nedostatky, zveřejní žádost na 6 měsíců ve Věstníku Evropské komise pro podání námitek ze strany členských států EU a třetích osob z členských států nebo jiných zemí kromě České republiky. Pokud žádost není napadena námitkami nebo byly námitky zamítnuty, Evropská komise zapíše zeměpisné označení do svého rejstříku.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova

Na varně smícháme správný poměr rozdrceného sladu s vodou a zahříváním na různé teploty změníme s pomocí enzymů ze sladu škrob na cukr.

Použijeme pro výrobu českého piva typický dekokční způsob rmutování na dva rmuty. Při scezování oddělíme cukerný roztok (sladinu) od obalů zrn (mláta). Sladinu vaříme s chmelem, který se přidává postupně v několika dávkách. Konzervuje a hlavně dodává pivu příjemně hořkou chuť a vůni. Celý proces na varně trvá asi 9 hodin...

Kdopak by poznal, že popisujeme první fázi zrození výborného pěnivého moku v pivovaru ve Svijanech? Obecný pracovní postup je ve všech pivovarech stejný nebo přinejmenším příbuzný. Co je jiné, to je vlastní receptura, finesy a speciality toho konkrétního pivovaru, které z jeho piva činí jedinečný a jinému nepodobný nápoj.

Ve svijanském pivovaru na technologické postupy vaření všech sedmi druhů piv dohlíží sládek Petr Menšík.

Jak jste se k této profesi dostal a jaká byla vaše "učňovská" léta?

V roce 1981 přišel do základní školy, kam jsem chodil, ředitel tehdejšího pivovaru v Jablonci nad Nisou a hledal někoho, kdo by měl zájem jít do Prahy na pivovarskou školu. SPŠPT v Podskalské, kde je pivovarnická škola dodnes, byla tehdy škola výběrová, proto chtěl nejlepšího žáka z ročníku. Já byl zrovna v osmičce, měl nejlepší prospěch ze školy a nevěděl, co budu dělat. Tak jsem na nabídku kývl, přestože jsem pivovar nikdy neviděl, o pivu nic nevěděl a navíc mi vůbec nechutnalo. Takže žádný starý pivovarský rod ani žádný jiný vztah k pivovarnictví, jen čirá náhoda. A možná trochu útěk na internát do Prahy.

Pivovar jsem poznával kromě praxe ve škole, která nebyla nijak rozsáhlá, hlavně o prázdninách. Nechával jsem si týden volna, jinak jsem celé prázdniny trávil v pivovaru na brigádě. Nezůstalo jen u pomocných prací obvyklých pro brigádníky, ale zastupoval jsem na dovolených postupně i kvalifikované pracovníky, takže jsem se naučil spílat, sudovat, stáčet sudy a v sedmnácti jsem uvařil sám svoji první várku. A na staré varně. Žádný počítač, všechno ručně, vařič tenkrát musel opravdu něco umět, musel si umět poradit se spoustou nečekaných situací. To byla ta nejlepší škola. Nasával jsem všechny zkušenosti "starých pivovarských". To se z žádných knížek nenaučíte. Po skončení školy jsem nějakou dobu bydlel přímo v pivovaře. Kromě toho, že jsem postupně prošel v pivovaru všemi odbornými pracemi, musel jsem okusit i ty ne úplně pivovarské. Například když do kotelny nepřišel na noční směnu zauhlovač, koho myslíte, že budili?

Pivovar byl tenkrát můj skutečný domov a lidi v něm moje rodina. Myslím, že tenhle přístup mi zůstal dodnes. Nikdy jsem nechodil do pivovaru jako do práce, "odmakat" směnu a jít domů.

Jak dlouho pracujete ve Svijanech? Poznal jste i jiné pivovary?

Jak jsem už řekl, začínal jsem v pivovaru Jablonec nad Nisou. To byl pivovar v dezolátním stavu. Nic nefungovalo, jak mělo, všechno se rozpadalo, katastrofální technický stav, nebyli lidi, nebyly peníze... V takových podmínkách se člověk nejlíp naučí, jak si poradit, jak řešit problémy, jak to udělat, aby bylo na konci vždycky dobré pivo. Jablonecký pivovar dodýchal v roce 1990. Přišel jsem z vojny a čekalo mě jen postupné vyprazdňování sklepů... To bylo hodně smutné období. Pak jsem ještě asi rok dělal mistra na stáčírně lahví. Stáčeli jsme pivo přivezené z Vratislavic v cisternách. Jako zkušenost to bylo taky super. Podařilo se mi víc než zdvojnásobit výkon linky. Bez investic. Jenže pak si ve Vratislavicích postavili novou lahvovnu a v Jablonci zbyla jen sladovna. Nabídli mi dělat mistra sladovny nebo jít do Vratislavic. Moc jsem neváhal, pivo je pivo, a tak jsem stál v roce 1991 v kanceláři sládka vratislavického pivovaru. To byl spolužák a kamarád sladmistra z Jablonce, který mě neměl moc rád. Zvlášť potom, co mi vlastně nabídli jeho místo. Takže mému nástupu předcházelo pár telefonátů. Nenechali mě ani mýt tanky. Začal jsem čištěním kanálů. Tenkrát jsem to pokládal za strašnou křivdu. Dneska bych těm dvěma nejradši poděkoval. Všechno jsem prošel znovu od úplných základů. Postupně jsem myl tanky, sudoval, filtroval, pak jsem dělal parťáka, sklepmistra, mistra stáčírny sudů, podsládka, sládka a nakonec vrchního sládka. Zažil jsem zavádění nových technologií, první pokusy o automatizaci některých fází výroby, přechod z hliníkových sudů na KEGY, zavádění informačního systému, prodlužování trvanlivosti, výrobu exportních piv a spoustu dalšího. Ne z kanceláře, všechno jsem si osahal přímo v praxi. K nezaplacení!

Bohužel tehdejší majitel Vratislavic, anglická firma BASS, se rozhodl pod tlakem neuspokojivých odbytových a ekonomických výsledků Pražských pivovarů, jejichž byl pivovar Vratislavice součástí, některé provozy uzavřít. Po Holešovicích v roce 1997 následovaly o rok později Vratislavice. Jako vrchní sládek jsem měl smutnou povinnost ukončit postupně výrobu a propustit lidi. Tuhle zkušenost bych klidně oželel. Nabídnutou funkci v Pražských pivovarech jsem odmítl a díky tomu jsem se stal nepotřebným ještě před úplným koncem vratislavického pivovaru.

Ve stejné době, na jaře 1998, se podařilo Františkovi Horákovi za pomoci investorů z Liberecka odkoupit tehdy živořící pivovar ve Svijanech. Noví majitelé mi nabídli místo. Nebylo co řešit. Svijanský pivovar byl tenkrát v zoufalém stavu, pivo mělo kolísavou kvalitu, prodávalo se něco přes 30 tisíc hektolitrů piva za rok. Franta Horák byl sám zkušený "pivovarský", a tak malou výrobu dokázal uřídit sám. Nastoupil jsem tedy v říjnu 1998 na místo obchodního ředitele. Měl jsem určitou vizi, jak se může malý pivovar uchytit na trhu, věděl jsem taky, jak na trhu pracují velké pivovary. Znal jsem jejich výhody, ale taky jsem tušil, co ti velcí dělat nikdy nemůžou a co dělají podle mého názoru špatně. Od začátku jsme se snažili s velkými a silnými pivovary nebojovat, ale spíš je na trhu doplňovat.

Rozhodli jsme se dát lidem klasické české pivo, jak na něj byli zvyklí v minulosti, než se na produkci většiny našich pivovarů podepsala snaha o maximální snižování nákladů, překotnou modernizaci výroby, zavádění moderních technologií typických spíš pro piva ze západní Evropy, která nám přece nikdy nechutnala. České pivo zůstalo českým pivem právě proto, že se mu za minulého režimu jakákoliv modernizace vyhýbala. Byla to taková z nouze ctnost. A to i pro Svijany. Prostě jsme využili toho, že byl pivovar v roce 1998 relativně zaostalý a noví majitelé se báli do tehdy pochybného podniku investovat. Brzy nás rostoucí zájem o svijanské pivo přesvědčil, že je to ta správná cesta, a dodnes striktně dodržujeme pro ostatní zastaralé výrobní postupy. Zjistili jsme, že i klasicky se dá vyrábět pivo kvalitně a hospodárně. Vždyť produktivitou práce šlapeme dnes těm největším na paty a ekonomické výsledky by nám mohl leckterý z nich závidět. Vše jsme ještě vylepšili tím, že jsme se rozloučili s tunelovým pastérem a naučili se dosáhnout nezbytně dlouhé trvanlivosti i bez pasterizace. To byl právě okamžik, kdy už byl pivovar větší a navíc lidem z výroby chyběly určité zkušenosti. Byla to příležitost pro mě. A tak mě ředitel Horák jmenoval do funkce sládka.

Co je na profesi sládek nejhezčí a co nejtěžší?

Těžká otázka. Ale protože smyslem života sládka je logicky dělat skvělé pivo, je nejhezčí, když se dílo daří. Pivo je živý organismus. Vyrábí se za pomoci pivovarských kvasinek. Je to život. Musíte dát kvasinkám dostatek správné potravy a perfektní životní podmínky a ony se vám odmění tím, že se množí a pracují pro vás, jak nejlíp umí, po celý svůj život. Je radost přijít ráno na spilku a sledovat kvasící mladinu. Vidíte, jak se kvasinky činí, kádě překypují bílohnědou pěnou, cítíte svěží vůni. Hned víte, že je všechno v pořádku. V téhle fázi víte, že na konci, za jeden, dva měsíce se vy i lidi "venku" za zdmi pivovaru potěší skvělým pivem. O tenhle pohled jsou dnes sládci většinou ochuzeni. Žádnou spilku už totiž nemají.

Hodně příjemné jsou taky okamžiky, kdy dostanete dopis nebo e-mail, ve kterém vaše pivo někdo chválí. Pak víte, že to děláte opravdu dobře.

No a nejtěžší? Všechno ostatní. Strach, aby bylo všechno, jak má být. Aby se nestala chyba, aby pivo vždycky dostalo to, co má, aby neselhala technika nebo některý člověk. Lidi jsou při klasické výrobě moc důležití. Záleží úplně na každém. Každý přispěje svým dílem ke konečnému výsledku. Je to ruční práce, poctivé řemeslo. Já mám štěstí, že máme v pivovaru dobrou partu, samé skvělé a poctivé lidi. Tímto jim chci poděkovat.

Prodělává profese sládek vývoj jako jiná povolání, nebo se naopak snaží o udržení tradic a zvyklostí?

Profese sládka určitě vývoj prodělává. Jako všechno. V některých pivovarech už ani sládky nemají. Je to samý výrobní ředitel, manažer, vedoucí výroby... Jako by se snad za to styděli. Ale sládek je sládek a má být v každém pivovaru jeden. Já jsem hrdý na to, že jsem sládek. Když jsem před víc než čtvrtstoletím začínal, vzhlížel jsem s obdivem k tehdejšímu sládkovi v jabloneckém pivovaru a snil o tom, že jednou budu taky sládkem. Splnil se mi sen.

Nejvíc mi ale vadí na "vývoji" povolání sládka právě to, že tradice mizí. Bez ohledu na název té funkce je dneska sládek víc všechno ostatní než opravdový sládek. Z pivovarů se stávají fabriky, ze sládků manažeři a úředníci. Ve velkých koncernech to je nejhorší. Sládek nemůže ani sám rozhodnout, jak bude pivo dělat. Tomuhle vývoji jsme se bohužel částečně nevyhnuli ani my ve Svijanech. Víc času než v pivovaru trávím u počítače a papírováním. To mě trošku mrzí. Žádné Postřižiny. Je štěstí, že mám spolupracovníky, na které se můžu spolehnout. A zase jsme u lidí. Jsou ze všeho nejdůležitější. Pivo nedělá sládek, ale všichni v pivovaru. Sládek to jen trošku usměrňuje.

Vařil jste někdy pivo doma? Co byste doporučil těm, kteří se o to chtějí pokusit (je to v poslední době docela móda...)?

Jednou, když jsem ještě pracoval ve Vratislavicích, jsem měl v hlavě ideální pivo. Chtěl jsem ho uvařit, ale tenkrát jsem nemohl ovlivnit, jaké pivo se bude vyrábět. Tak jsem si usmyslel, že si ho udělám doma sám. Přinesl jsem si domů suroviny, připravil si velké hrnce a dal se do díla. Byla to hrůza! Várka, která normálně trvá asi 9 hodin, se protáhla na dvojnásobek. Musel jsem řešit spoustu problémů. Doma na sporáku hrozně dlouho trvá, než něco ohřejete. Mezi tím vám to ostatní vystydne... Pak dostat sladinu z mláta... A to nejhorší teprve přišlo. Horkou mladinu musíte rychle zchladit. Pak musíte týden, deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zase zelené pivo rychle a včas zchladit. V domácích podmínkách je to prakticky neřešitelná záležitost. Dokvášení už je asi to nejjednodušší. Nalil jsem pivo do PET lahví a zabral manželce na měsíc půlku lednice. No, pít se to celkem dalo, ale upřímně řečeno, kdyby to nebylo moje "dítě", kritikou bych nešetřil. Z toho plyne moje rada: Jestli si chcete na pivu opravdu pochutnat, radši to doma v hrnci nezkoušejte.

Mimochodem po letech jsem přece jenom dostal šanci to moje vysněné pivo přivést na svět. Jmenuje se Svijanský Rytíř. Jsou lidé, kteří říkají, že od okamžiku, kdy ho ochutnali, nechtějí o jiném pivu ani slyšet.

Pokud se přece rozhodnete pokoušet svatého Václava, patrona českých pivovarníků, a pivo si doma uvařit, pamatujte, že základ je v tom, nic neošidit. Každá teplota, každý čas, každý krok v receptuře mají svůj význam. Zapomeňte na myšlenky jako "to je dobrý", "takhle to taky stačí" nebo "ono to nějak dopadne". Pořiďte si přesný teploměr, na škodu by nebyl sacharometr. Zkuste si na vodě, jak dlouho budete jednotlivé rmuty ohřívat a jakou má váš vařič setrvačnost. Na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu jen udržovali konstantní. Všechno si dobře promyslete. Jak budete scezovat? Jak budete chladit? Až všechno vymyslíte, pořiďte si pomocníka, protože se vám určitě sejdou dvě věci najednou a máte jenom dvě ruce. A navíc se to musí všechno celou dobu míchat!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova

S Joeri Oomsem o významu stlačeného vzduchu pro kvalitu piva a o kompresorech společnosti Atlas Copco

Na tom se shodují technologové v pivovarech, jež na jedné straně bojují s požadavky na snižování výrobních nákladů a na druhé straně čelí vysokým požadavkům svých zákazníků a konkurence na zvyšování kvality výrobků. Správná volba kompresorů však dokáže pivovaru ušetřit až stovky tisíc korun ročně.

Vhodné zařízení kompresorové stanice rovněž pomáhá výrazně snížit náklady na spotřebu elektrické energie a také mnohonásobně zvýšit kvalitu vyráběného stlačeného vzduchu. "Jde jen o to, vybrat pro daný pivovarský provoz optimální zařízení kompresorové stanice, a to jak z pohledu spotřeby elektrické energie, tak kvality stlačeného vzduchu a spolehlivosti. Výroba piva je komplikovaný technologický proces, citlivý na mnoho detailů, proto pivovary vyžadují špičkové stroje i servis na té nejvyšší úrovni," říká Joeri Ooms, ředitel divize Kompresory společnosti Atlas Copco. Její kompresory patří dlouhodobě mezi světovou špičku, využívají je pivovary u nás i v zahraničí.

Proč je kvalitní stlačený vzduch pro pivovarnictví tak důležitý?

Potravinářský průmysl, a neméně výroba piva, jsou velmi citlivé na výrobní podmínky. Celý proces potravinářské výroby je přísně střežen množstvím hygienických norem. Stlačený vzduch se podílí na technologickém procesu výroby piva v různých fázích v závislosti na způsobu výroby, skladování a distribuci piva. Často dochází k přímému kontaktu mezi pivem a stlačeným vzduchem. Proto je jeho kvalita pro výrobu piva klíčová. Potřebujeme vyloučit jakékoli riziko znečištění nebo znehodnocení zboží, a v konečném důsledku také zabránit poškození dobrého jména značky.

Kromě záruky dodávky vzduchu bez oleje jsou kompresory Atlas Copco oblíbené hlavně díky tomu, jak dokáží pivovarům šetřit náklady. Čím to je?

Je pravda, že využitím vhodných kompresorů a správnou péčí o ně lze ušetřit mnoho peněz.

Vše záleží na odborném posouzení současného stavu a na optimální volbě typu zařízení a regulace kompresorů. Atlas Copco provádí předběžná měření na původních kompresorech za účelem optimalizace výběru nového zařízení. Například jenom použitím kompresoru s plynulou regulací, tzn. kompresoru, který svoji výkonnost plynule přizpůsobuje spotřebě stlačeného vzduchu změnou otáček elektromotoru, dokážeme snížit spotřebu elektřiny až o 35 %.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Konkrétní příklad máme z Německa. Počátkem loňského roku začal tamní pivovar Rolinck využívat čtyři bezmazné kompresory, které jim společnost Atlas Copco doporučila s ohledem na specifika jejich výroby. Během roku se jim celkové náklady snížily o 170 tisíc korun. Výdaje na energii přitom klesly na polovinu.

Kde všude je možné změnou kompresoru takových úspor dosáhnout?

Úspory lze rozdělit na přímé a nepřímé. Ty přímé jsou samozřejmě v servisních nákladech. Při použití bezmazných kompresorů není potřeba měnit fil-trační vložky ve filtrech na výtlaku kompresorů. Také spotřeba elektrické energie je nižší, protože není nutné pokrývat tlakovou ztrátu, jejímž zdrojem jsou filtry na výtlaku. V kompresorech je zpravidla menší olejová náplň. V mnoha případech odpadá potřeba provozovat a udržovat okruh chladící vody, protože kompresory jsou chlazené vzduchem. Ušetří se desítky až stovky tisíc korun ročně. Nepřímé úspory se kvantifikují hůře, ale jsou soustředěny zejména ve zvýšení kvality výrobku a snížení zmetkovosti. -

Zdroj: iHNed.cz

"Poněvadž ne všude dobrá voda nalézá se, z té příčiny rozum lidský mistrně jest jiný nápoj odmyslil, kterémuž pivo říkáme."

Takto odůvodnil vznik piva tělesný lékař Jeho císařského a královského Veličenstva Ferdinanda I., doktor Jan Kopp z Raumenthalu ve své práci nazvané Gruntovní a dokonalý regiment zdraví, do češtiny přeložené Hynkem Krabice z Weitmile. Svou láskou k pivu se pan doktor Kopp netají: "Pivo bývá z vody, obilí a chmele vařeno, a to buď ze pšenice, jako naše blahoslavené pivo české, nebo z ječmene jako naše černé pivo. České obecné bílé pivo velmi příhodný nápoj jest i zdravý, kterýžto životům slušně dobrou živnost a také mnohou a hojnou krev dává, než toliko těm lidem, kteří jej dobře zažíti mohou, neboť břicho nadýmá, větry je vyplňuje a ty úzké průduchy zacpává. Ačkoli méně studí nežli ječné pivo, horkým a suchým lidem jest zdravější nežli ječné, a to proto, že takoví lidé obyčejně silnější žaludky mají a lépe zažívati mohou, aniž se zacpání obávají. Ječné pak pivo lehčeji se zažívá, aniž játra a žíly tak velmi zacpává, ani břicho tam moc nenadýmá, ani tak mnoho větrů nečiní, také lépe moč žene a krev a i veškeren život čistí a obecně za lepší pivo se pokládá než bílé."

Tadeáš Hájek z Hájku, autor vyhlášeného díla De cerevisia z roku 1585, popisuje svérázný povzbuzující prostředek, ve kterém pivo hraje hlavní roli: "Jsou lidé, kteří časně zrána pijí zahřáté pivo zázvorem a pepřem kořeněné, a to zvlášť tehdy, když z domu odebrati neb na cestu vydati se mají, i posilují pak nápojem tím vnitřnosti kupodivu velice."

Z doby bližší našemu století připomeňme profesory Hlavu a Thomayera, jakož i slavného Roberta Kocha, kteří svorně viděli v pivu prostředek proti choleře. K tomuto názoru je vedla zkušenost, že v dobách epidemií cholery jsou zaznamenány pouze vzácně ojedinělé případy onemocnění kohokoli z chasy či obyvatel pivovaru, kteří konzumovali pivo.

Občas se v tisku objeví varování před pitím piva v souvislosti se zvýšeným nebezpečím alkoholické demence. Samozřejmě se jedná o nadměrnou konzumaci, což v souvislosti s alkoholem obecně nebude nikdo zpochybňovat. Varování je spojeno s tím, že demence se u pijáků piva může objevit už po třicítce. Je třeba se u této problematiky trochu zastavit. I současné výzkumy prokazují pozitivní vliv piva, resp. malých dávek alkoholu kupříkladu na duševní schopnosti s tím, že střídmé, rozumné popíjení alkoholických nápojů (a tedy i piva) může i v pozdním věku zachovat bystrou mysl a oddálit duševní poruchy nebo jim zcela zamezit.

Jak to tedy je s blahodárnými účinky piva na naše zdraví, na to se ptáme MUDr. Petra Marečka, specialisty v oborech vnitřního lékařství a gastroenterologie:

Nejnovější výzkumy potvrzují závěry vědeckých zkoumání, že rozumná konzumace alkoholu pozitivně ovlivňuje fyzickou a duševní kondici zdravého člověka. Věta sice povzbudivá, ale: kdo, jaké instituce a kteří vědci a jak tato vědecká zkoumání provádějí?

Výzkumů, autorů i zadavatelů je jistě mnoho. Rozhodující jsou nezávislí výzkumníci z oblasti medicíny. Většinou jde o větší zařízení, nemocnice a především univerzitní pracoviště po celém světě. Kvalita prací je velmi odlišná, časté nedostatky lze najít v metodice prováděných studií (často při sledování škodlivých účinků alkoholu nejsou dostatečně zohledněny jiné rizikové faktory sledovaných probandů - způsob života, kouření, tělesná aktivita, skladba stravy apod). Tradiční jsou skandinávské studie o působení alkoholu na lidský organismus, které často podávají zprávy o negativním vlivu alkoholu na zdraví. Vysvětlení může být ve skandinávském způsobu konzumace - tedy nárazovém pití velkého množství alkoholu.

Jaké pozitivní účinky tedy pivo na organismus má a na co všechno v lidském těle působí? Lze pivo doporučit jako léčebný doplněk stravy?

Pivo obsahuje kolem 2 000 různých obsahových látek. Především vodu - 92 %. Dále cukry, alkohol, vitamíny (zvl. skupiny B), aminokyseliny, minerály, antioxidanty atd. Lidskému organismu tedy dodává v první řadě vodu a energii. Vitamíny B se uplatňují v oblasti správného fungování kůže a nervového systému a podílejí se na prevenci aterosklerózy. Minerály společně s vodou jsou vhodné k rehydrataci a remineralizaci organismu zvláště při větších ztrátách pocením - např. po fyzickém výkonu. Alkohol sám v malém množství zasahuje příznivě do metabolismu tuků a uvolňuje napětí - působí tedy protistresově. Na zklidnění psychických funkcí mohou příznivě působit i obsahové látky chmele - humulin, lupulin. Je prokázáno, že umírnění konzumenti jsou celkově zdravější než abstinenti a nadměrní pijáci. Pravidelná umírněná konzumace snižuje 3x riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda).

Konzumace tedy má být "střídmá, umírněná" či "rozumná". Jaké množství piva se za těmito ukazateli skrývá? Hrají při stanovení užitečné míry roli i osobní dispozice konzumenta?

Bezpečná hranice je 40g čistého alkoholu pro zdravého dospělého muže na den. U žen se díky vrozeně nižší schopnosti odbourávat alkohol jedná o třetinové množství.

A co druh piva či jeho kvalita? Jaká piva jsou z hlediska pozitivních účinků na lidský organismus ta nej?

Do jisté míry platí, že čím bychom chtěli dosáhnout lepších zdravotních dopadů, tím bychom měli pít více piva. To samozřejmě naráží na již uvedenou bezpečnostní hranici (40 g alkoholu). Různá piva jsou si svým složením velmi podobná a nelze tedy doporučit jeden typ či značku piva. Platí to například i o nealkoholickém pivu, které je "ochuzeno" pouze o alkohol. Ostatní prospěšné obsahové látky má zachovány.

Mudr. Petr Mareček (1968) pracuje ve společnosti Medicentrum, s.r.o., v Berouně. Od roku 1992 se specializuje v oborech vnitřního lékařství a gastroenterologie, zvláště potom na diagnosticko-terapeutické metody, jako jsou endoskopie horní části zažívacího traktu, rektoskopie, koloskopie, 24hodinová pH metrie, jícnová manometrie, anorektální manometrie.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova

Bez výraznějších potíží zatím proplouvají obdobím celosvětové finanční krize dva největší pivovary v Libereckém kraji.

Díky teplému jaru hlásí nárůst své produkce. A ve Svijanech budou dokonce vzhledem k expanzi společnosti do dalších regionů přijímat nové zaměstnance.

„Krize nás zatím výrazněji netrápí. Na spotřebě našeho piva se neprojevila. V dubnu jsme měli dokonce historicky největší měsíční výstav, když jsme uvařili přes 36 tisíc hektolitrů piva,“ sdělil Deníku ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Rovněž oznámil, že v průběhu roku hodlá vedení společnosti investovat do zvýšení kapacity pivovaru.

„Potřebujeme nové studené prostory, na kterých je způsob, jakým pivo vyrábíme, závislý,“ konkretizoval záměr Roman Havlík. Skutečnost, že se ekonomická krize zatím na prodeji piva příliš nepodepisuje, potvrdil Deníku i sládek vratislavického pivovaru Petr Hostaš. „Není to tak drsné, jak jsme očekávali,“ uvedl.

Také v jejich firmě si uvědomují vliv teplého dubna na měsíční prodej. „Výstav nám stoupl asi o 10 procent. Naším cílem je udržet výrobu pivovaru na hodnotách, které jsme měli v minulém roce. Když bude něco navíc, bude to jen dobře. Velkým pivovarům se ovšem přibližovat nehodláme,“ dodal Petr Hostaš. Pivovar chce v letošním roce vsadit kromě klasické produkce také na speciální pivo pro „fajnšmekry“.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Foto: Libor Jakubec

Podle přijatých pravidel bylo rozhodnuto, že u kvasnic, které se sbírají z tanku, by se mělo jednat o kvalitativně jednotnou kulturu. Provedená sledování k tomu objasňují situaci, kdy mohou existovat uvnitř kónusu značné výkyvy. V dalších poznatcích ohledně zachování kvality byly sledovány kvalitativní parametry kvasinek ve dvou komerčních pivovarech v různé době probíhajícího sběru. Hodnotil se fyziologický stav kvasnic také u kvasnicového piva. Výsledky odběru sledovaných vzorků zahrnují jak sběr kvasnic ve velice dobrém, středním a také i ve špatném stadiu. U celkového stavu kvasničných kultur se právě nezávisle mění jejich vitalita v průběhu sběru kvasnic. Odebrané vzorky odpovídaly rozdílným vrstvám v kuželu. To znamená, že není možné zajistit určitou kvalitu kvasnic v průběhu jejich sběru a selekce ze specifických vrstev z kužele. Charakteristika získaných kvasnicových piv se také nevýznamně liší v celém průběhu sběru. Zřetelně se zde projevuje vysoký obsah alkoholu a zesílená extrakce při zhoršující se vitalitě kvasnic, přičemž se podmínky v kuželu působí na kvasnice silným jednosměrným tlakem. Proto se provádí včasný sběr kvasnic, aby byly kvasnice zachovány zdravé.

To ukazuje, že se starší buňky ve spodním podílu kužele nasytí a stoupá podíl mladých buněk s narůstající výškou v kuželu. Naproti tomu má význam, že sběr a opakované použití od určitých vrstev z kužele mohou vést k výběru nepříznivé charakteristiky kvasnic. Bylo zaznamenáno velice málo odchylek od kvality a vitality v průběhu sběru kvasnic, mezi různými sběry kvasnic se však ukazují významné rozdíly v rámci jednoho pivovaru. Toto zdůvodňuje, že pro dobrou péči o kvasnice je nevyhnutelně a jasně potřebný další výzkum v této oblasti.

Zdroj: Agris.cz | Autor: ÚZEI

Podle přijatých pravidel bylo rozhodnuto, že u kvasnic, které se sbírají z tanku, by se mělo jednat o kvalitativně jednotnou kulturu. Provedená sledování k tomu objasňují situaci, kdy mohou existovat uvnitř kónusu značné výkyvy. V dalších poznatcích ohledně zachování kvality byly sledovány kvalitativní parametry kvasinek ve dvou komerčních pivovarech v různé době probíhajícího sběru. Hodnotil se fyziologický stav kvasnic také u kvasnicového piva. Výsledky odběru sledovaných vzorků zahrnují jak sběr kvasnic ve velice dobrém, středním a také i ve špatném stadiu. U celkového stavu kvasničných kultur se právě nezávisle mění jejich vitalita v průběhu sběru kvasnic. Odebrané vzorky odpovídaly rozdílným vrstvám v kuželu. To znamená, že není možné zajistit určitou kvalitu kvasnic v průběhu jejich sběru a selekce ze specifických vrstev z kužele. Charakteristika získaných kvasnicových piv se také nevýznamně liší v celém průběhu sběru. Zřetelně se zde projevuje vysoký obsah alkoholu a zesílená extrakce při zhoršující se vitalitě kvasnic, přičemž se podmínky v kuželu působí na kvasnice silným jednosměrným tlakem. Proto se provádí včasný sběr kvasnic, aby byly kvasnice zachovány zdravé.

To ukazuje, že se starší buňky ve spodním podílu kužele nasytí a stoupá podíl mladých buněk s narůstající výškou v kuželu. Naproti tomu má význam, že sběr a opakované použití od určitých vrstev z kužele mohou vést k výběru nepříznivé charakteristiky kvasnic. Bylo zaznamenáno velice málo odchylek od kvality a vitality v průběhu sběru kvasnic, mezi různými sběry kvasnic se však ukazují významné rozdíly v rámci jednoho pivovaru. Toto zdůvodňuje, že pro dobrou péči o kvasnice je nevyhnutelně a jasně potřebný další výzkum v této oblasti.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Hezké jarní počasí svádí k výletům, a ty nejlepší suvenýry jsou k jídlu.

Pro pivo či pro uši

Milovníci atmosféry starých klášterů jistě vědí, že k velkým řeholním domům patří i obchůdky, v nichž řádoví bratři a sestry prodávají produkty svých zahrad a sadů - likéry, vína, čaje, medy, marmelády.

Premonstráti v klášteře Želiv v okrese Pelhřimov se pustili do výroby přírodního svrchně kvašeného piva a prodávají ho ve třech příchutích. Klasické pivo Gottschalk má patnáct stupňů. O dva stupně slabší je pivo medovinové (Castulus) a třešňové (Siard Falco). Piva s příchutěmi mají pochopitelně nasládlou chuť, ale i pro milovníky hořkosti budou jistě zajímavou změnou. Lákadlem jistě bude i prohlídka kláštera s průvodcem (komunisty zdevastované budovy různého stáří a slohů dokázali premonstráti za necelých 20 let obdivuhodným způsobem obnovit včetně přilehlých půvabných zahrad). V želivském klášteře se můžete i ubytovat.

K výletu láká díky své kulinářské specialitě i městečko Štramberk. Najdete je v Beskydech a proslavilo se zejména díky perníkovým kornoutům zvaným Štramberské uši.

Štramberk leží v prudkém kopci, a díky tomu má půvab středomořských městeček s podobnou polohou - úzké uličky, terasovité zahrady, úžasné výhledy do kraje.

Místní městský pivovar vaří vlastní nefiltrované kvasnicové pivo, jehož tmavou verzi označil dopisovatel Wall Street Journalu za nejlepší tmavé pivo ve střední Evropě. Když se domluvíte předem, můžete si užít i exkurzi s vysvětlením přípravy piva a ochutnávkou. Místní kuchyně nabízí především speciality připravené s použitím piva, je tedy co objevovat.

Štramberské uši jsou prý památkou na Turky, kteří v dobách svého tažení usekávali nebohým křesťanům uši a odváželi si jich plné pytle. Touto děsivou vysvětlivkou se však nenechte odradit a rozhodně ochutnejte. Perníkové uši mohou být sypané oříšky či mandlemi, a když jich pár balíčků přivezete domů, naplňte je šlehačkou, vanilkovou, kávovou či ořechovou zmrzlinou.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Karolina Kamberská | Kráceno

České pivovary modernizují tváře svých výrobků. Změní se lahve, etikety i způsob balení.

Zároveň s jarem přichází čas dovolených a hospodských zahrádek. Obojí přímo zve k posezení u lahve chlazeného piva. Mnohé z nich se od letoška představují v novém.

Kozel jako živý

Největší obměnu šatníku prodělává Velkopopovický Kozel, který inovuje 54 obalů pro Česko i zahraničí. Nová podoba má blíže k přírodním materiálům a řemeslné tradici.

"Jedním z cílů je konzistentní komunikace napříč Evropou. Správným odrazovým můstkem jsou právě obaly, které se hrdě hlásí k Velkým Popovicím a hodnotám spojeným s poctivou lidskou prací," přiblížil Ekonomu proměnu manažer značky Luděk Baumruk.

Novou, živější tvář dostane i kozel na etiketách, zvýrazní barvy, které od sebe odlišují jednotlivé varianty oblíbeného nápoje.

Osvobozený Birell

Ještě drastičtější změnou prochází nejprodávanější české nealko pivo. Radegast Birell čeká osamostatnění, které zahrnuje i změnu jména. Od počátku května tak na modro-stříbrném obalu z dílny italské designérské firmy Lumen dominuje nápis Birell. Nápoj se nově prodává i v půllitrové plechovce.

"Birell má nyní jinou cílovou skupinu než Radegast, navíc působností přesahuje region Moravy. Chceme prezentovat značku jako moderní a aktivní volbu pro pijáky piva," vysvětlil důvody změny manažer Radegastu Birell Vladimír Vaněk.

Na kolik změny mateřský Plzeňský Prazdroj přijdou? Údaje firma nezveřejnila, náklady na design a technologické vybavení ale přijdou každou značku až na milion korun, dodatečné finance bude vyžadovat jejich komunikace po obměně.

Čtyřikrát šest

Novinky chystá i Budějovický Budvar. Balení plechovek po 24 kusech budou obsahovat čtyři papírové taštičky po šesti plechovkách pro snadnější manipulaci.

"Balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto je zavádíme natrvalo. Nový formát obalu se neprojeví v ceně," komentoval změnu vedoucí tuzemského prodeje Budvaru Martin Hořejš.

Druhou, dočasnou novinkou je balení nealkoholického Budvaru. Akční "multipack" obsahuje osm půllitrových lahví a je určen pro nadcházející motoristickou sezonu do poloviny září. O rostoucí oblibě nealko piva svědčí i čísla: Budvar ho loni prodal meziročně o 13 procent více oproti roku 2007.

Rozhodli fanoušci

Oproti konkurenci, Staropramen má již obnovu za sebou. "Změna lahve a nový design přispěly k růstu tržního podílu značky v segmentu baleného piva v daném roce," míní mluvčí pivovaru Pavel Barvík.

I letos přišel Staropramen s novinkou: Pivovar Ostravar v březnu jako vrchol partnerství s FC Baník představil fotbalové pivo Bazal. Na přípravě polotmavého ležáku se podíleli i fandové klubu, kteří hlasováním rozhodli o jeho typu, sklenici, jménu a podobě etikety. Více než stovka z nich se navíc nechala nafotit pro reklamní kampaň.

"Měsíc po naražení prvních sudů můžeme říci, že o Ostravar Bazal je velký zájem. Celkové prodeje jsou dvojnásobné oproti plánu," dodal Barvík s tím, že cena za přípravu a realizaci projektu se pohybovala v řádech milionů korun.

O regionálních mutacích piva úzce spojeného s Ostravskem ale firma neuvažuje. Zájemci o "fotbalové pivo" tak musejí vyrazit na sever Moravy.

Plzeňský Prazdroj, a. s.

člen skupiny SABMiller

- se značkami Velkopopovický Kozel, Gambrinus, Pilsner Urquell a Radegast první v prodeji piva v ČR

čistý zisk:

- 3,9 miliardy korun (účetní období do 31. března 2008)

tržby:

- 15,7 miliardy korun (účetní období do 31. března 2008)

celkový prodej:

- 10,7 milionu hektolitrů (rok 2008, údaj zahrnuje také licenční výrobu v zahraničí)

Pivovary Staropramen, a. s.

člen skupiny Anheuser-Busch InBev

- s 15,6 procenta trhu pivovarská dvojka v ČR

čistý zisk:

- 578, 4 milionu korun (rok 2007)

tržby:

- 3,8 miliardy korun (rok 2007)

celkový prodej:

- 3,26 milionu hektolitrů (2008)

Budějovický Budvar, n. p.

ve vlastnictví státu

- dlouhodobě jeden z nejúspěšnějších potravinářských podniků v ČR

- prakticky po celou dobu své existence vede spor o ochranné známky s americkým pivovarem Anheuser-Busch

čistý zisk:

- 242 milionů korun (rok 2007)

tržby:

- 2,1 miliardy korun (rok 2007)

celkový prodej:

- 1,3 milionu hektolitrů (rok 2008)

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Jakub Křešnička

Chotěbořský pivovar nežije jen přípravou nového piva, ale pomáhá společenskému a kulturnímu životu města a jeho okolí. Proto se rozhodl uspořádat pivovarské slavnosti, podporuje také místní mládež, zapojil se i do největšího festivalu ve střední a východní Evropě. A tím to nekončí.

Grilování s Chotěboří

Bezstarostnou letní pohodu přinese pivovar Chotěboř společně s Rádiem OK do různých míst Vysočiny a východních Čech. Už od poloviny června se bude podílet na grilovačkách v kraji v rámci tzv. Sluníčkového putování s rádiem OK. Vše začne 11. července a grilovat se bude pod dohledem chotěbořského pivovaru a Rádia OK až do 15. srpna.

Festival Fantazie

Dále pivovar Chotěboř spolupracuje na chotěbořském Festivalu Fantazie, který se bude konat od 2. do 12. července. Tento festival je největší svého druhu ve střední a východní Evropě. Pořádá se už od roku 1996 a bude jako obvykle patřit filmu, seriálům, literatuře, hrám a internetu. Loni se ho zúčastnilo 12 000 lidí. Fanoušci fantazie budou moci uhasit žízeň novým chotěbořským pivem.

Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě!

Pivovar Chotěboř navíc sám zakládá novou tradici. 15. srpna se přímo na chotěbořském náměstí budou konat zbrusu nové pivovarské slavnosti pro všechny místní a nejen pro ně. Celá akce nese název Pivovarské odpoledne: aneb Chotěbořáci sobě! Pít se tu samozřejmě bude pivo Chotěboř.

V programu vystoupí řada místních souborů, skupin i jednotlivců. A večer zahraje Petr Píša a Zatrestband z Třeště. V průběhu celého odpoledne budou na náměstí probíhat soutěže pro děti a výtvarné dílny. Diváci se mohou těšit i na závěrečný ohňostroj.

Majáles

Spolu s městem Chotěboř pivovar podporuje i aktivity místních studentů. V tomto případě ne pivem, ale penězi a slovem. V programu studentského Majálesu, který se koná 29. května, se objeví i sládek Oldřich Záruba. Majáles organizují místní VOŠ a OA společně s gymnazisty.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Někdo má za koníčka automobily, někdo zase pivo. Když se to dá dohromady, vznikne pivní náklaďák.

Parta chlapů se dala dohromady a vytvořili něco, co se dá jen těžko nazvat jinak, než pořádným chlapáckým úletem. Tohle je totiž náklaďák s kompletní výbavou na boží párty, při které poteče pivo a kořalka proudem do úst mastných od grilovaných žebírek.

Do náklaďáku je totiž nainstalována cisterna s chlaďákem, do které se dá natankovat prakticky všechno, co teče. Nemáte rádi pivo? Tak tam můžete mít třeba limonádu. A když ani tu ne... No je to na vás.

Kdo má rád něco ostřejšího, nemusí se omezovat. Je tu i dvacet(!) píp pro tvrdý alkohol. Samozřejmě, že stejně jako pivo mohou být i tyto nápoje chlazené.

A protože jen pít by bylo vražedné, tak nechybí ani pořádný rošt na grilování. Stačí otevřít jedny dveře a veškeré vybavení je přehledně poskládáno ve speciálním boxu.

Máte o tenhle pivní speciál zájem? Tak máte tři možnosti:

1) Postavte si vlastní, ale bude to dost dlouho trvat, budete na to potřebovat dost peněz a především musíte být manuálně zruční.

2) Pánové nemají co dělat a za patřičný obolus klidně postaví další kus.

3) Můžete si auto půjčit. Dvacet tisíc v kapse a můžete na svojí párty pořádně machrovat s „beer vehiclem“.

Zdroj: tn.cz

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru je připraveno na hlavní sezonu. Vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru Antonín Janský řekl v úterý agentuře Mediafax, že v loňském roce navštívilo výrobní prostory pivovaru přes 43 tisíc turistů a multimediální expozici téměř čtyři tisíce lidí.

Počtem turistů se tak Budějovický Budvar řadí mezi nejatraktivnější jihočeské turistické cíle. Návštěvnické centrum se dlouhodobě věnuje rozvoji komplexní nabídky turistických služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice Příběh budějovického piva.

Velmi atraktivní součástí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva v ležáckém sklepě. Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích. O spokojenost návštěvníků se stará tým 12 průvodců a čtyř pracovnic v recepci Návštěvnického centra.

Výrobní prostory pivovaru si v loňském roce prohlédlo 43 262 osob. Počet turistů je srovnatelný například s návštěvností zámku Třeboň či hradu Zvíkov. Budějovický Budvar tak právem patří mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji. Přes 70 procent návštěvníků tvořili loni cizinci. Nejvíce hostů přijelo z německy hovořících zemí (42 procent), následovali je Češi (28 procent), turisté hovořící anglicky (19 procent) a lidé z frankofonních zemí (9 procent). Zájem o prohlídky se dlouhodobě zvyšuje, v roce 2002 byl počet návštěvníků jen asi 21 tisíc.

„Velice si vážíme zájmu návštěvníků o výrobu našeho piva. Proto nám záleží na tom, aby během prohlídky dostávali z odborného hlediska co nejpřesnější informace, podávané zajímavou a atraktivní formou. Texty prohlídkové trasy proto letos schvaloval také náš sládek Adam Brož,“ řekl Janský.

V loňském roce byl zájem také o prohlídky multimediální expozice Příběh budějovického piva, kterou navštívilo 3776 lidí. Expozici, která srozumitelnou a zábavnou formou představuje historii vaření piva v Českých Budějovicích, otevřel pivovar u příležitosti 110. výročí svého založení v roce 2005.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev

Rekordní výstav ve své historii zaznamenal Rodinný pivovar Bernard letos v dubnu, když prodal 20.602 hektolitrů piva. Je to nejlepší výsledek pivovaru od roku 1991, sdělil v úterý agentuře Mediafax manažer pivovaru Zdeněk Mikulášek.

„Nejlepším měsíčním výstavem byl doposud červen loňského roku. Tehdy pivovar prodal 19.795 hektolitů piva. Letos jsme dokázali tento rekord překonat již na jaře. Léto tím pro náš pivovar začalo již v dubnu," uvedl obchodní ředitel Zdeněk Šípek s tím, že meziroční dubnový prodej nepasterizovaného piva Bernard stoupl o 4.467 hektolitrů, což je 27 procent.

Výstav piva Bernard byl v loňském roce 188 tisíc hektolitrůl. "Díky rostoucímu prodeji o 20 procent přesáhly roční tržby za pivo 328 milionů korun, v roce 2007 to bylo 251 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který vloni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun. Pro srovnání, v roce 2001 měl pivovar zaměstnanců 75 a obrat 104,5 milionu korun," sdělil Šípek.

Vzrůstající výstav piva pokrývá pivovar vlastními surovinami, především výrobou sladu ve sladovně v Rajhradě. Sladovna Bernard je výrobcem tradičního humnového sladu. Ten z jedné poloviny využívá pivovar pro svoji výrobu piva, druhou polovinu sladovna prodává ostatním pivovarům. Roční obrat sladovna meziročně zvýšila z 61 milionů na 76,4 milionu korun. Ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Jitka Voglová

Pivovarské muzeum v Plzni, které je pojetím a šíří expozice světovým unikátem, vzniklo 8. května 1959

Své padesáté narozeniny oslaví 8. a 9. května speciálně připraveným programem. V rámci oslav proběhne i slavnostní otevření Plzeňského historického podzemí, které je nově propojeno s Pivovarským muzeem, a otevření nové expozice o historii všech významných plzeňských pivovarů. Rodinný program ve dnech 8. - 9. 5. se zvýhodněným vstupným bude spojen s ukázkami řemesel a historického šermu a zábavnými soutěžemi.

Zletilí návštěvníci budou moci ochutnat pivní muzejní speciál uvařený výlučně pro tuto slavnostní příležitost. Pivovarské muzeum, které se specializuje na historii piva a pivovarnictví, získává v roce svých padesátých narozenin novou „podzemní“ dimenzi. „Muzeum vypráví příběh piva od starověku do současnosti. Už samotná budova – právovárečný dům dochovaný v unikátním stavu – je důkazem tohoto příběhu. Při prohlídce muzea si návštěvníci mohou prohlédnout sladovnu, hvozd, lednici, valečku, spilku a ležácké sklepy – tedy technologické prostory, které sloužily v historii k výrobě piva. Součástí muzea je i poslední dvouplášťový úsek městských hradeb. Novinkou těchto dní je ale spojení s Plzeňským historickým podzemím – další důležitou součástí dějin Plzně,“ říká Markéta Formanová, manažerka rozvoje cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje.

V rámci speciálního programu 8. - 9. května si budou návštěvníci Pivovarského muzea moci prohlédnout nejen nově připojené Plzeňské historické podzemí, ale také zbrusu novou expozici věnovanou historii rozvoje plzeňského pivovarnictví na přelomu 19. a 20. století. Návštěvníci se v ní seznámí nejen s historií a slávou Měšťanském pivovaru, ale nově se dozvědí i řadu stejně hodnotných zajímavostí o historii i současnosti pivovaru Gambrinus i bývalých plzeňských pivovarech Světovar a Prior. Prohlídky budou v uvedených dnech spojené s ukázkami řemesel a historického šermu, bude také možnost zapojit se do zábavných soutěží o ceny a jistě potěší ochutnávka pivního speciálu uvařeného výlučně pro tuto slavnostní příležitost. Návštěvníci si budou moci nechat vyrýt jméno na skleněný půllitr a budou moci zkusit některá řemesla.

Ve dnech oslav platí zvýhodněné vstupné: pro dospělé poloviční, pro děti do 150 cm zdarma. Lidé, kteří se narodili v roce založení muzea, budou mít vstup zdarma. Této příležitosti bude moci využít například 3413 obyvatel Plzně, kteří se narodili v roce 1959.

Program oslav v Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí 8. a 9. 5. 2009 od 10 do 18 hodin - prohlídky muzea a podzemí se soutěžemi o ceny - ukázky řemesel – bednáři, keramik - rytí libovolných požadavků na zakoupené nápojové sklo - šermířské souboje na hradbách -občerstvení ze šenku Na Parkánu -výuková dílna pro rodiny – dřevěná stavebnice města Plzně Vstupné poloviční, děti do 150 cm zdarma, lidé narození 1959 (jako muzeum) také zdarma

Zdroj: Cesky Plzeňského kraje.cz

V ležáckém sklepě pivovaru Herold dozrává skutečná lahůdka, speciální světlé pivo vyrobené z pšeničného sladu.

V polovině května to "bude venku" a všichni zaměstnanci pivovaru Herold budou s napětím čekat, co na pivo řekne náročný zákazník. Teď ještě v ležáckém sklepě pivo dozrává, z nejsledovanějšího tanku číslo 41 se denně odebírá několik vzorků, všichni kdo ochutnali jsou nadšeni.

Pro sládka Františka Pinkavu nebylo vaření "svrchně kvašené pšenice" nic nového, v roce 2005 jí navařil téměř pět set hektolitrů. O technologii a surovinách nám toho nechtěl mnoho říci, podle jeho slov "aby to nedělal každý".

Prozradit můžeme jen že kvasnice jsou z Bavorska, k pšeničnému sladu se přidává malé množství ječmenného sladu pro barvu piva, místo chmelového extraktu se vaří z žateckého chmele. Nepřidává se žádný cukr, antioxidanty, umělé enzymy a barviva. Jde o opravdu čistý přírodní produkt, který má výrazné regenerační účinky a je vyhledáván aktivními sportovci.

O pšeničné kvasnicové pivo je zájem u zahraničních zákazníků. Ředitel pivovaru Miroslav Abrahám vede jednání s několika ruskými zákazníky a věří, že naváže na exportní úspěchy pšeničného piva ve Finsku a ve Velklé Británii, kam pivovar Herold pšeničné pivo dříve vyvážel.

Ale dostane se i na české zákazníky, v obchodní síti by se měl pšeničný Herold objevit v půlce května. Pro fajnšmekry se připravují zajímavé prezentace v První Pivní Tramwaji v Praze na Spořilově a v Pivovarském klubu v Karlíně.

Pšeničné svrchně kvašené pivo Herold má specifickou chuť kvasinek, které zůstávají v pivu. Vyznačuje se vysokou pěnivostí a stálostí pěny. Jeho jedinečné chuťové vlastnosti nejlépe vychutnáte ve vlahém letní podvečeru. Tak se těšte...

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Finančníci z K Brewery nemají vliv na chod pivovaru, ve kterém drží polovinu akcií. Ředitel Jiří Fusek je do firmy nepustí

Česká pivovarnická skupina K Brewery má problém. Vedení pivovaru v Černé Hoře, kde K Brewery drží polovinu akcií, odřízlo lidi z uskupení od možnosti podílet se na řízení a chodu společnosti.

Zákaz vstupu

"Zakázal jsem jim vstup. Já pivovar řídím a nepřeji si, aby mi do toho mluvili," kategoricky prohlašuje ředitel, majitel druhé poloviny akcií a zároveň i prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

K důvodům své averze vůči K Brewery se Fusek zatím nevyjádřil. On a členové jeho rodiny ovládají tři posty v pětičlenném představenstvu. K Brewery nezmůže nic.

K Brewery zatím váhá, jak se k celé situaci postavit. Předseda představenstva Zdeněk Radil i další zástupci K Brewery se k situaci ani po opakovaných výzvách nevyjádřili. Pokud nechtějí zůstat jen pasivními akcionáři, mají jedinou možnost - svůj podíl prodat. Fusek, který má předkupní právo, ale tvrdí, že ho zatím nikdo neoslovil.

Černá Hora je prvním pivovarem, do kterého majitelé většinového podílu v K Brewery, finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, investovali. V květnu 2007 koupili první akcie od tehdejší spolumajitelky Černé Hory Zdeňky Schmidtové.

Fusek tehdy neměl prostředky. Zpočátku chválil - alespoň na veřejnosti - úmysly svých partnerů. Jenže Hóta s Burdou by chtěli celý pivovar, který v polistopadové době postavil na nohy právě Fusek.

Rozum versus srdce

"Majitelé skupiny K Brewery jsou především finančníci, jdou sice postupně, ale tvrdě za výsledky. Pro pana Fuska je ale pivovar víc srdeční záležitost," popisuje rozpory ohledně řízení Černé Hory anonymně jeden z pivovarnických expertů v Česku.

Černé Hoře vládne jeho rodina pevnou rukou a jak sám říká - pro K Brewery v podstatě jen zhodnocuje majetek.

O možnosti, že by prodal svůj podíl, odmítá spekulovat. Černá Hora pod jeho vládou výrazně investuje, letos 150 milionů korun. Loni pivovar uvařil 162 tisíc hektolitrů, vydělal kolem sedmi milionů a zvýšil tržby o šest procent na 260 milionů.

Marné pokusy o vládnutí

S pokusem o ovládnutí celého pivovaru neuspělo K Brewery před časem ani ve Svijanech a Rohozci, kde ale drží menšinový podíl.

S většinovým akcionářem, libereckou společností LIF, se nakonec K Brewery dohodlo na spolupráci a oba pivovary v současné době řídí právě LIF. Liberecká firma navíc letos rozšířila své pivovarnické aktivity o Pivovar Náchod.

Ještě loni vystupovaly jednotlivé pivovary spadající pod skupinu K Brewery samostatně. Což tam, kde je produkce menší než 200 tisíc hektolitrů, umožnilo využívat výhody kategorie malého pivovaru.

Tedy především odvádět sníženou spotřební daň. To v celkovém součtu ušetřilo podle informací HN sumu zhruba okolo 20 milionů korun.

Od letošního roku K Brewery produkci plně ovládaných pivovarů (tedy i bez Černé Hory) už sčítá a daňovou výhodu neuplatňuje.

Podle Otakara Bindera, který ve skupině dohlíží na vlastní chod jednotlivých pivovarů, to znamená větší tlak na úsporu nákladů.

"Centralizuje nákup surovin a některé další činnosti. Zároveň posilujeme roli pivovarů v jednotlivých regionech," vyjádřil se Binder.

Pivní kolos

Produkce pivovarů, v nichž má vlastnický podíl K Brewery

Pivovar podíl, výstav (v tis. hektolitrů)

Janáček, Uherský Brod 100%, 76,5

Platan Protivín 100%, 270

Ježek Jihlava 100%, 90

Klášter Hradiště 100%, 83

Rychtář, Hlinsko 100%, 76

Lobkowicz, Vys. Chlumec 100%, 111

Svijany 45% / LIF 55%, 350

Rohozec 45% / LIF 55%, 53

Černá Hora 50% / Jiří Fusek 50% , 162

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Sto druhů piv, koncerty kapel zvučných jmen a nově i kemp pro návštěvníky. To jsou některá z lákadel, na která zve 8. ročník olomouckého Pivního festivalu. Začne příští středu na Lazcích a potrvá do neděle. Radnice rekordní dvoumilionový rozpočet hudební části podpořila 350 tisíci.

Největší setkání milovníků zlatého moku v tuzemsku začíná v Olomouci – Lazcích na dostihové dráze ve čtvrtek 13. května a potrvá až do neděle 17. května. Svoji produkci předstvví na olomouckém pivním festivalu celkem 27 českých pivovarů.

„Bude se jednat o velké pivovary, ale i o regionální výrobce piva a minipivovary. Někteří výrobci piva se v Olomouci budou prezentovat vůbec poprvé,“ sdělil Pavel Spálený s pořádající agentury Fest Promotion.

Novinka: Beerfest camp u pevnůstky

Letošní ročník pivního festivalu přináší hned několik novinek. „Pro velký zájem návštěvníků akce bude poprvé fungovat Beerfest camp,“ uvedl Spálený.

Improvizované stanové městečko bude vzdáleno cca 10 minut chůze od pivního festivalu v oploceném areálu chomoutovské pevnůstky.

K dispozici zde budou mobilní toalety, pitná voda a hlídané parkoviště. Cena stanování v kempu je 150 Kč za osobu na den. K dalším inovacím patří například možnost bezdrátového připojení k internetu přímo v areálu Beerfestu.

PODÍVEJTE SE: VIDEO a FOTOGALERIE z BEERFESTU 2008

Sobotní program za 250 Kč

Brány Českého pivního festivalu se otevřou ve středu 13. května ve 14.00 hod. Prvních 1500 návštěvníků získá jedno pivo zdarma. Podle informací pořadatelů lze vstupenky na středu, čtvrtek a pátek zakoupit v předprodeji za cenu 110 Kč/den.

Přímo na místě bude vstupné na tyto dny činit 150 Kč. V sobotu lze vstupné v předprodeji pořídit za 130 Kč a na místě za 250 Kč. Vstupenky na neděli budou k dispozici pouze u bran areálu za 30,- Kč.

„Na Lazcích proběhne pivní festival potřetí. Letos jsme jej opět prodloužili i na neděli, tak jak tomu bylo zvykem při ročnících probíhajících na třídě 17. listopadu,“ objasnil Spálený.

Dva miliony na hudbu

Poměrně okázalý bude letos doprovodný kulturní program festivalu. Rozpočet hudební části festivalu je letos dokonce ještě dvakrát větší než ten loňský. Zahrají zde například kapely Kryštof, No name či Chinaski. Na programu jsou také vystoupení Tří sester, skupiny Mig 21 či Pražského výběru. Hlavní zahraniční hnězdou je švédská rapmetalová formace Clawfinger.

„Rozpočet na kulturní program festivalu se oproti loňsku zdvojnásobil. Letos přesáhne dva miliony korun,“ konstatoval Spálený.

Olomoucká radnice na kulturní část Beerfestu přispěla částkou 350 tisíc korun.

„Přestože je festival prezentován jako pivní, chápeme jej jako hudební přehlídku přinášející kapely ze špičky české hudební scény. Ty na festival přitahují nejen konzumenty piva, ale také příznivce kvalitní muziky,“ řekl mluvčí olomouckého magistrátu Ivan Rašťák.

VÍCE: HUDEBNÍ PROGRAM PIVNÍHO FESTIVALU 2009

Pivař: Vyměnil jsem si směnu

Loňský čtyřdenní Pivní festival navštívilo na Lazcích rekordních osmnáct tisíc lidí. Pivovary, které se na akci prezentovaly, vytočily přes 500 hektolitrů piva.

A davy lidí se očekávají i letos. Mnozí si na Pivní festival berou i dovolenou. Třiatřicetiletý Olomoučan Pavel Štencl si zase vyměnil s kolegou směnu, aby mohl na olomoucký Beerfest už ve čtvrtek.

„To tam ještě nebude tolik amatérských pijáků, jako o víkendu. Na pivním festivalu se mi nejvíce líbí to, že si na nic nemusím hrát. Jdeme tam s kamarády proto, abychom do sebe celý den nalévali pivo a poslouchali muziku,“ usmíval se Štencl.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autor: Ivo Opletal | Foto: Filip Mach