Nejstarší pivní slavnosti v republice poprvé přilákaly méně lidí než rok předtím.

Do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdu přijelo na Slavnosti Svijanského piva v sobotu dohromady přes čtrnáct tisíc lidí, o dva a půl tisíce návštěvníků méně, než před rokem. „I tak jsme spokojeni. Konkurovala nám letos spousta akcí,“ vysvětlil ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Lidé měli o víkendu v regionu velký výběr akcí: kromě slavností krajem vedla Rallye Bohemia, plno bylo také na Ještědu. Návštěvníkům to rozhodně nevadilo: bylo tu alespoň volněji než loni, kdy přišlo 16 500 lidí.

Pořadatelům slavností opět vyšlo počasí. „Máme to nahoře domluvené,“ říká s oblibou šéf pivovaru a letos jeho slova opět vyšla: velká horka pominula a místo toho klesly teploty na příjemnější hodnotu, občas se nad areálem i zatáhlo.

Přijatelná teplota byla evidentně i pro konzumenty piva. Vypili dohromady 640 sudů piv, jen o dvacet méně než před rokem.

Pivaři se letos museli obejít bez pivních soutěží. Pořadatelé je zrušili kvůli klesajícímu zájmu i problémům některých pivovarů po žalobách kulturního sdružení Kontext. „Pár lidí nám za to nadávalo, ale nechtěli jsme riskovat. Místo toho jsme pořádali jiné soutěže,“ dodal Horák. Slavnosti se za dobu své existence staly oblíbeným místem setkávání pro všemožné typy lidí. Na jednom místě tu potkáte pivaře s umaštěnými vlasy a pivním pupkem i rodiny s kočárkem. „Byla jsem tu letos poprvé a překvapilo mě, kolik známých lidí tu potkám. Atmosféra je tu vynikající,“ pochvalovala si Petra Špátová z Liberce.

Zřejmě jedinou chybou tak bylo předčasné odpálení tradičního ohňostroje, který se na nebi rozzářil, když ještě přidávala další písničku skupina Katapult.

Na první pohled se akce příliš oproti předchozím nezměnila: pivo, jídlo a doprovodný program. Přesto našli organizátoři způsob, jak ještě slavnosti vylepšit. Například zavedení autobusů do Liberce, nebo úschovny kol.

Ke slavnostem patří i hudební program běžící na dvou pódiích. Hlavními letošními taháky byli Katapult, Mňága a Ždorp nebo Aleš Brichta.

Muzikanti si pivní slavnosti pochvalovali. „Je tady dobré publikum, popíjí a umí se díky tomu krásně odvázat. Navíc i zázemí pro hudebníky je na dobré úrovni a snese srovnání s velkými festivaly. Ochotní bedňáci pomohou s aparaturou, na scéně jsou díky zvukařům dobré podmínky, všechno jede na čas a nejsou žádné prostoje. To je pak radost hrát,“ podotkl Rudolf Hancvencl z kapely Hush.

Slavnosti se obešly bez incidentů. „Nebyly žádné problémy,“ uvedl operační důstojník liberecké policie. Hned po slavnostech se v „Zapadákově“, jak nazval Svijanský Újezd zpěvák Mňágy a Žďorp Petr Fiala, pustí do velkých úprav celého areálu. Příští rok by se do Svijan mělo vejít více lidí než dosud. (MF Dnes)

Je horko, Pivovar Svijany jede na plné obrátky a prodává o hektolitry piva více než v zimě. „Musíme v tomto období posilovat výrobu a naši lidé mají plné ruce práce,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Nejvíce na odbyt jde nyní jedenáctistupňové pivo. „Celkem odbyt stoupl od třicet až čtyřicet procent. To jsou hektolitry piva prodaného navíc,“ uvedl Horák.

A žízeň se netýká pouze alkoholického piva. Na odbyt jde lépe také pito pro řidiče.

„Lidé jsou patrně o něco zodpovědnější, a tak dávají přednost pivu bez alkoholu, jehož prodej v poslední době stoupá,“ uvedl ředitel. A kde se v létě vytočí hodně piva?

Hlavně na koupalištích, v kioscích u památek a na známých výletních místech.

Snad jen nadcházející tropická vedra mohou pivovarníkům trochu zkalit náladu.

„Když teplota překročí třicet stupňů Celsia, pije se pivo méně, než když je kolem šestadvaceti stupňů,“ zmínil Horák. (MF Dnes)

Z osmdesáti píp budou pořadatelé čepovat pivo na tradičních Slavnostech svijanského piva. Kromě šesti druhů piva, včetně jednoho kvasnicového, čeká na návštěvníky bohaté občerstvení - od klobás přes grilovaná kuřata až po pečené sele. Program slavností budou provázet dvě scény, na kterých zahraje 15 kapel hudební žánry pro všechny generace. Ve 22.30 slavnosti vyvrcholí velkolepým ohňostrojem. Letošní, již 17. ročník se bude konat v sobotu 15. července od 13 hodin v areálu koupaliště Svijanský Újezd. Slavnosti pořádá obec Svijanský Újezd a Pivovar Svijany. (Liberecký den)

Pivovar Hols Vratislavice testuje výrobu nealkoholického piva. Poptávka po něm v těchto horkých dnech roste. Vliv má zřejmě i zpřísnění postihů za alkohol za volantem. Ve Vratislavicích se před lety nealkoholické pivo vařilo ještě v době, kdy tamní pivovar patřil Pražským pivovarům.

"Na trh by se nové nealkoholické pivo mělo dostat zřejmě na podzim" uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš.

Výroba nealkoholického piva je podle odborníků složitější než výroba běžného piva. Nealkoholické se vyrábí dvěma způsoby - buď se z něj alkohol odstraňuje, nebo se vaří tak, aby ho mělo co nejméně. "Budeme vařit pivo s minimálním obsahem alkoholu, protože jeho odfiltrování na membránách se vyplatí jen velkým pivovarům při větší produkci," uvedl Hostaš.

Nealkoholickému pivu se na českém trhu v posledních letech nebývale daří.

V Libereckém kraji už nealkoholické pivo dodává na trh konkurenční Pivovar Svijany. První várku uvedl loni v prosinci. Že poptávka po nealkoholickém pivu výrazně roste hlavně v současném horkém počasí, potvrdil i ředitel svijanského pivovaru František Horák.

Vratislavický pivovar je jedním ze tří malých soukromých pivovarů v Libereckém kraji. V posledních letech vařil ročně kolem 50.000 hektolitrů piva. Letošní rok bude ale podle Hostaše zřejmě mnohem lepší.

"Díky tropickému počasí odbyt roste, a tak předpokládáme, že by mohl výstav vzrůst až na 80.000 hektolitrů," poznamenal ředitel. Stejně jako konkurence prodává pivovar většinu své produkce v regionu, zejména na Jablonecku a Liberecku. Zhruba osm procent výroby jde na vývoz zejména do Německa, Polska, Itálie a Španělska.

Pivovar Vratislavice byl založen v roce 1872. Od začátku 90. let minulého století byl spolu se sodovkárnou a Pivovarem Svijany součástí akciové společnosti Pivovary Vratislavice.

Ta se v roce 1996 sloučila s Pražskými pivovary. Kvůli problémům s odbytem a vysoké ztrátovosti ale Pražské pivovary postupně uzavřely pivovar v pražských Holešovicích, pak prodaly pivovar ve Svijanech a v květnu 1998 ohlásily ukončení provozu ve Vratislavicích. V roce 1999 pivovar získala pražská společnost Hols a o rok později v něm obnovila výrobu. (iDnes)

V Lounech se ročně vyrobí přes 300 tisíc hektolitrů piva

Skupina Drinks Union investovala šest a půl milionu korun do zařízení prodlužující trvanlivost piva ve svých pivovarech v Lounech a Krásném Březně v Ústí nad Labem. V lounském pivovaru to je letos už druhá investice, která má přinést zlepšení kvality piva.

"V pivovaru Zlatopramen v Krásném Březně a v lounském pivovaru jsme u linek na stáčení sudového piva instalovali nové průtokové pastery. Výrazně se tak prodlouží trvanlivost sudových piv Zlatopramen a Louny, a to až na 60 dní," uvedl Daniel Váša, výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union. Pomocí nových průtokových pasterů se z piva odstraní především mikroorganismy, které mají vliv na celkovou kvalitu a trvanlivost piva. "Při pasterizaci se pivo na velmi krátkou chvíli zahřeje a následně zchladí. Neztratí tak říz ani pěnivost, také na chuti se nic podstatného nezmění, protože zahřátí je jen na několik sekund. Stačí však k tomu, aby byly v pivu zničeny přítomné mikroorganismy," vysvětlil D. Váša.

Pivovar Louny investoval počátkem roku téměř tři miliony korun do nového chlazení čerstvě uvařeného piva, tzv. mladiny. "Chlazení mladiny se díky novému zařízení výrazně zkrátí," řekl tehdy ředitel a sládek pivovaru Daniel Urban. Díky kratší době chlazení piva budou mít podle něj zaměstnanci pivovaru více času na čištění potrubí při výrobě jednotlivých várek.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která vedle lounského pivovaru sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno a Kutnou Horu. Skupina loni vyrobila přes 920 tisíc hektolitrů, což je zhruba stejně jako v roce 2004. Přibližně čtvrtina produkce směřovala na export a Drinks Union si udržel pozici největšího domácího exportéra na německý pivní trh. V Lounech se loni uvařilo přes 300 tisíc hektolitrů piva, se stejným výstavem počítá společnost i letos. Z toho dvacet procent jde na export, hlavně do Německa, Španělska a na Slovensko. "V pivovaru se vaří sedm druhů lounského piva, navíc také značky Pivrnec a Jarošov. V Lounech se rovněž stáčejí značky Březňák a Zlatopramen, ty se ale vaří jinde," sdělil Martin Jonáš z tiskového oddělení Drinks Union. Pivovar Louny zaměstnává 180 lidí.

---

Pivovar Louny

* roční výstav 300 tisíc hektolitrů piva

* 180 zaměstnanců

* pětina vyrobeného piva se prodá v zahraničí (Deník Lučan)

Pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku porušuje podle brněnského kulturního sdružení Kontext zákon o regulaci reklamy. Přestupkem mělo být pořádání srazu historických automobilů a zřízení koutku pro děti v pivovaru při pivním mistrovství.

"Zákon o regulaci reklamy výslovně stanoví, že reklama na alkoholické nápoje nesmí být užita v souvislosti s řízením vozidla. Chodovar ale tento zákaz porušil, když zde uspořádal sraz automobilů," tvrdí Milan Berka z kulturního sdružení Kontext.

"Podle stejného zákona také nesmí být reklama na alkoholické nápoje zaměřena na osoby mladší osmnácti let a nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které tyto osoby oslovují," dodává.

Vedení Chodovaru se ale brání. "Nikdy jsme podobné problémy nemuseli řešit. Nejsem si vědom, že bychom podobnými akcemi porušovali nějaký zákon," reaguje ředitel Chodovaru Jiří Plevka.

Sdružení Kontext už odeslalo oficiální stížnost na živnostenský odbor Krajského úřadu v Plzni. "Od tohoto sdružení jsme zatím žádnou stížnost neobdrželi. Až k tomu dojde, budeme se jí zabývat," konstatuje mluvčí Krajského úřadu v Plzni Jana Filípková.

Podle právníka Vladana Ramiše by měly být pivovary opatrnější, především při pořádání akcí pro děti:

"Organizování srazu vozidel pivovarem asi nelze považovat za porušení zákona o regulaci reklamy. Při pořádání akcí pro děti by ale měl být každý pivovar opatrný, protože zde už ke kolizi se zákonem dojít může. Konečné slovo ale bude mít krajský živnostenský úřad," říká Vladan Ramiš.

Sraz automobilů uspořádal ve svém areálu předminulý víkend také Plzeňský Prazdroj. Podle zástupců pivovaru akce proběhla naprosto v souladu se zákonem.

"Nádvoří pivovaru je jedním z kulturních center Plzně a pořádáme zde řadu takových akcí. Plzeňský Prazdroj je členem Iniciativy odpovědných pivovarů a jako takový vždy konzultuje s právníky veškeré své reklamní aktivity nebo akce s dopadem na veřejnost. Stejně tomu bylo i v tomto případě a všichni zapojení právníci se shodli, že akce ve způsobu, jakým bude pořádána, vyhoví platné legislativě," uvádí za Prazdroj Lucie Roztočilová.

Sdružení Kontext podalo v minulosti stížnosti na několik pivovarů v zemi kvůli pořádání pivních soutěží, které údajně nabádaly k nadměrnému pití alkoholu. Se stížností sdružení uspělo v Jihočeském kraji, kde za pořádání soutěže dostal od krajského úřadu pokutu pivovar Platan. (iDnes)

Teoretické znalosti týkající se piva Pilsner Urquell, jeho správné ošetřování a umění pivo správně čepovat. To jsou předpoklady k tomu, aby se mohl některý z českých výčepních stát vítězem mezinárodní soutěže "Master bartender - Pilsner Urquell výčepní 2006," která za účasti třiceti českých výčepních začne dnes v Plzni praktickou částí. Podmínkou je, aby výčepní byli z restaurací, kde se čepuje Pilsner Urquell.

Na dnešním klání budou muset účastníci prokázat praktické zkušenosti s čepováním, soutěž bude pokračovat i v červenci a srpnu, kdy budou účastníci absolvovat testy z teorie. V této době navíc soutěžící navštíví v jejich domovských provozovnách tzv. "tajní hosté", tedy nezávislí posuzovatelé, které výčepní nebudou znát a kteří je budou také hodnotit. Kromě Česka soutěž probíhá zároveň v dalších čtyřech zemích - Jihoafrické republice, Polsku, Německu a USA. Následovat budou klání v dalších 21 zemích, v kterých se plzeňský zlatavý mok čepuje. Národní vítěz získá titul Pilsner Urquell výčepní roku a účastní se celosvětového finále v New Yorku. (Plzeňský deník)

"Spolek plzeňských právovárečníků v loňském roce ukončil dobrovolně svou činnost. Zhruba dvoumilionovou částku, která zbyla po rozdělení majetku mezi členy spolku, jsme se rozhodli vložit právě do dobročinného programu Plzeňského Prazdroje," říká bývalý předseda Spolku plzeňských právovárečníků ing. Pavel Stelzer. Členové spolku mají k pivovaru nejenom historickou vazbu - jejich předkové stáli u jeho zrodu. V roce 1842 plzeňští měšťané, kteří měli právo vařit pivo, založili Měšťanský pivovar. "Stále s tímto podnikem - dnes Plzeňským Prazdrojem - cítíme, a proto chceme podpořit program, jež pomáhá projektům, které přispívají ke zkvalitnění života obyvatel Plzně a jejího okolí," pokračuje Pavel Stelzer a dodává, že i tady vlastně společnost Plzeňský Prazdroj navazuje na tradici právovárečníků. "Naši předkové takovouto bohulibou činnost také vykonávali, například pečovali o lochotínský park," poznamenává.

Pavel Stelzer a bývalý jednatel spolku ing. František Přibík budou spolu s Radou reprezentantů, jenž je složena z významných představitelů plzeňského veřejného života a zástupců Plzeňského Prazdroje, vybírat projekty, které budou představeny veřejnosti.

Navazují na tradici

K principům programu Občanská volba patří, že postupující projekty, vybrané Radou reprezentantů a letos i zástupci plzeňských právovárečníků, budou prostřednictvím médií představeny veřejnosti. Ta má právo poslat svůj hlas projektům, které ji zaujaly. Projekty, jež dostanou nejvíce hlasů ve své kategorii, získají finanční podporu. Mezi ostatní rozdělí Rada reprezentantů poměrnou část finančních prostředků. Vyhlášeny jsou celkem čtyři kategorie: zdravotnictví a sociální oblast, sport, kultura, vzdělání a ekologie.

Uzávěrka přihlášek do letošního programu Občanské volby byla 14. července. Členové Rady reprezentantů i zástupci právovárečníků právě začínají přihlášené projekty prostudovávat. "To je práce, na kterou se těším.

Jsem zvědavý, jaké projekty se letos budou ucházet o přízeň veřejnosti," poznamenává Pavel Stelzer a dodává, že u právovárečníků budou mít šanci uspět projekty, které navazují na jejich dobročinnou tradici, a tedy pomáhají plzeňské veřejnosti.

Letos Rada reprezentantů a zástupci Spolku plzeňských právovárečníků oznámí seznam vybraných projektů 14. srpna. Během měsíců září, říjen a listopad pak tyto projekty budou podrobně představeny prostřednictvím webových stránek města Plzně, plakátů umístěných na veřejných prostranstvích a regionálních médií. Veřejnost bude moci hlasovat prostřednictvím SMS zpráv, internetu a hlasovacích kuponů.

Právovárečníci vstoupili do Občanské volby

O dva miliony korun více bude letos rozděleno v programu OBČANSKÁ VOLBA společnosti Plzeňský Prazdroj. Tuto částku jako jednorázový dar vložil do letošního - již pátého - ročníku Občanské volby Spolek plzeňských právovárečníků. Tři miliony pak poskytl Plzeňský Prazdroj. (Plzeňský deník)

Jedna z letošních největších investic Budějovického Budvaru má především pomoci snížit provozní náklady. Pivovar očekává návratnost prostředků investovaných do přestavby pastérů lahvového piva do šesti let.

České Budějovice, 18. července 2006 – V Budějovickém Budvaru zajišťují trvanlivost lahvového piva dva zmodernizované pastéry. Úpravy pasterovacích strojů stály pivovar 16 milionů korun a jde o jednu z nejvyšších plánovaných investic v letošním roce. Spolehlivý a hospodárný chod zařízení zabezpečuje nový automatický systém, vyměněny byly také opotřebované mechanické části strojů. Od modernizace si Budějovický Budvar slibuje především významné snížení provozních nákladů a zvýšení spolehlivosti stáčecích linek.

Budějovický Budvar doposud pracoval s tunelovými pastéry z druhé poloviny 80. let. „Původní špičkové stroje nabízely na svou dobu převratnou konstrukci mechanických částí. Možnosti automatizace řízení procesů se ale posunuly kupředu, stále větší důraz se také v současnosti klade na energeticky šetrný provoz. Proto se pivovar rozhodl celé zařízení zmodernizovat,“ uvedl Ing. Dalibor Čáp, hlavní mechanik a energetik Budějovického Budvaru.

Modernizované stroje pro pasterizaci lahvového piva mohou nyní spolehlivě pracovat další řadu let. Jejich činnost řídí moderní automatizovaný systém Simatic S7, který rovněž zajišťuje sběr a archivaci provozních dat. Veškeré mechanické díly pastérů na obou stáčecích linkách prošly generální opravou. Na náročnou přestavbu a opravu strojů stačily pivovaru čtyři dny na přelomu dubna a května, takže dodávky zákazníkům nebyly žádným způsobem dotčeny.

I rekonstruované pastéry zajistí produktům Budějovického Budvaru požadovanou minimální trvanlivost, která je u exportního prémiového světlého i tmavého ležáku garantována v délce jednoho roku. „Jakost piva je v Budějovickém Budvaru vždy na prvním místě. Po opětovném uvedení pastérů do provozu testy a měření prokázaly, že striktně požadovaná vysoká kvalita piva zůstala zachována. Oba stroje také nad očekávání dobře šetří provozní náklady. Spotřeba vody se v průměru snížila o více než 60 %, o 21 % poklesla také spotřeba páry. Pokud by se hodnoty úspor nezměnily, ušetří pivovar ročně 2,8 milionů korun a celá investice by se splatila do šesti let,“ doplňuje Ing. Dalibor Čáp.

Renovaci zařízení zajistila společnost KHS Dortmund, významný světový dodavatel lahvárenské techniky. Tato německá firma Budějovickému Budvaru v loňském roce dodala a zprovoznila mimo jiné dvě nové myčky lahví. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Pekingský soud podpořil registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby, které podala společnost Anheuser-Busch, Inc. proti rozhodnutí čínské Známkové a rozhodčí komise (China Trademark and Adjudication Board - TRAB). TRAB už loni v červenci povolil registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně. Budějovickému Budvaru se tak otevírá cesta k definitivní registraci ochranných známek a tím i k potenciálnímu vstupu na čínský trh.

Pekingský soud (1'st Intermediary People's Court in Beijing) vydal významné rozhodnutí ve prospěch pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Soud zamítl v plném rozsahu žaloby společnosti Anheuser-Busch, Inc. proti čínské Známkové a rozhodčí komisi (TRAB - China Trademark and Adjudication Board) a tím potvrdil její loňské rozhodnutí, které registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“ v Číně povolilo. Podle soudu nejsou ochranné známky „Budějovický Budvar“ zaměnitelné s ochrannými známkami „Budweiser“ a „Bud“, které v Číně vlastní americká firma.

„Poslední rozhodnutí soudu je významným krokem k definitivní registraci našich ochranných známek. Podstatně jsme se přiblížili k okamžiku, kdy se nám otevře čínský trh,“ sdělil k poslednímu vývoji v Číně Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. V současné době Budějovický Budvar do Číny nevyváží právě z důvodů nedořešené registrace. Čínský trh je přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Je to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě. Přestože spotřeba piva na hlavu je tam zatím relativně nízká – zhruba 20 l na hlavu – je do roku 2010 je očekáván nárůst konzumace piva v Číně o 30%.

Spor v Číně trvá devět let. Budějovický Budvar podal přihlášky ochranných známek „Budějovický Budvar“ č. 1221616 a č. 1299354 u čínského Úřadu pro ochranné známky (China Trademark Office) již v roce 1997. Americká firma podala proti registraci námitky, které byly v roce 2001 zamítnuty. Proti tomu se Anheuser-Busch odvolal ke Známkové a rozhodčí komisi (TRAB). TRAB v červenci 2005 toto odvolání opět zamítl a povolil registraci známek Budějovickému Budvaru. Anheuser-Busch následně podal žalobu proti TRAB s cílem zrušit jeho rozhodnutí. Budějovický Budvar je ve sporu pouze vedlejším účastníkem s právem předkládat soudu vyjádření a důkazy. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné a americká strana se proti němu ještě může odvolat. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Martin Kuděla, marketingový manažer značky Velkopopovický Kozel, říká: „Partnerství Velkopopovického Kozla a Zoo Praha rozšiřuje sponzorské aktivity značky v regionu Prahy a středních Čech. Stejně jako zoologická zahrada je i Velkopopovický Kozel dynamicky se rozvíjející značkou, která stále získává na oblibě a popularitě. Jsme rádi, že můžeme svým sponzorským příspěvkem, ale i náměty na společné aktivity podpořit další rozvoj tak příjemného místa odpočinku, jako je právě pražská zoo.“

Pro návštěvníky Zoo Praha je připraveno několik prodejních míst, kde si mohou s Velkopopovickým Kozlem vyhodit z kopýtka. Ve chvílích aktivního odpočinku je tak návštěvníkům Kozel nablízku.

Citace - ing. Vít Kahle: „Pražská zoo se v posledních letech dynamicky rozvíjí, mnoho odborníků tvrdí, že je to jedna z nejhezčích zoo v Evropě. S tímto rozvojem souvisí i soustavné zlepšování návštěvnického servisu a gastronomických služeb. Jsme proto velmi rádi, že jsme se mohli spojit s takovým kvalitním partnerem, kterým je Plzeňský Prazdroj, jmenovitě značka Velkopopovický Kozel. Jistě to ocení i mnoho našich návštěvníků!“ (Web Kozel)

Cinkání skleněných lahví na neuvěřitelně rychlých plnicích linkách a všudypřítomná typická vůně chmele a piva nejsou jediným, co utkví člověku v paměti při návštěvě pivovaru v Krušovicích na Rakovnicku. Na první podled patrné je to, že ve výrobě piva se pohybuje překvapivě málo lidí. Ve varně potkáte jediného, stejně tak jako ve velké chladné hale, kde pivo kvasí. Desítka pracovníků pohromadě, což je na zdejší poměry opravdu hodně, se pohybuje na linkách, kde se pivo plní do lahví, sudů či plechovek. „Dohromady ve výrobě pracuje kolem 70 lidí zbytek ze tří stovek zaměstnanců se zabývá prodejem, distribucí a ostatní administrativou,“ vypočítal průvodce pivovarem a jeho mluvčí Vlastimil Bradáč. Letos slaví pivovar nesoucí název Královský 425 let od svého založení. Jakoby k narozeninám mu v americkém Seattlu na prestižní světové degustační soutěži World Beer Cup dali velmi cenný dárek. Krušovický ležák Imperial vyhrál ve své kategorii mezi takřka čtyřiceti konkurenty z celého světa zlatou medaili.

Rudolf by zíral

Historie krušovického pivovaru je svázaná s králem a císařem Rudolfem II. Z jeho doby jsou tady zakládací listiny pivovaru, jinak nynější pivovar příliš starobyle nevyhlíží. Dřevěné a mosazné pivovarnické nádoby jsou nahrazeny nerezovou ocelí, z modernizované a automatizované výroby se lidé přesunují do oddělení marketingu.

Zatímco výroba tak běží skoro „sama“, složitější je na dnešním přeplněném trhu výrobek prodat. Co se nezměnilo, je recept a stále tytéž čtyři suroviny - slad, chmel, voda a pivovarnické kvasnice.

„Dříve platilo, že kvalita piva byla závislá na kvalitě vody. Dneska ji ale dokážeme upravit tak, že její vstupní kvalita už není rozhodujícím faktorem,“ řekl Bradáč.

Vody je ovšem v pivovaru obrovská spotřeba, ačkoli se také výrazně snižuje. Na jeden litr piva se při celém průběhu výroby spotřebují čtyři litry vody. Ve dnešní době přitom tento pivovar vyrábí ročně kolem 870 tisíc hektolitrů piva, z nichž se více než 40 procent exportuje zejména do Německa, Ruska a dalších více než dvaceti zemí. (Právo)

Pohled ředitele pivovaru

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci letos slaví 540 let svého založení.

„Při této příležitosti se 29. července od třinácti hodin uskuteční Slavnosti piva s kulturním programem,“ říká ředitel pivovaru Petr Peniaštek.

* Komu jsou oslavy určeny?

Oslavy jsou koncipovány jako setkání skutečných milovníků našeho piva a kraje Sedlčanska. Organizačně se pro tuto akci držíme zásady „Místní pivo pro místní lidi s místní kulturou“. Většina účinkujících tak pochází z nejbližšího okolí. Chceme, aby se zde potkali sousedé a popovídali si u dobrého piva, jídla a muziky.

* Jaký program jste připravili?

Během odpoledne a večera vystoupí Dechovka Míly Nováka, Talisman, reMIX, Ginevra nebo Klasik, připraveny jsou soutěže pro děti či rodeo bizon. Večer pak bude rocková zábava s kapelami Second Hand Band a Marshband.

* Pustíte návštěvníky do pivovaru? Zastavíte výrobu?

Hlavní hudební program se bude odehrávat uprostřed pivovaru. Výrobní prostory budou uzavřeny, výroba běží nepřetržitě 24 hodin.

* Kdy za těch 540 let prožíval pivovar nejhorší a naopak nejlepší období?

Hodně špatného si prožil s celým Sedlčanskem během třicetileté války při drancování švédskými vojsky. V průběhu první světové války dokonce přestal kvůli nedostatku surovin a energie vyrábět. Paradoxně se pivovaru nejlépe dařilo vždy po dlouhodobých válkách, kdy byl pivovarský provoz značně zrekonstruován a zmodernizován. (MF Dnes)

Švédsko, Německo, Francie, ale třeba i Austrálie. I v těchto zemích znají chuť nymburského piva. Za posledních pět let se vývoz zlatavého moku do zahraničí zdvojnásobil. V prvním pololetí vyprodukoval pivovar 76 500 hektolitrů piva. "Stále platí, že nejdůležitější je pro nás polabský region," uvedl ředitel pivovaru Pavel Benák. Přesto 22 procent produkce směřovalo do zahraničí. "Máme třeba jednu specialitu ve Švédsku. Dovážíme tam pivo pravidelně pro jednu firmu. V tamním hotelu jiné pivo nevedou. Tvrdí, že vaříme nejlepší pivo na světě," pochlubil se Benák. Za hranicemi se nymburské pivo prodává pod značkou Gold Bohemia Beer. Při vývozu se pivo speciálně upravuje, aby se prodloužila jeho trvanlivost. V pivovaru funguje několik týdnů nová stáčecí linka, která díky jiné technologii umožňuje plnit více druhů lahví. (Nymburský deník)

Tropická vedra posledních dní zvyšují spotřebu piva ve sklárnách. U tamních hutí teplota běžně dosahuje 80 stupňů Celsia a v současných parnech stoupá ještě výš. Tradičně proto skláři doplňují tekutiny právě pivem.

"Běžně vypijí šest až sedm osmistupňových piv, v takových vedrech ale většinou ještě o jedno dvě více," řekl majitel sklárny v Harrachově na Semilsku František Novosad.

Harrachovská firma už několik let vaří především pro skláře vlastní osmistupňové pivo, součástí areálu je malý pivovar.

"Na vedro musíme myslet se zhruba dvouměsíčním předstihem, tak dlouho musí pivo ležet ve sklepích," řekl Novosad. Už na konci května jsou proto sklepy plné, aby produkce stačila poptávce.

Harrachovští skláři mají podle Novosada také velkou výhodu, že mají pece v dost prostorné hale, která umožňuje poměrně dobré odvětrávání. Při extrémních teplotách mají navíc ještě jednu přestávku.

"Myslím, že moji dva psi snášejí současná vedra mnohem hůře než skláři," poznamenal Novosad. Jeho dva ovčáci jsou podle něj nejspokojenější v zimě, kdy díky hustému kožichu klidně přespí i venku na sněhu. "V těchto vedrech leží většinou ve stínu na betonu a odmítají se pohnout," dodal majitel sklárny.

Spotřebu piva zvyšují také skláři ve firmě Ajeto v Lindavě na Českolipsku. (Liberecký den)

Ředitel marketingu a exportu společnosti Drinks Union Petr Heynek:

* Jaká je exportní politika společnosti Drinks Union, našeho předního výrobce piva, pro letošní rok?

I letos chceme pokračovat ve zvolené úspěšné exportní strategii z minulých let a budeme především rozvíjet své značky na trzích, kde máme vybudovanou silnou a stabilní pozici. Zároveň ale připravujeme vstup na nově vytipované trhy nejen v Evropě, které jsou v souladu s naší exportní politikou.

* Jaké jsou výsledky exportu za loňský rok a jaké očekáváte letos?

Produkce piva pro export tvoří již dlouhodobě podstatnou část celkového výstavu společnosti. Celkový objem piva, který jsme v loňském roce vyvezli za hranice, tvořil plnou čtvrtinu naší produkce. Mezi českými exportéry piva se řadíme na páté místo hned za pivovary, které jsou součástí nadnárodních společností. Největší úspěch jsme zaznamenali v Německu, kde jsme největším českým importérem piva. V segmentu tmavých piv v maloobchodním prodeji patří společnosti Drinks Union díky značkám Březňák a Louny druhé místo. Podíl těchto dvou značek mezi tmavými pivy je sedm procent. V Rusku se nám podařilo realizovat projekt licenční výroby piva Zlatopramen. V letošním roce plánujeme nárůst exportu bez licenčních aktivit o deset procent.

* Jaké jsou vaše představy o exportu do příštích let?

Naším cílem je budování značek na vytipovaných strategických trzích prostřednictvím investic do marketingu a podpory prodeje. Nechceme jít cestou výrobce levného piva, které se prodává pod maloobchodní značkou nebo pod značkou jiného pivovaru.

* Jaké jsou potenciální další exportní příležitosti v Německu, kde máte nejsilnější zastoupení?

Spotřeba piva v Německu v posledních letech kontinuálně klesá v řádu dvou až tří procent. V současnosti se pohybuje kolem 115 litrů na hlavu. Naší dceřiné společnosti Drinks Union Deutschland, která na trhu distribuuje piva Březňák a Zlatopramen, se ovšem daří i přes tento negativní trend od počátku svého vzniku zvyšovat prodej. Obecně to platí pro celý český export piva na tento trh, který meziročně vzrostl o více než 38 procent.

* Jaké možnosti firma vidí v dalším rozvoji exportu?

České pivo má ve světě dobré jméno a export má stále velký potenciál růstu. Domácí pivovary jsou si této skutečnosti vědomy a plně jí využívají. Export českého piva v roce 2005 vzrost ve srovnání s předcházejícím rokem o více než 17 procent. Předpokládáme, že tento trend potrvá určitě ještě několik let. (Právo)

Středomoravská pivovarnická skupina Zubr, Holba, Litovel, která sdružuje pivovary z Přerova, Hanušovic a Litovle, zdražila od června pivo. U sudové produkce zvýšila cenu v rozmezí od 30 do 40 haléřů na půllitr. V případě lahvových piv pivovary zdražily pouze speciály. „Nárůst u nich činil zhruba deset haléřů na láhev,“ řekl obchodní ředitel skupiny Antonín Chytil.

K navýšení cen Chytil uvedl, že si zdražení vyžádal růst vstupů. „Podražily zejména energie a pohonné hmoty, což se projevilo v našich nákladech. Ke změně cen piva jsme přistoupili jako poslední. Naše úroveň úpravy cen také patřila ve srovnání s konkurencí k nejnižším,“ dodal obchodní ředitel skupiny středomoravských pivovarů.

Například pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil pivo v únoru, kdy zvýšil cenu točené desítky Gambrinus a černého Velkopovického Kozla o 60 haléřů.

Pivovary Zubr, Holba, Litovel podražily sudová piva o 30 haléřů v případě deseti stupňového piva, v případě jedenácti stupňového piva o 35 haléřů a u dvanácti stupňového piva cenu zvýšily o 40 haléřů na půllitr. „Ceny lahvových piv jsme s výjimkou speciálů ponechali na dosavadní úrovni. Speciály, mezi které patří vícestupňová či nealkoholická piva, podražily zhruba o deset haléřů na láhev,“ doplnil Chytil.

Středomoravské pivovary loni vyrobily téměř milion hektolitrů piva. V celkovém objemu výroby jim v tuzemsku patří páté místo. (MF Dnes)

Oteplení přineslo razantní nárůst spotřeby.

Pípami protéká více piva, stejně tak z obchodů ve větším množství mizí pivní lahve. Léto je totiž obdobím, kdy pivovarům vrcholí sezóna. Potvrzuje to i trojice pivovarů na střední Moravě - Holba Hanušovice, přerovský Zubr a Litovel.

Spotřebou piva pohnula již vlna veder v polovině června. Proti chladnému začátku června se po nástupu horkého počasí zvýšila denní konzumace piva třech středomoravských pivovarů o pětadvacet až třicet procent, ve srovnání se zimními měsíci pak stoupla spotřeba dokonce o padesát až šedesát procent.

"Začátkem června bylo ještě poměrně chladno, takže oteplení bylo razantní a stejně tak i nárůst odbytu," uvedl Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba.

Pivovary Zubr i Litovel pracují ve třísměnném provozu, aby pokryly poptávku. "Jsme schopni zvládnout i další nárůst zájmu, i když po zkušenostech z minulých let víme, že už nebude nijak výrazný," sdělil obchodní náměstek Pivovaru Litovel Tomáš Halouzka.

Na plný výkon pracuje také Holba Hanušovice. "Týdně teď vyrobíme až o 1800 hektolitrů víc než v období mimo sezonu. Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky. Většina z nich u nás pracuje opakovaně, takže výrobu dobře znají," sdělil Zíka.

S větší spotřebou potřebují pivovary také víc obalů jak lahví, tak nerezových sudů. "Na léto myslíme už dlouho dopředu a předzásobujeme se dostatečným množstvím lahví a sudů," řekl Halouzka.

Pivovary také posilují dopravu. Zatímco v období mimo letní sezonu stačí rozvážet pivo vlastními auty, přes léto najímají další autodopravce. "V současnosti bychom bez najatých autodopravců nestihli pivo v požadovaném množství rozvážet," uvedl šéf hanušovického pivovaru Vladimír Zíka.

Prodejnost piva ovlivnil také světový šampionát ve fotbale, i když nijak výrazně. "Fotbal se do prodeje našeho piva promítl jen v procentech, rozhodující roli sehrály tropické teploty," sdělil ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Středomoravské pivovary Holba, Zubr a Litovel vystupují v jedné skupině. S ročním výstavem do jednoho milionu hektolitrů jde o pátou největší pivovarnickou skupinu v Česku. (iDnes)

Predaj piva kopíruje počasie, najmä vďaka letným terasám a kúpaliskám. "Leto všeobecne zvyšuje predaj. Oproti zime je pomer minimálne dvaapolkrát vyšší," hovorí sládek Karol Svozil.

Na Slovensku dnes funguje už len päť nezávislých pivovarov, ktoré majú na trhu približne šestinový podiel. Zvyšok majú rozdelený koncerny Heineken a SABMiller.

Investície do kvality

"Snažíme sa preraziť hlavne kvalitou. Do pivovaru sme investovali už viac ako tristo miliónov korún na modernizáciu," hovorí Eduard Rada, majiteľ pivovaru Steiger vo Vyhniach. Odmieta cestu niektorých pivovarov variť pivo pod značkou obchodných reťazcov. "Odmietli sme to, radšej ideme vlastnou cestou, ako robiť ultralacné pivo s nízkou kvalitou," tvrdí Rada.

Letné počasie dvojnásobne zdvihlo výrobu piva v porovnaní s marcom. Pivovar sa snaží nájsť nové trhy, čo sa mu aj darí. "Asi dvadsatina výroby ide na export do Česka, Veľkej Británie a Maďarska. Našou ambíciou je však uplatniť sa hlavne na domácom trhu," vysvetľuje Rada. Pivovar Steiger sa o to pokúša hlavne produkciou klasického ležiaka českého typu. Tento rok počítajú s takmer pätinovým nárastom výroby oproti vlaňajšku.

Špeciálne pivá zaujali

Preraziť so špeciálnymi druhmi piva sa pokúša pivovar Pilsberg v Poprade. "O tieto pivá, hlavne o kvasinkové, začína byť pomerne slušný záujem. Podarilo sa nám s nimi dostať do obchodných sietí," hovorí generálny riaditeľ pivovaru Pavol Bekeš. Nástup do reťazcov bude sprevádzaný aj marketingovou kampaňou, ktorá bude podľa Bekeša úmerná možnostiam firmy.

Aj vďaka tomu pivovar počíta s lepšími výsledkami ako v minulom roku. "Pomáhajú aj teplé dni. Nárast výroby je až tretinový oproti bežným dňom," tvrdí Bekeš. Firma sa chce z regionálneho pivovaru zmeniť na celoslovenský, tak hľadá nové možnosti. Jednou z aktivít je otvorenie distribučného centra v Bratislave.

Chýba kapitál

Predaj piva kopíruje počasie, najmä vďaka letným terasám a kúpaliskám. "Leto všeobecne zvyšuje predaj. Oproti zime je pomer minimálne dvaapolkrát vyšší," hovorí sládek Karol Svozil. Podľa neho malé pivovary svoje miesto na trhu majú, ale potrebujú kapitál na investície do modernizácie zariadení a na marketing. "Máloktorý si to však môže dovoliť. Na rozdiel od veľkých hráčov, ktorí neváhajú použiť financie na likvidáciu konkurencie," myslí si Svozil.

Veľkú nádej nedáva ani špeciálnym druhom piva. "Dalo by sa vyjsť na trh s niečím originálnym, ale slovenskí pivári neradi experimentujú. Na druhej strane nie sú ani verní jednej značke," dodáva Svozil.

***

Výroba piva na Slovensku (v tisícoch hl)

Rok Výroba

2000 4 514

2001 4 574

2002 4 850

2003 4 670

2004 4 218

2005 3 963

***

Výroba malých pivovarov v roku 2005 (v tisícoch hl)

Steiger Vyhne 186

Stein Bratislava 160

Pilsberg Poprad 118

Popper Bytča 103

Urpín Banská Bystrica 79

***

Výroba slovenských pivovarov v %

Heineken 44

SABMiller 39,7

Nezávislé pivovary 16,3

(HN online)

S odstupem času si uvědomuji, že to nebyl asi nejšťastnější nápad. Naložit dodávkový vůz osmi zdatnými pivaři a vyvézt je na okružní cestu po nových lašských minipivovarech. Zatímco na Hukvaldech a v Příboře ještě zdatní borci při konzumaci objektivně diskutovali o kvalitách čepovaných truňků, v Kopřivnici se začaly jejich degustační názory rozcházet, přičemž původně stimulující argumentace se místy zvrhávala až v divokou hádku. Do objektu nedávno otevřeného štramberského městského pivovaru již celá skupina dorazila ve stavu zjevného alkoholového vyčerpání.

Asi polovina borců usnula už při prvním půllitru místy přímo na stole v restauraci, místy na lavičce před historickou budovou. Byla to velká škoda. Štramberský restaurační pivovar je bezpochyby nejsličnější provozovnou svého druhu nejen v našem regionu. Zatímco ostatní sousední minipivovary byly vybudovány svépomocně a podomácku, technologie toho štramberského byla dodána vyblýskaná na klíč. Interiér stylové pivnice působí útulným dojmem a pivo, uvařené přímo v jejich prostorách, se tam pije takřka samo.Tento blahoslavený štramberský podnik, který nedávno oslavil prvý rok své existence, pořádá, nebo se alespoň účastní nejrůznějších akcí, které se často konají na historickém štramberském náměstí, přímo před vchodem do restaurace. Středověké město Štramberk bylo v minulých letech zrekonstruováno. Na půvabném náměstíčku, které lemují tradiční budovy pekařství, obecní hospody a lokálního hotelu, snad chybí jen městská šatlava a postava obecního blba. Ten by vysedával v pivovarském šenku, propíjel charitativní almužny a příležitostně by se nechal najmout místní tajnou policií, které by pravidelně donášel, kdyby někdo řekl, že předseda vlády Paroubek je vůl a že to nevyhrajem.

Za povšimnutí bezpochyby stojí vztah štramberských občanů k tatarskému etniku. Zatímco obyvatelé této vzdálené autonomní oblasti jsou v povědomí zbytku populace jako průkopníci syrového bifteku a světlé omáčky bohaté na cholesterol, Štramberáci již po několik století na počest tatarské invaze pečou vyhlášené cukrovinky s poetickým názvem štramberské uši. Nedávno bylo onomu výrobku dokonce mezinárodně přiznáno tzv. místo původu, což znamená, že obdobný produkt se nesmí takto nazývat, ať je zhotoven na britských ostrovech nebo v sousedním Lichnově.

Štramberské uši se pochopitelně na jídelníčku městského pivovaru vyskytují, a to vylepšené šlehačkou a ovocem, avšak je radno je zakousnout až jako dezert po chutném pivním menu, které je zde velice rozmanité. Ačkoliv smažené škvarky, sádlo či tučné vepřové nepatří k dietním potravinám, doporučovaným puritánskou lékařskou obcí, štramberský původní ležák Trubač po nich do žíznivého hrdla klouže jak po namydleném tobogánu.

Jaké vlastně je štramberské pivo? Přijatelnou hořkostí potěší i ženy, má spíše sladovou příchuť a kvásek než výrazné chmelové aróma a ve své tmavé formě trochu připomíná sladší irské stouty než-li kvazi-populární melasy česko-afrických alchymistů. A myslíte-li si, že trnky do piva nepatří, přijeďte do Štramberka ochutnat některý z pivních speciálů. Ať slúží!! (Listy moravskoslezské)