Diferenciace u skupinových balení je klíčem k nárůstu zisku pivovarů. Společnost Logipack se touto myšlenkou zabývala a ukázala na nutnost nových řešení vhodných pro nápojový průmysl. Zvláště u evropského pivovarského průmyslu se rámcové podmínky již léta mění v souvislosti se změnou dynamiky trhu i aktivitami konkurence.

Na základě výsledků získaných ze sledování spotřebitelského chování a díky poklesu výskytu velkých rodin, se průměrná spotřeba piva na jednu domácnost již léta snižuje.

Proto spotřebitelé zcela opouštějí trh s pivem nebo se obracejí od klasických přepravek k jiným alternativám balení. Zvláště malá balení mají u spotřebitelů rostoucí oblibu. Skupinová balení jsou vhodná z hlediska pohodlí pro kupující a v době zmenšujících se domácností je odpovídajícím trendem odklon od klasických přepravek k obalům pouze s několika lahvemi.

Rozmanité varianty skupinových balení např. po čtyřech, šesti, osmi, deseti nebo dvanácti vratných lahvích, se mohou snadno umístit na „Allrounder“. Nabízejí spotřebitelům splnění jejich požadavků na optimální množství pro každou domácnost. Umožní se tím snadná manipulace, jak ve výrobních a prodejních skladech, tak i na prodejnách. Tyto operace lze provádět s několika skupinovými obaly současně a jde je pak i přikládat na palety k tradičním přepravkám. Usnadňuje se tak i výměna vratných obalů. Vzájemně spojené lahve, tzv. Closed Baskets, jsou na horní části uzavírajícího obalu opatřeny vlastním EAN kódem a zvláštní cenou za tuto společnou prodejní jednotku.

Dnes se dá říci, že se na nápojovém trhu v Německu logipacky již etablovaly. S tímto systémem pracuje mnoho velkých pivovarů i velkoobchodních středisek. Closed Baskets jsou prodávány na více než 11 000 prodejních místech. Roční objem takto balených nápojů se pohybuje kolem 800 000 hl.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová | BRAU INDUSTRIE

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=112232&ids=176

Dobrý voják Švejk už má i své pivo. Jeho jménem byl pokřtěn tento oblíbený nápoj v rámci dvoudenních oslav čtvrtého výročí pivovaru Belveder ve stejnojmenném hotelu v Železné Rudě. Křtu se dočkala také nová kniha o pivovarech, kterou napsal Tomáš Cihlář.

„Slavíme zde čtvrté otevření železnorudského pivovaru. Oslavy začaly už v pátek, kdy se na ně dostavilo okolo tří stovek lidí. Bylo to hodně velké, lidé se bavili až do ranních hodin, kdy zábavu trochu pokazila bouřka. Na podzim připravujeme třetí ročník o nejlepší šumavský gulášek a v listopadu už počtvrté soutěž o nejlepší pohádkové pivo pro rok 2012,“ sdělila manželka majitele Marie Strnadová.

Pivo Švejk je vyrobeno podle staré receptury plzeňského pivovaru, z doby první světové války, kdy vyvážel do Vídně. „Jde o světlý 12° ležák. Myslíme si, že by se mohlo stát nejprodávanějším pivem našeho pivovaru. Pokřtít ho přišli senátorka Jiřina Rippelová, starosta Železné Rudy Michal Šnebergr a Jiří Drvola, který vlastní největší sbírku pivních lahví, sedm tisíc tři sta jich má ve sbírce a dalších devět tisíc na prodej,“ informoval majitel pivovaru František Strnad.

Své tři křtitele měla také kniha o všech pivovarech v klatovském okrese. „V knize jsou zmíněny všechny pivovary od Albrechtic až po Žichovice. Dříve už jednou vyšla, ale toto vydání je hodně rozšířené. Obsahuje velkou obrázkovou přílohu historických lahví, tácků, etiket a podobně. Knihu pokřtili herec Přemysl Kubišta, Michal Šnebergr a Jan Siedler z Bratislavy z klubu sběratelů pivních kuriozit. Knihu je možné si zakoupit na hotelu Belveder nebo Grádl,“ uvedl Strnad, který byl s oslavami výročí nadmíru spokojen: „Byla to nejlepší akce za posledních dvacet let, vyšlo nám krásné počasí, přišlo hodně lidí, vše se povedlo.“

Místní návštěvníci spojili procházku s posezením. „My jsme se původně chtěli jen projít, ale nakonec nás kroky zavedli sem. Určitě toho ale nelitujeme, je tady moc hezky. Posedíme si na čerstvém vzduchu, ochutnáme skvělé pivo a poslechneme známé písníčky,“ řekl Petr Kotrba ze Železné Rudy.

Někteří hosté na Šumavě strávili celý víkend. „Sbalili jsme se už v pátek po práci a vyjeli sem. Včera jsme tady parádně popili a dopoledne, když jsme se trochu prospali, jsme se prošli po Rudě a okolí. Je to krásně strávený víkend a pivo bylo a pořád je skvěle vychlazené, jen v nás zasyčí,“ s úsměvem uvedl Tomáš Peterka z Plzně.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autor:

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/na-belvederu-teklo-pivo-proudem20110710.html

Jihomoravské město Mikulov, které je zasvěceno vínu více než jakékoli jiné, ožije na začátku srpna při slavnostech piva. Pivobraní nabídne ochutnávky z produkce velkých i malých lokálních pivovarů, rockové koncerty i ohňovou show.

"Jižní Morava nepatří jenom vínu. Je tu také mnoho lidí, kteří dávají před vínem přednost kvalitnímu pivu. Své sídlo tu má hned několik velkých i malých pivovarů. Akce nabídne spojení netradičního pivního zážitku s prohlídkou jednoho z nejhezčích měst na Moravě," informovali pořadatelé akce. Pivobraní proběhne 5. a 6. srpna.

První ročník se konal loni v Březí u Mikulova. Tento rok organizátoři poprvé pořádají pivobraní v amfiteátru v Mikulově. Chtějí tak navázat na tradici Pálavského vinobraní, které k Mikulovu už několik let patří. Místo vína ale v tomto krásném historickém městě návštěvníkům nabídnou bohatý výběr piva od větších i malých pivovarů.

Festival potěší zejména fanoušky piva, kteří budou moci ochutnat z široké nabídky nejrůznějších značek a druhů. Na své si přijdou i příznivci rockové muziky, zahrají tu například kapely Mrs. Hill, U2 revival, Free Fall, Hysteria, Wild Eggs, Denwer, Větry z Jihu, Morčata na útěku, Jiří Zonyga a cimbálová muzika Medicinbal.

Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení skupiny historického šermu Memento Mori z Uherského Hradiště, která předvede i fakírskou a ohňovou show. Pro vyznavače adrenalinových sportů organizátoři připravili exhibici na U-rampě. Na programu je také ohňostroj a pivní tombola.

Základní vstupné je 100 korun, za dvoudenní vstup zaplatí návštěvníci 150 korun. Využít mohou i rodinné vstupné za 200 Kč, které platí pro dva dospělé a pro dvě až tři děti do dvanácti let. V pátek od 16 do 18 hodin a v sobotu od 12 do 14 hodin bude vstup do areálu zdarma.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Marie Frajtová

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/nejen-vino-mikulov-ozije-pivobranim_206696.html

Zvýšení spotřební daně na pivo o třetinu ničí české pivovary. Poprvé klesla spotřeba piva, pivovarům chybí peníze a propouštějí. Předpokládaný přínos do státního rozpočtu přitom není tak veliký.

Státní kase mělo zvýšení spotřební daně na pivo přinést 1,3 miliardy korun. Nakonec ale získala pouze 345 milionů.

„Stačilo by snížit daň na úroveň předloňska," stěžuje si manažer Pivovarů Staropramen Petr Šámal Hospodářským novinám, „Zvýšení státní pokladně příliš nepomohlo, naopak české pivovarnictví a navazující odvětví to poškodilo."

Kalousek: Na dani se nic měnit nebude

Ministr financí Miroslav Kalousek však nehodlá nic měnit. „Chápu, že se pivovary snaží prosadit snížení daně. Ale spotřeba podle mne neklesá jen vlivem daně," tvrdí Kalousek. Oproti tomu na víno není zavedená žádná spotřební daň.

Celková produkce piva se loni propadla o osm procent. Začala klesat předloni, kdy pivovarníky postihla ekonomická krize. Tuzemské pivo těžko konkuruje cenám z dovozu.

Zdroj: Parlamentní listy.cz

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/202304.aspx

Cestu z Velké Bystřice na Svatý Kopeček obsadili v sobotu šerpové. V rámci závodu Radegast Olomoucký šerpa vynášeli na dřevěném šerpském nosiči plné pivní sudy. Souboj dvoučlenných týmů vyhrál tým Bestřica, který zvládl 5 kilometrů s 65 kg na zádech v úctyhodném čase 1:01:17.

„Závod byl letos kvůli velkému vedru hodně náročný. My jsme si však na dobrý výsledek věřili. Do cíle nás hnala silná vůle a vzájemná podpora. Radegast Olomoucký šerpa je opravdu závod pro pravé chlapy,“ přiblížil pocity vítězů zástupce týmu Bestřica Tomáš Langer. Společně s Jakubem Nečesaným si rozdělili hlavní výhru – 240 piv Radegast.

Do souboje s náročnou trasou se pustilo více než 100 odvážlivců. Každý tým, který splnil časový limit 120 minut, získal za svůj výkon 60 piv Radegast. Náročný úkol splnila většina šerpů, kteří se postavili na start. Neúspěšně absolvovaly závod jen dva týmy.

Seriál šerpských závodů uvidí během léta ještě Zlín a Ostrava.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/995%22%3E%C5%A0erpov%C3%A9

Již 22. populární Slavnosti Svijanského piva pořádá v sobotu 16. července úspěšný Pivovar Svijany ve spolupráci s Obecním úřadem Svijanský Újezd. Pivo z produkce zdejšího pivovaru poteče ze 160 píp a bude mít jednotnou cenu. Na návštěvníky čeká spousta specialit české kuchyně a řada hudebních vystoupení.

Díky dobrému pivu, organizaci i poloze (v Českém ráji u Turnova, blízko rychlostní silnice R10) mívá akce stabilně vysokou návštěvnost – za víkend sem přijede kolem 30 tisíc lidí. Také letos se očekává podobné číslo.

O zábavu se postará necelá dvacítka hudebních uskupení, která vystoupí na dvou pódiích. Na Slavnostech zahraje například MIG 21, Doctor PP, Kamil Střihavka & Leaders nebo zazpívá Dalibor Janda. Bigbítová kapela Debilheads by pak koncertní pelmel měla zakončit kolem druhé hodiny v noci. Organizátoři připravili také veliký ohňostroj.

Parkování bude zajištěno na pozemcích přilehlých ke Svijanskému újezdu, z turnovského vlakového nádraží pojede na slavnosti také kyvadlový autobus: ve 12.00 hodin z Turnova a dále každou půlhodinu. Z autobusového nádraží v Liberci, ze stanoviště č. 4, pojedou autobusy do Svijanského Újezdu v 11.00, 12.30, 14.00, 15.30, 17.00 a zpět do 24 hodin.

Na slavnosti do Svijanského újezdu se můžete vydat také historickým vlakem, který jede po trase: Tanvald – Železný Brod – Turnov – Příšovice, Turnov – Železný Brod – Tanvald. Zvláštní vlaky budou sestaveny z historických vozidel a průvodčí budou oblečeni do historických uniforem. Ve všech vlacích zakoupíte drobné občerstvení a cestující budou odbaveni historickými lepenkovými jízdenkami.

Nezbývá než si přát, aby počasí přálo Slavnostem svijanského piva více, než loni.

Zdroj: E15

http://magazin.e15.cz/volny-cas/pivovar-svijany-zve-na-tradicni-pivni-slavnosti-679874

Když se řekne komuna, možná si vzpomenete na dějepis a na 19. století. V Paříži v roce 1871 vzali revolučně naladění obyvatelé správu města do svých rukou a vytvořili takzvanou Pařížskou komunu. Trvala jen pár měsíců, patrně stejně krátce jako si ji pamatují žáci v dějepisu. Existuje však komuna, která přetrvala celá staletí. Patrně proto, že v ní nejde o revoluci, ale o pivo. Jediná pivní komuna v celé Evropě a zřejmě i na světě funguje pár kilometrů od českých hranic – v rakouském Freistadtu.

Skupině turistů právě skončila prohlídka freistadského pivovaru, a tak odpočívají. Jak jinak než v hospodě u piva. Sládek Norbert Pichler, který je provázel, čepuje na uvítanou dvě deci místního ležáku a pouští se do vyprávění o pivní komuně.

„Freistadt je velmi přesně naplánované město. Leží na půl cesty mezi Lincem a Českými Budějovicemi. Byl to záměr, aby se tu mohli zastavit kupci a nechat například přepřáhnout koně,“ začíná svůj výklad.

„Když se město ve 13. století stavělo, bylo potřeba nějak sem nalákat lidi. A tak vrchnost udělila Freistadtu různá práva, mezi nimi i právo várečné. Každý dům uvnitř městských hradeb mohl vařit svoje vlastní pivo,“ pokračuje sládek.

„Po několika ničivých požárech se v roce 1777 občané rozhodli postavit nový společný pivovar za hradbami. Aby si zachovali svá práva a ochránili svoje zájmy, rozhodli se, že pivovar budou řídit formou komuny,“ vysvětluje původ staleté tradice.

Do pivovaru se ještě vrátíme, pojďme si však zatím na chvíli projít město. Je to jen kousek pěšky. Náměstí má dodnes středověký ráz, uličky jsou úzké a zdejší zámecká taverna přímo vybízí k návštěvě. Ostatně na dveřích je hrdý certifikát s nápisem Nejlepší pivnice v celém Horním Rakousku.

Šéf pivní komuny Rudolf Scharitzer je v pivnici jako doma. Nejenže komunu vede, ale je také jedním z podílníků unikátního pivovarského modelu. „Vlastním dům tady vedle na náměstí, takže jsem zároveň jedním ze spolumajitelů pivovaru,“ vysvětluje.

„Komuna je už od začátku omezena na domy uvnitř městských hradeb, je jich asi 150. Je to uzavřená společnost, domy se neprodávají. Na každý dům připadá podle historického rozdělení určité množství piva – minimálně 15 věder, maximálně 140,“ popisuje Rudolf Scharitzer.

Jedno vědro je historická měrná jednotka, která odpovídá asi 56 litrům. Vše, co sami nespotřebují, si mohou vlastníci domů navzájem prodávat. Zdaleka to však není tak, že by freistadský pivovar zásoboval jenom město.

Zdejší pivo se čepuje v širokém okolí a pivní komuna není jenom kuriózní, ale taky ekonomicky velmi úspěšná, jak potvrzuje i její šéf Scharitzer: „Rakouský trh se zmenšuje kvůli zahraničním značkám, ale my přitom máme pořád větší a větší tržby.“

„Freistadské pivo je hořké a silné. Odpovídá české dvanáctce, ale je ještě o trochu silnější. K jeho výrobě používáme výhradně chmel vypěstovaný tady u nás,“ doplňuje hrdě šéf komuny. Vraťme se však z hospody do pivovaru.

Sládek Norbert Pichler tam právě vysvětluje, jak se vlastně 150 vlastníků komuny dokáže na něčem dohodnout: „Samozřejmě to není tak, že by o všem rozhodovali všichni. Máme správní radu, která má momentálně šest členů. Ta rozhoduje o investicích a o směřování pivovaru.“

Pivní komuna je sice stará pár stovek let, ale rozhodně nezaspala dobu. Moderní webové stránky nabízejí bohatý sortiment pivovaru včetně sezónních piv i nabitý kalendář akcí pro pivní fanoušky. Pivo hrálo ve Freistadtu vždycky hlavní roli, a nové tisíciletí na tom vůbec nic nezměnilo.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Vojtěch Berger

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/918976

První ročník Hlučínských pivních slavností se konal v sobotu 9. července u Hlučínského jezera zvaného Štěrkovna.

Slavnosti piva v Hlučíně byly pro pořadatele premiérovou zkušeností. Podařilo se jim především využít letního počasí, takže v okolí Hlučínského jezera se sešly stovky lidí především kvůli vodě a širokou nabídku piva využili jako bonus.

V mobilních stáncích byla nabízena piva Radegast, Ostravar, Staropramen, Plzeň, Pardál, Budweiser a další. K poslechu a pro pobavení se na podiu střídaly různé skupiny - ať už místní kapely nebo dvojice Retro Blues. Večer pak ve 20.00 hodin vystoupila kapela Rock & Roll Band Marcela Woodmana.

Hlučínské jezero se nachází v sousedství města Hlučína. Zabírá plochu 138 hektarů a nabízí velké množství rekreačního a sportovního vyžití. Přímo v centru jezera je vybudován Sportovně rekreační areál nabízející rozličné sportovní a rekreační aktivity. Travnaté pláže, přírodní bazény, sportoviště, bufety a campingy.

V areálu je v provozu vlek na vodní lyžování, který využívají trénující sportovci, ale i běžní návštěvníci. Na rozsáhlé ploše jezera lidé provozují jachting, windsurfing a další vodní sporty. Odlehlejší místa jezera navštěvují milovníci klidu a pohody a také rybáři. Sobota se vydařila. Voda byla osvěžující a pivo přišlo k duhu. Ostatně i pivo je z vody.

Vodní sportovní areál je v provozu nepřetržitě od 8 do 19 hodin. V sobotu 23. července se na ploše jezera bude konat Závod v dálkovém plavání O pohár města Hlučína a 28. července zde začne festival Štěrkovna Open Music 2011.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Josef Zajíc

http://www.novinky.cz/vase-zpravy/moravskoslezsky-kraj/opava/1227-5735-hlucinske-pivni-slavnosti-zazily-premieru.html

S vrchním sládkem Velkopopovického pivovaru o pivě a poctivé práci.

Málokdo si dokáže představit, kolik za jedním půllitrem piva stojí práce. Celý proces výroby piva kontroluje sládek Velkopopovického pivovaru Jiří Bernát.

Velkopopovický Kozel a čtenáři Deníku hledají nejšikovnějšího fachmana regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt. Zajela jsem tedy přímo ke zdroji, popovídat si s tou nejpovolanější osobou o práci, která stojí za výrobou zlatavého moku.

Jak probíhá pracovní den vrchního sládka pivovaru?

Pracovní den je docela pestrý. V průběhu dne si musím najít čas na to zajít na jednotlivá výrobní střediska, zúčastnit se degustace, zvládnout administrativu, vyčlenit si čas na kontrolu dat a mít prostor na diskusi se svými kolegy ne jen o kvalitě a výrobním procesu, ale i o tom, co potřebují pro svoji práci. Na práci ve výrobě mě nejvíce baví to, že je to velice dynamický proces, kde je potřeba operativně reagovat na vstupní suroviny, řídit proces kvašen a neustále dolaďovat celý proces výroby. Každý den přináší něco nového a rozhodně nelze říci, že by v pivovaru byla nuda. Bohužel nemohu říci, že by mě při výrobě piva nejvíce bavila jeho degustace, protože v celém pivovaru platí mimo degustací přísný zákaz konzumace alkoholu.

Je degustace piva podobná degustaci vína?

Podobnost je jen v samotné podstatě degustace. U vína se chuťový profil přizpůsobuje ročníku a chuťová odlišnost je ročníkovou výsadou. V případě degustace piva se kontroluje shoda se senzorickým profilem. Na rozdíl od vína musí mít pivo meziročně stále stejný profil nezávislý na „ročníku“.

Co je na výrobě piva vlastně nejdůležitější? Receptura tajně předávána jen mezi vyvolenými, kvalitní suroviny nebo něco úplně jiného?

Určitě je to vedle kvalitních surovin, přesné dodržování výrobního postupu a v neposlední řadě poctivá práce všech, kteří se na výrobě piva podílí.

Říká se, že ženy mají více rozvinuté chuťové buňky, pracují u vás v pivovaru i ženy?

Podle mého názoru jsou v mnoha případech ženy na degustace citlivější než muži, což dokazuje i to, že mezi našimi nejlepšími degustátory je mnoho žen.

Jaká je pro vás nejlepší odměna po práci a máte vůbec ještě chuť na pivo?

Pro mě osobně je největší odměnou, když si můžu zajít s kamarády na vychlazeného Kozlíka a vidím spokojené zákazníky, kterým naše pivo chutná. To sem potom na naší práci opravdu pyšný.

V pivovarnictví pracujete již více než sedm let, jak se člověk dostane k vysněné pozici sládka Velkopopovického Kozla?

Moje cesta k tomu být sládkem pivovaru začala již na studiích. Výrobě piva a sladu se věnuji již od střední školy. V pivovaru jsem postupně nabíral zkušenosti na různých pozicích od Technologa výroby přes Manažera kvality, Manažera stáčení až po vysněnou pozici Sládka. A nesmím zapomenout na to nejdůležitější, bez čeho by se tato profese nedala dělat a to je láska k pivu.

Zdroj: Pražský deník | Autorka: Lucie Andrýsková

http://prazsky.denik.cz/podnikani/bez-lasky-k-pivu-by-to-neslo20110708.html

Po týdnu práce si každý rád odpočine na své zahradě nebo na chalupě. A k odpočinku patří pivo…

S létem začínají Češi zase grilovat a pořádat párty a oslavy. Podle výzkumu společnosti Unilever třetina Čechů griluje pravidelně, v létě se pak grilování věnuje absolutní většina lidí. Ke grilovanému masíčku je ideální správně vychlazené pivečko. Ale jak ho na párty zajistit? Klasické české úsloví říká, že nejlepší pivko je ze sedmého schodu.

Vypůjčte si výčep!

Ale co mají dělat ti bez schodů? Ideální je zapůjčit si výčep včetně chlazení. Půjčit se dají u většiny pivovarů. Výpůjčka stojí maximálně několik stokorun, ale připravte si aspoň tisícovkovou zálohu. Alternativou k výčepům s chlazením je tzv. párty pípa. Sud by se měl uskladnit v chladném sklepě a chvíli před začátkem akce donést tam, kde budete hosty obsluhovat. Se sudem by se nemělo moc třást a v žádném případě se s ním nesmí kutálet. Pak už stačí nechat ho jen chvíli odstát a můžete začít čepovat! Abyste udrželi pivo v ideální teplotě, měli byste sud umístit do škopku se studenou vodou.

Coolkeg

Staropramen přišel se zajímavou novinkou: samochladícím soudkem Coolkeg. Tenhle vynález umí vychladit pivo během 60 minut na optimální teplotu 5°C! CoolKeg obsahuje 20 litrů piva Staropramen Světlý a jeho doporučená cena je 800 Kč. Sud je zálohovaný a vratný v místě jeho koupě. Jak to funguje? Chlazení piva probíhá na přírodním principu bez potřeby zdroje energie. Překlopením páčky propojíte v sudu oddělené komory obsahující přírodní minerál Zeolit a vodu. Chemický proces celou nádobu ochladí a za hodinu máte krásně studené pivo.

Domácí stáčecí zařízení

Společnost ETA zase uvedla na trh domácí stáčecí zařízení. Přístroj vyvinuli ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem. Používá se na pětilitrové soudky, umožňuje čepování piva za optimálních podmínek. Funguje na běžně dostupné sifonové bombičky CO2, dá se zapojit do zásuvky na 230 V nebo do 12 V (auto). Chladicí systém umožňuje nastavení teploty soudku na 6 - 18 °C, přičemž si hodnoty můžete zkontrolovat na digitálním displeji. ETA dodává pípu v černé nebo stříbrné barvě a celé to stojí jen 5499 korun.

Domácí chlazení

Koupit se dají také domácí chladící systémy, díky nimž bude pivo studené i v tom nejteplejším počasí. Jsou však určené pro opravdu zapálené pivaře. Pro příležitostné milovníky grilování a popíjení jsou příliš drahé. Celý systém chlazení i pípy stojí přibližně 15 000 korun. Zajímavé a velmi stylové je třeba to od společnosti Pivní chlazení (www.pivnichlazeni.cz)

Zdroj: TN.cz

http://tn.nova.cz/magazin/hobby/chataazahrada/chladne-pivo-na-chalupe-vime-jak-na-to.html

Vstupujeme do období letních dovolených, kdy většina z nás jistě zabrouzdá i do nějaké té letní zahrádky, aby si zchladila žízeň dobrým pivem. Na co se ale máme připravit? Na gurmánskou lahůdku v podobě žlutavého moku s bílou čepičkou, anebo spíš na rozvrat trávení a pohody u stolu? Zatímco v některých restauracích se s pivem mazlí, jinde nám číšník s klidem přinese podmírák a do očí nám bude tvrdit, že to dojde. Jen stěží může člověk chodit pořád jen do prověřených restaurací, je proto dobré umět kvalitu piva posoudit, a když se nám něco nezdá, půllitr reklamovat.

Co dělá dobré pivo dobrým pivem?

Když pomineme technologii výroby a chuťové vlastnosti, pak by půllitr kvalitně načepovaného piva měl mít zejména následující rysy: dobrou míru, kvalitní pěnu, správnou teplotu a přiměřený říz. Příjemná obsluha se myslí samosebou.

"Definice řízu je zajímavá," říká pivovarský odborník Josef Krýsl. "Je to vjem, který lze definovat jako příjemné pálení na kořeni jazyka," popsal. Co se týče teploty, je pro pivo ideální mezi šesti až osmi stupni Celsia. Podle Kýsla je ale třeba rozlišovat mezi létem a zimou. "V létě bych doporučoval chladit pivo na teplotu šest až osm stupňů Celsia, v zimě si myslím, že stačí, když bude mít sedm až devět stupňů," uvedl.

Pěna a kroužky

Součástí kvalitního piva je bezesporu také kvalitní pěna. Teď jde jenom o to, jaké vlastnosti musí vykazovat. I o tom se vedou leckdy v restauracích u stolu vášnivé debaty. A tak raději dejme slovo opět Krýslovi. "Nemá to být taková čepice, ten karfiol nebo atomový hřib, jak jsme někdy zvyklí, ale pěna má být jemná, krémovitá, aby na ni bublinky vůbec nebyly vidět," podotkl.

S kvalitní pěnou pak úzce souvisí tzv. kroužkování. Někdy se na stěnách sklenice dělají kroužky. Na vnitřním obvodu sklenice ulpívá vždy po upití pěna. Je to dobře, anebo špatně? Podle odborníků se kroužky na správně načepovaném půllitru dělat mají. Svědčí třeba o tom, že číšník sklenici pořádně umyl. A proč se nedělají kroužky jenom u špatně umytých sklenic? "Jsou tam zbytky nečistot a tím se snižuje povrchové napětí, které způsobuje udržení pěny," dodává Krýsl.

A co míra? Centimetr nikdy nedojde!

V restauracích se někdy stává, že číšník, který se kvůli přemíře hostů celý večer nezastaví, nosí půllitry plné sotva ze dvou třetin. Když se zákazník ozve, číšník většinou odpoví – to dojde. Jenže podle odborníků to s docházením není tak horké. Dojdou jen milimetry. "Co se míry týče, musí být po rysku. Je samozřejmě možné tolerovat jeden dva milimetry, ale třeba centimetr určitě ne," upozornil Kýsl.

Čepování

I když je v restauraci o pivo dobře postaráno, to znamená, že je dobrá skladovací teplota piva, pravidelná sanitace, kvalitně umyté sklenice apod., přesto to ještě nemusí znamenat, že se nám na stole objeví ukázkové pivo. Důležité je také to, jak nám číšník pivo načepuje.

"V současnosti se u nás používají dva typy kohoutů - pákové anebo speciální klikové. Ty mají tu vlastnost, že umožňují natočit najednou půllitr piva a přitom lze dodržet míru. Pokud někdo používá pákový kohout a půllitr načepuje navíckrát, vystavuje se nebezpečí, že hořké látky v pivu zoxidují a tím sníží jeho senzorickou hodnotu," popsal Krýsl. Obsluha by přitom měla pivo načepovat maximálně natřikrát. Pokud do jednoho půllitru pustí zlatavý mok víckrát, měl by to být pro zákazníka signál, že něco není v pořádku. A co odborníci doporučují v případě, že nám číšník přinese nekvalitní pivo? Neplatit!

Zdroj: ČT24 | Autor: Vlado Štancel

http://www.ct24.cz/ekonomika/129589-jak-poznat-dobre-natocene-pivo/

Milovníci zlatavého pěnivého moku se mohou radovat. Po roce se v obci Mysločovice u Zlína budou opět pořádat oblíbené pivní slavnosti. Akce se uskuteční 16. července v areálu sokolské zahrady. Již ve dvě hodiny odpoledne zde vypuknou nejrůznější zábavní soutěže s pivní tématikou.

Návštěvníci se mohou těšit na pivní slalom, pití piva na ex, klání v držení tupláků, velkou soutěž v pojídání párků, soutěž v hodu prázdným sudem do dálky, nebo také na měření největšího pivního pupku.

O zábavu tedy bude rozhodně postaráno. To ale není vše. „Pro ty nejmenší návštěvníky bude připraveno nesčetné množství různých soutěží včetně diskotéky,“ poodhalil část programu pivních slavností organizátor Jaroslav Mrázek.

Letošní program je opravdu bohatý i co se hudby týká. Partička skvěle sehraných muzikantů hrajících pod názvem Legendy se vrací potěší svou hudbou o půl deváté večer.

„Tato výtečná kapela má na svém kontě mnoho beznadějně vyprodaných koncertů v rámci celé České republiky. Teď nás poctí svou přítomností i v Mysločovicích,“ dodává Mrázek. V sestavě této kapely hrající pro dobrou náladu, nostalgické zavzpomínání i k tanci, naleznete mimo jiné i prezidenta Akademie populární hudby ČR a výtečného moderátora Petra Šišku.

Na pivních slavnostech také uvidíte taneční vystoupení orientálních tanečnic, ale také mnoho dalších hudebních kapel.

Zdroj: Zlínský deník | Zuzana Molková

http://zlinsky.denik.cz/kultura_region/v-myslocovicich-potece-pivo-proudem20110707.html

Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona, díky kterému se od roku 2013 znemožní prodej piva na venkovních stáncích. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na webové stránky ruského parlamentu.

Právě na venkovních stáncích se podle agentury Reuters prodává zhruba 15 procent z celkového objemu piva. Podle schváleného zákona se bude moci prodávat pivo i v obchodech pouze v denní dobu.

Tato zpráva podle agentury Reuters následně negativně ovlivnila akcie dánské společnosti Carlsberg, která je největším prodejcem piva v Rusku. Akcie přitom začaly klesat už ve středu poté, co zákon prošel v dolní komoře parlamentu druhým čtením

Nový zákon má za cíl pomoci snížit spotřebu alkoholu mezi ruskou populací.

Zdroj: Euro zprávy.cz | Autorka: Katarína Macková | Mediafax

http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/30450-novy-zakon-od-roku-2013-omezi-prodej-piva-v-rusku/

Do obnovy historického objektu je třeba vložit až sto milionů, které v rozpočtu chybí.

Pronajmeme prostory vhodné k provozování hotelu či kongresového centra. Atraktivní lokalita poblíž centra Kaplice, v sousedství sportovního areálu a koupaliště. Značka: bývalý panský pivovar starý přes 360 let.

I tak by mohl znít inzerát, který se už brzy objeví v nabídce jedné z realitních kanceláří. Jeho zadavatelem bude město Kaplice, které objekt bývalého pivovaru v městské části Bělidlo vlastní.

Důvod pronájmu je jednoduchý. Podstatná část prostorného objektu si žádá rozsáhlou rekonstrukci, přičemž náklady by mohly podle hrubých odhadů dosáhnout hranice sto milionů korun. „Takové peníze město nemá a sehnat je z dotací by bylo rovněž obtížné,“ zmínil starosta Kaplice Pavel Talíř.

Kapličtí však prozatím nemohou objekt ani odprodat, neboť v roce 2007 na jeho částečnou rekonstrukci získali dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. V podmínkách, které si ministerstvo tehdy kladlo, však byla i ta, že si město objekt pivovaru musí ve svém vlastnictví ponechat ještě dalších pět let.

Řešení? „Pivovar pronajmeme zájemci, který bude ochotný jej opravit. Až uplyne lhůta daná ministerstvem, objekt nájemci prodáme,“ řekl Pavel Talíř.

Jak starosta doplnil, při stanovování prodejní ceny objektu Kapličtí samozřejmě zohlední investice, které nájemce do rekonstrukce pivovaru vloží.

Co v prostorách, kde se dříve vařilo pivo, vznikne, je prozatím otázkou. Záležet bude na nápadech potencionálního investora, které pak do jisté míry budou korigovat představitelé města. „Osobně bych si uměl představit například komplex s nabídkou ubytování a relaxace. Něco takového v Kaplici dosud chybí. Třeba ale bude mít někdo lepší nápad. Rozhodně však ve městě nechceme další noční klub,“ podotkl Pavel Talíř.

„Když říkáte, že to dříve býval pivovar, uměl bych si tu představit nějaké muzeum piva, aby to bylo stylové. Anebo ubytování pro sportovce, když je vedle fotbalové hřiště i kurty na tenis nebo volejbal,“ usoudil turista Karel Ražecký ze středních Čech, který včera po kaplickém Bělidle procházel.

Na částečnou rekonstrukci objektu bývalého pivovaru získali v minulosti Kapličtí dotaci ve výši 5,4 milionu korun z Ministerstva pro místní rozvoj. K nim město z vlastního rozpočtu přidalo necelých sedm milionů. Další peníze pak poskytlo například Ministerstvo kultury. Stále však zbývá investovat minimálně šedesát, reálně však spíše až sto milionů korun.

Jak uvedla Ivana Putzerová, která má na kaplickém městském úřadě na starosti dotace, pokud by si město pivovar ponechalo ve svém vlastnictví, na záchranu památky by peníze z dotačních zdrojů shánělo jen těžko.

„V případě evropského Regionálního operačního programu se tato možnost jako reálná příliš nejeví a z dotačních programů vypisovaných jednotlivými ministerstvy lze většinou získat jen mnohem nižší částky,“ vysvětlila Ivana Putzerová.

Doplnila, že zařízení provozované v pivovaru má navíc být ekonomicky činným subjektem, tudíž dotace pro tento účel se poskytují jen v minimální výši na úkor většího podílu žadatele.

Jaké využití by někdejšímu pivovaru na kaplickém Bělidle slušelo podle vás? Vyjádřete svůj názor v diskusi pod článkem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Českokrumlovský deník | Autor: Martin Tröster

http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/zachranit-pivovar-mesto-samo-nedokaze20110708.html

Krásné ceny naděloval třem výhercům Ústecký deník v restauraci a minipivovaru Na Rychtě.

Soutěžící se zúčastnili seriálu Deník s Jeho Výsostí u příležitosti 110. výročí návštěvy císaře Františka Josefa I. v Ústí a odpověděli na všechny čtyři otázky správně.

„Výhra mě samozřejmě potěšila,“ radoval se výherce sudu piva Vladislav Tampír. A nebyl to sud ledajaký, ale přímo Kaiser–bier, tedy to pivo, které se vyrábělo na počest císaře. „Nečekal jsem, že bude nějaká soutěž,“ divil se výherce, který dosud pracuje na hradě Střekov. „Já dění v Ústí sleduji, hlavně mě zajímalo otevírání muzea,“ dodal jinak vystudovaný učitel dějepisu.

Soutěží Deníku se pravidelně účastní i Josef Vašek, který v Ústí žije od roku 1963 a považuje se za místního patriota. „Nejvíce mne zajímá historie do roku 1945. Je škoda, že odsud zmizely všechny staré domy. Do té doby se tu postavilo nejvíce vil v zemi.“

Radovat z výhry se mohla i Jaroslava Hančová, již na penzi. „Člověk se v důchodu musí nějak bavit,“ shrnula. Všichni tři výherci jsou věrnými čtenáři Ústeckého deníku a ceny jim udělaly velkou radost.

Co dostali? Kromě sudu piva Kaiser–bier, kosmetiku a drogistické zboží z bývalých Schichtových závodů, dva kartony půllitrových plechovek Březňák, Klášterní tajemství a Starou mysliveckou, poukazy na útratu za 500 korun v Hospůdce U Lípy a od muzejníků hrníčky a publikace. Sledovat Deník se vyplatí!

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník | Autor: Janni Vorlíček

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110708_wv_soutez_vyhlaseni_vitezu.html

Němci své pivo beznadějně milují. Stejně tak si oblíbili cyklistiku a rekreační sportování. Proto bylo jen otázkou času, kdy obě populární činnosti v zemi našich západních sousedů zkombinují. Vzniklo tak německé „pivní kolo“.

Na jaře a v létě projíždí německými městy mohutný cyklistický rám o velikosti mikrobusu ve tvaru písmene U, který pojme až 16 zájemců šlapajících na barových sedátkách do pedálů. Výčepní servíruje zákazníkům za jízdy zlatavý mok přímo z velkého sudu. Na čele kuriózního dopravního prostředku sedí dokonale střízlivý řidič, který řeže zatáčky a brzdí na křižovatkách.

„Před pěti lety jsem v Kolíně nad Rýnem začínal s kolem pro jednoho jezdce. Pojízdná pivnice se mezitím ujala nejen v Německu, ale díky četným videonahrávkám na internetu i v dalších zemích,“ vysvětluje Udo Klemt, který spolu s Ingem Böllem zakládal firmu BierBike.

„Nápad a obchodní značku si můžete pronajmout po celém Německu. Trváme ale důsledně na dodržování přísných bezpečnostních pravidel,“ zdůrazňují oba.

Řidič bývá abstinent

Na zakázku vyráběná kola splňují přísné bezpečnostní spolkové normy na prostředky poháněné pedály. Řidiči procházejí zvláštním školením a během pracovní doby nesmějí pít žádný alkohol.

Přestože za dvouhodinovou jízdu zaplatíte 600 eur (14 760 Kč), těší se pivní kola oblibě jak mezi domácími milovníky piva, tak mezi zahraničními turisty. „Pro šestnáct lidí není cena bůhvíjak závratná. Posezení u piva někde na zahradě v hostinci vás vyjde jen o trochu levněji,“ říká Klemt.

„U nás se navíc můžete projíždět městem na čerstvém vzduchu, bavit se, připíjet si a v naprostém klidu si vychutnávat pivo. Na pohybující se večírek uprostřed města budete určitě dlouho vzpomínat. Popíjení piva na kole se jen těžko něco vyrovná,“ tvrdí jeden z otců myšlenky pojízdné pivnice.

V Düsseldorfu se vede právní boj

V zemi, kde platí přísná pravidla, takže si v neděli nemůžete ani posekat trávu ve vlastní zahradě nebo po desáté večer dát prádlo do pračky, nemá pivní kolo jen příznivce.

Úředníci düsseldorfského magistrátu již dva roky svádějí s firmou BierBike právní bitvu. Nechtějí jízdy pivního kola ve městě povolit: tvrdí totiž, že nejde o dopravní prostředek.

Městský soud proto jízdy pivního kola v ulicích zakázal. Odvolací soud však zákaz zrušil.

„Postoj düsseldorfských úředníků nechápeme. Pivní kolo je přece kolo. Pokud nepovolíte jezdit s ním po městě, musíte z ulic vykázat všechna jízdní kola,“ hájí se Klemt. Mnohé Němce však nijak netěší pohled na podnapilé turisty, hlasitě vyřvávající blábolivým hlasem z kola oplzlé opilecké písně.

Proto někteří provozovatelé pivních kol nabízejí jízdy, při nichž se čepuje nealkoholické pivo. V severoněmeckém Flensburgu si můžete na rodinnou oslavu narozenin, konce semestru na vysoké škole nebo výročí svatby pronajmout pivní kolo, kde vám nenabídnou nic silnějšího než kávu, zákusky a nealkoholické nápoje.

Budou vyrábět při jízdě elektřinu?

Jinde slouží pivní kola vyzdobená transparenty a tlampači k nejrůznějším přehlídkám i politickým demonstracím. Ve Frankfurtu nad Mohanem začala nedávno jedna charitativní akce závodem dvou družstev na pivních kolech.

Zatímco v jednom se do pedálů zuřivě opírali profesionální sportovci, druhý tým tvořili snaživí prominentní politici. Na cílové pásce nakonec o pověstný fous zvítězili sportovci. Nicméně to nejdůležitější, dostat akci na půl minuty do hlavních televizních zpráv, se povedlo.

V deníku Die Welt se pivních kol zastal novinář Jean Gnatzig. S nadsázkou tvrdí, že oblíbený dopravní prostředek německých pivařů přispívá k přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, a navrhuje, že by britští hulváti mohli jízdou při pití piva vyrábět pomocí připojených generátorů elektřinu. „Mohli by zpívat, prolévat hrdlem naše pivo a přitom vyrábět elektřinu, která by středně velkému německému městu vystačila celé týdny,“ navrhuje Gnatzig.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Vladimír Plesník

http://www.novinky.cz/cestovani/236548-pivni-kolo-vyvolava-v-nemecku-nadseni-i-odpor.html

O pivovar ve Velkých Popovicích byl letos rekordní zájem ze strany turistů. Za půl roku se jich na prohlídkách vystřídalo 15 000. Návštěvnost pivovaru roste už šestým rokem za sebou, přičemž nejvýraznější je nárůst u ruských turistů, kterých za první pololetí přijelo přes 3 500, stejně jako za celý minulý rok.

Rostoucí návštěvnost pivovaru jde ruku v ruce se zvyšujícím se počtem turistů, kteří do České republiky každoročně zavítají. V prvním čtvrtletí 2011 přijelo do Česka o 7 % zahraničních turistů více než loni. Pivovar pravidelně vítá turisty z Německa, Anglie, Maďarska, severských zemí, nebo i exotických krajin, jako jsou např. Austrálie či Nový Zéland.

Více než polovinu zahraničních turistů tvoří Rusové. Za první pololetí letošního roku jich do Velkých Popovic dorazilo přes 3 500, tedy téměř stejný počet jako za celý minulý rok, a osm krát více než před pěti lety. „Kozel je v Rusku jedním z nejoblíbenějších zahraničních piv. Největší fandové se pak k nám jezdí dívat, jak se jejich oblíbené pivo vaří,“ vysvětluje Jaroslav Hacko, manažer Velkopopovického pivovaru.

Nejpočetnější skupinou návštěvníků zůstávají i přes rostoucí zájem cizinců s 60% podílem Češi. Jedná se především o Středočechy, ale i návštěvníky ze vzdálenějších koutů ČR. „Rapidní nárůst návštěvnosti si vysvětlujeme rostoucím zájmem o velkopopovické pivo doma i v zahraničí a taky oživením cestovního ruchu v ČR v prvním pololetí tohoto roku, ke kterému přispělo i vydařené počasí na jaře,“ objasňuje nárůst návštěvnosti Vladimír Vaněk, brand manager Velkopopovického Kozla.

Pro návštěvníky je v pivovaru připravena prohlídková trasa, na níž se mohou seznámit s historií a vývojem pivovaru, postupem vaření a výrobou piva. Na prohlídku dorazil poslední červnový den i jubilejní 15 000. návštěvník. Stal se jím pan Jaroslav Novák z Brandýsa nad Labem s manželkou. Podle svých slov pracuje 34letý otec dvojčat jako řidič kamionů, Kozla pil až 300 kilometrů za polárním kruhem ve finském Muoniu, a jako koníčka provozuje živnost tzv. hodinového manžela.

Lákadlem pro návštěvníky pivovaru je i návštěvnické centrum s Kozlím obchůdkem nabízejícím zásilky formou e-shopu, Kozlíkův konferenční prostor, venkovní areál pro zážitkové akce a Kozlovna, která zde byla otevřena minulý rok. Ta je jedním z mála míst, kde můžete celoročně ochutnat nefiltrovaného Kozla. V budoucnosti čeká návštěvnickou trasu řada oživení: „Ještě letos se návštěvníci mohou těšit na novinky na trase a zpřístupnění nových částí pivovaru. Největším lákadlem bude jistě ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného Kozla, který se bude čepovat přímo v ležáckých sklepích,“ dodává Eva Kršnáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Návštěvnost Velkopopovického pivovaru

2006	2007	2008	2009	2010	2011 (odhad)
7 045	10 186	11 132	14 371	19 008	22 000

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla | Ogilvy Public Relations

Pivo Šariš je skvelým dôkazom toho, že aj lokálna slovenská značka sa môže úspešne etablovať a konkurovať najkvalitnejším pivným značkám na svete. Svedčí o tom úspech na prestížnej medzinárodnej súťaži Monde Selection, kde pivo Šariš uspelo už jedenásty rok za sebou. Zlatú medailu získal tmavý Šariš 11% a dve strieborné medaily boli udelené pivám Šariš 10% a Šariš 12%. Kontinuálne oceňovanie kvality posunulo toto slovenské pivo do elitnej spoločnosti najkvalitnejších pivných značiek sveta.

„Značka kvality Monde Selection je známa na celom svete. Svedčí o vysokej úrovni produktov, ktorá je potvrdená nezávislými porotcami z celého sveta. Len málo značiek piva sa môže každoročne pochváliť úspechmi, ktoré značka Šariš už jedenásť rokov po sebe dosahuje. Nepretržité oceňovanie nás už vlani posunulo do elitnej spoločnosti tých najkvalitnejších pivných značiek na svete, ktoré získali ocenenie Crystal Prestige Trophy. Je nám cťou, že môžeme zdieľať rovnaké uznanie ako najkvalitnejšie značky svetových výrobcov, tento rok napríklad – San Miguel, Bavaria, Budweiser, Club Colombia, Molson Canadian, Tyskie. Naši zákazníci a spotrebitelia si zaslúžia byť informovaní o úspechoch ich obľúbeného piva a nás to o to viac zaväzuje aj naďalej vyrábať pivo tej najvyššej kvality,“ uviedol na margo úspechu Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš.

Slávnostný ceremoniál, počas ktorého boli odovzdané ocenenia najlepším svetovým pivným značkám, sa uskutočnil v belgickom Bruseli.

Medzinárodný inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Jeho cieľom je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvalitatívnej hodnoty. Nezávislosť je základnou črtou inštitútu. Monde Selection organizuje každý rok súťaž World Selections of Quality (Svetový výber kvality). Pri hodnotení piva sa posudzuje jeho chuť, vzhľad, grafické stvárnenie etikety a jej informatívny charakter. Hodnotiaca komisia je zostavená zo štyroch tímov po piatich špecialistoch, ktorí pivo hodnotia nezávisle od seba podľa jednotlivých charakteristík. Na základe súčtu bodových ohodnotení sa stanovuje výsledné poradie.

Úspech na lokálnej i globálnej úrovni

Najobľúbenejšia a najpredávanejšia značka piva na východnom Slovensku je skvelým príkladom úspechu na lokálnej i globálnej úrovni.

36,1% spotrebiteľov na východnom Slovensku označuje Šariš za svoju hlavnú značku 1.

Zdroj: mediálne.sk | C&M advertising

http://medialne.etrend.sk/marketing-tlacove-spravy/slovenska-znacka-saris-v-elitnej-spolocnosti-najkvalitnejsich-piv-sveta.html

Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou pro člověka tělesně pracujícího, s mírou užívané jest bez následků škodlivých… tak uvádí Ottův slovník naučný.

Další pramen říká, že pivo je staré slovanské slovo označující „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. To druhé platí v našich končinách beze zbytku, ovšem zkuste před milovníkem piva říci, že je to nápoj nejobyčejnější.

Jaká je historie plzeňského pivovarnictví?

V říjnu 1842 nastal převratný okamžik světového pivovarnictví. Tehdy byla v Plzni uvařena první várka spodně kvašeného piva Pilsner Urquell, které svou výjimečností inspirovalo pozdější vznik celé kategorie piv plzeňského typu.

Pivo se začalo v Plzni vařit hned po založení města v roce 1295, kdy Václav II. udělil plzeňským občanům právo várečné. Než se zrodil Pilsner Urquell, často se uvařilo pivo nevalné kvality. Traduje se, že v roce 1838 obyvatelé Plzně dokonce vylili spoustu sudů piva do městské stoky. To přimělo měšťany – právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem zajistit stálejší kvalitu vyráběného piva. Najali si mladého stavitele Martina Stelzera, aby pro ně postavil nejlepší pivovar na světě. Stelzer posbíral zkušenosti za hranicemi a do Plzně se vrátil s plány na moderní pivovar. Na cestách objevil sládka Josefa Grolla, který v říjnu 1842 zkombinoval bavorský způsob spodního kvašení s místními ingrediencemi a vytvořil unikátní první zlaté pivo na světě – Pilsner Urquell. V řeči piva Urquell znamená „originál“. O výjimečnosti tohoto „plzeňského originálu“ se zprávy začaly šířit velmi rychle a brzy nato se pivo začalo vozit i do Prahy. A to byl tehdy velmi vzdálený trh. Pivovar dokonce dvakrát navštívil císař František Josef I., který si povšiml nenapodobitelnosti „rázovité a lahodné chuti plzeňského piva.“ Brzy se už prodávalo nejen doma, ale i v zahraničí. Díky své vytříbené chuti a kvalitě se Pilsner Urquell stal známým po celém světě. Jak si vede v současné době, prozrazuje dlouholetý pivovarnický sládek Václav Berka. „Když se podíváme dnes kolem světa, tak jestli se loni vypilo něco kolem 1,8 mld hektolirů, tak pivo, které nese nápis Pils, Pilsner, Pilsener, to je pivo, kterého se vypilo více než dvě třetiny, to znamená více než jedna miliarda hektolitrů piva, to je kategorie, která vznikla v roce 1842 tady, když se to pivo narodilo.“

Plzeňský pivovar si v průběhu historie nechal také zaregistrovat několik ochranných známek. U Obchodní a živnostenské komory v Plzni byly zapsány například názvy jako Plzeňské pivo, Plzeňský pramen, Měšťanské plzeňské a samozřejmě ten nejslavnější, od roku 1898 Prazdroj – Urquell.

Detailní receptura plzeňského ležáku zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují tradiční postup a pečlivý výběr prvotřídních přírodních surovin. Pivo Pilsner Urquell se vaří podle pradávných zásad o čistotě piva z měkké plzeňské vody, z unikátní odrůdy chmele, dále speciálního sladu, dávajícímu plzeňskému pivu světově proslulou zlatou barvu, a originálního kmene kvasnic používaného od roku 1842. Díky tomu má Pilsner Urquell charakteristické vlastnosti po staletí stejné. Je tomu opravdu tak?

„My sice pořád používáme tři základní suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva, je to slad, chmel a voda, to se nezměnilo. Používáme stejné recetury, to znamená kolik těch surovin smícháme dohromady, a používáme i stejné postupy, které si pamatujeme nebo které máme dochovány od našich děděčků, předchozích sládků už od roku 1842. Ale co se změnilo? Změnila se technika, na které to děláme, to znamená, my jsme schopni v současné době mnohem lépe řídit celý proces a tam, kde jsme dřív měřili objem nádoby dřevěným klackem, tak dnes máme on-line měřidla. Celý proces je daleko lépe pod kontrolou a my můžeme zcela s naprostou jistotou říci, že jedna várka dnes je stejná jako várka za týden a stejná bude za měsíc. Když se třeba změní ročník surovin, vinaři jsou na tom trochu jinak, oni když se změní ročník, tak řeknou, je to nové víno, ale my pivovarníci se snažíme, aby pivo bylo pořád stejné. Takže kvalita se změnila především proto, že děláme to samé podle starých receptur, podle starých předpisů s využitím nejlepších surovin, ale na nejmodernějším zařízení,“ upřesňuje Václav Berka.

Jak moc se dodržovaly staré osvědčené receptury v době reálného socialismu, zjištovat nebudeme. Ten, kdo ho zažil, si jistě pamatuje, jak při nákupu piva obracel každou lahev a díval se, zda v nich něco plave nebo ne. Pravdou je, že se dříve pivo téměř nepasterizovalo a že problémy s kalností oblíbeného moku měla především nízkostupňová piva. Po válce v roce 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Ten byl v 60. letech přeměněn na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a na export orientovaný národní podnik Plzeňský Prazdroj. Po revoluci a privatizaci v roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary, která se o dva roky později přejmenovala na Plzeňský Prazdroj. Za dalších pět let se stala součástí nadnárodní pivovarnické společnosti SAB Miller.

„Skupina SAB Jihoafrické pivovary hledala právě značku, s kterou by mohla působit po celém světě, a pivo Pilsner Urquell se tak stalo vlajkovou lodí celé společnosti, takže se stalo jednou z těch značek, které jsou považovány za největší cennost společnosti a to si myslím, že je hodně důležité,“ říká Václav Berka.

V roce 2002 došlo ke spojení Prazdroje s pivovarem Radegast a také Velkými Popovicemi. Společnost tak nabízí několik značek piv různé stupňovitosti. Kromě Pilsner Urquell, také Gambrinus, Radegast, Kozel, nealkoholický Birell nebo speciál Master. Své výrobky společnost vyváží do více než 50 zemí světa.

Pivovar kromě bohaté škály piv může nabídnout i kulturní památky. V roce 2008 totiž byly na seznamu kulturních památek České republiky zařazeny i dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.

Zdroj: Plzeňský deník

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/pivo-se-v-plzni-varilo-hned-po-zalozeni-mesta.html

Piváci v Jaroslavicích se propili do druhého ročníku akce zvané Piváky. Takhle jednoduše by se daly popsat slavnosti piva, které se v tamních krajích konají už podruhé, čímž poněkud zastiňují fakt, že Jaroslavice jsou především typicky vinařskou obcí, lemovanou malebnými sklípky, a nikoli pivními soudky.

Tuto sobotu však bylo všechno poněkud jinak. Pořadatelka úspěšné akce Ivana Machová v areálu Nové hospody roztočila osm druhů piv, takže na své si mohli přijít nejen milovníci standardu, ale rovněž fajnšmekři, kteří chtěli ochutnat Konráda, Lobkowicze nebo Bernarda. To jsou názvy, které mají dobrý zvuk nejen u pivních skautů.

Účastníci se měli nač těšit. Házelo se sudem, chmelový mok se konzumoval na čas, sudy se rovněž válely anebo se soutěžilo v přenosu piva na tácku.

Jaroslavické Piváky měly loni pořádnou žízeň, takže jejich organizátorka Ivana Machová zaznamenala konzumaci 800 litrů piva. Letos byla očekávaná žízeň ještě o něco větší.

Především ale všichni účastníci nepostrádali dobrou náladu, která k netradičním akcím tohoto druhu neodmyslitelně patří. To byl také jeden z důvodů, proč se pivní slavnosti konaly do roka a do dne znovu, protože zájem lidí z Jaroslavic si u pořadatelky Ivany Machové vyžádal repete.

„Nejde ani tak o to, kolik se vypilo piva, spíše mám radost, že se v Jaroslavicích něco děje, o což se snažíme během celého roku. V říjnu pořádáme Halloween párty, v srpnu nás čeká Havaj párty, chybět nebudou ani akce na svatého Valentýna či na Mikuláše. A když se každá z těchto akci vydaří, jako tomu bylo doposud, můžeme si dovolit sponzorovat místní fotbalisty,“ uvedla pro Znojemsko Ivana Machová, které v organizaci těchto akcí vydatně pomáhá její dcera Ivana.

Zdroj: Znojemsko.cz

http://test.znojemsko.cz/clanek/pivni-penou-orosene-jaroslavice/615