Ve dnech 9. a 12. června 2009 uspořádal vyškovský pivovar setkání vedení společnosti se starosty a místostarosty měst a obcí na Vyškovsku

Vyškovský pivovar se v současné době snaží o další posílení postavení značky Vyškovské pivo na trhu a o rozšiřování distribuční sítě. Jednou z akcí, která má pomoci šíření dobrého jména značky Vyškovské pivo, byla exkurze do pivovaru, na kterou přijalo pozvání 21 zástupců měst a obcí Vyškovska.

V úterý navštívili pivovar představitelé vyškovské radnice, v čele se starostou a oběma místostarosty. Zástupci města se seznámili s provozem pivovaru, i s plány managementu na jeho další rozvoj. Rovněž proběhla diskuse o možnostech spolupráce města s pivovarem, jehož tradice je s městem velmi úzce spjata již čtvrté století. Součástí návštěvy byla i ochutnávka produkce pivovaru.

„Využili jsme pozvání pana ředitele, abychom také ochutnali pivo přímo z tanku ve sklepě, což je samo o sobě zajímavý zážitek. Pivo bylo velmi kvalitní a dobré, určitě je možné jej doporučit všem konzumentům,“ řekl starosta Vyškova Petr Hájek

V pátek byla pro představitele měst a obcí Vyškovska připravena prohlídka pivovaru v doprovodu ředitele vyškovského pivovaru Ing. Davida Kaprála, MBA a sládka Dušana Táborského, který přítomné seznámil s tradičním způsobem vaření piva.

Akce, která byla přijata starosty veskrze pozitivně, byla zakončena diskusí managementu společnosti se starosty o možnostech regionální spolupráce a posezením nad Vyškovským pivem v pivovarské pivnici.

Hlavním cílem akce bylo prostřednictvím starostů obcí a měst informovat veřejnost o probíhající stabilizaci pivovaru a jeho dalším rozvoji.

„Vyškovský pivovar má v regionu dlouholetou tradici, pivo vaří bezmála 330 let. Proto je důležité si tento skvost regionu zachovat. Jedinou cestou jak toho dosáhnout v malém regionálním pivovaru je udržet si silnou pozici v okruhu do 60km od Vyškova“ uvedl ředitel pivovaru.

Zástupci obcí měli při své návštěvě pivovaru rovněž možnost Vyškovské pivo ochutnat a to přímo v ležáckých sklepích. Chuť piva vařeného tradičními postupy hodnotili velmi pozitivně.

Dveře pivovaru Vy škov jsou otevřeny i pro veřejnost. Exkurze včetně ochutnávky piva je možná po předchozí domluvě. Více informací na .

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Lavinu emocí vyvolalo pondělní oznámení společnosti Heineken o uzavření kutnohorského pivovaru.

Značka piva Dačický bude sice žít dál, její spojení s Kutnou Horou však bude pouze otázkou jména a tradice, nikoliv místa. Milovníci zlatavého moku se však obávají, že Dačický již nikdy nebude chutnat tak dobře, jako když se vařil v místě svého původu.

Osud pivovaru občany trápí

„Pro lidi odsud to musí být velká ztráta,“ řekla Kateřina Fořtová z Peček. A rychlý průzkum mezi obyvateli Kutné Hory jí dal za pravdu.

„Pivovar, kde vařili dobré pivo, měl jistě pro město i kulturní hodnotu. Pro zaměstnance to je ale ztráta daleko větší, i když, jak sem četl, dostali nabídky pracovat jinde,“ pozastavil se nad pondělním ukončením výroby piva Richard Viduna z Kutné Hory.

Němý nezůstal ani internet a facebook

Na internetových stránkách facebook.com, sloužících jako rozsáhlá sociální síť, již dokonce vznikla skupina nazvaná Nezavírejte kutnohorský pivovar. „Skupina je určena všem fanouškům kutnohorského piva Dačický, kteří se nechtějí smířit se skutečností, že kutnohorské pivo budou vyrábět někde jinde,“ je uvedeno v popisu internetové iniciativy. Během pouhých několika hodin se k ní přidaly více než tři stovky uživatelů zmíněného internetového serveru. Plánován je dokonce též protestní happening.

Vančura: město za uzavření nemůže

Mnozí oslovení občané přičítají velký díl viny za uzavření pivovaru také vedení kutnohorské radnice.

„Je to hrozné. Pivovar je devíza města, která měla zůstat v jeho rukou. Zastupitelstvo se nedokázalo o něj postarat a prodalo ho,“ rozhořčeně pronesl Rudolf z Čáslavi, který chtěl z osobních důvodů zůstat v anonymitě. A k jeho názoru se přidávají mnozí debatéři na internetových stránkách Kutnohorského deníku.

Podle slov místostarosty Václava Vančury však radnice neměla šanci rozhodnutí společnosti Heineken nijak ovlivnit. Město nyní nevlastní technologii pivovaru. Budovy jsou stále majetkem Kutné Hory.

„Podle mého osobního názoru bychom mohli oslovit některé podnikatelské skupiny, které se pohybují v pivovarnictví, zda by v Kutné Hoře nechtěli začít vařit,“ nastínil svůj osobní pohled na budoucnost objektu Vančura. Jedním dechem však dodal, že malé pivovary mají v současnosti velké problémy a jen malou šanci na přežití. Oficiálně se diskuze na téma pivovar ve Vlašském dvoře zatím nevedla.

Budoucností může být třeba sklad piva

Společnost Heineken podle vyjádření místostarosty uvažuje nyní o budoucí spolupráci s městem jako pronajímatelem objektu. Z budovy pivovaru by tak mohlo být například distribuční centrum. „Jinými slovy sklad piva,“ dodal Vančura.

Osloveným zaměstnancům končícího pivovaru včera příliš do řeči nebylo. A i když jim Heineken nabídl náhradní varianty zaměstnání, ocitli se mnozí podle svých slov ve složité osobní situaci.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk a Irena Brandejská | Foto: Jan Šmok

Hospodářská krize mění dlouholeté návyky českých pivařů. A výsledkem jsou nižší tržby hospod a pivovarů. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Jan Veselý včera oznámil, že od ledna do května klesla v tuzemsku výroba piva o čtyři procenta.

Kromě krize je ale příčinou i chladnější květnové počasí a také nižší počet turistů, kteří v Česku ses spotřebou piva v uplynulých letech vydatně pomáhali.

A jak čeští milovníci piva na krizi reagují? Klesá podíl točeného piva konzumovaného v hostincích a restauracích ve prospěch piva stáčeného do láhví. "Lidé si více kupují pivo domů. V hospodě stojí točené pivo v průměru dvojnásobek toho, co lahvové," upozorňuje Veselý.

Nižší výtoč piva potvrzují i provozovatelé pohostinství. "Prodej točeného piva nám klesl o dvacet procent," přiznává Alex Novanský, majitel Sportbaru Zlatá hvězda v blízkosti Václavského náměstí. "Snažíme se to zachraňovat slevami ve dny, kdy nejsou sportovní utkání. Zatímco dříve jsme měli výtoč sto hektolitrů za měsíc, dnes vytočíme i přes slevy zhruba osmdesát hektolitrů."

Přestože spotřeba piva v tuzemsku již několik let mírně klesá, Češi si s roční průměrnou spotřebou zhruba 154 hektolitrů na hlavu uchovávají primát největších pivních konzumentů na světě.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek

V sobotu se konal ve Velkých Popovicích Den Kozla, na který zavítaly tisíce návštěvníků. Ti se bavili také díky Anně K nebo kapele Mig 21.

V sobotu se uskutečnil tradiční Den Kozla, který pořádal místní pivovar ve Velkých Popovicích.

Akce jako obvykle přilákala tisíce lidí. Pivo, jídlo, stánky, pouť, tradiční řemesla - to vše lákalo návštěvníky.

Ti se společně s pořadateli mohli celý den těšit z hezkého slunečného počasí, které bylo první zárukou povedeného programu.

O tom, že do Popovic vyrazilo opravdu hodně lidí, svědčily po celý den přeplněné vlaky a autobusy. Z vlakového nádraží ve Stránčicích návštěvníky bezplatně převážela kyvadlová doprava.

Dlouhé fronty se také obvykle stály u stánků s občerstvením, což některé návštěvníky rozladilo.

Největší pozornost měly hudební skupiny a interpreti. Odpoledne velké ovace sklidila hlavně kapela Mig 21 se zpěvákem Jiřím Macháčkem.

Lidé se také bavili u vystoupení mladého písničkáře Tomáše Kluse. Program zakončila svým koncertem zpěvačka Anna K.

Zdroj: Říčansko.info

Přestavba pivovaru začala v roce 2006 a letos byla dokončena. Na zhruba třech hektarech společnost ING Real Estate proinvestovala 2,2 miliardy korun. Ceny bytů se pohybují od 80 do 100 tisíc korun za metr čtvereční. V rekonstruované historické budově pivovarské spilky otevřela v dubnu ukázkový loftový byt, do kterého si zájemci mohou přijít na vlastní oči prohlédnout netradiční a originální bydlení loftového typu. Všechnhy lofty jsou prozatím bez majitele.

Původní budova pivovarské spilky architekty renomované kanceláře CMC architects svou podstatou přímo vybídla k originálnímu řešení. Proto se sem rozhodli zasadit atraktivní loftové byty v industriálním duchu, které nabízejí možnost vytvořit si jedinečný prostor "Loftové byty představují netradiční zajímavé bydlení, které původně vzešlo z konce 60. let minulého století z newyorských uměleckých kruhů, kdy zdejší umělci vyznávali trend ateliérového bydlení v opuštěných továrnách a skladech. Pro mnoho lidí je dnes představa, jak takový loft vypadá, nezřetelná a nekonkrétní, známá pouze z amerických filmů. To byl také jeden z důvodů, který nás vedl k otevření ukázkového loftového bytu. Zde se zájemci seznámí s tím, co přesně loftové bydlení nabízí a budou si moci vytvořit jasný obrázek,“ říká tisková mluvčí ING Real Estate Renáta Kodadová. Zařízení ukázkového loftového bytu navrhl architekt Evžen Dub z ateliéru CMC architects a interiér bytu vybavil designovými solitéry a nábytkem italské značky Berloni a švýcarské značky Vitra.

Rekonstruovaný historický dům zahrnuje celkem 40 bytů, z toho 20 loftových a 6 podkrovních. V jižním křídle budovy se ve 2. podlaží nachází 6 loftových bytů se zachovanými původními litinovými sloupy o rozměrech 76 m2 až 88 m2. Ve 3. nadzemním podlaží se v tomto křídle nalézá 6 větších podkrovních bytů s přiznanými krovy a kovovými táhly o výměře 131 m2 až 177 m2. V těchto bytech je vždy ve spodní části obývací prostor a sociální zázemí a na galerii je situována klidová zóna pro spaní. Tyto rozlehlé podkrovní byty poskytnou dostatek prostoru pro individuální vyjádření.

Druhé, západní křídlo budovy je určeno pro 7 dvoupodlažních loftových bytů s atriem a lodžií o průměrné rozloze 135 m2 a pro 7 loftových bytů, které mají ve třetím podlaží navíc rozlehlou střešní terasu. Tyto třípodlažní loftové byty jsou výjimečné a umožní svému majiteli vytvořit svébytný domov podle vlastních představ. V prvním podlaží má každý loftový byt vstupní atrium, pracovnu, velkou obývací část s kuchyňským koutem, lodžii, komoru, šatnu, koupelnu a toaletu. Galerie je přístupná točitým schodištěm a nachází se zde otevřená ložnice.

U poloviny loftových bytů je součástí vstupního atria druhé točité schodiště, kterým lze vystoupit až do 3. podlaží loftového bytu na střešní zahradu o výměře cca 132 m2. Vysoké prosklené stěny, typický znak loftů, nabízí výhled podle orientace bytu buď na vnitřní nádvoří nebo do přilehlých klidných ulic. Budova má střešní nástavbu, ve které je umístěno 14 standardních bytů v dispozicích 2+kk a 3+kk.

"Loftové byty podle našich zkušeností ocení především lidé s touhou po netradičním a zajímavém bydlení. Například umělci či lidé kreativní, kteří chtějí při zařizování svého nového domova popustit uzdu fantazii a vytvořit zcela jedinečný prostor. Mezi zájemci ovšem vidíme i manažery a podnikatele, kteří chtějí bydlet komfortně, a přitom zcela netypicky a originálně,“ dodává Renáta Kodadová.

V přízemí budovy je vybudováno několik nebytových prostor určených k prodeji. Devět obchodních jednotek o průměrné výměře 123 m2 přes chodbu doplňuje 6 prostor o výměře cca 125 m2, které lze využít jako skladové zázemí. Obchody jsou řešeny stejně jako bytová část netradičně a zajímavě. Stropy jsou klenuté a celý prostor trochu připomíná vinné sklípky, ovšem s přístupem denního světla. Vstupy a prosklené výlohy vedou na nádvoří se zelení a fontánou. Malé obchůdky či drobné provozovny tu zajisté pomohou dotvořit živoucí centrum lokality.

Společnost ING Real Estate realizuje v Holešovicích rezidenční projekt A7 Holešovický pivovar, který je součástí multifunkčního městského centra. Komplex se rozprostírá mezi ulicemi U Průhonu, Komunardů, U Uranie a Na Maninách, na pozemcích bývalého Prvního pražského měšťanského pivovaru. Přestavba původních objektů a výstavba nových bytových domů byla zahájena na konci roku 2006. V současné době jsou rezidenční budovy Plaza s věží Tower a Rezidence hotovy a byty již obývají noví majitelé. Nyní se dokončuje poslední budova s loftovými byty.

Přeměna celého areálu v sobě zdařile spojila rekonstrukci původních památkově chráněných budov a výstavbu několika nových kancelářských a bytových objektů. Architektonický návrh je dílem renomovaného studia CMC architects. Na přípravách projektu spolupracovali i světově uznávaní architekti Frank O. Gehry, autor Tančícího domu, a Jean Nouvel, autor Zlatého Anděla.

"Byla to pro nás velmi dobrá a zajímavá zkušenost, kdy jsme mohli zblízka vidět práci světových architektů,“ komentuje Vít Máslo ze CMC architects. Cílem architektů Davida Chisholma a Víta Másla bylo maximálně využít historického genia loci a neobvyklosti místa i původních budov a citlivě je doplnit moderními domy, které se optimálně začlení do zástavby pražských Holešovic. "Bývalý pivovar, sestávající z čistě utilitárních staveb, považuji za výtvarně jedinečný areál s vynikajícím stavebním detailem. Proto jsme v rámci revitalizace zachovávali původní charakter staveb a rušili jsme pouze nepůvodní dostavby, které vznikly během století. Jejich odstraněním mohly stávající budovy více vyniknout. Věříme, že se nám podařilo zachovat celkový výraz staveb, obnovit funkčnost areálu a navrátit tak do něj život,“ říká k projektu architekt Vít Máslo. "Podařilo se nám vytvořit prostor, který dýchá historickou industriální atmosférou, a přitom se tu dá pracovat a žít moderně, v tempu 21. století. Komplexnost celého areálu nám také umožnila využít různorodé architektonické přístupy. U původních budov bylo zajímavé vymýšlet, jak vložit novou funkci do historické budovy. U novostaveb nás lákalo například vytváření 17patrové výškové dominanty areálu.“

S originálním loftovým bydlením se mohou zájemci seznámit při prohlídce ukázkového bytu. Přestože loftové byty budou nabízeny v kolaudačním minimu, aby si je majitelé mohli dokončit individuálně zcela podle svých představ, ukázkový loftový byt má plně zařízený interiér pro lepší představu.

Autorem návrhu interiéru je architekt Evžen Dub, taktéž ze studia CMC architects. Interiérové vybavení je vybráno ve stejném duchu jak působí celý loftový byt - tedy zajímavé, originální a velmi kvalitní. Kuchyňská linka, vybavení ložnice a barové židle jsou z dílny italského nábytku Berloni. Další vybavení a nábytek je od firmy Vitra, která se již desítky let zabývá prodejem nábytku od světoznámých designérů, svítidla od italského výrobce Inside a elektronika Pioneer je dodávkou společnosti BaSys.

Celá bytová jednotka je realizována v nadstandardním provedení. V obývacím pokoji a v hale je na podlaze položena dubová kantovka; v koupelně, na WC, v šatně a komoře je použito teakové dřevo. Do pracovny bylo zvoleno jako moderní materiál antracitové tkané PVC značky Bolon Now, pobyt v ložnici zpříjemňuje celoplošný koberec Belakos Jersey. Koupelnu a WC zdobí bílé lesklé obklady s květinovým dekorem od Villeroy & Boch, sanita a baterie pocházejí od výrobců Laufen, Kaldewei a Grohe. V ložnici byla pro zvýraznění jedna stěna otapetována zelenostříbrnou tapetou Flair. Vstupní patio je navrženo v japonském stylu, s venkovním sezením od společnosti Donate.

Zdroj: Stavitel iHNed.cz | Autor: Jiří Kučera

Kamarád mě poprosil uveřejnit na PI informaci o tom, že se 4. července 2009 ve 14.30 koná exkurze do polského pivovaru Racibórz.

Jde o pivovar, který už má asi namále a používá klasickou technologii výroby viz. www.browar-raciborz.pl.

Vstupné bude 5 PLN a bude obsahovat i ochutnávku piva. Aby exkurze proběhla, je třeba minimálně 20 lidí.

Spolu s kutnohorským končí i pivovar Hostan ve Znojmě. „Bylo to velmi složité rozhodnutí, ale z důvodu nákladů, efektivnosti a bezpečnosti není možné zachovat provoz v těchto dvou pivovarech a vyhnout se propouštění,“ uvedl Lieven van der Borght, generální ředitel Heinekenu v České republice.

Patnácti zaměstnancům pivovaru Kutná Hora bude nabídnuto náhradní zaměstnání. Čtyři by mohli pracovat v pivovaru v Krušovicích, jeden v pivovaru v Lounech. Čtyři lidé by měli pracovat jako ostraha objektu pivovaru v Kutné Hoře a dalších šest najde dočasně uplatnění při demontáži výrobní technologie. „Propuštěným zaměstnancům bude nabídnuto poradenství při hledání nového uplatnění a podpora související s ukončením pracovního poměru. S odbory jsme se dohodli na plném odstupném,“ sdělil van der Borght.

Pivo Dačický zůstane zachováno

Heineken Česká republika bude ve výrobě značky Dačický pokračovat za použití tradičních receptur a ingrediencí. „Výroba se přesune do Velkého Března,“ uvedla Kateřina Eliášová, tisková mluvčí skupiny Drinks Union.

Značka bude nadále těžit z prodejní a distribuční sítě i marketingové podpory společnosti Heineken. Firma také zůstane nadále sponzorem kulturních, sportovních, společenských a dalších aktivit na Kutnohorsku.

Uzavření kutnohorského pivovaru se už stalo i předmětem zájmu uživatelů komunikační internetové sítě Facebook.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Irena Brandejská

Jaká je podle Nejvyššího soudu odpovědnost vydavatele za zveřejnění nesprávné informace správního orgánu?

Česká obchodní inspekce (ČOI) realizovala test pivovarů. Jisté vydavatelství zveřejnilo výsledek prověrky v jednom ze svých spotřebitelských časopisů. Pivovar, jenž ve výsledku nedopadl dobře, zažaloval ČOI i vydavatelství. Žalobce (pivovar) tvrdil, že se jednalo o neoprávněný zásah do jeho dobré pověsti.

Obvodní soud pro Prahu 1 dal za pravdu pivovaru a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na přiměřené zadostiučinění částku 400 000 Kč a na náhradu škody částku 1,5 miliónu korun. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil.

Ze znaleckých posudků totiž bylo zjištěno, že ČOI při kontrole prováděné v roce 1996 dospěla k závěru o nevyhovující kvalitě piva (slabý zákal, sediment) vyráběného žalobcem proto, že použila nesprávný postup při skladování vzorku piva. Kontrolní orgán inspekce v protokolu o zkoušce žalobcova piva uvedl nepravdivý údaj, a pokud žalovaný ve svém časopise uveřejnil článek obsahující nepravdivý údaj o žalobcově výčepním světlém pivu, poškodil tím dobrou pověst žalobce.

Vydavateli hrozilo, že zaplatí tři milióny

Podle odvolacího soudu nemohou obstát námitky žalovaného, že v předmětném článku převzal výsledky kontroly provedené ČOI a spolehl se na jejich správnost. Proto nejen potvrdil satisfakci ve výši 400 000 Kč, ale též uvedl, že žalobce má nárok na náhradu škody (ušlý zisk). Vydavatel tím, že převzal a publikoval bez dalšího ověření nepravdivý údaj o kvalitě žalobcova piva, dopustil se protiprávního jednání.

Výše škody, která žalobci vznikla, byla stanovena na více než tři milióny korun s tím, že se na ní žalovaný podílí z jedné poloviny, neboť informaci o výsledku testu rozšiřoval nejen on, ale i další regionální a celostátní média.

Žalovaná společnost se bránila dovoláním. Uvedla, že šetření ohledně kvality piva u ČOI iniciovala, kontrola byla poté prováděna a test zpracován výhradně ČOI v souladu se zákonem. Údaje převzaté od ČOI nebyly v předmětném článku nijak komentovány.

Zveřejnili jsme to v dobré víře!

Šlo tedy o to, zda lze spravedlivě požadovat, aby vydavatel periodika ověřoval pravdivost informací týkajících se výsledků šetření orgánu státní správy. Žalované vydavatelství tvrdilo, že při zveřejnění daného článku spoléhalo na pravdivost testu provedeného ČOI, uveřejnilo jej v dobré víře a cílem bylo informovat veřejnost o kvalitě piva, nikoli poškodit dobré jméno žalobce. Namítalo také, že odvolací soud vycházel z toho, že vydávání časopisu je provozní činností žalovaného a že proto za škodu odpovídá podle § 420a Obč. zák., tj. bez zřetele na zavinění, ale informování veřejnosti, plnění zpravodajské povinnosti a naplňování článku 17 Listiny základních práv a svobod nelze s provozní činností ztotožnit.

Ze zprávy inspekce ČOI bylo více než rok po zveřejnění výsledků testu prokázáno, že odebrané vzorky piva byly umístěny (před provedením testu) v lednici při teplotě 2–8 oC. Podle revizního znaleckého posudku měly nedostatky dotčeného piva ze 75 % původ v nevhodném uskladnění jeho vzorků při skladování u ČOI.

Autor byl zřejmý

Je zřejmé, že tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova piva byl správní orgán – ČOI, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění. Žalovaná společnost, popř. další periodika, u nichž byly výsledky kontroly jakosti piva zveřejněny, byla pouze nástrojem, jehož prostřednictvím měla být veřejnost informována o výsledcích této kontroly.

V posuzovaném případě existovaly rozumné důvody, které vedly žalovanou k tomu, že se spoléhala na pravdivost zveřejňované informace o kvalitě piv, neboť tuto informaci jí poskytl příslušný správní orgán, jenž byl oprávněn k provádění kontrol a ke zveřejňování jejich výsledků. Za této situace neměla žalovaná důvod nevěřit, že sdělená informace není pravdivá, a ověření její pravdivosti nebylo v daném případě namístě, neboť nebyly v té době žádné pochybnosti o správnosti provedené kontroly.

Závěr: Média škodu nezpůsobila

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že žalovaná otištěním výsledků kontroly piv obsažených ve zprávě ČOI nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce, neboť v době, kdy tyto výsledky otiskla, se důvodně spoléhala na pravdivost údajů ve zprávě obsažených, neměla důvod nevěřit pravdivosti v ní obsažených údajů a taktéž nebylo pro ni v daném případě namístě (ani dostupné) ověřování pravdivosti údajů obsažených v předmětné zprávě. Nejsou splněny ani předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout tímto jednáním (§ 420 obč. zák.).

DŮLEŽITÉ: Pokud tedy tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova výrobku byl správní orgán, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění, a žalovaná jako vydavatelka specializovaného periodika určeného k informování veřejnosti zejména o kvalitě zboží na trhu, tuto informaci převzala a otiskla, neboť neměla důvodu nevěřit v její pravdivost a ověření její pravdivosti nebylo v dané situaci důvodné (informace byla výsledkem činnosti správního orgánu) a výsledky kontroly v inkriminovaném článku nebyly doplněny o redakcí zpracované difamační úsudky ve vztahu k žalobci, žalovaná otištěním výsledků kontroly obsažených ve zprávě správního orgánu nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce.

Zdroj: Právo.cz

K zámku v Červeném Poříčí patřil pivovar, který byl postaven v roce 1715, kdy ho vlastnila Rakousko-uherská říše.

Posledním majitelem byl František Josef I. V letech 1927-1934 se zde vařilo lahvové pivo 10° Regent. Po druhé světové válce sem byla ze zámku přemístěna četnická stanice. Pivovar byl zrušen v roce 1936.

V 18. století se v účetních materiálech poříčského velkostatku objevují výkazy o výnosu pivovaru, který k němu přináležel. Podle některých pověstí na místě dnešní stavby pivovaru stával ve středověku klášter.

Pivovar hned v prvních dokladech uvádí roční výnos 2800 zlatých, což nebylo rozhodně málo a souviselo to s úspěšným hospodařením Jana Jiřího von Hauben. Dle Tomáše Cihláře (srov. CIHLÁŘ, Tomáš: Pošumavské pivovary. Sušice 2003) to znamenalo výrobu 700 sudů piva ročně (cca 1736 hl).

V 18. století zde výrobu piva řídí sládci z rodiny Chmelíčků. Posléze se na poříčském pivovaru střídají sládci z různých rodin, většinou i z jiných částí panství. Produkce se neustále zvyšuje. Na přelomu 19. a 20. století činí už 7047 hl ročně.

Významným obdobím v historii pivovaru v Poříčí se stalo 21 let trvající působení sládka Františka Tichého, který sem přišel v roce 1903 z dalšího pivovaru pod císařskou správou v Buštěhradu. V těchto letech jsou zrekonstruovány ležácké sklepy a výstav piva dosahuje nejvyšší hranice (např. v období 1909 / 1910 to bylo 9130 hl).

V roce 1922 se pivovar stává státním podnikem. V následujícím roce odchází František Tichý do pivovaru ve Smiřicích. Na jeho místo přichází obratem ze Smiřic Zdeněk Pavelka. Do historie pivovaru pak zasáhl pozemkový úřad, který v roce 1925 Státní velkostatek Červené Poříčí zabral. Od pozemkového fondu pak pivovar získává Bohuslav Jerman (jeho otec byl majitelem pivovaru v Čachrově).

Od roku 1927 se pivovar jmenuje „Společný pivovar“ a vystavuje pivo pod značkou Regent.

V roce 1931 je provedena klatovskou firmou Schifauer rekonstrukce varny. Tyto výdaje ovšem znamenaly finanční potíže. Berní úřad dokonce prodal v roce 1932 sládkovi Jermanovi dvě krávy a jednu svini pro nezaplacení daně. Z problémů se už Jerman nedostal a v roce 1934 prodal pivovar Karlu Rysovi z Přeštic. Ten pivovar pronajal Václavu Kuželkovi a Františku Rubášovi, kteří jej provozovali až do roku 1935, kdy byla po uvaření pouhých 602 hl za rok výroba k 1.1. 1936 zastavena.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Martin Kříž

Lahodný zlatavý mok tekl proudem v závěru minulého týdne pod věží Staré radnice. Na pivní slavnosti přijelo 14 malých pivovarů z celé republiky. O devátý ročník akce, kterou pravidelně pořádá Brněnské kulturní centrum, byl velký zájem a pípy se po celou dobu téměř nezastavily.

Zdroj: RTA.cz

Řady láhví s pestrými nálepkami, chladicí nádoby s ledem, pět výčepních stolů, vysoké štíhlé sklenice – tak to o uplynulém víkendu vypadalo v pražském hotelu Mandarin Oriental. Prezentovalo se tam pivo několika stylů, chutí, vůní a barev, avšak s jedním společným jmenovatelem. Šlo totiž výlučně o pivo pšeničné.

Více než 60 značkami se na akci nazvané Objevte svět piva o přízeň labužníků ucházely pivovary z Belgie, Německa, Slovenska i z České republiky.

Piva se označují za pšeničná, pokud víc než třetinu základní suroviny tvoří pšeničný slad nebo nesladovaná pšenice. Přestože v minulých dvou třech stoletích přenechala místo na výsluní ječmeni, téměř v žádné z pivovarnicky zdatných krajin nevymizela úplně. Až na Čechy a Moravu, kde se poslední pšeničná neboli „bílá piva“ navařila a vytočila někdy kolem roku 1750. Ač před dvaceti lety v tuzemsku téměř neznámé, mělo kdysi pšeničné pivo své hvězdné období i na území dnešního Česka. „Nabílo“ nebo „nastaro“ – tak tu sládkové v polovině druhého tisíciletí rozlišovali várky, které pak dozrály buď v „bledé“ pivo pšeničné, nebo „červené“ ječné. Pšeničnému sladu se po jistou dobu dávala přednost před ječným. Někteří pivní badatelé si dokonce pohrávají s domněnkou, že vrcholné mistrovství vaření „bílého piva“ se do Bavorska, dnešního ráje pšeničných piv, dostalo právě z českého území.

V zahraničí zažila pšenice svoji renesanci už v 70. letech minulého století. Do varných kotlů českých pivovarů se vrátila na sklonku jeho poslední dekády. Iniciativy se chopily minipivovary a postaraly se o návrat někdejší chlouby českého pivovarnictví.

Zdroj: Lidovky.cz

Nedaleko Branických skal v Praze stojí hospoda U Starého pivovaru. Ovšem zeptáte-li se náhodných chodců, kde přesně pivovar leží, takřka všichni vás odkážou na nedávno zrušený „chrám piva“ nedaleko železničního nádraží. To je ale zhruba tři kilometry od skal. Cesta za branickým pivem je malou detektivkou.

U kostela svatého Prokopa v Praze-Braníku se vypíná přírodní památka Branické skály. Výměra lehce přes devět hektarů z nich nečiní žádného obra. Lom pro přírodovědce odhalil geologický profil pražské prvohorní pánve. Občas se tady opatrně objeví osamělý hledač zkamenělin, který ví, že sběr fosilií v této lokalitě není legální. Ovšem chatrný plot dole okolo lomu místy úplně chybí, takže přístup je v podstatě bezproblémový.

Vyplatí se vystoupat po schodech nahoru na skály, kde je postavena vyhlídková plošina, nabízející málo obvyklý pohled na Prahu. Najednou se v zorném poli objeví jak Hradčany na levé straně Vltavy, tak Vyšehrad na břehu protilehlém.

Podle historických informací by někde pod skalou měl být starý pivovar. „To musíte k branickému nádraží, pivovar je nedaleko stanice,“ radí mi několik starousedlíků. Jenže kousek od svatoprokopského kostela stojí v Branické ulici hospoda U Starého pivovaru. Aby název měl logiku, musí být pivovar někde blízko. Cesta za pivem dostává lehce detektivní ráz.

Architektonický žert

„Pivovar? Celou dobu stojíte před ním. Jenže jste se měl ptát na Dominikánský dvůr,“ směje se před hospodou U Starého pivovaru mladý pár s kočárkem.

Téměř opuštěný dům naproti zaujme historickým křížem na zdi bývalé zvonice. Nic nenapovídá, že některé části jsou až 350 let staré. Architektura dvora připomíná starou Prahu z dob rady Vacátka, kterou kazí panelák v těsné blízkosti.

Jediná rekonstruovaná část bývalého Dominikánského dvora, který během své existence sloužil i jako pivovar, je maličká „hláska“, v níž sídlí informační centrum. Jenže chcete-li získat informace v pátek odpoledne či o víkendu, máte smůlu. Tehdy úředníci nepracují.

Majitelem Dominikánského dvora je Praha 4. V internetové diskusi, v níž radnice hledala náměty, co s dvorem dál, se v lednu 2008 objevil návrh, aby v Dominikánském dvoře byl obnoven minipivovar s restaurací, který tam fungoval před postavením Branického pivovaru v roce 1899.

Pohled zvenčí nijak nenasvědčuje tomu, že by se s možným vzkříšením pivovaru počítalo. Ani v hospodě U Starého pivovaru se pivo Braník nečepuje. Letos na jaře alespoň radnice vybrala nového nájemce a investora, který v objektu plánuje zprovoznění Vysoké školy památkové péče a konzervace. Rekonstrukce by mohla začít příští rok a první studenty by škola mohla přijmout v roce 2011.

Předloni zavřeno

Cesta za branickým pivem tak pokračuje k železničnímu nádraží. Kousek od něj už spatříte nádherné budovy Společenského pivovaru pražských sládků v Praze. Tak to kolemjdoucím oznamuje nápis na cihlové budově uprostřed rozsáhlého pivovarského areálu.

Ovšem slovo „pivovarského“ je jen závanem nedávné minulosti, neboť branické pivo sice z trhu nezmizelo, zato i tento pivovar už svému účelu sloužit přestal. Pivovar byl založen roku 1899 pražskými sládky, kteří „sestoupili se ve společenstvo za tím účelem, aby v Praze nový, ve velikém slohu a co nejmoderněji založený, se sladovnou spojený pivovar zařídili“. Zdejší pivo bylo vyhlášené

Ještě po víc než sto letech od založení pivovaru místní znalci (což dělají pivaři všude a se stejnými argumenty) tvrdili, že je to dáno unikátní kombinací surovin, místa, genia loci zdejšího pivovaru a poctivostí všech, kteří se na přípravě piva podíleli. Skutečnost, že se tady vařila i „belgická“ Stella Artois a „japonské“ Asahi, raději moc nezdůrazňovali. Narušovalo by to image tradičního českého výrobku.

Pražané to asi vědí, ale milovníci točeného i lahvového piva Braník ve zbytku republiky možná nezaznamenali, že jejich oblíbený mok se teď vaří o kus dál, ve smíchovském Staropramenu na druhém břehu Vltavy. Braník už není z Braníka.

A důvod přerušení „vařby“? „Výstav pivovaru Braník se neustále zvyšoval, v loňském roce dosáhl rekordních 1,124 milionu hektolitrů piva,“ tvrdí výrobní a technický ředitel Pivovarů Staropramen František Šámal. „Rostoucí výstav vyžadoval modernizaci výroby, kterou branický pivovar vzhledem ke své uzavřené poloze a statusu kulturní památky neumožňoval,“ vysvětluje.

Zdroj: In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula

Už počtvrté se sešli vyznavači pěnivého moku, ale hlavně dobré pohody a sousedského klábosení, na volarském Pivobraní.

To se druhým rokem koná v tržnici nedaleko náměstí. „Zkušenosti totiž ukázaly, že když se nám nepodaří počasí, nepřijdou lidé. Proto jsme už vloni přesunuli akci z pivovarské zahrady blíže k městskému úřadu, abychom v případě deště mohli Pivobraní přesunout do sálu v budově. Navíc je zde vyřešené sociální zázemí a také přístup je zde bezpečnější než do pivovarské zahrady,“ vysvětlila za organizátory Jana Frejková.

Stejně jako vloni ale i letos počasí přálo, a tak se na tržnici vydaly desítky návštěvníků. Ti si mohli vybrat ze dvou značek jedenácti stupňového piva.

A protože letos je to přesně 650 let, co jsou Volary městem, první příchozí ochutnali pivo zdarma.

„Připravili jsme dva sudy, od každé značky jeden. V každém sudu je sto piv. Po vytočení dohromady dvou set piv už si návštěvníci začali každou sklenku platit,“ přiblížila Jana Frejková.

Myšlenka Pivobraní vznikla v hlavě současné starostky Martiny Pospíšilové, ještě v době, kdy kulturu ve Volarech řídila ona. „Chtěli jsme se vrátit k veřejnému čepování piva, které bylo ve Volarech tradicí. Já sama jsem neváhala a ochutnala jsem, jaké letos je. A musím říci, že naši hasiči jej opět dobře připravili,“ nešetřila chválou starostka Martina Pospíšilová.

Chválou pak nešetřili ani ostatní návštěvníci, kteří připíjeli na zdraví svým známým a sousedům. „Byl to výborný nápad, udělat z toho tradici,“ řekl jeden z návštěvníků.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Leona Fröhlichová

I během víkendových dnů pokračovaly v Bělotíně pětidenní Pivní slavnosti. Zatímco páteční a sobotní večer patřil především dospělým, kteří se bavili na tanečních zábavách, sobotní odpolední program byl zaměřen na děti.

U bělotínského fotbalového hřiště nechyběly kolotoče a další pouťové atrakce s celou řadou občerstvení a specialit. Na trávníku se od čtvrtka do neděle sehrálo hned několik fotbalových turnajů.

„Nejprve proběhl turnaj žáků, utkaly se mezi sebou i firmy, obce z regionu, staří páni a v neděli se chystají poslední mistrovské zápasy této sezony. Ty rozhodnou, jestli naši chlapi postoupí nebo zůstanou na opravdu krásném druhém místě,“ sdělil starosta Bělotína Eduard Kavala.

Na pódiu se představily děti z místní základní školy a také tanečníci a orchestr ze Základní umělecké školy v Hranicích. U několika výčepů se podávalo celkem osm různých druhů piv.

„Přestože letos pořádáme Pivní slavnosti už po osmnácté, pokaždé se setkáme s něčím novým. Letos je třeba historicky největší zima. Teď přes den to tak nevypadá, ale v pátek večer to bylo opravdu extrémní. Zažili jsme vítr i déšť ale takovou zimu ještě ne,“ zmínil Kavala.

Sobotní program zakončila diskotéka DJ Pavla Humplíka a skupiny Forum 1.

Fotogalerii a video zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autor: Jan Rotrekl

Sto dvacet zaměstnanců Pivovaru Platan se nemusí bát o práci. Jeden z největších zaměstnavatelů v regionu změnil majitele.

Česká společnost K Brewery Trade, která vlastní ještě pět pivovarů, již investovala do provozu a technologií a počítá s dalším rozšířením výroby.

Cílem je návrat k tradicím českého pivovarnictví, potvrdil obchodní ředitel Pivovaru Platan Daniel Budějcký.

„Chceme zachovat a rozvíjet malé a střední pivovary s důrazem na jejich regionální působnost. Vaříme pivo podle tradičních receptů a opíráme se o zkušenosti několika generací sládků a pivovarníků,“ připomněl Budějcký.

K uskutečnění strategie firmy přispějí také již realizované a připravované investice, jako je výměna technologie ve stáčírnách lahví. „Hlavní technologickou úpravou při kvašení byl návrat ke tradičnímu kmenu platanských pivovarských kvasnic,“ připomněl sládek Miloš Musil.

Pivovar Platan je pro Protivín a okolí významným partnerem při pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí.

Potvrdil i partnerství s motocyklovým týmem MS Racing. Jeho přední jezdec Jakub Smrž je tváří nového nealkoholického piva.

Pivovar patří k městu Protivínu již více než čtyři sta let. O jeho zachování svedlo město velký souboj a několik let bylo jeho vlastníkem.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor: Libuše Kolářová

Pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev, který v České republice vlastní pivovary Staropramen, se údajně chystá prodat veškeré své evropské pivovary. Uvedl to v sobotu belgický list Le Soir.

Důvodem prodeje je podle listu dluh, který firmě vznikl, když investovala 52 miliard dolarů do akvizice amerického pivovaru Anheuser-Busch. Díky této akvizici firma už prodala svou jihokorejskou dceřinou společnost Oriental Brewery soukromé investiční skupině Kohlberg Kravis Roberts & Co za 1,8 miliardy dolarů.

Evropský prodej by se měl týkat 11 pivovarů s celkovou kapacitou 15 milionů hektolitrů ročně v Bulharsku, Rumunsku, České republice, Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku a Černé Hoře.

Důvodem prodeje však podle listu není jen vzniklý dluh, ale také to, že firma aktivity ve střední Evropě nepovažuje za strategicky důležité a chce svou pozornost obrátit na působení v Severní a Jižní Americe. Mluvčí se podle belgického listu odmítl k této transakci vyjádřit.

O prodeji pivovarů Staropramen se v médiích spekuluje již delší dobu, začátkem dubna se hovořilo o tom, že novými majiteli by měla být společnost Heineken.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi jeho hlavní značky patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Alena Klímková

Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. pokračuje v investíciách do modernizácie výrobných technológií. Vo svojom závode v Topoľčanoch zahájila prevádzku nového prietokového pastéra na pasterizáciu sudového piva. Cieľom investície vo výške 280 tisíc eur je udržať najvyššiu kvalitu výroby piva.

Moderná technológia prietokového pastéra na pasterizáciu sudového piva zabezpečuje kvalitnú a stabilnú tepelnú úpravu piva. „Prietoková pasterizácia je najšetrnejší spôsob tepelného ošetrenia piva. Vysoký stupeň automatiky a regulácie nového prietokového pastéra garantuje vyrovnanú a štandardnú pasterizáciu piva,“ uviedol Ján Čerkala, technický riaditeľ, Pivovary Topvar, a.s. „Snahou našej spoločnosti je neustále udržiavať vysokú kvalitu našich produktov a to aj pomocou technologických inovácií. Nový moderný pastér v topoľčianskom závode spĺňa prísne hygienické normy a technické štandardy a pomáha zachovať prvotriednu kvalitu piva vyrábaného v našom topoľčianskom závode,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. Nový topoľčiansky pastér prispieva nielen k udržaniu vysokej kvality piva ale aj k ochrane životného prostredia. Vysoká účinnosť nového pastéra umožňuje spotrebovať nižšie množstvá pary a elektrickej energie.

Zdroj: Informuje.com | Autor: Omnipublic

V informačním centru v Sankturinovském domě na Palackého náměstí v Kutné Hoře se turisté nedozvědí jen, kde se mohou ubytovat nebo kam jít za památkami, ale dozvědí se také, že se v Kutné Hoře vaří pivo.

Ve vestibulu Sankturinovského domu je totiž nově umístěn infopoint o kutnohorském pivu Dačický, který informuje o historii pivovaru. Na ukázku jsou tady například i půllitry či etikety.

„Návštěvníci vidí nejen pivovar, ale také výrobu piva. Je to propagace kutnohorského pivovaru a jde o projekt na podporu malých a středních pivovarů,“ vysvětlil starosta Ivo Šalátek. Kutnohorské pivo propaguje také vyhlášená restaurace, která je hned vedle rodného domu spisovatele Mikuláše Dačického.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar Černá Hora přivítal v pondělí 01.06.2009 delegaci ministrů zemědělství a rybářství EU. Ředitel pivovaru Jiří Fusek představil vedle svého piva i projektu Centra Sladovna spolufinancovaný z ROP Jihovýchod.

„O naše pivo i pivovar je velký zájem. Vyrábíme tradičními postupy originální české pivo. Zahraniční turisté však žádají exkluzivní ubytování. Proto se pouštíme do nového projektu Centra Sladovna," vysvětlil Jiří Fusek.

Centrum Sladovna zachová tradiční architektonický výraz komplexu. Projekt získal 50milionovou dotaci z ROP Jihovýchod. Jeho výstavba začala v lednu loňského roku a potrvá do března roku 2010. Centrum bude poskytovat komplexní ubytovací, restaurační a relaxační služby (pivní lázně, saunu, whirpool, relaxační lůžka). K dispozici bude také víceúčelový konferenční sál s příslušným zázemím a interaktivní muzeum pivovarnictví s názornou expozicí historie i současnosti výroby piva.

Zdroj: Dotace Online.cz

Až do čtyřicátých let 20. století existovaly Staňkov ves a Staňkov město zcela odděleně

Krok do neznáma? Ne! Tak by se dalo označit zahájení provozu chotěbořského pivovaru. Vyrostl za půl roku na zelené louce a právě začíná vařit první várky piva. V jeho čele stojí dvaapadesátiletý Josef Tomek. Konkurence se nebojí. „Je dobré, když je na trhu celá škála piv. Nemáme ambice někoho likvidovat, chceme trh doplnit. Fandím malým pivovarům a malým značkám. Věřím, že europiva, která produkují tvrdý ekonomický boj a málo chuti, budou nahrazována pivy s tradiční bohatou chutí,“ tvrdí v rozhovoru pro MF DNES.

* Jaký je Váš nejoblíbenější nápoj?

Mám s tím docela problém. Pivovarníci by asi čekali, že to bude pivo. Ale úplně nejradši a také nejvíce vypiji vody, čisté nebo s přísadami, které používají sportovci. Souvisí to s mým koníčkem. Snažím se kompenzovat čas trávený vsedě u počítače nebo za volantem aktivním pohybem. To je v mém případě hlavně jízda na kole. A s tím souvisí pitný režim.

* Ale pivo si určitě vychutnat dovedete…

To určitě. Ale nejsem ten pivař, co by si sednul k pivu a dokázal u něho prosedět večer. I když, ani to nemůžu vyloučit. Když se sejde společnost u ohně, tam se pivo pije. Ale stejně tak si dokážu představit, že sedím s kamarády u vína. Naučil jsem se ve světě, že se v létě pije růžové s ledem, tak piji i vinné střiky s ledem.

* Ředitel pivovaru a pije střiky s ledem? Jak to jde k sobě?

Ředitel masokombinátu asi nebude vegetarián, ale může mít rád i saláty nebo ovocné knedlíky… Já si rád dám sklenici ležáku, ale pokud by se konzumace piva stala životní náplní, asi už by nezbyl čas na práci.

Bez sládka s pivovarem nic neudělá

Josef Tomek šéfuje novému pivovaru v Chotěboři a jeho tým má jen osm lidí. On sám pije nejraději vodu

* Přesto, máte nějakou oblíbenou značku piva?

Oblíbené je pochopitelně pivo Chotěboř. Už jsme měli možnost ho hned z první várky ochutnat. Přestože ještě není uleželé, je dobré.

* Co když se stane, že až se uleží, nebude vám chotěbořské pivo chutnat?

Já se nebojím, že by chotěbořské pivo ani mě, ani dalším konzumentům nechutnalo. Nemůžu se vyhnout tomu, co říká sládek Oldřich Záruba. Dobrý kuchař dokáže uvařit dobrý guláš v kotlíku na ohni i v dobře vybavené kuchyni, protože prostě umí vařit guláš. Dobrý sládek umí uvařit dobré pivo. Když jsme mu postavili tak vybavenou kuchyň, jako je chotěbořský pivovar, uvaří sládek dobré pivo. Tím jsme si jisti.

* Můžete třeba i vy ovlivnit výslednou chuť piva?

V tom je sládek nenahraditelný. Nikdo, ředitel, majitel nebo kterýkoliv zaměstnanec, nepůjde za sládkem, aby něco udělal jinak. Odpovědnost za chuť piva, za jeho vlastnosti, je na sládkovi. To je technologický a výrobní šéf. Nikdo jiný nemá právo mu do toho mluvit. A když by se tak stalo, pravděpodobně by se stal sládkem jiného pivovaru.

* Znamená to tedy, že sládek je šéfem přes pivo a ředitel se stará o obchod, marketing a peníze?

Je to tak. Nicméně bez sládka ředitel s pivovarem nic neudělá, i kdyby měl sebelepší tým. Sládek je klíčová osoba.

* V jaké fázi budování pivovaru jste v tuto chvíli? Už je hotov?

Ještě ne. Je ve stadiu, kdy probíhají technologické procesy směřující k uvedení do trvalého provozu. Bez toho nelze uvézt pivovar do života. Není možné vařit pivo na zkoušku. Musíme dokázat držet receptury a postupy, aby pivo bylo takové, jaké má být. Na pivovaru je spousta práce. Jsou tu ještě stále lidi kolem drátů a počítačů, kteří dolaďují související technologie.

* Pivo už se ale vařit začalo…

Ano, začalo se vařit. Můžeme se na ně podívat, jak nám zraje v kádích. Ale pivo má svůj čas, své technologické lhůty. Teď ještě nemusíme testovat stáčecí linky, protože k těm dojde pivo až za měsíc.

* To znamená, že počátkem července už se pivo dostane k lidem?

Počítáme s tím, že naše pivo představíme 1. července. A to tak, že uspořádáme tiskovou konferenci.

* A kdy ho ochutná široká veřejnost?

Druhého července bude naše sudové pivo na první akci, na chotěbořském Festivalu fantazie. Během té doby budeme připravovat i první dodávky do restaurací. Máme předběžné dohody, a jakmile se ujistíme, že chotěbořské pivo je to pravé, podepíšeme smlouvy a pivo půjde na trh. Lahvové pivo uvedeme na trh ve druhé polovině července.

* Kolik piva plánujete vařit?

Varný potenciál je až 25 tisíc hektolitrů ročně. Letos ale začínáme v pololetí a nejedeme na plný výkon, takže do konce roku uvaříme šest až osm tisíc hektolitrů. V dalších letech se budeme pohybovat kolem 15 tisíc hektolitrů ročně. Bude to dáno zájmem o pivo i sortimentní skladbou. Vícestupňové pivo je časově náročnější a kapacitu pivovaru sníží.

* Kde všude bude pivo Chotěboř možné koupit?

Základní trh bude tvořit okruh 60 kilometrů kolem pivovaru. Je to podstatná část Vysočiny, Kutnohorsko a Chrudimsko.

* Na lokálním trhu ale funguje celá řada malých pivovarů…

A my máme ambice prodat část výstavu právě na lokální trh. Chceme se prosadit hlavně v Chotěboři a okolí. Pochopitelně se na trhu s dalšími pivovary budeme potkávat. Určitě jejich odbyt trochu poklesne. Ale je třeba si uvědomit, že naprostou většinu trhu řídí skupina plzeňského pivovaru. My jsme ve srovnání varného potenciálu asi na třech promilích trhu. Myslím si, že přichází doba, kdy si zákazníci více začnou vážit tradičních a regionálních receptur. Pokud se na trhu odehrají v souvislosti s námi nějaké změny, bude to také na úkor velkých pivovarů.

* Znamená to při troše nadsázky, že by vaším největším konkurentem byla Plzeň?

(smích) To by byl veliký žert. Do takového tvrzení bych se nepouštěl. Je to o tom, že přicházíme na trh s pivem, které zde díky regionálnímu charakteru má své místo.

* Kolik restaurací už máte nasmlouváno?

Pokud bychom čekali, že si restaurace pro naše pivo přijdou, asi bychom ho neprodali. Musíme aktivně vyhledávat příležitosti. To se daří, v současné době máme zkontaktováno asi 200 partnerů. Někteří od toho upustí, s tím počítáme. Pro odbytové zajištění by nám stačilo výrazně méně.

* Je těžké přesvědčit majitele restaurací, že chotěbořské pivo pro ně bude to pravé?

Nejdůležitější faktor je pivo a jeho chuť. To je věc, kterou dneska nemůžeme nikomu deklarovat. Bez ochutnání nemůžeme uzavírat žádné smlouvy. Další věc je marketingová podpora. O pivu musí být vědět. Připravujeme marketingové akce, mediální prezentace, kulturní počiny, pivovarské odpoledne i účast na společenských akcích. Trošku může pomáhat i tlak na patriotismus, to je silný způsob, jak ovlivnit uvažování lidí. Očekáváme taky lavinový efekt, kdy se pivo začne pít v jedné hospodě a postupně se přidají další.

* Co degustační soutěže? Regionální pivovary tyto úspěchy v kampaních používají často, jsou i poměrně úspěšné…

Máme zájem se na nich prezentovat, ale není to naše priorita. Jsme přesvědčeni, že obchodní činností jsme schopni uvést pivo na trh. Do soutěží nebo výstav se ale s jistotou zapojíme.

* Dá se už teď plánovat export do zahraničí?

To je podobná situace jako s místními hospodskými. Dokud není hotové pivo, těžko se prodá. Zahraniční poptávku ale registrujeme, aktuálně pracujeme s pěti exportními příležitostmi. Naše pivo by se tak mělo objevit nejen na západ či na východ od našich hranic, ale možná i na jižní polokouli.

* Kolik má pivovar momentálně zaměstnanců?

Už teď máme skoro kompletní personální tým. Máme osm zaměstnanců, chceme je doplnit ještě o jednoho obchodníka. Výrobní potenciál máme hotový.

* Jen devět zaměstnanců? To je ve srovnání s jinými pivovary velice málo…

Nízké mzdové náklady jsou jedním z hnacích motorů pivovaru. Tím, že jsme ho postavili na zelené louce, je postaven velice efektivně. Nejsou tu žádné technologické věci nebo procesy, které by zvyšovaly nárok na počet pracovníků.

* Opravdu bude devět zaměstnanců konečný stav?

Mělo by to tak být. Když si sedneme do kanceláře, bude nás tam pět – ředitel, sládek, dva obchodníci a účetní. Zbývají tři pivovarníci a jeden technik. Je možné, že budeme v létě nebo na marketingových akcích pracovat s brigádníky. Se zavedenými pivovary se to nedá srovnat.

* Josef Tomek – dvaapadesátiletý ředitel Pivovaru Chotěboř – narodil se v Havlíčkově Brodě, kde s menšími studijními a pracovními přestávkami stále žije – je absolventem Vysoké školy ekonomické. Prošel celou řadou ekonomicky zaměřených pozic, v posledních letech na postech vedoucích či vyšších manažerů. – pivovar řídí od prosince 2008 – je ženatý, má dvě dospělé děti – kromě cyklistiky je jeho koníčkem právě pivovarnictví

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč