Tak co budete žrát, zeptá se nevybíravě šenkýřka a za chvíli už začne snášet na stůl kuřátka a kachny, pstroužka, jehněčí kotletky a žebírka opékaná na ohni. „A chlastat se nebude?“, pokračuje kurážně a nabídne vám „pivo lásky“ nebo „kozí chcanky“, jak tu přezdívají kávě. Mezi jídlem, které se tu zásadně jí jen holýma rukama, vás budou svádět helmbrechtnice, žebráci loudit kůrku chleba a divoký kazatel vám před očima zmrská ženu jako čarodějnici. Vítejte ve středověké krčmě v Dětenicích.

„Loupežníky z Prahy“ tu vidí rádi a Pražáci tu tvoří téměř třetinu všech návštěvníku. 80 km od města je sice dost, ale větší úsek trasy vede po dálnici a cesta tak netrvá déle než hodinu. Cesta autobusem a vlakem už je poněkud komplikovanější. Hlavně díky poslednímu spoji, který odsud vyráží už ve 20.30. Dětenice jsou proto ideální tip na víkendový výlet. Vedle krčmy můžete navštívit místní pivovar s rázným výkladem paní sládkové nebo dětenický zámek, který patří mezi deset nejoblíbenějších v Čechách. Krčma je ale, vzdor kapacitě sedmi set „pacholků“, díky zájmu natolik vytížena, že se na pátky a soboty musíte rezervovat až dva měsíce dopředu. Doporučujeme tedy nejdříve malý nezávazný výlet se středověkou večeří kdykoli mezi úterkem a čtvrtkem. Nebo zkuste štěstí na tel. 493 599 142.

Ve srovnání s elektrifikovanými podniky vyzařuje krčma příjemné teplo. Všude hoří svíce a nad rožněm se smaží špízy masa, placky z hub a vloček, jablka a paličky kukuřice. Ta se sice dostávala do Evropy až v 16. a 17. století, ale nikdo není dokonalý. Jiné místní jídla pocházejí z nefalšovaných historických receptur. Např. „Kačena dokrmovaná šiškami“ podle receptu Beatrice Zilvarové ze 16. století. Čtvrtka vyjde na 200 Kč a cena za masový talíř se pohybuje kolem 300 Kč. Jde ale o samé větší kousky. Třeba kilové „kolínko uhranuté svině“ vyjde na 250 Kč. Myslí tu i na vegetariány a menu obsahuje položku „pro nenapravitelné kytkožrouty. „Tak jen doufám, že budeš mít čím zaplatit, ty holoto“.

Nevybíravá staročeská mluva rozděluje místní hosty přibližně do tří skupin. Příslušníci první z nich jsou koprníci, co tuhnou hned, když vejdou do hostince a výčepní pacholek jim zahlaholí do ucha: “Hej ty sedláku, máš rezervaci?“. Ti z údivu a studu nevyjdou. Když k nim pak přiskočí žebrák v ošuntělé pytlovině, začne se lísat a vyprošovat „stříbrňáček“, začnou se někteří z nich štěpit do dalších podskupin. Buď přistoupí na hru a hodí mu do misky cinkáček, to jsou ti zmatení a mírní, nebo ho hrubě odbudou, a to jsou ti praví středověcí páni, a teď záleží už jen na vtipu a na slovníku.

Další možností je chovat se tu prostě normálně, jak jsem se o to pokoušel já, ale to je vám taky platné jako koze klobouk a z normality vás tu brzy vyvedou. Když si tu objednáte bramboračku, přistane na stole kastról s bramborsračkou, cola je močka, pečínka chcíplá kočka. A když jsem se tu pokoušel schovat za noviny, přišla mi ke stolu jedna láryně a začala se vyptávat co píšou a pak mi noviny vzala a koukala do nich obráceně, že prý má jen jednotřídku, a abych se s ní radši otočil v kole. Večeře v Dětenicích je středověké divadlo, ve kterém chtě nechtě hrajete i vy. Vedle žebráků, šejdířů a mnichů, se tu objevují fakýři s hadem, tanečnice na stolech, potrhlí kazatelé, kteří s vaší ženou provádějí ordál, šermíři se tu rozhádají a všichni vám tykají a jsou neuvěřitelně sprostí.

Většina hostů se rychle přizpůsobí atmosféře. Skupinka Rusů, která seděla vedle mne, se do středověku dostala jako mávnutím proutku. Všichni zarytě hryzli kosti, máčeli chleby v omáčkách a po očku pozorovali dění kolem. A když pak ve vedlejší místnosti odhalili jednu návštěvnici jako čarodějnici, začal někdo křičet „a svléknout do naha“. Středověk zkrátka neskončil. Díky Dětenicím si to můžete ověřit i vy. (Prageout)

Šéfa Strany zelených Hradeckého kraje Stanislava Pence vyšetřuje policie. Bude jí vysvětlovat, jak si mohl dovolit nechat vyvěsit pět tisíc plakátů s motivem konopí. Z této rostliny se vyrábí marihuana.

Zvláštní ovšem je, že list toho samého konopí zcela legálně zdobí etiketu speciálního piva, které vyrábí pivovar v Nové Pace . „Je to s posvěcením kriminalistického ústavu, bez jeho souhlasu bychom si uvést výrobek na trh nedovolili,“ podotkl ředitel pivovaru Jaromír Bulko. Výrobků s „marihuanovým“ motivem je na českém trhu víc.

Policie šetří Pencovy kontroverzní plakáty na vlastní popud. Žádné trestní oznámení mu nepředcházelo. A pro dvojí metr má vysvětlení. „Věc jsme začali šetřit na základě článku, který se objevil minulý týden v Hradeckém deníku a v němž Penc vystoupil se svými názory. Plakát to pouze dokresloval,“ uvedla policejní mluvčí Hana Klečalová.

Nekouřit, léčit!

V inkriminovaném článku z 10. října ale Penc kouření marihuany nijak nepropaguje. Právě naopak. Ale odkazuje na léčebné účinky konopí. „Vyrábí se (z něj) spousta léčebných prostředků a mastiček na ekzémy, na léčbu lupénky, Alzheimerovy choroby i roztroušené sklerózy,“ tvrdí Penc v Hradeckém deníku. A dále kritizuje, že kvůli marihuaně jsou lidé zavíráni. „Samotné pěstování konopí nemůže být trestným činem. Až třetina mladých užívá konopí, nebo chcete–li marihuanu, k relaxačním a léčebným účinkům. Je nesmyslem, aby kvůli tomu byli kriminalizováni,“ píše Penc. Svou plakátovou kampaní reaguje na řadu případů z poslední doby, kdy policie začala uživatele marihuany stíhat.

A nejde jen o teenagery. Z pěstování drog ve velkém nedávno policie obvinila 82letou důchodkyni z Bruntálska. Ta marihuanu nechávala kouřit svého vnuka. Policie u ní zadržela nevídané množství „trávy“ – dvě kila. „Jde mi o rozpoutání veřejné diskuze o přetrvávající a nesmyslné kriminalizaci marihuany. Je to obrovské tabu, které se svými letáky snažím prolomit,“ říká Penc.

A dodal, že k výslechu na policii si s sebou vezme do jedné ruky konopný džus, zakoupený v běžném obchodě, a do druhé novopacké konopné pivo. Budou argumentem a zároveň otázkou policii, v čem se propagace konopí v Pencově podání liší od obou výrobků. THC, tedy droga obsažená v marihuaně, je přítomna i v novopackém pivu. „Ale v podprahovém množství,“ říká ředitel pivovaru.

Penc podle svých slov zaplatil kampaň ze svého, stála ho 14 tisíc korun. Ve východních Čechách kandidoval za Zelené do parlamentu, znám je především jako chovatel koz. (Hradecký deník)

Po čtyřech letech přichází náchodský pivovar s novým designem etiket. Na přelomu měsíců září a říjen začíná pivovar postupně dodávat svým zákazníkům lahvové pivo PRIMÁTOR s novými etiketami, které svým grafickým zpracováním i obsahem respektují současné nejmodernější trendy a spotřebitelské preference. „Pilotní“ etiketou, kdy bylo poprvé použito nové logo pivovaru, byl v loňském roce Primátor English Pale Ale – svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu, kde již na toto pivo byl použit i nový styl etiket.

Změnu logotypu společnosti a nové etikety celého portfolia výrobků připravila ve spolupráci s managementem pivovaru náchodská reklamní agentura Peacock, a.s.

V novém pojetí etiket je důraz kladen na dynamiku uspořádání a lepší zviditelnění značky tak, aby reprezentovala vysokou kvalitu piva a jasně se odlišila od konkurence. Nové originální etikety respektující připomínky spotřebitelů jsou koncipované tak, aby vývojově navazovaly na etikety předešlé. Z hlediska dobré orientace koncového zákazníka při nákupu bylo v podstatě zachováno původní základní barevné ladění jednotlivých piv a některé základní a tradiční jednotící charakteristické prvky s etiketami předchozími – historická pečeť a náchodský zámek. Použití těchto dvou prvků připomíná spotřebitelům místo, kde se pivo vaří a zároveň napomáhá i propagaci města Náchoda.

U vlastních piv nedošlo ke změně názvů použitých na čelních etiketách, kdy zde zákazníci jistě uvítají i větší a lépe čitelné písmo. Ke změnám nedošlo pouze u grafiky čelních etiket, ale i u etiket zadních a také se změnila podoba krčkových etiket a „šátečků“ na hrdle. Zadní etikety všech piv obsahují přesné označení podle platné legislativy. Mimo nealkoholického piva, Diamantu a Primátoru Světlého jsou všechna piva vybavena opět Alu šátečkem. Vícestupňové speciály budou mít i nadále na korunce číselné označení stupňovitosti a Weizenbier je označen písmenem W. Korunkové uzávěry u Primátoru: Premium, Premium Dark, Světlý, Diamant, Nealko a English Pale Ale budou označeny shodně a to červeným logem (tak jako byl dosud označen pouze English Pale Ale). Samozřejmě zůstal plně zachován „původní obsah“ a osvědčené NRW lahve.

Nové etikety podle prvních zkušeností obchodníci i konzumenti uvítali a vnímají je jako moderní, kdy oceňují především jejich příjemnou tvář a eleganci.

Originální podoba etiket odlišuje značku Primátor od přímých konkurentů a vytváří předpoklady pro další posílení pozice značky na trhu a oslovení a získání nových zákazníků.

Etikety u limonád zůstávají prozatím nezměněny - jejich facelift je plánován na příští rok, také design plechovky 0,5 l Primátoru Premium - světlého ležáku si na svoji novou podobu ještě nějakou dobu počká. Postupně dojde také ke změně designu u všech multipacků.

Uvedení inovovaných etiket bude postupně doprovázeno novými POS materiály. (Web Primátor)

Letošní rok se po stránce úspěchů ze soutěží stává pro náchodský pivovar přímo rekordním. Po zisku dvou ocenění za začátku roku za pivo Diamant (Stříbrná pivní pečeť – Tábor a titulu Pivo České republiky 2007 – České Budějovice) a čtyř umístění ze srpnové žatecké Dočesné (první místo v kategorii Ležák polotmavý - 13% Primátor Polotmavý, dvě druhá místa a to v kategorii Nealkoholická piva - Primátor Nealko a v kategorii Pivo se sníženým množstvím cukrů - Primátor Diamant se na stupínku vítězů ještě umístil na třetím místě Primátor Premium Dark a to v kategorií Ležák tmavý) obdržel pivovar v měsíci září celkem pět nových ocenění.

V podzimní Ceně českých sládků 2007 konané 25. září v Pivovar Kutná Hora si pivovar přivezl z příslušných kategorií dvě druhá umístění a to za Primátor Premium – světlý ležák a Primátor Dark a jedno místo třetí – za Primátor Nealko. Soutěž, kterou pořádá - letos již po čtrnácté - časopis Pivní kurýr a po odborné stránce zajišťuje Výzkumný ústav pivovarsko sladařský Praha, je specifická v tom, že jsou volné regule, pokud jde o účast degustátorů. Degustátoři – sládci jsou rozděleni do skupin, kde dostanou stejná piva. Ochutnají je a seřadí podle pořadí, které bylo nejlepší. To nejlepší postupuje dál. Letos v šesti kategoriích 24 degustátorů hodnotilo 57 piv z 19 pivovarů.

Další úspěch je velmi významný a týká se soutěže České pivo roku 2007. Primátor Premium Dark zde obhájil své vítězství z loňského roku v kategorii tmavých ležáků. Nejlepší piva vyráběná v České republice byla 27. září 2007 vyhlášena na Svatováclavské slavnosti českého piva v Kongresovém centru Praha a v hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre. Pivovarští odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty rozhodli ve dvoukolovém testování o nejlepších pivech z produkce pivovarů v České republice. Zkoumali senzorické vlastnosti piv, kontroloval se původní extrakt – stupňovitost (tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii) a dále se hodnotila chuť piv. O vítězství v pěti kategoriích soutěžil rekordní počet 77 piv. Ceny nejlepším předával spolu s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu České republiky.

Ve stejný den získal pivovar své první letošní zahraniční ocenění a to za světlé speciální pivo Primátor 16% Exkluziv, které zvítězilo v jedné z nejkomplexnějších pivních soutěží na světě - „World Beer Awards“, organizované britským pivním magazínem „Beers of the World“ a to v kategorii „World´s Best Strong Lager (Standard Strong)“ Tato soutěž je trojkolová, vzorky jsou hodnoceny anonymně a účastní se jí stovky různých druhů piv z celého světa. Soutěží se v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo. Celá procedura hodnocení je poměrně obsáhlá a náročná, hlavně vzhledem k širokému spektru produktů v soutěži. Předseda poroty, známý světový britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz, k tomu říká: „Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze. Doufám, že nejen celkoví vítězové naší soutěže, ale všechny zúčastněné značky získají zaslouženou pozornost spotřebitelů a budou jim přinášet radost a potěšení.“

Získání titulu si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla opravdu piva z celého světa. Exkluziv, který v Náchodě vyrábíme od prosince 1995, tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků a jeho prodej průběžně roste a část produkce - zhruba 20% - také vyvážíme do zahraničí.

Každý zisk dalšího zahraničního ocenění vytváří předpoklady pro posílení exportu pivovaru, který již letos z celkového výstavu za období leden až září činí 15 428 hl (15,3%). V porovnání se stejným obdobím roku 2006 (14 536 hl) jde o zvýšení o 6%.

Zisk titulu České pivo roku 2007 tmavého ležáku se stal zároveň jubilejním – stým - v novodobé historii pivovaru. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich do dnešního dne z různých degustačních soutěží obdržel, celkově 101, z toho 24 zahraničních - PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejúspěšněji si právě vedou obě naposledy zmiňovaná piva, kdy Premium Dark jich již získal 21 a Exklusiv 20. Celkově letos pivovar získal již 11 nových ocenění. (Web Primátor)

Pivo se v Liberci začalo vařit před sto třiceti pěti lety, vratislavický pivovar Konrad si letos ke svým kulatým narozeninám nadělil pestřejší etiketu a chystá pro své zákazníky překvapení.

Pro své příznivce chystá Konrad tak zvané obohacené pivo. Mělo by rozšířit řadu specialit a navázat na úspěšné červené pivo s přídavkem bylin. „Novinka bude postavena na podobné bázi, vycházíme z toho, že by mělo být i zdravé,“ doplnil ředitel Pivovaru Konrad Vratislavice Petr Hostaš.

Pivovar sáhl ke kontrastnějšímu probarvení etikety. Nápis je podle ředitele pivovaru lépe čitelný a víc zákazníky upoutá. Změna bude jistě pobídkou pro sběratele, stejně jako limitované série s vyobrazenými historickými auty, které pivovar vydává od roku 2005. Etiket už pivovar vydal osm, v tradici chce pokračovat. „Připravujeme etiketu, která bude poctou tradičního výrobce aut LIAZ. Je úzce spjata s regionem, stejně jako všechny naše na etiketách vydané značky.“ Sběratelé musí být rychlí, například etiketa s vyobrazeným prvním veteránem vyrobeném v Liberci ke stému výročí založení automobilky LINSER zmizela i s jedenáctistupňovými pivy z pultů během čtrnácti dní. Pivovar při unikátní projektu spolupracuje s Automuzeem, které v areálu pivovaru sídlí. První nálepka například připomněla století od založení Autoklubu v Liberci se dvěma historickými automobily RAF. Další etikety připomínaly 130 let, které uplynuly od narození vratislavického rodáka a slavného konstruktéra aut Ferdinanda Porsche. K letošnímu jubileu si pivovar nadělil i desetiprocentní zvýšení výroby. „Loni jsme vyrobili devadesát tisíc hektolitrů, letos sto deset. Vliv mělo počasí, ale i to, že se dostáváme stále více do podvědomí zákazníků,“ uvedl Hostaš. Pivovaru se podařilo proniknout i na zahraniční trhy, pivo znají v Německu, Itálii, ve Francii nebo ve Španělsku. (MF Dnes)

Vratislavický pivovar, který letos slaví 135 let od svého založení, uvaří do konce roku rekordních 110 tisíc hektolitrů piva. Je to zhruba o 12 procent více než před rokem, kdy na trh dodal 98 tisíc hektolitrů.

Letošní výstav je nejvyšší od obnovení výroby v pivovaru před sedmi lety. Firma za něj vděčí hlavně vývozu. Zhruba šedesát procent produkce totiž vyveze do Německa, Francie, Itálie a Španělska. (iDnes)

Soukromý pivovar Hols uvařil letos už 100 tisíc hektolitrů piva, což je rekordní výstav v obnovené historii pivovaru.

Do konce roku firma předpokládá, že na trh dodá více než 112 tisíc hektolitrů piva. Pivovar, který letos oslavil 135 let od svého založení, vděčí za růst výroby hlavně exportu. Za hranice putuje 60 procent produkce, hlavně do Německa, Francie, Itálie a Španělska.

Prodeje rostou i pivovaru ve Svijanech

Letošní výstav pivovaru Hols bude zhruba o 14 procent vyšší než loňský, kdy firma dodala na trh 98 tisíc hektolitrů piva.

Podobný nárůst výroby předpokládá letos i konkurenční Pivovar Svijany, který podle ředitele Františka Horáka dodá do konce roku na trh přes 260 tisíc hektolitrů piva.

Zhruba o čtvrtinu vzroste výstav nejmenšího z těchto pivovarů v kraji - Pivovaru Rohozec. Do konce roku v něm uvaří asi 40 tisíc hektolitrů piva, když loni vyrobili 32 tisíc hektolitrů. Do konce roku tak místní pivovary uvaří přes 412 tisíc hektolitrů piva. Většina produkce se přitom vypije přímo v kraji. Vratislavický pivovar koupila v roce 1999 pražská společnost Hols od Pražských pivovarů, které ve Vratislavicích ukončily v roce 1998 výrobu. Součástí prodeje byla tehdy i část zařízení, nikoli ale ochranná známka.

Místní pivovar tak musel vytvořit vlastní značku - pivo firma pojmenovala po nástupci knížete Vratislava -Konradovi. Nová značka si přesto našla místo na trhu i v zahraničí. (MF Dnes)

Speciální pivo Březňák 14%, který vaří skupina Drinks Union v pivovaru Velké Březno na Ústecku, bude zrát v nových tancích. „Jde zatím o tři menší tanky o objemu 10 hektolitrů, které jsme umístili do ležáckých sklepů. Připravujeme ale ještě další. Menší tanky jsou mnohem operativnější pro rostoucí zájem o tento lahodný speciál v některých našich restauracích, jejichž návštěvníci si na toto silnější pivo již zvykli,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Vedle nových tanků dostal Březňák 14% speciál také novou láhev s novou etiketou. „Nová etiketa vychází ze změn, kterou prošly i ostatní druhy piv značky Březňák – světlé výčepní, světlý ležák a tmavé výčepní. Etiketě vedle pana Cibicha dominuje také velké označení 14% charakterizující vyšší stupňovitost tohoto piva opravdových znalců,“ doplnil marketingový manažer značky Jan Sedláček.

Rostoucí zájem o Březňák 14% není náhodný a dokládá ho i nedávný úspěch z degustační soutěže na jubilejní 50. Žatecké dočesné. „Březňák 14% chutnal degustační komisi a vyhrál ve své kategorii. To jen potvrzuje, že tento speciál vaříme poctivě. Používáme nejen vybrané suroviny, ale také klasický způsob vaření známý již po staletí,“ doplnil ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn.

Změnami prošel v nedávné době také samotný pivovar ve Velkém Březně. „Vybudovali jsme zcela novou laboratoř, která nám umožní ještě lépe sledovat kvalitu piva vyráběného v tomto pivovaře. Je skutečně na co se dívat,“ uvedl Daniel Váša. V říjnu pak čeká pivovar úprava etiketovačky, která přijde zhruba na 1,5 milionu korun. (Tisková zpráva Drinks Union)

Z tváře Victora Cibicha vyzařuje klid a pohoda. Kdyby lidé věděli, že jde o někdejšího velkobřezenského přednostu stanice, šlo by napsat, že to je asi nejznámější železničář. Jenomže už od roku 1906 je jeho bodrý obličej součástí etiket piva Březňák, a tak ho znají spíš pivaři než železničáři.

Teď se dostal i do Rumunska a Vietnamu. Nikoliv však s Březňákem. Sáhly po něm tamní dva pivovary, které si Cibichův portrét "půjčily". A nebylo to poprvé.

Nejstarší historicky doložené kopie jeho podobizny pocházejí už z roku 1935, kdy se objevily v italském Turínu. Později třeba i v Uruguayi, USA, Francii či Kostarice. "Nelze ale vyloučit, že se objevily i jinde," říká Josef Vejlupek, manažer pro komunikaci pivovarské skupiny Drinks Union, která Březňák v pivovaru Velké Březno vaří.

Cibich a "Gambrinuz"

V Hanoji se "Cibich", paradoxně doprovázený nápisem Gambrinus s otočeným "es" na konci, objevil v jednom z restauračních pivovarů. "Ale jen na táccích. V něm se pivo do lahví nestáčí. Jakmile jsme začali fotit, pakovali nás ven," říká Petr Žižkovský, který důkaz do Čech přivezl. Smůlou Drinks Unionu ale je, že tuhle ochrannou známku má chráněnou jen v Česku a Německu. Tedy na svých nejsilnějších trzích. Proto s plagiáty mimo tato území nemůže nic dělat.

A jak se značka dostala do Vietnamu? "To lze spojit s citem Asiatů pro obchod. Ti jsou schopni téměř neomylně vycítit, co zákazníky zaujme," míní Vejlupek.

Navíc, v zemi je české pivo velmi populární. Schází se u něj i lidé, kteří si jej pamatují ze svých pracovních pobytů v srdci Evropy. Českou technologií vaří v Hanoji i dalších městech hned několik restauračních pivovarů, některé dokonce s českými sládky.

Symbol pivařovy pohody

"Představa brunátného staršího výčepního s knírem, který s úsměvem nese půllitr, se objevuje už v pohádkách. Je to tvář evokující dobré pivo. Hlavně v českém a německém pivovarnictví se pro pivaře stala tradičním symbolem," vysvětluje její úspěch Pavel Vlček z týdeníku Marketing&Media.

Na tyto kořeny podle něho sázejí i některé menší zahraniční pivovary, které po Cibichově tváři sahají. Chtějí prostě přilákat spotřebitele a k tomu se jim osvědčená symbolika, vzbuzující dojem tradice, hodí.

Také podle Žižkovského, který pro Drinks Union pracuje jako externí historik, se tvář pohodáře k pivu náramně hodí. "Po válce si ji Němci mířící za oceán vzali s sebou," vysvětluje její cestu do Ameriky.

Už předtím se tam podobně s německými přistěhovalci dostal z Čech Budweiser nebo Michelop. Tedy piva z Budějovic a Měcholup. I ta byla pro Evropany symbolem kvality.

Mezi největšími

V roce 1906 bylo Cibichovi padesát let. Podle dochovaných zpráv za svůj "marketingový tah" dostal doživotní rentu 30 piv týdně. Pro ně si sám chodil do restaurace Tivoli nedaleko pivovaru ve Velkém Březně.

Ten je dnes součástí šestky českého pivovarského trhu s ročním výstavem kolem milionu hektolitrů. Drinks Union má kromě něj pivovary i v Krásném Březně, Lounech a Kutné Hoře. Čtvrtinu produkce vyváží. V Německu je se zhruba 260 tisíci hektolitry piva největším českým exportérem. I sem míří lahve s "vousatou" etiketou. Hlavní značku Zlatopramen pak licenčně vyrábí také v Rusku. (iHNed)

Nejsilnější pivo ve své historii, speciální Březňák 21°, které uvařila ve svých pivovarech skupina Drinks Union, již putuje do lahví. „Speciální pivo s deseti procenty alkoholu jsme již začali stáčet do lahví, které jsou polepené speciální etiketou. Název piva určeného primárně pro německý předvánoční trh je Doppel-Doppel Bock, což znamená Dvojitý – dvojitý kozel,“ říká výrobně technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Pivo má barvu tmavého jantaru a jde o jakýsi pivní likér určený především pro vychutnání. „ Jsme jediní z velké sedmičky domácích pivovarů, kteří tak silné pivo vyrobili,“ dodal Daniel Váša.

Protože šlo o velmi neobvyklou zakázku, která vzešla z požadavku dceřiné společnosti Drinks Union v Německu, museli se na přípravě tohoto piva podílet prakticky všechny pivovary. „ Na přípravě receptu se podíleli téměř naši sládci ze všech čtyř pivovarů. Pivo se kvůli technologii muselo vyrobit v pivovaru Kutná Hora a kvůli speciálním požadavkům na obaly se stáčí v pivovaru Louny,“ uvedl Daniel Váša

Německý trh možná není jediným, kam se takto silné pivo dostane. „V jednání je také možný export tohoto piva do USA,“ doplnil manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch.

Speciální Březňák sládci Drinks Unionu uvařili na přelomu loňského a letošního roku. „Doba ležení v ležáckých sklepích byla více než půl roku. Bylo nutné, aby se sladila chuť a hořkost piva a aby se chuťově schoval také alkohol,“ vysvětlil Daniel Váša. Pivovar vyrobil 500 hektolitrů tohoto speciálního piva.

Pivovary skupiny Drinks Union ve své historii nevařily silnější pivo, než je připravený speciál Březňák. „ Pouze v meziválečném období pivovar Velké Březno vyráběl 18 druhů piv, vařil osmnáctistupňový Doppelbock, tedy Dvojitého kozla,“ doplnil historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Dodal, že z pivovarů, které nyní patří do skupiny Drinks Union, vyráběl silnější pivo pouze v meziválečném období dnešní pivovar Zlatopramen a to 22° Patriota. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pro návštěvníky bude připraveno posezení u krbu i prohlídky vyzdobených interiérů. Až do listopadu je pro veřejnost otevřen stále navštěvovanější zámek v Chyši. Ani po tomto datu však nebude zcela uzavřen.

„Chceme také v listopadu umožnit prohlídky zámku, a to pro předem objednané skupiny. Stačí i pět šest lidí, kteří se ozvou dopředu a my jsme ochotni je po zámku i s výkladem a vším, co k tomu patří, provést,“ říká zámecká paní Marcela Lažanská.

Po loňské mimořádně úspěšné novince – otevření zámku pro veřejnost v době adventu, se Lažanští rozhodli v této nové tradici pokračovat i letos. Interiéry zámku budou stylově vyzdobeny, podle zámeckých historických zvyklostí a kromě výkladu budou mít návštěvníci možnost poslechnout si povídání majitele zámku Vladimára Lažanského o historii sídla, dokonce i o zkazkách a strašidlech, kterých je prý v starém sídle více.

„Povídání bude probíhat u krbu, doufám, že se nám opět podaří zajistit kouzelnou vánoční atmosféru i tímto způsobem,“ doplňuje Lažanský. Brány zámku se do ´plné´ sezony otevřou opět v dubnu příštího roku. Bez přestávky je však otevřen domácí zámecký pivovar. Po svatováclavské patnáctce se chystá samozřejmě i vánoční specialita. (Karlovarský deník)

O víkendu se v Plzni uskutečnil Pilsner Fest, oslava 165. výročí uvaření první várky plzeňského piva. Pořadatelé zaznamenali rekordní diváckou účast i množství vypitého piva

Desetitisíce návštěvníků, rekordní množství vytočeného piva, populární zpěváci a skupiny na třech pódiích po celém městě. To byl víkendový Pilsner Fest, aneb oslavy 165. výročí uvaření prvního piva v Plzni.

Na rozdíl od minulých ročníků se tentokrát slavnost nesla celým centrem města, koncerty se uskutečnily v pivovaru, na stadionu ve Štruncových sadech i na náměstí Republiky. Zúčastnilo se jich rekordní množství lidí. „Přesné počty nezjistíme, ale bylo to určitě víc než minule, kdy se Pilsner Festu zúčastnilo zhruba 60 tisíc lidí,“ poznamenal Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Podle výtoče festivalových píp se během třídenního programu vypilo 460 sudů piva, což je o třetinu víc než kdykoliv předtím.

Největšímu diváckému zájmu se o víkendu těšil sobotní koncert skupiny Olympic, která ve Štruncových sadech pokřtila své nové cédéčko s názvem Sopka. „Na Olympic chodím odjakživa. Celý koncert jsem zpíval. Líbilo se mi i to, když Janda zapomněl text, oživilo to koncert,“ řekl po vystoupení Ladislav Lekavý z Plzně. Frontman skupiny Petr Janda „měl okno“ při refrénu písně Otázky. Chvíli zpívalo jen samotné publikum. „Sorry,“ omluvil se pak nonšalantně legendární zpěvák. Více než deset tisíc lidí přišlo i na páteční koncerty skupin Žlutý pes a Monkey Business.

„Tolik lidí jsem tady při fotbale nikdy neviděl,“ narážel při vstupu na stadion Martin Levý z Plzně na rekordně zaplněné tribuny i hlediště před pódiem. Při koncertě se skvěle bavil. „Byla to bezvadná šou,“ prohlásil Levý.

V závěru pátečního večera nastoupil písničkář a skladatel Jaroslav Uhlíř, který roztančené diváky ještě více rozdováděl. Na klávesy přehrál některé své písničky známé z pohádek nebo z vánočních Hodin zpěvu. Lidé se pohupovali, drželi okolo ramen a vzpomínali na dětství. Diváci dlouho Uhlíře vytleská vali, než se vrátil opět na scénu. „Zahraju Mravenčí ukolébavku a potom už půjdem všichni spát, je pozdě,“ nakázal Uhlíř divákům z jeviště. (MF Dnes)

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo. Po více než třicetileté přestávce se zdejší parta bednářů rozrůstá o nové tovaryše. Vloni byl do bednářského „cechu“ přijat Martin Sládek a dnes se novým bednářským tovaryšem stal dosavadní učeň Michal Řehořek (33). Plzeňský Prazdroj podporuje bednářské řemeslo s cílem uchovat kulturní dědictví, spojené s historií pivovarnictví, a přesně před měsícem, 11. září 2007, otevřel novou dílnu bednářů v budově bývalé říční vodárny.

Bednářství, dubové ležácké sudy, kvasné kádě a část původních sklepů, kde se dříve vyrábělo pivo, představuje významnou součást prezentace plzeňského pivovaru pro širokou veřejnost, důkaz trvalé péče o tradice a historické kořeny unikátního piva Pilsner Urquell. Bednáři vyrábějí sudy klasickým náročným postupem, jehož jednotlivé části nejsou zaznamenány v žádném návodu a předávají se bezprostředně v praxi, z generace na generaci.

Na rozdíl od minulosti, kdy výchova nových učňů probíhala za aktivního provozu, je dnes tento proces náročnější a složitější, vyžaduje více času a soustředění. Plzeňský Prazdroj proto vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. I Michal Řehořek po vyučení truhlářem pracoval v tomto oboru přes 13 let, než nastoupil do tříletého bednářského zácviku v Plzeňském Prazdroji.

Řemeslo bednářské a bečvářské patřilo k pivovarům zcela neodmyslitelně. Začátkem 20. století se v pivovarských sklepích v Plzni používalo na 6.000 dřevěných sudů a kádí. Bednářství se jako tvořivý obor rozvíjelo zhruba do 60. let 20. století, kdy jeho postupný útlum přivodilo užívání kovových nádob v domácnostech i průmyslové výrobě. V době největší slávy řemesla pracovalo v plzeňském pivovaru na 150 bednářů, dnes je jich 9.

Díky bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční výrobu nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Pivo, zrající v dubových sudech, není jen součástí nabídky pro návštěvníky, ale slouží též jako podklad k trvalému vyhodnocování chuťového profilu, kvality a dalších vlastností piva Pilsner Urquell – pro porovnání s průmyslovou výrobou. Proto jsou bednáři pro pivovar důležití i dnes, v době cylindro-kónických tanků, KEG sudů a plechovek. (Tisková zpráva Plzeńského Prazdroje)

Vítězem soutěže v koulení pivních sudů, která odstartovala letošní ročník Pilsner Festu, se stal dnes vpodvečer (3. října) tým házenkářů z TJ Lokomotiva Plzeň. Jako cenu si vítězové odnesli padesátilitrový sud piva. Soutěž se konala na nádvoří plzeňského pivovaru.

"Jsme s vítězstvím hodně spokojeni. Nebyla to žádná legrace. Myslím si, že nikdo ze soutěžících dopředu netušil, jak náročná bude trať," uvedl Milan Zeus z vítězného týmu. Nejhorší částí trati byl podle něho start, kde byla velká tlačenice.

"Část trati sud nesli a část kouleli. Bylo přesně stanoveno, ve které části mají zvolit jaký způsob," vysvětlila Michaela Okwuegbue z oddělení firemní komunikace Plzeňského Prazdroje. Mezi deseti týmy měl své zastoupení i Plzeňský deník. Ten v prvním rozběhu skončil sice poslední, ale asi tři čtvrtě trati se držel ve vedení. "Začátek byl skvělý. Pak se nám ale sud zasekl o chodník. Jsme dost zklamaní," svěřuje se redaktor David Laštovka.

Objevil se také tým mezinárodní. Jmenoval se Zorb team a většina mužstva se skládala z Mongolců, kteří žijí v Plzni. Čtvrtým do party pak byl Němec. V týmu Plzeňského Prazdroje se objevily i dvě dívky. "Celé to bylo hodně náročné. Myslím, že ten, kdo trať naplánoval, ji nevyzkoušel," říká jedna z nich Marie Denková.

První koncerty odstartovaly v rámci letošního Pilsner Festu netradičně v deseti plzeňských hospodách. Začaly ve 20 hodin. Lidé však čekali už od 18 hodin. Nechtěli si nechat ujít chvíli, kdy na rádiu Kiss Proton vyhlásí hodinu, kdy se v hospodách zapojených do festivalu vytočí jeden sud piva zdarma. Mezi tyto podniky patřily například Zach´s Pub, nebo Uctívaný Velbloud . Představili se zde třeba Tomáš Kočko, Musica Vagantium nebo No Exit. Dnes se na stejných místech uskuteční další koncerty. Foto zde ... (Plzeňský deník)

Pilsner Fest už to pořádně rozjel. Po dvou spíše zahřívacích dnech přišly včera v Plzni první dávky muziky na velkých scénách. Přidaly se obohacené prohlídky pivovaru a módní přehlídka, kousek od pivovaru vyrostlo nafukovací městečko G-city a v restauraci U Mansfelda se podávala jídla, jejichž nezanedbatelnou ingrediencí bylo pivo.

Dnes se lze těšit na koncertní maraton na třech scénách od čtrnácti hodin do půlnoci, s výjimkou scény na náměstí, která končí úderem desáté. Jako první jde na scénu na stadionu ve Štruncových sadech skupina Cop, v pivovaru Natálie Kocábová a na náměstí Bluegate. Hrát se bude dnes i v restauraci Na Spilce, kde se na své publikum těší Bells, Václav Žákovec a Luděk Jaroš.

Dnes se můžete také zapojit do Pilsner Urquell olympiády. „Jde o desetiboj složený z disciplín, které nějakým způsobem souvisí s pivem. Vítěz získá volnou vstupenku na prohlídku pivovaru,“ prozrazuje Marek Hlavica z Plzeňského Prazdroje. Olympijské boje, do nichž se zapojí i skuteční olympionici: skifař Václav Chalupa, kanoista Martin Doktor nebo moderní pětibojař Michal Sedlecký, startují v 11 hodin.

Dalším lákadlem dnešního dne je akce nazvaná Photo Wall. „Návštěvníci se budou moci nechat vyfotografovat, ovšem ne jen tak někde. Budou si moci vybrat ze zajímavých pozadí, která souvisejí s pivem. Fotku dostanou na místě a kdyby si ji chtěli nechat dát na tričko, i taková možnost tu bude,“ říká Marek Hlavica.

Těm, kteří se na Pilsner Festu ztratí nebo nebudou moci někoho najít, anebo budou chtít sdělit něco někomu, koho třeba jen letmo zahlédli, bude dnes sloužit vzkazovník. Tedy velká psací plocha v podchodu v Pallově ulici. Vzkazovník tu však bude pouze dnes.

V Pivovarském muzeu budou dnes i zítra k vidění živá pivovarská řemesla a opět jsou připraveny oživené prohlídky pivovaru a dnes také módní přehlídka volnočasové kolekce Pilsner Urquell.

Zítřejší dění na Pilsner Festu už bude spíše jeho dozvukem. Hudební scény mimo pivovar utichnou, hrát se bude jen uvnitř bran. A to v klasickém duchu: vystoupí tu dechovky Nýřaňanka, Domažličanka a Klatovští dragouni a odpoledne populární duo Eva a Vašek. (MF Dnes)

Plzeňské pivo je staré prakticky jako samo město. Začalo se vařit prakticky ihned po založení města, první zmínka je z roku 1307. Pivo, které ale městu přineslo slávu, poprvé uvařil bavorský sládek Josef Groll 5. října 1842.

Staletí piva s pochybným výsledkem

První várka tohoto spodně kvašeného ležáku, který se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům, spatřila světlo světa ve zbrusu novém Měšťanském pivovaru. Ani ne třicetiletého Josefa Grolla do Plzně přivedl jeden z tamních vlivných právovárečníků, stavitel Martin Stelzer.

Právě Stelzer byl totiž pověřen výrobou moderního pivovaru. Ačkoliv totiž historie pivovarnictví v Plzni se v té době táhla už pět století, výsledky byly více než rozpačité. Právo vařit pivo mělo 260 pivovarních domů, které se ve vaření střídaly. Někdy se tak pěnivý mok povedl více, někdy méně a někdy nebyl ani pěnivý.

Právě v polovině 19. století se ale plzeňští rozhodli se svou pověstí něco udělat, práva na var piva vložili do společně založeného pivovaru a začali se porozhlížet po někom, kdo se ve vaření piva vyzná o něco lépe než oni sami. Přivedli právě Grolla.

První plzeňské bylo bavorské

Naražena byla na svátek svatého Martina a ačkoliv nedopadla úplně podle Grollova očekávání, sklidila veliký úspěch. Nové, podkvasné bavorské pivo mělo díky odlišným domácím surovinám (žateckému chmelu, měkké plzeňské vodě a světlejšímu sladu připravovanému anglickou technologií) mimořádně lahodnou chuť, což dokládá i zápis jednoho z plzeňských kronikářů: "Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí, při pivě dosud nepoznanou." (iDnes)

Muzika všech žánrů od rána do večera, pivo proudem a dobrá nálada na každém kroku. Takový má být letošní Pilsner Fest. Tradiční oslava narozenin první várky plzeňského piva startuje už zítra a obsadí prostory od pivovaru, přes fotbalový stadion, až po náměstí.

"Začínáme ve středu v 17 hodin soutěží v koulení sudů. Soupeřit budou čtyřčlenná družstva a trasa bude poměrně fyzicky náročná. Už se nám přihlásily týmy nejen partnerů Pilsner Festu, ale i tělovýchovných jednot nebo městské policie. Zajímavý určitě bude Zorbteam SK Plzeň, který bude složený z Mongolů," prozrazuje manažer firemních vztahů pivovaru Marek Hlavica.

Dalším lákadlem prvních dvou dnů Pilsner Festu bude Šťastná hodinka. Deset plzeňských restaurací nabídne v dosud utajeném čase sud piva zcela zdarma. Kromě toho tu budou hrát kapely nejrůznějších žánrů, jako je třeba České srdce, Musica Vagancium, Tomáš Kočko, Renata a Josef Pospíšilovi, Country trio nebo Tři sestry Revival Banda.

"V první den Pilsner Festu také proběhne křest nové poštovní známky, na níž je naše vodárenská věž. Je součástí série Technické památky České republiky a náhoda tomu chtěla, že tato známka vychází právě v roce, kdy věž slaví sto let své existence," dodává Marek Hlavica. Kromě toho v Pivovarském muzeu zazpívají večer Yellow Sisters.

Druhý den Pilsner Festu nabídne opět Šťastnou hodinku a pro náročnější večer varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje. "Věříme, že i tento koncert pivaře zaujme, protože i mezi nimi jsou docela určitě lidé věřící," poznamenává Marek Hlavica. Milovníci literatury zase budou moci zajít do Pivovarského muzea na první z autorských čtení. Svá díla přislíbili číst třeba Jaroslav Pížl nebo Ivan Martin Jirous.

Od pátku naplno Po dvoudenním rozjezdu to v pátek rozbalí pivovarská narozeninová party naplno. Úderem 17. hodiny sáhnou do strun Michal Šindelář a MSP, kteří zahrají na náměstí, a ASPM, jimž bude patřit scéna v pivovaru. O hodinu později vyráží na scénu na Viktorce Ondřej Hejma a Žlutý pes. "Dále se návštěvníci mohou těšit třeba na Blue Effect, Michala Prokopa, Monkey Bussines. Před půlnocí vystoupí Jaroslav Uhlíř a děláme všechno pro to, aby se k němu připojil i Zdeněk Svěrák," prozrazuje Marek Hlavica.

Kromě muziky přinese pátek další autorská čtení v Pivovarském muzeu - tentokrát tu bude třeba Jaroslav Rudiš nebo Michal Viewegh.

Sobotní program startuje v 10 hodin v Pivovarském muzeu, kde budou k vidění pivovarská řemesla - bednáři, kováři, hrnčíři, dráteníci a další. Odpoledne pak opět ožijí hudební scény a kromě muziky nabídne Pilsner Fest i další zážitky: speciální desetiboj v disciplínách inspirovaných pivem, kterého by se měl zúčastnit i některý ze skutečných olympioniků.

Neděle bude ve znamení dozvuků. Na scéně v pivovaru se bude hrát dechovka a Pivovarským muzeem se ponesou zvuky a vůně starých řemesel. (iDnes)

Včera byly v Praze vyhlášeny výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň Effie 2007. Stříbrnou Effii v kategorii „A - potraviny a nápoje“ se stala kampaň „Pardál - Jeden z nás“. V soutěži FLEMA 2007, která hodnotí inovativní využití médií při reklamní kampani, získala 11. října 2007 stejná kampaň vítězství v kategorii „Nejlepší malá kampaň“.

Komunikace letošní novinky z nabídky pivovaru Budějovický Budvar tak získala dvě významná ocenění odborníků v oblasti hodnocení reklamy.

Výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň - české Effie 2007 – byly vyhlášeny 25. 10. v Praze. Reklamní kampaň na pivo Pardál nazvaná „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii v kategorii A – potraviny a nápoje. V soutěži Effie posuzuje odborná porota účinnost nejlepších reklamních kampaní, které probíhaly v uplynulém období na území České republiky. Soutěž Effie se od svého založení v roce 1968 v USA rozšířila na pět kontinentů světa. Dnes se tato soutěž pořádá ve třiceti zemích a stala se tak světovým ukazatelem efektivnosti reklamy. Organizátorem české Effie je Asociace komunikačních agentur.

Soutěž FLE Media Awards (FLEMA), jejíž druhý ročník byl vyhlášen v polovině října, hodnotí inovativní využití médií. Je rozdělena do deseti kategorií. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ zvítězila v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. Pořadatelem soutěže FLEMA je mediální společnost Flemedia.

„Pardál má u zákazníků velký úspěch a naše reklamní kampaň k němu určitě pomohla. Bez efektivní a účinné komunikace by se totiž nový produkt v segmentu výčepních piv, ve kterém panuje extrémně silná konkurence a operují v něm silné zavedené značky s masivní reklamní podporou, prosadil jen obtížně. Proto jsme museli být při realizaci reklamní kampaně maximálně kreativní, hledat netradiční formy komunikace a neobvyklé reklamní nosiče. Ceny v soutěžích Effie i FLEMA nás velice potěšily, ale důležité je hlavně to, že kampaň oslovila naše zákazníky,“ komentuje získaná ocenění Pavlína Jandová, brand managerka značky Pardál.

„Získání stříbrné Effie je vynikajícím úspěchem. Naše relativně levná a v podstatě lokální kampaň dokázala odborníky zaujmout i v tvrdé konkurenci mnohem větších celostátních kampaní, které mimo jiné využívaly televizní spoty,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Zlatou Effii v kategorii „A“ získala kampaň „Takové domácí žvýkání“ a bronzovou kampaň „Hnutí za dobrou snídani“. „Na úspěchu kampaně „Pardál – Jeden z nás“ mají samozřejmě velký podíl i tři stovky jihočeských pivařů, kteří pomáhali vlastnosti Pardála vyladit a potom pomáhali i s jeho propagací ,“ dodává Petr Samec.

Výčepní pivo značky Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a jeho celostátní distribuce se nyní připravuje. Mezi zákazníky si Pardál našel během krátké doby mnoho příznivců a jeho prodej zatím překonává všechna očekávání. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ probíhala v několika vlnách od února 2007 především na území jižních Čech. Hlavními nosiči byly inzeráty v regionálních a místních novinách, rádiové spoty a billboardy. Byla využívána i netradiční média – obecní rozhlasy, nástěnky a sololitové desky. Téměř revolučním prvkem kampaně bylo intenzivní zapojení spolutvůrců piva Pardál přímo do jednotlivých reklamních aktivit (pivní tácky, billboardy, inzeráty, spoty aj.) a jejich osobní účast na promoakcích. Na reklamní kampani „Pardál – jeden z nás“ spolupracoval Budějovický Budvar s komunikační agenturou Kaspen a mediální agenturou PHD. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar začne v příštím roce prodávat své pivo Dánům. Distribuovat ho na místním trhu bude společnost House od Beer, která patří firmě Carlsberg Denmark. Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku.

Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku. House of Beer rozšíří v Dánsku svou nabídku o 2 druhy piva z Budějovického Budvaru: o světlý prémiový ležák a tmavý ležák. (iDnes)

Při nedávno obnovené mediální diskusi o privatizaci státního podniku Budvar, se otázka z titulku tohoto textu stala nejpopulárnějším bonmotem. Jeho autor ji dokonce považoval za natolik vyčerpávající argument ke zdůvodnění nutnosti privatizace, že k ní již nic nedodával. Není divu, šlo přece o příslušníka vrstvy profesionálních politiků, pro něž je ideologický argument tím nejpřesvědčivějším. Jenže pro všechny ideologické argumenty mimo jiné platí, že v jiné ideologii nemusí mít prakticky žádnou vypovídací hodnotu. Naopak, každý ideologický argument lze zpochybnit například jedinou otázkou: „A proč ne?“ nebo se lze, v konkrétním případě Budvaru zeptat: „Proč by měl vařit pivo kupříkladu Jihoafrický koncern?“ což je otázka stejné ideologické hodnoty jako ta z titulku.

Ačkoliv obecně nemám nic proti privatizaci, v konkrétním případě privatizace jihočeského Budvaru hrozí pivovaru likvidace. Dogmatičtí "pravičáci" v české vládě jsou buď příliš omezení na to, aby si to uvědomovali, nebo je jim to jedno. Škoda, přestane existovat jedno docela dobré pivo. Nevadí, jsou i jiná, třeba belgická... :)

Pivo totiž nikdy nevaří žádná právnická osoba. Vaří jej vždy a jenom fyzické osoby. Dělníci se sumou svých řemeslných zkušeností a dovedností za odborného vedení kvalifikovaného pivovárečníma, čili nositele mnohaletých znalostí v oboru. Kdyby s privatizátory Budvaru cítil potřebu polemizovat člověk s „technologií“ diskutování našeho prezidenta, pak by s vysokou pravděpodobností asi prohlásil, že otázka je špatně položena. Já si pouze dovoluji tvrdit, že otázka je jinak položená. Osobně bych se spíše zeptal, proč o produkci Budvaru mají rozhodovat nikým nevolené fyzické osoby a ne kupříkladu lidé k tomu jmenovaní vítězem voleb? Nebo ještě ostřeji; proč si zisk mezi sebe mají rozdělovat soukromí vlastníci a nemůže jej použít demokraticky zvolená vláda podle svého uvážení a svědomí, navíc pod možnou kontrolou jiného zvoleného orgánu. Tak jako pivo nevaří žádná právnická osoba, tak totiž rovněž o využití výnosů a přerozdělování zisků nikdy nerozhoduje právnická, ale jen a pouze fyzické osoby. A není podle mého přesvědčení vůbec žádný věcný důvod, proč by tyto fyzické osoby nemohly být volenými zastupiteli jediné skutečné moci, ve smyslu naší Ústavy.

Za nejvyšší riziko pro demokracii se v současné éře globalizace všeobecně uznává nadvláda produkčních a především obchodních a finančních korporací, nad demokratickými vládami naprosté většiny národních států. Což je způsobeno jen a pouze obrovskou ekonomickou převahou globálně působících společností. Pokud se stát, coby právnická osoba, vědomě zbavuje své ekonomické role, vydává se tím v globalizující se ekonomice záměrně do područí každé hospodářsky silnější právnické osoby.

Kdyby firma velikosti Budvaru měla například sídlo v ČLR, tak by tamnější vláda jej nejúčinněji zprivatizovala převodem do majetku velkoměsta nejbližšího jeho sídlu, protože tak malý producent by pro ni neměl význam. Ale hlavně, není prakticky možné ho spravovat, tedy rozhodovat o jeho hospodaření, bezprostředně z vládního centra. Jenže celá ČR je jenom takové jedno čínské velkoměsto. Takže pro ni je Budvar naopak docela vlivným producentem.

Pokud demokratický politický režim globálně nevytvoří pravidla - právní řád -, který by zamezoval nadvládu korporací nad státem, pak je pro každý demokratický národní stát rizikem zbavovat se majetku, který je fyzicky schopen spravovat.

Tvrzení, že státu mají stačit pouze daně, jež mu každý producent musí odvádět, je rovněž pouze ideologické. Jsou-li totiž producenti politicky vlivnější než reprezentace státu, tak si v dnešních podmínkách poměrně lehce dovedou prosadit takové daně, které jsou mnohem nižší, než jaký by měl stát výnos, kdyby produkci spravoval sám. (Britské listy)