Malí výrobci pivních speciálů a nefiltrovaných piv bez chemických a konzervačních přísad získávají mezi pivaři příznivce. Někdo vyrábí své pivo v garáži, jiní výrobci investují miliony. Zajímavé odvětví pivovarnického byznysu začíná být vidět.

Nefiltrované pivo podle tradičních receptur se stává mezi lidmi vyhledávaným nápojem. Mezi průkopníky, kteří začali ve vinařském regionu vařit pivo krátce po revoluci, patří brněnský Pegas, sentický Kvasar a hodonínský Kunc.

Nejrychleji se ale rozrůstá mnohem mladší žebětínský rodinný minipivovar U Richarda, který začal s výrobou piva před pěti lety. Ještě přede dvěma lety se v Žebětíně protočilo ročně kolem 500 hektolitrů kalného piva. „Dnes už je to třináct set hektolitrů, díky tomu, že jsme letos otevřeli další dvě pobočky v Brně,“ popsal manažer pivovaru a syn zakladatele Petr Kobzík. Zhruba stejně tolik chmelového moku se v pivovaru Starobrno uvaří za půl dne.

„Základní výrobní recepturu najdete v každé učebnici sladovnictví. Sládci z minipivovarů mají oproti těm větším tu výhodu, že chuť piva mohou ladit podle názoru hostů a mohou více experimentovat s různými druhy chmele, sladu, kvasinkami i zráním,“ popsal výhody malých sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský.

Jižní Morava se v pokusech s pivem může pochlubit jednou raritou a současně patentovaným objevem, kterým je medové pivo. Svým kolegům z ČSAD ho Jiří Jelínek poprvé nabídl v roce 1992. „V alkoholovém rauši někde na odpočívadle ve Švýcarsku pak vznikl název Kvasar. Smáli jsme se tomu, že s ním udělám díru do světa,“ vysvětlil Jelínek. Díky velkoprodukci pivovaru Černá Hora, který Kvasar donedávna vařil v licenci, se mu to skutečně podařilo. Jeho Kvasar totiž doputoval až na čínský trh.

Majitelé minipivovarů jsou většinou nadšenci, kteří jsou zároveň i sládky. Majitel bzeneckého minipivovaru Pod Kněží horou Radomil Paták je povoláním účetní a varnu si zřídil v garáži. K vaření piva se dostal zvláštní oklikou přes lékaře. „Měl jsem rakovinu ledvin, po operaci mi primář doporučil pít pivo. Od té chvíle jsem se jako synek z vinařského kraje začal zajímat i o tajemství výroby chmelového moku,“ řekl Paták.

Za rok uvaří kolem padesáti hektolitrů piva. „Učil jsem se od svého známého, který dělá sládka. O restauraci nestojím. Dělám to pro své známé a pro potěšení, baví mě experimentovat,“ popsal svůj koníček, který ho stál desítky tisíc korun, Paták. Varnu i chladič prý pořídil z druhé ruky za cenu šrotu a pivo nechává dozrávat v sudech. Tvrdí, že do vybavení minipivovaru investoval desítky tisíc korun.

Vybavení minipivovaru ale může přijít až na deset milionů korun. Tolik investoval do žebětínského minipivovaru U Richarda jeho majitel Alois Kobzík. „Návratnost investice jsme spočítali na deset let, při zásobování jedné restaurace,“ vysvětlil jeho syn Petr. Snaží se proto svou investici pořádně zúročit. Od počátku roku se jeho pivo čepuje v Brně na dalších dvou místech.

Začíná se dotahovat na tradiční brněnský minipivovar Pegas, který ve svých dvou restauracích ročně protočí 2 700 hektolitrů piva. „Máme i menší odběratele mimo město, ale u kvasnicového piva je problém, že není pasterizované a musí se vypít do jedenácti dnů,“ poznamenal provozní vedoucí pivovaru Pegas Miloš Šauer.

Zámecký pivovar Templář v Oslavanech má varnu v zámku. Pivo se čepuje v zámecké restauraci. „Rádi bychom se dostali i do jiných podniků, ale je to těžké. Ty větší pivovary jsou bohatší a mohou rozmazleným hospodským něco zajímavého nabídnout,“ řekla provozní ředitelka minipivovaru Dana Brudíková.

Kvasar Sentice

Majitel minipivovaru Jiří Jelínek se výrobou piva živí od roku 1996. Medový Kvasar začal ve svém rodinném domku v Senticích vařit už počátkem devadesátých let, kdy ještě pracoval jako řidič ČSAD.

Medovou recepturu i název si nechal patentovat. Pivovar Černá Hora donedávna vařil a prodával Kvasar v licenci. U Jelínků na dvorku se ročně uvaří kolem 800 hektolitrů medového piva.

Kvasar 15° - speciál, v pivu jsou cítit stopy medu, má slabší říz, plnější a sladší chuť, horší průměr. Hodnocení: 3

Restaurační minipivovar Kunc v Hodoníně

Švihák 11° - světlý ležák - bez cizích vůní, avšak bylo z něj znát, že ještě potřebuje dozrát. Chuť silně sladová a kvasničná, říz byl slabší, hořkost nadprůměrná. Hodnocení: 2-3

Černý Švihák 13° - speciál je o třídu lepší než klasický ležák, je sice slabé karamelové vůně a chuti, má slabší říz, ale jeho chuť je celkově mírně nadprůměrná a je velmi dobré plnosti. Hodnocení: 3-4

Restaurační minipivovar Pegas, Brno

První minipivovar na Moravě byl otevřen v roce 1992. Po legendárním minipivovaru U Fleků v Praze je to druhý minipivovar v republice. V Brně má restauraci na Jakubské a Jaselské ulici v centru. Ročně uvaří 2 700 hektolitrů piva.

Pegas 12° - vůně i chuť vyvážená, optimální říz, vyšší plnost. Hodnocení: 3

Pegas Gold 16° - polotmavý - nevybočuje z průměru, slabší říz, chtělo by to víc nasytit, optimální plnost, hořkost slabší. Hodnocení:

3

Templář v Oslavanech

Otevřen v roce 2003, ročně uvaří 800 hektolitrů piva.

Templář 10° světlá - největší zážitek, desítka je nadstandardně chmelená, proto je znát silná hořkost, což u „desítek“ není obvyklé, je znát, že pivovar na ní nešetří chmelem, bez cizích vůní, jemně kvasničná vůně, optimální střední říz. Hodnocení: 3-4

Komtur 12° světlý ležák - to už takové překvapení není, ale nebylo mu co vytknout, chuť je vyvážená. Hodnocení: 3

Pod Kněží horou ve Bzenci

Minipivovar, který otevřel v roce 2007, ročně uvaří do 50 hektolitrů piva.

Polopšeničná 12° - zvláštní spodně kvašené pšenično-ječné pivo, které svěže voní po ovoci, což k tomuto druhu piva patří, má přiměřený říz, silnější plnost a střední hořkost. Hodnocení: 4

U Richarda v brněnském Žebětíně

Otevřen v roce 2004, ročně uvaří 1300 hektolitrů piva. Má pobočky na Údolní a náměstí 28. října.

12° světlý ležák - oproti klasickým ležákům plzeňského typu má jemnější hořkost, převládá nasládlá plnější chuť s ovocným nádechem, mírné sladové vůně, slabší říz. Hodnocení: 3-4

11° pšeničné pivo - opět nezvykle spodně kvašené, ale přesto osvěžující, středně hořké pivo, ovocné a sladové chuti, středně kvasničné vůně, optimální říz. Hodnocení: 3

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka Lenka Čížková

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. rozširuje portfólio svojich produktov o novinku – polotmavý 12° ležiak Šariš Red, ktorý bude na slovenský trh uvedený v predvianočnom období v limitovanej edícii. Spotrebitelia si toto unikátne pivo budú môcť zakúpiť vo vybraných obchodoch, či vychutnať v niektorých prevádzkach a to od 1. novembra do 31. decembra 2009.

„V našej prémiovej novinke Šariš Red prinášame slovenským spotrebiteľom originálnu chuť, ktorá v sebe spája tie najlepšie vlastnosti typické pre pivá značky Šariš,“ uviedol Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

„Pri pohľade do svetla má toto pivo tmavo jantárovú farbu s rubínovými odtieňmi. V línii s aktuálnou komunikáciou značky Šariš a so sloganom „Srdcom Východniar“ pomenovanie „Red“ symbolizuje červenú farbu nášho srdca,“ následne dodal Ivan Seleštiansky.

Šariš Red je prémiový polotmavý 12° ležiak, ktorý predstavuje to najlepšie z umenia šarišského pivovarníctva. Ukrýva v sebe dokonalú harmóniu medzi výraznou chmeľovou horkosťou a karamelovou sladkosťou. „Chuť tohto výnimočného piva je plná, zaokrúhlená, s dlhým doznievaním a strednou suchosťou. Jedinečný pomer tých najlepších sladov a kvalitných chmeľov, vrátane žateckého, posúva Šariš Red do kategórie pivných pôžitkov, o ktoré by sa nemal nechať pripraviť žiaden milovník kvalitného piva,“ uviedol Stanislav Hamara, manažér závodu Šariš.

„Šariš Red si zachováva typickú, výraznejšiu horkosť a chmeľovú arómu pochádzajúcu z najlepších druhov chmeľu. Špeciálne slady (bavorský, karamelový, tmavý) mu v optimálnom pomere dodávajú plnú, sladkastú chuť, ktorá je umocňovaná príchuťami po praženom karamelovom slade. Pena má krémovú konzistenciu s vynikajúcou stabilitou, takže verím, že touto našou novinkou, ktorá v sebe nesie unikátne vlastnosti a výnimočnú kvalitu, potešíme aj tých najnáročnejších pivných labužníkov,“ dopĺňa informácie o tejto novinke Jaroslav Potočný, výrobný manažér závodu Šariš, Pivovary Topvar, a.s.

Slovenskí spotrebitelia si novinku Šariš Red budú môcť zakúpiť vo vybraných slovenských obchodoch vo forme „multipackov“ (4 x 500 ml fľaše), alebo si ho so svojimi priateľmi vychutnať v niektorých prevádzkach v termíne od 1. novembra do 31. decembra 2009.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Pivo z šesti minipivovarů v kraji vyšlo z našeho testu se ctí. Podle zkušeného sládka je kvalitní, někdy i nad průměr

Na jižní Moravě se nedělá jen dobré víno, ale jsou tu i sládci, kteří vaří výborné pivo. Lze se o tom přesvědčit hned v šesti minipivovarech. „Ve srovnání s tím, jak se pivo vyrábí ve velkých fabrikách, jako je Starobrno, jsou to spíš laboratoře, ale jejich pivo je na dobré úrovni,“ hodnotí jejich produkci sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský, který pro MF DNES piva z jihomoravských minipivovarů ochutnával a známkoval.

Pivní cyklostezka dlouhá tři sta kilometrů Minipivovary jsou rozptýlené na různých koncích kraje. Kdyby se chtěl někdo mezi nimi projet na pomyslné cyklostezce, čekalo by ho kolem tří set kilometrů.

„Kdybych si chtěl pochutnat, tak si zajedu na desítku do zámeckého pivovaru Templář v Oslavanech. Za atmosférou bych jel do Bzence, protože tamní sládek je opravdu svéráz,“ dodal Táborský.

Z technického hlediska ho nadchl sentický Kvasar. „Kvasné nádoby na dvorku a varna ve stodole, amatérsky poskládaná doslova na koleně, to je rarita, která se hned tak nevidí,“ popsal své dojmy Táborský. Lidé od fochu i laici se však nakonec vždy shodnou, že ideální pivo neexistuje, protože každému chutná něco jiného.

Příznivci piv z minipivovarů tvrdí, že nepasterovaná nefiltrovaná piva a vícestupňové pivní speciály jsou chuťově lepší a pestřejší než ta průmyslová. „Není v tom žádná chemie, takže jsou zdravější. Gambrinus a jiná chuťově podobná europiva jsem neměl v puse už deset let,“ popsal Radim Brázda, který učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a ve svém volném čase s přáteli pořádá pivní vandry. Ročně díky své zálibě nacestuje i tisíce kilometrů po celé republice.

Větší města uživí několik minipivovarů

Podle analytika Petra Havla se k tomuto názoru přiklání čím dál víc lidí a přibývá těch, kteří alternativu k běžně dostupným pivům s oblibou vyhledávají. „Restauračních minipivovarů může existovat v každém větším městě hned několik. Jejich počet se odvíjí jednak od velikosti města, ale také od marketingových schopností majitelů těchto pivovarů. Čím větší originalitu mohou zákazníkům nabídnout, tím větší mají šanci na úspěch,“ popisuje potenciál trhu Havel.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Lenka Čížková

Piva z minipivovarů hodnotil pro MF DNES sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský. Piva známkoval jako učitel ve škole, hodnocení je však obrácené, pětka je nejlepší.

Intenzita vůně. Celková vůně piva by měla být slabá až střední a měla by být sladěna v harmonický celek, tak aby žádná vůně z piva nevynikala. Každé pivo má svoji specifickou vůni a je věcí sládka, aby nekolísala. Příjemnou a pro určitá piva charakteristickou může být slabá ovocná vůně. Svěží vůni charakterizuje mírná kvasničná a hlavně jemná chmelová vůně.

Zdrojem nepříjemných cizích vůní bývají nekvalitní suroviny, ale také chyby v technologii a hygieně provozu, takže pivo pak může být cítit po mýdle, parfému, jablcích nebo spálenině. Zkažené pivo voní nakysle.

Říz. Nejdříve se hodnotí, zda je pivo dobře nasyceno kysličníkem uhličitým. Pokud má pivo správný říz, tak osvěží a bublinky přitom nelezou nosem. České pivo má mít hodně silný říz na rozdíl od anglických větráků.

Plnost. Klasické ležáky jsou plnější, protože jsou záměrně nedokvašené, obsahují víc zbytkového cukru. Při pití zanechávají v ústech hutnější dojem.

Hořkost. Je dána přítomností hořkých kyselin z chmele. Dobré pivo se pozná tak, že hořkost na jazyku ulpívá, neodezní tak rychle. V ideálním případě by měla být mírně drsná. Cizí chuť. Stejně jako vůně, může pivo obsahovat i cizí nevítané chutě, pro které platí v podstatě stejná charakteristika jako u uvedeného popisu cizích vůní. Nepatří do něj ovocné, zeleninové, parfémové nebo bylinné chutě. Po karamelu může chutnat pouze tmavé pivo, ne světlé.

Pokud pivo chutná tak, jako když se rozžvýká stará střídka chleba, může to být tím, že je zoxidované.

Malé, až rodinné pivovary už fungují skoro v každé jihomoravské vesnici. Žíznivý turista má slušnou šanci, že natrefí na takový šenk, kde čepují chutné pivo. Tam kalné, jinde se špetkou bylin, o kus dál s příchutí višní. Znamená to snad, že kraj proslavený vínem začne ohromovat zbytek světa pivními speciály?

Změní se vinotéky na pivotéky?

Ustoupí dvoudecovky půllitrům?

Vinice chmelnicím?

Nesmysl. Hlavní výrobci zůstanou na Plzeňsku nebo Českobudějovicku. Minipivovary jim nemůžou konkurovat, zůstanou jen koloritem jako třeba řeznictví, kde prodávají domácí klobásky, na které stojí každé úterý lidé ze sousedství frontu.

Znám ovšem několik pivních fajnšmekrů schopných cestovat za novou značkou na konec světa. Co kdyby jižní Morava udělala kompromis a kromě vinařských stezek nakreslila ještě pár pivařských?

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Robert Klos

Pivních soutěží je v Česku sice méně než těch vinných, ale přesto víc než dost. V žádné se však dosud spolu neutkaly pivní speciály - piva, která nelze zařadit do žádné z obvyklých kategorií výčepní, ležáky nebo nealkoholická, protože se vzájemně hodně liší. Platilo to do poloviny září, kdy se v rámci festivalu Znojemský hrozen 2009 konala první soutěž speciálních a neobvyklých piv.

Přihlásilo se do ní celkem deset pivovarů s šestadvaceti vzorky. Organizátoři, kterými byla společnost Port spolu s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, rozdělili piva do tří skupin: světlá speciální piva, tmavá a polotmavá speciální piva a neobvyklá piva, tedy piva ochucená nebo vyráběná neobvyklou technologií. Právě vzorek z této poslední kategorie - sladový nápoj Bernard švestka s čistou hlavou - uspěl u dvacetičlenné poroty odborníků a novinářů nejlépe. Paradoxně tedy vyhrál nápoj, který nemůže být označen jako pivo, třebaže jeho základem je nealkoholické jantarové pivo. Právě kvůli podílu přidávaného koncentrátu nespadá do kategorie piva ani nealko piva.

Soutěž speciálních piv se bude příští rok opakovat. „Velmi nás překvapil zájem pivovarů a počet přihlášených piv již v prvním ročníku soutěže překonal naše očekávání,“ uvedl Josef Vacl z pořádající firmy Port. „Potvrzuje se tak trend zvyšujícího se zájmu o speciální i neobvyklá piva a rostoucí popularita dosud málo známých piv.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Jen málokdo kupuje pivo podle etikety, jako to děláme u vína. Někdo si jde spolehlivě za svou značkou a někoho zase zajímá jen cena. Přesto je pivní etiketa důležitý zdroj informací. Dozvíte se z ní, zda jde o pivo lehké, výčepní, ležák nebo speciální a zda je světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané, kolik má alkoholu, dokdy byste ho měli vypít...

Všechny tyto informace vám musí sdělit výrobce povinně. Pivovary však někdy zacházejí s povinnými údaji trochu stylem chytré horákyně. Aby se z nich zákazník dozvěděl, co musí, ale zase ne to, čím se výrobce nechce moc chlubit. Takže nezjistíme, kdy bylo pivo vyrobeno, a ani nevíme, jak je čerstvé. V anonymitě může zůstat dokonce i výrobce, protože zákon o potravinách umožňuje místo něj uvést distributora nebo prodejce.

Zákazník se může setkat ještě s dalšími údaji: například že je pivo nepasterované, nefiltrované, že bylo vyrobeno z přírodní minerální vody... Výrobce může všechny tyto informace uvést, pokud jsou ovšem skutečně pravdivé.

Vzhledem k tomu že naprostá většina tuzemských piv je vyrobena metodou spodního kvašení, způsob kvašení se uvádí jen u piv vyrobených svrchním nebo spontánním kvašením či kvašením v lahvi.

***

1 Značka

Značku si každý pivovar chrání, někdy i za cenu soudních sporů. Často mívá českou i zahraniční verzi, většina tuzemských piv se totiž vyváží do zahraničí.

2 Barva

Světlá piva se vyrábějí ze světlých sladů, tmavá z tmavých, karamelových nebo barevných sladů, polotmavé vznikne smícháním světlého a tmavého sladu, řezané smícháním světlého a tmavého piva stejného druhu.

3 Druh piva

Pivo musí být označeno druhem podle vyhlášky (lehké do 7%, výčepní 8-10%, ležák 11-12%, speciální nad 13%). Výrobce může přidat i údaj o stupňovitosti - například ležák 12%, jedenáctiprocentní pivo, 12o - pokud odpovídá skutečné hodnotě extraktu.

4 Výrobce

Ne vždy se dozvíte, ve kterém pivovaru bylo pivo vyrobeno a plněno, jako v tomto případě. Obzvláště u velkých pivovarských skupin, které vlastní více pivovarů, třeba i v zahraničí, se můžete jen dohadovat, kde pivo uvařili. Jindy se musíte smířit například s údajem „vyrobeno pro Tesco“.

5 Českobudějovické pivo

Evropské logo pro Chráněné zeměpisné označení dává zákazníkovi garanci, že pivo bylo skutečně vyrobeno v Českých Budějovicích a že nejde o napodobeninu. České pivovary, které vyrábějí pivo technologií typickou pro výrobu českého piva, mohou používat i značku České pivo.

6 Složení

Na většině etiket najdete místo hlávkového chmele „chmelové přípravky“, může to být jak sušený chmel v granulích, tak chemicky připravený chmelový extrakt.

7 Obsah alkoholu

Nemá nic společného se stupni piva, 10% pivo neznamená, že má 10 procent alkoholu. Množství alkoholu závisí na množství cukru v extraktu a stupni prokvašení. Tento 12% ležák má pět procent, ale například Pilsner Urquell (také 12%) má díky nízkému stupni prokvašení jen 4,4 % alkoholu.

8 Minimální trvanlivost

Do této doby výrobce zaručuje, že pivo bude v pořádku, pokud bylo skladováno při optimálních podmínkách. K pití bude ještě pravděpodobně i v dalších týdnech, ale zcela určitě si na něm nepochutnáte. Pivo totiž ztrácí časem na chuti. Jenže uvádět datum výroby, které by bylo pro spotřebitele důležitější, protože lépe vypovídá o čerstvosti piva, není bohužel povinné.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar Budějovický Budvar, n. p., využil možnosti spoluúčasti podnikatelských subjektů v rámci prezentace České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji a stal se Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010 a výhradním uživatelem statusu Oficiální pivo české expozice.

Pivo z Budějovického Budvaru tak bude jako jediné pivo k dispozici hostům v restauraci české expozice a v českém Meeting Roomu. Od naší účasti na EXPO očekáváme významnou propagaci našeho piva nejen v Číně, ale také v celé Asii. Asie je dnes jediným kontinentem, ve kterém se podle průzkumů trhu očekává dlouhodobý růst spotřeby piva. Považujeme ji za velmi perspektivní teritorium, říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V současnosti vyváží Budějovický Budvar pivo do osmi asijských států, například do Japonska, Koreje nebo Vietnamu. Do samotné Číny exportuje Budvar prémiový ležák od června 2008. Zahájení vývozu předcházel dlouholetý soudní spor o ochrannou známku, který Budějovický Budvar vyhrál po devíti letech na podzim 2006.

Přípravy pro zahájení exportu trvaly 18 měsíců. Kvůli jazykové a kulturní bariéře jsme dlouho hledali vhodného a seriózního importéra. Složité bylo i vyřízení potřebných certifi kátů a skutečnou lahůdkou bylo vytváření čínského ekvivalentu názvu naší značky. Museli jsme najít správný výraz - krátký a optimistický - který by vyhovoval místní mentalitě, říká Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii z Budějovického Budvaru. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, bylo nezbytné na etiketě uvést ekvivalent ochranné známky Budějovický Budvar . Výsledkem je čínský výraz (čte se Bai De Fu), který znamená Mít mnoho štěstí nebo Všichni mají mnoho štěstí .

Čínský ekvivalent ochranné známky Budějovického Budvaru dokonale koresponduje s myšlenkou tvůrců českého pavilonu, kteří chtějí návštěvníkům světové výstavy přinést 'kousek štěstí', sdělil Haló novinám Jiří F. Potužník, manažer marketinku a komunikace české účasti na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji.

Zdroj: Haló noviny.cz

Mezinárodní finále čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního ovládl Dán Rasmus Kobbersmed z Kodaně. Našemu reprezentantovi, Vítu Voznicovi z ostravské restaurace Slezska PUOR, se ve velké konkurenci ani pro tento ročník nepodařilo zajistit České republice vítězství, skončil těsně na čtvrtém místě.

První část mezinárodního finále se uskutečnila 30. září 2009 v areálu Plzeňského Prazdroje. Zde si nejlepší výčepní ze 17 zemí světa poměřili své teoretické znalosti o historii a výrobě piva Pilsner Urquell. Následoval přesun do Berlína, kde se soutěžící postavili za výčep. Měřítka poroty byla vzhledem k již čtvrtému ročníku soutěže velice přísná. „Nestačilo jen dokonale načepovat pivo Pilsner Urquell. Výčepní museli být zároveň i charismatickými „showmany“, kteří dokáží naservírované pivo i dobře „prodat“. Tato kritéria dokonale splňoval vítěz Rasmus Kobbersmed,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, a.s.

3 nejlepší výčepní světa:

1. místo Rasmus Kobbersmed, Dánsko

2. místo Ivan Šimonovič, Slovensko

3. místo Maria Abrams, Německo

Absolutní vítěz soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 si kromě titulu nejlepšího výčepního světa odnesl i poukaz na cestu kolem světa pro 2 osoby, trofej a certifikát.

Do čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender bylo zapojeno 17 zemí a celkem tedy přes 4 000 výčepních. V České republice se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve tu proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola, ze kterých vzešlo 15 finalistů. Následoval mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále, z něhož vyšel reprezentant pro ČR.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Slovenské tradičné pivo je vraj v ohrození. Podľa Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska viac ako 80 percent slovenského trhu s pivom totiž ovládajú nadnárodné pivovary. "Ak nebudeme chrániť malé pivovary, Slováci čoskoro nebudú mať možnosť ochutnať slovenské pivo tradičnej horkej chuti, varené klasickým spôsobom,“ uviedol predseda Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska Ľubomír Vančo.

Podľa asociácie malé pivovary na Slovensku vymierajú. Zákon malým pivovarom podľa novovzniknutej asociácie nepriznáva žiadne výhody, ktoré by im umožňovali obstáť v trhovej konkurencii veľkých hráčov s niekoľkomiliónovými rozpočtami. "Budeme bojovať najmä za zmiernenie dopadov legislatívy, ktorá vytvára takmer rovnaké podmienky malým aj veľkým hráčom na trhu s pivom, čo je pre mnohých malých likvidačné,“ povedal pri podpise zmluvy o založení

Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska jej podpredseda Ladislav Kovács.

Zakladajúcimi členmi Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska sú štyri malé nezávislé pivovary Banskobystrický pivovar, a. s. (výrobca piva Urpiner), reštauračné minipivovary Pivovar Kaltenecker, s.r.o. a Pivovar Golem, s. r. o. a hostinský Pivovar Perla. Malé nezávislé pivovary sú podľa zákona výrobcovia piva s ročnou produkciou do 200 tisíc hektolitrov.

Zdroj: Spravy Pozri.sk | Autor: SITA

Na začátku října startuje finále hlasování o konečné pořadí hospod a restaurací v prestižním průvodci Pilsner Urquell Pub Guide. Nově je možné hlasovat nejen přes internet, ale i pomocí mobilního telefonu. Návod na hlasování je ve všech zúčastněných hospodách a hosté tak mohou na místě oznámkovat kvalitu piva, jídla, ale i obsluhy a dalších služeb. Top 100 hospod dostane prostor v tištěném průvodci, který bude představen v lednu 2010.

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již třetím rokem jako komplexní hodnocení hospod. Nabízí lidem výběr těch nejoblíbenějších restaurací po celém Česku. Až dosud fungovalo hlasování pouze přes internet, nově přibyla možnost odevzdat svůj hlas i pomocí mobilního telefonu. Přímo z restaurace tak mohou hosté ohodnotit kvalitu piva, jídla i dalších poskytovaných služeb.

Pilsner Urquell Pub Guide si za tři roky získal velkou oblibu návštěvníků hospod a restaurací. „Rozhodli jsme se rozšířit možnost hlasování o odevzdání hlasu prostřednictvím SMS. Slibujeme si od toho zapojení ještě většího počtu lidí, získání dalších hlasů a bezprostřednější hodnocení kvality hospod. Jsme si jisti, že pokud se host rozhodne navštívit některou z provozoven uvedenou v Pilsner Urquell Pub Guide, bude spokojen jak s kvalitou piva, jídla i obsluhy,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell a dodává: „Bezprostřední hlasování pomocí mobilního telefonu ještě více motivuje i samotné hospodské, aby se co nejlépe starali o pivo, prostředí a servis a pomáhá nám tak pozvednout celkovou kvalitu a úroveň gastro provozoven.“

Pilsner Urquell Pub Guide je unikátní způsob hodnocení. Na rozdíl od jiných průvodců, kde posuzují restaurace odborníci, tento sestavují skuteční konzumenti a návštěvníci restaurací podle své spokojenosti a svých preferencí. Sto nejoblíbenějších hospod k 30. 11. bude zařazeno do tištěné publikace Pilsner Urquell Pub Guide, který se představí na slavnostním křtu v lednu 2010.

Způsob hlasování

Hlasovat je možné prostřednictvím SMS nebo na www.pilsner-urquell.cz. Zde se taky nacházejí přesné informace jak hlasovat.

O průvodci Pilsner Urquell Pub Guide

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již potřetí. Do hlasování jsou zařazené restaurace, kde je pivo Pilsner Urquell čepováno jako hlavní značka. Smyslem průvodce je nabídnout ucelený přehled o hospodách a restauracích z celé České republiky, o kterých sami zákazníci rozhodli, že jsou nejoblíbenější. Celkové hodnocení se skládá z kvality piva, služeb, prostředí, kuchyně a doprovodného vyžití (šipky, kulečník atd.).

Tištěný průvodce pro rok 2010 vyjde v lednu v nákladu 15 000 kusů. Distribuce letošního vydání zájemcům probíhá zdarma po splnění požadavků na stránce www.pilsner-urquell.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vítězové národních kol ze 17 zemí soutěžili ve středu v Plzeňském Prazdroji v první části světového finále o titul Mistr výčepní (Master Bartneder). Druhá část soutěže a vyhlášení výsledků bude ve čtvrtek v Berlíně, informoval agenturu Mediafax mluvčí soutěže Zdeněk Hůrka.

"Soutěžící rozlosovaní do tří skupin museli v Plzni absolvovat písemné testy, kde odpovídali na otázky z pivovarnictví a gastronomie. Následoval patnáctiminutový rozhovor se členy komise, kteří pokládali dotazy opět ze zmíněných dvou oblastí," řekl Hůrka. Vrcholem bylo potom čepování soutěžního piva.

Ve čtvrtek bude soutěž pokračovat v Berlíně hlavní disciplínou, při které soutěžící předvedou své umění za pípou. Českou republiku reprezentuje výčepní Vít Voznica z Ostravy.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš

Mistrovství ČR a Akademické mistrovství ČR v závodě extrémních štafet

Jubilejní patnáctý ročník Free Litovel Bobr Cupu odstartuje 3. října v Litovli. Do startu největšího štafetového podniku se registrovalo více než 160 tříčlenných týmů. Jako obvykle se na start postaví stovky amatérů, rekreačních sportovců, ale i reprezentantů, kteří budou atakovat medailové pozice a traťové rekordy. I letošní ročník extrémní štafety se tak bude skládat z patnácti kilometrů běhu, pětadvaceti kilometrů na horském kole a závěrečné „pětky“ na vodě.

Důležitou složkou závodu je také doprovodný program pro diváky a závodníky. V Litovli se první říjnovou sobotu objeví Besip team, který si přiveze stánek s trenažérem a představí program nabádající k zodpovědnějšímu chování na silnici. Na pódiu litovelského koupaliště vystoupí také mistr světa v hakysáku a své umění předvede skupina bikerů s ukázkou flatlandu. Na závěrečném večírku s pivem Litovel vystoupí v živém koncertu skupina Livin.

Také letos je pivovar Litovel generálním partnerem závodu extrémních štafet Bobr Cup 2009. Pivovar spojil se závodem jméno svého nealkoholického piva Free Litovel.

ČASOVÝ PRŮBĚH ZÁVODU

Start závodu v sobotu 3. října ve 12.00 (koupaliště Litovel)

První předávka mezi běžcem a cyklistou cca 12:50

Předávka prvních týmů mezi MTB a vodáky cca 13:45 – 13:50

Předpokládaný dojezd prvních týmů 14.05 – 14:15 hod (koupaliště Litovel)

Více informací naleznete na www.bobrcup.cz/bobrcup

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Pivári sa tešia! Po zániku pivovaru Stein pred dvomi rokmi sa Bratislavčania konečne dočkali svojho vlastného piva.

Už štyri mesiace si môžu vychutnávať zlatistý mok z bratislavského minipivovaru Richtár Jakub. Svetlá dvanástka Jakub a desiatka Anna sa zatiaľ čapuje len v jednej reštaurácii na Sasinkovej ulici.

Chuť čerstvého nepasterizovaného piva je naozaj lahodná! Pivovar Richtár Jakub dostal svoje pomenovanie podľa významného rodu bratislavských richtárov. Svoju prevádzku spustil len v júni tohto roka. „Zatiaľ varíme len svetlú desiatku a dvanástku, na Vianoce však pripravíme aj nejaký špeciál,“ povedal pre Nový Čas majiteľ minipivovaru Ján Tribulík (38) z Bratislavy.

Dvanásťstupňové nepasterizované a neiltrované pivečko dostalo názov Jakub, desiatku pomenovali Anna. „Pivo je do výčapu vedené priamo z pretlačného tanku. Tým nevznikajú žiadne transportné ani teplotné šoky, ktoré pivu dobre nerobia,“ vysvetlil Tribulík. A koľko vás toto pivo bude stáť? V reštaurácii Omama Shop Café si desiatku kúpite za 1,19 € (36 Sk) a dvanástku za 1,29 € (39 Sk).

1. Slad

Dobré pivo si vyžaduje kvalitný slad. „Ide o naklíčené jačmenné zrno, ktoré dovážame zo sladovne Bernard v Rajhrade pri Brne,“ povedal Ján Tribulík.

2. Varňa

Slad sa najprv musí zmiešať s vodou v špeciálnej nádobe, ktorá sa nazýva varňa. Proces trvá asi tri hodiny. „Vnútri musí byť teplota aspoň 50 stupňov Celzia,“ vysvetlil majiteľ.

3. Cedenie a chladenie

Následne sa slad musí oddeliť od tekutiny. Vzniknutá sladina sa prečerpá späť do varne, kde sa pridáva chmeľ. Približne po tri a pol hodine sa výsledná hmota schladí na 10 stupňov Celzia.

4. Kvasenie

Ide o najdlhšiu časť prípravy zlatistého moku. „Prvé kvasenie trvá sedem dní a ďalšie až dvadsať dní. Musíme byť trpezliví, proces sa totiž nemôže uponáhľať,“ povedal Tribulík.

5. Pretlačené tanky

Po mesiaci je pivo hotové. Prečerpá sa do pretlačných tankov, odkiaľ prúdi priamo do výčapu. „Kvalitu však predtým treba otestovať,“ zasmial sa Tribulík.

6. Pivo

Aj je to hotové. Dvanástku Jakub už čapuje do pohárov Tatiana (22). Cesta od sladu až po zlatistý mok trvala pivu v bratislavskom minipivovare 28 dní.

Video naleznete zde...

Zdroj: Čas.sk

Pivo REBEL z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. získalo ve čtvrtek 24. září v Praze při příležitosti konání Svatováclavských slavností první místo v kategorii tmavý ležák titul České pivo roku 2009.

Titul České pivo roku je jednou z nejprestižnějších degustací, které se v České republice konají, degustace jsou dvoukolové, tedy degustace probíhají s odstupem několika měsíců dvakrát, aby se vyloučil prvek náhody.

„V letošním roce se jedná už o šestou cenu, kterou pivo REBEL získalo na nejrůznějších degustačních soutěžích, jakými jsou například Pivo České republiky či Česká pivní pečeť.

Pro Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je tento úspěch výjimečný i v tom, že se jedná o obhajobu prvního místa z loňského roku ve stejné kategorii,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Hušek, který ale za nejdůležitější považuje skutečnost, že pivo chutná spotřebitelům.

„Zatímco spotřeba piva v českých restauracích klesá, náš pivovar prodal do gastronomie o pět procent více piva než loni, což reprezentuje více než stovku nově získaných podniků, kde se pivo REBEL začalo letos točit,“ doplnil Jiří Hušek.

Pivovar v Havlíčkově Brodě je posledním nezávislým pivovarem na Vysočině. V České republice regionální pivovarů ubývá a mnoho z nich je skryto do vlastnických struktur, které nedávají příliš optimismu v to, že nebude regionálních pivovarů v budoucnu ubývat.

„Vlastnická struktura pivovaru v Havlíčkově Brodě je výhradně v českých rukou několika fyzických osob, které upřednostňují dlouhodobou perspektivu před výnosem současnosti, doplňuje ředitel brodského pivovaru. Tento přístup majitelů představuje, že naprostá většina veškerých výnosů pivovaru jde do nových technologií či získání nových odbytišť a pivovar v Havlíčkově Brodě patří k nejmodernějším pivovarům své kategorie. Myslím si, že tato strategie je důležitá nejen pro dlouhodobý rozvoj pivovaru, ale i pro pozitivní vnímání pivovaru a jeho produktů ze strany spotřebitelů, neboť patriotismus v regionu v posledních několika letech významným způsobem roste,“ uzavírá Jiří Hušek.

Zdroj: Tiskovky.info

Piva z přerovského pivovaru Zubr Classic a Zubr Gold se stala absolutními favority mezi světlými výčepními pivy, hodnocenými v degustační soutěži České pivo roku. Sládci a pivovarští experti jim za znamenitou chuť a vysokou kvalitu udělili zlatou a stříbrnou medaili.

Svou výjimečnost mezi ležáky potvrdilo i pivo značky Zubr Premium, které získalo v příslušné kategorii stříbro. Úspěchem je i bronzová medaile pro nealkoholické pivo Zubr Free, navazující na jarní republikový triumf, kdy se stalo Pivem roku 2009.

Přerovský Zubr si tak jako jediný odváží z degustační soutěže celkem čtyři medaile, které ho jednoznačně pasují na šampiona mezi českými pivy.

„Hlavním kriteriem hodnocení byla nejen kvalita, chuť piva a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna i celkový dojem po napití. Ty rozhodovaly o umístění piva. Tedy vše důležité pro konzumenta, měřeno okem odborníka,“ řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Dobré pivo potřebuje čas

Jak uvařit nejlepší pivo v republice, ví nejlépe sládková z přerovského pivovaru Nataša Rousková. „Už 137 let ctíme klasickou výrobu piva. To znamená, že vaříme na dva rmuty, aby si vzalo pivo to nejlepší ze sladu i chmele. Zubra poznáte už podle chmelového aroma, které získává nejen díky prvotřídní kvalitě chmele, ale i způsobu dávkování. Aby pivo získalo své chuťové vlastnosti, je zapotřebí mu dát čas a na to výrobci europiv často nereflektují, protože čas jsou peníze. Takže třeba jejich ležáky opouštějí brány pivovarů za 15 dní, zatímco u nás je to 6 týdnů,“ říká Nataša Rousková.

Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Velmi důležitý je fakt, že vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Petra Poláková-Uvírová

Vítězem soutěže České pivo roku 2009 se mezi světlými ležáky stal Velkopopovický Kozel Premium. V nejprestižnější kategorii soutěže za sebou nechal 20 konkurentů. Vavříny sklidil i Velkopopovický Kozel světlý, když se mezi výčepními pivy umístil na třetím místě. Výsledky soutěže byly vyhlášeny na devátém ročníku Svatováclavských slavností českého piva.

Celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků, mezi nimi též 4 dámy, v dubnu a v červnu hodnotilo 53 piv, která pivovary přihlásily do čtyř kategorií. Experti zkoumají senzorické vlastnosti piva a kontrolují původní extrakt (stupňovitost), tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii. Dále porotci vyhodnocují, která piva nejlépe chutnají.

Velkopopovický Kozel Premium se může pochlubit příjemně nahořklou chutí a jemným sladovým a chmelovým aroma. „Premiový Kozel je jiskrný světlý ležák s obsahem alkoholu 4,8 %, za jehož úspěchy stojí především tvrdá práce všech lidí z pivovaru. Kvalita Velkopopovického piva je dána také prvotřídními surovinami, které používáme při jeho výrobě. Ať už se jedná o pramenitou vodu z lesních studní, pravý žatecký chmel nebo slad z nejkvalitnějších českých ječmenů,“ říká vrchní sládek Velkopopovického Kozla Jiří Fusek.

O kvalitě a oblíbenosti Velkopopovického Kozla Premium vypovídá i sbírka ocenění v domácích i světových soutěžích. Na svém kontě má Kozel Premium například zlatou medaili v mezinárodní soutěži kvality Monde Selection (2005, 2006), Certifikát za vyrovnanou kvalitu Zlatého poháru PIVEX (2005) nebo zlatou medaili americké přehlídky World Beer Cup (2004). „Úspěchy sklízí ale všechny naše značky. Loni dokonce Kozel obsadil první dvě místa, když se Kozel Premium musel na druhém místě sklonit v soutěži České pivo roku 2008 před Kozlem Medium. Letos skončil Kozel světlý na třetím místě v kategorii světlých výčepních piv. Na předních příčkách světových soutěží se pravidelně umísťuje i Kozel Černý,“ vypočítává úspěchy Velkopopovického piva brand manažer Luděk Baumruk.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V hotelu Hilton v Praze proběhlo slavnostní vyhlášení odborné degustační soutěže České pivo 2009.

Mezi nealkoholickými pivy si nejlepší ocenění odnesl ústecký Zlatopramen, který již v letošním roce sklidil se svým nealkoholickým pivem triumf na zářijové Dočesné v Žatci a pokračuje tak ve svém vítězném tažení degustačními soutěžemi.

Podle slov Jana Veselého, výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven, jsou na soutěži vždy zkoumány senzorické vlastnosti piva, kontroloval se původní extrakt, tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii, a dále se hodnotí, jak pivo chutná.

„Zlatopramen nealko je pivo s výraznou vůní po chmelu a mladině a s chutí podobající se klasickému pivu,“ dodal k vítězství ústeckého nealkopiva Veselý.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Petr Sochůrek

Místo tupláků třetinkové skleničky, místo velkých značek malé pivovary. Pivním slavnostem na zábřežském zámku by se v paralele na slavnou Mnichovskou akci dalo přezdívat Mini-Oktoberfest.

Grošák, Klaďas, Uhlo, Chachárek, Valášek nebo Qásek. Nic vám tyto názvy neříkají? Tak to jste asi v neděli či v pondělí nezavítali na zámek v Ostravě-Zábřehu. V jeho areálu a přilehlém okolí se konal Svatováclavský pivní festival a výše uvedená jména patří pěnivým mokům z některého z patnácti minipivovarů, jež zde představovaly svou produkci.

„Je to perfektní. Jsem pro, aby se takováto akce opakovala, protože je fajn, když člověk může okusit nejrůznější piva, na která by v hospodě normálně nenarazil,“ pochvalovala si akci Pavla Brdičková z Bradýsa nad Labem. Na prvním ročníku minipivovarské přehlídky se čepovalo do třetinkových skleniček, které se vydávaly na třicetikorunovou zálohu. Samotné pivo stálo dvacetikorunu. A řady na něj se stály dlouhé.

Nelákavějšími byly pro mnohé piva opravdu netradiční, jako třeba višňové, borůvkové, nebo konopné, ale také medovo-šípkový Svatováclavský speciál z produkce domácího minipivovaru, jež je součástí zábřežského zámku. „Je to velmi pěkná, sympatická akce. Lidé mají možnost vyzkoušet různé pivní speciality, různorodá piva. Některá mi chutnají, jiná ne, ale je to tady fajn. Ještě když je takové krásné počasí,“ hodnotil pivní slavnosti další účastník – Tomáš Adamík z Ostravy.

K pivu je třeba občas i něco zakousnout, takže pro návštěvníky byly přichystány i stánky s občerstvením, které nabízely zvěřinový guláš, selátko, škvarkovou pomazánku nebo zámeckou klobásu. Zkrátka nepřišly ani děti, na které čekaly kolotoče, skákací hrady, a další atrakce. Pestrý program doplnilo vystoupení šermířů, kejklířů ale i kapel hudebních skupin.

Foto a vide zde...

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva

Tisíce lidí v sobotu navštívily Pivní pouť v Černé Hoře, kterou uspořádal tamní pivovar.

V krásný slunečný den pivo i limonády tekly proudem, městečko obsadily stovky aut a bicyklů, v ulicích rozložili své stánky trhovci, nechyběly tradiční pouťové atrakce ani stánky s voňavým občerstvením. Na dvou pódiích se v kulturním programu střídali umělci zvučných jmen – například Věra Špinarová, Adéla a Dalibor Gondíkovi, Jarmila Šuláková s Fleretem, Kamelot, Leona Machálková, Vašo Patejdl, Marek Ztracený, Argema a další. Program večer vyvrcholil vystoupením Lucie Bílé a velkolepým ohňostrojem.

Odpoledne zástupci pivovaru spolu s Jarmilou Šulákovou, která svým vystoupením doslova nadchla publikum, pokřtili nové výrobky. „Dnes křtíme nové pšeničné pivo Velen, Černohorský pivní Tuzemák a oblíbenou limonádu Grena v light provedení,“ vyjmenoval šéf pivovaru Jiří Fusek.

Foto a video zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Leona Paroulková