Ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda dnes oficiálně předal finanční dar 30.000 korun ředitelce Oblastní charity Přerov Martě Valenčíkové. Peníze půjdou na projekt chráněné dílny, který v rámci charity již existuje, ale na jeho rozvoj chybí finance.

Chráněná dílna Svaté Terezičky nese jméno patronky nemocných a její hlavní ideou je předcházet sociálnímu vyloučení lidí s duševním onemocněním. Chráněné pracovní místo umožňuje společenský kontakt postižených, jež se často zužuje pouze na rodinu. Duševní nemoc postihne člověka většinou nenadále, uprostřed jeho aktivního života. Nejenže přeruší jeho naplánovanou životní cestu, ale především ho zcela vytrhne z jeho původního pracovního prostředí. Těžké duševní nemoci vedou většinou k invaliditě pacienta a často také k izolaci, která pak zpětně zhoršuje zdravotní stav.

Chráněná dílna poskytuje lidem s duševním onemocněním zázemí s možností společenského kontaktu a co je ještě důležitější, dává příležitost pracovat a získávat pracovní návyky. Tak otevírá cestu k dalšímu pracovnímu uplatnění, třeba i mimo chráněné místo. „ Chceme těmto lidem pomoci k seberealizaci a podpořit jejich sebedůvěru a pocit užitečnosti. Kapacita chráněné dílny je v současné době omezená a náš finanční dar by měl přispět k jejímu rozšíření- tedy více možností pro více lidí,“ vyjádřil Pavel Svoboda. (Web Zubr)

Pivovar Zubr se pokusí příští rok rozšířit export na slovenský trh. Přerovská společnost k tomu podle svého vedení využije obchodní a distribuční síť slovenského pivovaru Steiger Vyhne.

Přístup k ní Zubr získá prostřednictvím pivovarnické skupiny PMS, která letos koupila minoritní podíl akcií slovenského pivovaru. Zubr je členem holdingu PMS.

"Naše obchodní činnost na Slovensku je zatím omezená a soustředí se na západní a východní okraj země. Nemůžeme si dovolit provozovat tam celou síť obchodních zástupců. Díky obchodní a distribuční síti pivovaru Steiger bychom se mohli prosadit ve středním Slovensku a celkově navýšit prodej na Slovensku," řekl dnes novinářům ředitel Pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Přerovský pivovar začne spolupracovat se závodem Steiger začátkem příštího roku. Cílem Zubru je to, aby docílil dlouhodobého růstu prodeje na slovenském trhu. "Když se na to podívám reálně, tak meziroční potenciál nárůstu je alespoň deset procent. Je to ale vysoký cíl, protože na Slovensku v posledních letech klesá spotřeba piva na hlavu," uvedl Svoboda.

Slovensko je již nyní největším zahraničním odběratelem přerovského pivovaru. Závod tam letos prodá zhruba 25.000 hektolitrů piva. Celkový export Zubru letos dosáhne asi 37.000 hektolitrů piva. Dalších 243.000 hektolitrů z produkce přerovského závodu skončí na tuzemském trhu.

Pivovarnická skupina PMS je majetkově propojena také s pivovary v Litovli na Olomoucku a Holba v Hanušovicích na Šumpersku. "Do spolupráce s pivovarem Steiger vstoupí i naše sesterské závody. Výhodou Zubru je to, že je na Slovensku dlouhodobě etablovaný," řekl ředitel přerovského pivovaru.

Holding PMS je minoritním akcionářem závodu Steiger. Úkolem pivovarnické skupiny je podle Svobody poskytnout slovenskému závodu technologickou a obchodní pomoc. "V portfoliu akcionářů je jedinou firmou, která je na to odborně vybavená. Akcionáři Steigeru jednají v souladu bez ohledu na vlastnické poměry," doplnil Svoboda.

Skupině PMS Přerov loni klesl hrubý zisk. Meziročně se snížil o 179.000 na 100.000 korun. Pivovary skupiny loni vystavily téměř milion hektolitrů piva. Steiger Vyhne, který je nejstarším slovenským pivovarem, vyrábí pivo plzeňského typu klasickou technologií. Loni Steiger vyrobil podle dřívějších informací slovenského tisku asi 170.000 hektolitrů piva. (Web Zubr)

Pivovar přežil i americký nálet. Jeho část vznikala znovu. Kdo pil, umřel, kdo nepil, umřel taky. Tak to alespoň říká staré české přísloví. Na ně si musí vzpomenout každý, kdo alespoň jednou za čas přiloží sklenici piva k ústům. Brňané si ho mohou říkat už přes sedm set padesát let.

"První pivo se v Brně vařilo už od poloviny třináctého století," vysvětluje historička Milena Flodrová. Nejslavnější městský pivovar ale vznikl až o sto let později v cisterciánském klášteře. "Tehdy se okolo nacházely pouze pole a louky. Dnešní Mendlovo náměstí ještě vůbec neexistovalo," doplňuje Flodrová.

Pivovar patří k jedné z nejznámějších budov ve městě. Každý Brňan, který žije na severním konci města, se při cestě do centra musí několikrát kolem rozložité budovy mihnout. Svoji současnu podobu získal pivovar až během velkého rozmachu pivovarnictví v devatenáctém století. Stavět se začalo v roce 1873.

"Postavili úplně nové budovy vedle starého domu, kde se pivo vařilo od středověku," vysvětluje Petr Hauskrecht z pivovaru Starobrno. Noví majitelé Heřman Hajek a Josef Mandl velmi chytře koupili pozemek, kde se dříve těžila hlína a díky kterému se dnes vedlejší ulice jmenuje Hlinky. "V zemi byly obrovské jámy, které se daly lehce předělat na sklepy. Majitelé tak ušetřili při stavbě obrovské peníze," doplňuje Hauskrecht.

Na nedalekém Žlutém kopci pak postavili podnikavci ledárnu. Do ní se každou zimu nasekaly stovky kilogramů ledu, který se pak používal k chlazení piva po celý rok. Kvůli jeho dopravě dokonce zřídili přes osm set metrů dlouhou klouzačku, kterou led posílali do pivovaru.

Mezi zaměstnanci pivovaru dodnes kolují historky legendárního sládka Jaroslava Boudy. Ten do pivovaru nastoupil ve svých patnácti letech. Jak tvrdíval, nikdy se prý neměl tak dobře, jako když spolu s pivem rozváželi led. "Když jsme přivezli "štangli" ledu, hospodyně nám snesly celou náruč vajíček, buchet nebo salámu," říkával s úsměvem.

Krušné časy zažil pivovar za druhé světové války. V roce 1944 byl při náletu omylem zasažen šesti americkými bombami. "Výbuchy tehdy silně poškodily sladovnu a budovu spilky, kde kvasí pivo," popisuje škody Petr Hauskrecht. "Nakonec je museli strhnout a postavit znovu. Tehdy získal pivovar tvář, jakou má dnes," uzavírá Hauskrecht. (Brněnský deník)

Pije se a chutná již páté století. Známý slogan, který propagoval a prodával pivo z Černé Hory na Blanensku, už neplatí. A to nejen proto, že vznikl už před rokem 2000, kdy se existence pivovaru zlomila do dalšího století.

Pražský historik Jaroslav Melichar při zkoumání českých templářských řádů zjistil, že se dějiny pivovaru nezačaly psát v roce 1530, jak se původně předpokládalo, ale zřejmě už v roce 1286. A patřil právě rytířskému řádu templářů. Pokud se předpoklad potvrdí, černohorský pivovar bude nejstarším nepřetržitě fungujícím podnikem svého druhu na území České republiky.

„Pro nás je to výborná informace. Pivaři jsou poměrně konzervativní a patrioti, takže je to musí potěšit. V případě, že se ukáže, že je rok 1286 správný, přizpůsobíme tomu i marketingové aktivity,“ uvedl Hubert Adámek z propagačního oddělení pivovaru.

Společnost by začala měnit etikety na lahvích, potisk sklenic a pivních tácků i údaje na účtenkách. „Ale postupně, nikoliv revolučním skokem,“ upozornil Adámek. Z novinky je nadšený také generální ředitel podniku Jiří Fusek. Na historii a na tom, že pivovar nikdy nezastavil svou produkci, si totiž velmi zakládá.

„Pracovaly tu celé generace rodin, lidé na to byli hrdí. Proto mi velmi záleží, aby se všechny souvislosti dohledaly,“ sdělil Fusek. Dosud se mělo za to, že nejstarší zmínky o pivovaru pocházejí z roku 1530, kdy panství Černá Hora vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorští z Boskovic. Jméno Tas nese i desetistupňové pivo, vyráběné od roku 1991.

Pokud pivovar skutečně existoval už předtím, pak patřil rytířskému řádu templářů. Teprve od nich se dostal do rukou Černohorským. „Na restituce ale nárok určitě nemají,“ řekl v nadsázce Fusek.

Po roce původního založení, tedy 1530, se jmenuje i jedna z posledních a úspěšných novinek. Jedná se o pivní speciál, který se na veřejnost poprvé dostal letos v září o pivní pouti. „Zůstala nám z něj jen polovina sudu. Počítali jsme s tím, že to bude spíše pití pro slavnostnější příležitosti, ale zájem je obrovský. Například Italové si ho objednali dvě stě sudů a budou jím zásobovat vánoční trh. Je to absolutně nejsilnější pivo, které kdy bylo v Černé Hoře vyráběno,“ pochlubil se Jiří Fusek.

Počátky českého pivovarnictví sahají do 11. století. Podobně bohaté dějiny jako Černá Hora mají například ještě pražský pivovar a restaurace U Fleků, třeboňský Regent nebo českokrumlovský Eggenberg. (MF dnes)

Od příštího května bude na trhu nové pivo z produkce Pivovaru Černá Hora. Nebude ovšem obsahovat žádný alkohol.

Pivovar chce do hledání jeho názvu zapojit veřejnost. „Protože v pivu nebude vůbec žádný alkohol, chtěli bychom ho dostat na východní trhy, kde je pití alkoholu zakázáno,“ uvedl prokurista pivovaru Jiří Fusek. (Brněnský deník)

Polotmavý dvanáctistupňový ležák rozšířil letos v létě nabídku dalešického pivovaru. Kromě něj se tam vaří jedenáctistupňový světlý ležák a tmavý a světlý třináctistupňový speciál. Všechna piva se expedují jako kvasnicová, jedenáctistupňové světlé i jako filtrované. Žádné další rozšiřování vaření piva už neplánujeme. I když by to za určitých okolností možné bylo, informoval spolumajitel pivovaru Marek Tichý. Pivovar může za současné kapacity navýšit výrobu na pět tisíc hektolitrů piva ročně. To je ale strop, konstatoval Tichý. Jeho manželka Jitka Tichá poznamenala, že prorazit na trh s novým specifickým pivem není vůbec jednoduché. Lidé jsou zvyklí na průmyslově vyráběná piva. My nabízíme něco jiného, zdůraznila. Pivo v Dalešicích se vaří podle starého pivovarského zákona. Várka trvá devět hodin. Rozdíl oproti takzvaným europivům je například v kvašení. V Dalešicích jsou v klenutých sklepeních vybudované otevřené spilky. Ty už z velkých pivovarů z úsporných důvodů vymizely. Za týden ve spilkách pivo prokvasí a pak se přemístí do ležáckých sklepů. Tam zraje dalších pět týdnů, v běžných pivovarech se expeduje do týdne. V Dalešicích se také pivo neumrtvuje prudkým zahřátím. To všechno přispívá k tomu, že naše pivo se opravdu od běžných značek liší a je kvalitnější, dodala Tichá. (Třebíčský deník)

Rozsáhlými změnami prochází areál dalešického pivovaru. Staví se tam pokoje pro ubytování turistů a kulturní sál. Na současnou přestavbu jsme se dlouho připravovali, přiznal spolumajitel pivovaru Marek Tichý a zdůraznil, že by nebyla možná bez téměř padesátiprocentní dotace.

Pomohl film

Dalešický pivovar proslavil kultovní film Jiřího Menzela Postřižiny. Jeho popularitu využívají i současní majitelé. Bez natáčení Postřižin by byl pivovar bezcenný, přiznala Jitka Tichá, která pro pivovar připravuje kulturní programy. Přínos pivovaru pro Dalešice si uvědomuje i vedení obce. Pozemky pod pivovarem jsme novým majitelům prodali za symbolickou cenu, informoval starosta Jaroslav Zadražil. Výstavba zahájená v letošním roce si dala za hlavní cíl vylepšit možnosti ubytování. Chceme vybudovat pokoje pro náročnější návštěvníky i pro ty méně movité, naznačil Tichý. Část lůžek bude využitelná pouze v sezoně. Máme v plánu některé pokoje vybavit nábytkem v duchu Postřižin. Uvidíme, jestli se nám to podaří, nastínila Tichá.

Kultura jde dál

Těsně před dokončením je společenský sál. Navazovat bude na současnou restauraci. Doufáme, že se nám podaří zejména firmám nabídnout důstojné prostředí pro pořádání jejich akcí, naznačil Tichý hlavní využití sálu. Krb dokonce umožní přímo v místnosti opékání selat. Výstavba sálu a ubytování volá po navýšení parkovacích míst. Současný stav, kdy auta stojí před vchodovou bránou, se ukázal jako nevyhovující. Parkoviště vybudujeme v prostoru pod pivovarem, konstatoval Tichý. Rozšíří přestavba areálu nabídku kulturních akcí? Kulturní léto bude navazovat na minulé ročníky, informovala Tichá. Společně s manželem se shodli, že pivovar se zaměří na menší počet rozsáhlejších akcí. Na příští rok samozřejmě připravujeme oblíbené řezbářské sympózium, podotkla Tichá. V závěrečné fázi je příprava týdenního festivalu filmů Jiřího Menzela. Chybět by neměla akce Jazz v pivovaru. Kulturní akce nemusíme pořádat sami. Už se hlásí agentury, které o ně mají zájem, přiznal Tichý. Majitelé též plánují rozšíření muzea staré pivovarské techniky.

Lidé jsou hrdí

Co na změny říkají obyvatelé Dalešic? Většinou jsou na pivovar hrdí, vyjádřila se Tichá. Majitele objektu těší, že po dokončení nabídnou pracovní příležitosti i tamním lidem. Zatím jsme to učinili pouze v omezené míře. Věříme, že i to změní pohled některých lidí na naše záměry, shodli se spolumajitelé. Oba vědí, že ani po dokončení současné přestavby nebude vše hotové. Nevadí. Když se objekt přestavuje postupně, alespoň tam návštěvníci pokaždé najdou něco nového, dodal s nadsázkou jeden ze spolumajitelů Marek Tichý. (Třebíčský deník)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod získal cenu českých sládků za tmavé pivo Rebel. „Letošního třináctého ročníku soutěže se zúčastnilo pětatřicet pivovarů s padesáti čtyřmi značkami piva,“ uvedl Richard Crha, šéfredaktor časopisu Pivní kurýr, který soutěž každoročně pořádá. (MF Dnes)

S originální kampaní na svůj nový produkt vyjel tento týden Rodinný pivovar Bernard. Nealkoholické pivo Bernard Free totiž propaguje osobně přímo zakladatel, spolumajitel a ředitel pivovaru Stanislav Bernard. Slogan „S čistou hlavou“ přitom ilustruje ostříháním dohola - podle tvůrců kampaně jde však pouze o počítačovou montáž, ve skutečnosti se Bernard vyholit nenechal.

Reklamu vytvořila agentura Euro RSCG Prague, která pro značku Bernard pracuje už několik let. Podle ředitelky komunikace Euro RSCG Andrey Faflíkové poběží kampaň během prosince v podobě plakátů do restauračních zařízení, která jsou smluvními partnery Bernardu, celkem jde asi o 1700 hospod.

Nealkoholické pivo letos zaznamenalo na českém trhu obecně velký nárůst, který marketingoví odborníci většinou spojují se zpřísněním zákona o silniční dopravě v červenci letošního roku. Produkce nealko piv dosáhla do října 248 tisíc hektolitrů, což je proti loňsku o třetinu víc. (Lidovky.cz)

V době před listopadem 1989 jsem vzhlížel k západní Evropě jako k oblasti demokracie, svobodného trhu, rychlého vývoje a pružných změn. Z horizontu našeho zatuchlého, a především nesvobodného socialismu to tak skutečně mohlo vypadat. My v RVHP (pro nepamětníky - Rada vzájemné hospodářské pomoci) jsme si nejprve kladli smělé cíle prohnilé kapitalisty dohnat a vzápětí předehnat. Co na tom, že v posledních letech před revolucí již šlo pouze a pouze o to, jak neztratit stopu...

„Osvícené“ návrhy

Dnes pod finským předsednictvím přichází „osvícený“ návrh zvýšení spotřební daně z piva, a světe, div se, zástupci většiny členských států Unie s ním souhlasí (ačkoliv bylo od začátku zřejmé, že stačí, aby jediný členský stát použil své právo veta a celá tato pochybná bublina praskne).

Zřejmě jsou přesvědčeni spolu s tisíci skvěle placených bruselských byrokratů, že musí pečovat o naše zdraví. Totiž abychom tolik nepopíjeli, a tomu že nejvíc pomůže, bude-li pivo dražší. Pominu otázku, nakolik je pivo nápoj alkoholický, či spíše výživný, když většina lékařů je již dnes přesvědčena, že jeho mírná a pravidelná konzumace zdraví prospívá.

Pominu také otázku zdražení piva pro zákazníky, když veškerý výnos z této akce by pouze posílil pozice byrokratických přerozdělovačů (jaká to podoba s dnešní českou levicí!).

Za mnohem závažnější považuji fakt, čím se bruselští „experti“ dnes zabývají. V době, kdy i my u nás máme vlastní zkušenosti s tím, jak se původní myšlenky zakladatelů Evropské unie - vytvoření společného ekonomického prostoru s volným pohybem pracovních sil, zboží a peněz, kamsi vytratily. Nahradily je však jiné výhody, kdy jíme banány té jediné správné velikosti, místo rumu pijeme nespisovný tuzemák a tak dále. Ještě že nám alespoň ty tvarůžky zůstaly! Unie ztrácí schopnost konkurence, již léta stagnuje, volný pohyb pracovních sil je v nedohlednu, největší země si udělují výjimky z pravidel, která předtím samy vymyslely (schodek rozpočtů do tří procent HDP ) a vyspělý svět se jí postupně vzdaluje. Není divu, když je vše pokřiveno dotacemi, regulacemi, kvótami na výrobu cukru, mléka či rozlohy vinic, díky nimž se budou zavírat fungující podniky. Toto zřejmě Brusel nepálí stejně, jako se nikdo nepozastavuje nad očividnou nerovností, kterou si vyboxovaly vlivné jižní země, že totiž spotřební daň u vína je nulová. Další příklad toho, na jakých principech dnešní EU funguje.

Přebujelé sociální prostředí, kdy sociální dávky přidělované z velmi vysokých daní v některých případech již několikáté generaci obyvatel, berou ekonomice dech a na jejich adresáty působí podobně jako drogy. Demotivují, ničí kontakt s reálným životem, a nakonec i veškerou radost z překonávání překážek a dosaženého úspěchu. Nic tak nedemotivuje jako pravidelný přísun nevydělaných peněz. Lidé, kteří o budoucnosti EU rozhodují, zcela zjevně ztratili schopnost nadhledu a v mnoha ohledech se ženou do podobné pasti, ve které jsme se nacházeli před listopadem 1989 my. Snad jim chybějí naše tristní zkušenosti s reálným socialismem.

Veto pomůže i Bruselu

Jsem opravdu rád, že po čase Česká republika dokázala jasně vyjádřit vlastní názor a použila svého práva veta. Na to bohužel nejsme příliš zvyklí. Doufám, že tento krok pomůže i bruselským úředníkům.

Mohl by jim trochu napovědět, aby se konečně začali zabývat skutečně důležitými věcmi, které rozhodují o výkonnosti Unie. Jinak bychom se mohli i my dočkat časů, kdy nikoliv bývalá Rada vzájemné hospodářské pomoci, ale Evropská unie bude mít hlavní starost, „jak neztratit stopu“... (MF dnes)

V roce 1991 se stal Stanislav Bernard spolumajitelem stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci. I když absolvoval Vysokou školu dopravy a spojů ve slovenské Žilině, nic mu nebránilo, aby se po revoluci začal věnovat pivovarnictví. Stal se spoluzakladatelem Českého svazu malých nezávislých pivovarů a v letech 1993 až 1999 stál v jeho čele. V roce 2000 získal nejen titul Brand manager ČR, ale byl zvolen i pivovarskou osobností století, díky prosazení diferenciované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary.

HN: Proč jste si vybral právě tento obor?

Po roce 1989 jsem chtěl zkusit vlastní podnikání. Že jsem si vybral právě pivovarnictví, je jistým způsobem náhoda. Na začátku devadesátých let jsem se seznámil Josefem Vávrou, který v té době působil v Ostravaru. Právě přes něho jsem se dozvěděl o připravované privatizaci humpoleckého pivovaru. Společně se nám podařilo pivovar vydražit za šestinásobek jeho účetní hodnoty, přestože byl v té době už takzvaně "po smrti". Proto jsme pivovar po získání museli celý rekonstruovat.

HN: Co vás profesně v minulých týdnech nejvíce naštvalo?

Způsob, jakým se stále uplácejí restaurace. Teď celou situaci už poněkolikáté šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Brně. Skutečně mě zajímá, jaké zaujme stanovisko k vývoji dominantní firmy na tuzemském trhu.

HN: Co byste ve svém oboru nejraději změnil, kdybyste mohl?

Zasadil bych se o transparentní podnikatelské prostředí, aby o úspěchu rozhodovala především kvalita, značka, služby, pověst firmy a teprve až potom peníze

HN: Jakého omylu jste se při vedení podniku dopustil v poslední době?

Nemluvil bych o omylu nebo o chybě. Dělám řadu rozhodnutí, některá jsou lepší, některá potřebují podle dalšího vývoje a zpětné analýzy určité korekce.

HN: Jaký je váš podnikatelský sen?

Nemám podnikatelské sny, pohybuji se v reálném čase a cílech. Na počátku jsme se rozhodli, že budeme vařit pivo, které bude štikou na trhu, nepasterizované, kvalitní a odlišné od průměru, které nám budou zákazníci chválit a konkurence závidět. (iHNed)

Již tento týden se dočkají příznivci zlatavého moku speciální vánoční várky piva Arnošt. Jedná se o druhou várku tohoto typu piva. První byla uvařena v červnu tohoto roku, a to ku příležitosti oslav 135 let od založení pardubického pivovaru.

„V červnu měl Arnošt u milovníků piva velký úspěch a tak jsme se rozhodli pro uvaření další várky“, uvádí vedoucí obchodního oddělení Miloš Flégr. „Jedná se o 13-ti stupňový ležák, u něhož je oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože pivo není filtrované, je tak zdrojem většího obsahu vitamínu B“, dodává sládek Pivovaru Pernštejn, Martin Gruntorád. Pivní speciály získávají u konzumentů piva stále větší oblibu. A tak pardubický pivovar hlásí velký nárůst prodejů i u dalšího speciálu z pernštejnské stáje, devatenáctistupňového piva Porter. Toho se v letošním roce vyrobilo téměř dvakrát více než v roce loňském a vzhledem k tomu, že byl Porter vždy pevně spojován s Vánoci, očekává se největší nárůst prodejů právě v předvánočním období. (Chrudimka.cz)

Některé malé pivovary mají problémy, jiné si našly místo na trhu a daří se jim. Například Pivovar Bernard, Pivovar Černá Hora, Pivovar Náchod a řada dalších. Hlavním důvodem potíží je, že nemají na investice do nových technologií. "Bohužel nevím, z jakého důvodu přežívá v myslích lidí v této republice, že pivo z malého pivovaru by mělo být levnější. To je naprostý nesmysl. Když vezmu technologie nebo suroviny, vždycky je ten malý pivovar nakoupí dráž než velký," řekl Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod a člen prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

Řešením pro malé výrobce zlatavého moku by však zřejmě nebylo ani výrazné zdražení piva. "Určitě by to zvládly velké pivovary daleko lépe než my. Samozřejmě by se snížila spotřeba," konstatoval Hlavatý. Podle něho jde o "výchovu" pivařů. "Jde o to, aby si uvědomili, že jedna značka, která dneska tvoří dominantní část trhu, není to jediné, co je třeba pít," dodal.

Cestou, jak se může malý pivovar velmi slušně zavést, jsou například speciální piva. Má to ale pár háčků. Jejich výroba je nákladnější než vařit klasické pivo a tuzemský trh speciálních pěnivých moků je zatím velmi omezený. Z celkové spotřeby piva připadá na speciály jen zhruba jedno procento. Co je tedy výhoda takové produkce? "Když vaříte speciál, dáte ho na trh a nemáte tam konkurenci, žádné srovnání, tak si můžete říct o jiné peníze. Pokud máme ziskové marže, tak právě na speciálech," uvedl Hlavatý.

Přestože spotřeba speciálních piv je stále velmi nízká, postupně se zvyšuje. Dá se předpokládat, že s rostoucí kupní silou budou lidé více vyhledávat kulinářské zážitky a "objevovat" i něco jiného, než co je běžně v hospodách k mání. Nebezpečí, že by hromadně zběhli od piva k vínu, podle Hlavatého nehrozí. Pěnivý mok je totiž stále velmi populární mezi mladými konzumenty. "My se ženou třeba pijeme víno, ale náš syn se drží piva. Je levné a je to tradiční nápoj," uvádí vlastní zkušenost. (Středočeské Deníky Bohemia)

Zhruba o desetinu na 227.000 hektolitrů vzrostla letos produkce soukromého Pivovaru Svijany na Liberecku. Loni podnik dodal na trh 205.000 hektolitrů. Většinu produkce přitom prodá v Libereckém kraji, asi pětinu v dalších částech České republiky. Na rozdíl od konkurenčních Pivovarů Hols a Rohozec do zahraničí nevyváží, řekl ředitel pivovaru František Horák.

Svijanský pivovar prošel loni transformací - původní společnost s ručením omezeným se změnila na společnost akciovou. Cílem změny bylo zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků na další rozvoj. Už loni pivovar do modernizace a rozšíření investoval kolem 70 milionů korun a zvýšil své výrobní kapacity na 240.000 hektolitrů piva.

Letos podle Horáka investoval podnik zhruba deset milionů korun do modernizace a rozšíření kapacity čistírny odpadních vod. Další větší investice plánuje na příští rok, kdy chce vyrobit zhruba 235.000 hektolitrů piva. Kapacita ležáckých sklepů tomu ale už téměř nestačí, proto by se měla zvýšit na zhruba 260.000 hektolitrů. "Varna je přitom schopna uvařit ročně až 300.000 hektolitrů piva," dodal ředitel.

Svijanský pivovar je největším pivovarem v Libereckém kraji a jeho tradice je také nejstarší. Výroba piva ve Svijanech začala v roce 1564. Výstav pivovaru s 80 zaměstnanci rok od roku roste stejně jako jeho tržby. V loňském roce uskutečnil podnik zakázky za 333 milionů korun. Podniku se daří prosadit i přes poměrně silnou konkurenci velkých pivovarů a také dvou dalších regionálních výrobců Pivovaru Hols Vratislavice a Pivovaru Rohozec, který ale v roce 2004 koupil právě Pivovar Svijany. (iGenus)

Rohozecký pivovar má za sebou úspěšný rok. Pivo z Českého ráje se vrací na před lety vyklizené pozice.

"Ještě není účetně uzavřen celý rok, ale už nyní lze říci, že oproti roku 2005 jsme produkci zvýšili o deset procent," řekl František Jungmann, ředitel pivovaru.

Podle Františka Jungmanna pivovaru pomohlo i druhé místo v prestižní soutěži Pivo roku. Oceněno bylo jedenáctistupňové pivo z produkce Rohozce. (Turnovský a semilský deník)

Plánují zvýšení výroby a export na východ. Rekordního výstavu dosáhly v letošním roce pivovary v Libereckém kraji. Pomohlo zejména teplé letní počasí a žízeň milovníků zlatavého moku.

Vratislavický pivovar Hols chce proto začít vyvážet své pivo do více evropských zemí. V současné době pivovar zásobuje trh nejen v tuzemsku, ale také v Německu, Portugalsku, Francii, Španělsku nebo v Itálii. "Chtěli bychom expandovat i do východních států, například na Ukrajinu," sdělil ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš.

Svijanský pivovar, který je největším a zároveň nejstarším v kraji, uvařil letos o deset procent více piva než vloni. V tomto roce dodal podnik na trh 227 000 hektolitrů piva. Příští rok chce vyrobit zhruba o osm tisíc hektolitrů více. Plánuje proto rozšíření sklepů a spilky.

Pivovar Svijany prodává své pivo pouze na českém trhu, převážnou většinu v Libereckém kraji. Přibližně 20 procent výroby jde do dalších částí České republiky. "Vyvážíme do Prahy a západních Čech. Brzy se na naše pivo však mohou těšit i Jihočeši, kteří o něj projevili zájem," uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Rekordní dvanáctiprocentní nárůst výroby zlatavého moku zaznamenal i Pivovar Rohozec. "Letos jsme vyprodukovali více jak třicet

dva tisíc hektolitrů, což je v novodobé historii našeho pivovaru nejvyšší číslo," řekl ředitel pivovaru František Jungmann.

Pivovar začal s exportem do Německa, Polska a Švédska. "Prodej chceme rozšiřovat, ale podobně jako Svijany se soustředíme především na domácí trh," dodal František Jungmann.

Pivovary přebíraly mnohá ocenění

Pivovary v Libereckém kraji se mohou pochlubit i několika oceněními, která v letošním roce získaly.

Velký úspěch oslavil Pivovar Svijany, když se stal Pivovarem roku 2006.

Svoji produkci totiž zvýšil za posledních osm let více než čtyřnásobně. Dvě významná ocenění letos převzal i vratislavický pivovar Hols.

Dvanáctistupňový světlý ležák Konrad získal zlatou Evropskou pivní hvězdu. Stříbrnou Evropskou pivní hvězdu si z pivovarských slavností v Norimberku odnesl tmavý jedenáctistup ňový ležák Konrad. (Jablonecký deník)

Pivo se nemusí vařit pouze v pivovarech. Jsou lidé, kteří jej dokážou vyrobit například v panelákovém bytě. „Musím se vždycky domluvit s manželkou, aby mi uvolnila kuchyň a hlavně místo v ledničce, aby mělo pivo kde zrát, když nemám ležácké sklepy,“ popisoval svůj způsob vaření piva Jan Orlt, jeden z domácích vařičů piva tzv. homebrewer, který vaří pivo podle 200 let starého receptu své babičky.

Právě domácí vařiči piva z celých Čech se v neděli sešli v pivovaru ve Velkém Březně, který patří do skupiny Drinks Union. „Jde vůbec o první podobnou sešlost a vůbec poprvé na půdě pivovaru. Celkem jsme negustovali devět vzorků, z toho šest přímo od domácích vařičů piva,“ popisoval akci Zdeněk Šťastný z pořádajícího Sdružení přátel piva.

Všechny vzorky pečlivě zkoumal především Ondřej Koucký, technolog společnosti Drinks Union. Právě on byl tím, kdo vařiče chválil, ale i doporučoval, co na pivech ještě vylepšit. „Některá z piv vařených doma byla velice slušná. Ono dobrat se dobré chuti piva totiž není úplně triviální věcí,“ řekl. Podle něj skupina Drinks Union podobné aktivity ráda podpoří. „My v našich pivovarech také vaříme stále stejným klasickým způsobem. Tito lidé, kteří si vaření piva vyzkouší na vlastní kůži, pak právě klasický způsob vaření dokáží ocenit,“ dodal technolog Drinks Union. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivo Březňák i samotný pivovar Velké Březno opět bodovali v pivní soutěži. Tentokrát si odvezli cenné kovy z Humpolce, kde se odehrálo předání výročních cen Sdružení přátel piva. „ Náš 14-stupňový speciál Březňák získal stříbrnou medaili a světlé výčepní pivo skončilo ve své kategorii třetí. Samotný pivovar se pak v soutěži Pivovar roku umístil na třetím místě,“ řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivo Březňák je jedním z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. „Vítězství v takovéto prestižní soutěži si nesmírně ceníme. Potvrzuje to, že pivo Březňák vaříme skutečně poctivě, z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Podle něj nejde o náhodný úspěch, což dokládá právě to, že si Březňák v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi téměř 100 ocenění.

Pro Rottenborna je ale důležitější než ocenění především to, aby lidem, kteří jej pijí, chutnalo. A zájem o Březňáka neustále roste. „Přestože významnou část produkce tohoto piva směřuje na náročný trh v Německu, zaznamenáváme stále větší spotřebu také na domácím trhu,“ uvedl ředitel třetího nejlepšího pivovaru v zemi .

Již patnáctého hlasování se letos zúčastnilo 804 členů sdružení a svůj hlas dostalo 143 různých piv napříč kategoriemi. (Tisková zpráva Drinks Union)

Slavili úspěch moku z Loun v Jedové chýši. Právě před sto lety se lounské pivo prosadilo ve vyhlášené pražské hospodě Jedová chýše, kde se začalo čepovat. Toto významné výročí si včera v lounském hotelu Union připomenuli sládkové ze severočeských pivovarů skupiny Drinks Union.

Sněmu sládků se zúčastnilo i vedení společnosti, která vlastní pivovar v Lounech, a tamní starosta Jan Kerner. "I já jsem tam kdysi jako brigádník pracoval," zmínil v krátkém proslovu. Jak uvedl, v Lounech je přes 80 pohostinství, restaurací a barů. "A lidé se díky jejich úrovni nemusí bát do kterékoliv jít," dodal J. Kerner.

Část sněmu byla také věnována historii. A to jak města a pivovaru samotného, tak právě legendární hospody Jedová chýše, která se v původním stavu ale už nedochovala. Je obecně známo, že se tam scházela pražská galerka. Její atmosféru dvěma vstupy přiblížila kapela Čupr baby z Prahy.

Pivovar v Lounech patří k největším v rámci nápojové skupiny Drinks Union. "Převažuje tam hlavně export do zahraničí. Nejvýraznějším odběratelem je Německo. Vyváží se ale také do mnoha jiných zemí," sdělil Daniel Váša, výrobně technický ředitel.

Technologie, jakou se pivo a slad samotný vyrábí, se mění s dobou. Výjimkou nejsou počítače a další "novinky". "Důležité je, aby pivo z nového zařízení mělo stejnou chuť jako to, které se vyrábělo postaru," zdůraznil Sládek Stanislav Šťastný. To se týká i nových sklizní chmele a tak dále, což je zase práce degustátorů. "Pokud poznají, co je z nové várky chmele a co ze starší, je to špatně," dodává.

Další zajímavost prozradil Daniel Urban, ředitel a vrchní sládek lounského pivovaru. Podle něj mají unikátní systém tvorby sladu - klíčení ječmene v otáčecích bubnech. "To je ojedinělé v rámci Evropy a i jinde po světě je to k vidění málo," řekl. Rozdíl je v tom, že klíčící zrna se ve válcích otáčejí, lépe k nim může proudit vzduch a výsledek je tak mnohem lepší. "Klasicky se slad vymáčí a zrna leží na betonových podlahách, kde se musí ručně nebo lopatami obracet," vysvětlil. Kromě malých úprav fungují tyto bubny už od roku 1928. (Žatecký a Lounský deník)

Městečku Chyše na Karlovarsku přibyla nová atrakce. Kromě interiérů zámku, karmelitánského kláštera a barokního kostela Povýšení svatého Kříže můžeme navštívit i zdejší pivovar, který je čím dál tím více v oblibě.

Podívejme se na něj ne z pohledu pivního fajnšmekra, ale z pohledu historického. Vždyť se jedná i o zajímavou památku. Na základě provedeného stavebně historického průzkumu je stavba doložena v letech 1839 - 1841. Tehdy se jednalo o stavbu nové budovy, která však byla propojena se starou dvoupatrovou soustavou sklepů po starším pivovaře. Ten je v písemných pramenech doložen již v roce 1587 v kupní smlouvě pro Grizeldu Švamberkovou z Lobkovic, novou majitelku zdejšího panství. Nová pivovarská budova byla provozována nepřetržitě až do roku 1932. Posléze byla využívána jako sýpka a po druhé světové válce k výkupu obilí. K částečnému znehodnocení došlo v roce 1972, kdy byla do objektu vestavěna kotelna na uhlí. Obnova a oprava pivovaru započala v roce 2004. 1. května 2006 proběhlo slavnostní svěcení pivovarských varen a o měsíc později k otevření pivovaru. Po 74 letech se začalo v Chyších opět vařit pivo. Nově vařené pivo dostalo jméno Prokop po prvním majiteli chyšského panství z rodu Lažanských. V budově však není jen pivovar. Zdejší pivo můžeme ochutnat přímo u zdroje v restauraci či pivnici. (Plzeňský deník)