Od 25. prosince do 3. ledna lze na hradě navštívit výstavu, věnovanou historii oblíbeného nápoje

Milovníci piva i historických památek se sejdou o Vánocích na vodním hradě Švihov, kde bude od 25. prosince až do 3. ledna otevřena výstava s výmluvným názvem Je libo jedno pivo? Návštěvníci totiž nahlédnou nejen do dějin výroby tohoto oblíbeného moku, ale mohou ho i ochutnat a třeba si i vyzkouší, jak se láhev plnila. Otevřeno bude vždy od 10 do 15 hodin. Vystřídá expozici o kávě.

Pivní výstava na Švihově navazuje na tradici hradních vánočních výstav a střídá loňskou expozici o kávě. „Historie piva, tohoto oblíbeného nápoje, je dlouhá - sahá až do starověku. Jeho cesta k nám a k dnešní podobě nebyla jednoduchá, protože u nás byla oblíbeným nápojem medovina. Po svém příchodu pivo rozhodně nebylo pro široké vrstvy, ba právě naopak,“ vysvětluje Lukáš Bojčuk, kastelán hradu Švihov a naznačuje, co vše se lidé na hradě nyní dozvědí.

„Časem si však našlo cestu na naše stoly a český fortel z něj udělal doslova domácí nápoj. Úprava na „české pivo“ vznikla především volbou surovin a způsobem zpracování. Zrodil se tak jedinečný nápoj, který později přinesl slávu českému národu po celém svět. Pojem české pivo výstava přibližuje tím, že představuje výrobní postup a základní vlastnosti tohoto nápoje. Bohužel se však díky převaze novodobých velkovýrobců piva v současných šencích s tímto tradičním nápojem již setkáváme zřídka. Hospoda je dalším pojmem, který výstava představí a návštěvníka seznámí s pravidly hostinců v tuzemsku,“ dodává Lukáš Bojčuk.

Výstava ve své druhé části připomíná Klatovsko, jakožto chmelařskou velmoc a region, kde i po zrušení propinačního práva počátkem 70. let 19. století úspěšně fungovalo několik desítek pivovarů, po kterých již dnes není ani památky.

„Po roce 1945 bylo také z regionálních pivovarů odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku. Sledujeme vývoj pivovarnictví až do roku 1948, kdy byla díky Plzeňským pivovarům tato konkurence zlikvidována,“ upřesňuje Lukáš Bojčuk.

Každý host si vylosuje to svoje pivní štěstíčko

Všechny určitě potěší, že expozice je doplněna i o ochutnávku různých druhů piv a na hradě bude možné například vyzkoušet naplnění pivní lahve, zašpuntovat ji korkovou zátkou a odnést domů.

„Při odchodu si každý návštěvník hradu vylosuje pivní štěstíčko na cestu k domovu,“ láká kastelán.

„Po roce 1945 bylo z pivovarů na Klatovsku odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku.“ Lukáš Bojčuk, kastelán Švihova

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Sanalla

Až na 77,6 procenta se vyšplhal podíl skupiny Heineken v oblasti piva baleného v PET lahvích v období od května do října letošního roku. Ukázal to průzkum společnosti Nielsen a podle jeho výsledků se tak skupina Heineken stala leaderem v tomto mladém segmentu balení piva na českém trhu. Průzkum také ukázal, že ve stejném období vzrostl prodej piva baleného v PET lahvích pětinásobně, a to především díky uvedení novinky Zlatopramen 11° v Maxilahvi v polovině dubna letošního roku.

Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° i Starobrna Tradičního v tomto balení potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken představila ke konci roku další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou speciální plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci zrodil Velký Březňák, pivo v největší lahvi u nás.

„Je velmi pravděpodobné, že do konce roku Heineken překoná celkovou hranici 15 milionů prodaných plastových pivních lahví. Dosud totiž již prodal téměř 14 milionů piv v těchto obalech, což představuje více než 200 tisíc hektolitrů piva. Více než 195 tisíc hl připadá právě na 1,5 litrový Zlatopramen 11° a Starobrno, a zhruba 5 tisíc hl na dvoulitrový Velký Březňák. Kromě domácího trhu mělo pivo ve speciálních plastových obalech velký ohlas v Německu, kam bylo určeno zhruba půl milionu těchto lahví“ doplnil přehled úspěchů Maxilahve ředitel marketingu skupiny Heineken Česká republika Jiří Imrýšek.

A čím se vlastně Maxilahev s označením beer pack, vyvinutá speciálně pro pivo, liší od běžných PET lahví, které jsou u nás na trhu k dostání? Díky svému složení má 10x vyšší ochranu proti průniku kyslíku, 2x vyšší trvanlivost produktu, 2x vyšší ochranu proti průniku CO2 a odlišuje se i větší šířkou a pevností plastu. Poskytuje díky tomu také lepší teplotní stabilitu piva, které si díky tomu zachová svoji nejvyšší kvalitu.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Už za dva dny je tady Štědrý den a pokud ještě nemáte nakoupené všechny dárky, máme pro vás tip na jeden speciální. Vánoční pivo.

Pivo vánoční, pivo nejdražší ale i nejlepší pivo na světě. Tak takové exempláře vlastní pan Acsay, který pivo nejen sbírá, ale také dováží z Belgie.

"Dovážím sem přibližně 80 různých druhů piva. V Belgii je velice obvyklé uvařit na Vánoce speciální piva. Nedělají to však všechny pivovary. Vyrábí se to někdy v únoru, březnu a leží to do listopadu. Prvního listopadu pak ty piva stáčí,“ prozradil importér piva Juraj Acsay.

Jedním z těchto piv je také polotmavé pivo Delirium Tremens, které je vyrobeno z pěti sladů. "Třetinka v obchodě vyjde na zhruba 80 korun. Samozřejmě jde o to, kde ho budete kupovat. Na Staromáku vás vyjde samozřejmě dráž,“ dodal Acsay.

Pokud si ale myslíte, že chutná jako klasický český ležák, jste na omylu. "V podstatě se ta kultura přibližuje spíše k vinné kultuře. Určitě nechutná jako pivo, na které je většina lidí v Čechách zvyklá,“ prozradil dovozce.

"V první řadě když ho otevřete, tak krásně voní. Jak se ohřívá, tak se ty chutě rozvinují do barvitosti. To první napití se naprosto liší od posledního doušku,“ upřesnil pivař a šéfredaktor pivního magazínu Jaroslav Večerníček Novák.

Pan Acsay ovšem vlastní také oficiálně nejdražší pivo na světě. Jeho lahev je navíc jedinou lahví v Evropě. "Jmenuje se Utopias a je to směs patnáctiletých archivních piv. Stočilo se celkem 8000 lahví v limitované edici, které nebyly nikdy v prodeji a šly okamžitě do aukce. Jeho cena je kolem 30 tisíc,“ přibližuje unikát Novák.

Zdroj: TN.cz | Autor: Martin Hlavács

My Češi jsme pyšní na naše pivo. Je ovšem třeba si přiznat, že pivo není jen zlatavá pěnivá tekutina s nahořklou chutí. Kdo chce proniknout do bohatství rozmanitosti takové pivní velmoci, jakou je Belgie, musí zapomenout na to, jakou má v představách českého pivaře tento nápoj chuť. Nabízíme virtuální ochutnávku jednoho z belgických pivních endemitů. Pivo geuze se totiž nevaří nikde jinde než v okolí řeky Senne protékající pod Bruselem. Má nakyslou chuť, která ho odlišuje od všech ostatních piv.

"Je to, jakoby vás najednou kousla spousta malých zvířátek uvnitř tváří. Tak je to pivo kyselé. Potom se chuť zjemňuje a nakonec cítíte hořkost na kořeni jazyka," popsal chuť piva geuze Thomas Debelder, syn spolumajitele pivovaru U 3 fontán v městečku, které má slovo pivo už ve svém názvu - Beersel. Celkem dobře vystihl i moje chuťové dojmy. Slinné žlázy reagují na geuze podobně jako na větší lžičku hořčice. Pod jazykem to začne skoro až štípat.

Nebylo to ovšem poprvé, co jsem pil geuze, a tak jsem věděl, co od něj čekat. Toto živé pivo je velmi osvěžující, i když díky své síle i zrádné, zvláště v létě. Thomas Debelder by doporučoval geuze pít spíš jako aperitiv před jídlem. Udělá vám dobře v žaludku a pomůže vytrávit, takže máte pak větší chuť na něco dobrého. Geuze je pivo velmi zvláštní a jedinečné. Někteří jej zatracují, jiní si jej nemohou vynachválit.

"Málo lidí tohle pivo ocení, když si je dají poprvé. Musíte se ho naučit pít. Spousta lidí si oblíbila tohle kyselé pivo a dává mu přednost před pivy sladkými, jako je třeba kriek, což je pivo prokvašené s višněmi," vysvětluje unikátnost zdejšího piva Thomas.

Geuze se nedá uvařit nikde jinde na světě, jen v poměrně malé oblasti Pajottenland ve Vlámském Brabantsku na západ od Bruselu. Za tajemstvím geuzu stojí řeka Senne, která kdysi protékala i povrchem Bruselu. V jejím údolí se totiž vyskytuje bakterie, která vyvolává spontánní kvašení piva geuze. Jmenuje se Brettanomyces Bruxellensis. Její působení na ječmennou směs připravenou k výrobě piva je jednoduché. Její buňky se ani nemusejí do piva přidávat.

"Stačí jen otevřít dveře a okna pivovaru, aby mohl dovnitř čerstvý vzduch. Bakterie poletující v něm zahájí fermentaci. Nemusíme do piva přidávat žádné kvasnice. Necháme ho zkrátka jen infikovat mikroorganismy z okolního prostředí," prozrazuje klidně výrobní postup Thomas Debelder. Nebojí se, že by někdo odcizil recept na geuze. Kdyby se ho pokoušel vařit jinde, prostě by mu to nešlo. Bruselská bakterie je velmi choulostivá a citlivá dáma. Proto je také ve sklepě na sudech napsána výstraha pro návštěvníky: Neklepat!

"Klepáním na sudy můžete narušit kvašení piva. Kvasnice se mohou prostě leknout a přestat kvasit. Je to jako v zoo: Nesahejte na zvířata! A v sudech jsou také divoká zvířata. Jenže strašně malinká," upozorňuje Thomas Debelder.

Samotným neřízeným kvašením vzniká lambické pivo a z něj se teprve míchá geuze. Spojí se jednoroční, dvouleté a tříleté pivo. Pak se ještě nechává dále fermentovat v lahvi uzavřené korkovou zátkou s drátěnou čepičkou jako šampaňské. I v lahvi geuzu totiž vzniká tlak o síle několika barů a obyčejný špunt by dříve či později vyletěl. Zvlášť po několika letech uložení piva ve sklepě. Thomas Debelder říká, že když je pivo dobře zašpuntované, vydrží zrát i 10 let.

I když bylo časné dopoledne, nabídl Thomas vyzkoušet jedno pivo z roku 1997. Zvlášť dobrý ročník. Zátka vyletěla a z lahve se vyřinula pěna. To je ovšem zcela správně. První kapky piva se vždy nechávají odtéct, aby vyšly ven usazeniny, a pak se pomalu, velmi pomalu nalévá po stěně sklenice. Vždyť geuze zraje nejméně čtyři roky, tak proč spěchat s tím ho vypít.

Je třeba si na něj počkat a pak ho vychutnat, protože chuť piva se vyvíjí ještě i ve sklenici. První lok je jiný než ten poslední a ten bývá podle Thomase Debeldera nejlepší. A pak si tímto belgickým "šampaňským" můžete připít na zdraví.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák

Pivo Topvar patrí medzi tradičné pivá plzenského typu. Jeho príjemne harmonická plná chuť, bohatá trvanlivá pena, ľahká stráviteľnosť a osviežujúce účinky ho zaraďujú medzi obľúbené pivá na slovenskom pivnom trhu.

Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, prirovnáva pivo Topvar k najlepším svetovým pivným značkám: "Topvar je pre svoje kvalitatívne charakteristiky považovaný za slovenský ekvivalent značky Pilsner Urquell."

Pivovary Topvar informovali nedávno o zámere ukončiť výrobu piva v topoľčianskom závode ku koncu februára budúceho roka. Tento krok nebol pre spoločnosť vôbec jednoduchý a predchádzalo mu množstvo aktivít na riešenie náročnej situácie na slovenskom trhu s pivom.

Ján Píry, ktorý v pivovarníctve pracuje už dlhý čas, vidí ukončenie výroby piva v Topoľčanoch v širších súvislostiach. Niekoľkoročný, po sebe nasledujúci pokles slovenského pivného trhu podľa neho zákonite viedol k tomuto kroku. Samozrejme, ako obyvateľovi Topoľčian je mu ľúto, že k takejto zmene dôjde.

Ako však dodáva: "Dôležité je, že zatvorením pivovaru nezanikne aj značka piva Topvar a že v nezmenenej kvalite a chuti bude stále dostupná na slovenskom pivnom trhu pre svojich priaznivcov."

Spoločnosť Pivovary Topvar sa dlhodobo venuje podpore rôznych športových a spoločenských aktivít a aj naďalej bude so značkou Topvar pokračovať v podpore komunít v topoľčianskom regióne.

Medzi najvýznamnejšie patrí sponzoring futbalového a hokejového klubu v Topoľčanoch, ktoré každoročne podporuje sumou takmer 50 tisíc EUR, čo je v prepočte 1,5 milióna SKK. Spoločnosť má tiež v úmysle pokračovať vo veľmi dobrej spolupráci s mestom Topoľčany, pri podpore rôznych lokálnych podujatí realizovaných v meste.

Zdroj: Aktuálne Centrum.sk | Placený PR článek

Dánové „trénují“ na svátky už od prvního pátku v listopadu, kdy každý větší pivovar vydává svou vlastní verzi takzvaného julebrygu, vánočního piva. Všechny vary mají společnou dobrou kvalitu a vyšší obsah alkoholu, takže se většina populace – věrna své pověsti – zpije do němoty.

Guinness prichádza s novou online kampaňou Bring it to Life, v ktorej využíva Google Earth a Facebook. Necháva spotrebiteľov, aby si vyrobili vlastnú planétu plnú piva. Cieľom kampane je vytvoriť interaktívnu väzbu so zákazníkmi, píše AdAge.

Milovníci piva nájdu na stránke Bringittolife.tv podrobný návod na výrobu virtuálneho sveta. K dispozícii majú „prázdnu“ planétu Zem a pomocou rôznych nástrojov ju môžu pretvoriť podľa seba. Použiť môžu napríklad pôdu z Brazílie, Austrálie, Japonska, Kanady alebo Nepálu. Do stavby môžu zapojiť aj svojich priateľov na Facebooku. Čím viac ľudí planétu vytvára, tým viac bodov - vodných kvapiek sa pripíše na ich konto. Za určitý počet kvapiek môžu používatelia získať zadarmo pivo Guinness a absolútny víťaz získa zásobu piva na celý rok, vysvetľuje BrandRepublic.

Masívna online kampaň nadväzuje na televíznu reklamu, ktorú pivovar uviedol na začiatku novembra. V spote Bring it to Life ukazuje skupinu mužov, ako si doslova vyrábajú vlastný svet. 90-sekundovú reklamu podporili printové inzeráty v britskej tlači, celú kampaň vrátane online časti zastrešila agentúra AMV BBDO.

Zdroj: Česká média.cz | Autorka: Dáša Stanková

Lukančo Trifončovski, sládek

Denně musí ochutnat téměř litr piva, jen tak může řádně dohlížet na kvalitu „tekutého chleba“, který pod jeho vedením vyrábějí v Pivovaru Klášter u Mnichova Hradiště.

Přestože se jeho rodina nepyšní tradicí pivovarnictví, Trifončovski zasvětil tomuto oboru celý dosavadní pracovní život. „Vystudoval jsem pivovarnictví na potravinářské škole a nadchlo mě to tak moc, že jsem u tohoto řemesla zůstal,“ vzpomíná na dobu, kdy k pivu „přičichl“ poprvé.

Nejprve ho vařil jako dělník, poté se vypracoval na mistra a další praxi získával na vedoucích pozicích v českých vyhlášených pivovarech. Na konci 90. let začal řídit velký pivovar v Rusku.

„Je to obrovská pracovní zkušenost, mnohému jsem se tam naučil. Byly tam výrobní technologie, které se u nás v republice ani nepoužívají,“ hodnotí zkušenosti.

Po osmi letech se vrátil zpátky do své rodné země a k českému pivu. Před několika měsíci se stal sládkem a výrobním ředitelem v Pivovaru Klášter. „Klášterské hořké pivo mi vždycky chutnalo. V posledních dvou letech se zhoršila jeho kvalita, ale vedení se vyměnilo a myslím, že jsme kvalitu opět pozvedli a ještě pozvedneme,“ dodává.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Velmi příjemné vánoční překvapení si pro všechny příznivce pivního moku připravil velkobřezenský pivovar. Pokud si totiž zakoupíte multibalení se šesti lahvemi exkluzivní novinky - dvoulitrového Březňáku, můžete získat ve vybrané pobočce maloobchodní sítě Interspar kapra zdarma!

Po zakoupení multibalení získá každý zákazník poukázku, kterou může směnit právě za mrskajícího se kapříka. „Kapr a pivo jsou již po staletí nezbytnou součástí štědrovečerní večeře, proto jsme se rozhodli příznivce značky Březňák odměnit tímto tradičním symbolem Vánoc. Kapři pocházejí z tradičních chovů v Třeboni,“ vysvětluje Daniela Klančíková, manažerka značky Březňák.

Speciální kupony budou moci zákazníci získat dnes, tedy 20. prosince v Intersparu Mladá Boleslav (Jičínská ulice), 21. prosince pak v teplické pobočce, 22. prosince v České Lípě a na závěr 23. prosince v Litoměřicích. Výdej kaprů bude u všech těchto filiálek Intersparu probíhat v daný den od 11 hodin nejpozději do 19 hodin, ve víkendové dny pak dokonce o hodinu dříve. Na každou pobočku připadá 250 kaprů, celkem tedy mohou zákazníci získat až 1250 kaprů. Průměrná váha kapra se přitom bude pohybovat kolem tří kilogramů.

Zdroj Ústí Naše adresa.cz | Autor: Autor: Petr Neč

Američan Doug Brodman má za sebou první měsíc ve vedení Plzeňského Prazdroje.

Ve světě piva už pracuje dlouhá léta. Teď působí ve vedení předního světového výrobce piva. Řeč je o novém generálním řediteli společnosti Plzeňský Prazdroj Američanu Dougu Brodmanovi.

Ve funkci jste zatím pouze krátce. Plánujete nějaké změny ve společnosti?

Zatím jsem ve fázi hodnocení a zjišťování. Dokončuji teď plán toho, na co budu klást důraz. Jisté je, že se chci soustředit především na tři věci, a těmi je zaměření na naše hlavní značky, rozvíjení znalostí a dovedností našich zaměstnanců a hlavně úspěšně převádět naše plány do praxe. Český pivní trh má velký potenciál, je třeba jej ještě více využívat. Důležité je také udržovat úctu k tradicím a zachovávat původní recepturu.

Jak jste trávil první měsíc jako generální ředitel?

Snažil jsem se dozvědět co nejvíce o novém prostředí, do něhož jsem vstoupil. Navštívil jsem pivovary, které do naší skupiny patří, včetně toho plzeňského. Podle mého názoru je tím nejkvalitnějším z našeho portfolia. A také jsem procházel české restaurace a hospody. Zvládl jsem tak dvě tři týdně.

Je nějaká hospoda, která vás obzvláště zaujala?

Nejlepší vztah jsem si vybudoval k pražské pivnici U Zlatého tygra. Tam je úžasná atmosféra.

Do České republiky přicházíte ze země, kde pivní kultura je na poněkud jiné úrovni. Už jste si zvykl na český způsob čepování a servírování?

Určitě. To nebylo totiž nic těžkého. Místní styl rozhodně upřednostňuji před tím americkým. Až tady jsem se dozvěděl, jak se opravdu pivo pije. Pivo vůbec k české kultuře patří a lidé tady na něj nedají dopustit.

Jaká byla vaše dosavadní pivovarnická kariéra?

Začínal jsem jako obchodní zástupce. Prodával jsem pivo v ulicích New Yorku. Pak jsem čtrnáct let pracoval ve společnosti Heineken v oddělení prodeje a marketingu. Před nástupem do pivovaru Miller v roce 1999, který je součástí skupiny SABMiller, jsem pracoval ještě ve vedení pivovaru Stroh. S prodejem Prazdroje mám sedmileté zkušenosti.

Finanční krize se už celosvětově negativně odrazila na prodeji piva. Jak se dá proti tomu bojovat?

Samozřejmě důležité je, abychom svou práci dělali kvalitně. Konkurence se zvyšuje. To může být ale i pozitivní, protože vás to tlačí k tomu být lepší. Zároveň se chceme zaměřit především na prémiové značky, kterých se obecně pokles zase tolik nedotkl.

Chystají se v souvislosti s tím nějaké investice ve vašich pivovarech?

Zatím jsem neměl čas projít si důkladně investiční plány, takže ke konkrétním případům nemohu nic říct. Ale každopádně musíme naše pivovary udržovat v perfektní kondici. Za posledních deset let se do nich nainvestovalo čtrnáct miliard korun.

Jaké očekáváte hospodářské výsledky za letošní rok? Bude tam nějaký pokles?

Výsledky zveřejníme v lednu. Teď se nacházíme ve vánoční sezoně. Je to zatím předčasné. Loňský rok byl pro nás druhý nejúspěšnější v historii. Myslím si, že výsledek bude odpovídat našim očekáváním, i tomu, co se v současné době děje na trhu. Více se k tomu zatím vyjadřovat nebudeme.

Od příštího roku se zvedne spotřební daň. V souvislosti s tím už Plzeňský Prazdroj ohlásil zdražení piva. Nebojíte se, že to povede k poklesu prodejů?

Jak to situaci ovlivní, nevím. Bude to určitě zkouška. Navíc marži zvyšovat nebudeme. Víme, že nezaměstnanost stále roste. Lidé jsou ve složité situaci. Je otázka, kolik peněz jim na pivo zbude. Ale Češi jsou pivaři a věřím, že pivu zůstanou věrni.

Dosud jste působil na menších trzích, kde jste se značku spíše snažil prosadit. Teď jste naopak v pozici, kdy prodeje bráníte. Vyhovuje vám to?

Bez ohledu na to, kde působím, vždycky se snažím být spíše tím, kdo útočí. Výzva, která je teď přede mnou, je rozšíření trhu v České republice.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Ladislav Vaindl

Dlouholetý průvodce českých pivovarských a sladařských odborníků, pivovarský kalendář, byl představen a zároveň pokřtěn. Kmotrou Pivovarského kalendáře na rok 2010 se stala profesorka Ing. Gabriela Basařová, DrSc., významná vědecká pracovnice a pedagožka dodnes působící v našem pivovarství a sladařství. Slavnostního okamžiku se zúčastnili i RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., v Praze, který kalendář vydal, a Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pivovarský kalendář se s přestávkami vydává již 136 let a představuje ojedinělou publikaci u nás i ve světě.

Na více než 300 stránkách obsahuje vedle kalendáře také seznam výročí narození a úmrtí významných osobností českého pivovarství, sladařství a chmelařství. Připomíná důležitá výročí, události a milníky pivovarského sektoru u nás. Publikace je vyhledávána především odbornou veřejností, a to pro články a odborné statě. Odborníci ocení také přehled všech právních předpisů v EU a u nás. Širší veřejnosti kalendář nabízí rozsáhlou a propracovanou sekci s nejnovějšími statistickými údaji o výstavu piva u nás, jeho vývozu atd. Nalezneme zde např. i článek o historii pražských pivovarů nebo detailní přehled o výsledcích všech soutěží piv, které se uskutečnily v roce 2009.

„Kalendář na rok 2010 obsahuje např. vědecké pojednání o problematice stárnutí piva, informace o jakosti sladovnického ječmene ze sklizně 2009 a také článek o spotřebě chmele v tuzemských pivovarech," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel VÚPS, a. s. „Čtenáři nepochybně uvítají obsažný a detailní adresář velkých, středních a malých pivovarů včetně minipivovarů, dále sladoven a ostatních subjektů působících v pivovarském sektoru," doplnil Karel Kosař.

„Pivovarský kalendář není jen souhrnem dat, informací a článků o pivě, pivovarství a sladařství, ale je pro náš pivovarský sektor knižní ikonou, která má v době internetu své místo mezi zdroji poučení pro odbornou, ale i širší veřejnost," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Je to obsažná, souhrnná a aktuální publikace, která je obohacující informacemi o pivu a návazných oborech a která je díky některým údajům zcela nadčasová," dodal Jan Veselý.

Podle významného pivovarského popularizátora a vědeckého pracovníka Dr. Zbyňka Likovského, CSc., vyšlo první vydání předchůdce pivovarského kalendáře, jak jej známe dnes, v roce 1874 v Praze pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly jedno společné – snažily se nabídnout především odborné veřejnosti teoretické i praktické informace z pivovarství. Významnou roli v existenci kalendářů sehrála též skutečnost, že kalendáře byly těsně spjaty s odborným časopisem pivovarníků a sladovníků Kvas, předchůdcem dnešního Kvasného průmyslu.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. O jeho obnovu se po 48leté přestávce zasloužili tehdejší výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Ing. Antonín Kratochvíle a ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., PhDr. Karel Kosař, CSc. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998, od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

Zdroj: Heda blokuje.cz | Autor: Mgr. František Frantík, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.

Více než 13 tis. hlasů rozhodlo o tom, kdo získá prostředky z programu Prazdroj lidem. V jeho rámci rozděluje Plzeňský Prazdroj částku 2,5 mil. Kč mezi organizace z Ostravska, Frýdecko-Místecka, Třinecka a Jablunkovska. Ve veřejném hlasování, které zaznamenalo rekordní zájem, zvítězil projekt Mezinárodní festival pěveckých sborů Baška 2010. Pořadatelé akce získali příspěvek ve výši 300 tis. Kč.

Do veřejného hlasování v programu Prazdroj lidem dorazilo 13.485 hlasů, což je o 19% více než v loňském roce.

„Těší mě, že největší nárůst zaznamenalo hlasování formou DMS. Počet hlasů, které přinášejí i finanční příspěvek organizaci, vzrostl o 85%. Organizace tak z těchto příspěků získaly více než 75 tis. Kč navíc," říká Zuzana Novická, manažerka firemní odpovědnosti.

Největší počet hlasů, a to přesně 3.202 získali pořadatelé Mezinárodního festivalu pěveckých sborů v Bašce. Na příspěvek se mohou těšit i v lyžařském areálu TJ Radegast. Díky hlasům zaměstnanců pivovaru Radegast zde zvýší bezpečnost areálu za 250 tis. Kč.

O dalších prostředcích rozhodla Rada reprezentantů, která je složena z osobností Moravskoslezského kraje. Jejími členy jsou např. senátorka Eva Richtrová či paralympionik Radim Běleš. V hlasování Rady získal největší počet hlasů projekt Rekonstrukce hasičské zbrojnice ze sboru dobrovolných hasičů Skalice.

Rada zároveň rozhodla i o rozdělení dalších prostředků až do výše 2,5 mil. Kč.

Kompletní výsledky jsou k dispozici na www.prazdrojlidem.cz.

První ročník dárcovského projektu se uskutečnil v roce 2002 pod názvem Občanská volba, název PRAZDROJ LIDEM vznikl až o šest let později. Letošní osmý ročník je rekordní nejen v počtu přihlášených projektů do programu, ale také na rekordní počet hlasujících. Plzeňský Prazdroj daroval prostřednictvím programu za období osmi let téměř 14 mil. Kč, které si mezi sebou rozdělilo 81 organizací.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nejdůležitějším kritériem pro výběr piva je pro 93 % českých spotřebitelů jeho chuť. Podle ceny si pivo vybírá 71 % Čechů a reklamou se při rozhodování nechá ovlivnit 13 % obyvatel ČR.

Jak dále vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, cena piva je důležitější spíše pro ženy (15 %) než muže (8 %). Za stejně důležité tyto aspekty, tedy cenu i chuť, považuje 40 % českých žen a 38 % mužů. Pro 54 % mužů a 45 % žen je však na prvním místě chuť piva.

Hodnoty vypovídají o respondentech, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Štanglová

Úředníci dostali v pátek nečekané volno, na beznadějně přeplněném parkovišti se zázrakem uvolnilo jedno místo a během večeře ve dvou číšník přinesl místo dvou pouze jedno krabí klepeto. I v tomto případě se nakonec vše v dobré obrátilo, což byl znovu důvod připomenout propagovanou značku piva, byť logické spojení mezi ní a třemi scénkami Středoevropanovi poněkud uniká. Thajci mají zjevně trochu jiný smysl pro humor.

Zdroj: Video iHNed.cz

Přesněji řečeno, v reklamě se přehání a s oblibou se pracuje s nadsázkou. Pokud to tedy dovolí klient a accountské oddělení dané reklamní agentury. Což se bohužel, či možná někdy i naštěstí, nestává tak často. Regulace, kvóty, limity a jiná nařízení dnes ovlivňují naše životy více, než kdy předtím. Pokud si vezmeme období posledních 20 let, tak je to holý fakt a nedá se, než souhlasit s prezidentem Klausem. Jejích cílem jsou většinou samé vznešené a správné věci, ale samotná realizace těchto nařízení v praxi z nás dělá nesamostatné hlupáčky, kteří nemají právo se rozhodnout o své vůli. A to třeba i špatně.

Nechtěl jsem hned od začátku této vskutku přelomové eseje pracovat se slovem socialismus, ale ono tak nějak ani nejde. Veškeré regulace a nesmyslná nařízení jsou totiž založena na socialistickém přesvědčení, že lidi je třeba „chránit“ před sebou samými a rozhodovat vše podstatné i nepodstatné za ně. Čím dál, tím více je tomu samozřejmě v případě Evropské unie, kde jsou nyní bohužel u moci socialisté.

Omezujeme fungování médií a neopodstatněné zásahy se týkají i reklamy.

S panickým strachem jsem se setkal osobně u jedné nejmenované společnosti podnikající v oblasti pivovarnictví. Coby zaměstnanec jedné nejmenované reklamní agentury jsem byl pozván na školení, kde mně a ostatním bylo prezentováno, jak tvořit reklamu na pivo tak, abychom na sebe nepoštvali nějaký regulační orgán. Nejmenovaná nadnárodní skupina vlastnící tento nejmenovaný pivovar na tom byla podobně jako Procter and Gamble. Také se báli a stále nejspíš i bojí. Prezentace se ujal právník tohoto pivovaru, který nám pouštěl reklamní spoty považované za správné a naopak za špatné. Bez ironie musím říci, že šlo o užitečné strávené dvě hodiny. Na samém konci představení mi však bylo poněkud smutno. Netušil jsem, jak daleko věci zašly. Zajímavá je situace např. v Rusku, kde by člověk čekal v oblasti alkoholu spíše liberálnější přístup. Podle slov onoho právníka nesmí v reklamách na pivo figurovat lidská bytost. Takže jsme se dívali na poněkud melancholický záběr na opuštěný ostrov, na jehož písčité pláži se v tichosti slunila ještě opuštěnější láhev kořalky. V dalším reklamním spotu byl např. nafukovací bazén plný piv. V tomto případě, upozorňovala právnička, vyzývá reklama k nadměrnému pité piva. Proto by před regulačními orgány neprošla.

Jako v jiných oblastech, i tady ovšem platí, že záleží na síle lobbyistů a známostech. Takový Heineken očividně žádné problémy nemá, stačí se podívat na tento spotík,

který je mimochodem velmi zdařilý. Bohužel ale vyzývá k nadměrné konzumaci piva, tak nevím, jestli byste si na ten něj měli vůbec klikat? No, tak na vaši zodpovědnost, ano? Já se od toho radši distancuji a v případě nouze budu tvrdit, že ten odkaz sem nakopíroval editor tohoto serveru bez mého vědomí (ha ha).

Regulovat reklamu je stejná hloupost, jako regulovat média. I když mě osobně někdy pěkně štvou. Socialistická chiméra je založena na neustálém nutkání chránit lidi, jak už jsem napsal výše. No, chránit…spíše svazovat a škatulkovat.

Je naprosto iluzorní myslet si, že by nějaký úřad v Bruselu, Praze či Ohňové zemi měl právo „pouštět“ mezi lidi jen to, co sám uzná za vhodné. O reklamě to platí dvojnásob. Reklama je přeci hlavně hra, nadsázka a jak mi kdysi potvrzoval šéf TBWA pro Evropu Paul Bainsfair, tak trochu i věda a umění. Omezujeme snad umění? Jakékoli omezujíc limity pro tvůrce reklamy k ničemu dobrému nepovedou. Samoregulační nemocí ostatně trpí téměř všichni klienti reklamních agentur a když k tomu přidáte ustrašené accountské oddělení (lidí z reklamní agentury, kteří komunikují s klienty a předkládají kreativcům jejich požadavky), tak už reklamy moc nezbývá. Pokud by se měla ještě nějak více regulovat, tak je snad lepší jí zrušit.

Svobodné reklamě zdar, všem regulacím světa zmar!

Zdroj: Virtually.cz | Autor: Josef Provazník | Kráceno | Celý článek si můžete přečíst zde...

Po měsíci působení v nové pozici předstoupil nový generální ředitel Plzeňského Prazdroje před novináře. V tradiční pražské pivnici U Pinkasů, která jako první čepovala v Praze pivo Pilsner Urquell, představil sebe i svoji vizi vedení tří pivovarů Plzeňského Prazdroje.

„Velice si vážím příležitosti vést pivovar, který vaří to nejlepší pivo na světě, pivo které buduje jméno českému pivovarství i v těch nejodlehlejších krajinách. Uvědomuji si, že za úspěch vděčíme úctě k tradicím a zachovávání původních receptur. Naše piva jsou té nejvyšší kvality a vytvářela tradici, kterou po desetiletí naši sládci dodržují,“ řekl Doug Brodman.

Před příchodem do České republiky pracoval Doug Brodman celých dvacet osm let v oboru pivovarství v rodných Spojených státech amerických. V Česku se nyní seznamuje s pivní kulturou a vyjádřil závazek k zachování neměnných pivovarských tradic a varních postupů, které považuje za klíč k úspěchu. „Uvědomuji si odpovědnost za zachování výjimečného postavení českého piva ve světě, která leží na pivovarech společnosti Plzeňský Prazdroj. Proto je velmi důležité dodržovat to, na čem jsme založili úspěch našich značek. A to je především používání těch nejlepších českých surovin – pouze a jedině ječného sladu, vody a zejména žateckého chmele a použití pivovarských kvasinek,“ doplnil Doug Brodman.

Strategie vedení Plzeňského Prazdroje se bude opírat o posilování loajality českých pivařů ke značkám Plzeňského Prazdroje a využití dalších exportních příležitostí.

Pan Brodman začínal svoji kariéru prodejem piva v ulicích New Yorku, poté pracoval čtrnáct let ve společnosti Heineken v oddělení prodeje a marketingu. Před nástupem do pivovaru Miller, který působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller, pracoval ještě v nejvyšším vedení pivovaru Stroh. V Miller Brewing Company pracoval od roku 1999 a postupně vystřídal mnoho pozic včetně Senior Vice Presidenta pro obchod a distribuci.

Od roku 2006 vedl Doug nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas. Ještě předtím zastával funkci Senior Vice Prezidenta pro obchod a distribuci ve společnosti Miller Brewing Company.

Doug Brodman vystudoval management na Universitě St. John's v americkém New Yorku, kde také získal titul MBA na universitě Hofstra.

Doug Brodman je ženatý a spolu s chotí Terry a dcerou Jennifer se přestěhoval do České republiky.

Mezi jeho hobby patří zejména ty, které se dají provozovat s půllitrem vychlazeného piva. Hraje rád golf, čte knihy o podnikání. Záliba, kterou si v České republice nebude moci dopřát, je trávení času na pláži. Doug Brodman už se těší na začátek výuky českého jazyka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovary Topvar plánujú v Topoľčanoch prepustiť 175 zamestnancov, pivo tu už vyrábať nebudú.

Pivovary Topvar budú prepúšťať zamestnancov od 15. januára do mája 2010. Väčšina pracovníkov odíde vo februári, informoval agentúru SITA René Schmizing z Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny v Topoľčanoch. Firma na úrade nahlásila hromadné prepúšťanie 175 zamestnancov. “V drvivej väčšine ide o výrobných pracovníkov. Zatiaľ je predčasné povedať, či sa pre nich nájdu voľné pozície na trhu práce, no v oblasti pivovarníctva to už určite nebude, keďže pivo sa v širšom okolí vyrábať nebude,” povedal Schmizing.

Definitívne by sa mala výroba piva a sladu v topoľčianskom pivovare skončiť 28. februára 2010. “Hlavným dôvodom je dlhodobý pokles slovenského pivného trhu, ktorý za posledných päť rokov predstavoval takmer 16 %,” informovala pred časom médiá firma, ktorej vlastníkom je juhoafrický pivovarnícky gigant SABMiller. Areál topoľčianskeho pivovaru však nezostane pustý. Pivovary Topvar ho budú naďalej využívať ako distribučné a administratívne centrum.

“Všetci zamestnanci, ktorých sa dotkne ukončenie prevádzky výrobného závodu v Topoľčanoch, dostanú odstupné nad rámec Zákonníka práce,” uviedla hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková. Firma podľa nej najala personálnu agentúru, ktorá bude zamestnancom pomáhať vyhľadávať možnosti, ako sa uplatniť v regióne alebo im poradí, ako začať vlastné podnikanie.

Pivovarnícka skupina SABMiller na Slovensku prevádzkuje okrem pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj Pivovar Šariš vo Veľkom Šariši. Pivo sa v topoľčianskom pivovare Topvar vyrába od roku 1964.

Zdroj: Čas.sk | Autor: SITA

Nové pivní etikety i názvy. To jsou novinky nového majitele.

Nový stroj na etiketování lahví, který bude instalován v Pivovaru Klášter, umožňuje lepit na lahve i stanioly, které jsou na českém trhu typické převážně pro prémiová piva.

To je jedna z novinek, kterou pro spotřebitele klášterského piva připravil nový majitel pivovaru – čes­ká pivovarnická skupina K Brewery.

Výraznou změnou projde i grafické zpracování pivních etiket. Jejich nový design bude zobrazovat tvar oblouku vstupní brány bývalého kláštera cisterciáků, která stojí v pivovaru dodnes.

„Na etiketu se tak po desetiletích vrátí také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve 30. letech minulého století,“ řekl nový obchodní ředitel Pivovaru Klášter Ctirad Kábrt.

Další inovací v pivovaru budou i názvy jednotlivých druhů piva. „Číselné označování piv je typické jen v Čechách. Jinde ve světě jsou druhy nazývány konkrétně,“ doplnil Kábrt.

Desetistupňové pivo bude jednoduše Světlé, jedenáctistupňové ponese název Ležák a označení Premium patří dvanáctistupňovému pivu.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autorka a foto: Lucie Kučerová

Pivovar Bernard expanduje do skandinávských zemí, nehledě na řadu bariér.

Akce to byla skutečně úctyhodná. V restauraci Café Švejk v dánském Frederiksbergu se na ní koncem listopadu sešlo množství významných hostů, nevyjímaje starostu města Jorgena Glenthoje, velvyslance a další diplomaty, obchodníky i majitele restaurací. A vedle spousty úsměvů a optimismu k ní patřilo pivo značky Bernard. Šlo totiž o prezentaci tohoto rodinného pivovaru a další z marketingových aktivit ve Skandinávii po úspěšném vkročení našeho výrobce tradičního nepasterizovaného zlatého moku do Norska a Švédska. Zlomovým momentem pro jeho expanzi se stalo nedávné zapojení do norského řetězce supermarketů REMA.

Prvotním impulzem byl sice zájem rozšířit sortiment o dodávky piva od českého výrobce, ale to podstatné bylo vyhodnocení kvality v ostré konkurenci i podpůrné aktivity zastupitelského úřadu ČR v Oslu. Ze všech druhů nepasterizovaného piva, které pivovar vaří, byl nakonec zvolen světlý jedenáctistupňový ležák. Právě oněch jedenáct stupňů má své odůvodnění, neboť takové pivo obsahuje 4,5 procenta alkoholu, což znamená nižší celní sazbu. Norský stát uplatňuje monopol nejen při výrobě, ale i při prodeji alkoholu, takže pivo s vyšším obsahem alkoholu musí být prodáváno v prodejnách státního monopolu, popřípadě v gastronomických zařízeních.

Specifický systém prodeje alkoholu nad 3,5 % (Systembolaget) je uplatňován i ve Švédsku, kde se pivovaru Bernard taktéž daří oslovovat milovníky zlatého moku. "Do tohoto systému není možné automaticky vstoupit, pouze v případě přihlášení do tendru na určitý výrobek, který si sám určuje Systembolaget," upozorňuje na komplikace Tomáš Hraba, obchodní manažer pivovaru. Přesto je pivovar Bernard na švédském trhu úspěšný a každý rok zaznamenává nárůst distribuce.

"Předpokladem byl pečlivý výběr partnera a domluvení obchodních podmínek. Též bylo důležité vybrat správný sortiment z nabídky našich deseti piv, který by zákazníky oslovil. Samozřejmě jsme brali v úvahu i specifika švédského trhu a limity na prodej alkoholu na volném trhu," vysvětluje Tomáš Hraba. Vzít v úvahu se musela i skutečnost, že švédský zákazník patří k těm nejnáročnějším, dokáže ale ocenit kvalitu.

Tento manažer při jednání s tamními partnery ocenil poměrně rychlé dosažení dohody; jednání byla vždy konkrétní a závěry se poté rychle realizovaly. Vyzdvihuje i spolehlivost a dodržování veškerých dohod.

Po svém nakročení do Skandinávie chce pivovar Bernard pokračovat v rozšiřování nabídky. Vedle dnes nabízených čtyř základních druhů piva chce přidat i významnější podíl nealkoholického piva. A jeden z hlavních cílů je proniknutí do zmíněného státního monopolu Systembolaget.

To, co Čechům nahrává, nehledě na ostrou konkurenci a zmíněné překážky, je stoupající zájem o piva, která se odlišují od unifikovaných piv, tzv. europiv. "A zrovna toto Švédům nabízíme," dodává Tomáš Hraba.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn

Vyše 16 000 eur si rozdelilo päť neziskových organizácií, ktoré sa svojimi projektmi uchádzali o finančnú podporu z Grantového programu Občianska voľba Pivovaru Šariš v jej šiestom ročníku.

Do súťaže sa prihlásilo 28 organizácií, spomedzi nich Rada reprezentantov Občianskej voľby vybrala do druhého kola 12 zaujímavých projektov, ktoré ďalej o víťazstvo bojovali vo verejnom hlasovaní. V tomto ročníku sa do hodnotenia zapojil rekordný počet 9 000 hlasujúcich, ktorí podporili divadlo a aktivity telesne, mentálne a zdravotne postihnutých ľudí. Projekty musia realizovať v priebehu budúceho roka.

Z najvyššej podpory 4 740 € sa môže tešiť Neziskový fond Svetielko pomoci s projektom Opäť v prírode. Nasleduje Občianske združenie na pomoc ľuďom s mentálnym postihnutím so sídlom vo Vranove nad Topľou, ktoré využije sumu 4 110 € na realizáciu projektu Aj my sme tu – spoločná budúcnosť. Verejnosť svojim hlasovaním podporila aj organizátorov XVII. ročníka Medzinárodného halového futbalového turnaja pre nepočujúcich žiakov v Prešove sumou 3 000 €. Občianske združenie Divadlo Portál z Prešova bude môcť využiť na výchovu akčných umelcov sumu 2 260 €. Nezisková organizácia Bez bariér zaujala svojim projektom Hlinená krása v radosti, ktorý získal podporu 2 210 €.

Rozhodovalo takmer deväťtisíc hlasov

Hlavným cieľom programu je podpora projektov zameraných na zlepšenie zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu, ale aj ochrany životného prostredia v šarišskom regióne. Program je špecifický tým, že o víťazných projektoch rozhodujú vo verejnom hlasovaní samotní obyvatelia.

„V tomto roku občania vo verejnom hlasovaní udelili jednotlivým projektom rekordných takmer deväťtisíc hlasov, čo je dôkazom toho, že im osud ich regiónu nie je ľahostajný. Vysoký záujem verejnosti a ich snaha aktívne prispieť k rozvoju malebného šarišského regiónu nás veľmi tešia a sme radi, že môžeme pomôcť pri realizácii týchto projektov,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar,a. s.

Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš prebieha v úzkej spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš už od roku 2004. V rámci programu bolo doposiaľ prerozdelených viac ako 140 360 eur a podporených 49 projektov.

Zdroj: Korzar SME.sk

Jedné z prvních věcí, které si na Ukrajině všimnete, je pivo. Ne vodka (horilka), pro kterou jsou Ukrajinci tak známí, ale pivo. K dostání kdekoli a kdykoli. Ukrajince přilepeného ke své flašce potkáte v autobusu nebo tramvaji, studenti si zase rádi posedí v parku a ulice jsou plné popíjejících korzujících párů nebo uspěchaných jedinců, kteří tak zahánějí žízeň. Stejně jako vodou. A přesně tak to i je. Pivní lobby má ohromnou sílu, ukrajinské zákony, jako jedny z mála na světě, nepovažují pivo a jiné máloalkoholické nápoje za alkohol, a proto se na ně nevztahují žádná omezení prodeje. Každé dítě se k nim bez problémů dostane. Dostupné jsou i cenově. Výsledkem je to, že 11-15leté ukrajinské děti jsou nejvíce pijícími v celé Evropě. Okolo 40% ukrajinské mládeže (14-18 let) pije pravidelně. Oficiálně je na Ukrajině asi 618 tisíc alkoholiků, odborníci tvrdí, že pravdivé číslo je asi osmkrát vyšší. Před deseti lety připadli na 100 alkoholiků maximálně 2 pivaři, dnes je jich minimálně 10. Mylná je i představa, že rostoucí spotřeba piva vede ke snížení spotřeby vodky. Spíše naopak. Podporuje chuť a i dnes tvoří prodej vodky 60% ukrajinského trhu. S vodkou ale nikoho na ulici nepotkáte, s pivem ano. Obraz nezávadnosti je na světě.

Pivo se stalo součástí každodenní reality a i malé děti mají pocit, že den bez piva jakoby nebyl. Ukrajinci jsou na nejlepší cestě vypěstovat si narušenou mladou generaci. Většina Ukrajinců nedokáže sociální problémy s tím spojené (nemoci, nezaměstnanost, neproduktivita ... a rostoucí státní výdaje), vůbec dohlédnout.

Věci by se ale snad měly změnit. V parlamentu byl během července zaregistrován projekt zákona, který pivo a ostatní máloalkoholické nápoje postaví na úroveň vodky, čímž rapidně omezí možnost jeho koupě. Jak věkově, tak místně. Stánkový prodej se stane minulostí. Na pořadu dne budou i otázky omezení reklamy atp.

Nejdůležitější ze všeho ale je přestat neustále odkazovat na fatálnost toho, že Ukrajinci vždycky pili a budou pít, a změnit vztah běžné populace k pivu, které není méně nebezpečné než vodka a stejně jako kterýkoli jiný alkohol prostě škodí lidskému organismu. Společenské následky jsou daleko závažnější a mnohonásobně převyšují důležitost příjmů do státní kasy.

Zdroj: Blog iHNed.cz | Autorka: Alžběta Chmelařová