Pivovar Zubr ukončil další etapu rekonstrukce ležáckých sklepů
Co se píše o pivovarech a pivu
Pivovar Zubr ukončil další etapu rekonstrukce ležáckých sklepů
[čtvrtek, 15. duben 2010]
Rekonstrukce ležáckých sklepů v přerovském pivovaru Zubr byla zahájena před 3 roky a dosud si vyžádala náklady ve výši 40 mil. korun. Práce probíhají vždy mimo sezónu, kdy je část kapacity sklepa volná. S ukončením celé akce se počítá v roce 2012. Celková částka, kterou pivovar na modernizaci sklepů vynaloží, dosáhne 60 mil. korun. Jedná se o významnou investici do kvality, navíc s ekologickým dopadem.
„Už na jaře potřebujeme plnou kapacitu sklepa, to je 50 tisíc hl, abychom mohli zahájit výrobu pro letní sezónu,“ říká ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zubr se vyrábí tradiční metodou pomalého zrání, ve sklepích tedy přerovský ležák dokváší a dozrává až 2 měsíce, což je pětkrát déle ve srovnání se zrychlenou výrobou, kterou běžně používají zahraniční velkovýrobci piva.
V rámci rekonstrukce došlo nejen k samotným opravám ležáckých tanků, ale i výměně chladicího zařízení, rozvodů všech médií a aplikaci speciálních omítek. Z technologického hlediska je klíčová úprava vnitřních povrchů tanků. Umožňuje totiž snadné a přitom důkladné čištění vnitřku tanků, tím se zajistí potřebná sterilita prostředí před sudováním piva.
Nyní má ležácký sklep i nové hradící armatury pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, důležitého pro dobrý říz i pěnivost piva.
V prostorách sklepa je nutné celoročně udržet stálou teplotu do 3°C, proto musí být systém chlazení výkonný a současně spolehlivý. V Zubru ho nyní zajišťují moderní chladící registry náhradou za starší méně efektivní žebrovice.
„Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, došlo by k negativnímu ovlivnění senzoriky a pivo by mohlo získat nežádoucí kvasničnou příchuť i vůni“ vysvětluje Pavel Svoboda.
Kromě udržení stálé teploty je pro kvalitu piva nezbytné dosažení sterility technologických zařízení. Proto jsme se rozhodli vyměnit původní skleněné potrubní rozvody za nerezové. Je to způsob, jak udržet absolutní čistotu díky efektivní sanitaci.
Investice má i významný ekologický přínos. Původní chladicí médium solanku vhodně nahradil ekologický glykol, který na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci.
Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov
[Zubr Přerov] 12:58 [permalink] [reaguj]
Přidat reakci
val
čtvrtek, 15. duben 2010
19:37
to Rosťa: Aspoň budeš mít zajištěnou práci na dlouho dopředu - jak píše píra, Vltava už prakticky nezamrzá, takže nejdřív budeš muset vykopat rybník, pak nashromáždit a udat hódně ledu a za vydělané peníze si pořídíš výrobník ledu, který tě zbaví potupné dřiny a budeš se mít jako kníže
Adsense
21. listopad 2024
13:08
posted by: Inzerce
val
čtvrtek, 15. duben 2010
17:27
to Dan: Nj, když foukne čpavek, je veselo Souhlasím s tím, že takhle velká zařízení už nejsou sranda, to už člověk musí být fakt expert. Jeden zimní stadion v Práglu, někde v Holešovicích nebo tak nějak (nemám o sportovištích vůbec přehled), se stavěl za komančů už vlastně v obytné zástavbě a proto si soudruzi dali podmínku, že to nesmí být čpavkový okruh. Praha tak má jako jediná v Česku freonový stadion Freony se používají furt, jen jiný druh - ty špatné a zakázané se nazývají tvrdé freony (chlorované uhlovodíky tušim chemicky, tj. partička R11, R12 a všelijaké jiné), ty takyšpatnéalejakožeekologické jsou měkké freony (fluorované uhlovodíky, jestli se nepletu, tj. R134, R410, R404, R407 a milion dalších). Teď si nejsem jistej, do které kategorie patří od novýho roku zakázaná R22, ale je na listině Největšího Satanského EkoZla, takže prostě do nějaké té špatné Ekologická likvidace se u malých zařízení dělá v praxi tak, že se upustí ventilek a napíše se \"havárie\", u velkých se to odsaje a střelí dál jako \"recyklované chladivo\". Což je jen vrcholek celé šaškárny, kdy v Evropě člověka málem popraví za rozbitou ledničku, přitom Číňani, Američani a Indové vesele používají a vypouštějí do luftu denně tuny R12 a nikoho to netankuje...
Dan
čtvrtek, 15. duben 2010
21:02
to val:
No vidím, že jsi minimálně částečně zasvěcen do této problematiky.
Do dalších detailů se raději pouštět nebudeme, neb zde je to hlavně o pivu a ne o freonech...
Ale jinak, v oblasti "zlých" freonů se dosti přitvrdilo, né každý udělá "havárii" a pustí to do vzduchu...
Rosťa
čtvrtek, 15. duben 2010
16:52
Protože se vic snažíval Kreml, odkud mráz přichází-val. Ale s tou krásnou dobou- mám černobílé fotky, jak pivovarští vysekávají led z rybníka a jak jej dopravují, asi prvni republika, zrovna včera jsem se na ně dlouze díval. Možná je mrsknu na pi, je to nádhera...
val
čtvrtek, 15. duben 2010
13:49
Solanka je osolená voda, ta technicky nepotřebuje žádnou speciální likvidaci, glykol je mnohem horší Navíc obě kapaliny jsou v systémech nepřímého chlazení, takže "něco" chladí tu solanku/glykol a to něco je buď voňavý čpavek nebo freon, co prý dělá díru do ozónu. Modernizace je technicky fajn, ale eko přínos nula Za chvíli bude z úředního rozkazu nutno ekologicky likvidovat každé uprdnutí.
Dan
čtvrtek, 15. duben 2010
14:19
to val:
Problematika chlazení je trochu složitější. Je třeba si uvědomit, že tisková zpráva je jen nějaká informace pro veřejnost a nesmí v ní chybět slova jako ekologie, úspora, efektivita atd.
Co se týká použití solanky a glykolu, tak to bude spíš tak, že modernizují chlazení, kde podstropní žebrové chladiče nahrazují modernějšími registry. A ty se dělají buď s přímým odpařováním a nebo na glykol. Ten se v potravinářství používá častěji, než dříve všudypřítomná solanka. Ovšem s tou likvidací to také není úplně bez problémů. Záleží na typu glykolu...
val
čtvrtek, 15. duben 2010
14:59
to Dan: Ano, tisková zpráva plná optimismu Ve větších potravinářských provozech bývá mnohem častější nepřímé chlazení (třeba v pacovských strojírnách výrábí krásnou soustavu na chlazení mlíka). Glykol se používá hodně často, ale není nad starý dobrý čpavek, nejlepší chladivo, co kdy kdo vymyslel. Chlazení s přímým odparem jsem v žádném pivovaru neviděl, ale je pravda, že do strojovny člověka nepustí (ještě aby ) a s dotazy na téma chladící soustava u průvodců moc nepochodí Tyhle obří okruhy, to už je kumšt, žádná věc typu klimatizace do baráku, kde je to trubka tam a zpátky a je hotovo
Dan
čtvrtek, 15. duben 2010
15:40
to val:
Tak samozřejmě, přímé odpařování se ve velkých provozech nepoužívá.
Co se týká čpavku, tak ano, čpavkové chlazení super. Horší bylo, když to někde "fouklo". Dnešní chladiva mají nižší účinnost.
Freon se už nesmí používat a novější, méně škodlivá chladiva jsou prostě horší. Tady jde o to, že chladící výkony v těchto provozech jsou v megawattech. Prostě žádná sranda...
Ten glykol má proti solance výhodu, mimo jiné i v tom, že nepoškozuje kovové části, jako solanka.
Ekologicky likvidovat by se mělo oboje, ovšem v praxi to bývá trochu jinak. Kanalizace to jistí...
Dan
čtvrtek, 15. duben 2010
15:58
to Pavel R.:
Jo, to byly jiný časy...
Nepřestávám obdivovat, jak to bylo dřív v pivovarech a vůbec v celém "studeném hospodářství" vymyšleno. Z dnešního pohledu se to zdá až neuvěřitelné, že se vše dalo celoročně uchladit jen ledem nasypaným do lednic. Musela to být krásná doba...
Dnes potřebujeme drahou technologii, ohromné množství energie a drahou ekologickou likvidaci
val
čtvrtek, 15. duben 2010
17:37
to Dan: Na druhou stranu dnes stačí jedna mašina a nemusí na to být x dělníků, vlastní rybník a ohromné skladovací prostory. Kdo by se chtěl navrátit do starých časů, může odkoupit krásné budovy bývalých ledáren v Braníku -stejně se neví co s nima- a založit si nový sklad ledu
Dan
čtvrtek, 15. duben 2010
15:53
to val:
Tak samozřejmě, přímé odpařování se ve velkých provozech nepoužívá.
Co se týká čpavku, tak ano, čpavkové chlazení super. Horší bylo, když to někde "fouklo". Dnešní chladiva mají nižší účinnost.
Freon se už nesmí používat a novější, méně škodlivá chladiva jsou prostě horší. Tady jde o to, že chladící výkony v těchto provozech jsou v megawattech. Prostě žádná sranda...
Ten glykol má proti solance výhodu, mimo jiné i v tom, že nepoškozuje kovové části, jako solanka.
Ekologicky likvidovat by se mělo oboje, ovšem v praxi to bývá trochu jinak. Kanalizace to jistí...
Sekal
čtvrtek, 15. duben 2010
18:33
to val: Nejsem příliš technicky ani chemicky založen, takže já bych např. nevěděl, co mám dělat se slanou vodou. Rybičkám bych ji do akvária nenalil a zahradu bych s tím také nezaléval. Mimochodem na Spořilově (zhruba u Hamru) bývala ledárna, teď z toho udělali nějakou vinárnu nebo co, mám dojem, že tam mají taky nějaké staré fotky, ale dlouho jsem tam nebyl.