Areál pivovaru v Kutné Hoře osiřel. Ačkoliv tomu není tak dávno, co z radnice zněly hlasy, že smlouva s novým nájemcem, který by v areálu vařil pivo, je před podepsáním, nic z toho se nepotvrdilo.

K poslednímu prosinci loňského roku skončil pronájem společnosti Heineken. Podle tvrzení kutnohorského místostarosty Jiřího France nebyl zájem švédské společnosti Peter MacLaine Reismüller a české Quality Oil Company o provozování pivovaru zdaleka takový, jak avizoval bývalý starosta Ivo Šalátek. Ten poukázal hlavně na fakt, že zástupci zmíněných firem se v Kutné Hoře od září neobjevili. „Pokud by sledovali, co se tady děje, a měli zájem, tak jsou tady každý týden a už od podzimu by se mohli domlouvat přímo s Heinekenem. Tak tomu ale není,“ řekl Franc. Zájem o pivovar je tak doposud nulový.

V současné době město hledá využití areálu na přechodnou dobu. V dubnu se na veletrhu investičních příležitostí v Brně uskuteční prezentace pivovaru pro případné zájemce. Pro zajímavost – nejedná se o jedinou kutnohorskou nemovitost, která se touto formou nabídne případným investorům. Stejným způsobem se bude prezentovat například bývalý cukrovar nebo dům číslo 379 na Palackého náměstí.

V každém případě nebude podle Francových slov výběrové řízení na využití pivovaru obsahovat požadavek, že nový provozovatel musí v areálu pivovaru vařit pivo.

V současné době podle France v areálu zajišťují chod vrátnice ještě zaměstnanci firmy Heineken. Tato společnost totiž ještě není zcela „vystěhovaná“. To je také důvod, proč město nabídku areálu zatím veřejně neprezentovalo. „To bude možné až po převzetí areálu,“ uvedl Franc s tím, že teprve po odchodu společnosti Heineken bude město schopno sestavit přesný seznam nemovitostí a pozemků, které nabídne.

Podle France má město dále v úmyslu nechat zpracovat urbanistickou studii, která by řešila využití celé lokality zahrnující pivovar, autobusové nádraží i přilehlé prostory a podle místostarostových slov „propojila staré město s novým“.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Ondřej Dvořák

Po roce 1989 došlo nejenom v Čechách, ale také na Slovensku k rozvoji minipivovarů. Za necelých deset let zde vzniklo téměř 40 minipivovarů.

Tento nový typ podnikání sebou také přinesl problémy, kdy bez předchozích zkušeností ne všichni s bankovními dluhy na krku to zvládli. Většina minipivovarů během čtyř let zanikla.

„Restaurační minipivovar Kaltenecker v Rožňavě jsme založili se společníkem v roce 1997 a od roku 2002 jsem jediným majitelem,“ říká Ladislav Kovács, majitel rožňavského minipivovaru a víceprezident Asociace malých nezávislých pivovarů na Slovensku v jedné osobě, pro server Prvnizpravy.cz.

Na otázku čím je minipivovar zajímavý pro zákazníky, vysvětluje: „V současnosti vyrábíme 22 druhů piv a pivních speciálů. Nejsilnější slovenské pivo Brokát 27 Old Beer je náš výrobek, ale začátky byly těžké. Uvědomili jsme si až později, že v době kdy jsme začínali bylo rozděleno Československo a Slováci se těžce smiřovali s tím, že tradiční české pivo zůstalo za hranicemi. Po pár letech nostalgie se trh nasytil a přesytil českým pivem a přišel náš čas, čas slovenských speciálů.“

„Speciální piva jsme zvolili z důvodu různorodosti a možnosti pro zákazníky vyrábět pivo chuťově i podle roční doby, tak jak je to zvykem na západ od našich hranic. Je to alternativa proti velkým pivovarnickým mezinárodním kolosům, které zaplňují obchody a pivnice jednotnou chutí.“

Distribuujete pivo i mimo svoji restauraci?

„Vyrábíme hlavně sudové pivo a mimo naší vlastní restauraci , kde máme osm píp, dodáváme pivo do dalších 12 restaurací od Košic po Bratislavu. Zároveň tak jako mnohé minipivovary lahvujeme své speciály do litrových PET lahví.“

Jak vám pomáhá stát, aby jste udržel ekonomický rozvoj a tudíž i zaměstnanost?

„Bohužel v současnosti je zde hrozba 50ti procentního zvýšení spotřební daně a tím by mnoho minipivovarů skončilo, i když teď je doba na rozvoj minipivovarů příznivá, ročně 3-4 minipivovary vznikají a žádný nekončí. Osobně vyvíjím tlak na mnohé představitele, aby nedošlo k nejhoršímu.“

Budete rozšiřovat svůj minipivovar?

„Současnou výrobou nestačíme pokrývat poptávku a proto jsem se rozhodl, že v letošním roce rozšíříme minipivovar a postavíme halu s novou technologií, kde budeme vyrábět 15x větší množství piva a zároveň budeme pivo lahvovat,.“

Výstavbu budete financovat sám nebo použijete nějaké granty?

„Požádali jsme o pomoc při financování našeho rozvojového projektu a máme přislíbeno částečné profinancování technologie z evropských fondů.“

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: První zprávy.cz | Autor: Radomír Pekárek

Pivovar Svijany opět potvrzuje svou pověst výrobce piva zakládajícího si na tradičních postupech našich předků. V minulém roce zainvestoval do vybudování nových ležáckých sklepů, které jsou ještě ve výstavbě, od ledna letošního roku roste také nová spilka.

Možná až puntičkářské dodržování tradičních výrobních postupů a trvale rostoucí zájem pivařů o svijanské pivo nutí vedení Pivovaru Svijany k neustálým investicím do místního provozu. Charakter zdejšího piva je totiž tvořen nejen používáním klasických, kvalitních a především českých surovin (např. chmele z vlastních chmelnic v Polepských blatech), ale také kvašením v otevřených kádích a zráním v ležáckých sklepech.

Momentální kapacita 6 samostatných spilek se 49 otevřenými kvasnými káděmi se již ukázala jako nedostatečná, a proto byla v lednu letošního roku zahájena výstavba sedmé spilky, v níž bude svijanské pivo kvasit v 17 nových nerezových otevřených kádích.

Se zvyšující se kapacitou spilek souvisí také rozšiřování kapacit pro zrání piva. Ve Svijanech se nechává pivo uležet dle druhu 30 – 60 dní v ležáckých tancích. Ocelové nádoby o objemu od 60 do 600 hl piva jsou velmi náročné na prostor ležáckých sklepů. Pro to, aby mohla být tato část tradiční výroby piva zachována, jsou ve Svijanech instalovány nové ležácké tanky v závislosti na zvyšujícím se zájmu o místní pivo téměř každý rok. Poslední rozšíření proběhlo v letech 2007, 2008 a 2009, zprovoznění nově budovaného sklepa s 27 ležáckými tanky je plánováno na letošní březen. Kapacita dozrávajícího piva se tak zvýší o dalších 15 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany

V pivovarském roce 2009/2010 vzrostl trh s pivem ve Švýcarsku o 1,7 % na celkových 4 561 417 hl piva.

Tuzemský výstav se zvýšil o 0,3 % na 3 579 269 hl. Opět mírně stoupá dovoz piva, ve sledovaném obchodním roce to bylo o 7,1 %. Tržní podíl dováženého piva činí v současné době 21,5 %.

Dovoz piva pochází v nejvyšší míře z Německa (48 %), následovaného Francií (17,3 %) a Portugalskem (12,3 %). Z celkového dovozu je 53,1 % uskutečněno v plechovkách a 28,8 % v nevratných lahvích.

Toto je významná okolnost, ze které vyplývá, že v maloobchodě je prodáváno, resp. kupováno, především dovážené pivo. Navzdory tomuto vývoji zažívá Švýcarsko aktuální neustávající boom pivovarských zemí.

V současné době má přes 300 států, v nichž se vaří pivo, povinnou daň z piva, přičemž v roce 2000 to nebylo ještě ani 96.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Díky intenzivnímu bádání, během posledních desetiletí, v nápojovém průmyslu se chmel může ocitat ve středu zájmu početných skupin vědců a lékařů také mimo pivovarský svět. Hlavním příčinou pro to je určitě skutečnost, že v průběhu let bylo rozlišeno stále větší množství funkcí a vlastností jednotlivých komponent, což v konečném důsledku výzkumníkům otevírá nové cesty k lepšímu pochopení dané problematiky a k novým možnostem uplatnění této, dříve především jen pivovarské, suroviny.

V roce 2007 byl chmelu propůjčen titul „bylinná medicína roku“ a od té doby je stále více tématem četných studií a nalézá další uplatnění v různých oborech. Příkladem je fytoterapie, ve které jsou již léta úspěšně používány chmelové preparáty jako sedativa a hypnotika. Zkoumání chmele jako celku se v dnešní době stále více přibližuje k horizontu, kdy budí zájem spíše jednotlivé složky a jejich biologická aktivita, stejně jako možnosti jejich cílených úprav, zkoncentrování a konečné aplikace.

Jak ukazují další výzkumy, jak v medicíně, ale také i v oblasti výživy, neustále se posuzuje, do jaké míry jsou pro praktické použití vhodné nové chmelové extrakty, speciálně obohacené složkami jako je například xanthohumol nebo 8-prenylnaringenin. Obzvláště v oblasti výživy, v rámci tvorby receptur funkčních potravin, je možné, a lze si velmi dobře představit, četné cílené použití nově vyvinutých chmelových extraktů se zdraví prospěšnými vlastnostmi.

V dalších průmyslových odvětvích, jako je například extrakce řepné šťávy z řízků cukrové řepy nebo v kvasných procesech, slouží chmelové produkty již léta jako účinné prostředky v oblasti likvidace bakteriální infekce. V současné době jsou extrakty β-hořkých kyselin účinnou a bezpečnou přírodní alternativou ke konvenčním biostabilizátorům. Prvním úspěchem, kterého bylo s takovými extrakty také dosaženo, je ochrana potravin před bakteriální nákazou. Zvláště vhodné mohou být pro potlačení výskytu infekce způsobené mikroorganismem Listeria monocytogenes u chlazených potravin a u potravin s nízkým obsahem tuku.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

V prvním únorovém týdnu na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře dosáhl pivovar PRIMÁTOR obrovského úspěchu. V degustačních soutěžích o Zlatou pivní pečeť se stal opět nejúspěšnějším pivovarem a v jednotlivých kategoriích vystoupil celkem třikrát na stupeň nejvyšší a jedenkrát na příčku druhou.

Zlatou pivní pečetí bylo v prestižní kategorii prémiových světlých ležáků oceněno pivo PRIMÁTOR® Premium. Náchodský ležák tak potvrdil, že poctivá tradiční klasická výroba a kvalita použitých surovin jsou hodnoty, na kterých se vyplácí stavět a jsou správně zvolenou cestou do budoucnosti.

O příčku výš než v loňském roce a získání další Zlaté pivní pečeti v kategorii tmavý ležák se postaralo pivo PRIMÁTOR® Premium Dark, které patří k nejoceňovanějším pivům na tuzemských i zahraničních soutěžích z širokého portfolia 13 piv Náchodského PRIMÁTORA.

První úspěch na domácí soutěži zaznamenalo v kategorii netradiční piva, pivo PRIMÁTOR® Stout. Dostalo se na stupeň nejvyšší a získalo tak v pořadí třetí Zlatou pivní pečeť pro pivovar PRIMÁTOR. Stout je na trhu od podzimu 2008 a jedná se o svrchně prokvašený tmavý ležák anglo-irského původu, vyrobený ze čtyř druhů sladů praženého ječmene, nesladovaného ovsa a z originálních britských chmelů.

V kategorii světlá výčepní piva bylo oceněno krásným druhým místem pivo PRIMÁTOR® Světlý. Primátorská desítka je každodenním průvodcem v běžném životě českého konzumenta – chutná a osvěží každou věkovou skupinu.

Účast jednotlivých pivovarů na táborských slavnostech stoupá každým rokem. Letos se slavností zúčastnilo celkem přes 100 pivovarů z tuzemska i ze zahraničí, což je nejvyšší počet jednadvacetileté historie festivalu. Degustátoři během tří dnů ohodnotili více než 460 vzorků ve 20 kategoriích. Několikanásobné vítězství piv PRIMÁTOR® v této prestižní soutěži je v pivovaru vnímán jako ocenění práce všech, kteří chtějí a hlavně umějí v náchodském pivovaře uvařit vysoce kvalitní pivo. Současně je i potvrzením filosofie nového majitele pivovaru, že nejlepší kvalita surovin a tradiční způsob vaření piva jsou tou správnou cestou k úspěchu. Svědčí o tom ostatně i loňské obchodní výsledky, kdy náchodský pivovar jako jeden z mála na trhu se může pochlubit nárůstem výstavu o 3%.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Pilsner Urquell se stal letos už potřetí partnerem Prague Food Festivalu 2011. Tento festival představuje ojedinělou a prestižní gastronomickou událost roku. Jde o přirozené spojení, prémiový ležák Pilsner Urquell dlouhodobě podporuje kvalitní gastronomii, kterou bezesporu už několik let Prague Food Festival představuje.

„Značka Pilsner Urquell podporuje partnery a projekty, které kultivují české gastronomické prostředí. Proto jsme také stali partnerem nejprestižnější gastronomické akce v ČR Prague Food Festivalu 2011 a tohoto přirozeného spojenectví, skvělé gastronomie a kvalitního piva si náležitě vážíme,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Prémiový ležák Pilsner Urquell se stal generálním partnerem letošního už pátého ročníku festivalu. Dalším pivem Plzeňského Prazdroje, které můžete na Prague Food Festival ochutnat, je speciál Master, ve všech třech variantách – Master Zlatý, Polotmavý a Tmavý.

"Můj olomoucký děda byl asfaltér, dříč a férový chlap. Hodně pracoval a ve své době i vydělal. Když si objednával "Plzničku", byl to pro něj svátek a trochu i modlidba a poděkování Bohu za dary, která nám dává. Prémiový ležák Pilsner Urquell mám od dětství ve svých vzpomínkách zapsán, že je nejlepší a nejkvalitnější pivo. Dnes to vím z vlastní zkušenosti a jsem rád, že tento významný klenot z rodinného stříbra naší země bude přítomen letošním květnovém festivalu v Královských zahradách Pražského hradu. Tam totiž patří," říká Pavel Maurer, zakladatel Prague Food Festivalu.

Letošní už pátý ročník Prague Food Festival je třídenní oslavou umění nejlepších šéfkuchařů této země, výrobců ušlechtilých nápojů a krásy hlavního města Prahy. V rámci této akce, která proběhne v Královské zahradě a Míčovně Pražského hradu 27. - 29.5. 2011, mohou návštěvníci ochutnat domácí i exotické gastronomické speciality od 30 top restauratérů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Jedna Zlatá pivní pečeť, jedno druhé a tři třetí místa. Tento skvělý výsledek si připsala piva z portfolia společnosti Heineken Česká republika na 21. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře. Výsledky této prestižní degustační soutěže ukazují, že vysokou kvalitu piv kladně hodnotí nejen konzumenti, ale i odborníci.

První velké úspěchy přinesl první den konání soutěže. Naše piva zabodovala v silně obsazené kategorii světlých výčepních piv, kam pivovary přihlásily celkem 33 vzorků. Starobrno Tradiční zvítězilo nad všemi ostatními a získalo Zlatou pivní pečeť.

Na výborném třetím místě ve stejné kategorii skončil Mušketýr z Krušovic. Pivovaru Krušovice patří i další bronzová medaile za světlý ležák.

Třetím místem v kategorii tmavých výčepních piv se může pochlubit Březňák tmavý.

Velmi dobře uspěla i značka nealkoholického piva Fríí, které se vyrábí ve starobrněnském pivovaru. Získala stříbrnou medaili.

Anonymní vzorky v soutěži posuzuje odborná porota.

„Dosažených výsledků z této degustační soutěže si velice vážíme, protože nad jejím průběhem dozírají odborní garanti jako je světová renomovaná kontrolní a certifikační společnost Bureau Veritas a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky,“ řekl manažer kvality společnosti Heineken Česká republika Ondřej Koucký. Úroveň soutěže podle něj dokládá i stále rostoucí zájem pivovarníků z Čech i zahraničí, který rok od roku stoupá.

To potvrzují i čísla. V loňském jubilejním 20. ročníku soutěžilo v 17 kategoriích 380 vzorků z 92 pivovarů a minipivovarů. Na letošním 21. ročníku se od 1. do 4. února v Táboře utkalo o Zlatou pivní pečeť ve 20 kategoriích 465 vzorků piva z rekordního počtu 104 pivovarů a minipivovarů. Do soutěže se přihlásili také výrobci piva ze zahraničí, například ze Nizozemska, Skotska, Bavorska a dokonce Japonska. „Na jiných soutěžích v České republice je konkurence menší a počty soutěžních vzorků výrazně nižší. Prosadit se na letošním ročníku mezi tolika pivy a získat pět medailových ocenění včetně prvního místa je pro nás velkou radostí a úspěchem,“ dodal Ondřej Koucký.

Na své si jako obvykle přišla i laická veřejnost. U svých stánků je přivítalo celkem 46 pivovarů, takže zájemci mohli ochutnat na 100 druhů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

V pondělí 7. února odpoledne se u Krajského soudu v Hradci Králové mělo konat první kolo soudního stání ve věci neplatnosti smlouvy prodeje pivovaru společnosti LIF.

Na straně žalujícího je společnost Pivovar Holba, jež byla neúspěšným účastníkem ve výběrovém řízení při prodeji akcií náchodského pivovaru a na straně žalované je Město Náchod.

Soud však byl s předstihem odročen na neurčito kvůli nemoci soudce, který měl tuto kauzu soudit. „Jsme teď v situaci, kdy čekáme na nový termín,“ uvedl k záležitosti náchodský starosta Jan Birke, který náchodskou veřejnost ubezpečuje, že Město Náchod je připraveno se bránit. „Vůbec si nepřipouštíme situaci, že bychom tento spor prohráli,“ nepochybuje náchodská radnice, která nechce jen pasivně čekat na to, až se něco stane. „Město celou situaci bere velmi vážně a chce přebírat aktivitu a být připraveno,“ uvedl starosta Jan Birke, který na tiskové konferenci zástupcům médií předložil přehled domnělé struktury vlastnictví pivovaru.

„Pro případ vyslovení neplatnosti smlouvy o převodu akcií z důvodů prodeje pivovaru společnosti LIF za cenu nižší, než bbyla cena tržní v době jehop prodeje, je Město Náchod připraveno domáhat se na společnosti LIF soudní cestou doplacení peněžité částky představující rozdíl mezi skutečnou tržní hodnotou pivovaru v době jeho prodeje, a kupní cenou, kterou město Náchod za akcie pivovaru na základě smlouvy obdrželo,“ uvádí se ve zprávě.

Kdo je v současnosti vlastníkem akcií pivovaru není příliš přehledné neboť vlastnická společnost se na konci loňského roku rozdělila.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar

Stát konečně podepsal smlouvu o pronájmu vyškovského pivovaru. Firma Czech Beverage Industry Company podnik převezme v březnu. Počítá se zachováním výroby.

Po dlouhé době nejistoty je konečně jasno v osudu vyškovského pivovaru. Z výběrového řízení vzešel před nedávnem vítězný nájemce podniku. A ministerstvo zemědělství už s ním podepsalo smlouvu.

Potvrdila to tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Nový nájemce, společnost Czech Beverage Industry Company, počítá s převzetím majetku k 1. březnu. Podstatný je jeho úmysl zachovat dosavadní výrobu a k tomu zaměstnat odpovídající počet nynějších zaměstnanců. Bude disponovat dostatečným know-how, které napomůže k využití potencionálu pivovaru k výrobě tradičního českého piva,“ informovala Dvořáčková.

Podle spolumajitele společnosti Czech Beverage Industry Company Jiřího Kopence by se měli zástupci vítězné firmy a státního podniku Jihomoravské pivovary sejít ve Vyškově ve středu 9. února a řešit také situaci zaměstnanců.

Zaměstnancům se poněkud ulevilo

Těm se v současné době poněkud ulevilo. „Zástupci vítězné firmy nás už kontaktovali, máme příslib spolupráce. Cítíme, že by to s námi mohlo dobře dopadnout. Na papíře ale zatím nic nemáme,“ komentoval situaci zaměstnanec vyškovského pivovaru a doborář Martin Obruča. Podobně hovořil i sládek Dušan Táborský. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal Táborský.

Kopenec se už dřív vyjádřil v tom smyslu, že vedením pivovaru firma pověří člena svého představenstva Miloše Hrabáka, který se v pivovarnictví vyzná. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ nastínil svou strategii Hrabák.

Ten zaměstnance uklidnil také vyjádřením, že firma chce výrobu spíš posílit. „Předpokládám nárůst produkce. Otázkou ale je, jestli ještě v letošním roce,“ doplnil Hrabák. Zatím podle svých slov nepočítá s rušením nějakého článku sortimentu, možná posílí i výroba nealko piva a limonád. „Nebude to ovšem snadné, protože spotřeba piva klesá,“ upozornil Hrabák.

Stát šokoval lidi ve vloni v květnu

Problémy vyškovského pivovaru vygradovaly vloni v květnu. Stát, který je stoprocentním vlastníkem podniku, šokoval veřejnost záměrem ukončit výrobu a propustit všechny zaměstnance. Rozhodla o tom valná hromada společnosti Jihomoravské pivovary právě v době, kdy pivovar oslavil třísté třicáté výročí svého založení. Důvodem měly být neúnosné ztráty podniku, jež dosáhly v roce 2009 třiceti milionů korun. To vyvolalo protesty zaměstnanců, veřejnosti i regionálních politiků.

Zanedlouho rozhodla úřednická vláda úplně jinak. ministerstvo zemědělství odvolalo představenstvo v čele s jeho předsedou Zdeňkem Řehákem a předsedou dozorčí rady Vladimírem Hynštem. V čele pivovaru stanul šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Hospodaření bývalého vedení pivovaru prošetřovala i policie, nikoho ale neobvinila. Stát začal hledat pro pivovar nájemce, který by zachoval výrobu piva. Z výběrového řízení nakonec vzešla vítězně společnost Czech Beverage Industry Company.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí

Pivo roku 2011 se jmenuje František. Světlý ležák vaří v minipivovaru v Harrachově. František zvítězil v konkurenci 48 pivovarů v rámci akce Slavnosti piva v Táboře.

„Děláme především kvalitní české sklo a když se české sklo dostalo do potíží, zvažoval jsem, jak tomu pomoci. Pojal jsem myšlenku ‚české pivo‘ a od té doby, což je osm let, se snažím dělat stejně kvalitní české pivo vedle skla,“ řekl majitel pivovaru František Novosad.

K výrobě piva uvedl, že je zvláštní tím, že firma vůbec neupravuje vodu a používá vodní zdroj starý přes dvě stě let, který zbudoval hrabě Harrach. „My jsme vodní zdroj jenom v minulých letech vyčistili,“ upřesnil František Novosad.

Loňský roční výstav minipivovaru činil podle jeho slov 122 tisíc litrů. V pivu František se mohou lidé také koupat a využívat ho tak pro léčebné účely. Tržby firmy z této činnosti, na kterou se podle Františka Novosada spotřebuje přibližně deset procent celkového výstavu piva, činí zhruba tři miliony korun ročně.

AUDIO

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: David Šťáhlavský a Eva Presová

Loňský absolutní vítěz Pivních slavností v Táboře ležák Litovel Premium také letos uspěl v silné konkurenci. Získal stříbro v kategorii prémiových piv. Stříbro patří také pivu Litovel Dark, které uspělo mezi tmavými výčepními pivy. Loni byl Litovel Dark bronzový.

Letošní úspěchy Pivovaru Litovel navazují na předchozí významná ocenění a opětovně potvrzují znamenitou kvalitu klasicky vařeného piva. Za poslední dekádu si Litovel z Tábora odnesla již celkem 24 pivních pečetí. Letošního ročníku degustační soutěže se zúčastnilo celkem 92 pivovarů v 21 kategoriích.

„Klasický způsob výroby přináší pivu jeho unikátní chuť a prvotřídní kvalitu. Každoroční úspěchy v degustačních soutěžích, jako je Zlatá pivní pečeť v Táboře, jsou pro nás potvrzením, že orientace na klasickou výrobu je správná,“ říká Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel. „Dodržování tradičních výrobních postupů je také silnou konkurenční výhodou na pivním trhu,“ dodává Hyneček.

Klasická výroba piva využívá nejen prvotřídní suroviny, ale dává pivu čas vzít si z nich to nejlepší. Například světlý ležák Litovel Premium opustí brány pivovaru až po dvou měsících ležení, což je až čtyřikrát déle oproti pivům, které se již nevyrábí tradiční cestou. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ vysvětluje Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

V 21 soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Zlatá pivní pečeť utkalo celkem 92 pivovarů, které přihlásily 465 soutěžních vzorků, což je o 35 více než vloni.

Desítky odborných degustátorů, především sládků, mělo za úkol vybírat ty nejlepší z nich. Posuzovali vzhled, chuť, hořkost a říz přihlášených piv v daných kategoriích. Na objektivitu anonymních degustaci i průběh soutěže po celou dobu dohlížela renomovaná certifikační společnost Bureau Veritas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Generální advokátka Soudního dvora Evropských Společenství paní Verica Trstenjak dnes zveřejnila stanovisko ve věci C-482/09 (předběžná otázka Court of Appeal, UK - otázka "strpění" v právu EU a použitelnost práva EU ve vnitrostátním řízení ve Velké Británii). Kauza je do jisté míry precedentní. O jejím významu svědčí i to, že generální advokátka brala v úvahu i vyjádření, která jí k případu zaslaly vláda Spojeného království, česká, italská, slovenská a portugalská vláda, jakož i Evropská komise.

Dnešní stanovisko je pro Budějovický Budvar velmi příznivé a zvyšuje jeho šance v dalším pokračování sporu. Generální advokátka totiž podpořila právní názor Budějovického Budvaru, že soudní spor o ochrannou známku Budweiser na území Spojeného království by měl pokračovat bez využití předpisů Evropské unie (konkrétně užití čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 89/104), o které se opírala žaloba společnosti Anheuser-Busch InBev (dále jen ABI). „Pokud bude Soudní dvůr Evropských Společenství při rozhodování o předběžné otázce vycházet ze stanoviska generální advokátky Verici Trstenjak, může žaloba našeho konkurenta ztratit hlavní právní argument, na kterém byla postavena,“ říká Ing. Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru. Stanovisko dále obsahuje názor, že pro další řešení tohoto sporu mají být použity vnitrostátní předpisy Velké Británie a vyložilo sporný pojem "strpění" způsobem, který umožňuje Budějovickému Budvaru efektivně bránit svá známková práva proti nárokům ABI ve Spojeném království.

Spor v Británii začal v roce 2005, kdy společnost ABI podala žalobu na vymazání ochranné známky Budweiser, kterou má registrovánu Budějovický Budvar. Známku „Budweiser“ přitom mají v Británii registrovanou obě společnosti a řadu let ji také používají při prodeji piva. Britští zákazníci jsou však schopni oba konkurenční produkty jasně rozlišovat.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Známkoprávní bitva o Anglii mezi Budějovickým Budvarem a americkým koncernem Anheuser-Busch se přesune zpět na Britské ostrovy. Generální advokátka Evropského soudního dvora vydala doporučení, aby se sporem místo evropských soudců zabývaly anglické soudy. Spor mezi pivovary se tak pravděpodobně bude řešit na základě britského národního práva, a nikoli evropského, což nahrává za současné situace Budvaru.

Na Britských ostrovech, které jsou pro oba pivovary významným trhem, co se týče obliby zlatavého moku, se firmy přou o ochrannou známku Budweiser. „Je to pro nás určitě pozitivní výsledek,“ řekl serveru Euro.cz mluvčí Budvaru Petr Samec. „Kauza je do jisté míry precedentní. O jejím významu svědčí i to, že generální advokátka brala v úvahu i vyjádření, která jí k případu zaslaly vláda Spojeného království, česká, italská, slovenská a portugalská vláda, jakož i EK,“ sdělil mluvčí pivovaru.

Důvodem, proč se spor nemá řešit na evropské úrovni, podle generální advokátky Verice Trstenjakové je, že příslušná směrnice vešla v Británii v platnost až několik let poté, co oba pivovary zažádaly o registraci ochranné známky.

„Generální advokátka Trstenjaková je názoru, že v případě, v němž právní události, to znamená přihláška ochranné známky Anheuseru-Busch v roce 1979 a Budvaru v roce 1989, nastaly před dnem uplatnění směrnice na území Velké Británie (v roce 1994), nemohou být takto podané přihlášky posuzované na jejím základě. Spor musí rozhodnout britské soudy ve světle národního práva,“ sdělila mluvčí ESD Zuzana Trebulová.

Stanoviskem generálního advokáta se v naprosté většině řídí i samotný soud. „Pokud bude soudní dvůr při rozhodování o předběžné otázce vycházet ze stanoviska generální advokátky Verici Trstenjakové, může žaloba našeho konkurenta ztratit hlavní právní argument, na kterém byla postavena,“ uvedl Samec.

Výsledkem může být, že obě společnosti budou smět nadále používat v Británii označení Budweiser. Budvar si v roce 1976 zaregistroval v Anglii známku Bud, Anheuser-Busch si pak v roce 1979 zaregistroval známku Budweiser, proti čemuž podal Budvar v roce 1989 protinávrh. Až v roce 2000 po dlouhých soudních přích byla známka zaregistrována společně pro oba producenty.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tobiáš Tvrdík

Národ pivařů prošel loni svojí největší krizi, tedy spíše výrobci zlatavého moku. Ještěže jsou spotřebitelé našeho piva aspoň v Asii…

O největší »pivní krizi« v Česku od roku 1989 psal před nějakou dobou rakouský deník Die Presse. Vycházel z neuvěřitelného poklesu spotřeby v posledním roce. Ten způsobila světová ekonomická krize, která způsobila nižší spotřebu, vyšší náklady na výrobu, a tedy i vyšší cena…

Do Česka přijelo vzhledem ke krizi i méně turistů. I díky nim je Česko s roční spotřebou 160 litrů na hlavu mistrem světa v pití piva.

Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven se výrazně propadá jak domácí spotřeba, tak i export českých pivovarů.

„Na propadu se podílí velký pokles počtu turistů, kteří chybí především v těch nejnavštěvovanějších českých destinacích. V regionech, které tolik navštěvované nejsou, viditelný pokles turistiky a tedy spotřeby piva není,“ upřesnil pro novináře novinářům výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Problémy nezaznamenaly jen české hospody, krize se podepsala na vývozu téměř všech velkých pivovarů.

Netýkal se ale například Velkopopovického Kozla. Jeho export loni dokonce narostl o 28,6%, pivaři v cizích zemích tedy prolili hrdlem o 15 018 hektolitrů víc než v roce 2009. Aby se to Velkopopovickým dařilo, musí svoje sudy válet nejen po Evropě, ale dovážet také třeba do Jižní Korey.

Zdroj: Aha online.cz

Pivní slavnosti, které patří mezi největší akce v Třebíči, se letos vůbec nemusí uskutečnit. A pokud, tak to rozhodně nebude na tradičním Karlově náměstí. Pronájem místa totiž pořadatelům akce odmítla rada města. O alternativě se bude teprve jednat, ve hře je i zimní stadion.

Ti, kdo v minulosti nadávali nad uzavřeným náměstím při slavnostech piva, nezastírají spokojenost. "Mně vadilo, že dva dny bylo náměstí plné pivařů. Chápu, že tam hrály kapely a byl doprovodný program. Ale ten binec. Potácející se mládež. Nevím, podle mě do centra města tahle sláva nepatří," reagoval důchodce František Jelínek.

"Tak jestli pivní slavnosti nebudou vůbec nebo je přesunou někam mimo centrum, tak to je na nic. My jsme tam chodívali hlavně za dobrými kapelami, které teda normálně v Třebíči fakt neuslyšíte. Loni mě nadchl třeba Toxique," komentoval naopak dvacetiletý Lukáš Řezáč.

Pořadatelé se dozvěděli informaci o tom, že je město nepustí na Karlovo náměstí, včera ráno. "Ta zpráva mě opravdu zaskočila. Je velmi překvapující. My máme nasmlouvány pivovary i hudební skupiny. Vše je připraveno. Teď řešíme co dál," konstatoval Luboš Denner, jednatel společnosti D. A. N. Production, která je organizátorem slavností.

Na otázku, zda Třebíč přijde o slavnosti piva, odvětil Denner váhavě. "Je to naprosto čerstvé. My musíme nyní jednat. Otazník nad slavnostmi skutečně visí," připustil Denner.

Město nabídlo pořadatelům jako alternativu zimní stadion

Třebíčské slavnosti piva se konají od roku 1996 a je to největší lidová slavnost tohoto typu na Moravě. Letos mají být 28. a 29. května. Proč rada vlastně vytěsňuje slavnosti z náměstí?

"Myslíme si, že na náměstí nepatří žádná akce, která ho v podstatě uzavře. Bývá zahrazeno a lidé platí vstupné. Karlovo náměstí musí být přístupné pro všechny obyvatele kdykoli. Nepronajmeme ho pro žádnou akci, kde se vybírá vstupné a je uzavřeno," sdělil místostarosta Pavel Pacal. Pivní slavnosti nejenže omezovaly volný pohyb lidí, ale také dopravu.

"V žádném případě naše rozhodnutí neznamená, že rada nechce pivní slavnosti. Navrhli jsme pořadatelům alternativu, a to pronájem zimního stadionu a přilehlého parkoviště," nastínil Pacal s tím, že by to bylo za zhruba stejné peníze jako pronájem náměstí.

"Bohužel, Karlovo náměstí je jen jedno. Zda využijeme nabídku zimního stadionu, to musíme vyřešit. V nejbližších dnech budeme informovat veřejnost, jak se situace vyvíjí," vzkázal Denner.

Podzámecká niva kvůli festivalu Zámostí nevyhovuje

Radnice uvažovala ještě o prostoru na Podzámecké nivě. Což je rozlehlá travnatá plocha u řeky Jihlavy pod bazilikou svatého Prokopa. "Pořadatelé potřebují zpevněnou plochu," poznamenal Pacal.

Navíc by tady nastala kolize. Týden po slavnostech piva se koná další velký hudební festival, a to Zámostí.

"Sdružení Zámostí má smlouvu na to, že tři týdny před konáním festivalu nebude žádná jiná akce na Podzámecké nivě z důvodu, aby se udržela v pořádku tráva," vysvětlil radní Martin Svoboda, který se kolem pořádání Zámostí "pohybuje" dlouhé roky.

Pivní slavnosti a Zámostí jsou dvě největší akce v Třebíči. Spekulovalo se i o tom, zda právě pivním slavnostem nehází město záměrně klacky pod nohy. Ve vedení radnice jsou totiž lidé spojení se Zámostím. "Toto jsme vůbec neřešili. Jde nám pouze o to, aby Karlovo náměstí zůstalo vždy přístupné lidem," zdůraznil Pacal.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autorka: Michaela Šimová

Zlaté umístění pivu Starobrno Tradiční přinesl hned první den Reprezentačních slavností piva v Táboře. Starobrno Tradiční si skvěle vedlo v kategorii světlých výčepních piv. Vybojovat první místo se mu podařilo v nezvykle silné konkurenci 33 vzorků piva z velkých i malých pivovarů, přihlášených do této prestižní degustační soutěže. Dalšího výborného úspěchu dnes dosáhlo i starobrněnské nealkoholické pivo Fríí, kterému patří stříbrná medaile.

Pozadu nezůstala ani další piva z portfolia společnosti Heineken Česká republika. Ve stejné kategorii jako Starobrno Tradiční – tedy světlých výčepních piv – bodoval i Mušketýr z pivovaru Krušovice, který získal třetí místo.

Krušovický pivovar dále uspěl i v kategorii světlých ležáků, kde mu patří rovněž bronzová medaile.

Stejným oceněním, tedy třetí příčkou, se může pochlubit i Březňák tmavý z pivovaru Velké Březno, kterému se podařilo obstát v kategorii tmavých výčepních piv.

21. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře, které skončí v pátek, se letos účastní rekordní počet 105 tuzemských i zahraničních pivovarů, což je nejvíce za celou dobu trvání soutěže. O nejvyšší ocenění, Zlatou pivní pečeť, se ve 20 kategoriích postupně utká 465 vzorků piv. Svá piva na soutěži prezentuje celkem 13 zemí. Nejobsazenější je tentokrát skupina nefiltrovaných a kvasnicových piv s pěti desítkami vzorků. Všechny anonymní vzorky posuzuje v této soutěži odborná porota.

Na své si jako obvykle přijde i laická veřejnost. U svých stánků je přivítá celkem 46 pivovarů, takže zájemci mohou ochutnat na 100 druhů piva. Oficiální vyhlášení výsledků spolu s degustací vítězných piv se uskuteční v pátek.

Zdroj: Listy jM.cz

Pivní značka Zlatopramen nadále posiluje svoji pozici na maloobchodním trhu. Daří sem jí jak v segmentu jedenáctistupňových piv celkově, kde za rok 2010 vybojovala v maloobchodní síti celkový tržní podíl 4,8 %. Zejména boduje v kategorii piva baleného v moderních maxilahvích, přičemž jeho prodeje představují více než polovinu piva prodaného v tomto obalu – konkrétně 52 %.

V rychle rostoucím novém obalovém segmentu piva se Zlatopramen v Maxilahvi stal v loňském roce jasným lídrem. Na celkovém maloobchodním prodeji piva v tomto typu obalu se Maxilahev jedenáctistupňového Zlatopramene podílela více než 52 %. Jednoduše řečeno: ze všech plastových lahví s pivem, které si spotřebitelé v obchodech vloni koupili domů, byla více než polovina značky Zlatopramen. To současně představuje navýšení prodeje Maxilahve Zlatopramen oproti roku 2009 téměř dvojnásobně.

„Naše průzkumy ukázaly, že spotřebitelé oceňují zejména praktičnost obalu. Maxilahev je nerozbitná, dá se znova zavřít a uložit v chladničce. Konzumenti oceňují také fakt, že inovativní obal Maxilahve zaručuje dlouhodobou vysokou kvalitu a stabilitu piva,“ říká brand manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Maloobchodní prodej piva v této kategorii v roce 2010 znatelně posílil. Tento typ moderního balení piva dosáhl celkem 7,6 % tržního podílu z celkových prodejů piva v obchodech. Oproti roku 2009 to představuje zvýšení o 4,3 %.

Spotřebitelské průzkumy podle Borise Rajdla potvrdily rostoucí znalost značky u konzumentů. „Maxilahev spotřebitelé přivítali jako moderní a dynamický obal. Považují ho za uživatelsky příjemné a přitom kvalitu garantující východisko především pro chvíle, kdy se baví s kamarády,“ dodává Boris Rajdl. Ostatně i reklama na Zlatopramen v Maxilahvi se od samého začátku nese v duchu hesla „O stupeň lepší zábava“, což potvrdila i poslední letní kampaň.

Jedenáctistupňová piva všeobecně vloni spotřebitelům chutnala a v maloobchodní síti jich nakoupili více než v předchozím roce. V porovnání s rokem 2009 se tak jejich podíl na celkovém maloobchodním prodeji piv zvýšil z 10 % na 13 %. Zlatopramen v kategorii jedenáctistupňových piv na maloobchodním trhu jednoznačně vede, v roce 2010 tato značka získala 37 % podíl na maloobchodním prodeji. „Celkově je Zlatopramen pátá nejprodávanější pivní značka v maloobchodní síti,“ shrnuje úspěchy Boris Rajdl.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Letos zaslali vzorky do prestižních soutěží výrobci moku ze třinácti zemí Evropy i Asie.

Jedenadvacátého ročníku Slavností piva a minerálních vod v Táboře, který začal včera, se letos účastní velcí zahraniční hráči na pivovarském trhu. Zdejší slavnosti nikdy nebyly žádným regionálním setkáním výrobců piv, ale poslední ročníky z nich dělají světovou pivovarnickou událost.

Letos do města nad Jordánem přiveze do soutěží o Českou pivní pečeť svá piva takový výrobce, jako je Baltika, největší ruský producent piva, který v loňském roce zvýšil čistý zisk o 42 procent na 330,9 milionu eur.

Letos zaslali vzorky výrobci piva ze 13 zemí. Ze Slovenska se zúčastní 6 pivovarů, z Německa 5, z Belgie 4 a dále po jednom z Běloruska, Holandska, Japonska, Kazachstánu, Maďarska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska a Skotska.

Tábor bude hostit i dalšího giganta: starobylý mnichovský pivovar Paulaner, který pochází z roku 1634, kdy si mniši z kláštera vařili silné pivo, které jim pomáhalo překonávat obtíže půstu. Pivovar Paulaner má také jako jeden za šesti bavorských výrobců čest účastnit se tradičního mnichovského Oktoberfestu.

Jeden z největších výrobců piva na světě nizozemský Heineken vyšle do soutěží své výrobky z běloruského pivovaru, kam akcionářsky vstoupil. O slavnosti projevily zájem bavorský Oktoberfest Bier, pivovar BrewDog ze skotského Fraserburghu nebo maďarský pivovar Serforrás Miškolc. Pivaři v Táboře se tedy mají na co těšit.

„Když se podíváte na největší dvě pivovarnické soutěže na světě v Londýně a New Yorku, tak zahraniční pivovary, které přijedou letos i k nám, se v těchto soutěžích běžně umisťují na předních místech,“ uvedl hlavní organizátor slavností Alois Srb.

Proti „obrům“ se postaví „trpaslíci“, například Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar.

Premiéru budou mít na slavnostech i některé tuzemské výrobky. Hosté slavností ochutnají poprvé pivo z pivovaru Matuška z Broum, Domácího pivovaru Berounský Medvěd z Berouna, Rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belwedér Železná Ruda a dalších.

Odborné degustační komise přidělí tituly – České pivní pečetě. Čeká je posuzování zhruba 460 vzorků ve dvaceti kategoriích. Letos poprvé bude nejsilnější kategorií „nefiltrované a kvasnicové pivo“, kam pivovary přihlásily asi 50 výrobků.

A kdo bude garantovat regulérnost soutěží na táborských pivních slavnostech? „Především Státní zemědělská a potravinářská inspekce, což je nevyšší orgán přes výrobce v České republice. Pak bude některé soutěže dozorovat nadnárodní firma Bureau Veritas, nad minerálkami bude bdít německá společnost Tüv Süd,“ uvedl Srb. Stejná firma bude sledovat regule páteční soutěže o Extra českou pivní pečeť. Průběh soutěží bude pod drobnohledem také americké certifikační společnosti 3EC International. Celkem budou v Táboře působit čtyři nezávislé certifikační společnosti.

Seznam degustací - nealkoholické pivo; pivo se sníženým obsahem cukru; světlé výčepní pivo; světlý ležák; světlý ležák prémium; tmavé výčepní pivo; polotmavé pivo; tmavý ležák; tmavé speciální pivo; světlé speciální pivo; polotmavé pivo z minipivovaru; světlý ležák z minipivovaru; speciální pivo světlé z minipivovaru; tmavé pivo z minipivovaru; kvasnicové a nefiltrované pivo; tmavé pivo z minipivovaru; pšeničné pivo; netradiční pivo; ochucená piva, pivo typu ALE.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Luboš Dvořák

Přes zhruba pětiprocentní propad výstavu ukončil strakonický pivovar, který vlastní město, loňské hospodaření podle předběžných výsledků s mírným ziskem. Celkem přitom loni vložil do modernizace a oprav přibližně 23,5 miliónu korun.

Zdroj: Právo Novinky.cz