Budějovický měšťanský pivovar neplní.

Velkopopovický Kozel neplní

Přímo v sortimentu je nemají, ale naplní Vám ho na parkovišti před pivovarem, kde se nachází pivovarské prodejny. Zkuste se ale raději poradit předem z děvčaty na telefonu 313 569 261.

Pivovar Sezemice neplní.

Plní v pivovarské restauraci či v pivovaru

Plní po předešlé domluvě přímo v areálu pivovaru a cena se pohybuje kolem 120,-Kč. Domluva možná na tel. 313 285 524.

Neplní

Plní každý všední den od 8 do 12 hodin. Cena je 0,5l za 12,-Kč.

Hned ve dvou nejprestižnějších kategoriích 17. ročníku slavností piva v Táboře se ocitly nejúspěšnější produkty pivovaru Starobrno. Nejlepším pivem v kategorii světlý ležák byl vyhlášen znojemský Hostan Hradní, který zvítězil nad třiatřiceti konkurenty. „Starobrno upevnilo svoji pozici nejčastěji oceňované značky piva. Je to zároveň odměna za snahu o zdokonalování celého výrobního procesu a péči, kterou kvalitě piva věnujeme,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Petr Hauskrecht. (Znojemsko.cz)

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union v loňském roce vykázala podle auditovaných výsledků zisk před zdaněním více než 89 milionů korun, což je nejlepší výsledek v historii firmy. V roce 2005 hospodařila společnost se ziskem 83 milionů korun. Drinks Union sdružuje pivovary Zlatopramen a Velké Březno na Ústecku, Louny a Kutná Hora. Společnost také vyrábí lihoviny v ústecké likérce KB Likér.

„Za historicky nejlepším hospodářským výsledkem stojí především úspory v režijních nákladech a službách,“ komentoval výsledky finanční ředitel firmy Miroslav Bretšnajdr.

Loňský zisk, je vyšší oproti roku 2005 i přesto, že firma Drinks Union loni uzavřela účetnictví již po prvních třech čtvrtletích. „Důvodem je to, že společnosti, které tvoří skupinu Drinks Union, ohlásily fúzi a bylo nutné uzavřít účetnictví společnosti dříve. Fúze je formálním aktem, kterým zjednodušujeme vlastnickou strukturu firem ve skupině. Na fungování skupiny se tím nic nemění,“ řekl Bretšnajdr. Dodal, že fúze by měla být dokončena v prvním pololetí roku. (Tisková zpráva Drinks Union)

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje pivovary Zlatopramen, Březňák, Louny a Kutná Hora loni zvýšila export piva o více než šest procent na téměř čtvrt milionu hektolitrů. „ Loňský růst exportu všech našich značek na celkových 245 tisíc hektolitrů nás přiblížil na dosah k hranici čtvrt milionu hektolitrů,“ řekl manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch. Největším exportním teritoriem bylo i v loňském roce Německo.

Největší nárůst zájmu o značky piv ze skupiny Drinks Union byl v Estonsku a Švédsku, kde vzrostly prodeje téměř o tři čtvrtiny. „V obou těchto zemích jsme uspěli s naší vlajkovou lodí Zlatopramen,“ podotkl Šaroch. Zhruba o třetinu vzrostl vývoz do Španělska.

V loňském roce také Drinks Union začal poprvé v historii vyvážet do středoafrického Beninu a do Izraele. „V obou těchto zemích šlo také o vývoz značky Zlatopramen, přičemž v Beninu byl prodej podpořen rozsáhlou reklamní kampaní. Pro letošní rok očekáváme další rozvoj na těchto trzích,“ dodal manažer exportu.

Celkový výstav skupiny Drinks Union dosáhl 902 tisíce hektolitrů piva, což je meziročně přibližně o dvě procenta méně. „Na mírném snížení výstavu se podepsalo především dlouhotrvající chladné počasí na jaře a také ve druhé polovině léta. Příznivější podzim již tento trend nestačil zvrátit,“ řekl manažer domácího prodeje Jiří Čulík.

Podle předběžných údajů také prodej Zlatopramene na ruském trhu překročil 100.000 hektolitrů, kde firma pivo vyrábí licenčně. „Celkový výstav skupiny Drinks Union se započtením licenční výroby v Rusku by tak měl za loňský rok, stejně jako v roce 2005, překročit hranici milionu hektolitrů piva,“ doplnil předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, jsou prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green. Donedávna byl v Pivovaru Svijany a v Pivovaru Svijany Distribuce v provozu systém BSI Brau, pracující na platformě COBOL. Po akvizici společnosti Pivovar Rohozec, která měla systém zcela odlišné povahy, si management LIFu uvědomil, že bude vhodné sjednotit i systémy ostatních dceřiných společností holdingu.

Vypsal proto výběrové řízení, v němž důležitým kritériem byla stabilita a historie firmy a také dostatečná velikost vývojového týmu. Výběrové řízení vyhrál systém Helios Green. Asi nejpodstatnějším důvodem byl poměr mezi cenou systému a jeho předpokládaným výkonem. (System Online)

Developer hľadá pre osirotený Stein novú rodinu v zahraničí! Vyše stotridsaťročná tradícia varenia piva Stein takmer v centre Bratislavy sa končí. Poslední slovenskí majitelia na čele s podnikateľom Zoltánom Szitásom, ktorí pred vyše šiestimi rokmi vytiahli pivovar z konkurzu, celú firmu aj so skoro dvojhektárovým pozemkom koncom minulého roku predali.

Nie inému výrobcovi piva, ale luxemburskej developerskej spoločnosti Orco Property Group. Tá chcela fabriku s jediným cieľom. Oveľa výnosnejším, ako je produkcia piva. V lukratívnej lokalite na Blumentálskej ulici chce za zhruba tri miliardy korún postaviť nový komplex s bytmi, hotelom, kanceláriami, obchodmi a reštauráciami.

Pre tradičnú výrobu piva Stein chce Orco nájsť nového strategického investora, ktorý by ju mohol rozbehnúť na inom mieste. Ešte dva až tri roky sa bude variť v pôvodných priestoroch, a preto si zatiaľ developer necháva aj zhruba stovku zamestnancov pivovaru.

Najprv musí vybaviť zmenu územného plánu a vypracovať architektonické návrhy na nový obytný komplex. Problémy neočakáva. „Aj mesto má záujem premiestiť výrobu piva do inej lokality. Terajší technický stav Steinu je pre modernú výrobu nevyhovujúci,“ hovorí Lucia Švecová, riaditeľka dcérskej Orco Slovakia.

Prišiel ten deň

Že pivovar bude musieť ustúpiť veľkému realitnému projektu, sa dalo očakávať. Je posledný priemyselný areál v širšom centre Bratislavy. A to je pre biznismenov s bytmi či kancelárskymi priestormi veľmi zaujímavé.

Výška kúpnej ceny spoločnosti Orco je síce utajená, ale viceprezident developera Aleš Vobruba hovorí, že vzhľadom na budúci realitný potenciál si jeho firma pozemky pod pivovarom cení na 700 miliónov slovenských korún.

Okrem ceny u predchádzajúcich majiteľov Steinu iste zavážilo, že celému biznisu s pivom sa na Slovensku v posledných rokoch nedarí. Spotreba stále klesá. V roku 2002 slovenské pivovary vyrobili rekordných 4,8 milióna hektolitrov piva. Vlani to bolo už o milión menej.

Trhový koláč sa zmenšuje a pozícia Steinu je navyše sťažená tým, že patrí medzi menšie pivovary. Ešte na konci osemdesiatych rokov minulého storočia bol, s ročnou produkciou tri štvrte milióna hektolitrov, najväčší na Slovensku. Ale odvtedy zaznamenával iba poklesy.

Po nástupe trhového hospodárstva ho získali jeho manažéri a zamestnanci. No koncom roku 1999 ho doviedli do konkurzu. Pre nových majiteľov na čele so Z. Szitásom bol potom úspech, že ďalej nepadal a zostal zhruba na produkcii 150-tisíc hektolitrov ročne. Vlani toto množstvo znamenalo na slovenskom trhu, na ktorom kraľujú holandský Heineken a juhoafrický SABMiller, ani nie štvorpercentný podiel.

Nový hráč

Orco môže mať s hľadaním nového pána pre značku Stein starosti. Od ostatných malých pivovarov v rukách domácich podnikateľov sa dostatok síl na prebratie inej firmy očakávať nedá. Navyše popradský Pilsberg, bytčiansky Popper i banskobystrický Urpín majú ešte menšie trhové podiely ako Stein.

A Urpín dokonca po bývalom panovaní Pavla Čupku ešte stále spravuje konkurzný správca. Vyhniansky Steiger už síce získal silnejšieho vlastníka z cudziny – českú pivovarnícku skupinu PMS, ale bolo to len vlani, a tak sa Česi zrejme budú sústreďovať najprv na konsolidáciu Steigeru.

Pri svojich väčších finančných zdrojoch by si mohli dovoliť Stein kúpiť iba tí dvaja najsilnejší hráči. Heineken ovláda vyše 45 percent slovenského trhu s pivom a SABMiller so svojou dcérou Pivovary Topvar má podiel len o päť percent menší.

Ale ani jeden z nich neprejavuje o Stein záujem a ich vyjadrenia smerujú k tomu, že v budúcnosti chcú investovať do rozvoja tých značiek, čo na Slovensku už získali.

„Za vyše desať rokov si Heineken na Slovensku stihol vybudovať komplexné a dobre vybalancované portfólio značiek. Nemalo by pre nás zmysel kupovať ďalšiu,“ hovorí Roman Krajniak, manažér pre komunikáciu Heineken Slovensko.

To, že pivovary z tuzemského trhu neprejavujú záujem o Stein, potvrdzuje aj zástupca Orca. „S nikým z domácich pivovarov o predaji nerokujeme. No nadviazali sme kontakty so zahraničnými spoločnosťami, ktoré tu ešte nepôsobia,“ upozorňuje A. Vobruba. Bratislavská značka by sa tak mohla stať základom vstupu nového hráča.

Ten po získaní Steinu nemôže rátať s vysokým trhovým podielom. Ale zároveň s pivovarom ovládne aj jeho zaujímavú sieť zmluvných krčiem a reštaurácií v najbohatšom meste krajiny a jeho okolí. V hostincoch sa na pive zarába vždy lepšie, ako keď ho pivovar predáva len na pulty obchodov.

„Po prevzatí Steinu z konkurzu sme mali zhruba 170 hostincov a reštaurácií. Teraz je ich vyše tristo,“ hovorí predseda Predstavenstva Steinu Marián Beňo. V slabšej kondícii nájde nový majiteľ technológie pivovaru. Bývalí majitelia do ich modernizácie vložili za posledných šesť rokov len zhruba 50 miliónov korún.

Vobruba pripomína, že aj keď jeho firma v biznise s pivom pôsobiť nechce, nebude sa snažiť Stein predať čo najrýchlejšie a trebárs aj nevýhodne. „Počkáme si na slušnú ponuku. Veď je ziskový,“ hovorí. (ETrend)

Jediný pivovar ve Zlínském kraji, uherskobrodský Janáček, získal další ocenění za kvalitu své produkce. V minulých dnech obdržel Českou pivní pečeť v jihočeském Táboře za druhé místo pro tmavé desetistupňové pivo. Navíc bronzovou příčku obsadila také uherskobrodská světlá desítka. Od roku 2000 nasbírala zdejší akciová společnost v konfrontaci s ostatními domácími výrobci pěnivého moku už čtyřiadvacet ocenění. „Především umístění světlé desítky je velmi potěšující zprávou. V této kategorii totiž panuje velká konkurence,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Jaroslav Horehleď.

Sedmnáctý ročník reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře, v rámci kterých se Česká pivní pečeť uděluje, hostil letos rekordní počet pivovarů. Do soutěžního klání se jich zapojilo dvaašedesát. Odborné komise zkoumaly 259 pivních vzorků z České republiky, Slovenska, Rakouska a Itálie. Největší konkurence se sešla v kategorii světlých desetistupňových výčepních piv, do které bylo zařazeno 54 vzorků.

Slavnosti v Táboře patří k největším odborným degustacím piv v České republice. Svou úrovní a rozsahem zdatně konkurují podobným pivním konfrontacím v okolních středoevropských zemích. (MF Dnes)

Uherskobrodský Janáček je posledním pivovarem, který zbyl ve Zlínském kraji. Jeho zakladatel František Bedřich Janáček by byl spokojený. Pivovar úspěšně zvládl privatizaci a dnes sbírá jedno ocenění za druhým.

Stoprocentní kvalitu uherskobrodského piva hlídají počítače, přesto vrchní sládek Jaroslav Horehleď několikrát denně bedlivě kontroluje výrobu.

On a sedm desítek dalších zaměstnanců malého slováckého pivovaru Janáček dbají na udržení mnohaleté tradice. A mají proč.

Pivovary v Jarošově, Uherském Ostrohu, Kroměříži nebo Brumově nepřežily tvrdý konkurenční boj po roce 1989.

Janáček sází na oblibu v regionu a desetiletími prověřenou kvalitu.

Mimochodem - za poslední roky není soutěže, na které by pivovar nezískal v početné konkurenci nějaké ocenění.

Těmi letošními jsou Stříbrná pivní pečeť za tmavou desítku a bronzová pivní pečeť za světlé pivo Janáček Prima.

* Jako vrchní sládek máte velkou zodpovědnost. Už jen proto, že nadnárodní koncerny se snaží ovládnout domácí pivní trh a pohltit slabší konkurenci. Nemáte pocit marného boje?

Ten tlak je dlouhodobý, pociťujeme to už deset let. Český pivní trh je naštěstí hodně specifický. Jsem sebekritický, ale tvrdím, že produkce malých a menších pivovarů je srovnatelná, ne-li lepší ve srovnání s produkcí gigantů.

* Kolik piva ročně vyrobíte?

Loni se jednalo přesně o 74 290 hektolitrů.

* Základnou logicky zůstává Brod a region. Není to málo?

Kontakty dlouhodobě budujeme na osobních vztazích. Vsadili jsme na systém nájemních restaurací, oslovujeme jejich majitele. Převezmeme na svá bedra nájem, poté prostory pronajímáme hostinským. Řešíme s nimi i nadstandardní podmínky, které jsou srovnatelné s nabídkami pivních gigantů.

* Kam nejdál vyvážíte?

Jsme aktivní téměř na celé Moravě. Naše pivo najdete třeba na severní Moravě, v Brně, v Boskovicích, na Břeclavsku. Vyvážíme díky kořenům z minulosti i na Slovensko, nejvzdálenější restaurace čepuje naše pivo ve Zvolenu. Janáček je k dostání také v Maďarsku. Export představuje čtvrtinu naší produkce. O místním patriotismu zase svědčí fakt, že prodejna v areálu pivovaru prodá osm až devět procent celkového množství vyrobeného piva. Broďanům Janáček zkrátka chutná.

* Pivovar Janáček vznikl v roce 1894. Současnost ale vyžaduje investice, zpřísňují se výrobní normy pod tlakem Evropské unie. Máte na to?

Začátkem minulého desetiletí zasáhly řadu českých pivovarů změny, ne každý to ale ustál. Spoustě malých a středních pivovarů přeinvestování do výrobních technologií zlomilo vaz. Janáček prošel privatizací, bylo to hodně složité období. Poslední čtyři roky se nám daří, ať už jde o opravy nebo o investice. Namátkou můžu uvést výměnu parního kotle, bezobslužný provoz kotelny, opravy podlah a povrchů tanků. Jedna z loňských největších akcí se týkala úpravny vody. Hodně peněz dnes stojí tako investice do obalů, do sudů, čeká nás nová filtrace.

* Na soutěžích sklízíte jednu cenu za druhou. V čem je brodské pivo výjimečné?

Potvrzuje se, že pivní produkce menších výrobců přitahuje spotřebitele svými specifiky. Tím nechci říct, že známá piva velkých výrobců nejsou kvalitní. Nás tato ocenění těší, potvrzují správnost naší cesty. Za uplynulých šest let jsme jich nasbírali čtyřiadvacet.

* Čeští vinaři si stěžují na příliv laciných vín ze zahraničí. V supermarketech jsou zase vidět bezejmenná piva za pár korun. Co tomu říkáte?

Naštěstí je dovoz zahraničních piv minimální. Ale v tomto případě jde o klamavou záležitost. Tato piva s nic neříkajícím názvem příslušného řetězce ve skutečnosti vyrábí některé české pivovary. Tento trend je hotovým barbarstvím.

* Jaký je podle vás ideál domácího piva?

Obecně - řízné, mírně hustší a mírně plnější. Jsem přesvědčen, že co sládek, to jiný názor.

* Myslíte, že nám budou jednou všechna piva chutnat stejně?

Když přijdete na soutěž, kde je 54 vzorků desítky a vezmete je do ruky, tak vypadají všechny stejné. Je velmi obtížné zhodnotit, kdo je první, kdo je třetí nebo šestý. Piva, obzvlášť ta desetistupňová, jsou hodně vyrovnaná. Abychom si udrželi nejen „chuť“, ale také stabilitu a ziskovost, snažíme se nadále investovat do nové techniky. Výsledky ukazují, že jdeme správnou cestou. (MF Dnes)

Novým partnerem televizního pořadu „Denik Ostravaka“ je od 13. února značka Radegast. Každé úterý tak doprovodí čtení z díla populárního ostravského blogaře desetisekundový spot před a po skončení pořadu. „Denik Ostravaka“ vysílá od ledna tohoto roku stanice ČT 1 a při čtení se střídají známé osobnosti z kulturního a společenského života. Spoty Radegastu korespondují s celkovou kampaní značky, která využívá kontext „Život je hořký. Bohudík“. Cílem aktivity je zejména zdůraznění pozice značky Radegast v Ostravě a nejbližším okolí, čemuž odpovídá i využití lokálního nářečí. Spot pochází z dílny agentury Rust 2. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

S novým designem svých lahví přichází v těchto dnech pivovar Ostravar. „Jako první velká severomoravská značka opouštíme unifikované NRW láhve a začínáme naše pivo stáčet do moderního obalu,“ říká Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru Ostravar. „Zákazníci si tak budou moci koupit Ostravar v novém atraktivnějším balení.“

Pivovar načasoval obměnu svých lahví do roku, ve kterém slaví 110. výročí založení, čímž se řadí k nejstarším pivovarům u nás. Poprvé začal Ostravar své pivo stáčet do lahví už ve čtyřicátých letech minulého století. V posledních letech stáčel pivo do tzv. NRW lahví.

„NRW láhve nám neumožňovaly žádné odlišení naší značky od konkurence, proto jsme se nyní rozhodli vybrat pro Ostravar zcela nový tvar láhve“ říká Pavel Barvík, manažer značky Ostravar. „Jsme rádi, že se nyní bude obal vyznačovat stejnou kvalitou jako jeho obsah,“ dodává Barvík.

Ostravar při změně láhve spolupracoval s českými skláři z firmy Avirunion. Tato společnost patří do nadnárodního koncernu Owen-Illinois, jež se specializuje na výrobu lahví a širokohrdlých obalů pro potravinářský průmysl. Více než 50 % všech skleněných obalů z celého světa pochází právě z filiálek, resp. licenčních výrob Owen-Illinois.

Hlavní novinkou na nových lahvích je jejich tvar. Už na první pohled se nové láhve Ostravar odlišují od těch starých užším a delším hrdlem. „Tento tvar je inspirován nejnovějšími trendy v designu pivního skla,“ vysvětluje Robert Kužela. Barva láhve zůstává hnědá.

Hmotnost nové láhve je o 60 gramů nižší než hmotnost předcházejícího balení. „Na první pohled tato změna není zásadní, ale když si uvědomíte, že plně naložený kamion Ostravar bude o 1,5 tuny lehčí, zjistíte, že nová láhev Ostravar je daleko šetrnější k životnímu prostředí,“ říká Kužela.

Vedle uvedení nových lahví prošly drobnou úpravou také etikety. „Změněni jsou například i pivovarští koně, kteří nyní působí výraznějším a sebevědomějším dojmem,“ říká Barvík. Ostravar chtěl tímto krokem zdůraznit sílu své značky, která díky růstu popularity a prodaných objemů neustále posiluje svou pozici na trhu, a také příslušnost k Ostravě, která má symbol koně rovněž ve svém logu. „Na sepjetí s Ostravskem je náš pivovar patřičně hrdý,“ potvrzuje předcházející slova Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru.

Ostravar bude do nových lahví stáčet postupně všechny své druhy – světlé pivo Ostravar Originál, světlý ležák Ostravar Premium a také světlý speciál Ostravar Strong. Uvedení nových lahví na trh bude podpořeno mediální kampaní „Léty prověřená chuť v novém“ a akcemi pro spotřebitele typu „kup a dostaneš“. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

S koníky, jež coby erbovní zvířata města přijali do svého znaku, si pohráli v pivovaru v Ostravě.

K jeho letošním 110. narozeninám z nich udělali svalnatější, pravé pivovarské valachy. Ubrali i "cosi" v podbřišku.

"Koně teď působí výraznějším a sebevědomějším dojmem, což odráží sílu značky. Ti předchozí byli tak trochu vyzáblejší," řekl manažer Pavel Barvík. Poprvé je ukázali na zcela nových pivních lahvích. I ony jsou narozeninový dárek.

Koníkům však chybí to, co ti staří hrdě vystavovali. Totiž "výstupek" v místě, kde živá zvířata mají pohlavní orgány. Že by Ostravou cloumala přehnaná cudnost?

"Byla to jen část nohy a vynechali ji," uvedl pouze Metoděj Novák, mediální zástupce Ostravaru. (Blesk)

Vedení Pivovaru Litovel letos očekává meziroční nárůst exportu zhruba o šest procent. Loni závod z Olomoucka vyvezl na zahraniční trhy 18 552 hektolitrů piva. Pivovar bude letos poprvé vyvážet do Irska.

Pivovar by měl podle ředitele Miroslava Koutka navýšit vývoz zejména do Velké Británie, Švédska a Itálie. Na nový exportní trh do Irska budeme dodávat díky zájmu místního importéra, který nás oslovil. Loni jsme do Irska poslali první testovací dodávku a podle importéra je naše pivo pro místní zajímavé, uvedl ředitel pivovaru.

Na irském trhu letos skončí podle jeho hrubých odhadů 1000 až 2000 hektolitrů litovelského piva. Vedení pivovaru očekává, že dodávky do Irska budou mít dlouhodobější charakter. (Olomoucký deník)

Zlatou a stříbrnou medaili získal litovelský pivovar na jedné z největších domácích anonymních degustačních soutěží v jihočeském Táboře.

Nejlahodnějším nealkoholickým pivem je podle profesionálních degustátorů Litovel Free. Právě za něj získali litovelští pivovarníci prestižní titul a známku Česká pivní pečeť. Stříbrnou pivní pečetí byl oceněn světlý ležák Litovel Premium.

České pivní pečetě udělovala komise složená z odborníků v pivovarnictví, především sládků, kteří mají degustační zkoušky. Ti posuzovali zejména čirost, vůni, chuť, hořkost, říz a pěnu. Na již 17. ročník soutěže přihlásilo 64 pivovarů celkem 273 druhů piv. „Další z medailí jsou pro nás potvrzením úspěchů, kterých klasicky vařené pivo v posledních letech dosahuje,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. (Právo)