Nové oddělení Channel Marketingu* v Plzeňském Prazdroji povede Luboš Kastner (31). Ve své nové funkci Národního Channel Marketing manažera má na starosti koordinaci všech promo aktivit a marketingových kampaní jednotlivých značek přímo v místech prodeje, a to jak v restauracích hospodách, tak obchodech. Mezi jeho odpovědnosti patří také vývoj nových aktivačních programů a správy propagačních materiálů.

Luboš Kastner, který pochází z Plzně, vystudoval VŠE Praha se specializací na marketing a mezinárodní obchod na univerzitě Karolinska ve Stockholmu.

Před přechodem do společnosti Plzeňský Prazdroj působil na pozicích Mezinárodního marketingového manažera značek Pilsner Urquell a Miller Genuine Draft a Trade marketingového manažera mezinárodních značek skupiny SABMiller pro Evropu.

Luboš Kastner je ženatý, bezdětný. Hovoří plynně anglicky a německy. Mezi jeho zájmy patří cestování, hokej, golf a plzeňské pivo.

*Channel marketing je začleněn do oddělení Prodeje a distribuce. Prodejními kanály se rozumí místa prodeje sudového piva (restaurace a hospody) a místa prodeje lahvového a plechovkového piva (obchody, supermarkety a hypermarkety).

Zdroj. Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V Opavě přibylo nekuřáckých restaurací. Jejich majitelé vsadili na dobré jídlo a čisté prostředí.

Oblaka dýmu od stolu, u kterého si kuřák po obědě zapálí, v mžiku zaplní restauraci. Pro kuřáka očekávaný okamžik po jídle, pro nekuřáká zlý sen. Ještě před třemi lety byly v Opavě nekuřácké restaurace jen tři, teď jich Sedmička napočítala patnáct a lidé mohou volit.

„Změnili jsme to před rokem. Zpočátku jsem váhala, protože jsme o některé hosty přišli. Ale zase jiní přišli kvůli čistému prostředí, takže toho nelituji a už měnit nebudu. Začali jsme dělat akce na zahrádce a chodí k nám rodiny s dětmi,“ hodnotila vedoucí restaurace U Tří jabloní Jana Zezulová. Čtyřicetiletý Josef Hartman je náruživý kuřák, ale u oběda má rád čistý vzduch, takže chodí tam, kde se nekouří. „Když jdu ale s partou na pivko, tak si chci zakouřit,“ řekl Hartman.

Od 1. července bude jasno zda majitelé vsadili na kuřáky, nebo nekuřáky. „Restaurace budou mít na dveřích piktogram, podle kterého každý pozná, zda se v ní může, nebo nemůže kouřit. Zmizí tak podniky, kde měli pár stolů nekuřáckých,“ vysvětloval předseda ostravského Sdružení podnikatelů v pohostinství František Chmelík.

Opavské restaurace a kavárny, kde na stole popelníky už neleží, lákají hosty především na dobré jídlo. Jejich majitelé se rozhodli, že hostům kromě příjemného prostředí nabídnou i čistý vzduch. Už tři roky mezi ně patří i Petr Koval, šéf restaurace U náhonu. Vsadil na to, že v té době takových podniků v Opavě moc nebylo.

„Hned od otevření v červnu 1995 jsme se snažili hostům nabízet kvalitní jídla. Pak k nám začali hodně chodit rodiče s malými dětmi, a tak jsme zkusili nekuřáckou pauzu do dvou hodin během oběda. Jenže kuřáci pak kouřem obtěžovali ty, co přišli na oběd později. Proto jsme restauraci před třemi roky změnili na úplně nekuřáckou,“ vysvětloval Koval.

Kuřáci jsou za zdí

V restauraci U Minervy mají nekuřáckou jídelnu, kde se mohou hosté od půl jedenácté do půl druhé naobědvat, aniž by je obtěžoval kouř. „Hned potom otevíráme vedlejší kuřáckou restauraci, která je od jídelny oddělená zdí a má vlastní vchod. Tam chodí ti, co přijdou na pivo a chtějí si i zakouřit. Když máme oslavu, tak se nekuřáci baví v jídelně nebo venku na terase,“ popsala vedoucí Radka Mališová. Osmadvacetiletý Jiří Holous je kuřák, takže dává přednost restauracím, kde mu kouřit dovolí „Když jdu na pivo nebo koncert a mám chuť na cigaretu, dám přednost tomu, abych nemusel kouřit venku,“ řekl Holous.

Naopak třiatřicetiletý Ondřej Krátký si rád zajde na pivečko do nekuřáckého prostředí opavské restaurace Kašpárkova pizza Na Rybníčku. „Když jdu s kamarády na pivo, nemám rád, když doma smrdím kouřem,“ komentoval Motl. Čistě nekuřácká je také kavárna Na vyhlídce v domě U Anděla. Provozuje ji kuřák, pětadvacetiletý Ondřej Dužík. „Chci s kouřením přestat, a tak jsem si říkal, že mi to třeba pomůže. Navíc si to přáli i majitelé domu, kde kavárna je. Ti, co si musí nutně zapálit, můžou ven na balkon,“ popsal Dužík.

Děti mají svůj koutek

Díky nekuřáckému prostředí si sem našly cestu i rodiny s malými dětmi. „Maminka si dá kávu, děti zmrzlinu a tatínek pivo. Aby děti nezlobily, můžou si zadarmo zahrát člověče nezlob se nebo si pohrát s hračkami v dětském koutku,“ řekl Dužík.

Na nebezpečí, kterému jsou vystaveni nekuřáci, kteří vysedávají v zakouřené restauraci, upozornil primář oddělení respiračních onemocnění Slezské nemocnice v Opavě Zdeněk Nykel. „Tím, že nekuřáci vdechují cigaretový kouř, je to pro jejich zdraví stejně škodlivé, jako kdyby normálně kouřili. Kouření je nejčastější příčinou rakoviny dýchacích cest nebo chronické bronchitidy,“ varoval Nykel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Liana Melecká

Minulý týden proběhl v pivovaru první velký Ambasadorský sraz. Na 160 Ambasadorů se celý den školilo a prokazovalo své znalosti o pivu Pilsner Urquell. Pod vedením našich sládků a jednoho z nejlepších výčepních v ČR, Václava Vanyi, si vyzkoušeli, jak se správně čepuje hladinka, testovali se v senzorické degustaci, varním procesu, znalostí o pivu.

Starší obchodní sládek Václav Berka poukázal na nejčastější chyby hospodských a vzal Ambasadory na speciální prohlídku pivovaru. Akce byla úspěšně zakončena ve večerních hodinách Na Spilce.

Další velký sraz je naplánován na Pilsner Fest - poslední pátek a sobotu v srpnu. Všem děkujeme za perfektní účast, udělali jste nám všichni svým zapálením a přístupem ke srazu velkou radost.

Zdroj: Facebook | Autor: Pilsner Urquell

Aktuální zaměstnání - stavitel z pivních tácků. To by si do svého životopisu mohl klidně napsat Němec Sven Gébl.

Poslední tři měsíce nedělal nic jiného, než že dával tácek k tácku a stavěl z nich místnost i s vnitřním vybavením. Řekli byste, že bude na svůj výtvor náležitě pyšný. On ho ale chvíli po dostavbě strhl k zemi.

Šest hodin denně, 7 dní v týdnu, bezmála tři měsíce. Postavit místnost ve skutečné velikosti z pivních tácků a vybavit ji stolem, židlemi, a dokonce krbem vyneslo Němce Svena Göbla na seznam Guinessových rekordmanů.

Nesměl k tomu ale použít jedinou tubu lepidla. Přinést důkaz o tom, že nepodváděl, nebylo složité. Jedním dotykem totiž stavbu shodil.

"Vlastně už jsem si byl jistý, že to bude světový rekord. Dnes jsem stavbu už jen shodil, abych komisaře Guinessova výboru přesvědčil, že jsem k sobě tácky nijak nepřipevnil," říká rekordman.

Sven použil čtvrt milionů tácků a skládal je od letošního ledna. Ale nebyla to jeho prvotina; s podobnými stavbami z tácků se dostal do knihy rekordů už dvakrát.

Zdroj: TN.cz

Staré hodiny, které zdobí budovu pivovaru v Koutě na Šumavě, byly spoustu let nefunkční. Majitel pivovaru Jan Skala se s tím nechtěl spokojit a dlouho hledal, kdo by staré hodiny opravil a znovu uvedl do chodu.

Štěstí se na něj usmálo zcela nečekaně. Dnes už jsou hodiny opravené a dokonce odbijí každou čtvrt a celou hodinu. „Do pivovaru přijel na zkušenou sládek z Ruska. Ten hodiny vyčistil, nahradil chybějící součástky a opravil je,“ říká koutský sládek.

Protože se musí hodiny každý den natahovat, převzal o ně starost sládek z koutského pivovaru Tomáš Nádraský.

Zdroj: Domažlický deník.cz

Nožík rybička z Mikulášovic, dřevěné spony z Varnsdorfu, bylinné masti a mýdla z Vlčí hory, pivo z varnsdorfského minipivovaru, kozí sýr z Horního Podluží. To vše a ještě mnoho dalšího z okolí Českého Švýcarska má šanci zvýšit si prestiž a prodej získáním certifikátu na výrobu originálního

Projekt na zavedení značky pro tamní výrobky se pokouší uvést do života Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko.

"Chceme podpořit místní řemeslníky, zemědělce, ale i například výrobce upomínkových předmětů. Na území Českého Švýcarska je mnoho drobných živnostníků, kteří zpracovávají výrobky typické pro tento kraj,“ řekla mluvčí společnosti České Švýcarsko Dana Štefáčková.

Cílem projektu je podpořit výrobce, jejichž výrobky vycházejí z lokální tradice, používají materiály, které jsou typické pro region a zároveň nepoškozují životní prostředí.

O podobě loga společnost České Švýcarko v současné době jedná s vybranými výrobci. „Měl by to být pískovcový motiv a označení Českosaské Švýcarsko – regionální produkt. V diskusi jasně převážil názor, že značka by měla být pro celé Českosaské Švýcarsko a udělována má být nejen za původ, ale též za vysokou garanci kvality daného výrobku,“ dodala Štefáčková. Jednat budou také o certifikačních kritériích.

První výrobky s certifikátem už v květnu

První výrobky s certifikátem a značkou Českého Švýcarska by se na trhu mohly objevit už příští měsíc, tedy v květnu. „O jejich prodej se postarají samotní výrobci, ale zájemci si mohou trvanlivější výroby, jako například suvenýry, pivo a mýdla, zakoupit i v informačních střediscích Českého Švýcarska," doplnila Štefáčková.

„Určitě máme zájem, aby naše pivo z Kocoura neslo certifikát regionálního výrobku. Bude to taková symbióza. Výrobek bude prezentovat náš kraj a náš kraj bude prezentovat náš výrobek," pochvaloval si majitel varnsdorfského minipivovaru Kocour Josef Šusta.

V budoucnu uvažuje společnost České Švýcarsko o rozšíření značky i na německé území. Logo už má také svou předběžnou podobu.

Projekt zaštiťuje Asociace regionálních značek, která sdružuje deset regionů, ve kterých vznikla a samostatně funguje regionální značka pro místní výrobky, produkty a služby. ARZ je založena na jednotných principech a pravidlech udělování značky ve všech členských regionech a jednotném grafickém stylu všech značek i propagačních materiálů.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Michaela Hlinková

Minipivovar U Bezoušků mi zaslal nové a aktuální údaje. Tak mi dovolte, abych se s nimi s Vámi podělil. V záhlaví bloku je nové logo. Aktuálně se v Průhonicích čepují tato piva:

Bezouškovská 10°

pivo českého typu, spodně kvašené, nefiltrované, nepasterizované, jemná chmelová Žatecká hořkost, čistá sladová chuť, příjemná na celovečerní pití, cena: 0,3l - 24,- Kč, 0,5l - 29,- Kč

Pšeničné světlé 13°

pivo německého typu, svrchně kvašené, nefiltrované, nepasterizované, slabá ovocná chuť s kvasničným buketem, jemně chmelené, lehké a osvěžující, cena: 0,3l - 33,- Kč, 0,5l - 38,- Kč

Sládkova polotmavá 13°

pivo českého typu, spodně kvašené,nefiltrované, nepasterizované, kvasnicové, s čistou jemně karamelovou chutí, s velkým podílem jemné žatecké hořkosti, cena: 0,3l - 33,- Kč, 0,5l - 38,- Kč

Zdroj: Coloseum Restaurants | Autorka: Kamila Víšková, marketing

Mimořádnou příležitost pro všechny připravilo město na prvního máje, kdy se v historické budově zdejšího pivovaru uskuteční pivní slavnosti.

"Akce naváže na úspěšný loňský křest CD Chodské vlny. Tehdy byli občané překvapeni krásnými prostory vhodnými pro kulturní vystoupení," říká starosta Domažlic Miroslav Mach a pokračuje "celkem se slavností zúčastní 7 až 8 malých pivovarů ve třech patrech budovy, kde se uskuteční vystoupení hudebních kapel nejrůznějších žánrů, například jazzu či dechovky."

"Záštitu nad slavnostmi v domažlickém pivovaru přijal pivovar Purkmistr, který se v našem městě loni představil o Chodských slavnostech. Tento pivovar je vlastníkem receptur domažlického piva, které nejen zachovává při životě, ale také je ve svém pivovaru v Plzni Černicích s úspěchem nabízí. Jejich novým výrobkem je nedávno "pokřtěný" v našem městě dobře známý Radní. Zmiňovaný pivovar se v lednu prezentoval v rámci našeho regionu na výstavě cestovního ruchu Regiontour v Brně," doplňuje místostarosta Dalibor Kubů.

"Celá akce bude i vzpomínkou pro pamětníky, kteří často hovoří o tancovačkách na humnech. Podrobnosti se již brzy všichni dozví z plakátů rozvěšených po městě. Všichni jste srdečně zváni," uzavírá starosta M. Mach.

Zdroj: Domažlice.info | Autor: Stanislav Antoš

Obchody, ubytovací kapacity, pivovarnické muzeum, takové jsou představy znojemských zastupitelů s využitým areálu někdejšího pivovaru Hostan v centru města.

Alfou a omegou budoucnosti nedávno zavřeného provozu je však dohoda s majitelem objektů i pivovarských technologických celků, kterým je stále koncern Heineken. Zastupitelé zatím schválili s několika podmínkami záměr odkoupit areál za 26 milionů korun. Kupní cena má být uhrazena v průběhu roku 2010 a platbu za daň z převodu nemovitostí si má mezi sebe napůl rozdělí kupující a prodávající. Heineken, který se k probíhajícím jednáním nechce blížeji vyjadřovat, navíc požaduje, aby se v areálu po dobu deseti let nevyrábělo pivo.

„Zastupitelé schválili uvedenou podmínku v případě, že dotčené prostory bude vlastnit nebo provozovat město Znojmo. Společnost Heineken přitom ve svých podmínkách požadovala obecně, aby se v areálu po dobu 10 let nevařilo pivo,“ uvedla k podmínkám koupě pivovaru mluvčí města Znojma Denisa Šipošová.

Areál Hostanu je pro město velice cenný, neboť se nachází přímo v historickém centru v okolí hradu a těsné blízkosti románské rotundy sv. Kateřiny. Přes pivovar navíc vedou dvě ze tří přístupových cest k oběma zmíněným památkám. Město přitom není vlastníkem ani jižní pěší přístupové cesty pro turisty, ani Hradní ulice, která je jediným vjezdem pro automobily. Také z těchto důvodů je koupě areálu pro Znojmo klíčová.

Ač k definitivní dohodě zatím nedošlo, plánuje se již budoucnost objektů. Město nepředpokládá, že by areál provozovalo samo, reálnější je forma pronájmů. K dispozici je zatím obecný urbanisticko – architektonický průzkum. „Autor studie zanalyzoval jednotlivé budovy tvořící areál pivovaru a rozdělil je do několika skupin na ty, které je z hlediska jejich nesporné hodnoty vhodné zachovat, ve kterých je možné provádět úpravy větších či menších rozměrů s ohledem na zachování hodnotných prvků staveb či které je možné určit k demolici. Město si nechává tento rozbor nyní podrobněji rozpracovat. Právě takto sesbírané informace budou sloužit ke stanovení regulativů pro budoucí stavební činnost v areálu a navržení limitů možného budoucího využití areálu,“ uvedla mluvčí města Znojma Denisa Šipošová.

Zdroj: Moravské hospodářství | Autor: Filip Vrána

Minimálně čtyři malé pivovary z bavorské části Šumavy se představí v neděli od 11 hodin v Pivovarském dvoře v Plzni-Černicích. V rámci projektu „pivnicesty.eu“ tu bude možnost také individuálně degustovat další vzorky a k prodeji bude nabídnuto omezené množství lahvového piva z těchto pivovárků, které jsou ideálním cílem pro individuální i kolektivní turistiku, protože všechny se nacházejí v okolí Velkého Javoru, do třiceti kilometrů od Železné Rudy. Všechna točená piva budou unikátní i v tom, že se v České republice dosud nepředstavila, a to jak na pivních slavnostech či v různých klubech v Plzni či v Praze. Bližší informace najdete na http://www.pivnicesty.eu nebo http://www.purkmistr.cz v rubrice plán akcí, případně na telefonu 731007055.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s., člen jednej z najvýznamnejších pivovarníckych skupín na svete SABMiller, má od 1. apríla novú hovorkyňu. Stáva sa ňou súčasná manažérka firemnej komunikácie tejto spoločnosti, Zuzana Lošáková.

Zuzana Lošáková pôsobí v oblasti Public Relations a komunikácie 7 rokov. Pred nástupom do spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. pracovala v PR agentúre na pozícii Account Manažér, kde zabezpečovala poradenstvo ohľadne komunikácie a PR pre viaceré medzinárodné FMCG spoločnosti. Od roku 2007 je Manažérkou firemnej komunikácie v spoločnosti Pivovary Topvar, a.s., kde rozvíja a zabezpečuje internú aj externú komunikáciu. Od 1. apríla preberie k tejto pozícii aj rolu oficiálnej hovorkyne spoločnosti.

Doterajšia hovorkyňa, Drahomíra Mandíková, zostáva naďalej pôsobiť v spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. a bude tak, ako doteraz, stáť na čele oddelenia pre vzťahy s verejnosťou.

Novú hovorkyňu môžete od 1. apríla 2010 kontaktovať na telefónnom čísle: 02/67 286 152, na mobilnom čísle 0904/703 273 alebo na e-mailovej adrese zuzana.losakova@topvar.sabmiller.com.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Řidič, který v březnu u Mirošovic z dálnice D1 vytlačil ze silnice auto s dvoučlennou posádkou, je jedním z manažerů Plzeňského Prazdroje. Agentuře Mediafax to ve čtvrtek potvrdil mluvčí pivovaru Jiří Mareček s tím, že obviněnému muži vedení firmy pozastavilo výkon manažerské funkce.

Čtyřicetiletý Luboš L., kterého ve středu policie obvinila z pokusu těžkého ublížení na zdraví, je podle zjištění Mediafaxu manažerem pro klíčové zákazníky pivovaru. Nyní má však pozastavený výkon funkce, neboť vedení podniku jeho čin, kterého se měl navíc dopustit firemním vozem, důrazně odsoudilo. "Rozhodně nebudeme tolerovat bezohledné nezodpovědné řízení," uvedl pivovar v oficiálním prohlášení s dodatkem, že pozastavení výkonu funkce bude v platnosti až do skončení policejního vyšetřování.

Pivovar podle mluvčího na zaměstnance, kteří jezdí autem, přísně dohlíží. "Například v areálech naší společnosti pravidelně měříme dodržování předepsané rychlosti a necháváme řidiče dýchat do alkotesterů. Důsledně také dodržujeme roční interval pro řidičská školení všech zaměstnanců, kteří mají služební vozidlo," podotkl mluvčí Prazdroje Mareček.

Incident se stal na 24. kilometru dálnice D1 u Mirošovic na konci března, ve směru na Prahu. Řidič superbu z boku najel do malé mazdy, která ho údajně předtím zdržela při pomalém předjíždění kamionu. Mazda pak ve vysoké rychlosti vyletěla z dálnice a narazila do stromu nedaleko komunikace, její posádce se zázrakem nic vážného nestalo.

Silniční pirát bude podle policejní mluvčí Soni Budské vyšetřován na svobodě, za pokus těžkého ublížení na zdraví mu hrozí až 12 let vězení. "Je to z toho důvodu, že svým chováním ohrozil dvě osoby," vysvětlila policejní mluvčí. Černý superb byl policisty zajištěn a zkoumá ho soudní znalec.

Zdroj: Krimi Eurozprávy.cz | Autor: Tomáš Kraus

Dosud se podařilo opravit střechu, nyní probíhá rekonstrukce klenby. Po dokončení bude pivovar kulturním centrem města.

Je to běh na dlouhou trať, ale závěr by mohl být o to skvostnější. Toužimský pivovar se po dokončení rekonstrukce stane kulturním centrem města a atraktivním turistickým místem. V jeho prostorách má být i malá varna na tři sta litrů piva, restaurace nebo divadelní sál.

„Pivovar byl bez střechy, kterou jsme opravili, a nyní začínáme s rekonstrukcí klenby. Peníze čerpáme z dotace Ministerstva kultury z kapitoly na záchranu architektonického dědictví. Letos nám bylo přiděleno 980 tisíc korun. Je to sice méně než v uplynulých letech, ale v opravách pokračujeme,“ vysvětlil starosta Toužimi Antoním Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autorka: Ivana Kalinová | Foto: Silvie Risová

Na třídě T.G. Masaryka dnes začíná přehlídka nazvaná Pivovary v Karlových Varech. Prezentovat se bude celkem dvanáct pivovarů. Některé milovníci piva už dobře znají, jiné možná potěší chuťové buňky pivařů poprvé.

Kromě piva se lidé mohou těšit až do 18. dubna také na koncerty nejrůznějších hudebních skupin. Mezi nimi nebudou chybět i známá jména, například Ivan Hlas, nebo Luboš Andršt či Jesse Ballard z USA. Ty doplní i spousta regionálních kapel, například Bernard Blues Band, Choose Avail, The Chobots a celá řada dalších zajímavých skupin.

Program doplní 11. dubna také Ozzák (Martin Dejdar), který příznivcům televizního seriálu Comeback a nejen jim představí své nové pivo pojmenované Ozzobír.

Dnes od 15 do 17 hodin zahrají kapely Goodfellas a Shoe Cut.

Zdroj: Karlovarský deník.cz

Pivovar Primátor se stal v loňském roce dalším významným zákazníkem systému Helios Green z produkce Asseco Solutions. Systém byl ve společnosti uveden do ostrého provozu k 1. lednu letošního roku. Vzhledem k rozsahu a specifikům činností, které výrobu piva provázejí, je zde systém implementován v poměrně velkém rozsahu. Management a zaměstnanci společnosti Primátor ke své práci využívají, či brzy budou využívat, kromě jádra systému s podporou Workflow a EDM konkrétně tyto moduly systému Helios Green: Účetnictví, Faktury přijaté, Faktury vydané, Pokladna, Banka, Majetek, Sklad – nákup a prodej, Doprava, CRM, Smlouvy, Mzdy, Personalistika, Odpis pohledávek, Manažerské vyhodnocování, Rozvrhování pomocí ukazatelů, Finanční controlling základ, Controlling prodeje a Controlling skladů a výroby. Ve společnosti Primátor je možnost využití pro celkem dvacet konkurenčních uživatelů.

Zdroj: ERP Forum.cz

Viete čo je labológia? Na prvý pohľad úplne banálna vec: zbieranie suvenírov, ktoré súvisia s pivom. Ale za tisíckami kusov etikiet, plechoviek, podpivníkov či krígľov z celého sveta, ktoré sa hromadia v príbytkoch zberateľov, sa skrýva celá veda. Hovorí o tom, ako žijú a umierajú pivovary, čo tu po sebe zanechávajú a aké je dobré vedieť o nich trochu viac.

Je až prekvapivé, koľko ľudí na celom svete sa venuje zberateľstvu pivných suvenírov, histórii pivovarníctva a všetkému, čo má s pivom niečo do činenia. Ešte prekvapujúcejšie je, koľko druhov takýchto suvenírov je hodných zberateľskej vášne. Slovensko patrí medzi európske krajiny, kde je život zberateľov tohto druhu slušne zorganizovaný. Fungujú tu kluby zastrešené asociáciou, ktoré si registrujú svojich členov, vydávajú svoje tlačoviny a vedú čulý zberateľský život.

Okrem zábavy a potešenia hľadajú ľudia v tomto hobby aj poučenie, nové vedomosti, zasväcujúc mu kopu voľného času. Labológia zahŕňa pomerne široký rozsah artiklov, ktoré sa môžu stať predmetom zbierania. Ich počet sa stále rozrastá a dokonca sú roztriedené do hlavnej a vedľajších kategórií – siahajú teda od pivných etikiet cez pivné podložky (podpivníky), korunkové uzávery, plechovky, poháre, staré pivové fľaše, súdky, korbele, otvárače, cez historické dokumenty, účtenky a pivovarskú literatúru, až po pečiatky, prepravky, servítky, slnečníky, stojany na nápojové lístky, vizitky, zástery, modely áut a kamiónov, hracie karty, kalkulačky, kalendáre, hrnčeky na kávu, dokonca antistresové loptičky, prezervatívy, kravaty, dresy, zapaľovače, píšťalky, vianočné osvetlenia, popolníky, uteráky, usb-kľúče, perá či šnúrky na mobil.

Pivné hobby

Bratislavský Danubius klub zberateľov pivných suvenírov vznikol na Slovensku ako jeden z prvých pred dvadsiatimi dvoma rokmi. Ľudia okolo neho sa nezáväzne začali schádzať v roku 1987 v Starej sladovni na Cintorínskej ulici nazývanej aj Mamut. Po roku 1989 založili občianske združenie a vtedy sa k nim pridal aj Ivan Ozábal, dnešný predseda klubu. „Dnes som už na dôchodku, ale zostal som v združení, je to moje dôchodkové hobby.

Vyťažuje ma síce, ale beriem to tak, že ako každý dobrý dôchodca nemám čas,“ vraví. Postupom času sa prioritou jeho klubu stalo každoročné medzinárodné stretnutie zberateľov – tohtoročné sa koná práve teraz, koncom apríla. Pán Ozábal pracoval v pivovarníctve od roku 1968, takže k výrobe a distribúcii piva mal vždy blízko a klub začal sponzorovať. Je autorom brožúr o histórii slovenských pivovarov pred rokom 1948 a po ňom. Medzi členmi bratislavského klubu vychádza štvrťročne aj mini časopis Pivoviny. Tlačia si ho svojpomocne, vo vlastnom náklade, vyrábajú na kopírke a zaznamenávajú v ňom všetky uplynulé činnosti a aktuality. Pivnú udalosť majú naplánovanú takmer na každý týždeň.

Bez priestoru to nejde

Fanúšikovia pivovarníctva majú asi najradšej náučné zájazdy a návštevy malých pivovarov, stretnutia s tamojšími ľuďmi a spoznávanie technológií. Do malých pivovarov chodia podľa toho, koľko sa v organizácii nazbiera peňazí a podľa času zamestnaných členov. Mimochodom, zbieranie pivných suvenírov je pomerne náročné na priestor. Ivan Ozábal svoje zbierky sústreďuje v bratislavskom byte a časť presťahoval k synovi do rodinného domu.

„Tí, čo žijú v rodinných domoch, si to vedia lepšie zariadiť,“ konštatuje. „Napríklad raz nás pozval jeden rakúsky zberateľ k sebe. Mal dom, horné poschodie bolo celé pre manželku a pivnica s garážou boli jeho. Steny mal obvešané pivovarskými smaltovanými tabuľami, najväčší priestor zaberala veľká kovová pyramída z fliaš.“ Niektoré manželky podľa neho majú pre toto hobby pochopenie, niektoré nie a niektoré to trpia. A občas sa niektorá dostane aj do fanúšikovskej partie. On sám sa s manželkou dohodol – má doma na svoje suveníry vyhradené niektoré časti bytu – predsieň s policami, vstavanú skriňu a pracovňu.

Na špici sú etikety

„Zberateľstvo suvenírov nemusí súvisieť s konzumáciou piva,“ hovorí pán Ozábal, ale zároveň priznáva, že o tom, čo s pivom súvisí, veľa hovorí aj jeho chuť. Ako sa uňho zrodila zberateľská vášeň? „Niekomu sa zapáči etiketa, niekomu zachutí pivo a vezme si na pamiatku podpivník. Ja som zbieral etikety od päťdesiatych rokov minulého storočia. Zároveň som sa zoznamoval s výrobou piva a s jeho históriou.“ Postupom času sa dostal aj k zahraničným etiketám buď výmenou na burzách, či cez korešpondenciu, a tak si musel urobiť nový systém, aby k sebe mohol priraďovať etikety rovnakej kategórie, či už podľa veku, alebo typu pivovarov.

„Musel som to vymyslieť tak, aby som etikety mohol v prípade potreby bez poškodenia preradiť. Moja babka bola trafikantka, tak som si od nej pýtal zvyšky z okrajov poštových známok, tie som prehol a nalepil na podložku aj zospodu na etiketu.“ Dnes má doma niekoľko desiatok tisíc etikiet, sústreďuje sa hlavne na české a slovenské a tvrdí, že to vôbec nie je rekordné číslo. Upozorňuje, že zbieranie tohto vo všeobecnosti najdôležitejšieho predmetu zberateľstva v minulosti rástlo aj s rozmachom polygrafického priemyslu. Etiketa sa získava priamymi kontaktmi s pivovarmi, bežnou technikou odliepania, pričom cieľom je, aby bola nepoškodená.

Obchod alebo partnerstvo

„Klub funguje aj preto, aby sa dalo ľahšie komunikovať s pivovarmi, ktoré by etikety našim členom mohli dávať, prípadne predávať za symbolickú cenu. Veď je to pre nich najlacnejšia reklama,“ vraví Ivan Ozábal. Lenže vzťahy s nimi nie sú vždy najlepšie, hlavne v prípade veľkých pivovarov. Často je ťažké presvedčiť nových majiteľov, aby boli partnermi zberateľov a podporovali ich. „Mrzí ma, že viaceré pivovary nemajú záujem takto sa propagovať a správajú sa k nám výsostne obchodne. Berú nás skôr ako príťaž. Ale my s ich predmetmi pracujeme, posúvame ich, dostávame ich do sveta.

V Čechách to funguje lepšie, ale tiež skôr pri menších pivovaroch. Ibaže tých je tam oveľa viac ako u nás,“ vraví Ozábal. Skrat nastáva i preto, lebo práca so suvenírmi otvára zberateľom priestor na obchodovanie s nimi. Sú takí, ktorí lacno získané suveníry skúšajú predať za premrštené ceny, i takí, ktorí sú ochotní zaplatiť za vytúžené kúsky desiatky aj stovky eur. Cena etikety či fľaše sa však zvyšuje predovšetkým vekom, históriou, exotickosťou a množstvom výskytu, podobne ako je to pri artikloch vo filatelii či v numizmatike.

Sto odborov

Pivovarníctvo je dynamické odvetvie, ktoré každý rok prináša nové veci týkajúce sa technológie výroby alebo vlastnej prezentácie piva. Pivovary pravidelne obmieňajú vizuálne prvky obalov, najmä etikety, ktoré majú zaujať kupujúceho alebo konzumenta piva. Preto každý prírastok do zbierky poteší a zároveň posilní fanúšika v odhodlaní zbierať ďalej. „Zbieranie pivných suvenírov je hobby ako každé iné,“ hovorí Miloš Nutil, terajší šéf Slovenskej asociácie histórie pivovarníctva.

Dnešní zberatelia podľa prehľadov vlaňajších zbierok svoju činnosť zameriavajú na viac ako sto odborov. Zbierajú predmety, ktoré sa používajú pri predaji a tvoria súčasť obalu, alebo pri konzumácii a propagácii piva. Nutil potvrdzuje, že v minulosti bolo zbieranie pivných suvenírov výlučne mužskou záležitosťou. Situácia sa veľmi nezmenila, ale dnes je v asociácii registrovaných päť žien. „Na zberateľských stretnutiach sa však neformálne zúčastňujú mnohé ženy, ktoré pravidelne sprevádzajú svojich partnerov a aktívne sa zapájajú do zbierania,“ hovorí. „Lenže za posledných päť rokov počet členov rastie iba mierne. Aj keď ročne pribudlo pár nových zberateľov, starší nás zase opustili.“

Domáce múzeum

Najväčším zberateľom pivných etikiet na Slovensku je pán Ondrej Orlovský z Košíc. Vlastní najväčšiu zbierku z celého sveta v počte viac ako 260 000 kusov a je v tomto smere najznámejším slovenským zberateľom. Za ním sa radí Ján Pokrievka z Martina. Zbieraniu pivných suvenírov sa venuje už takmer tridsať rokov. Dlho zbieral len pivné etikety, ktorých má v zbierke viac ako 190 000 kusov zo 189 štátov sveta. Neskôr pribúdali aj ďalšie pivné suveníry.

Dnes patrí medzi najvšestrannejších slovenských zberateľov. „Samozrejme, že pri takomto rozsiahlom hobby sú potrebné vhodné priestory na uloženie suvenírov, čo v mojom prípade znamená, že som vytvoril v rodinnom dome malé pivovarnícke múzeum, kde väčšinu exponátov trvale vystavujem a dopĺňam,“ vraví Pokrievka. Ako jeden z viacerých zabezpečil dnes už obľúbenú a vcelku bežnú súčasť kuchyne – malý domáci pivovar, takže priateľov hostí vlastným pivkom.

Na pivné etikety presedlal zo zbierania odznakov, žiadala sa mu zmena. Medzi kolegami, ktorí sa pivným suvenírom už venovali, sa rýchlo zorientoval a vytvoril si základ novej zbierky. „Často som svedkom toho, že naše hobby spájajú ľudia s pivármi, čo je veľmi zlá a nepravdivá predstava. Zberateľstvo je predsa o niečom úplne inom.“

Nič nepribudne samo

V množstve rôznych suvenírov je ťažké vyberať, čo je najcennejšie. Ani Ján Pokrievka nemá na túto otázku jednoznačnú odpoveď. K niektorým častiam svojej zbierky má jednoducho bližší vzťah, a tak si ich aj viac váži. „Pri etiketách sú to určite niektoré exotické štáty, o ktorých mnohí ľudia ani nevedia, že existujú,“ hovorí, „vlastním napríklad asi tri a pol tisíca etikiet z Číny a aby som sa v nich vyznal, musel som trochu preniknúť do tajov čínskeho písma, čo nebolo jednoduché.“ Najcennejšie sú teda suveníry, ktoré sa ťažko získavajú, či už z hľadiska ich histórie, množstva, kvality, účelu použitia, alebo z geografického hľadiska.

Prečo sa dobrý zberateľ vždy poteší prírastku do zbierky, či ide o bežný exemplár, alebo o voľačo vzácnejšie? Podľa Pokrievku je dôvod jednoduchý - nič vám samo do zbierky nepribudne. K získaniu suvenírov treba vyvinúť osobnú aktivitu, chodiť na burzy, navštevovať pivovary, zberateľov a písať si. „Nepatrím k ľuďom, ktorí nový materiál položia do zbierky a tým sa to pre nich končí. Každý takýto predmet je v podstate malé umelecké dielko a zaslúži si, aby sme o ňom vedeli viac,“ vraví. Hlavne zberateľstvu pivných etikiet vraj vďačí za to, že veľmi dobre spoznal svet, históriu, kultúru a zvyklosti ľudí z mnohých krajín a ovláda základy viacerých jazykov.

Pomaly nie je čo zbierať

Pre Jána Pokrievku sa zberateľstvo pivných suvenírov stalo doživotným hobby. „Keď si uvedomím, koľko voľného času som venoval tvorbe zbierky, cestovaniu po burzách, pivovaroch, na zájazdoch, koľko peňazí som do toho investoval, tak to ani inak nejde,“ hovorí. Popri uplynulom desaťročnom šéfovaní zberateľskej asociácie je i hlavným redaktorom časopisu Pivné hobby a od roku 1992 aj predsedom Klubu zberateľov Porter club v Martine. S hnutím je mnoho rokov tak úzko spätý, že si ani nevie predstaviť, že by to prerušil alebo ukončil. Našťastie ho v tom rodina stále podporuje.

Zberateľské hnutie v oblasti pivných suvenírov prešlo v posledných rokoch výraznými zmenami. „Najdôležitejšie je, že sa nám podarilo zjednotiť zberateľské kluby pod asociáciu, že vydávame vlastný časopis a dokážeme na Slovensku zorganizovať raz do roka významné a veľké medzinárodné zberateľské podujatie európskeho charakteru,“ hovorí. Na druhej strane však, a nielen podľa neho, na zberateľské hnutie negatívne zapôsobili zmeny v slovenskom pivovarníctve.

Čo sa týka slovenského zberateľského materiálu, pri súčasnom malom počte pivovarov nie je pomaly čo zbierať. Do zberateľstva prenikol trhový mechanizmus, ceny si určuje každý sám a často sú neadekvátne ich skutočnej hodnote. Preto sa viacerí zberatelia venujú len istým vybraným kategóriám pivných suvenírov. „Som však rád, že na Slovensku nejde len o doménu starších ľudí, ako to je v niektorých iných krajinách. Je medzi nami už slušne zastúpená aj mladšia generácia.“

Zdroj: Domacnost Sme.sk | Autorka: Eva Andrejčáková | Foto: Peter Žákovič, archív Ivana Ozábala a Jána Pokrievku

Kdybychom vedle sebe postavili pět milionů půllitrů, vytvořili bychom pět set kilometrů dlouhou řadu piv, která by vedla z Chebu až do Vsetína. A právě takovou „pivní várku“ značky Schwarzenberg vyprodukovali v protivínském pivovaru od května 2009, tedy za necelý rok od chvíle, kdy se tato desítka začala vařit.

Jubilejní pětimiliontý půllitr piva Schwarzenberg natočil Karlu Schwarzenbergovi při jeho včerejší návštěvě pivovaru Michal Voldřich, sládek protivínského pivovaru. Setkání u jubilejní sklenice piva nebylo náhodné – pivovar založený roku 1598, patřil více než dvě stovky let do majetku knížecího rodu Schwarzenbergů. Obliba piva s erbem Schwarzenbergů na etiketě roste jak v Jihočeském kraji, tak i za jeho hranicemi.

Karel Schwarzenberg (nar. 1937) byl adoptován Jindřichem Schwarzenbergem (1903 - 1965), následovníkem rodu, který neměl mužského potomka, čímž se stal dědicem paláce ve Vídni, velkostatků Schwarzenberg v Bavorsku a Murau v Rakousku a řady dalších nemovitostí.

V prvních letech po sametové revoluci 1989 pomáhal nové vládě a především prezidentu Václavu Havlovi jako jeho kancléř navazovat diplomatické kontakty s nejvýznamnějšími státníky Evropy i celého světa.

Zdroj: K Brewery.cz

Nižší objemy prodejů s lepší strukturou značek

Společnosti Pivovary Staropramen klesly poprvé po šesti letech růstu celkové prodeje. Společnost u nás a v zahraničí prodala 3,02 milionů hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles 7%. Stalo se tak v důsledku dopadu ekonomické krize na spotřebitelské chování jak na domácím, tak na zahraničních trzích. Společnost v očekávání nižší spotřeby na domácím trhu kladla důraz na prodej klíčové značky Staropramen, a tak největší podíl na poklesu prodeje společnosti měly především značky z levnějších segmentů.

„Podobně jako v řadě jiných oborů byl loni také v pivovarnictví prodej poznamenán dopadem ekonomické situace na chování našich spotřebitelů i zákazníků a poklesem celkové spotřeby. Výsledné prodeje naší společnosti odpovídají našim původním očekáváním,“ řekl k oznámeným prodejním výsledkům generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Zbyněk Kovář.

Domácí prodeje společnosti klesly o 6 %. Pokles se týká především značek Braník a Sládkův Měšťan, tedy značek z levnějšího, tzv. ekonomického segmentu. Naopak hlavní značky Staropramen a Ostravar zaznamenaly nižší pokles než je odhadovaný průměr trhu a posílily tak svůj tržní podíl. Platí to především o značce Staropramen, jejíž celkový pokles činil jen 2%. Odborníci odhadují pokles na domácím trhu o 5-7%.

Hlavním důvodem poklesu celkové spotřeby na domácím trhu byla změna spotřebitelského chování, kdy spotřebitelé zareagovali na pokles svého disponibilního příjmu a nejasnou ekonomickou situaci zejména omezením návštěv hospod a restaurací. „Lidé kvůli úspoře peněz přesunuli část konzumace z hospod a restaurací domů. Chtějí si však stále dopřát. Proto si tito lidé domů kupují osvědčené značky. Nám se loni podařilo na tento trend dobře reagovat. Prodeje lahví a plechovek značky Staropramen loni celkově vzrostly o 3 %,“ vysvětluje změny ve struktuře prodejů Zbyněk Kovář.

Prodej prémiových značek Stella Artois, Hoegaarden a Leffe na domácím trhu celkově klesl o 5%. Také tento segment, ve kterém je velká část spotřeby spojena s gastronomií, byl ovlivněn snížením počtu návštev a nižší útratou spotřebitelů v restauracích a hospodách.

Kromě změny chování domácích spotřebitelů se na výsledcích domácích prodejů projevil také úbytek zahraničních návštěvníků, především v turisticky atraktivních lokalitách Česka.

Export společnosti loni klesl o 11 %. Důvodem je dopad ekonomické krize na zahraničních trzích a s ním spojený pokles poptávky především v segmentu dražších prémiových piv, do kterého hlavní exportní značka společnosti – Staropramen, dlouhodobě patří. I nadále pro něj zůstávají hlavními exportními zeměmi Německo, Velká Británie, Švédsko a Slovensko.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Poradí mi někdo kontaklt na dodavatele pivních lahví s keramickým uzávěrem? Budu jich potřebovat asi 100-500. Děkuji.

Aleš Ondrůšek

trebovskycmelak@seznam.cz

Během dubna začně v želivském pivovaře po několikaměsíční odstávce a rekonstrukci opět výroba piva, novinkou bude pivo s příchutí borůvek.

„V klášterní knihovně jsme našli ručně psaný recept z osmnáctého století na staré bylinné klášterní pivo, které budeme v upravené podobě vyrábět. A chystáme se také na piva nejrůznějších příchutí. Specialitou tak třeba bude pivo s příchutí borůvek,“ uvedl provisor kláštera Jáchym Jaroslav Šimek. Hlavní výroba se podle něj bude soustředit především na světlé čtrnáctistupňové pivo a na bylinnou specialitu.

K dostání bude na pultech po celé Vysočině a pro turisty také přímo v klášteře.

Vaření piva v želivském klášteře má mnohaletou tradici. Výlučné právo vařit tzv. klášterní pivo mají historicky pouze pivovary v majetku církevních řádů nebo alespoň s částečným majetkovým podílem. Želivský klášterní pivovar jako jeden z mála českých pivovarů může vařit pivo podle starých osvědčených postupů dodávající kromě specifické chuti i punc výjimečnosti.

Nápad na obnovení vaření piva vznikl v devadesátých letech minulého století. V Želivě tak vznikl minipivovar, kde se vařily tři druhy piva. Vedle klasického klášterního piva to bylo pivo medové a višňové. Po rekonstrukci čeká pivovar změna, která postupně rozšíří pivní sortiment o další speciality. Podle starých kronik se v želivském klášteře vařilo pivo několik století. Poté, co byl za doby komunistického režimu klášter přeměněný na koncentrační tábor pro katolické kněží a řeholníky, ztratila se kontinuita se starými tradicemi a zvyky.

Zdroj: Vysočina Regiony24.cz | Mediafax