Pivní slavnosti, které letos již podruhé uspořádá Středočeský kraj, leží v žaludku krajským zastupitelům za ODS. Jak ve středu zdůraznil zastupitel Petr Bendl, místo reklamy pivovarům mohl kraj peníze, na které ho uspořádání akce vyjde, použít na zachování autobusových spojů, které ruší.

Za uspořádání slavností, kterých se letos zúčastní 19 pivovarů, zaplatí kraj 1,8 milionu korun. Na počátku roku přitom vedení kraje rozhodlo o tom, že na zajištění veřejné autobusové dopravy vyčlení o 180 milionů korun méně.

Konzervativci se nemohou smířit se skutečností, že podle materiálu, který schválili krajští radní, by za akci, jejímž hlavním záměrem je zviditelnění a propagace středočeských pivovarů, měl platit kraj. "Myslíme si, že marketingová akce, propagující pivovary, by se neměla platit z krajských peněz. Určitě se na financování Středočeských pivních slavností měly podstatnou částí podílet právě pivovary. Pochopili bychom, kdyby kraj nějakou menší částkou podpořil třeba kulturní program, ale ty peníze mohl určitě využít jinde," uvedl Bendl.

Financování akce podobného typu přitom považuje za nebezpečný precedens. "Podle této logiky se příště mohou obrátit na pana hejtmana výrobci automobilů nebo cigaret a kraj pro ně propagační akci uspořádá také? Nedivím se tomu, že spousta Středočechů má momentálně kvůli masivnímu rušení autobusových spojů problémy s dojížděním do práce, školy nebo k lékaři, když David Rath potřebuje, jak vidno, peníze na úplně jiné účely," uzavřel Bendl.

Zdroj: Domácí Eurozprávy.cz

Vyškovský pivovar je zachráněn, podařilo se najít nového nájemce. Smlouvu na deset let podepsali zástupci společnosti Czech Beverage Industry Company se státem, který pivovar pronajímá. Práce pro 27 lidí, kteří zůstali v pracovním poměru, je tak nadále zajištěna. V případě dobrých hospodářských výsledků se možná budou přijímat noví pracovníci.

Pivovar nelze prodat v důsledku nevyřešených církevních restitucí. Ještě do konce února by firma se sídlem v Praze měla převzít provoz. Jiný zájemce se tendru nezúčastnil. Oznámil to člen představenstva Czech Beverage Industry Company Miloš Hrabák.

Je odborníkem v oboru vaření piva a sladu, pracovně navštívil pivovary i v zemích bez "pivní tradice", jako Ázerbájdžán, Etiopie, Peru a Vietnam. Vyškovský pivovar hodlá provozovat se svými kolegy z uvedené společnosti.

Provoz byl loni utlumen kvůli ztrátám

Provoz ve Vyškově utlumil stát loni na jaře pro ztrátovost. Následně se několikrát neúspěšně hledal nájemce.

Předloni dosáhl vyškovský pivovar ztráty 30 miliónů korun, o rok dříve 9,7 miliónu a ještě o rok dříve zhruba 20 miliónů korun. Hrabák uvedl, že podle dostupných informací loni pivovar vyrobil patnáct až dvacet tisíc hektolitrů piva, v dobách slávy dosahoval roční výstav 50 000 hektolitrů.

Na přelomu roku 2009 a 2010 bylo propuštěno 19 zaměstnanců z původních 46, zbylí by měli nadále pracovat. Hrabák nevylučuje navýšení počtu pracovníků, ale podmiňuje to dobrým hospodářským výsledkem. Situace na trhu s pivem však není jednoduchá, v loňském roce zaznamenali pivovarníci dvanáctiprocentní propad.

Zdroj: Novinky.cz

Město si pivovar nemůže dovolit, čeká se na majetného investora. Bude se ve Staňkově ještě někdy vařit pivo?

V letošním roce tomu bude přesně třicet let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. Tamní pivovar, ve kterém byl provoz zahájen před téměř sto čtyřiceti lety, nyní prodává soukromá firma za přibližně 12 milionů korun.

Jiří Výrut pracoval ve staňkovském pivovaru dlouhá léta, těžce nesl jeho uzavření a dosud ho mrzí, že se v něm zlatý mok již nevaří.

„Lituji toho, že se pivovar vůbec kdy prodal. Pracoval jsem v něm od vyučení a Staňkovské pivo bylo doslova vynikající. Když se v Plzni konaly degustace, lidé si ho pořád pletli s Gambrinusem,“ vzpomíná důchodce.

Provoz v pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, brzy však byl prodán do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl znárodněn a v sedmdesátých letech minulého století se ve Staňkově vařila světlá i tmavá desítka, pivovar produkoval více než šedesát tisíc hektolitrů piva za rok a práci v něm mělo kolem šedesáti lidí.

V roce 1977 se stal provozovnou domažlického pivovaru a 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina.

Později připadla městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia, která je jeho vlastníkem i nyní a která se zabývá zpracováním hub, ovoce a zeleniny.

Na bývalého zaměstnance Jiřího Výruta se několikrát obrátili lidé, kteří o znovuobnovení pivovaru uvažovali, nakonec ale z plánů sešlo. „Já bych rád pomohl, znám to místo skrz naskrz, a pivovar možnost obnovení výroby určitě nabízí,“ tvrdí Výrut. Poznamenává, že pokud by pivovar i nadále využíval měkkou vodu jako dřív, pivo by bylo opět výtečné.

Staňkovský starosta Alexandr Horák má také jasno – na místě pivovaru by chtěl vidět opět pouze funkční pivovar. Radnice si však objekt, který prodala před přibližně patnácti lety, nemůže dovolit odkoupit zpět.

„Na to samozřejmě peníze nemáme. Věřím, že tu šance na obnovení pivovaru je, ale musel by přijít nějaký majetný investor,“ říká starosta. „Myslím, že téměř všem by se líbila obnova Staňkovského pivovaru. Ukázalo se, že i malé pivovary mohou fungovat, jako například v Koutě na Šumavě. Hlavně nechceme, aby ho někdo zboural, jako se to stalo v Domažlicích,“ tvrdí Horák.

Milan Mrázek z realitní kanceláře v Domažlicích nevidí možnosti využití objektu pivovaru růžově.

„Moc nevěřím tomu, že by ve Staňkově a okolí někdo mohl prorazit s výrobou piva. Odbyt by byl malý a navíc nejde jen tak navázat na výrobu Staňkovského piva,“ poznamenává Mrázek. „Muselo by se odkoupit autorské právo na značku, receptury a podobně, nebo začít úplně s něčím novým – a to by možná byla ještě větší investice, než zakoupení pivovaru,“ dodává.

Podle Mrázka není ani další využití objektu či pozemků pivovaru příliš perspektivní – pro obchodní centrum je Staňkov příliš malé město, čerpacích stanic je v okolí dostatek a žádná z firem neodkoupí za dvanáct milionů korun pivovar, který navíc bude náročný na údržbu, aby si v něm vybudovala například sklad.

Přestavba na byty nebo záchrana v podobě grantů na kulturní či informační centrum nebo například muzeum by zase vyžadovala podporu města či zájem ze strany aktivních poslanců.

„Bohužel myslím, že pivovar bude chátrat a chátrat, dokud nespadne,“ obává se Mrázek.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Stanislav Šebek | Foto: MÚ Staňkov

Ve varně pivovaru Plzeňského Prazdroje včera technici zkontrolovali dno měděných rmutovacích pánví a vyměnili ručně vyráběné řetězy z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut) přímo u dna vypouklé pánve. Tyto unikátní technické prvky jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie a i díky nim je ležák Pilsner Urquell stále jedinečným standardem pro celou kategorii piv plzeňského typu.

Plzeňský ležák získal již v 19. století věhlas ve světě díky své jedinečné chuti a zlatavé barvě, která nebyla do té doby u piv známa. K výjimečnému výsledku vede unikátní proces výroby, od roku 1842 důsledně dodržovaný plzeňskými sládky. První zvláštnost spočívá v tzv. plzeňském sladu z vlastní sladovny, který se připravuje z přesně definovaných druhů českého ječmene, další unikáty jsou na varně – trojitý rmut a přímý ohřev rmutovací pánve s měděným, ručně vyrobeným řetězem, který míchá sladinu.

„Ve varně smícháme slad a vodu pro tzv. rmutování, kdy část směsi oddělíme a zahřejeme v měděných rmutovacích pánvích a poté je vrátíme do hlavní směsi, tzv. „díla“. Ve většině pivovarů uvidíte jednormutový, maximálně dvourmutový postup, u nás se rmutuje třikrát,“ popisuje první zajímavost Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

V každé rmutovací pánvi je na obou koncích lopatkového míchadla zavěšený měděný řetěz, který míchá rmut a otírá dno. Teplota otevřeného ohně pod kotlem, která je tak důležitá pro jemnou karamelizaci sladových cukrů, je kolem 600°C a dno je proto nutné trvale stírat tímto řetězem, aby výsledkem byla tak známá unikátní chuť a barva Pilsner Urquell. Každé dva týdny se kontroluje dno pánve i řetěz, který se zároveň pootočí.

Řetěz se 62 články ze speciální vyžíhané mědi měří 5,2 m a váží 35 kg. Jednotlivé články řetězu se přitom v pivovaru zhotovují a spojují ručně. Řetěz se pak v peci plzeňské Škodovky "popustí" při přesně stanovené době a teplotě, aby kov získal správnou "měkkost".

„Fyzikálně–chemické vlastnosti mědi mají příznivý účinek na výslednou chuť piva Pilsner Urquell a měděné varní nádoby se používají už od jeho zrodu,“ doplňuje Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Drahomíra Mandíková (38) se stala ředitelkou firemních vztahů a komunikace společnosti Plzeňský Prazdroj. V této pozici zúročí své zkušenosti z předchozí práce manažerky pro vztahy s veřejností v Plzeňském Prazdroji a také jedenáctiletou praxi v sesterské společnosti Pivovary Topvar na Slovensku.

Drahomíra Mandíková pochází z Bratislavy. Své původní ekonomické vzdělání si rozšířila studiem sociální práce na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

V Plzeňském Prazdroji působí od srpna 2010, až dosud jako manažerka pro vztahy s veřejností. Předtím pracovala 11 let v sesterské společnosti Pivovary Topvar na Slovensku, kde v pozici manažerky pro vztahy s veřejností zabezpečovala interní

a externí komunikaci společnosti, budování firemní reputace, oblast společenské zodpovědnosti a firemních zájmů. Od roku 2008 byla členkou dozorčí rady společnosti Pivovary Topvar zvolená zástupci zaměstnanců.

Během své profesní kariéry na Slovensku působila také v řadě významných institucí – například byla předsedkyní Klubu firemních dárců nebo předsedkyní představenstva Slovenského sdružení pro značkové výrobky. Jako členka Arbitrážní komise slovenské Rady pro reklamu se věnovala i dodržování etických pravidel komerční komunikace.

Drahomíra Mandíková je vdaná, hovoří slovensky a anglicky. Do léta 2010 žila v Bratislavě, poté se přestěhovala do Prahy. Ve volném čase se nejraději věnuje svému pejskovi, turistice a četbě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Dvě piva Plzeňského Prazdroje Master 15˚ Zlatý a Birell získala zlaté medaile na mezinárodní degustační soutěži piv Brewing Industry International Awards 2011. Ta proběhla v Británii 9. - 11. února. Tradiční pivní soutěž se poprvé konala už v roce 1886 a dnes je známá jako The Brewing Oscar, tedy „Pivní Oscar“. V devíti základních kategoriích letos soutěžilo celkem 796 piv ze 42 zemí. Všechna přihlášená piva musí být běžně dostupná v pivnicích nebo v obchodech.

„Zlatý úspěch Masteru a Birellu je o to větší, že jde o úplně první medaile pro naše piva, a to v soutěži, která má obrovskou tradici. Ne náhodou je označována mezi pivními soutěžemi za „Pivní Oscary,“" spokojeně úspěch v soutěži ohodnotil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Soutěžní degustace piv probíhají v devíti kategoriích: ležáky, tmavá piva, Portery, Stouty, piva typu „Ale“ v dozrávajících sudech, nealkoholická a nízkoalkoholická piva, speciální a silná piva. V pátek 11. února v podvečer byla vyhlášena nejlepší piva z každé kategorie.

Prestižní mezinárodní soutěž měla pestré složení poroty. Výsledky soutěže mělo v rukou 30 rozhodčích ze 14 zemí celého světa, mezi nimi také pět žen. Tým rozhodčích tvoří především sládci pivovarů. Šéfem celé soutěže je Bill Taylor z Austrálie, který ostatní rozhodčí vybírá tak, aby v porotě byly zastoupeny velké, střední i malé pivovary.

Výjimečností soutěže je její tradice a historie. Klání se poprvé konalo v roce 1886 v Londýně. Později se přesunulo do Burton upon Trent, který je pokládán za místo, kde se zrodilo pivo typu „Ale“, (stejně tak jako je Plzeň rodištěm typu Pilsner nebo Lager).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar Antoš od ledna vyrábí pět druhů nového piva.

Ve Slaném, městě jen 26 kilometrů od Loun směrem na Prahu, se po více než 126 letech začalo opět vařit pivo.

Ve městě po předchozí rekonstrukci historických budov vznikl Pivovar Antoš, navazující na místní tradici stejnojmenného pivovaru z 16. století. Majitel začal od ledna vařit pět druhů nového piva, potom pivo několik týdnů zrálo, nyní v polovině února byla pro veřejnost otevřena v prostorách pivovaru nová restaurace ve staročeském stylu a pivo už mohou okusit návštěvníci.

Obliba nových regionálních minipivovarů s vlastní restaurací se rozmáhá, podobný byl otevřen loni na podzim v Chrámu chmele a piva v Žatci. Naopak v Lounech se pivo vařit přestalo z ekonomických důvodů po rozhodnutí nového vlastníka. Značka piva Louny sice zůstala, ale ve skutečnosti se stáčí v jiných městech.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský

Jeden z rakouských pivovarů místního významu Villacher, se sídlem v Villachu, distribuuje 80 % své produkce do Korutan. Roční výstav piva (včetně světlého pšeničného kvasnicového) dosahuje objemu 300 000 hl a navíc vyrobí i zhruba 3 000 hl nealkoholických nápojů ročně. Značková piva Villacher se vyznačují vysokou kvalitou a jedinečným charakterem. Nejpopulárnější z nich je Villacher Märzen, jehož produkce tvoří 95 % z celkového výstavu.

Historie tohoto korutanského pivovaru sahá až do roku 1738. Od rozsáhlé modernizace v roce 1858 až doposud, stojí značka Villacher na spojení inovace, kvality a tradice. Příkladně to demonstruje nová integrovaná koncepce filtrace, která byla, v rámci spolupráce s firmou KHS, vytvořena tomuto pivovaru přímo namíru.

Základ plně automatizovaného filtračního zařízení tvoří svíčkový štěrbinový filtr Innopro Getra Eco (54 m2, výkon 350 hl/h) a filtr Innopro Corvus, který je určen k maximálnímu zajištění bezpečnosti filtračního procesu. K této kompletní dodávce patří i další komponenty, například dávkovací stanice pro dávkování křemeliny a aditiv, různé typy zásobních tanků, včetně koncepce jejich čištění, dále regulační součásti a v neposlední řadě i pomocné doplňkové technologické novinky.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Aitorka: Iva Hvízdalová

Plzeňský Prazdroj získal v rámci TOP Filantrop 2010 zvláštní ocenění za dlouhodobý přínos ke společenské odpovědnosti firem.

"Takové pocty si velmi ceníme," říká Doug Brodman. "Inspiruje nás do další spolupráce na poli společenské odpovědnosti s platformou Byznys pro společnost a s dalšími organizacemi."

Dlouhodobé snahy Prazdroje o společensky odpovědné podnikání jsou výsledkem práce i vašich předchůdců. Jak rozumíte termínu "odpovědné chování firmy" vy osobně?

My častěji používáme pojem trvale udržitelný rozvoj, protože tento pojem lépe vystihuje náš přístup - zajistit dlouhodobý rozvoj naší firmy i našeho okolí. Toto slovní spojení definuje způsob, jakým podnikáme, a ovlivňuje naše každodenní rozhodování.

Společenská odpovědnost je součástí našich každodenních činností: například sledujeme, kolik vody na výrobu piva spotřebováváme, jakou kvalitu má voda, kterou vracíme zpět do přírody, jaká je naše spotřeba energie a úroveň emisí nebo jestli jsou práva našich zaměstnanců a partnerů respektována.

Náš přístup je systematický. Stanovili jsme si deset priorit a velmi jasně definovali, čeho je potřeba dosáhnout. Navíc, v tomto roce naše mateřská společnost SABMiller revidovala čtyři globální strategické priority, podle kterých řídíme náš byznys. Zahrnula do nich právě trvale udržitelný rozvoj, což dokazuje, že tuto oblast bereme opravdu vážně.

Úzké propojení společnosti a firmy

Jaký máte motiv? Proč je společensky odpovědné chování pro firmy důležité?

Byznys nemůže existovat odděleně od společenského dění a naopak. Odpovědnost je proto důležitým pojítkem. Kupříkladu, firma může jen stěží uspět v prostředí se špatnými ekonomickými podmínkami, nedostatečnou transparentností, slabou infrastrukturou, vysokou nezaměstnaností nebo nedostatkem dodavatelů či odběratelů.

A totéž platí i obráceně. Jen prosperující a dobře vedená firma stimuluje zaměstnanost, zvyšuje investice do konkrétních regionů a přispívá k celkovému rozvoji ekonomiky

Řekl jste, že jste si definovali 10 priorit. Které to jsou - a proč?

Jedná se o oblasti, které můžou dlouhodobě ovlivnit jak naši činnost, tak i kvalitu okolí, ve kterém podnikáme. Zaměřujeme se především na podporu odpovědné konzumace alkoholických nápojů a snižování spotřeby vody a energie v našich pivovarech. K dalším, neméně důležitým prioritám patří např. snižování množství odpadů, respektování lidských práv, investování do rozvoje komunit nebo také prosazování odpovědného podnikání u našich dodavatelů.

Podpora odpovědné konzumace alkoholu - to může znít od výrobce alkoholických nápojů všelijak. Co to znamená?

V České republice je pivo jedním z nejoblíbenějších nápojů a přispívá k životní pohodě těch, kteří ho pijí odpovědně. Samozřejmě jsme si vědomi škodlivých účinků, které může mít neodpovědné pití alkoholu na jednotlivce i na celou společnost.

Ačkoliv je konzumace alkoholu věcí individuální volby a každý dospělý člověk za ni nese odpovědnost, domníváme se, že by lidé měli mít přístup k přesným a vyváženým informacím, na jejichž základě se budou moci správně rozhodovat. Proto propagujeme odpovědnou konzumaci v rámci našich aktivit, ať už se jedná o tvorbu marketingových kampaní, vývoj nových výrobků nebo při prodeji našich piv na trhu.

Podporujeme službu Promile info, kterou provozuje nevládní organizace Sananim a jejímž cílem je snížit počet případů řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu. Na našich internetových stránkách www.napivosrozumem.cz poskytujeme kompletní informace o účincích alkoholu na lidský organismus. Jako jedni ze zakladatelů Iniciativy zodpovědných výrobců piva v České republice se aktivně zapojujeme do propagace odpovědného přístupu ke konzumaci alkoholu.

Pocházíte se Spojených států. Vidíte nějaké významné rozdíly ve vnímání společenské odpovědnosti firem v České republice a v USA?

Společenská odpovědnost má v USA dlouhou tradici a je tam proto dobře etablována. Významnou roli hraje především firemní investování do rozvoje komunit (tzv. corporate social investment), propagace odpovědné konzumace alkoholu nebo podpora diverzity. Naše společnost, stejně jako jiné firmy v USA, má poměrně rozsáhlý program právě na podporu multikulturního prostředí.

Jsem přesvědčen, že rozmanitostí pracovních sil můžou firmy a společnost jen získat. Investování do komunit a pomoc potřebným je dnes již běžnou věcí nejen pro firmy, ale také pro jednotlivce. Američané jsou zvyklí si navzájem pomáhat, ale já jsem zažil velkou míru solidarity i tady, v České republice, zvlášť v krizových situacích, jakými byly například povodně.

Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR Fórum - webového magazínu Byznys a společnost.

Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz

Rodinný pivovar Bernard pokračuje ve svém komunikačním konceptu a opět reaguje kreativně na aktuální situaci na českém trhu. Tentokrát reflektuje blížící se vypršení výpovědní lhůty lékařů, kteří poděkovali a odchází.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková

Plzeňský Prazdroj chystá investici 150 milionů korun do nové stáčecí linky na PET lahve v Plzni. Linka s maximálním hodinovým výkonem 18 tisíc lahví bude umístěna ve stávající stáčírně Plzeňského pivovaru. Projekt by měl být dokončen v průběhu roku, kdy bude linka uvedena do provozu. Investice do stáčecí linky je reakcí na měnící se požadavky českých pivařů v segmentu praktického balení piva prodávaného v obchodech.

„Na prvním místě je pro nás přání spotřebitelů. Jejich preference se mění a roste poptávka po praktických baleních. Proto v rámci dlouhodobých investic do rozvoje našeho podnikání zprovozníme v Plzeňském pivovaru novou stáčecí linku na plastové lahve. Naši sládkové vaří tradiční česká piva a naším cílem je dlouhodobě nabízet spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu jak u našich tradičních produktů, tak u novinek v oblasti balení. Naši pivaři si zaslouží ten nejlepší pivní zážitek, a naším úkolem je jim ho dodat,“ říká ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Plzeňský Prazdroj nabízí spotřebitelům v PET balení značky piv Primus a Klasik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Každý týden s námi vstupte do zákulisí jedné profese, dnes: sládek pivovaru Svijany

Pivo musí sládek ochutnávat v celém průběhu kvašení. A sedmidenní, upřímně řečeno, nic moc.

První zpráva o Svijanech pochází z roku 1345, obec tehdy patřila cisterciánskému klášteru v Mnichově Hradišti. Už v roce 1564, je ve Svijanech uváděn pivovar, byl součástí hospodářského zázemí a důvodem vaření piva a zakládání hospod bylo zvýšení finančního výnosu panství. Pivovar posléze patřil Šlikům, Valdštejnům, Rohanům a Kratochvílům.

Po roce 1945 byl pivovar konfiskován a poté znárodněn, stal se provozem Severočeských pivovarů n. p. Po roce 1990 je krátce v majetku státního podniku Pivovary Vratislavice nad Nisou a akciové společnosti Pražské pivovary, jejímž majoritním vlastníkem byla anglická pivovarská společnost Baas, díky jejíž obchodní politice se svijanský pivovar dostal do odbytové krize a hrozilo jeho uzavření.Změna rovnající se téměř zázraku přichází v příslovečné hodině dvanácté. V roce 1998 vzniká společnost Pivovar Svijany s.r.o., která se stává novým vlastníkem, v roce 2005 se transformuje na akciovou společnost. Díky mravenčí práci týmu schopných lidí, vedených ředitelem Františkem Horákem, a pod taktovkou finanční skupiny LIF, je odbytová krize překonána. Pivovaru se začíná blýskat na lepší časy a začíná růst. V roce 2010 opustilo brány pivovaru 437 tisíc hektolitrů piva. Včetně obchodních zástupců má stovku zaměstnanců.

Petr Menšík je absolventem pivovarské průmyslovky v Podskalské, od 15 let trávil prázdniny na brigádách v dnes už neexistujícím pivovaru v Jablonci nad Nisou, po jeho zrušení pracoval osm let v pivovaru Vratislavice, kde se od umývače tanků vypracoval na vrchního sládka. Od roku 1998 působí ve Svijanech, nejprve na pozici obchodníka a obchodního ředitele, později sládka.

Před očima mám tu scénu z filmu Postřižiny, jak si ráno po zasedání správní rady pivovaru („Musíte se víc snažit, pane správče!“) a zabijačce se sugestivní žranicí, kterou dokáže podat tak poeticky pouze Jiří Menzel, okouzlující Magda Vašáryová smaží k snídani šťavnatý přírodní řízek a s chutí ho zapíjí čerstvě načepovaným pivem. Na tenhle film se s prázdným žaludkem koukat prostě nedá a věřte mi nebo ne, při psaní tohoto textu mi vedle klávesnice na talíři spočívá temně rudé kroupové jelítko.

Svijanský pivovar mne vítá ranním oparem a navenek ospalou atmosférou, kde do sebe ale všechna dobře namazaná kolečka zapadají tak jak mají. Sládek Petr Menšík mne vítá: „Měl jste přijet o chvilku dřív, před chvílí jsme byli degustovat.“

Hned ho vezmu za slovo: Není to právě ten důvod, proč každý závidí sládkům – že do jejich pracovní náplně spadá pití piva? „Asi ano,“ usmívá se, když jdeme po trase jeho obvyklé ranní obchůzky. Absolvuje ji každé ráno v šest, aby zjistil momentální stav a situaci. Vše ale běží podle dávno zaběhaných receptur a rituálů, časy Postřižin jsou podle Petra Menšíka dávnou minulostí. „Dneska už to není ta idylka, jak ji známe z filmů, většinu času sládek tráví u psacího nebo jednacího stolu a u počítače. Že bych chodil míchat suroviny, jak si většina lidí představuje, tak to určitě ne. Máme nějaký tým lidí a spíš jde o to dodržovat nějaká pravidla, která jsou už daná. Vznikla v době, kdy jsme tu začínali, a už je pouze zdokonalujeme.“

Moderní kabátek, ale srdce strýce Pepina

Varna už dnes není tím poetickým místem, plným páry, měděných kotlů a upocených vařičů, připomíná spíš moderní fabriku s blikajícími monitory automatických procesů. Leč pouze na první pohled. Uvnitř všechno probíhá jako v dobách strýce Pepina. „To je důležité: ve Svijanech se, jako už u nás málokde, dodržují tradiční postupy jako v minulém a předminulém století, vaříme pivo tak, jak ho Češi vždycky vařili,“ neskrývá hrdost sládek, „výhradně z vlastního chmelu – na Litoměřicku máme 56 hektarů poloraného žateckého červeňáku. Máme tak záruku stabilní kvality, protože běžní pěstitelé už dnes nemají prostředky na to, aby se o chmelnice mohli starat.“

Základem toho, aby pivař ve své hospůdce při napití pochvalně zamlaskal, je výběr základních surovin. „Vodu máme vlastní z vrtů v okolí pivovaru, slad nakupujeme z pěti malých nezávislých sladoven, kde se zase vyrábí tradičním postupem na humnech a o chmelu jsem už hovořil,“ vypočítává P. Menšík. „A posledním rozhodujícím faktorem je výrobní postup. Většinu pivovarů dnes ovládají nadnárodní koncerny, které jim diktují své receptury, samozřejmě se snaží co nejvíc ušetřit. Klasický postup, jakým se české pivo vždycky vyrábělo, je příliš nákladný a náročný jak na energii, tak na lidskou práci, čas a prostory. A to už do té koncepce nezapadá, takže pivovary postupně přecházejí na modernější způsoby výroby, čímž se ale mění charakter piva.“

V roce 1998, kdy pivovar získal dnešní majitel, stálo vedení na křižovatce. Pustit se snadnější cestou moderních technologií, vyrábět lacino a hodně? Nebo zůstat u klasiky, otevřených spilek a ležáckých tanků? Výsledek dnes známe.

„Zvolili jsme druhou možnost a i při rozšiřování prostor a výstavbě nových provozů počítáme s klasickými postupy a metodami.“

Klasikou ve Svijanech jsou otevřené spilky.

Čísla a facebook dávají zapravdu: Pivo musí mít duši

A jak ukázal čas, bylo to rozhodnutí veskrze moudré. Odbyt svijanského piva se neustále zvyšuje i přesto, že byste v médiích marně hledali reklamní kampaň nebo inzerci. „Zůstáváme stále stejní, čímž se odlišujeme od zbytku trhu. Právem každého výrobce je snižování nákladů, ale v pivovarnictví je to trochu jinak,“ říká Petr Menšík. „Nestačí být nejlevnější, pivo musí mít také duši, což zejména Češi bezpečně poznají a dokážou ocenit. U nás navíc ještě to, že naše pivo nespatří paster ani z rychlíku.“

U klasického výrobního postupu záleží hodně na lidském přístupu. „Zatímco velké pivovary jedou podle zajeté technologie, u nás záleží na každém člověku, který v pivovaru pracuje – od sládka až po člověka, který myje tanky. Kdokoliv by svou práci odvedl nekvalitně, projeví se to ve finále, tedy v kvalitě piva. Proto lidé musí být s prací spokojení, vážit si ji a být hrdí na tu značku i na to, co dělají, to je podle mne základ,“ zdůrazňuje sládek. „Takovým lidem nedá, aby svou práci ošidili.“

Ve Svijanech našli dokonalou rovnováhu mezi klasickým českým přístupem a moderní technikou.

Že na takové spolupracovníky má Petr Menšík patrně štěstí, o tom svědčí i facebooková stránka pivovaru, kde konzumenti z celé republiky i ze zahraničí pějí na svijanský mok chválu.

Uiaa: „mnam, mnam, v sobe jich pět mám ))“

Veronika M.: „you´re simply the best!!“

Milan M.: "Vážení přátelé, ano! Kvůli svijánkám se vyplatí bejt na světě… ;-)"

Aleš A. L.: „Nejlepší ionťák v alpském sedle Col del Champs (2087 m) Route des Grandes Alpes 2010.“

Kuba V.: "Bůh chtěl vymyslet něco, aby se Adam nenudil… Stvořil Evu. Ale Adama po 1564 letech Eva omrzela… tak bůh dovolil Adamovi stvořit něco unikátního… Svijany!“

Tato hala pojme zásoby sudů na jeden a půl dne.

Kouzlo starých časů versus Hans & Helmut – brigáda kapitalistické práce

Když procházíte svijanským pivovarem, nikdy nevíte, zda na vás za rohem nezakřičí strýc Pepin, nebo vás naopak neohromí špičková technika. Podařilo se mi to i při okružní cestě s Petrem Menšíkem.

Uvařená mladina se zbaví kalu, zchladí, zakvasí pivovarskými kvasinkami a putuje do spilky, kde probíhá hlavní kvašení. A právě tam se cítíte jako v nymburském pivovaru na počátku 20. století, když tam dohlížel sládek Francin. „Mladina kvasí v otevřených kádích klasickým způsobem, jak se to vždycky dělalo v dobách, kdy se české pivo proslavilo po celém světě,“ ukazuje P. Menšík. „Spilka je prvním místem, kam ráno mířím, vidím, jak kvašení postupuje. O to je sládek ve velkém pivovaru ochuzen – pivo vlastně spatří až v lahvi.“

Když vstupujeme do stáčírny sudů, marně očima hledám obsluhu, nevidím jediného člověka… A hele – tamhle jeden osamělec naváží palety se sudy.

„Tady na všechnu práci stačí Hans s Helmutem,“ usmívá se Petr Menšík. Ohlížím se a v duchu opatrně rekapituluji svou chatrnou školní němčinu. „Tamhle,“ ukazuje sládek. Zírám na dva oranžové roboty, kteří se strojovou pravidelností máchají svými rameny, jeden přistavuje prázdné sudy k lince, druhý odebírá plné. „Seznamte se - to jsou Hans a Helmut,“ ukazuje sládek.

Roboti si mne nevšímají, dál nevzrušeně pracují a bude to tak až do konce směny. Bez svačiny, bez pauzy na oběd nebo na cigaretku. Svijanští je před časem nakoupili, aby ušetřili pracovní síly. „Řadu let už v trochu odlišné verzi pracují v boleslavské Škodovce, tak jsme si je pořídili také. A těch skoro 14 miliónů, které nás stáli, jsme nikdy nelitovali.“

Na této minilince se ručně stáčejí oblíbené 5litrové soudky pro domácí párty.

Když vycházíme zpátky na denní světlo, je už skoro poledne. Komín poklidně dýmá na nedaleké stavbě čističky odpadních vod a haly s novými tanky se chystají na polední přestávku. Nikdo tu nespěchá a přesto máte pocit, že to tu bouřlivě žije a že ta dynamika ještě nějakou dobu potrvá.

Že ve Svijanech našli ideální kombinaci zemité tradice a moderního přístupu. A že by z nich měl Francin radost.

Dej Bůh štěstí, pronáším v duchu tradiční pozdrav pivovarských, když bránu opouštím a mířím do uspěchaného světa.

Svijanský Máz míří do světa.

Tak – a dost. DVD s Postřižinami dohrálo, dojídám vystydlé jelítko a zaklapnu notebook. Odcházím do hospůdky naproti. Na Svijany.

A jestli jste se u čtení nudili, kupte si medvídka mývala!

Zdroj: MB noviny.cz | Autor a foto: Karel Michal

Pivovary loni podle odhadů uvařily o osm procent méně piva. Za historický propad může hlavně slabší spotřeba českých pivařů.

Tuzemský pivní trh zažil loni nebývalý propad. Podle předběžných údajů klesla v minulém roce produkce zdejších pivovarů o osm procent k sedmnácti milionům hektolitrů. Je to příznivější údaj než dosud předpokládaných minus 12 procent, ale i tak se jedná o největší pokles i nejnižší výstav po roce 1989, odkdy jsou k dispozici srovnatelná data.

Už v roce 2009 klesla celková produkce českých pivovarů o tehdy nevídaných 6,5 procenta na 18,6 milionu hektolitrů. Domácí prodej předloni klesl o téměř šest procent a celkový export pivovarů o více než deset procent. Loni se zřejmě situace mezi domácími pijáky a těmi v zahraničí obrací. Export sice dál zůstává v minusu, ale propadl se méně než tuzemská spotřeba. A pomohl tak zmírnit dramaticky vyhlížející pokles celého trhu.

Přesné údaje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ještě nezveřejnil, nemá k dispozici dosud všechna data, ale podle výkonného ředitele Jana Veselého je osmiprocentní pokles pravděpodobný. Z horší situace pomohly zejména poslední měsíce roku. "Export je jedna věc. Ale o něco příznivěji než první polovina roku se ukazuje i domácí prodej na konci loňska. Zřejmě zafungoval určitý spotřebitelský optimismus, takže celkový propad bude o něco menší než se původně čekalo," říká Veselý.

Pivovary, především ty největší, svoje loňské prodeje dosud nezveřejnily. Právě jejich nižší produkce táhne dolů celý trh. Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken a Budvar ovládají tři čtvrtiny tuzemské pivní produkce. Pochlubily se spíš ty menší, které v řadě případů spíš rostly - ovšem bez zásadního vlivu na celý trh.

V případě exportu se ale dařilo řadě značek velkých pivovarů. Budvar oznámil, že loni poprvé v historii překročil exportní hranici 600 tisíc hektolitrů, což je téměř polovina všeho piva, které se v Budvaru ročně uvaří. "Zlepšil se nám vývoz do zemí jako je Německo nebo Rusko. V Rusku, zasaženém předloni devalvací rublu, se loni už naštěstí neopakoval takový propad jako v roce 2009," popisuje ředitel Budvaru Jiří Boček

S úspěšným vývozem se v hubených letech už pochlubil i Prazdroj, jehož Velkopopovický Kozel zaznamenal loni nárůst exportu o necelých 29 procent na zhruba 67,5 tisíce hektolitrů. Skupině Heineken se podařilo o šest procent zvýšit vývoz z Krušovic - také především do Ruska, ale i Slovenska nebo Německa.

Rozhodující jsou ale domácí prodeje a ty stále táhne dolů klesající spotřeba v hospodách a restauracích. Dražší sudové pivo, na kterém mají pivovary lepší marži, lidé vyměnili za laciné lahvové ze supermarketů, které pivovary dodávají jen s minimálním ziskem.

Jediným rostoucím trendem je tak prodej piva v plastových PET lahvích, které se staly nečekaným hitem. Tyto vlivy už platily i v roce 2009, kdy se poprvé výrazně propadla produkce zdejších pivovarů. Ale i přes velký pokles spotřeby a výroby, dosud žádný pivovar u nás nezkrachoval.

České pivovary

17,1 milionu hektolitrů, zhruba na tolik se loni propadla prudukce piva v Česku z předloňských 18,6 milionů hl, pokud se potvrdí odhad loňského osmiprocentního poklesu. Zhruba pětina českého piva jde na export.

19,9 milionu hektolitrů, uvařeného piva je dosavadní rekord v produkci českých pivovarů z roku 2007. Naopak dosud platné novodobé minimum je 17,8 milionu hektolitrů z roku 1993.

45 % české pivovarnické produkce připadá na jedničku trhu - Plzeňský Prazdroj. V roce 2009 uvařila skupina v Česku 8,3 milionu hektolitrů piva. Dvojka trhu Pivovary Staropramen má na trhu podíl kolem 16 procent a Heineken 14 procent.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Existuje řada příkladů, které potvrzují obrovský význam imunologických metod v oblasti pivovarství.

Všechny používané imunologické průkazné metody se osvědčily při nejrůznějších problematikách a u nejodlišnějších zkušebních vzorků jako bezchybné a reprodukovatelné.

Pro dokreslení jejich důležitosti je k dispozici přehled oligo a monospecifických antisér vyvinutých do roku 1994 Katedrou technické mikrobiologie a pivovarské technologie v německém Weihenstephanu. Tato antiséra jsou používána v rámci imunologických metod k prokázání přítomnosti např. papapinu, bromelinu, ficinu, pepsinu, ječmene, ječného sladu, rýže, škrobu, kongresní sladiny, mikroorganismů rodu Lactobacillus, Pediococcus a Pectinatus, pivovarských kvasinek, vinných kvasinek, dále proteáz, karboxypeptidáz, amyláz, glukanáz, ale také i různých specifických druhů bílkovin.

Zejména v německých pivovarech jsou imunochemické metody hojně využívány a napomáhají tak k deklaraci vysokého stupně čistoty v tamním pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven se v loňském roce snížil export piva z České republiky o 12 procent. Některé jihočeské pivovary si naopak připsaly nejúspěšnější roky.

Nejvyšší export za celou dobu své 115 let dlouhé existence zaznamenal v roce 2010 Budějovický Budvar, n. p. Pivovar vyvezl celkem 604 791 hektolitrů pěnivého moku, což je meziroční navýšení o 4,3 procenta. Úspěšné byly i jiné jihočeské podniky v oboru.

Sice v nesrovnatelně menších objemech, ale přesto úspěšně exportoval v minulém roce i třeboňský pivovar. „Loni se export maličko pohnul kupředu,“ uvedla za pivovar Bohemia Regent manažerka exportu Hana Průšová. Firma vyvezla 10 700 hektolitrů, což je asi 14 procent celkové produkce. Předloni vyvezli z Regentu 8700 hektolitrů. Nejvíce to bylo ležáku. Do Itálie, Anglie, Finska nebo Francie ale směřoval i další sortiment. Zhruba dvě třetiny vývozu byly v lahvích.

Budějovický Budvar si loňský rok pochvaluje i proto, že výrazně posílil svou pozici předního českého exportéra. Jeho produkce směřovala do 58 států světa.

„Vlajkovým produktem exportu je prémiový ležák Budweiser Budvar, který se v některých teritoriích prodává také pod označeními Budějovický Budvar nebo Czechvar,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec. Ležák se na celkovém exportu podílel z 90 procent. Největšími zahraničními trhy byly v roce 2010 Německo, Spojené království, Slovensko, Rakousko a Rusko.

Rekord v Německu

„Naším největším úspěchem je nárůst prodejů v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním teritoriem. Dosáhli jsme tam nejvyššího objemu prodeje v historii na úrovni 214 408 hektolitrů,“ říká Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budvaru. Spotřeba piva v Německu přitom klesá – v roce 1990 vypili Němci 142 litrů piva na hlavu, předloni jen asi 106 litrů.

„V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image,“ doplnila Pánková.

Firma si vede dobře i na Slovensku, kde její vývoz vykazuje trvalý růst od roku 2004. „Během šesti let se zvýšil téměř o polovinu,“ zmínila Pánková. Budweiser Budvar zůstává nejprodávanějším českým pivem v Rakousku a například do Polska vzrostl vývoz o 69 procent, do Austrálie o 32 procent a do Ruska o 20 procent.

V roce 2010 byl nově zahájen vývoz piva do Indie a Budějovický Budvar například také realizoval historicky první dodávky tmavého ležáku do Číny a Austrálie nebo speciálního silného piva Budějovický Budvar Premier Select (16° s obsahem alkoholu 7,6 % a dobou zrání 200 dnů) do Indie, Itálie a Austrálie.

Vývoz loni vzrostl i u Budějovického měšťanského pivovaru (BMP). „U exportu došlo k nárůstu o 30 procent,“ uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht. Vývoz činil u menšího budějovického pivovaru zhruba 90 000 hektolitrů, což je poloviční podíl na celkovém výstavu.

„Export nejvíce směřuje do Evropské unie a Ruska,“ doplnil Oubrecht. Konkrétně se pivo vyváží do Rakouska, Anglie, Německa, Skandinávie, Slovenska nebo do Kanady či Brazílie. Nejvíce zastoupeným produktem je i u BMP prémiový ležák.

Spíše symbolických 100 hektolitrů piva vloni vyvezl do ciziny Měšťanský pivovar Strakonice. „V roce 2010 jsme exportovali přibližně 100 hektolitrů piva do Rakouska, což odpovídá exportu roku 2009,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma.

„Náš pivovar se orientuje výhradně na tuzemský trh. O rozšíření exportu se uvažuje až po realizaci investic do výroby, které zajistí prodloužení trvanlivosti piva minimálně na šest měsíců,“ dodal na vysvětlenou Tůma.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Jihlava má poklad, o kterém ani mnoho Jihlavanů neví, je jím kvalitní a měkká voda. Ta je také základní surovinou pro výrobu piva.

I proto si Josef Krýsl, stavitel pivovarů po celém světě a nyní i v Jihlavě, myslí, že pivo v Radničním pivovaru bude dosahovat té nejvyšší kvality.

„Nevím, jestli si to Jihlavané uvědomují, ale máte tady velice kvalitní vodu jako málokdo. Troufám si říci, že takhle výbornou vodu jsem pil v Železné Rudě v pivovaru Belveder, kde jim teče přírodní pramen, který sami sbírají,“ popsal surovinu, která je pro výrobu piva jednou z nejdůležitějších, Krýsl. Další významné ingredience pro výrobu piva jsou chmel, který je základem hořkosti, slad a kvasnice. Minipivovary si mohou dovolit nakupovat ty nejlepší suroviny, které jsou na trhu v nabídce.

„Kdyby byl rozdíl na tuně o 500 korun vyšší, pro nás to nehraje tak významnou roli jako pro velké výrobce. Ve velkovýrobě se musí každá koruna hlídat, protože jde o ohromné objemy. V případě Radničního pivovaru v Jihlavě si tedy můžeme dovolit to nejkvalitnější,“ řekl stavitel pivovarů.

Ten Deníku také přiblížil, jak bude pivo v Radničním pivovaru vznikat. Nejdříve našrotují slad. Ten pak putuje do varny, kde ho rozmíchají v pětatřicetistupňové vodě a začne takzvané rmutování.

„Převedeme škroby na cukry, oddělíme mláto a zbude nám sladina. Sladinu potom povaříme s chmelem a zchladíme, nakonec pivo zakvasíme pivovarskými kvasnicemi,“ přiblížil laicky Krýsl.

Ten dále připomněl, že i přes používání nejlepších surovin ceny piva v malých pivovarech nejsou tak vysoké. „Když bych měl uvést příklad a řeknu, že půllitr ležáku by se prodával za 28 korun a likérové pivo za 30 korun, kde kdo by si ho určitě s chutí dal,“ uzavřel Krýsl.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Foto: Libor Plíhal

Porcelánové pivní tácky, výčepní v kožené zástěře, naleštěná mosazná pípa i zarámované prvorepublikové inzeráty na stěnách. Spolu s hudbou Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers prostředí vysloveně evokuje atmosféru třicátých let. Vítejte ve vzorném hostinském podniku krušovickém… Šalandě v Hradci Králové. Společnost Heineken Česká republika, která síť provozoven prvorepublikového typu buduje, 9. února slavnostně otevřela svou v pořadí druhou Šalandu. První Šalanda funguje už od září loňského roku v Praze a druhá byla po měsíčním zkušebním provozu otevřena tuto středu v Hradci Králové.

Vybrané speciality tradiční české kuchyně i nejlépe ošetřené krušovické pivo. To vše si mohou zákazníci v 21. století vychutnat společně s atmosférou první republiky. „V Šalandách se snažíme přiblížit atmosféru třicátých let: jak interiérem, tak i způsobem servírování, hudbou, oblečením,“ přibližuje koncept Šaland s podtitulem „vzorný podnik krušovický“ Jan Šmatera ze společnosti Heineken Česká republika, který má projekt na starosti.

V hradecké Šalandě si hosté vybírají z celého portfolia krušovických piv i sezónní speciály. „Hlavním produktem pro zákazníky je tankový ležák, který čepujeme z šesti pětisetlitrových tanků. Celé tankové hospodářství jako svou vůbec první realizaci v České republice dodala společnost FIB,“ dodává Šmatera. Kromě piva Šalandy lákají i na vybrané lahůdky. „Snažíme se vybírat krajové speciality, přihlížet k místním zvyklostem,“ upřesňuje Jan Šmatera. Specialitou hradecké Šalandy tak je například kachní stehno na medu s červeným zelím a bramborovým česnekovým knedlíkem.

Projekt Šalandy ve Střelecké ulici v Hradci Králové v širším centru města nedaleko pěší zóny se podařilo realizovat za dva měsíce. Nová provozovna funguje už měsíc ve zkušebním provozu. Hosté mají k dispozici 154 míst v restauraci a 24 v pivnici, na jaře zde přibude zahrádka se 400 místy.

Podle předběžných odhadů by se síť restaurací Šalanda mohla do konce letošního roku rozšířit o další provozovny po celé České republice. „V současné době hledáme nemovitosti, případně už s jejich vlastníky jednáme,“ podotýká Šmatera. Konceptem Šaland chce společnost Heineken Česká republika oslovit partnery, kteří mají dlouholeté zkušenosti z gastronomie a prokážou schopnost vést provoz uvedeného typu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Do Martina sa po ôsmich rokoch vracia pivovar. Už na jeseň chce celý región Turca zásobovať zlatistým mokom minipivovar Martpils. „Chceme variť tradičné pivo, na ktoré bol tento región dlhé roky zvyknutý,“ prezrádza Michal Pilka, konateľ spoločnosti Sawpi, ktorá stojí za projektom pivovaru.

Diera po Martineri

Martin, kedysi jedna zo slovenských pivných bášt, prišla o svoj pivovar v roku 2003. Heineken sa vtedy rozhodol výrobu tradičného Martinera stiahnuť do centrály v Hurbanove. „V Martine, ale aj v celom Turci zostala po tradičnom tunajšom pive diera aj hlasy po jeho návrate,“ vysvetľuje dôvody oživenia pivovarníctva v tomto meste Pilka. Aj na základe toho chcú tamojším krčmám a reštauráciám už na jeseň ponúkať regionálnu tradíciu.

„Pôjde o pivo plzenského typu. Spočiatku plánujeme ponúkať desiatku a dvánastku,“ hovorí Pilka a dodáva, že sú pripravení ponúkať aj tmavú verziu či ovocné špeciály. „Všetko bude závisieť od ohlasov aj želaní krčmárov,“ dodáva. Pivovar počíta s rozpočtom okolo 70-tisíc eur. „Všetko závisí od legislatívnych potvrdení, no ak pôjdeme podľa plánov, tak prvé pivo by sme mohli vyrobiť už v septembri,“ plánuje Pilka.

Obava z leta

Kým v Česku, alebo Nemecku sa minipivovary počítajú na stovky, u nás svoj boom ešte len zažívajú. „Na trhu sme len dva a pol mesiaca a už nestíhame vyrábať,“ hovorí pre HN Jozef Buňa, riaditeľ minipivovaru Buntavar vo Svite. Podobne ako v Martine, aj podtatranský región prišiel o svoj pivovar Tatran v Poprade a ľudia sú po domácom pive „hladní.“ „Pre veľký záujem sme už po pár týždňoch sme museli kupovať nový kvasný tank, ktorý je objemovo raz taký veľký ako ten pôvodný,“ vysvetľuje Buňa.

Napriek tomu, že je zima, vo Svite musia pivo variť každý druhý deň. „Aj to nestíhame. Leto bude z tohto pohľadu veľmi zaujímavé,“ konštatuje riaditeľ. Buntavar vo svojom podniku ponúka kvasinkové pivo.

Podľa riaditeľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Romana Šustáka môžu minipivovary obohatiť domácu ponuku. „Ľudia dnes vyhľadávajú originalitu, niečo nové. Často v tom zohráva úlohu aj istá nostalgia za miestnymi pivami,“ hovorí Šusták. Podľa jeho slov však tieto pivovary nemôžu nahradiť tradičné pivá.

Na Slovensku je dnes asi 13 minipivovarov a ich počet by mal ďalej narastať. Len koncom minulého roka totiž ohlásil svoj vznik aj pivovar Sandorf na Záhorí.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Nošovický pivovar obdržel v lednu Cenu hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Zvítězil v kategorii nad 250 zaměstnanců. Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák poskytl s odstupem času k tomuto ocenění následující rozhovor.

Co pro vás společenská odpovědnost znamená?

Společenská odpovědnost je důležitým pojítkem mezi firmou a společenským děním. Firma může jen stěží uspět v prostředí se špatnými ekonomickými podmínkami, nebo nefunkční infrastrukturou. A totéž platí i obráceně. Jen prosperující a dobře vedená firma stimuluje zaměstnanost, zvyšuje investice do konkrétních regionů a přispívá k celkovému rozvoji ekonomiky státu. Společenská odpovědnost má být tedy součástí každodenní činnosti firem, jednotlivců a státu.

Jak vás překvapil tento nemalý úspěch v soutěži?

Ocenění si velice vážíme. Hodnotí oblasti, které jsou pro nás velice důležité, jako například péče o životní prostředí nebo podpora v sociální oblasti. Inspiruje nás do další činnosti na poli společenské odpovědnosti.

Proč si myslíte, že vaše firma v soutěži uspěla?

Společenská odpovědnost i trvale udržitelný rozvoj jsou součástí našeho podnikání a přístup k této oblasti máme systematicky propracovaný už řadu let. Stanovili jsme si 10 priorit a jasně definovali, čeho chceme dosáhnout. Čtyři z těchto priorit se týkají minimalizace dopadu naší činnosti na životní prostředí. K přírodě přistupujeme s úctou a jsme přesvědčeni, že přírodní zdroje musíme chránit a využívat je co nejefektivněji. Na výrobu 1 hektolitru piva spotřebujeme v pivovaru Radegast jenom 3,8 hektolitru vody, přičemž světový průměr je 5. Díky programu Prazdroj lidem podporujeme také projekty neziskových organizací. Našim cílem je zlepšit kvalitu života obyvatel regionu, ve kterém podnikáme. V Moravskoslezském regionu jsme za posledních 9 let podpořili 110 projektů částkou 19 milionů korun.

Změny vedoucí k odpovědnosti jsou systematickým výsledkem či přirozeným vývojem?

Být odpovědným si vyžaduje systematický přístup, musí být součástí jak firemní kultury a její filozofie, tak i její každodenní činnosti. Projevuje se ale také přirozený vývoj, protože společnost tvoří zaměstnanci. Také oni si stále více uvědomují smysl všeho, co děláme na poli trvale udržitelného rozvoje.

Je pro vás společenská odpovědnost důležitá?

Odpovědný přístup definuje způsob, jakým podnikáme. Po našich předcích jsme zdědili pivo, český národní nápoj. S hrdostí pokračujeme v pivovarské tradici, opatrujeme naše pivovary a okolí tak, abychom je mohli odevzdat i dalším generacím. Jsme rádi, když můžeme do spolupráce zapojit i naše partnery, protože věříme, že společně dosáhneme víc, než když pracujeme v izolaci.

Zdroj: FM deník.cz | Autor: Tomáš Machálek

Poslední červnový víkend by se měla v Havířově konat akce, kterou přivítají hlavně milovníci piva. Občanské sdružení Havířovák totiž připravuje první ročník Moravia beer festu. Na tuto akci by její představitele získali rádi i podporu města.

„Jsme nové sdružení, které chce v Havířově hlavně aktivně pracovat a podílet se na kulturním, společenském i sportovním dění. Máme své město rádi, a proto chceme pro něj něco udělat. Pivní festival je naší první velkou akcí a my ho uspořádáme, i když nás například vedení města nepodpoří. Tím samozřejmě nechci říct, že se tak stane, protože nevidíme důvod, proč by město takovou akci odmítalo,“ uvedl předseda sdružení Havířovák Stanislav Bureš.

Pivní festival je připraven na 24. až 26 červen do areálu fotbalového hřiště ČSAD Havířov. Na akci bude spousta doprovodných program, netradičních soutěží a koncertů. Diváci se mohou těšit například na kapely Abraxas, Doga nebo Citron a Legendy se vrací.

Zaměřen bude nejen na muže, ale na své si mají přijít i ženy. „Nabídneme i degustaci zahraničních ochucených piv. Rádi bychom udělali tento pivní svátek v Moravskoslezském kraji hořký i sladký,“ uvedl dále Bureš, který už jednal se zástupci různých pivovarů a potvrdil, že je vše na nejlepší cestě k tomu, aby Moravia beer fest mohl v létě uspět.

Zástupci sdružení Havířovák by následně také rádi uspořádali koncem července kulturní akci nazvanou Havířovské kulturní léto. V letním kině by probíhal country festival, na náměstí Republiky koncerty různých hudebních žánrů a v kulturních domech přehlídka činoherních a amatérských divadel.

„Na akcích nechceme každopádně vydělávat a vůbec nám nejde o politiku, takže ani nic nekritizujeme, nekopeme vedle sebe. Žijeme zde a jsme přesvědčení, že lidé si zde zaslouží pestřejší život,“ dodal Bureš.

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autor: Libor Pristáš