Produkce piva v Česku klesla o 12 procent. Na propadu se podílí velký pokles turistiky a zvýšená spotřební daň.

Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven se výrazně propadá jak domácí spotřeba, tak i export českých pivovarů. Pro domácí trh uvařily pivovary od ledna do konce června 6,2 miliónu hektolitrů, za hranice putoval víc jak milión hektolitrů.

Skutečný objem letošní produkce českého pivovarnictví je však o něco vyšší. Údaje do statistiky svazu totiž letos nedodal Budějovický Budvar. Dvanáctiprocentní meziroční pokles produkce je ale přesto objektivní – vychází z údajů loňské celkové produkce také bez započítání Budvaru.

„Na propadu se podílí velký pokles počtu turistů, kteří chybí především v těch nejnavštěvovanějších českých destinacích. V regionech, které tolik navštěvované nejsou, viditelný pokles turistiky a tedy spotřeby piva není,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Pokles zahraničních návštěvníků a tedy konzumentů českého piva byl ale i loni. Dalším - a údajně asi i největším - vlivem na pokles spotřeby je letos o třetinu zvýšená spotřební daň, která zdražila jedno dvanáctistupňové pivo zhruba o korunu.

„Chápeme, že stát hledá každou příležitost jak zvýšit příjmy rozpočtu. Pro nás ale bylo tohle zdražení velmi výrazné,“ dodává Veselý.

Naprosto zásadní vliv na celkový propad spotřeby mají největší pivovary. Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budvar ovládají na 80 procent celé české produkce. V průběhu roku svou produkci nezveřejňují, ale dvanáctiprocentní pololetní propad je hlavně jejich dílem. Lze odhadovat, že zhruba o tolik se propadla jejich produkce.

„Kromě vlivu ekonomické krize a úspornějšího chování spotřebitelů ovlivňila letošní spotřebu i ta vyšší daň. Ale i počasí, které po většinu léta prodeji piva nepřálo,“ obhajuje pokles výroby například mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Problémy s počasím ani daní ale některé jiné pivovary zřejmě neměly. Relativně dobře se dařilo menším a středním pivovarům jako je Bernard, Svijany nebo celá skupina K Brewery, která se produkcí svých sedmi pivovarů letos zřejmě dostane na pátou příčku na trhu – hned za Budvar.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Oživené prohlídky pivovarských sklepů, knedlíkové hody nebo nahlédnutí do restaurátorské dílny. To jsou některá z lákadel, která připravil Plzeňský Prazdroj na oslavu uvaření první várky piva Pilsner Urquell.

„Druhého a třetího října návštěvníci pivovaru uvidí, jak se vařilo pivo v minulosti, potkají stavitele plzeňského pivovaru a Josefa Grolla, prvního sládka, který dal vzniknout světoznámému ležáku, a dostanou se i do míst, která běžně přístupná nejsou,“ říká tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Od 11 do 23 hodin budou moci od 1. do 3. října zájemci ochutnat rozličné knedlíkové speciality. Do 31. března bude k vidění výstava zrestaurovaných pamětních knih Měšťanského pivovaru z 19. století, mezi které patří i bohatě zdobené Album exportních distributorů Měšťanského pivovaru z roku 1892.

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Prazdroj hájí svou značku Primus. Skupina K Brewery ji prý zneužila. V K Brewery přitom působí řada bývalých manažerů z Prazdroje.

Ostrý boj tuzemských pivovarů se už nevede jen v regálech řetězců, v hospodách či na půdě pivovarnického svazu. Teď přechází i do soudní síně.

Lídr trhu Plzeňský Prazdroj žaluje svého úhlavního nepřítele, skupinu K Brewery, a jím ovládaný uherskobrodský Pivovar Janáček. Jeho desítka Prima se prý názvem i použitým písmem a etiketou nápadně podobá značce Primus, kterou má od roku 1993 zaregistrovanou Prazdroj. K Brewery tak podle svého plzeňského konkurenta parazituje na známé a zavedené značce.

Návrh na předběžné opatření neuspěl

Údajné porušení práva k ochranné známce a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl letos v lednu u Městského soudu v Praze a ani následně v létě v odvolání u Vrchního soudu. Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli.

Slova Prima a Primus jsou podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozí ani záměna etiket, a tak není důvod předběžné opatření vydávat. Případ se tak dostane v nejbližších týdnech k řádnému projednávání v soudní síni.

„Nechceme to nyní před projednáváním komentovat,“ reagovala mluvčí K Brewery Barbora Burešová. Zástupci Prazdroje na otázky neodpověděli vůbec.

Ostrý boj o trh

Případ je podle lidí z branže ukázkou vyhroceného konkurenčního boje, kdy se velkým pivovarům v čele s Prazdrojem (vaří zhruba 45 procent tuzemské produkce) už od loňska výrazně propadají prodeje a na druhé straně některým středním a regionálním – včetně skupiny K Brewery - naopak výrazně rostou.

Celý trh, který ze tří čtvrtin tvoří Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budvar, se loni propadl o šest procent a letošní pokles se prohlubuje na víc jak dvojnásobek loňského. Na druhé straně takový Bernard, Svijany nebo skupina K Brewery rostou zhruba o deset až dvacet procent.

Přeběhlictví se neodpouští

Právě K Brewery jsou pro Prazdroj nepřítel číslo jedna. Jejich regionální pivovary, kam patří kromě Janáčka i jihlavský Ježek, Černá Hora, protivínský Platan, Klášter Hradiště, Rychtář Hlinsko a Lobkowicz Vysoký Chlumec, stále víc vytlačují z hospod nejprodávanější české pivo – výčepní Gambrinus od Prazdroje.

Pikantní na celém souboji je i to, že na vedoucích postech v K Brewery dnes působí řada manažerů z Prazdroje. Třeba obchodní ředitel Otakar Binder nebo vrchní sládek Jiří Fáměra. A za nimi přišli i další lidé z Prazdroje.

„V Plzni to přeběhlíkům nemohou odpustit. O to víc je Prazdroj teď na K Brewery vysazený,“ komentuje situaci jeden ze znalců pivovarnické branže, sám bývalý zaměstnanec Prazdroje.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Pokud vláda zdraží pivo, padne, praví letitá moudrost. Tvrdil to alespoň spisovatel Jaroslav Hašek ústy své nejslavnější postavy – dobrého vojáka Švejka. Zkušenost ovšem ukazuje, že švejkovské pravidlo neplatí. Zdá se ale, že zdražování piva přece jen tak nějak zavání švejkovinou. Ať jsou předchozí propočty jakékoli, nic dobrého z toho nepovstane…

„Odborné studie naznačují, že zdražení od 1. ledna nepřineslo očekávaný efekt,“ řekl Deníku výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Důsledkem je, že piva za vyšší cenu lidé koupí méně. A s poklesem odbytu přicházejí problémy, které postihují celý sektor gastronomie. „Ten už zažil otřes v podobě odlivu turistů – a do toho se zdraží pivo,“ připomněl ředitel.

Dokonce by prý mohlo být ohroženo až 150 tisíc pracovních míst v pohostinství – přičemž zdaleka nejde jen o výčepní a servírky. Dopady týkající se všech typů gastroprovozů by mohly postihnout třeba i kuchaře. Stále totiž zůstává pravidlem, že s pivem většina hospod stojí a padá. „Jeho prodej přináší 25 až 26 procent tržeb v gastronomii, dalších 21 procent představuje jídlo,“ konstatoval inženýr Veselý s tím, že prodej piva má tudíž i značné ekonomické dopady.

Krize odeznívá, propad pokračuje

Už loni výrobci piva i jeho prodejci pocítili dopady hospodářské krize. Důsledkem byl pokles odbytu o šest procent. Letos se zdá, že krize odeznívá – většina velkých pivovarů ale hlásí pokračující propad. A to navzdory tomu, že se snaží přicházet s novinkami, které by oslovily zákazníky, a hledat na trhu nový prostor. „Současný pokles – to už je vliv zvýšení spotřební daně,“ míní Veselý. A jedním dechem odkazuje na studie, které naznačují, že tohle zdražení v konečném důsledku mnoho nepřinese. „Čekalo se, že výnos bude letos navíc 1,3 miliardy korun.

Nyní se rýsují dvě varianty, lišící se v závislosti na tom, jak poklesne poptávka: buď zisk 24 milionů korun, nebo dokonce ztráta 13 milionů,“ zdůrazňuje. A hned vysvětluje, že žádné počty nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled zdá: ano, daně se vybere víc, avšak kvůli tomu se také méně prodá. A to s sebou nese další dopady, které nejenom pocítí jako své osobní problémy konkrétní lidé, ale i ekonomika jako celek: výpadek v daních z příjmu, výplata dávek v nezaměstnanosti… „Prakticky se tak plus minus ocitneme kolem nuly,“ podotýká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Nepřeberné množství zajímavostí o pivu a také rad, jak a proč pít zlatý mok, naleznete na 68 stranách přílohy Průvodce českými pivovary, která bude součástí zítřejšího vydání Deníku. Inženýr Jan Veselý v ní mimo jiné vysvětlí, že v pití piva mají Češi reálnou šanci dohnat Španěly.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Milan Holakovský

Ani déšť neodradil stovky lidí od toho, aby si přišli užít druhý ročník Svatováclavských slavností na Zámku v Zábřehu. Čekalo na ně třicet druhů piv, ale i bohatý hudební a historický program.

Svatý Václav je nejen patron země české, ale i sládků a pivovarníků. Slavnostem zlatavého moku, které se pod jeho jménem v uplynulých dvou dnech konaly na zábřežském zámku, však tentokrát ideální podmínky „nezařídil“.

Oproti loňské slunné premiéře letos potrápily Svatováclavské slavnosti piva vytrvalý déšť a chladné počasí. Návštěvníkům akce to však naštěstí příliš nevadilo. Organizátoři akce postavili na nádvoří zámku velké stany, pod kterými se nejen čepovalo, ale i popíjelo a dobře se bavilo.

Svá speciální piva představilo na slavnostech čtrnáct převážně regionálních minipivovarů, které měly na čepu dohromady zhruba třicet druhů piv. Mezi speciály převládala piva nejrůzněji ochucená, jako třeba zázvorové, mandlové, višňové, švestkové a v neposlední řadě medovo-badyánové z produkce hostitelského zámeckého minipivovaru.

„Přemístili jsme všechny výčepy i hlavní pódium z ulice na naše parkoviště, které jsme schovali pod velký stan. Program akce tak mohl zůstat stejný. Pivovary dorazily, lidé taky, takže myslím, že se akce i přes nepřízeň počasí nakonec vydařila,“ konstatoval manažer zábřežského zámku Radovan Koudelka.

Amatérští degustátoři

Slavnosti piva si užívali například mladí amatérští degustátoři Radek Drápela a David Přibyl, kteří přišli do areálu zámku vybaveni vlastnoručně vyrobenou tabulkou, do které si zapisovali hodnocení jednotlivých piv, jež se na této akci čepují do třetinkových sklenic.

„Bodujeme barvu, pěnu, chuť a ocas, tedy to, jaký dojem zůstane z piva po vypití na jazyku. Chceme okusit vše, co je tady na čepu, a pak si vyhodnotíme, který z malých pivovarů byl podle našeho hodnocení nejlepší,“ vysvětlil Drápela s tím, že zatím okusili spolu s kamarádem piva dobrá, ale nijak ohromující. „Minipivovarům i této akci každopádně fandíme,“ dodal Přibyl.

Dvoudenní slavnosti, na kterých v rámci hudebního programu vystoupila kapela Mňága a Žďorp, zpěvačka Bára Basiková nebo oblíbená formace Legendy se vrací, přilákala mezi stovkami lidí i Silvii Královou, která se zúčastnila i loňského prvního ročníku této akce.

„Počasí je sice hnusné, ale chtěli jsme zase ochutnat nějaká nová piva. Loni jsme byli spokojeni, tak jsme se na zámecké slavnosti vrátili i letos. Lidí je tady dost, je to prima, ale kdyby nepršelo, tak by to bylo určitě ještě lepší,“ konstatovala Králová.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Pleva | Foto: Miroslav Kucej

Úplněk urychluje proces fermentace ze sedmi dnů na pět. "Konečný produkt je pak úplně jiný, silnější, s chutí trvající déle v ústech," popisuje Caulier.

Úplňky jsou často spojovány s přílivy, šílenstvím a vlkodlaky. Ukazuje se však, že jsou dobré i pro vaření piva. V malém belgickém městečku Peruwelz se nachází rodinný pivovar, který nedávno vyrobil svou první várku piva za svitu plného podzimního měsíce.

"Udělali jsme několik testů a zjistili, že fermentace byla za úplňku více aktivní," vysvětluje Roger Caulier, majitel pivovaru Caulier, který byl založen v roce 1930, kdy jeho dědeček začal prodávat domácí pivo z dvoukoláku.

Úplněk urychluje proces fermentace ze sedmi dnů na pět. "Konečný produkt je pak úplně jiný, silnější, s chutí trvající déle v ústech," popisuje Caulier.

Nápoj obsahuje deset procent alkoholu, což je poměrně dost v porovnání s většinou evropských či amerických piv. V Belgii však sládci běžně vaří piva podobně silná, někdy ještě silnější. "Chutná velmi dobře, žádný problém," řekl Joseph Francois, novinář a odborník přes pivo, který měl možnost ho ochutnat.

Pivovar Caulier, který používá metody z roku 1840, plánuje vyrobit asi 12.000 lahví svého úplňkového piva pod názvem Paix-Dieu (mír-bůh), které půjdou do prodeje 31. října.

Na nápad s úplňkem přišel Caulier poté, co navštívil přítele v Alsasku, vinařském regionu východní Francie, který mu řekl o tom, jak má v plánu celou svou produkci vína řídit podle lunárního kalendáře.

Caulier začal experimentovat a nakonec přišel s procesem o devíti krocích, který zahrnuje použití dvou typů chmele a dvou-týdenní druhotné kvašení v láhvi. "Mnoho zemědělců je přesvědčených, že Měsíc má vliv na kvalitu jejich produktů. Já s nimi souhlasím," dodal.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Na přehlídku malých pivovarů z Moravy, Slezska i Čech mohou dnes a zítra do Zámku v Ostravě-Zábřehu vyrazit milovníci piva. Zdejší tradiční Svatováclavské pivní slavnosti jsou největší akcí svého druhu na Moravě.

Přehlídka letos měla předvést sedmnáct tuzemských minipivovarů a na tři desítky druhů piva.

"Kvůli počasí se některé vzdálenější pivovary odhlásily, ale nejméně deset pivovarů tady máme. Kulturní program bude podle plánu," řekl pořadatel akce, manažer Zámku Zábřeh Radovan Koudelka.

"Museli jsme zvolit takzvanou mokrou variantu, takže pivovary budou mít stánky na zastřešeném nádvoří," dodal manažer.

"V nabídce bude pivo různé stupňovitosti i chuti - od klasické po ovocné, medové či třeba bylinkové," říká manažer Zámku Zábřeh Radovan Koudelka.

Lidé ochutnají i zbrusu nový pivní speciál, Svatováclavský medovo-badyánový ale, který pro slavnosti připraví vrchní sládek domácího Zámeckého minipivovaru Rostislav Řehulka.

V programu akce vystoupí i Mňága a Žďorp nebo třeba Bára Basiková.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autorka: Markéta Radová

Ulice Černé Hory jsou v obležení stánků, do hrdel lidí tečou litry rezavého chmelového nápoje, ze dvou jevišť se ozývají známé kapely a u vchodu do varny se hromadí lidé. Černá Hora zažila v sobotu už čtrnáctý ročník pivní poutě. Majitelé pivovaru tvrdí s jistotou: „Rozhodně není poslední.“

S davem proudí na nádvoří pivovaru Leoš Pitka. Ten přijíždí na pouť do Černé Hory skoro každý rok. „Pivní pouť pro mě znamená sobotní povyražení. Pochutnám si na jídle i pití a koupím si nějaké ty cetky tretky,“ usmívá se muž. Prohlídku pivovaru letos vynechá. „Byl jsem tam už xkrát, mohl bych dělat průvodce,“ podotkne. Zato koncerty si ujít nenechá, zejména jeho idol Báru Basikovou.

Na dvou jevištích se vystřídá mnoho známých tváří. Kamelot, Support lesbiens, Kryštof, Děda Mládek Illegal Band, Michal Hrůza, Arakain či Jů a Hele. „Kde jsi,“ zpívá svým chraplákem početnému publiku i Dalibor Janda a okoření své vystoupení historkou ze života o tom, jak pozval v mládí k sobě do stanu sličnou slečnu. Na návštěvu však čekal marně. „Omylem totiž vstoupila do jiného stanu a tam si užívala. Já si sám brnkal na kytaru a tehdy vznikla písnička Kde jsi,“ uzavře s úsměvem zpěvák.

U vchodu do pivovaru roste fronta. O pouti totiž mají lidé možnost poznat, jak se vaří pivo. Skupinky po třiceti lidech vstupují do budovy po patnácti minutách. Nejdříve poznají varnu. „Zde jsou čtyři varné nádoby vyhřívané parou,“ vykládá průvodkyně a zavede lidi i do spilky, kde spatří kádě s naducanou pěnou. Prohlídka finišuje ve stáčírně. „Za hodinu se tu naplní dvanáct tisíc láhví,“ říká mimo jiné dívka obecenstvu.

V areálu pivovaru lidé narazí na stanoviště, kde si mohou nechat změřit množství alkoholu v dechu. Jiní zamíří k pivní pomoci, která vozí zásoby na speciální koloběžce. Sládek Vlastimil Zedek dokonce představuje nový nápoj. „Svatováclavský pšeniční speciál má bohatou pěnu, příjemný říz a jazýčky lidí v něm zaznamenají spoustu ovocných chutí. Do piva dáváme víc jak padesát procent sladu pšeničného,“ popíše sládek s tím, že pivo je zakalené. Fajnšmekři jej mohou ochutnat i 27. a 28. září ve čtyři sta padesáti hospodách. Vypijí jej i v Černé Hoře.

První bečka se Svatováclavským pivem byla naražena při slavnostním zahájení pouti. Plnými půllitry si připili pivovarští s moderátorkou Gábinou Partyšovou a černohorským starostou Bohuslavem Hlavičkou. Ten s vtipem vyjmenoval, co vše městys o pouti zařizuje. „Máme na starosti počasí, dostatečný počet vietnamských prodejců a dále nesmíme zapomenout zhasnout veřejné osvětlení před tím, než se na obloze rozprskne ohňostroj.“ Právě výbuchem barev na nebi totiž bohatý program pouti vyvrcholí.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Jen málokterý stát na světě může soupeřit s Českou republikou v počtu pivních značek, které jsou v jednotlivých zemích na trhu k mání. U nás je dodávají desítky pivovarů, od těch největších až po rodinné podniky s produkcí jen několika desítek hektolitrů piva ročně. Ačkoli je z čeho vybírat, má pivař-labužník jen málo příležitostí, jak alespoň jednou za čas ochutnat speciální či méně obvyklá piva vyrobená ve vzdálenějším regionu, která obvykle nepřekročí hranice kraje.

A právě tuto „spotřebitelskou bariéru“ se rozhodla odbourat společnost K Brewery, která úspěšně provozuje sedm regionálních pivovarů v Čechách a na Moravě. V minulých dnech se v téměř 230 provozovnách domluvila s hospodskými, že od pondělí 27. září vyčlení každých 14 dní jeden výčepní kohout, ze kterého se bude po celý rok pokaždé čepovat jiná pivní specialita z produkce regionálních pivovarů. Tato aktivita ponese název „Cesta pivních znalců“ a bude to skutečně bohatá a pestrá přehlídka. Z labužnické pípy potečou piva kvasnicová, pšeničná i speciály, piva světlá, tmavá a polotmavá, rozmanitých chutí a různých stupňů. Společné mají jedno – jsou vyráběna z kvalitních surovin podle osvědčené technologie, jež ctí tradiční výrobní postupy.

Ze světlých vícestupňových speciálů se tak představí Jihlavský Grand, hlinecký Rychtář Speciál, Telčský Zachariáš, Prácheňská Perla, Comenius z pivovaru v Uherském Brodě, Kvasar z Černé Hory a ze stejného pivovaru světlý speciál 1530.

Ze skupiny tmavých a polotmavých piv bude v nabídce vysokochlumecký Démon, Protivínský Granát a černohorský Granát a polotmavé pivo Kern taktéž z produkce černohorského pivovaru.

Skupinu kvasnicových piv budou reprezentovat ležáky Rychtář Natur, Janáček Patriot, Klášter 11, Ježek 11 a Platan Natur a výčepní Moravské sklepní z Černé Hory.

Výčet pak ještě doplňují na našem trhu netradiční piva s netradiční chutí. Patří k nim například pšeničné pivo Velen, světlý ležák s příchutí borůvek Modrá Luna a konečně ležák vídeňského typu Kounic.

Když spočítáte všechny uvedené značky, dojdete k číslu 20, čtyři další piva budou pro spotřebitele překvapením. Půjde o piva vyráběná jen jedenkrát do roka k nejrůznějším příležitostem. To první překvapení můžeme prozradit již dnes – k poctě patrona Země české a ochránce cechu pivovarníků přichází na trh Svatováclavský pšeničný speciál, který bude v nabídce vybraných restauracích již v příštích dnech.

Vydejte se na cestu pivních znalců, na které vás čeká čtyřiadvacet zastávek a čtyřiadvacet pivních překvapení. Ponoříte se tak do moře piva a poznáte, že jsou v něm i perly, které jste dosud neměli příležitost objevit.

Svou nejbližší restauraci a kalendář pivních specialit pro tuto cestu naleznete na: www.cestapivnichznalcu.cz.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade

Poslední den v září přivítá první pivovarnické muzeum na Moravě své první návštěvníky. Slavnostní otevření proběhne ve čtvrtek 30. září v 11 hodin za přítomnosti zástupců města Hanušovice, hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka a zástupců pivovaru Holba.

Zřízení muzea inicioval a realizoval pivovar Holba s cílem představit tradici českého pivovarnictví veřejnosti. Jedná se o významnou investici do mikroregionu Hanušovicko v souvislosti se zvýšením jeho atraktivity a současně podpory návštěvnosti.

Muzeum se nachází v budově bývalé, již několik let nevyužívané školy, kterou pivovar odkoupil od města. Objekt prošel kompletní rekonstrukcí a nyní nabízí nejen pivovarnickou expozici, ale také školící a informační centrum, restauraci a venkovní prostory pro sportovní vyžití i relaxaci. Celý objekt je řešen jako bezbariérový s využitím vertikální plošiny pro imobilní osoby. Venkovní plochy se zatravněnou piknikovou loukou a festivalovou dvoranou poskytnou zázemí pro společenské akce, které pivovar každoročně pořádá; součástí je i dětské hřiště a minigolf.

Rekonstrukce proběhla s ohledem na původní historickou podobu areálu pivovaru a vyžádala si více než 17 mil. korun.

Muzejní expozice návštěvníkům nabízí přehled vývoje pivovarnictví především na Hanušovicku i prohlídku historických exponátů; nástrojů a zařízení, které se kdysi při výrobě piva používaly. Nechybí ani dřevěné sudy, jako pýcha bednářského řemesla, staré sladovnické lopaty, hoblíky nebo historická výčepní zařízení, připomínající atmosféru dřívějších hospod.

Je možné si dohlédnout oprávnění k vaření piva, které dokládáají staré právovárečné listy na pergamenu i listy tovaryšské. Kromě vlastní výroby piva muzeum představí suroviny pro výrobu piva nezbytné a připomene i složitou dopravu piva v době koňských povozů. Expozici navíc „oživí“ voskové figuríny sládka i štamgasta v životní velikosti.

K příjemnému posezení zve návštěvníky stylová hospoda s krbem, typickým trámovím a šenkem ze dřeva a kamene. Pozornost si jistě zaslouží síň sládků, navazující na restauraci, která připomíná generace pivovarníků od založení hanušovického pivovaru až do současnosti.

Pivovar Holba letos navštívilo na 12 tisíc turistů a zájem podívat se do výroby tradičního českého piva každý rok roste. Holba jako jedna z posledních nabízí možnost seznámit se s výrobou v reálném prostředí, zatímco ve většině ostatních pivovarů prohlídky zprostředkovávají pouze návštěvnická centra. Nové muzeum navíc všem návštěvníkům poskytne jedinečný obraz o pivovarnickém řemeslu a jeho historickém vývoji v regionu.

Pro veřejnost bude muzeum přístupné od 1. října. Návštěva muzea je možná v pondělí až pátek od 10.30 do 16.00 hodin, o víkendu dle předběžné dohody.Vstupné pro dospělou osobu je 20 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Ve čtvrtečních večerních hodinách proběhlo v hotelu Hilton v Praze slavnostní vyhlášení 10. ročníku odborné degustační soutěže České pivo 2010, kterou jako jedinou akci mezi soutěžemi piv u nás vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven. Starobrno si z této soutěže odnáší další z řady letošních ocenění. V prestižní kategorii ležáků bylo toto pivo vyhodnoceno jako druhé nejlepší. Starobrnu tak pro letošní rok přibylo do sbírky již osmé ocenění z degustačních soutěží!

„Je skvělé, že naše starobrněnské pivo v letošním roce boduje na každé soutěži, do níž bylo přihlášeno. Ocenění jsou pro nás potvrzením kvality našeho piva a naší práce, ale svou hodnotu mají i jako motivace do budoucna,“ říká k oceněním Tomáš Pluháček, manažer a vrchní sládek starobrněnského pivovaru.

Starobrněnský ležák s 5,0% alkoholu je pivo ve stylu brněnské tradice. Vyrábí se již několik století a je symbolem moravského pivovarnického umění. Má světlou jantarovou barvu a plnou chuť, po napití se však vyznačuje lehkostí a výrazným chmelovým dojmem. Na trh se dodává ve vratných skleněných lahvích o objemu 0,5 l a také 0,33 l, v plechovkách a sudech obsahujících 5, 30 nebo 50 litrů tohoto zlatavého moku. V portfoliu piv starobrněnského pivovaru má své stálé místo, společně s pivy Starobrno Medium, Tradiční a Černé patří k nejoblíbenějším produktům z centra Brna.

Ve všech kategoriích soutěže České pivo 2010 se v letošním roce utkalo celkem 45 piv, které do ní letos pivovary přihlásily. Piva hodnotilo 20 odborných degustátorů, sládků a pivovarských odborníků. Porotci hodnotili senzorické vlastnosti piv, to, zda mají deklarovanou stupňovitost a také chuť soutěžících moků.

Starobrnu se letos v degustačních soutěžích daří skvěle. Za devět měsíců roku 2010 již toto pivo získalo celkem osm ocenění na čtyřech prestižních soutěžích jakými jsou Česká pivní pečeť, Zlatý pohár Pivex 2010, Pivo České republiky a České pivo 2010.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká Republika

To, že se nejlepší výčepní piva vaří na střední Moravě, potvrzuje absolutní vítězství piva Zubr Gold, následovaného Zubrem Classic a světlým výčepním Litovel Moravan letošního ročníku soutěže České pivo 2010. Pivovarští experti dále ocenili Holbu Premium, která získala bronzovou medaili v kategorii ležáků a Zubr Free a Litovel Free, kterým patří stříbro a bronz v kategorii nealkoholických piv.

„Jde o mimořádný úspěch, který je výsledkem dlouhodobé poctivé práce, orientované na spokojenost konzumenta. Je o to cennější, že jde o obsazení kategorie nejčastěji konzumovaného piva. Výčepního piva se totiž u nás vypije zhruba 10 milionů hl ročně, což představuje více než polovinu celkové produkce, kdežto u ležáků je to zhruba třetina. Jde tedy o kategorii, která konzumenty zajímá nejvíce,“ k úspěchu vyjadřuje Pavel Svoboda, ředitel pivovaru Zubr.

Oceněná piva se již více než 130 let vyrábějí klasickou technologií podle tradičních receptur a to jim přináší osobitou charakteristiku. Je to především plná chlebnatá chuť, vyšší hořkost a výborný říz. V pivu se ale odráží nejen samotná technologie, ale také prvotřídní kvalita především domácích surovin- sladu a chmele a vysoký podíl lidské práce.

Jak uvařit nejlepší pivo v republice ví nejlépe výrobní ředitelka Nataša Rousková. „Klasická výroba umožňuje, aby si pivo vzalo to nejlepší ze sladu i chmele. Třeba Zubra poznáte už podle chmelového aroma, které získává nejen díky prvotřídní kvalitě chmele, ale i způsobu jeho dávkování. Pro pivo Litovel je typická vyšší a přitom příjemná hořkost. Aby pivo získalo své chuťové vlastnosti, je zapotřebí dát mu čas. Zatímco brány pivovarnických gigantů výčepní piva opouštějí za 14 dní, u nás je to 5 až 6 týdnů,“ říká Nataša Rousková. Důležitý je nejen čas, ale i samotné procesy. Tradičně vyrobené pivo kvasí přirozeně na otevřené spilce a pozvolným dokvašováním a dozráváním v ležáckých sklepích získává plnou vyváženou chuť a správný říz.

“Jednoduše vzniká přirozenými procesy a není ho tedy zapotřebí uměle dosycovat, dobarvovat ani jinak upravovat,“ doplňuje přednosti klasicky vařeného piva Nataša Rousková.

Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským (VÚPS). Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Důležitý je fakt, že vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech.

Výsledné pořadí vzorků hodnocených v jednotlivých kategoriích je určeno součtem bodů, které vzorek ve své kategorii získal v obou kolech. Tím je omezen prvek náhody ve kvalitě vzorků.

Letos se soutěže zúčastnilo celkem 45 piv, které ve 3 kategoriích hodnotilo 20 degustátorů a pivovarských odborníků.

„I když jsem pevně přesvědčen, že kvalitní piva vyrábějí u nás všechny průmyslové pivovary, přece jen se potvrdilo, že konkurence výrobců piva je veliká a vyrovnaná a nikdo nemá jistotu, že právě jeho pivo vyhraje, což mně také těší,“ uvedl Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov

Černou Horou ovládne Pivní pouť, Šošůvecké čekají tradiční Václavské hody, do Kunštátu přijede známý cestovatel Kolbaba.

Pěnivý pivní mok, muzika nejrůznějších žánrů, ohňostroj a také velké fronty a tlačenice. To vše je Pivní pouť v Černé Hoře. V sobotu městečko ovládne už počtrnácté.

Přestože se od loňské Pivní pouti změnilo vedení černohorského pivovaru, podle Radka Pavlíka z oddělení marketingu pivovaru podoba a rozměry tradiční černohorské společenské akce zůstávají. „Stejně jako v minulých letech bude program pro děti, různá hudební vystoupení a ohňostroj. Rovněž máme připravené exkurze do pivovaru,“ uvedl Pavlík a doplnil, že stejně jako v minulých letech i letos z Brna na Pivní pouť bude vyrážet s Josefem Zimovčákem cyklistický nezávod.

Různá hudební a zábavná vystoupení budou v Černé Hoře k vidění na dvou místech. Na výletiště je vstup zdarma, na nádvoří pivovaru musí lidé zaplatit. „Vstupné je stejné jako v loňském roce, pro dospělého sto padesát korun, pro děti padesát korun a za děti do tří let se neplatí nic. Exkurze do pivovaru přijde na třicet korun,“ řekl Pavlík. Na nádvoří pivovaru se představí například Dalibor Janda, Gabriela Partyšová, Kamelot, Bára Basiková, Support Lesbiens či Kryštof.

Pivní pouť je v městečku největší akcí roku. „Záleží samozřejmě i na počasí, ale většinou na pouť přijde kolem deseti až patnácti tisíc lidí,“ uvedl černohorský starosta Bohumil Hlavička.

Do Kunštátu v sobotu přijede známý cestovatel a fotograf, viceprezident Českého klubu cestovatelů, Jiří Kolbaba. Návštěvníky jeho besedy čeká od pěti hodin odpoledne v tamním kulturním domě doslova koncert mluveného slova doplněný jedinečnými fotografiemi z různých koutů světa.

Milovníci ochotnického divadla si mohou v sobotu vychutnat odloženou reprízu křetínských ochotníků ze spolku O.K.O. Hudební veselohru Hvězdné nebe nade mnou sehrají v křetínské sokolovně. „Autorské představení vedoucí souboru Pavly Novotné začíná v sedm hodin večer,“ zvou členové spolku.

Blížící se svátek svatého Václava oslaví v obcích, kde je patronem jejich kostela. Svatováclavská pouť se zábavou a pouťovými atrakcemi se o víkendu koná ve Vanovicích, Šošůvečtí zase chystají tradiční Václavské hody. Ty začnou už dnes taneční zábavou. Na další dny připravila pořádající Tělovýchovná jednota Šošůvka bohatý program. „V sobotu ve čtyři hodiny se koná mše svatá v kapli sv. Václava a sv. Anežky České, večer pak plesová taneční zábava s tombolou a předtančením šošůveckých stárků a skupiny orientálních tanců Aiša,“ nastínili sobotní program pořadatelé. V neděli vyjde v půl druhé krojovaný průvod obcí, v půl třetí přijede pan rychtář a rájecká vrchnost. Následovat bude taneční vystoupení stárků a posezení za doprovodu dechové hudby Olšověnka. Hody pokračují ještě taneční zábavou v pondělí a vyhodnocením v restauraci Krmelec v úterý.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorky: Leona Paroulková a Dagmar Kulaviaková

Dalším hostem nekonečné řady on-line rozhovorů Benešovského deníku bude ve středu 29. září od 10 do 11 hodin sládek benešovského Pivovaru Ferdinand Jaroslav Lebeda.

Jaroslav Lebeda se narodil 11.listopadu 1970 v obci Loket na Benešovsku. Vystudoval střední průmyslovou školu potravinářské technologie v oboru kvasná technologie. Po složení maturitní zkoušky nastoupil v roce 1989 do pivovaru Ferdinand. Tam prošel všemi pracovními pozicemi. Od roku 2007 pracuje jako sládek benešovského pivovaru Ferdinand. Mezi jeho záliby patří sport, kultura a hudba.

Otázky můžete pokládat ZDE...

Zdroj: Benešovský deník.cz | Autor: Martin Fulín

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) vyhlásil sládka Pivovaru a restaurace U Fleků Ivana Chramosila a majitele sladovny v Kounici Karla Klusáčka osobnostmi, které byly uvedeny do Síně slávy českého pivovarství a sladařství v roce 2010.

Stalo se tak při Svatováclavských slavnostech českého piva v hotelu Hilton Prague Old Town v Praze.

Ivan Chramosil (*1946 v Praze) po dobu téměř čtyřiceti let působení v pivovaru U Fleků se pro svou vysokou profesionalitu stal zárukou výroby vynikajícího piva, nápoje šířícího věhlas doma i v zahraničí. Jeho nesporné znalosti a vědomosti z něj učinily rovněž vyhledávanou osobnost pro domácí a mezinárodní degustační soutěže piv. Spolupracuje s řadou vysokoškolských pracovišť, kde se podílel poskytováním stáže budoucím pivovarským odborníkům na jejich profesní přípravě a vzdělávacím procesu. Dodnes působí jako člen prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů a jeho názory publikují rovněž odborná média. Za svou činnost byl opakovaně oceněn.

Ing. Karel Klusáček (*1931 v Kounicích) se v roce 1992 po restituci majetku vrátil do rodné sladovny, kde dodnes působí coby zástupce již čtvrté generace pivovarských a sladařských odborníků. Sladovnu, která byla při přebírání v dosti špatném stavu, v průběhu let v maximálně míře zmodernizoval a zvelebil. Zachoval v ní však klasickou výrobu sladu humnovou technologií. Podnik se pro kvalitu sladu stal vyhledávaným dodavatelem suroviny pro mnoho tuzemských a restauračních pivovarů. Klusáček působí v celé řadě profesních organizací. Od roku 1992 zastupuje soukromé výrobce sladu ve Společenství soukromých výrobců sladu Čech a Moravy a je členem vědecké rady Mendlovy univerzity v Brně. Pro své odborné a lidské vlastnosti je velmi respektován. Obdržel řadu profesních ocenění.

Uvedené ocenění bylo letos již předáno již po osmé. Do síně slávy jsou každoročně uváděny významní odborníci spojení s pivovarským průmyslem za jejich celoživotní profesní přínos pivovarskému sektoru u nás.

Zdroj: Metropole Regiony24.cz | Mediafax

Když jsem se v pondělí po ICQ dodatečně kamaráda Romana zeptal, jak vlastně dopadl na Pivních slavnostech Pardubického pivovaru a. s., kam bych jel zřejmě s ním, nebýt obdobné akce v mých téměř domovských Hanušovicích, odpověděl mi takto:

"Bledě. Skončil jsem jen v Pivovarce, páč chtěli vidět obsah batohu a já tam měl dvě sklenice, který jsem si předtím koupil v jejich prodejně, a taky jednu třetinku z domu na pití, no a s tím mě tam nechtěli pustit a odkázali mě na jakousi ceduli, kde bylo napsané, že je do objektu zakázáno vnášet chlast a skleněné předměty. Že prý mám ty sklenice zajít vrátit do prodejny a pak že můžu dál. Co na tom, že slavnosti začínaly v jednu, zatímco prodejna je v sobotu otevřena jenom do 12:00. Hádat se s pořadateli prostě nemělo smysl, tak jsem to otočil, skočil si aspoň na tři piva do Pivovarky a jel jsem zpátky domů..."

Jak vidno, zatímco ve většině českých pivovarů jsou rádi, že během vlastních slavností nějakou tu sklenici prodají a něco málo navíc díky tomu vydělají, v Pardubicích jsou na tom zřejmě natolik finančně dobře, že vydělávat nepotřebují, ba co víc, dokonce znemožní vstup na jimi spolupořádanou akci každému, kdo nechce při pití ožužlávat plastový kelímek, ale chce pít důstojně, tj. ze skla, navíc třeba opatřeného logem Pernštejna.

No, abych pravdu řekl, dosud jsem si myslel, že tyto manýry spadají do sekce nadnárodních pivovarů - nedávno tu psal kdosi o tom, že mu nechtěli do skla natočit na Radegastově dnu, od kamarádů z Plzně jsem se zase doslechl, že obdobný zákaz platí také na PilsnerFestu - ale výše uvedený případ ukazuje na to, že se to může týkat i celkem malého pivovárku, logicky by mě tudíž zajímalo, zda má ještě někdo jiný podobnou zkušenost odjinud. Pokud ano, tak sem s ní. Jistě to bude přínosem nejen pro mě.

Novým ředitelem marketingu společnosti Pivovary Staropramen a.s. je Petr Skopalík. Jeho příchod završil změny, ke kterým v oddělení marketingu společnosti v nedávné době došlo.

Petr Skopalík má dlouholetou zkušenost jak v oblasti marketingu, tak specificky v oboru pivovarnictví, kterou získal díky působení ve společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., kde zastával pozici marketingového manažera. Předtím působil v odděleních marketingu a trade marketingu společnosti Unilever.

Petr Skopalík vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Mezi jeho záliby patří sport, cestování a filmy. Ve vedení marketingu nahradil Janu Dubovou, která nastoupila na mateřskou dovolenou.

Zdroj: Kariera iHNed.cz

Minulý týden byla z provozních důvodů ukončena výroba světlého výčepního piva tedy "desítky". Pivovar se bude nadále věnovat vaření světlého a tmavého ležáku a zvýšení produkce pivních speciálů, které získávají mezi zákazníky stále větší oblibu.

Světlé výčepní pivo bude dotáčeno na výčepu v restauraci tento týden a stejně tak tento týden bude jeho prodej končit na recepci, a to již pouze v 1,5L lahvích.

V domácí pivnici "Na zimáku" bude Harrach světlé výčepní pivo nahrazeno desítkou od pivovaru Bernard.

Zdroj: Jelínkova vila.cz

Nádvoří pardubického pivovaru opět zaplnili návštěvníci u příležitosti tradičních pivních slavností. Na své si přišli jak milovníci zlatavého moku, tak i ti, kteří přišli za zábavou. Bylo zde k vidění vystoupení kapel jako je country skupina Hotovo, Buty, Ready Kirken, Ján Bendig a zejména malé diváky potěšil svou hodinou zpěvu Jaroslav Uhlíř.

Zdroj: Pernštejn.cz | Video: TVPardubice

Milovníci pivného osvieženia nemusia smútiť za letnou sezónou. Lahodné potešenie zo zlatého moku nepominie len preto, že čas prázdnin sa skončil. Pracovné aktivity, nutnosť tráviť čas za volantom a moderný životný štýl sa dajú dokonale skĺbiť s konzumáciou nealkoholického zlatého moku Birell. Chuť nealkoholického piva Birell si vás získa svojou plnou chuťou. Jej zárukou je najmä využitie špeciálnych kvasníc, vďaka ktorým sa nealkoholický Birell varí rovnako ako klasické pivo.

Nekompromisný prístup k výslednej chuti

„Vďaka našim sládkom, prísnym kritériám kvality a nekompromisnému prístupu k výslednej chuti sa dnes môžeme pýšiť nealkoholickým pivom Birell, ktoré je najpredávanejším nealkoholickým pivom u našich západných susedov v Českej republike.“ informuje Dušan Mateička, brand manažér pre značku Birell spoločnosti Pivovary Topvar. Jeho slová potvrdzuje aj prvenstvo značky Birell v kategórii nealkoholických pív na degustačnej súťaži Pivex 2010.

Konzumenti sa k nealkoholickým pivám stavajú skepticky

Jednak ich odrádza chuť, ktorá nie vždy uspokojí vycibrené chuťové poháriky pivárov, druhou nevýhodou môže byť fakt, že aj po konzumácii nealkoholického piva musia s riadením motorového vozidla pár minút počkať. Nealkoholické pivo Birell nepozná žiadne zo spomínaných negatív. Jeho jedinečná chuť sa rodí vďaka použitiu špeciálnych kvasníc vo výrobnom procese a tradičnému spôsobu varenia piva. Sadnúť za volant si konzumenti môžu po štyroch tretinkových pivách Birell aj hneď.

Prírodné suroviny bez konzervačných látok, kvalitná horská voda a prepracovaný výrobný proces robia z nealkoholického piva Birell vyhľadávaný osviežujúci nápoj plnej chuti na akúkoľvek príležitosť.Birell je nealkoholické pivo, ktoré sa vďaka špeciálnemu druhu kvasníc na rozdiel od svojej konkurencie varí rovnako ako klasické pivo. Preto má vo svojej kategórii výnimočnú chuť. Potvrdzujú to ocenenia získané na podujatiach Pivex 2010 alebo World beer cup 2008. Birell je navyše najobľúbenejším pivom v Českej republike.

Zdroj: Media infoservis.sk | Pivovary Topvar