Potomci posledního majitele královédvorského pivovaru Františka Klazara ocenili snahu navázat na tradici

Zajímavé setkání nabídla malá slavnost, která doprovodila uvaření tisícího hektolitru královédvorského piva Tambor.

Setkaly se tu vlastně minulost a současnost dvorského piva. Na pozvání majitele Tambora, Nasika Kiriakovského , přijeli z Prahy manželé Růžičkovi, přímí potomci posledního majitele bývalého pivovaru, Františka Klazara. „Jsem velice rád, že mám možnost představit náš moderní provoz zástupcům rodiny, která začala historii pivovarnictví ve městě psát,“ vysvětlil Kiriakovský.

Setkání se zúčastnil také místostarosta Vasil Biben, tajemník městského úřadu Kudrnáč a zástupci Deníku. Sládek Martin Vrba vysvětlil, že ve skutečnosti se vaří 1017 litr královédvorského piva, což je čtyřicátá várka. Potom všichni přítomní ochutnali sladinu, teplý pivní nápoj bez alkoholu, ale plný výživných látek. „V současné době připravujeme další historickou událost. Po desítkách let se královédvorské pivo opět zúčastní mezinárodní degustační soutěže v Žatci. Povezeme stovku vzorků všech našich pěti vyráběných piv,“ doplnil Kiriakovský. Tambor počítá i s účastí na dalších soutěžích.

Manželé Růžičkovi ocenili, že se současný majitel pivovaru snaží navázat na tradici, která skončila v roce 1948 zestátněním Klazarova pivovaru. Ten v současné době už slouží jiným účelům. „V oboru sice nikdo z nás nepůsobí, ale vzpomínky na královédvorský pivovar jsou stále v nás,“ uvedli manželé Růžičkovi. Před několika lety uspořádalo městské muzeum výstavu o Klazarově pivovaru, kterého se zúčastnil i Gaston Klazar, syn posledního majitele. Ten po znárodnění pracoval ve výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Od roku 1958 se stal vedoucím pracovníkem Pokusného a vývojového střediska v Praze. Patří mezi autory Dia piva a nealkoholického Pita.

Nasik Kiriakovský provedl manžele Růžičkovi celým pivovarem a vysvětlil jim funkce jednotlivých provozů. Hovořili také o další spolupráci, která by mohla ještě víc propojit minulost a součastnost královédvorského piva.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Produkce českého piva klesla klesla v prvním pololetí o 6,81 procenta, to je zhruba o jedno procento více, než se očekávalo. Vyplývá to z údajů Rodinného pivovaru Bernard. Útlum se ovšem netýká právě malých pivovarů, kterým prodeje naopak mírně rostou: Bernardu produkce nepasterizovaného piva vzrostla o pět procent a nealko piva o 15,3 procenta.

Celkově se přitom objem stáčeného nealkoholického piva zvýšil pouze o 1,3 procenta. „Bernard byl v krizi deset let a nyní již profitujeme z našich zkušeností,“ uvedl s nadsázkou na středečním setkání s novináři Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí firmy.

Stoupající prodej humpoleckého piva se odrazil i na finančních ukazatelích malého pivovaru. Tržby Bernardu za prodej piva v prvním pololetí meziročně vzrostly o zhruba osm procent na 168 milionů korun, zatímco obrat se zvýšil z 164 milionů na 178 milionů korun. Pivovar proinvestoval sedmnáct a půl milionu hlavně do výrobních a skladovacích kapacit. Další investice by měly směřovat do vodních vrtů, protože pivovar musí v současné době částečně využívat technologickou městskou vodu.

Pro porovnání - nadnárodní skupině SABMiller, jejímž členem je i tuzemská jednička Plzeňský Prazdroj, ve druhém čtvrtletí klesl v Evropě odbyt piva zhruba o sedm procent (přesná čísla Prazdroje nejsou k dispozici, analytici však očekávají pokračování sestupného trendu z minulého roku, který byl tři procenta).

„Výroba piva klesá pouze velkým nadnárodním společnostem, takzvaným europivovarům,“ uvedl Mikulášek. Podle některých odborníků to je způsobeno tím, že menší pivovary snáze inovují svou produktovou řadu a na změny na trhu reagují hbitěji (například Bernard do obchodů začal dodávat nový švestkový nealkoholický nápoj, jehož prodej si pivovar pochvaluje). Většina takových pivovarů se označuje za prémiovou značku, což jim může rovněž pomoci k většímu odbytu.

Mnozí analytici přitom předpovídali, že celková spotřeba alkoholu bude za doby hospodářské krize naopak růst. „Ukazuje se ale, že to tak není,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 marketingový šéf Bernardu Tomáš Lipták. Na snížené spotřebě piva se kromě krize podepsal i menší počet turistů, kteří zavítali do Česka, a poměrně studené a proměnlivé počasí během prvního půlroku.

Rodinný pivovar Bernard patří k malým hráčům na trhu, když na něm zaobírá asi jedno procento.

Zdroj: E15.cz | Autor: Patrik Šilhavý

Český trh je konzervativní až zkostnatělý. V rozhovoru pro deník E15 to uvedl Tomáš Lipták, vedoucí marketingu Rodinného pivovaru Bernard. Jak dále řekl, pivovary i přesto musejí inovovat, aby překonaly dobu celosvětového útlumu.

E15: Někteří odborníci předpovídali, že lidé budou v krizi více pít alkohol. Projevuje se to v praxi?

Vzhledem k aktuálním číslům pivovarnického odvětví za poslední půlrok se ukazuje, že to tak není. Původně jsme si ale mysleli to samé. Lidé mají více času – třeba i kvůli tomu, že přišli o zaměstnání. Pozitivní vliv na spotřebu to ale nemá.

E15: Českým hospodám prý ubývají štamgasti, máte takové signály?

Ano, to je pravda. Sledujeme, že tradiční chození do hospod je v Česku na ústupu. Zatímco v roce 2006 lahvové pivo v prodeji zaobíralo osmnáct procent, teď to je 38 procent.

E15: Dají se na českém pivovarnickém trhu vypíchnout nějaké další trendy, třeba nové příchutě, které slaví úspěch v zahraničí?

Tuzemský trh je velice konzervativní až zkostnatělý. V minulosti jsme zkoušeli testovat třeba ovocná piva, lidem ale nechutnala.

E15: Podnikli jste nějaké kroky k lepšímu překonání hospodářské krize?

Krizi u nás zatím příliš nepozorujeme. Samozřejmě se snažíme racionalizovat náklady a inovovat. Třeba my jsme na trh před několika měsíci uvedli nový nealkoholický švestkový nápoj, který se u spotřebitelů setkal s velkou oblibou, aniž bychom ho marketingově podporovali.

Zdroj: E15.cz | Autor: Patrik Šilhavý

Velkopopovický Kozel, najpredávanejšie české pivo za hranicami Českej republiky, prechádza od júna kompletnou vizuálnou premenou. Pripravené je inovované logo, nové obaly, nová internetová stránka, nový televízny reklamný spot. Jediné, čo sa nemení, je jedinečná chuť českej dediny v pive Velkopopovický Kozel, ktoré sa podľa tradičného receptu pripravuje už 135 rokov.

Od júna môžu milovníci piva v slovenských obchodoch a gastronomických prevádzkach nájsť pivo Velkopopovický Kozel v úplne novom šate. Grafický dizajn Velkopopovického Kozla podstúpil zásadnejšiu úpravu svojej vizuálnej stránky, pričom hlavnú úlohu v ňom zohráva maskot pivovaru – „kozel“, čiže cap, ktorý získal jasnejšiu a modernejšiu podobu. Kým na predchádzajúcom logu bol Kozel zobrazený viac-menej symbolicky, na novom logu je už jasne definovaný. Ponúka krígeľ piva a symbolizuje tak tradičné hodnoty českej dediny – pohostinnosť, srdečnosť a priateľskosť.

Nové grafické prvky Velkopopovického Kozla sa stali súčasťou celého brandingu značky. Zmien sa tak dočkali nielen spotrebiteľské balenia piva, ale aj všetky reklamné či predajné materiály. Prevládajú v nich mäkšie, zemité farebné tóny, jemnejšie prechody medzi jednotlivými farbami a motív či štruktúra dreva. Lepšie korešpondujú s hlavným posolstvom Velkopopovického Kozla – prinášať medzi ľudí pozitívne hodnoty českej dediny.

Prečo Chuť českej dediny? Kozel je hrdý na svoj český pôvod. České pivo je vo svete symbolom kvality, pivovarníckeho majstrovstva a na Slovensku to vďaka nášmu historickému spojeniu platí o to viac. Velkopopovický Kozel je stelesnením tejto kvality a vďaka tomu sa stal najpredávanejším českým pivom za hranicami Českej republiky. Varí sa podľa nezmeneného receptu už od roku 1874 a jeho vyváženú chuť nezmenili ani ťažké vojnové roky, ani moderné technológie. Ľahko sa pije a s každým dúškom približuje humor, teplo a atmosféru dedinky, z ktorej pochádza.

Velké Popovice, ktoré Kozlovi dali meno, sa nachádzajú v stredných Čechách, neďaleko od Prahy. Dedinka je na dnešnú dobu možno trochu svojská, pretože ľudia tu ešte stále poznajú susedov po mene a veria, že v živote sa treba vedieť podeliť o dobré veci. Riadia sa pravidlom, ktoré hovorí: „Pri našom stole je vždy miesto pre jedného navyše“ – vrátane Kozla. O dedinského capa sa pritom starajú s rovnakou láskou a starostlivosťou, ako o svoje pivo. Veria, že hodnoty ako priateľstvo, tímová práca, spoločný oddych a dobrý pocit sú v živote dôležité.

Velkopopovický Kozel verí, že aj keď žijeme v meste, v hĺbke svojej duše túžime niekam patriť. Moderná doba ako keby nám hovorila, že nemôžeme na ulici pozdraviť alebo usmiať sa na neznámeho, že sa životom musíme rútiť, zbierajúc večne rastúci zoznam „nevyhnutností“. Existuje však mnoho ľudí, ktorí sa nechcú stať osamelými v dave individualít, ľudí, ktorí hľadajú príjemné pocity z toho, že sú súčasťou nejakej komunity. Kozel ich chce spájať a vytvárať priateľstvá aj medzi tými, ktorí sa doteraz nepoznali. Kúsok dediny totiž existuje v každom z nás a občas potrebujeme byť jej súčasťou, oslobodiť sa a byť tam, kde môžeme byť sami sebou.

Z tejto myšlienky vychádzali aj autori novej televíznej reklamy Velkopopovického Kozla. Televízny spot sa nenatáčal v štúdiách, ale priamo vo Velkých Popoviciach, dokáže preto preniesť autentickú atmosféru českej dediny priamo do slovenských obývačiek. Príbeh už známeho imidžového spotu je postavený na veľkej dedinskej slávnosti, kde si ľudia z obce Velké Popovice vlastnými prostriedkami skladajú dlhý stôl, pri ktorom neskôr zdieľajú dobre vychladeného Kozla. Stôl je tu symbolom pohostinnosti a priateľstva všetkých dobrých ľudí, čoho dôkazom je aj príchod oneskorenca, ktorému ochotne uvoľnia miesto. Cap pod stolom je len dôkazom toho, že Kozel je neodmysliteľnou súčasťou života tejto českej dediny. Okolo stola môžeme spozorovať množstvo jedinečných postáv, s ktorými sa v priebehu budúcich kampaní Velkopopovického Kozla ešte spotrebitelia budú stretávať.

Velkopopovický Kozel prináša Pivný Veľkofest. Velkopopovický Kozel toto leto vyráža do ulíc a domácností s nezvyčajným nadšením. Spotrebitelia sa s ním nebudú stretávať len v televízii, rádiu a na 250 bilbordoch a 25 bigbordoch po celom Slovensku. Nájdu ho najmä tam, kde ho majú radi. Pivný Veľkofest sa začína v obchodných reťazcoch aj nezávislých predajniach, kde spotrebitelia nájdu výhodné multibalenia Kozla s jednou fľašou zadarmo. V niektorých z nich budú môcť za nákup 20 fliaš alebo plechoviek získať aj štýlový pivný Veľkodžbán.

Do Pivného Veľkofestu sa zapojilo aj 100 gastronomických prevádzok na celom Slovensku, ktoré získali nové imidžové materiály v novom štýle Kozla a bude v nich prebiehať spotrebiteľská súťaž. Za každé zakúpené veľké pivo zákazník získa samolepku Kozla, ktorú si bude môcť nalepiť do „Štamgast karty“. Tabuľa v jeho obľúbenom podniku mu potom ukáže, koľko Kozlov potrebuje na získanie okamžitej ceny, pričom na výber bude mať pivo zdarma, opasok, nožík, sadu hier a ďalšie výhry podľa počtu zakúpených pív. Aj keď už nejakú výhru získa, bude môcť s novou „Štamgast kartou“ zbierať body na ďalšiu.

Pivný Veľkofest vyvrcholí v auguste na námestiach slovenských miest. V Košiciach, Nových Zámkoch, Liptovskom Mikuláši, Banskej Bystrici a Bratislave sa počas piatich víkendov stretnú milovníci piva a štamgasti lokálnych podnikov. Dva dni si budú môcť vychutnávať chuť českej dediny pri dobrej hudbe populárnych skupín, medzi ktorými sa objavia napríklad Hudba z Marsu, Puding pani Elvisovej alebo Hex. Návštevníci zároveň budú môcť súťažiť a pomôcť svojmu podniku k získaniu možnosti usporiadať jedinečnú pivnú párty so živou kapelou a Kozlom zadarmo.

Kozel sa bude viac ukazovať aj na internete. Užívatelia tu už od júla budú nachádzať stále viac. Okrem informácií o pive Velkopopovický Kozel si na internetovej stránke www.velkopopovickykozel.sk budú môcť nájsť aj detaily k Pivnému Veľkofestu, budú si môcť lokalizovať podniky, ktoré sa do Veľkofestu zapojili, prečítať si detaily o súťažiach a neskôr na nej nájdu aj ďalšie prekvapenia.

Velkopopovický Kozel teda dostal „nové šaty“, aj naďalej však ostáva rovnako kvalitným vidieckym pivom, ktoré sa varí podľa tradičnej českej receptúry už 135 rokov. Už z tohto obdobia pochádzajú zmienky o jeho výnimočnosti. Jeho ľahkú a vyváženú chuť, rovnako príjemnú ako je atmosféra českej dediny, oceňujú priatelia Kozla po celom svete. A práve pre tých, ktorí sa chcú podeliť o jej hodnoty, je určená každá kvapka, ktorá plní pohár, fľašu alebo plechovku Velkopopovického Kozla.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s., zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: Media Info Servis.sk | Autorka: Drahomíra Mandíková, Pivovary Topvar, a.s.

Sklizeň chmele zahájili zemědělci v tršické produkční oblasti, která leží na území Olomoucka, Přerovska a Prostějovska. Úroda bude přitom zřejmě na většině míst slabší než loni, a to hlavně kvůli vrtošivému počasí. Výnosy sníží i fakt, že na některých místech vichřice pokosily chmelnice. „Vizuálně vypadají rostliny vcelku dobře, odhad sklizně však není snadný. Vidím to zatím tak na deset metráků z hektaru, což by byl sice nadprůměr, ale v některých letech jsme sklidili i podstatně více,“ řekl Právu například ředitel Zemědělského družstva v Kokorách na Přerovsku Vladimír Lichnovský.

I Kokorským spadly letos při vichřicích některé chmelnice. Zasaženo větrem jich bylo přibližně třináct hektarů. „Způsobilo nám to ztrátu ve výši zhruba deseti miliónů korun. Menší škody nám počasí způsobilo i na dalších plodinách – máku a řepce,“ poznamenal předseda.

Loni Kokorští prodávali tunu chmele za 140 až 180 tisíc korun. „Za kolik se nám jej podaří prodat letos, budeme vědět kolem 10. září, kdy by měla sklizeň skončit,“ uvedl Lichnovský. Rozhodující přitom bude kvalita chmele, hlavně pak obsah látek, které mohou za jeho hořkost.

Všechny zemědělské podniky, které pěstují v tršické oblasti chmel, využívají služeb brigádníků. „My jich zaměstnáme zhruba sto, zejména z Moravy, ale i ze Slovenska,“ dodal Lichnovský. Kokorské chmelnice se rozkládají na ploše zhruba 146 hektarů. V tršické oblasti je zhruba 720 hektarů chmelnic.

Asi 75 procent plochy pokrývá žatecký poloraný červeňák, zbylá část patří hybridním odrůdám. Chmel z tršické oblasti využívá mj. i přerovský pivovar Zubr. „Chmel je pro pivo základním kamenem – dává mu příjemné aroma, pro Zubra tak typické, i správnou hořkost. Při vaření používáme chmel lisovaný hned po sklizni do tzv. granulí, tak je zajištěno uchování jeho vlastností,“ řekla Právu mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Zdroj: Právo.cz | Autorka: Vlasta Hradilová

Rodinný pivovar Bernard zvýšil výstav svého nepasterizovaného piva v prvním pololetí letošního roku meziročně o pět procent na 95 455 hektolitrů, meziročně utržil o 8,4 procenta více. Pivovar o tom informoval ve čtvrtek.

O úspěšné první pololetí se podle pivovaru mimo jiné zasloužily i dva historické rekordy měsíčních výstavů piva. První rekord padl už v dubnu, a to 20 602,5 hektolitrů, podruhé se rekord podařilo vytvořit v červenci, kdy pivovar uvařil 22 907,3 hektolitrů piva.

„Nárůst výstavu piva pro český trh je především zásluhou nárůstu prodeje lahvového piva, konkrétně nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou světlé a jantarové,“ zhodnotil výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Velice úspěšně se prosazuje i sladový nápoj Bernard s čistou hlavou s chutí švestky, jehož se od začátku roku prodalo již přes 2 150 hektolitrů,“ dodal.

Nealkoholický Bernard čistou hlavou Švestka je k dostání teprve od jara letošního roku a trh jej přijal podle pivovaru velmi vstřícně. „Od února bedlivě sledujeme vývoj prodeje na všech distribučních kanálech a zájem o Švestku se stále zvyšuje. Švestka se stala alternativou k nealkoholickým nápojům. Rády ji pijí i ženy, které někdy pivo nevyhledávají kvůli jeho hořkosti,“ vysvětlil Stanislav Bernard.

Obor pivovarnictví v ČR celkově poklesl za první pololetí letošního roku o 6,8 procenta, pokles je i v prodeji lahvového piva o 4,2 procenta. Nealkoholické pivo zaznamenalo v oboru nárůst 1,3 procenta, Bernard s čistou hlavou 15,3 procenta (počítáno bez sladového nápoje s chutí švestky).

Tržby za prodej piva Bernard vzrostly za první pololetí letošního roku na 168 milionů Kč, jde o meziroční nárůst 8,4 procenta.

Investice v prvním pololetí letošního roku směřovaly do rozšíření kvasné kapacity, dále do pořízení hlavní stanice tlakového vzduchu a modernizace řídící jednotky na varně pivovaru. Další investice směřují především do oblasti úspor a to do výměníku Brýdových par, který šetří energii tím, že využívá odpadní teplo vznikající při vaření piva. Celková částka investic za první půlrok činila asi 17,5 miliony korun.

Rodinný pivovar Bernard z Humpolce uvařil v roce 2008 celkem 188 tisíc hektolitrů piva. Celkový obrat pivovaru, který vloni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela

V Pivovare Šariš vo Veľkom Šariši sa prvú septembrovú sobotu, 5. 9. 2009, od 11.00 – 20.00 hod. uskutoční Deň značky Šariš plný zábavy, hudby, priateľských stretnutí a príjemnej atmosféry všetkých „Srdcom Východniarov“.

„Tohtoročný Deň značky Šariš bude naozaj výnimočný. Aj tento rok sme pripravili bohatý sprievodný program s množstvom atrakcií a vystúpeniami známych slovenských umelcov. Návštevníci si budú môcť vypočuť interprétov ako Katka Knechtová, Marián Čekovský, skupiny Komajota, Chiki-liki tu-a alebo Smola a hrušky. Verím, že touto akciou potešíme všetkých, ktorí majú radi kvalitné pivo, výbornú zábavu a nadviažeme na predchádzajúce úspešné ročníky,“ hovorí Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.Marián Čekovský nebude návštevníkov len zabávať, vo dvojici so známou moderátorkou Rádia_FM Katikou ich bude celým dňom aj sprevádzať. Na Deň značky Šariš pripravia šarišskí pivovarnícki majstri aj skutočné pivné prekvapenie, ktoré bude až do poslednej chvíle zahalené rúškom tajomstva. Srdcom Východniari si budú môcť tento rok opäť vychutnať v rámci sobotňajšej akcie aj tankový Šariš - najčerstvejšie pivo, ktoré neprešlo stáčacou linkou ani skladovaním v expedičných areáloch. „Tankový Šariš je čisté nepasterizované pivo, ktoré má podľa pivných „fajnšmekrov“ tú správnu farbu, chuť aj vôňu, keďže pri používaní tankov neprichádza pivo do kontaktu so vzduchom,“ hovorí Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. V rámci Dňa značky Šariš bude pripravených aj množstvo súťažných a nesúťažných aktivít, pri ktorých sa hostia nielen zabavia, ale si budú môcť napríklad zmerať svoju šikovnosť, či silu s priateľmi alebo ostatnými účastníkmi. Ďalšou nezvyčajnou atrakciou, ktorú na Deň značky Šariš organizátori pripravili, budú ukotvené lety balónom. Návštevníci si vďaka nim budú môcť vychutnať pohľad na toto výnimočné podujatie z výšky. V neposlednom rade bude pre všetkých milovníkov piva pripravená špeciálna prehliadka Pivovaru Šariš s odborným výkladom o výrobnom procese tohto kvalitného piva. Vstup na akciu je voľný. Kyvadlová doprava bude zabezpečená zdarma a autobus bude premávať od zastávky Veľký Šariš po Železničnú stanicu a späť.

Zdroj: Informuje.com

Ve druhém červencovém týdnu letošního roku vypsal Pivovar Černá Hora s regionálními týdeníky soutěž "Hledejte název pro nové pšeničné pivo". V druhém srpnovém týdnu pivovar vyhodnotil výsledky anktety a vybral jako nejpříhodnější název piva - VELEN. Do ankety bylo zasláno více než 500 návrhů. Vítězný název zaslali tři pisatelé.

Úspěšnými návrháři byli tito: Jana Plchová z Boskovic, Jiří Bednář z Osové Bitýšky a Petr Malach z Boskovic. Všem náleží odměna ve formě nápojů a předplatné týdeníku Zrcadlo

Proč Pivovar Černá Hora zvolil jméno Velen a co ho k tomu vedlo?

Důvodů je několik, ale jeden z hlavních je to, že jméno Velen je spojeno s užíváním znaku sedmizubého hřebene.

V logu Pivovaru Černá Hora a v erbu městyse Černá Hora je vyobrazen sedmizubý hřeben, stejně tak jako v erbu města Boskovice. Tento sedmizubý hřeben je převzat z erbu rodu pánů z Bozkovic, prvních pánů černohorského panství. Ti vsadili hřeben do svého erbu pravděpodobně na základě pověsti o udělení znaku báječnému předku pánů z Boskovic, ptáčníku Velenovi, s nímž se také váže vznik jména města Boskovice.

V legendě se píše toto

V horách na boskovicku zabloudivší kníže brněnský byl od ptáčníka Velena pohoštěn, poskutnuta mu lázeň a od Velena vlas mu dřevěným sedmizubým hřebenem pročesán. Do lázně vloženy věníky (kytice) z libě vonících lesních bylin a znavený kníže si odpočinul na připraveném polštáři. Za odměnu daroval kníže Velenovi veškerou krajinu, kterou ze své, na kopci se nalézající krajiny přehlédnouti mohl. Na místě, kde stávala Velenova chata postaven hrad, při jehož stavbě Velen sám byl nápomocen, a když spadnuvším kamenem byl zraněn na bosé noze, zvolal, že nebude „bosko-více“ choditi.

Jaké by mělo být nové pšeničné pivo?

Zopakujme si pár charakteristik tohoto nápoje:

Za pšeničné pivo je považováno takové, při jehož výrobě je nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu.

Barva: Pšeničné pivo je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Pšeničné pivo se také prodává převážně nefiltrované.

Vůně: V pšeničném pivě jsou cítit kvasnice, mírná kyselost a mnoho rozličných ovocných vůní.

Chuť: Chuťová stránka pšeničných piv bývá dle regionu původu značně rozdílná a kolísá od nakyslé až po trpkou, nasládnou a ovocnou chuť. Vždy se však konzumentovi dostává zajímavé harmonie chuti, jež je dána právě obsahem pšenice a druhem použitých kvasnic a typu kvašení.

Historie pšeničného piva

Pšeničná piva mají v našich krajích dlouhou historii a dá se říci, že jistou dobu bylo pšeničné pivo stejně obvyklé jako pivo vařené čistě z ječného sladu. Určitou dobu se dokonce vařila piva čistě pšeničná a čistě ječná. Piva vzniklá ze směsi sladů se začala vařit až později a předpokládá se, že to byl důsledek "smíšeného" výsevu na polích. Piva pšeničná byla i v Čechách v 15. - 17. století dokonce převažující. Pravděpodobně proto, že pro pšeničná piva se převážně používalo svrchní kvašení, jež probíhá při vyšších teplotách, které vládnou po větší část roku. Důvodem jejich ústupu byla pravděpodobně vyšší cena pšenice.

Konzumace

Pšeničné pivo se velmi často podává ve vysokých štíhlých sklenicích, které jsou někdy i na stopce. Vypadají jako šampusové sklenice ve větším provedení. Doporučená teplota podávání piva je 6 - 8 °C.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Ve dnech 7.-8.8.2009 se v uskutečnil již 14. ročník slavností piva v rekreačním středisku Kamínka u Roštína, okr. Kroměříž. Tentokrát slavnosti byly pod záštitou generálního partnera Pivovar Pernštejn a R. Jelínek. Návštěvníky, kterých se zde tento letní víkend sešlo okolo 4 500, zaujal nejen skvělý hudební program ale i možnost ochutnat chmelový mok od mnoha pivovarů u nás. Zejména tmavý speciál Porter 19° z Pardubického pivovaru zaujal nejednoho příznivce piva vč. známého rockera a bezesporu i znalce piva „Ozáka“(v podání Martina Dejdara), který zde také účinkoval.

Jelikož Pivovar Pernštejn dokázal návštěvníky zaujmout nejen tímto tmavým speciálem, velké oblibě se těšil i Pernštejn světlý ležák 11°, dá se předpokládat že v tomto regionu již nebude tato značka neznámá. Ve spolupráci s f. R. Jelínek lze očekávat rozšíření působnosti v této oblasti.

Náš pivovar se i nadále chce prezentovat na těchto kulturních akcích spojených především se značkou dobrého pardubického piva. Takto se nechal slyšet ředitel společnosti Pivovaru Pernštejn a.s. Ing. Jan Kvasnička.

Zdroj: Pernštejn.cz

Vařilo se tam pivo za středověku a vaří se i dnes. Historický dům číslo 5 na štramberském náměstí, v němž se nachází Městský pivovar Štramberk. Když se kdysi tamní sklepení vyklízelo narazili tam dokonce na středověké zlomky keramických pivních pohárů.

Dnes je tam jeden z nejstarších pivovárků na severní Moravě a čepují se tam dva druhy piva vyráběné podle staré receptury výhradně z českých a moravských surovin. Příležitostně tu načepují i pivo švestkové.

Pivovary navazují na tradice předků Na dávné tradice dbají například také v jednom z nejmenších minipivovarů - Biovar v Ostravě. Podle staré receptury z 16. století tu totiž vyrábějí desítku Kunětický hejkal. „Recepturu jsme samozřejmě přizpůsobili dnešním možnostem,“ říká místní sládek Jiří Štverka. Jak dodává, Kunětický hejkal se dlouhá léta nevařil, avšak recept se zachoval a před dvěma lety se pivo znovu začalo točit.

Všechny čtyři druhy piva z Biovaru dostanete jen v Klubu Hobit v Ostravě na Přívozské ulici. „Kromě toho vaříme pivo taky pro restaurace Garage,“ dodává sládek.

V dlouholeté tradici vaření piva na Hukvaldech pokračuje od roku 2003 minipivovar Hukvaldy v tamní části Dolní Sklenov. Výroba piva tu navazuje na tradici bývalého hukvaldského pivovaru, který vznikl v roce 1597. Řada místních si ještě dnes pamatuje na třináctistupňové pivo Ondráš. To se tu vařilo až do roku 1972. Současní majitelé pivovaru chtěli název piva převzít, ale značku už měly zaragistrované pražské pivovary.

Přesto o štamgasty nemají na Hukvaldech nouzi. Když začínali, velký zájem lidí je prý překvapil. Od loňského roku tu mají nového sládka Petra Neumanna, který minulý měsíc uvařil lidem na Cyrila a Metoděje speciální Medové pivo.

Pivo speciálně pro ženy A kam se ještě vydat za malými pivovary? Například do zámeckého pivovaru v Ostravě-Zábřehu. Letos v květnu tam začali vyrábět speciální "Ženské" pšeničné pivo. To je zatím posledním - dvanáctým speciálem a zároveň prvním nového sládka Tomáše Huba. Ten se při jeho výrobě zaměřil na jemnější chuťové buňky žen a vytvořil zcela novou recepturu. Na Bruntálsku v jediném pivovaru můžete ochutnat kvasnicové pivo, Světlý ležák Excelent a Polotmavý speciál Excelent v hostinském pivovaru v Rýmařově. Zřejmě do nejmladšího pivovaru v kraji by se zájemci mohli vydat do vesničky Karpentná, která je součástí Třince. Loni tam začali vyrábět Třinecké kvasnicové pivo.

Některé pivovary nabízejí i možnost exkurze, například ten štramberský, kde rádi seznámí s tradiční výrobou piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Iva Jalůvková

Na začátku prázdnin v Pivovaru Chotěboř skončil na pozici ředitele Josef Tomek a na jeho místo nastoupil nový manažer Richard Moravec. Josef Tomek řídil pivovar po dobu výstavby. Cílem Richarda Moravce je rozhýbat obchod. Veřejnost se s ním mohla seznámit 15. srpna v Chotěboři na Pivovarských slavnostech, které spolu se sládkem pivovaru zahajoval.

Nový ředitel Pivovaru Chotěboř Richard Moravec se narodil v roce 1967 ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Vystudoval VUT Brno, obor elektroenergetika se zaměřením na jadernou energetiku. Od roku 1992 žije v Pardubicích.

Působil ve firmě Jede, která zajišťuje občerstvení horkými nápoji ve firmách, dnes známá pod názvem Nápojová ambulance. Pracoval zde šest let na pozici obchodního zástupce a poté sedm let coby manažer obchodních týmů.

„Novou pracovní příležitost v Chotěboři jsem přijal moc rád z několika důvodů. Hlavně proto, že mě láká práce pro úplně nový a velice moderní pivovar, zajímají mě nové technologie, které v pivovaru jsou, taky mám stejně jako většina Čechů rád pivo a v neposlední řadě svou roli sehrál i fakt, že pivovar je v mém rodném kraji,“ uvedl Moravec po svém nástupu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Trubač, Qásek, Valašský vojvoda, Kunětický hejkal, Ryzák, Netopýr, Čmelák, Pikard, Slezan, Excelent... Z bohaté nabídky piv malých pivovarů v Moravskoslezském kraji si stačí jen vybrat.

Nepasterizovanému pivu z malých výroben holduje čím dál více pivařů, a tak není divu, že malých pivovárků v posledních letech stále přibývá.

Ochutnat všechny druhy z jednotlivých pivovarů by ale dalo poměrně velkou práci. V kraji totiž funguje jedenáct minipivovarů. Nejvíc jich se jich přitom nachází na Frýdecko-Místecku.

Zavítat tu lze například na Valašského vojvodu či Kozlovického fojta do obce Kozlovice. O jejich výrobu se tu stará sládek Marek Pietoň, který ještě nedávno vařil pivo i pro zřejmě nejmenší pivovárek v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí. Ten ale nyní v provozu není. „Do budoucna by se ale možná mohl obnovit pro ukázkové vaření,“ říká Pietoň s tím, že do penzionu Letohrádek ve Frýdlantu teď dovážejí pivo z kozlovického pivovaru.

Pivo ale vaří sládci těchto minipivovarů v noci. „Jsou to totiž malé pivovary a ve Štramberku je varna umístěna přímo u výčepu, takže přes den bychom se tam s personálem nevešli,“ vysvětluje Pietoň. Po zavírací době tak pivovar patří sládkům, kteří se pouštějí do výroby piva. „Doba přípravy trvá asi osm až deset hodin,“ říká Pietoň. Letos už prý mají za sebou přibližně 100 hektolitrů uvařeného piva.

V kozlovickém pivovárku, který je podstatně větší než ten štramberský, vznikají taky speciální piva.

Tím nejnovějším, které mohli v sobotu a neděli ochutnat návštěvníci štramberských pivních slavností, bylo vanilkové pivo. „Vždycky se snažím vyrobit nějaký speciálek pro různá roční období,“ říká sládek Marek Pietoň.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

15. srpna byl ve městě Qing dao zahájen 19. mezinárodní pivní festival. Podle informací organizační strany se k účasti na letošním mezinárodním pivním festivalu přihlásilo 102 značek piv ze 17 známých pivovarů z 11 států. Počet zastoupených zemí a zúčastněných značek a pivovarů byl nejvyšší v historii. Mezinárodního pivního festivalu ve městě Qing dao se poprvé zúčastnilo také české pivo Budvar a dalších 13 pivních značek.

Zdroj: Czech CRI.tn

Obyvatelia z okolia bývalého pivovaru Stein upozorňujú, že budovu rozoberajú zlodeji. Obávajú sa zosuvu plechov. Investor tvrdí, že priestory stráži.

Opustený areál niekdajšieho bratislavského pivovaru Stein na Blumentálskej ulici je útočiskom nielen bezdomovcov, ale aj zlodejov. Medený plech z kupoly pivovaru postupne mizne.

Obyvatelia z okolia sa obávajú jeho zosuvu na chodník a zaparkované autá. Stavebný materiál z budovy odletuje najmä počas búrok a silného vetra. Podľa hovorcu mestskej polície Petra Plevu za súkromný majetok zodpovedá jeho majiteľ.

„Celý objekt je strážený bezpečnostnou agentúrou a je poistený,“ povedala Petra Zdeňková, hovorkyňa českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group.

Bývalý pivovar navštevujú zlodeji najmä v noci. Bezdomovcov vidno aj cez deň. Na spánok využívajú lavičky neďalekého parčík na Kmeťovom námestí či opustené ihrisko.

O projekte mlčia

Investor Orco Property Group chce rozpadávajúci sa areál premeniť na polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami a obchodnými priestormi. V minulosti tu avizoval aj výstavbu hotela a mrakodrapu s 33 nadzemnými podlažiami.

Dnes sa investor k projektu bližšie vyjadrovať nechcel. „Stále podlieha žiadosti o zmenu územného plánu, ktorý by mohol byť vydaný v druhom štvrťroku 2010,“ hovorí Zdeňková. „Vzhľadom na to by bolo predčasné hovoriť o akýchkoľvek konkrétnych plánoch.“

Predaj nepopreli

V júni spoločnosť Orco Property Group predala jeden zo svojich rozostavaných projektov, luxusný komplex City Gate medzi ulicami Gorkého a Laurinskou. Na otázku, či má hospodárska kríza vplyv aj na projekt Steinu, Zdeňková neodpovedala.

Odpredaj bývalého pivovaru či obchodného domu Dunaj na Námestí SNP, ktorého je takisto vlastníkom, by vraj investor pripustil len v prípade, keď dostane výhodnú ponuku.

„Orco sa v žiadnom prípade nechce svojich projektov zbavovať za každú cenu, čiže pod cenu,“ dodala Zdeňková.

Tri požiare za tri mesiace

Okrem zlodejov ohrozovali Stein minulé leto aj požiare. V areáli počas demontáže, ktorú robila firma K+B Slovakia, horelo počas troch mesiacov až trikrát. Ich príčinou bola podľa Zdeňkovej pravdepodobne súhra niekoľkých faktorov.

Najväčší, takmer osemhodinový požiar likvidovalo vtedy 40 hasičov. Oheň si vyžiadal aj dočasné uzavretie Legionárskej ulice. V blízkosti opusteného areálu sú obytné domy i nový evanjelický kostol.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autorka: Lucia Tkáčiková

Hotel pro šedesát lidí s restaurací a třemi konferenčními sály měl do příštího roku vzniknout v areálu nymburského pivovaru. Chybí však stavební povolení, plány se proto posouvají.

„Pokud není stavební povolení, nedá se dělat nic, ani požádat o grant, ani vypsat výběrové řízení. Projektovou dokumentaci máme hotovou a zaplacenou, je to na stavebním úřadě a čekáme,“ podotkl ředitel pivovaru Pavel Benák. Podle něj je problém v územním plánu, pivovar je totiž v průmyslové zóně.

Stovky návštěvníků týdně „Před dvěma lety jsme požádali, aby prostor před budoucím hotelem a parkoviště vyňali z průmyslové zóny a dali do zóny služeb nebo veřejné zóny. Ještě se tak nestalo,“ řekl Benák.

Doufá, že ještě letos se stavebního povolení dočkají. Jsou připraveni hned začít stavět. Výstavba má trvat zhruba rok a půl až dva.

Hotel v pivovaru by byl využitý. „Chodí sem každý týden několik set lidí. Táhnou je sem Postřižiny, Hrabal, pivo samo o sobě. Nemáme možnost jim nabídnout vhodné prostory, kde by výrobky ochutnali,“ vysvětlil Benák.

V současnosti může pivovar využívat jen jeden sál pro 50 lidí, který je určený k závodnímu stravování. Navíc firma plánuje rozšířit možnosti pro návštěvníky pivovaru. Lidé by přijeli, přespali by a vybrali si nějaký program s ochutnávkou piva.

Objekt má stát asi 50 milionů korun, firma chce požádat o dotaci. Hotel bude stát u pivovarské vrátnice na místě bytového traktu starého více než 110 let.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Eva Kučerová

Již dvacátému šestému ročníku tradičních pivních slavností bude patřit nadcházející sobota v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané.

Pro návštěvníky je připraven bohatý celodenní program, kde nebudou chybět netradiční prohlídky pivovaru oživené hranými scénkami ze života sladovníků ani odemčené pivovarské sklepy s připravenou ochutnávkou kvasnicového piva z ležáckých sudů skalního sklepa.

„K této příležitosti jsme pro návštěvníky dokonce uvařili speciální kvasnicový ležák,“ láká obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka. „V našem Beerrariu pak bude k ochutnání netradiční ovocné pivo, které zajisté zachutná především přítomným dámám,“ doplňuje.

Hlavní dějiště bohatého kulturního programu, kterým provede moderátorská dvojice Adéla Gondíková a Radek Nakládal, pak bude v pivovarské zahradě. Návštěvníci se mohu těšit na vystoupení kapel Chodovarka či Turbo, na divadelní představení Četnická stanice Habersbirk či na tradiční soutěž o titul Pivní rytíř Chodovaru.

V deset hodin večer pak nebe nad pivovarem rozzáří slavnostní ohňostroj, po němž bude následovat taneční zábava slibující české i zahraniční hudební hity až do rána. V pivovaru mysleli také na dopravu. „Řidiči mohou nechat auto doma, k dopravě k nám mohou využít speciálně vypravený pivní motorový vlak z Karlových Varů či historický autobus jedoucí z Plzně,“ vysvětluje Plevka. Podrobný jízdní řád Chodovar Expressů je k dispozici www.chodovar.cz.

***

* Program: 10.00 – 13.00 hodin Netradiční prohlídky pivovaru s hranými scénkami 13.00 hodin Adéla Gondíková + Radek Nakládal, zahrají Plzeňští Heligonkáři 14.30 hodin Slavnostní zahájení letošního ročníku tradičních slavností piva a čestná salva v podání četnictva Habersbirk 15.00 hodin Chodovarka 16.00 hodin Soutěž Pivní rytíř Chodovaru 2009 17.00 hodin Erion - taneční hudba 18.15 hodin Četnická stanice Habersbirk, krátké divadelní představení 18.30 hodin Vyhlášení soutěže Pivní rytíř 2009 19.00 hodin Chodovarka 20.30 hodin Tombola - losování cen 21.00 hodin Turbo – rocková legenda 22.00 hodin Slavnostní ohňostroj 22.15 hodin Rullete Music, taneční hudba, české i světové hity budou znít až do rána

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Kateřina Tauchenová

Chacharek, Řízek, Klaďas, Lašský Vulkán, Březňák, Trubač a další. To je jen malý výčet pivních specialit, které o víkendu představili sládkové regionálních minipivovarů na pátém ročníku Pivních slavností ve Štramberku. Událost si nenechaly ujít tisíce lidí, kteří si mohli pochutnat na medovém, mátovém nebo třeba švestkovém pivě.

Pivní slavnosti poskytly příležitost devíti regionálním minipivovarům ukázat, svá nejlepší zlatavá díla. „Pivovarů se zúčastňuje rok od roku více a návštěvnost je také pokaždé větší. V dnešní době je poměrně hodně pivovarů, kteří podnikají v malém a jsou známy především v tom svém městečku nebo obci, jinak se o nich moc neví. Chtěli jsme proto veřejnost seznámit s těmito pivovary,“ sdělila Simona Grznárová z pořadatelské firmy Relax v podhůří Beskyd. Na štramberském náměstí se tak představily pivovary z Kozlovic, Příbora, Vojkovic, Ostravy nebo Kopřivnice. Jen v sobotu se podle informací Relaxu v podhůří Beskyd mělo vypít na dvanáct tisíc litrů zlatého moku. Specialitou Městského pivovaru Štramberk na těchto slavnostech bylo vanilkové pivo. „Dočkalo se poměrně příznivého ohlasu. Lidé si to samozřejmě dávali spíše na ochutnání, není to konzumní pivo, takže spíše ze zvědavosti,“ dodala Grznárová.

Nečekanou komplikaci vyvolala právě obrovská účast milovníků piva. Některé pivovary zřejmě lehce podcenily žízeň návštěvníků, a tak v neděli už neměli co rozlévat. „Návštěvnost byla tak veliká, možná i rekordní vůbec jakékoli akce, která kdy byla na štramberku. Všechny pivovary měly problém se zásobami. V neděli zřejmě nebude přímo devět pivovarů, bude jich méně, některým totiž došly zásoby piva,“ svěřila Grznárová.

Kromě piva byl k jídlu servírován také pivní guláš, připravovaný na rekordní pánvi. Jedním z největších lákadel festivalu pak bylo vystoupení legendární skupiny Turbo. K poslechu zahrál v sobotu Městský dechový orchestr Kopřivnice a Stanley´s Dixie Street Band. V neděli pak rozeznělo náměstí uskupení .. X .. Band, Šuba Duba Band anebo revivalová skupina Princess – Queen Revival Band. Pro děti byl připraven pivní šašek a pro dospělé různé pivní soutěže.

Video a fotogalerie zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz | Autorka: Věra Růčková

Chcela byť lekárkou, a dnes má dobrý recept proti smädu. Alena Adamcová, manažérka produkcie piva spoločnosti Heineken Slovensko. Vyštudovaná biochemička pracuje s pivom už dvanásť rokov, stále pod jednou značkou. Začala ako technologička v nitrianskom pivovare a dnes riadi produkciu v Hurbanove. "Myslím si, že ako manažérka som iba to, čo som v skutočnosti. Nesnažím sa hrať na nič iné. Pivo spája ľudí a utužuje priateľstvá. Vo výrobe slovo "nedá sa alebo nemožné“ a preto som rada, že som súčasťou takéhoto tímu.“

Rozhodla náhoda

Alenina cesta k pivu bola skôr náhoda než úmysel. Rodáčka z Nitry vyrastala v rodine stavebných inžinierov - medzi rysovacou doskou a projektmi rôznych stavieb. "Napriek tomu som snívala o tom, že budem lekárkou. Videla som svoju budúcnosť v medicíne. Chcela som ísť do Afriky a pomáhať vytvárať nemocnice ako Albert Schweitzer, alebo operovať mozog. To bol môj sen.“

Sklamaná z toho, že sa na medicínu nedostala, zamierila na Chemickotechnologickú fakultu STU v Bratislave. Pôvodne tam plánovala zostať rok, a opäť to vyskúšať na medicíne. K tomu už nedošlo. Alena sa stala inžinierkou biochémie a biotechnológie. "Veľmi sa mi tam zapáčilo. Pretože biochémia, biotechnológia a mikrobiológia zahŕňajú aj prípravu sekundárnych metabolitov, čo je základ farmaceutického priemyslu, je tam výroba vína, piva, kyseliny mliečnej a octovej. Kvázi celý potravinársky priemysel na tom stojí,“ hovorí a s úsmevom dodáva: "Dnes som vlastne tej náhode aj celkom vďačná, pretože v medicíne by som sa asi nenašla.“

Tam, kde sa varí pivo

Po škole chcela Alena zostať vo svojom odbore a jednou z možností bolo pivovarníctvo.

V Nitre začínala ako technologička. Súčasťou jej práce bola modernizácia zariadení a zavádzanie kvalitatívnych štandardov. "Boli to pionierske časy, keď sa všetko modernizovalo a Heineken zavádzal do výroby v Nitre svoje kvalitatívne štandardy. Bolo to obdobie obrovského nadšenia, kedy sa dalo naučiť takmer všetko. Ako sa robia projekty, ako sa stavajú potrubia, tanky....“

To, čo sa ako technologička naučila v Nitre, neskôr zavádzala v Rimavskej Sobote. "Ako technologička musíte podoťahovať všetky veci, naladiť ich, zaviesť ich do života. Výsledkom musí byť pivo vysokej kvality. Neskôr sa podieľa aj na vytváraní samotnej idey, ako nové zariadenie bude vyzerať, aký bude mať výkon, kadiaľ sa bude viesť potrubie. Čiže pri spúšťaní projektov som začínala, neskôr som sa s nimi posúvala k vytváraniu idey, až k riadeniu samotného projektu.“

Medzi manažérmi

Do manažérskych kruhov sa Alena zaradila pozíciou manažérky kvality. Zodpovednosť si však začala naplno uvedomovať až keď sa stala manažérkou centrálneho technologického servisu, ktorý zabezpečoval koordináciu kvality medzi všetkými pivovarmi spoločnosti. "Nastúpila som tam mesiac pred svojimi 27 narodeninami. Vtedy to bol taký veľký nádych, či to zvládnem. Bazén, do ktorého vás hodia a musíte sa naučiť plávať. Aj zo strany firmy to bola veľká odvaha a miera dôvery dať tam takého mladého človeka.“ Navyše oddelenie sa v tom čase len vytváralo. Začala sama a postupne si mala vybudovať tím. Zažila tu aj svoju prvú zaťažkávajúcu manažérsku skúšku - dať niekomu padáka. "Bol to človek, ktorý mal na starosti obalové materiály ako kartóny, etikety a urobil niekoľko chýb. Bol to prvý človek, ktorému som takúto informáciu musela podať.“

Od kvality k výrobe

Dohliadaním na to, aby pivo malo správnu kvalitu, strávila Alena sedem rokov. Keď sa chcela pohnúť ďalej, musela zmeniť oddelenie. "Presunula som sa na výrobu do Hurbanova. Prvý raz som bola zodpovedná za jednu časť produkcie.“ Ako manažérka výroby dostala na starosť proces od varenia mladiny až k príprave filtrovaného piva pre stačiarne. Musela zvládnuť potrebný objem, v potrebnom čase a v potrebnej kvalite. "Najskôr som sa zaoberala kvalitou a technológiou a teraz som si musela priniesť svoje skúsenosti so sebou a byť zodpovedná za hektolitre a výkon ľudí.“

Ďalším pivným krokom bol pre Alenu slad. Jej zákazníkmi sa stali pivovary, ktorým ako manažérka výroby sladu dodávala jednu zo základných surovín na výrobu piva - svetlý slad. "Nie som poľnohospodár, a preto bolo pre mňa zaujímavé učiť sa, ako kvalita jačmeňa ovplyvňuje kvalitu sladu. A celkovo riadiť úplne iný proces, ktorý je omnoho pomalší ako výroba piva. V stačiarni sa linka točí rýchlosťou 42-tisíc fliaš za hodinu, a pri výrobe sladu len klíčenie jačmeňa trvá šesť dní.“

Neznamená to však, že do práce mohla chodiť len na ten šiesty deň. Mala na povel strategickú sladovňu, druhú najväčšiu v Európe, a z pohľadu spoločnosti Heineken strategickú v tomto regióne. Stačilo by zanedbať postup a pivovar by nemal z čoho vyrábať.

Žena sládok

Na vrchol výroby piva, do pozície sládka, sa Alena postavila minulý rok v lete. V Hurbanove zodpovedá za výrobu a stáčanie piva s kapacitou takmer dva milióny hektolitrov. Priamo tak kontroluje a ovplyvňuje to, čo dostávame na stôl.

"Moja profesionálna dráha je spojená len s jednou spoločnosťou, a tou je Heineken Slovensko. Je to možno aj kvôli tomu, že tak ako rástla a vyvíjala sa samotná spoločnosť, tak som sa nejakým spôsobom rozvíjala a dospievala aj ja ako manažérka. Moja kariéra nebola len o tom, ukáž čo vieš. Mala som šancu učiť sa v rámci pracovných pozícií, ale aj tréningov a stáží, či už doma alebo v zahraničí.“ Ďalším pivným krokom môže byť pre Alenu riadenie zahraničného tímu. Zatiaľ je to jej nesplnená vízia, o ktorej dúfa, že sa jej v budúcnosti splní.

Rovnako už má aj plán "na staré kolená“. "Bolo by fajn mať vlastnú krčmu, kde by som si vyrábala vlastné pivá. Zákazníci by si tam mohli pozrieť, ako sa to robí.“ Skúsenosti na to má - vie, ako sa zlatý mok vyrába a vie aj ako chutí. Súčasťou jej práce boli hneď od nástupu a aj dodnes sú, ochutnávky piva. Koľko druhov však otestovala? (Smiech) "Tak to skutočne neviem. Keď som bola na školení v Británii a išli sme na prieskum trhu, tam som ochutnala viaceré miestne špeciálne, ale koľko som ich ochutnala celkom, to naozaj neviem.“

Dotazník

Ako zvyčajne začínate pracovný deň?

Rannou kávou a cestou autom do práce. Počas nej si zvyknem spievať, rozmýšľam, aký bude môj deň a čo je potrebné urobiť.

Koľko času strávite priemerne v práci?

Podľa potreby.

Čo vás postaví na nohy?

Priatelia, dobrá hudba, tanec.

Ako sa udržiavate v kondícii?

Rada lyžujem, korčuľujem, chodím na spinning. Celkom nedávno som objavila čaro bedmintonu.

Čo vám zdvihne adrenalín?

Ľudská hlúposť.

Pri čom si najlepšie oddýchnete?

Oddychujem pri stretnutí s rodinou a priateľmi alebo dobrej knihe.

Ako si predstavujete ideálnu dovolenku?

Dovolenka pre mňa znamená cestovanie. Najlepšie tak trochu na vlastnú päsť s bedekerom v ruke.

Čo nemáte rada na sebe a na druhých?

Na sebe nemám rada netrpezlivosť. Na druhých škatuľkovanie na základe prvého dojmu, závisť a lenivosť.

Na čom jazdíte a na čom by ste chceli jazdiť?

Najradšej na lyžiach. (smiech) V prípade áut by ma potešila Honda Civic Sport.

Kto je Alena Adamcová

Rodáčka z Nitry vyštudovala biochémiu a biotechnológiu na Chemickej technologickej fakulte STU. Pre spoločnosť Heineken Slovensko pracuje už 12 rokov. Začala ako technologička v pivovare v Nitre, kde mala na starosti modernizáciu výroby. Na stranu výroby prešla v roku 2005, keď sa stala manažérkou výroby piva v Hurbanove. Dnes má na starosti kompletnú produkciu piva v hurbanovskom pivovare.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Vanko

Deset tisíc cenově zvýhodněných vstupenek dali do předprodeje organizátoři letošního ročníku slavností pivovaru Ostravar. Ty se uskuteční už příští sobotu 29. srpna.

„Lístek na akci plnou výborné muziky a ještě lepšího piva, na které vystoupí třeba kapely Divokej Bill či Horkýže Slíže, stojí v předprodeji sto dvacet korun. V ceně vstupenky je navíc pro všechny, kterým bylo více než osmnáct let, zahrnuto jedno pivo na slavnostech zdarma,“ sdělil manažer značky Ostravar Michal Útlý s tím, že v den konání akce přijde vstupné na sto šedesát korun.

Předprodej vstupenek probíhá na dvou místech, a to v Pivní pohotovosti nacházející se v sousedství ostravského pivovaru na Hornopolní ulici v centru Ostravy nebo v recepci Radia Čas v Ostravě-Porubě.

„Novinkou je také to, že naše vstupenky budou návštěvníkům užitečné i po skončení akce. Pokud si majitel vstupenky zakoupí v první polovině září v obchodní síti Hruška alespoň tři piva Ostravar Bazal, může si použitou vstupenku ze Slavností vyměnit za půllitrovou plechovku piva Ostravar Originál,“ dodal Útlý.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva

Plechovka je sezónním obalem a její prodeje vzrůstají v období letních i zimních dovolených. Tento trend potvrzují i letošní čísla. Kromě obvyklého sezónního nárůstu prodejů je zde ovšem i výrazný meziroční nárůst. V porovnání července tohoto roku a roku předcházejícího se objemy piva prodaného v plechu zvýšily o 28 %. Nárůst táhly zejména prodeje plechovek piva Gambrinus, které jsou za červenec meziročně vyšší o 34 %, ale také Velkopopovického Kozla, tam číslo nárůstu dosáhlo 48 %. Vyplývá to ze statistik Plzeňského Prazdroje za měsíc červenec.

„Letos dává mnoho Čechů přednost tuzemské dovolené před leteckými zájezdy. A pokud jede rodina na dovolenou autem, v kufru většinou nechybí plechovka českého piva. Proto jsme zaznamenali v červenci příznivé nárůsty prodejů plechovek zejména u značek Gambrinus a Velkopopovický Kozel,“ říká Petr Skopalík z Plzeňského Prazdroje.

Celkově představují plechovkové prodeje přibližně 3 % celého pivního trhu. Pokud lidé nejednou na dovolenou, dávají přednost pivu čepovanému, eventuelně balenému v tradičních skleněných vratných obalech.

Největší zájem je o půllitrové balení, kterého se prodá bezmála 75 %, na třetinky zbývá 25 %. Čísla potvrzují plechovky jako typicky dovolenkový obal, po kterém sahají spotřebitelé třeba při cestě autem na dovolenou. Plech je zároveň vnímán jako obal pro prémiová piva.

Podle průzkumu agentury Simply5 vnímá jednoznačně nejvíce Čechů jako tradiční obal pro kvalitní česká piva vratnou skleněnou láhev. Z hlediska vnímání kvality se umístily druhé právě plechovky. Naopak plastové PET lahve vidí spotřebitelé jako obal pro levná piva nižší kvality.

Pivo v plechu má podle spotřebitelů několik zásadních výhod. Snadno se díky minimu obalového materiálu a jeho dobré vodivosti chladí, takže rychleji lze dosáhnout požadované teploty. Obal sám o sobě je lehký, takže usnadňuje transport a oproti PET lahvím poskytuje pouze takový objem, na který je pivař zvyklý, dá se vypít najednou a pivo nezvětrává. Navíc se lépe hodí k prémiovějším značkám.

Raritou českého trhu je embosovaná plechovka piva Pilsner Urquell, která obsahuje 3D reliéf s logem.

Ačkoliv celkové objemy plechovkového piva představují přibližně pouze 3 % celého pivního trhu (6 % v segmentu balených piv), v létě se jejich podíl oproti běžnému měsíci v roce zdvojnásobí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje