Australský pivovar 4-Pines Brewing Company vyvíjí speciální pivo určené ke spotřebě ve vesmíru. Na pomoc si přizval i kosmické inženýry z firmy Saber Astronautics. Partneři věří, že vynález najde uplatnění za pár let, kdy se naplno spustí turistické lety do vesmíru. Pivo si svůj první let, i když zatím v nepatrných nadmořských výškách, vyzkoušelo na začátku března.

V pondělí odstartoval raketoplán Endeavour na svou poslední misi. Na palubě přitom nesl vybavení za miliardy dolarů, obyčejné pivo zde ale chybělo. NASA totiž jakýkoliv alkohol astronautům zakazuje. Podle dvou australských podnikatelů ale platí, že kde jsou lidi, objeví se brzy i pivo. Proto přišli s první vesmírnou značkou - Vostok Space Beer "4-Pines Stout". Vlastnosti otestovali i ve stavu beztíže.

"Ve vesmíru natečou tváře a jazyk jako při nachlazení a otupí se chuťové buňky. Chtěli jsme, aby i přesto pivo chutnalo úplně stejně jako na zemi, a to se podařilo," říká ředitel společnosti Saber Astronautics Jason Held.

Vesmírné pivo ještě čekají zatěžkávací zkoušky

Další úkoly ale ještě obě firmy čekají. Musí se třeba poprat s účinky alkoholu na lidský organismus ve stavu beztíže. "Chceme zjistit, jak alkohol funguje v takové výšce. I když letíte jen v letadle, metabolismus pracuje pomaleji, tělo nespaluje alkohol tak rychle jako na zemi. Už jsme se setkali s několika případy otravy, kdy lidi na palubě pili a přitom nebyli opilí, po přistání je ale odvážela sanitka," vysvětlil Held.

Navíc musí vymyslet, jak se ze sklenice bude ve vesmíru pít. "Gravitace táhne kapalinu dolů a povrchové napětí na hladině ho rozpíná do stran sklenice, to usnadňuje pití. Ve vesmíru to není tak jednoduché, nepůsobí tam gravitace a tekutina se drží na místě. Proto musíme navrhnout ideální tvar pivní sklenice, aby pivo teklo," dodává Jason Held.

Oba týmy mají na vyřešení obou otázek ještě zhruba dva roky, kdy se naplno otevře vesmírný byznys. Už teď jsou si ale jistí, že pivo Vostok Space Beer "4-Pines Stout" povznese turisty do ještě větších výšin.

Jaron Mitchell, zakladatel 4-Pines Brewing Company:

"Je to vůbec první pivo, které se dá pít i při nulové gravitaci. Máme veškeré materiály z výzkumu jídla a nealkoholických nápojů za posledních padesát let a aplikovali jsme je na alkohol. Takové testy zatím chyběly."

Zdroj: ČT24.cz

Daruji přes sto pivních lahví s etiketami. Jedná se o současná piva z různých, více či méně exotických destinací (Vietnam, Mauricius, Rusko, Kazachstán, Portugalsko, Albánie ...) Běžně dostupné lahve (přes internet či v různých pivkupectví k mání z Německa, Rakouska či Francie) jsem již vyhodil do skla. Stejně tak ty vratné.

Daruji za odvoz, Praha 1. Jako celek. Vhodné například jako ozdoba restaurace. Když se nikdo nepřihlásí do poloviny června, půjde do skla i zbytek.

Oblíbenost a kvalita piva Pardubický Taxis je potvrzena. Ve středu 11. května převzal ředitel Pardubického pivovaru Jan Kvasnička ocenění „Regionální potravina“, které získalo 14° pivo Pardubický Taxis. „Speciální pivo Pardubický Taxis je v tuto chvíli poslední novinkou v portfoliu Pardubického pivovaru a úspěchy, které získává, jsou odměnou pro všechny, kteří se na jeho výrobě i konzumaci podílejí.“ řekl ředitel Kvasnička.

Nelze však říci, že by byl úspěch piva Taxis naprostým překvapením. Taxis byl poprvé představen v říjnu loňského roku na Velké Pardubické a již od svého uvedení na trh získává velmi pozitivní ohlasy, zejména z řad samotných konzumentů.

Při výrobě tohoto speciálního ležáku je používán výhradně moravský slad, kvalitní voda a jakostní žatecký chmel. Výsledkem je výjimečná chuť s výraznou hořkostí, kterou ocení nejen pivní znalci.

Soutěž „Regionální potravina“ pořádá Pardubický kraj ve spolupráci s Agrovenkovem již po páté. V letošním roce proběhlo soutěžní klání hned v několika kategoriích, např. masné, mléčné, pekařské výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, atd. Značku „Regionální potravina“ uděluje formou certifikátu ministr zemědělství na základě rozhodnutí hodnotitelské komise.

Zdroj: Pernštejn.cz

Mimořádnou nabídku letních točených piv připravili v Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Oblíbená belgická restaurace je jediným místem v České republice, kde čepují exotické letní speciály. Spolehlivě osvěží v horkých letních dnech a navíc také příjemně překvapí nečekanými kombinacemi chutí i způsobem podávání. Vychutnat si je můžete na venkovní zahrádce nebo ve stylovém interiéru restaurace.

Mongozo – kokos: Pivo s příchutí kokosu a nasládlým dozníváním. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga, kde byla po staletí předávána z matky na dceru (pivo totiž vařily výhradně ženy). Základem je slad z merlíku chilského. Podává se, jak jinak, ve skořápce kokosového ořechu. Je ideálním doplňkem k exotickým pokrmům, velice žádané je také jako alternativa míchaných nápojů.

Mongozo – mango: Pivo s příchutí zralého manga a nasládlým dozníváním, svrchně kvašené na ovoci. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga. Hodí se k exotickým pokrmům i jako alternativa míchaných nápojů.

Pink killer: Červené grepy překvašující pšeničné pivo, tak lze charakterizovat tzv. růžového zabijáka. Trpké doznívání grapefruitů v souladu s nasládlou chutí pasují tento druh do kategorie výjimečných osvěžujících speciálů.

V Belgian Beer Cafe Les Moules je každý den na výběr z více než padesáti druhů piv. Chcete-li k pivnímu zážitku přistoupit opravdu zodpovědně, můžete se na posezení v Les Moules náležitě připravit – na stránkách www.lesmoules.cz najdete základní charakteristiku každé z nabízených tekutých lahůdek - nebo využijte služeb zdejšího pivního sommeliéra. Nově je možné piva zakoupit také prostřednictvím e-shopu.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

Ke změně na pozici Corporate Relations dojde od 1. června ve společnosti Heineken Česká republika. Ing. Kateřina Eliášová, která doposud na této pozici působila, přechází do centrály společnosti Heineken N.V. v Amsterdamu, kde bude pracovat v oddělení Global Commerce. Novou mezinárodní rolí Kateřiny Eliášové je Manažer pozitivního pivního příběhu /Positive Story of Beer Manager.

Kateřina Eliášová začala pracovat pro českou pobočku Heinekenu v roce 2006, kdy nastoupila do Starobrna jako manager Public Relations. Po akvizicích společností Královský pivovar Krušovice a Drinks Union se rozsah její zodpovědnosti zvětšil, a působila jako manažer korporátních vztahů (Corporate Relations Manager) pro novou společnost Heineken Česká republika, která vznikla spojením původních tří firem. V této funkci Kateřina položila základy pro budování firemní identity společnosti i PR jejích značek, podílela se významně na vytváření nové interní firemní kultury.

Reprezentovala také téměř 3 roky společnost Heineken Česká republika v předsednictvu Českého svazu pivovarů a sladoven, a v jedné z evropských komisí Brewers of Europe.

V nové pozici bude Kateřina zodpovědná za vývoj projektu zaměřeného na posílení růstu a image pivní kategorie – Positive Story of Beer. Cílem tohoto projektu je zvýšit povědomí o produktu a komunikovat pozitivní aspekty pivní kategorie společně se zprávou o zodpovědném přístupu pivního průmyslu.

Před působením v Heinekenu Kateřina Eliášová pracovala na různých PR a marketingových pozicích, mimo jiné ve společnosti Ahold Czech republic, má také zkušenost s prací na straně reklamní agentury a s činností novináře a editora (Golf Club, Lidové noviny).

O nástupci Kateřiny Eliášové v rámci Heinekenu Česká republika bude rozhodnuto v průběhu příštích týdnů.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Velkopopovický Kozel je najpredávanejšie české pivo na Slovensku*. Reprezentuje bohatú českú pivnú tradíciu a dedičstvo, ktoré garantuje jedinečný pivný zážitok. Patrí medzi najoceňovanejšie české pivá – v minulosti získal množstvo národných i medzinárodných ocenení. Predáva sa už v 24 krajinách sveta a jeho popularita stále rastie. Na slovenský trh prichádza jeho najnovší variant – Velkopopovický Kozel 11% Medium.

Velkopopovický Kozel 11% Medium je svetlý výčapný ležiak s decentne horkastou chuťou, jemnou sladovou arómou a výnimočnou iskrou. Obsah alkoholu má hodnotu 4,6 percenta. V Českej republike sa už po dvoch mesiacoch od uvedenia stal najpredávanejšou jedenástkou na trhu. Jeho výnimočnú chuť ocenili aj porotcovia viacerých pivných súťaží, ako je napríklad České pivo roka alebo PRIVILEGIUM 11 – najlepšia jedenástka PIVEX 2011.

Dva benefity v jednom

Každý milovník piva hľadá dva hlavné benefity – osvieženie a plnú chuť. Príjemné osvieženie ponúkajú desaťstupňové pivá, plnosť chuti je zase výraznejšia u dvanásťstupňových pív. V pivovare vo Velkých Popoviciach preto oživili tradíciu a začali variť jedenástku Kozla – o stupeň bohatšie pivo, ktoré ponúka osviežujúce vlastnosti desiatkového piva a navyše poskytuje zážitok z intenzívnej a plnej chuti, ktorá je pre všetky desiatky nevídaná. Velkopopovický Kozel 11% Medium konečne prichádza aj na Slovensko. Jeho priaznivci si ho môžu vychutnať vo vybraných prevádzkach po celom Slovensku.

Potenciál jedenásťstupňových pív v Čechách a na Slovensku

Trh 11% piva v Českej republike dynamicky rastie. Trhový podiel jedenástok sa v posledných štyroch rokoch zdvojnásobil** Jedenásťstupňové pivo má veľký potenciál aj na Slovensku. V slepom chuťovom teste dokonca Velkopopovický Kozel 11% Medium zvíťazil nad ostatnými značkami desiatkových pív***. Velkopopovický Kozel 11% Medium prichádza v dvoch najpredávanejších baleniach – vo vratnej fľaši 0,5l a v plechovke 0,5l. Vo vybraných prevádzkach bude dostupný aj v čapovanej verzii, aby si ho mohlo vychutnávať čo najviac ľudí po celom Slovensku. Túto sviežu novinku podporuje už aj nová mediálna kampaň.

* Zdroj: Memrb, Data Servis; ** Zdroj: Memrb; ***Zdroj: TNS Aisa, Slepý test chuti, Máj 2010

Zdroj: Mediálne eTrend.sk | Tisková zpráva

Pšeničné pivo se v českých sklenicích objevuje stále častěji a získává oblibu hlavně u mladých lidí a žen, které nemají rády chmelovou hořkost piva.

V sousedním Německu patří Weissbier do základního sortimentu většiny pivovarů, u nás ho vaří tři pivovary. Primátor z pivovaru Náchod, Velen z pivovaru Černá Hora a pšeničný Herold ze zámeckého pivovaru v Březnici se objevují na pípách i v regálech obchodů.

Při vaření pšeničného piva se používá nejméně jedna třetina pšeničného sladu, svrchní kvašení probíhá za vyšších teplot než u spodně kvašených ležáků. Kvasinky tvoří na hladině kvasné kádě deku, kterou je třeba pravidelně sbírat.

Vyznačuje se vysokou pěnivostí, vyšším nasycení a tedy i řízem, slabou hořkostí, ovocnou kyselejší chutí a opálovým zákalem způsobeným kvasinkami. V chuti a vůni lze rozpoznat banán, citron a hřebíček.

Pšeničné pivo se nalévá do štíhlé sklenice s rozšířenou horní částí pro bohatou pěnu. Doporučená teplota je devět až deset stupňů pro nefiltrovaná piva, o dva stupně chladnější mají být filtrovaná pšeničná piva.

Opravdoví labužníci vychutnávají poslední doušky ze sklenice, které jsou jak říkají "za zatáčkou", tedy v části kde se sklenice dole opět rozšiřuje. To už mívá pivo vyšší teplotu, plně se otevře a vyniknou aromatické vůně a chuť.

S přidáváním plátku citronu k pšeničnému pivu se ve vlasti pšeničných piv Bavorsku nesetkáme, snad jinde v Německu ke Kristallweizen (filtrovaným) pšeničným pivům. To spíše narazíme na to, že si někdo dává pšeničné pivo míchané s malinovým nebo višňovým sirupem… U nás se přidává plátek citrónu k belgickému ochucenému pšeničnému pivu Hoegaarden, které je v nabídce pivovarů Staropramen.

Při nalévání z lahve je nutné uvolnit kvasnice usazené na dně lahve, nejlépe opatrným krouživým pohybem otočené lahve, kdy se kvasinky rozmíchají a pivo dostane opálovou barvu. Pšeničné pivo je osvěžující, skvěle se hodí pro teplé letní podvečery.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Trantina

Počtvrté ožije nadcházející sobotu areál pivovaru v Rožnově pod Radhoštěm farmářskými trhy. Tentokrát mají podtitul Májové.

Příchozí budou mít opět možnost nakoupit kvalitní potraviny, rožnovské pivo a další dobroty převážně od valašských producentů. „Ke koupi bude čerstvá zelenina, ředkvičky, saláty, kapusta, zelí i kedlubny od několika dodavatelů, domácí vejce a chlazená drůbež, pštrosí maso a klobásky, koláčky s kysaným zelím, uzené klobásky a domácí uzenin, ovčí sýry, pařené, uzené sýry a koření,“ vyjmenoval část bohaté nabídky Tomáš Kupčík z Rožnovského pivovaru.

Nebudou chybět ani trdelníky a frgály, štramberské uši, povidla, džemy i marmelády. Prodejci nabídnou také stromky, okrasné křoviny a květiny.

Na své si jistě přijdou i milovníci zlatavého moku. „V prodeji budou kvasnicová piva Rožnovského pivovaru, a to světlé pivo Radhošť, polotmavý Rothschild, černý Čert a nefalšované medové pivo dvakrát prokvašené,“ lákal Kupčík s tím, že nabídku doplní také soli do koupele a pivní kosmetika, která má tradici už v receptech našich babiček. Zpestřením bude nabídka bylinek léčivek. K dobré náladě nakupujících přispěje dechová hudba Rožnovanka.

Farmářské trhy pořádá Rožnovský pivovar a pivní lázně za podpory radnice. Začínají v sobotu v devět hodin ráno. (mib)

Zdroj: Valašský deník.cz

Dnes to mám jednoduché, protože mi téma v hlavě bublá už skoro týden. A co jiného se s tím dá dělat, než krátce ublognout a upustit tlak.

Minulý týden jsem se šel podívat do nově otevřeného pivního baru Zubatý pes ve Vršovicích. 15 píp s výběrovým pivem a zároveň velmi nadějné rozšíření aktivit okolo importéra piva Odddog.cz.

Zubatý pes k pípám pouští pouze výjimečná piva z malých pivovarů z Česka (Matuška, Kout, Kocour) a pivní celebrity z dovozu (Brewdog, Mikkeler, Nøgne ø). Když máte pivo rádi a nebudete se hlídat, možná si při pohledu na denní nabídku i učurnete. Bar, pípy i ošetření piva jsou parádní. K tomu všemu máte i obsluhu, která prostě ví.

Co mě ale naprtlo, je nešťastné rozvržení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Celý bar a hlavní prostory, které jsou přístupné z ulice a mají denní světlo, jsou kuřácké, kdežto nekuřáci jsou v podzemí, s umělým osvětlením a při cestě na záchody. Přijdete k nim poprvé, vejdete a čucháte kouř. Chcete se posadit na bar, čucháte kouř. Jdete se pokochat nabídkou, vybrat si pivko a pokecat s barmanem — čucháte kouř.

Chápu to u obyčejných hospod i barů, k výběrovému pivu mi to ale prostě nesedí. Respektuji rozhodnutí provozovatele, má pro to určitě své důvody (ať už provozní nebo jakékoliv). Nekuřácký prostor řeší, neignoruje — ale i tak. Když v Česku vyrazíte za současnou pivní kulturou, dost často se se zbytečným kouřem musíte potýkat (namátkou třeba ve Zlých časech — naprosto ukázkově :), nebo v Pivní galerii) a je to prostě otravné.

Pokud mají pivní nadšenci ambice rozšířit dobré pivo mezi veřejnost, bojím se, že v závoji cigaretového dýmu neuvidí na cestu. Můžete mít pivo třeba na světové úrovni, ale když je u něj opřené cigáro, pořád je to jen „kultura gambáče“.

Tak jak tak, pokud Zubatého psa ještě neznáte, valte tam. Fandim a držim palce! ;)

Zdroj: Cuketka.cz

Američtí prodejci Pilsner Urquell slavili osvobození Plzně

Počátkem května navštívila Plzeňský Prazdroj v Plzni skupina obchodních zástupců piva Pilsner Urquell z USA. Třicetipětičlenná Tent and Blake Beer Company se v týdenním programu seznámila s Plzní a plzeňským pivovarem, podívali se i za památkami do české metropole. V Plzni se také zúčastnili přehlídky historických válečných vozů u příležitosti oslav osvobození Plzně americkou armádou. Pracovní cesta do kolébky piv plzeňského typu jistě přispěje k pochopení tradice a historie propagaci piva Pilsner Urquell na trhu v USA.

První kroky amerických hostů vedly do restaurace Malostranská Beseda, kde se skupina 29 mužů a 6 žen setkala s generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje Dougem Brodmanem. V následujících dnech návštěvníci poznávali historické jádro Prahy a českou pivní kulturu. U Pinkasů se za přítomnosti nositele titulu International Pilsner Urquell Master Bartender 2010 Lukáše Svobody stali svědky prezentace a čepování plzeňského piva.

Dne 4. května se skupina Tent and Blake přemístila do Plzně, kde absolvovala prohlídku pivovaru Plzeňského Prazdroje za doprovodu staršího obchodního sládka Václava Berky a několika významných představitelů značky. Václav Berka potom v restauraci Formanka poskytl hostům výklad na téma párování piva a jídla. V průběhu následujících dní se američtí obchodní zástupci kromě každodenního seznamování s plzeňskými restauracemi účastnili přehlídky historických válečných vozů u příležitosti oslav osvobození Plzně americkou armádou.

„Máme podnik zvaný Zepplin Hall. Jedná se o první pivní zahrádku v New Jersey s autentickým českým zázemím. Díky historii a dědictví Pilsner Urquell je plzeňský ležák velmi oblíbený a vyčepujeme zde 15 sudů měsíčně. Návštěvníci i personál milují kvalitu tohoto piva a pochutnávají si na ní z litrových džbánků,“ řekl Jonathan Wurm, jeden z obchodních zástupců značky Pilsner Urquell v USA.

Američtí hosté byli nadšeni atmosférou pivovaru, českých hospůdek a především skvělou českou kuchyní i kvalitou čepovaného plzeňského piva. Mnozí z nich dosud za hranice USA nevycestovali, takže poznat zcela odlišnou českou pivní kulturu, navíc v podání charizmatického Václava Berky, byl pro mnohé neopakovatelný zážitek, který přispěje k podpoře značky Pilsner Urquell na americkém trhu.

Fakta o Pilsner Urquell v USA

První „plzeň“ dorazila do USA již v roce 1873. Dnes USA patří mezi 5 klíčových exportních trhů piva Pilsner Urquell, jen za posledních 7 let sem Plzeňský Prazdroj vyvezl takřka milion hektolitrů plzeňského ležáku (992 000 hl).

Největší zájem mají Američané o balení v lahvích (70 % prodaného objemu), následují restaurace se sudovým pivem (25 %), podíl plechovek je 5 %.

Pilsner Urquell sází vedle tradičních marketingových aktivit také na šíření obliby tohoto piva v USA za pomoci ambasadorů. Titul Honorary Ambassador Pilsner Urquell v USA byl propůjčen například režiséru Miloši Formanovi nebo Petru Bisekovi, provozovateli známé „plzeňské" restaurace Bohemia Hall & Beer Garden, která letos slaví 100. výročí. Tito lidé znají historii a způsob výroby prvního ležáku plzeňského typu na světě i jak má být pivo ošetřováno, aby jeho chuť byla co nejlepší.

Pilsner Urquell je v USA k dostání ve více než 40 000 restaurací, klubů a obchodů. Jen v New Yorku nabízí čepovaný Pilsner Urquell téměř 500 restaurací. Mezi nejvýznamnější se řadí třeba Michael Jordan Restaurant, klub v legendární Carnegie Hall nebo Madison Square Garden.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Projít si oblíbená místa Bohumila Hrabala, shlédnout divadelní představení na motivy Slavností sněženek, navštívit stejně tematicky zaměřenou výstavu a potkat některého ze zajímavých hostů můžete v rámci akce Hrabalovo Kersko, jejíž 13. ročník se bude konat v sobotu 21. května. Připravena je také živá muzika a soutěže. Chybět nebude ani čepované Postřižinské pivo z Pivovaru Nymburk, v němž známý spisovatel žil v letech 1919-1947.

Akce, která se jako obvykle koná předposlední sobotu v květnu, začíná v 10 hodin u Svatojosefského pramenu v Kersku dopoledním komentovaným pochodem po místech, která měl Bohumil Hrabal rád. Odpolední program se koná v lesní zahradě Lesního ateliéru Kuba v Kersku, kde bude k vidění například divadelní představení Slavnosti sněžek (Hálkovo divadlo Nymburk). Ve výstavních prostorách ateliéru bude ke zhlédnutí tematická výstava Slavnosti sněženek: fotografie z filmu + obrazy Milady Kudrnové.

O hudební doprovod se postarají Václav a Jan Neckářovi, Yvonne Přenosilová, písničkář David Šitavanc nebo kapela Crossband. V rámci Hrabalova Kerska budete mít také možnost si zasoutěžit nebo si zakoupit knihy tohoto spisovatele. Chybět nebude ani občerstvení. Těšit se můžete například na sele na rožni, grilovaná masa či valašské frgále.

Na místo se lze dopravit například autobusem odjíždějícím v 9 hodin z Nymburka do Kerska a v 17 hodin zpět z Kerska do Nymburka.

Podrobnější informace a přesný program najdete na stránkách www.lesniatelierkuba.cz v sekci Aktuální program.

Zdroj: Tisková zpráva Nymburského pivovaru

My Češi máme tendenci považovat české pivo za to nejlepší na světě. Přitom ale jen málokdo z nás ochutnal víc než jen světlý a tmavý ležák, případně nějakou tu "pšenici".

Pokud máte pivo rádi a chcete si rozšířit obzory, můžete v Praze zajít do několika podniků s více pípami. Jejich řady začátkem května rozšířil vršovický pivní bar Zubatý pes.

V podniku najdete bar s úctyhodnými 15 pípami. Na nich každý den nabízejí trochu jiný sortiment, vždy to však bude mix českých a zahraničních piv různých stylů. Těšit se můžete na piva z českých malých a minipivovarů (Matuška, Kocour a další) a taky na výběr zajímavostí ze světa. Ejl (ale), stout, saison... Svůj pivní slovník si tu zaručeně rozšíříte.

Pivní bar provozují lidé, které pivo baví a rozumějí mu, proto se nebojte na cokoliv zeptat. Škoda jen že podnik je v horní světlé části kuřácký, což je pro vychutnávání piva nepříjemná překážka.

Dejte si: něco úplně jiného, než jste zvyklí. Třeba aromatický, hořký IPA (india pale ale).

Na Scuku má Zubatý pes první recenzi. Postřehy od Scukařky Michaly tak berte z pohledu čerstvě otevřeného podniku, který si svoje místo na pražské pivní scéně teprve hledá a jeví se jako nadějný nováček.

Na návštěvu Zubatého psa jsem se hodně těšila. Díky objednávce na Odddog.cz, který za tímhle pivním barem stojí, mi zachutnala piva ze skotského pivovaru BrewDog. A v Zubatém psovi je měli mít na čepu. Vyrazila jsem proto podnik otestovat hned týden po otevření, myslím si ale, že to v tomto případě nevadí.

Vzdálenost je relativní pojem, samozřejmě, ale do Zubatého psa to musí mít daleko skoro každý. :) Dalo nám celkem práci ho ve Vršovicích najít, ale uspěli jsme.

Interiér je členitý, sedět můžete rovnou na baru nebo u stolků vzadu, ale taky v patře nebo podzemí. Bohužel je ale Zubatý pes kuřácký, což nám docela zkazilo náladu – stačili totiž dva kuřáci na baru, aby byly cigarety cítit i u nás vzadu. Nekuřáci mají vyhrazenou „sklepní" místnost, tedy žádné terno, navíc nás majitel upozornil, že dole obsluhovat nebude, pokud by se sešlo hodně hostů. U podniku, který "se specializuje na piva kvalitní, chutná, voňavá, sytá, výjimečná“, mi tohle přijde jako hodně velký krok vedle…

Majitel a obsluha baru v jednom je tuším cizinec, ale čeština mu nedělala větší problémy. Bohužel servis se omezil jen na odnášení špinavých sklenic. Informace o pivech jsme z něj museli spíše páčit, i když je fakt, že postupem večera trochu roztál a komunikace byla hladší. Asi si tu musíte osobnější přístup zasloužit, což je pro nesmělé pivní objevitele (:) škoda.

V Zubatém psovi čepují z 15 píp a nabídka se lehce obměňuje téměř každý den. Kombinují tu piva z českých mini a malých pivovarů se zajímavými pivy zahraničními (skotský pivovar BrewDog, dánský Mikkeller…). Můžete tak za večer otestovat různé pivní styly – saison, IPA, pale ale, klasický český světlý ležák i různé speciály.

Ochutnali jsme toho ve třech povícero. Třeba extra silný velikonoční speciál Mikkeller s 9,5 % alkoholu, který vůní i chutí trochu připomínal víno. Nebo IPA ze stejného pivovaru (0,3 l tuším za 65 Kč), aromatickou, plnou chutí, taky osvěžující Saison od Matušky, hodně toho bylo. :) Vše pěkně ošetřené, v příslušných sklenicích.

Hodnocení a doporučení na Scuku jsou nezávislá a pocházejí od prověřených neanonymních hodnotitelů. Scukaři si hradí útratu sami, Scuk zná jejich identitu a při svých hodnoceních jsou vázáni dodržovat etický kodex Scuku.

Zdroj: iHNed.cz

V pátek a v sobotu 13. a 14. května se v areálu varnsdorfského pivovaru Kocour konaly historicky 1. Farmářské trhy Šluknovska.

Návštěvníci si mohli koupit Jahodové pivo, kozí sýry, čerstvé mléko z Trutnova, korálky ze Šluknova, čokoládu z Děčína, bramboráky z Moravy a mnoho dalších výrobků. „V pátek jsme soupeřili o návštěvníky s hokejem, ten vyhrál, ale sobota vše vynahradila," uvedl za pořadatele, kterým byla Místní akční skupina Šluknovsko a pivovar Kocour, Petr Heinrich.

Areál pivovaru byl v sobotu v pravé poledne plný. Někteří si přišli pochutnat na netradičních pivech, jiní zamířili za zvířaty či obdivovli šikovné řemeslníky. Jedni si nemohli vynachválit pochoutky připravované na ohni, druzí se zájmem sledovali dění v hale plné řemeslníků.

A děti? Těm bylo nejlépe mezi hospodářskými zvířaty. V pátek se organizátorům podařilo do areálu pivovaru navozit dvoupatrovým anglickým autobusem necelé 200 dětí z blízkého okolí. Na své si přišli i domácí kutilové a zahrádkáři. Nechyběla ukázka zemědělské techniky a různého zahradního náčiní. Pro malé návštěvníky připravili pořadatelé ukázku zemědělské techniky a sami si doslova osahali živá zvířátka, jako kozy, koně, ovce a i housátka.

Majitel pivovaru Josef Šusta by rád pořádal trhy pravidelně. Vše ale závisí na zájmu lidí, ten byl po oba dva dny vcelku vysoký, tak doufá, že tomu tak bude i na příště. Vysoký zájem o výrobky farmářů dokládal i fakt, že některé stánky návštěvníci brali přímo útokem. Stánky s kozím sýrem měly během hodiny vyprodáno, majitelé museli pro novou zásobu zajet. Podobné to bylo i u pečiva. Farmáři asi takový zájem nečekali.

Farmářské trhy si pochvalovali i samotní prodejci a řemeslníci. Například na háčkované vánoční ozdoby se lidé ptali už dnes. Mezi nabízenými výrobky byly samozřejmně i ty, které jsou oceněny certifikátem ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO - regionální produkt. U všech výrobků byla zaručena kvalita, všichni prodejci byli předem „prověřeni“. A to jich bylo celkem čtyřicet.

Pořadatelé stále ještě shání další prodejce, trhovce, řemeslníky a výrobce. „Nechceme žádný poplatek za stánek či plochu, máme pouze požadavek, aby se jednalo výhradně o české, moravské a slezské výrobky, výrobce a řemesla. Doufáme, že se nám ve Varnsdorfu podaří založit novou tradici, rádi bychom trhy pořádali minimálně šestkrát do roka". Stoprocentně se lidé mohou těšit na další trhy na podzim. MAS Šluknovsko totiž získala dotaci od ministerstva životního prostředí. „Trhy na podzim chceme pojmout trochu jako dosečnou. Samozřejmě nebudou chybět tradiční farmářské výrobky, ale celý den pak zakončíme lidovou veselicí. Doufám, že se nám tento plán podaří zrealizovat".

Zdroj: i-noviny.cz | Autor: Petr Heinrich

Pivovary Staropramen připravují podle informací M&M pro svou značku Staropramen další síť restaurací. Na rozdíl od už existující Potrefené husy plánují zaměřit tuto novou síť spíš na menší města do 30 tisíc obyvatel a cílovou skupinu mužů mezi 30 a 40 lety, převážně manuálně pracujících. Síť by měla být podobně jako Potrefená husa postavena na franšízovém konceptu.

S celým konceptem restaurace a její následnou propagací by měla Staropramenu pomoci některá z českých reklamních agentur, mezi nimiž už pivovar poptával vhodného partnera. Prvním hostům by se měla nová franšízová síť představit pravděpodobně v příštím roce. "Obecně platí, že naše plány do budoucna nekomentujeme. Momentálně se soustředíme na další rozvoj našeho konceptu Potrefená husa," uvedl pro M&M mluvčí pivovaru Pavel Barvík.

Novou síť restaurací představil letos i Plzeňský Prazdroj, který ji vytvořil pro značku Gambrinus a pojmenoval Sedmé nebe. První značková pivnice s tímto jménem byla na přelomu března a dubna otevřena v Plzni.

Zdroj: GastroTrend.cz | iHNed.cz

Pivo Zlatý Bažant sa už niekoľko rokov spája s tou najlepšou gastronómiou. Preto nemôže chýbať ani na treťom ročníku zážitkového a gastronomického eventu Gurmán Fest Bratislava. V dňoch 10. - 12. júna 2011 bude v priestoroch Medickej záhrady spolu s majstrami šéfkuchármi známej bratislavskej reštaurácie Brasserie La Marine servírovať špeciálne „grilovacie“ menu, ktoré ideálne doplní svetové slovenské pivo Zlatý Bažant.

„Náš Zlatý Bažant sa s gastronomickým umením spája už niekoľko rokov. Na gastronomickom evente Gurmán Fest Bratislava, predtým Bratislava Food Feste, sa aktívne podieľame od jeho zrodu v roku 2009, v minulom roku sme boli dokonca partnermi národného kola najprestížnejšej svetovej kulinárskej súťaže Bocuse d´Or. Zlatý Bažant je zároveň partnerom prestížneho ocenenia Gurmán Award, ktorým kvalitu v gastronómii oceňuje Gurmán Club. Sme presvedčení, že pivo Zlatý Bažant a kulinárske pochúťky jednoducho patria k sebe,“ hovorí Zuzana Putalová, brand manager značky Zlatý Bažant.

Minulý rok priniesol Zlatý Bažant návštevníkom festivalu skutočnú atrakciu – opekaného vola pripravovaného a servírovaného s pivom. Na Gurmán Feste Bratislava 2011 spojí Zlatý Bažant sily s odborníkmi na gastronómiu z populárnej bratislavskej reštaurácie Brasserie La Marine. V stánku Zlatého Bažanta majstri šéfkuchári pripravia pre návštevníkov eventu špeciality na grile, ktoré sú ideálnym doplnkom k pivu Zlatý Bažant. Šéfkuchár reštaurácie odporúča ochutnať najmä grilovanú jahňaciu kotletu na tymiáne, grilované tigrie krevety na ihle, Beef Bourguignon a Tarte Tatin. Tieto jedlá sa podľa slov majstra kuchára vynikajúco hodia k pivu a zároveň vystihujú charakter reštaurácie.

K špeciálnemu grilovaciemu menu si návštevníci festivalu budú môcť vychutnať celé portfólio pív pod značkou Zlatý Bažant – Zlatý Bažant 10 % aj 12 % pre skúsených pivárov, Zlatý Bažant tmavý ako ideálna kombinácia najmä k tmavým mäsám na grile, Zlatý Bažant Nealko pre všetkých, ktorí hľadajú osviežujúci a prírodný nápoj na uhasenie smädu s plnou chuťou piva, a chýbať nebude ani posledná novinka Bažant Radler. Ten si svojou osviežujúcou kombináciu chuti piva Zlatý Bažant a prírodného citrónu v priebehu niekoľkých týždňov po uvedení na trh získal obrovské množstvo priaznivcov. V takmer letných júnových dňoch bude pre návštevníkov festivalu určite vynikajúcim osviežením.

Tešíme sa na ďalšie spoločné stretnutie piva Zlatý Bažant s najlepšou slovenskou gastronómiou!

Zdroj: Spravy Pozri.sk

Vernisáž výstavy Na zdraví aneb vše o pití se konala v pátek 13. května v zábřežském muzeu. Je to další expozice, které dokumentuje život našich předků.

Návštěvníkům mimo jiné prozradí, co a z čeho se již od pravěku až do současnosti pilo. V několika tematických oddílech – voda, mléko, alkoholické nápoje – pivo, víno, destiláty, káva a čaj – je možno zhlédnout nádoby, poháry, sklenice, lahve nejrůznějších tvarů a materiálů, na téma pití jsou vystaveny také obrazy, kresby a grafiky.

„Z archeologických nálezů nebudou chybět loštické poháry, které proslavily tento region po celé Evropě,“ uvedla vedoucí muzea Dagmar Tempírová-Kotrlá.

Expozici, která byla k vidění také v šumperském muzeu, doplňuje část věnována převážně zábřežskému regionu. Většinu předmětů a fotografií poskytl dvaatřicetiletý Marek Kamlar z Jestřebí, který je vášnivým sběratelem pohlednic a také pivních sklenic. Těch má doma kolem dvou a půl tisíce.

„Některé jsou na poličkách, další na půdě,“ konstatoval sběratel. Také dobové pohlednice, které na výstavu zapůjčil, se vztahují k pivu. Na některých jsou například historické snímky hospod v obcích v okolí Zábřeha. „Většina z nich ještě existuje, ale jejich podoba je úplně jiná,“ dodal Marek Kamlar.

Za zmínku stojí například vystavená etiketa dnes již neexistujícího pivovaru v Lošticích, který byl uzavřen nedlouho po znárodnění průmyslu v roce 1948. Na Šumpersku pak již zůstal pouze pivovar v Hanušovicích.

„Tehdy nebyl zájem, aby existovaly malé podniky, zůstalo pouze několik velkých pivovarů,“ konstatoval Marek Kamlar.

I když Marek Kamlar své sbírkové předměty již zábřežskému muzeu několikrát zapůjčil, do budoucna příliš se spoluprácí nepočítá. Chce si totiž otevřít své vlastní malé muzeum v rodinném domku v Jestřebí. Prý se to tak může podařit během následujících tří let.

Zajímavé i unikátní sbírkové předměty bude výstava v zábřežském muzeu prezentovat až do 27. srpna.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Hana Kubová

Kácovský pivovar letos získal již třetí Zlatou pivní pečeť a zanedlouho zahájí zcela nově výrobu piva lahvového. Týdeník TEP přináší rozhovor se sládkem kácovského pivovaru Josefem Zvoníkem a obchodním ředitelem Janem Matějkou.

Kácovské pivo se dle historických záznamů začalo vařit již roku 1457. Ne nadarmo se proto říká, že kácovský pivovar je jedním z nejstarších pivovarů u nás. V roce 1726 se pivovar stává majetkem habsburské dynastie. Po 1. světové válce je zestátněn, v roce 1948 znárodněn a následně v roce 1957 uzavřen. Pokusy o obnovení výroby začaly již v devadesátých letech, avšak znovuzrození pivovar zažívá až v roce 2001, kdy jej koupila česká firma Pivovar Kácov s.r.o. Nyní se v pivovaru vaří světlé pivo výčepní Hubertus a světlý ležák Hubertus premium. Mezi oblíbené patří kácovské pivo kvasnicové.

Úspěch kácovského piva spočívá ve způsobu zpracování. Jak vlastně probíhá celý proces výroby? Na čem si nejvíce zakládáte?

Zakládáme si na tom, že máme tradiční způsob výroby. Tím se chceme odlišit od velkých výrobců, kteří pivo musí připravovat jinak, aby mohli produkovat tak velké objemy piva. Vaříme dvourmutové várky a máme oddělené hlavní kvašení na spilce od dokvášení v ležáckých tancích. Vyrábíme tedy podle tradičních technologií vyvinutých v 19. století, i když nyní v moderním zařízení, ale bez některých způsobů urychlování.

Pokud to není výrobní tajemství, jaká je speciální ingredience, kterou přidáváte do piva, aby mělo svoji nezaměnitelnou chuť?

Sázíme na regionalitu, na výrobu z místních surovin. Používáme slad z blízké sladovny, vodu z vlastních studní a české odrůdy chmele. Naše pivo je čistě celosladové, některé pivovary používají surogáty, to znamená, že místo sladu dávají nesladovaný ječmen nebo dokonce i cukr. Tomu se my vyhýbáme. A to nejdůležitější je, že pivo nepasterizujeme, pouze šetrně projde přes mikrofiltr, takže neprodělá tepelný šok, který pivo připraví o cenné aromatické, chuťové

a zdraví prospěšné látky. Jelikož náš mok vaříme tradičním způsobem, bez náhražek, tak nikdy nebudeme pivem, v uvozovkách, za 4 koruny, protože za tuto cenu prostě nejde poctivé pivo vyrobit. Zároveň se ale snažíme, aby naše pivo bylo cenově dostupné při zachování naší obvyklé kvality.

Obliba regionálních produktů výrazně stoupá, pociťujete i vy větší zájem o kvalitní regionální produkty?

Nejsem si jistý, jestli se to dá takto obecně vyjádřit. Podle mého názoru dává každý zákazník při výběru zboží přednost něčemu jinému. Někdo hledí více na cenu, jiný na kvalitu a někdo třeba také na původ výrobku, ze kterého regionu pochází. V každém případě největší úspěch na trhu budou mít výrobky, které budou co nejvíce splňovat všechny tyto požadavky a očekávání zákazníků. Asi se mnou budete souhlasit, když řeknu, že jen nemnoho zákazníků bude kupovat nekvalitní produkt za cenu přesahující určitou akceptovatelnou hranici jenom proto, že se tento produkt vyrábí v jejich regionu.

Nyní se připravujete na spuštění výroby lahvového piva, kdy můžeme očekávat zahájení prodeje?

Intenzivně na tom pracujeme. Když se podíváte z okna, uvidíte montéry, jak se činí. Už nám vlastně z celé linky zbývá dodělat pouze jeden stroj a dopravníky. Takže v nebližší době startujeme.

Kácovské pivo vyhrálo již několik soutěží, které to byly?

Jedním z nejprestižnějších ocenění, kterého se nám dostalo, je Zlatá česká pivní pečeť ze slavností piva v Táboře, kterou jsme opakovaně získali v roce 2009, 2010 a teď zcela nově i pro rok 2011.

Vyvážíte i do zahraničí?

Ano, do zahraničí vyvážíme zatím sudové pivo a po zahájení výroby lahvového piva bude zájem i o tento produkt. Není bez zajímavosti, že si nás zahraniční partner vybral mezi ostatními českými pivovary právě pro charakteristickou chuť našeho piva a také pro historii a nádhernou lokalitu našeho pivovaru.

Zdroj: Tep regionu.cz | Autorka: Eva Zachová

V Ústí nad Labem po 110 letech poteče pivo Kaiserbier. V roce 1901 ho tamní sládci uvařili speciálně pro návštěvu císaře Františka Josefa I. Nyní značku obnovil minipivovar Na Rychtě u příležitosti znovuotevření budovy ústeckého muzea, kde císař udílel audience.

"Pivo nemůže chybět. I v roce 1901 totiž Ústečané svého vladaře vítali půllitrem Kaiserbieru a císař se o něm vyjádřil pochvalně," upozorňuje historik ústeckého muzea Václav Houfek.

Ústecké muzeum se chystá zrekonstruovat při svém znovuotevření 30. června slavnou císařovu návštěvu se vším všudy, tedy i s pivem. František Josef I. stejně jako před 110 lety připluje do Ústí lodí a bude opět udílet audience v Císařském sále současné budovy muzea.

Při rekonstrukci našli restaurátoři v Císařském sále dokonce původní reprezentativní výzdobu, díky které získal svou tehdejší honosnou podobu.

Dochoval se jen popis z jídelního lístku

Rekonstrukce Kaiserbieru už tak snadná nebyla. Dochoval se jen jeho popis z dobového jídelního lístku.

"Stálo tam, že jde o jemné světlé pivo exportní kvality. Z toho jsme vyvodili, že blízko původní receptuře by mohl být světlý třináctistupňový ležák jemné chuti, nepasterizovaný a nefiltrovaný," přiblížil proces výroby historik pivovarnictví Petr Žižkovský, který s obnovou vaření piva pomáhal.

Čerstvý Kaiserbier se dočká také etiket a tácků vyrobených podle historických předloh. V těchto dnech teprve míří ze spilky do ležáckých tanků, kde musí ještě přes měsíc zrát. Poprvé ho Ústečané v minipivovaru ochutnají přesně v den 110. výročí císařské návštěvy, tedy 17. června.

Při rekonstrukci císařovy návštěvy 30. června se bude Kaiserbier točit i v historické budově muzea.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Martin Krsek | Foto: Jiří Preclík

Být americkým vojákem má mnoho výhod. Například pivko z vlastního pivovaru. A právě pro tuto instituci teď US Army hledá šéfa.

Vojenská základna v Oklahomě hledá sládka. Měl by pro vojáky v tomto státě vyrábět různé druhy piva. Pivo je podle serveru Wired pro armádu skvělý nápoj – pomáhá udržet vojáky v dobré náladě, potlačuje žízeň, je levné a navíc se jím člověk neopije tak snadno jak třeba tvrdým alkoholem.

Proto armáda zřídila funkci vojenského sládka. Má se jednat o civilního zaměstnance armády, který bude zodpovídat za výrobu i distribuci armádního piva jednotkám ve státě. Armádní pivovar stojí na základně ve Fort Still. Má to ale problém – plat pro sládka je na americké poměry naprosto mizerný; v přepočtu činí jen 31 tisíc korun měsíčně. A protože se jedná o civilního zaměstnance, nemá navíc ani nárok na rádní benefity ani odměny…

S pivem je však jedna velká potíž. V USA ho smí, stejně jako jiné druhy alkoholu, pít jen lidé starší 21 let. Vzhledem k tomu, že narukovat mohou už osmnáctiletí, dochází často k paradoxním situacím. Ostřílení veteráni, kteří mají odsloužené třeba tři roky v Afghánistánu a zabili několik desítek Talibánců, si na základně po misi nesmí dát pivo. Jinak by porušili zákon… Pivo samozřejmě nesmí pít ani muslimové, jichž na základnách stále přibývá.

Zdroj: TN Nova.cz

Novovešťania si na svoje konto pripísali ďalší slovenský rekord. Pokus o čo najrýchlejšie vypitie piva formou štafety sa im vydaril. Päťdesiatka mužov a žien spolu vypili tretinkové pivá za 7 minút 28 sekúnd, čím ustanovili nový slovenský rekord.

Rekordný pokus bol súčasťou prvého ročníka Pivného festu v Spišskej Novej Vsi, ktorý sa uskutočnil pred najväčším obchodným centrom v meste. Pravidlá boli jednoduché, časomiera sa spustila v okamihu, keď prvý z účastníkov pokusu priložil pohár k ústam a zastavila sa vo chvíli, keď svoj pohár dopil päťdesiaty účastník rekordu a prázdny pohár zdvihol nad hlavu.

Päťdesiatka rekordérov

Hoci väčšina rekordérov boli muži, našlo sa medzi nimi aj niekoľko žien. Ruky k dielu priložila aj Danka Šimkovičová, rodáčka z Prešova, žijúca v metropole Spiša. Do rekordu sa nedala dlho prehovárať.

„Pilo sa mi veľmi dobre. Zvládnuť tretinkové pivo nie je také náročné. Ako rodená Prešovčanka mám k pivu veľmi kladný vzťah. Je to zdravý nápoj s vitamínom B, samozrejme, ak sa pije v rozumnej miere,“ podotkla s úsmevom účastníčka rekordu. S dosiahnutým časom bola spokojná, no nezabudla poznamenať, že mohol byť aj lepší.

Do rekordu sa zapojili doslova všetky vekové kategórie. Medzi tou mladšou boli i Novovešťania Ladislav Nagy a Daniel Ogurčák. „Pilo sa mi výborne, bolo to super. Môj vzťah k pivu je vysoko pozitívny. Obľúbené značky nemám, ale rád si pochutím na dobrom pive,“ uviedol Ladislav.

Rovnako pohodovo sa tretinkové pivo pilo aj Danielovi. „Som rád, že som sa zúčastnil rekordu, no myslím si, že sme to mohli zvládnuť aj za kratší čas. Niektorým išlo pitie pomaly,“ zdôraznil Daniel.

Zdroj: Korza SME.sk