Pivovarnická skupina, jejíž součástí jsou pivovary z Přerova, Hanušovic a Litovle, získala majetkový podíl ve slovenském pivovaru Steiger. Výstav piv Zubr, Holba a Litovel loni dosáhl téměř jeden milion hektolitrů. Slovenský pivovar, který se stal částečně jejich majetkem, sídlí v obci Vyhne, nedaleko Bánské Štiavnice a patří k nejstarším pivovarům na Slovensku. " Jedná se o rozšíření podnikatelských aktivit a zúročení dlouholetých zkušeností s pivovarnickým průmyslem," komentovala tento záměr tisková mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová. Steiger prodává na Slovensku svou produkci prostřednictvím sítě maloobchodů, velkoobchodů a ve vlastních odbytových skladech rozmístěných po celé republice. Pivovar nedávno prorazil na trh do Itálie, své pivo exportuje také do Anglie, Ukrajiny, Ruska a České republiky. (Přerovský deník)

Skúsili ste už niekedy okoštovať pravé Dubovské pivo? Že ešte nie? Ani sa nečudujeme... Za dva roky, ako je na svete, ho vyrobili asi tak 125 litrov, čo popri produkcii pivovarov možno nazvať sotva kvapkou. Ale tí, ktorí ho ochutnali, si ho vraj nevedeli vynachváliť!

Pivo vyrába jeden z nadšencov, člen klubu zberateľov pivovarských suvenírov z Banskej Bystrice Jaroslav Štofko. Zberateľská vášeň ho chytila hneď po vojenčine, ešte v roku 1982, keď sa mu do rúk dostala fľaša piva z pivovaru Nová Paka. Tak sa mu zapáčila, že sa rozhodol pozháňať si aj iné, a v súčasnosti patrí medzi najznámejších zberateľov pivných suvenírov v Bystrici. Nezostal však len pri etiketách.

„Pred dvoma rokmi som bol u kamaráta, tiež zberateľa, na Morave“ – hovorí Jaroslav - „a ponúkol ma pivom, aké som ešte v živote nepil. Volalo sa Karol. Až potom sa mi priznal, že si pivo vyrába sám! Chcel som si to vyskúšať aj ja a on mi prezradil recept.“ Keďže pivo vyrába v pivnici rodičovského domu v Dubovej, nazval ho Dubovské pivo.

Vraj to až taká veda nie je. Stačí na to špeciálny pivný extrakt (Jaro si ho dáva posielať od kamaráta z Moravy), pivné kvasnice, cukor a voda. Na tajomstvo výroby sme sa boli pozrieť priamo na mieste činu v Dubovej. Ukázalo sa, že Jaro si dokonca dal vytlačiť v tlačiarni vlastné etikety, ktoré, ako s hrdosťou poznamenal, mu navrhol krstný syn Marek z Martina. Má i vlastné zariadenie na korunkové uzávery, no používa aj fľaše s patentným uzáverom, aké poznáme z piva Kelt. Ba pochválil sa nám aj „firemným“ zapaľovačom s nálepkou Dubovského piva.

„Z jednej várky, z kila extraktu, vyrobím tak dvadsať až dvadsaťpäť pív“ – prezrádza Jaroslav. „Záleží od toho, koľko dám vody. Svoje pivo som si dal na rozbor do pivovaru Urpín a zistili, že mi vychádza asi taká jedenástka, dvanástka. No už mi namerali aj 5,8 stupňa alkoholu, čo znamená, že som vyrobil pätnásťstupňové pivo.“

Pivo Jaroslava Štofeka je nepredajné. Má ho len pre seba, prípadne s ním ponúkne kamarátov. Iba raz sa s ním predstavil na burze v Martine, kde zožalo úspech – ale ako rarita. Zopár fliaš bolo aj jednou z cien v tombole.

Pivo vo fľašiach sa kvasí podľa vonkajšej teploty niekoľko dní až týždeň. Jaro ho potom odkladá na dozretie. Várka, ktorú práve dorobil, vraj bude najlepšia okolo Vianoc. „Prinesiem vám do redakcie na ochutnanie“ – sľúbil na záver Jaro. Nuž uvidíme... (MY)

Přípravy na vánoční svátky jsou v severomoravských pivovarech Radegast a Ostravar v plném proudu.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi dopřávají více piva. Oba pivovary, jak nošovický Radegast, tak ostravský Ostravar, už pracují na vánoční várce a také letos očekávají vysoké prodeje.

„Závěr roku znamená předzásobení domácností pivem a objem prodeje tak roste o 150 až 200 procent. Radegast očekává, že v druhé polovině prosince si spotřebitelé odnesou domů asi 8000 hektolitrů piva denně,“ sdělil pivovar.

Radegast se na pokrytí očekávaného nárůstu prodeje začal připravovat od začátku listopadu, od poloviny měsíce uvaří o 15 000 hektolitrů piva více.

„Posílena bude zejména stáčírna, které se nárůst produkce dotýká nejvíce,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Sládek ostravského pivovaru Ostravar Robert Kužela potvrdil, že vánoční svátky jsou pro pivovary druhou největší špičkou po létě.

„Pivovar je v plném provozu, protože naše pivo zraje 25 až 30 dní ve sklepě, takže to, co půjde na vánoční trh, to se teď vaří ve varně a kvasí tak, aby mohlo odležet na vánoční svátky,“ řekl Kužela. Pracuje se také delší dobu než standardně.

Podle Dušana Holého, regionálního manažera Plzeňského Prazdroje, jehož je Radegast součástí, nechávají v posledních letech spotřebitelé nákup piva na poslední chvíli.

„Pár dnů před Vánocemi činí nárůst prodeje piva Radegast až 200 procent,“ uvedl Holý.

Firemní večírky a společné oslavy závěru roku pak podle něj nahradí pivovaru pravidelné hosty, kteří dávají ve větší míře přednost nakupování dárků či uklízení před návštěvou restaurací.

Pivovar Radegast vaří pivo od roku 1970, v současnosti je součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj, který vyrobí osm milionů hektolitrů piva. Zhruba čtvrtina z toho připadá na nošovický Radegast.

Ostravar se vyrábí ve stejnojmenném pivovaru od roku 1897. Je to severomoravská značka, která ročně uvaří asi půl milionu hektolitrů piva. Je součástí domácí dvojky ve výrobě piva, společnosti Pivovary Staropramen.

Ta loni prodala bez započtení zahraniční licenční výroby 2,88 milionu hektolitrů piva. (MF Dnes)

Do role rabína se stylizoval Michal Giacintov, když v sobotu 10. listopadu v Olomouci se svými společníky otevíral nekuřácký hostinský pivovar Moritz a ochutnával stejnojmenné košer pivo.

Soukromý pivovar byl vybudován v centru Olomouce v nejtěsnější blízkosti místa, kde stávala židovská synagoga.

Nachází se v objektu postaveném na přelomu 19. a 20. století stavitelem Moritzem Fischerem, jehož křestní jméno nový pivovar nese.

Spolumajitelé pivovaru chtějí malým dílem přispět k oživení ducha židovských tradic, proto je zdejší pivo košer a restaurace vedle základní nabídky staročeských jídel nabídne i speciality haličské kuchyně, která je jakousi kombinací kuchyně ruské a židovské. (Lidovky)

Milovníci čepovaného piva si mohou dopřát další specialitu, kterou pro ně připravil hanušovický pivovar Holba. Jedná se o kvasnicový Šerák, což je nepasterizované nefiltrované pivo s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek. Ty způsobují, že kvasnicové pivo je mírně zakalené.

Lahodnou plnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získává kvasničák poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě. "Minimální doba zrání je čtyřicet dní," sdělil výkonný ředitel hanušovické Holby Vladimír Zíka. V Hanušovicích letos uvaří dvě stě hektolitrů nepasterizovaného piva. Konzumenti si jej zatím mohou poručit jen v několika hospodách na Šumpersku. "Díky rostoucí poptávce plánujeme rozšíření počtu hospod, kde se kvasničák. Snažíme se tak vyjít vstříc konzumentům," řekl Zíka.

Nefiltrované pivo je však náročné na skladování i jeho další ošetření. Proto ho nemůže čepovat každá restaurace. Kvasnicovému pivu se někdy také říká živé, a to díky zvýšenému obsahu živé kultury kvasinek. Jejich optimální hladinu pomáhá udržovat stálá nízká teplota. Tu mohou zajistit chladné sklepy nebo velkoobjemové chladicí boxy.

Právě vysoké nároky na skladování a ošetřování způsobily, že toto pivo z výčepů téměř zmizelo, přestože je o něj velký zájem. Kdysi se přitom pilo pouze pivo nefiltrované. "K filtraci se přešlo až později. Pivo díky ní sice získá čirost, ale současně ztratí mnoho zdraví prospěšných látek. Kvasnicové pivo totiž podporuje dobré trávení a je bohatým zdrojem vitamínů B, které blahodárně působí na buňky nervové soustavy a pleť," vysvětlila mluvčí pivovaru Hana Matulová. (Šumperský a Jesenický deník)

Krajský živnostenský úřad v Olomouci zamítl stížnost na pivovar Holba Hanušovice, kterou podal Milan Berka ze sdružení Kontext.

Holba, podobně jako mnohé jiné pivovary, podle Berky porušuje zákon o regulaci reklamy. Ta nesmí být zaměřena na osoby mladší osmnácti let. Berkovi mimo jiné vadí i to, že součástí pivních slavností byly na začátku září dětské atrakce a soutěže.

„My můžeme posuzovat jen plakát na akci. Podle našeho názoru to nebyla reklama na alkohol, ale na společenskou akci. Potvrzeno to máme i od Rady pro reklamu,“ řekl vedoucí živnostenského úřadu František Pivoda. Dodal, že jeho úřad nemůže kontrolovat průběh akce. „To by měla být záležitost policie, aby kontrolovala například nalévání alkoholu mladistvým,“ uvedl Pivoda.

„Tvrzení úředníků, že mohou posuzovat jen plakát, není seriózní. Úřad se vlastním průběhem akce zabývat může, přesněji řečeno musí. Jestliže akci pivovaru nedozoroval, potvrzuje to můj názor, že úředníci od začátku věděli, že stížnost zamítnou, a nechtělo se jim nikam zbytečně trmácet,“ řekl Berka.

Kontext je neformální sdružení několika bývalých kolegů z dob studií na právech. Ti působí v rámci celé republiky a sledují reklamní aktivity výrobců alkoholu. Stížností a podnětů podali od roku 2000 už desítky, letos na příklad na Beerfest Olomouc, Léto s Kozlem nebo na Pivní slavnosti Chromeč. Všechny jmenované stížnosti byly zamítnuty.

„Pokutu zatím dostaly jen pivovary v Protivíně, Havlíčkově Brodě a Strakonicích, ten poslední právě za zaměřování pivní reklamy na děti,“ řekl Berka. (Šumperský deník)

Originální mobilní zátka Holba získala v soutěži P.O.P. AWARDS ZLATÁ KORUNA 2006 ocenění Vítěz kategorie. Stala se tak nejlepším POP materiálem v kategorii nápojů. Exponát Magnetický terč – zátku Holba přihlásila do soutěže společnost TARGO PROMOTION PRAHA s.r.o., zadavatelem je Pivovar Holba,a.s. ..

Jde o neotřelý nápad, jak podpořit vztah spotřebitele ke značce a v tomto případě konzumenta současně pobavit. Pivovaru Holba se podařilo přijít s něčím novým díky spolupráci s Targo Promotion Praha.Vítězný magnetický terč v podobě pivní zátky zaujme nejen svým nápaditým řešením, ale i výraznou grafikou z dílny agentury Fabrika.

„Je to trefa do černého a těší nás, že terč nezaujal jen porotu, ale má výbornou odezvu u spotřebitelů. Ukazuje se, že úspěšně podpoří prodej lahvového piva a zpestří konzumaci piva v gastro sektoru,“ hodnotí Alena Chylová, vedoucí marketingu v Holbě.

Magnetický terč Holba lze jednoduše instalovat bez zvláštních nároků na prostor a jednoduchý je i princip hry. Stačí hodit skutečnou zátku od piva Holba na magnetický terč a zasáhnout některé z vyznačených políček. Pozice políčka pak rozhoduje o odměně pro hráče. Tu aktér dostává přímo na místě, ať je to obchod či restaurace. Při hře je důležitá správná trefa a ta je spojená s přiměřenou konzumací pěnivého moku. „ Nejde o vysoký počet čárek na účtě jednoho hosta. Naopak, jde o více hostů, kteří přijdou do restaurací a hospůdek posedět a pobavit se,“ dodává Alena Chylová.

K samotné výrobě vítězné zátky se vyjádřil Richard Mareš, project manager z Targo Promotion Praha.

Ač se jedná na první pohled o jednoduchou záležitost, která zákazníka zaujme, výroba nebyla zcela bez překážek. Průběžné makety se neustále upravovaly tak, aby vyhovovaly všem náročným požadavkům – především se muselo dbát na snadnou přepravu i manipulaci, s kterou souvisel např. problém přiměřené váhy. Důležitá byla samozřejmě i vysoká odolnost při používání.

Opravdovým oříškem bylo použití samotných magnetů, vhodných pro tento účel. Musely mít totiž poměrně velkou sílu, aby házenou zátku zachytili. Byla zapotřebí i konzultace s odborníky, kteří doporučili nejsilnější a přitom velmi tenké magnety, a právě to jsme potřebovali. Na každý terč bylo nutné vyrobit čtvercovou matrici s otvory o velikosti magnetů, do nichž se magnety zafixovaly tak, aby nemohlo dojít k jejich spojení. Na matrici se pak následně připevnila deska z nemagnetického kovu s reklamní tapetou a ochrannou laminací. Těší nás, že se dílo zdařilo a udělalo radost nejen nám, ale především klientovi a konzumentům piva Holba.

Pozn. Oficiální název pro pivní zátku je korunkový uzávěr. (Web Holba)

V hanušovické Holbě ctí tradice a k jedné z nich patří také slavnostní Holba Šerák Speciál. Pivovarníci ho vaří vždy na Vánoce, jako vzpomínku na založení pivovaru v prosinci 1874 a jeho první várku. Hanušovický speciál má stupňovitost 13,51 a vyniká jedinečnými chuťovými vlastnostmi. Vyrábí se klasickou technologií a vyžaduje nejen zkušenosti a um sládka, ale také prvotřídní suroviny. Výsledkem je pak jeho lahodná chuť s vyváženým poměrem sladu a chmele a dokonalý říz.

Speciál se vaří v omezeném množství, letos je to tisíc hektolitrů medově zlatého, světlého piva. Je to o jednu várku, to znamená 200 hl více ve srovnání s loňskem. „Loni byl o speciál v hospodách velký zájem a hospodští už nyní posílají objednávky, aby si svého vánočního favorita zajistili včas a v dostatečném množství,“ říká výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. V hospůdkách a restauracích by měl být speciál na čepu od začátku prosince. Je to vánoční dárek všem milovníkům dobrého piva, proto si s ním v Holbě pěkně vyhrají. „ Dáváme mu ty nejlepší suroviny a hlavně čas dozrát. A on nám to potom vrátí v podobě svých kvalit a spokojených konzumentů. Je to pivo s jemnou aromatickou hořkostí, kterou ovlivňuje zvláštní receptura chmelení. Aby získal svoji plnou chlebnatou chuť i říz, dozrává 2 měsíce ležáckých sklepích,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Dodává, že je to pivo, které se pije především pro chuť. Ideální je vypít jedno až dvě, abyste jeho výjimečnost cítili v každém doušku. V Hanušovicích svůj speciál vaří z nejkvalitnějšího chmele, žateckého poloraného červeňáku a sladu z moravských ječmenů. Nejde o sériovou výrobu, a proto je jeho množství omezené.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, zatím jde o sezónní zpestření nabídky. Jedná o velmi oblíbený produkt, a proto se předpokládá, že jeho zásoby letos vydrží nejdéle do začátku nového roku. Pivo Holba se dlouhodobě těší narůstající přízni konzumentů. Nejvíce oblíbená je Holba Šerák světlé výčepní, která získala řadu medailí, tou poslední je bronz v soutěži České pivo. Letos se jí prodalo 150.700 hl, což je o 8.500 hl více než loni. Celkový odbyt za devět měsíců letošního roku překročil 336 tisíc hl piva , což představuje mírný meziroční nárůst.Většinu produkce prodá Holba na domácím trhu, především na Moravě a ve východních Čechách. (Tisková zpráva pivovaru Holba)

Vedení Pivovaru Litovel letos očekává nárůst výstavu své produkce na více než 200 tisíc hektolitrů pěnivého moku. Loni závod z Olomoucka vyrobil zhruba 196 tisíc hektolitrů. Litovelské firmě se letos daří mimo jiné prodávat nealkoholické pivo, řekl včera ředitel Miroslav Koutek. Litovelský pivovar letos podle jeho odhadů vystaví až 15 tisíc hektolitrů nealkoholické produkce. Loni uvařil 10 500 hektolitrů. Asi 11 procent z celkového objemu nealkoholického piva závod stáčí do sudů. " Poptávka po sudovém nealkoholickém pivu roste zejména v restauracích. Letos bychom ho měli uvařit 322 tisíc půllitrů, o 40 procent více než loni," upřesnil Koutek. Nealkoholické pivo je podle něj na trhu sice doplňkovým, ale stále více žádaným produktem. Zvýšená poptávka souvisí mimo jiné s tím, že lidé jezdí stále častěji auty. " Oceňují ho zejména řidiči. Běžně ho ale může konzumovat každý člověk, který z nejrůznějších důvodů nemůže, nebo nechce pít alkoholické pivo," uvedl Koutek. (Olomoucký deník)

Litovelský pivovar jej letos vystaví zhruba o polovinu více než loni. Až šestnáct tisíc hektolitrů nealkoholického piva vystaví letos pivovar v Litovli. Loni jej uvařil přes 10 500 hektolitrů.

„Vzhledem k poptávce v prvních deseti měsících letošního roku očekává vedení pivovaru zvýšení celkového výstavu na 150 procent loňské skutečnosti,“ uvedl mluvčí pivovaru Miroslav Slaný.

Roste podle něj i poptávka po sudovém nealkoholickém pivu, kterého by měl letos pivovar uvařit 1610 hektolitrů. Loni to bylo 1150 hektolitrů. Nealkoholické pivo v sudech přitom zatím není zcela obvyklé a většina pivovarů ho nedodává. „Sudové nealko pivo tvoří asi 11 procent z celkového množství nealko piva, které se v Litovli vystaví,“ konstatoval mluvčí.

„Dodávání nealkoholického piva v sudech je v našem pivovaru již řadu let běžnou záležitostí,“ řekl ředitel pivovaru Miroslav Koutek s tím, že technologický postup, který Litovelští aplikují, je náročný. „Zatímco někteří jiní výrobci používají zahraniční licenční postupy, výroba litovelského nealkoholického piva je založena na klasických technologických principech. Pivo se vaří ze stejných surovin jako všechna ostatní piva a při výrobě se musí více hlídat,“ vysvětlil ředitel.

Historie vaření nealkoholického piva v litovelském pivovaru sahá až do roku 1991. Od roku 1999 se také stáčí do sudů. „Sudové nealkoholické pivo v minulosti nejvíce odebírala sportovní zařízení spolu se subjekty provozujícími závodní stravování a také některé restaurace. A právě tam po něm nyní nejvíce roste poptávka,“ dodal Slaný.

Nealkoholické pivo z Litovle bylo oceněno na celostátních anonymních degustacích. Naposledy letos v Českých Budějovicích, kde získalo titul pivo České republiky 2006. (Právo)

Generálním partnerem Mezinárodního mistrovství ČR v tenisu žen se již podruhé stal pivovar Zubr. Turnaj ITF s dotací 25.000 USD bude probíhat v hale TK Precolor Přerov od 13.listopadu a zakončí ho finále 19.listopadu.

Díky finanční spoluúčasti pivovaru letos přivítá nejen domácí, ale i zahraniční špičky tenisového sportu. Jestliže o Přerovu hovoříme jako o tradiční pivovarnické baště, lze bezesporu totéž konstatovat i o tenisu. Již v roce 1899 v Přerově vznikla první tenisová společnost, která pak pod různými názvy vždy patřila k nejsilnějším nejen na Moravě. V průběhu více než 100 let existence prošla přerovskou tenisovou líhní řada hráčů a trenérů, jejichž jména patří k tenisové elitě. Skutečnost, že Zubr myslí na sportovce, dokládá i jeden z jeho produktů, nealkoholické pivo Zubr Free. Jeho síla chuti vítězí u všech příznivců aktivního životního stylu.

Vztah přerovských pivovarníků k bílému sportu potvrzuje i počet vlastních hráčů, nasazených do VIP turnaje, který proběhne v neděli 12.listopadu. Se soupeři se v něm utká 8 pivovarnických dvojic. Mezi nimi bude např. generální ředitel přerovské pivovarnické skupiny Petr Fridrich, obchodní ředitel Antonín Chytil, ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda a další.

Všem hráčům a hráčkám přejeme dobrou kondici a příjemný pobyt na Hané. (Web Zubr)

Ve stejných prostorách se kdysi skutečně vařilo pivo. Tu dobu už ale pamatují jen vzorně opravené kovové konstrukce a drobné výtvarné detaily - dnes funkční spilku nahradily židle a stolky Pivovarské restaurace.

Rozhodně to není místo pro tiché romantické schůzky. Pivovarská restaurace na Mendlově náměstí spíše nabízí prostor pro ty, kteří si chtějí spíše „pokecat“, pobavit se a seznámit se s jinými lidmi. Letní terasa už sice tolik neláká, o to více ale může zaujmout opravená hala.

Rozumný kompromis mezi restaurantem a hospodou však nenabízí jen zlatý mok a jiný alkohol. na jídelníčku lze najít především nápaditou kuchyni - od bezmasých jídel (jakými jsou pečené brambory se špenátem, sýrem a smetanou) až po tradiční pivovarské guláše, speciality s plísňovými a pivními sýry. K mání je i Malý a Velký pivovarský žebřiňák, který zahrnuje zabíjačkové a sýrové speciality na jednom talíři (či spíše podnose). (Lidovky.cz)

Palety s kartony piva na export, prázdné balící kartony na lahvové pivo a část elektroinstalace skladu dnes v noci zničil požár v pivovaru Starobrno v ulici Hlinky v Brně.

Požár v provozu lahvovny a exportního skladu kartonů s pivem byl operačnímu středisku HZS ohlášen 20.11.2006 v 02.22 hodin jako hořící sklad papíru, k jeho likvidaci vyjely dvě jednotky profesionálních hasičů. Při průzkumu na místě vyšlo najevo, že oheň zasáhl exportní sklad u plnící a balící linky v prostoru, kde byly uloženy palety s prázdnými balícími kartony i s kartony piva připravenými k expedici. Oheň se rozšířil na plochu zhruba 12x6 metrů a zasáhl desítky palet. Hasiči, kteří v silně zakouřené hale zasahovali v dýchací technice, proti plamenům nasadili dva vodní proudy se smáčecí pěnou. Požár lokalizovali v 02.51 hodin. Protože palety s prohořívajícími a doutnajícími kartony bylo nutné pomocí vysokozdvižného vozíku postupně vyvážet před objekt a dohašovat venku, likvidace požáru byla ukončena v 05.13 hodin. K odvětrání zakouřené haly hasiči nasadili přetlakovou ventilaci. Při zásahu se na nohou lehce zranil jeden z hasičů a byl ošetřen v nemocnici. Příčinou vzniku požáru byla s velkou pravděpodobností technická závada na osvětlení objektu. Oheň podle předběžného odhadu způsobil škodu v hodnotě tří milionů korun. Přesná výše škod zatím nebyla vyčíslena. (Požáry.cz)

V závěru letošního roku obdržel Rodinný pivovar Bernard další významné ocenění kvality svého nepasterizovaného piva, tentokrát od Sdružení přátel piva. Sdružení udělilo při slavnostním vyhlášení cen za rok 2006 1. místo Světlému pivu Bernard v kategorii Desítka roku a 3. místo Speciálnímu černému pivu Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek v kategorii Tmavé pivo roku.

"Hlasování se letos zúčastnilo 804 členů, což je cca 60 procent členské základny Sdružení přátel piva," konstatuje Tomáš Erlich, člen předsednictva SPP a dodává: "Piva jsou hodnocena kombinací oblíbenosti a kvality, systém je rozdělen na dvě části, tedy hlasování a odbornou degustaci."

"Na českém pivním trhu působíme 15 roků, získali jsme desítky různých ocenění. Tentokrát v hodnocení uspěla světlá ´desítka´ a Speciální černé pivo s přísadou jemných kulturních kvasinek," doplňuje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a připomíná: "Speciální černé pivo nedávno uspělo také v zahraničí, když ve Velké Británii v soutěži International Beer Challenge ‘World’s 50 Best Beers’ získalo první místo v nejprestižnější kategorii ´Strong Lager´. Bylo to dokonce poprvé v historii soutěže, kdy tuto prestižní kategorii vyhrálo černé pivo.” (Protext)

Novinku na český pivní trh v těchto dnech uvádí Pivovar Náchod. Jedná se o svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu, které bude nabízeno pod značkou Primátor English Pale Ale. Tento druh piva se od většiny českých značek liší především technologií výroby.

Toto svrchně prokvašené pivo je vyrobeno z ječných sladů s malým podílem barevných sladů, nasladované pšenice a navíc z nesladovaného ovsa, ze kterého se příliš často nevaří ani v Anglii. Výrobci uvádějí, že pro pivo je charakteristická tmavá jantarová barva, bohaté chmelové aroma a specifická hořká chuť po originálních anglických chmelech, které zanechávají v ústech na patře jemnou hořkou chuť.

Pivo se vyznačuje lehkostí, svěžestí a pro tento druh piva typickou pěnou. "Nový druh piva je jen pokračováním naší snahy nabízet jiná, zajímavá piva, která u nás nejsou zastoupena, a snažíme se tak reagovat na rostoucí poptávku po pivních speciálech," uvedl Josef Hlavatý, generální ředitel a místopředseda představenstva Pivovaru Náchod.

"Domníváme se, že by si tento druh piva mohl najít své zákazníky a ctitele mezi těmi, kteří hledají nové, zajímavé chutě piva nebo kteří je v zahraničí ochutnali a jejich nabídka jim na českém trhu chybí," dodal Hlavatý.

Pivovar plánuje, že vyrobí přibližně dva tisíce hektolitrů tohoto speciálního druhu piva. Bude dodáváno v nevratných lahvích typu Ale o objemu 0,33 l. a bude možné si jej kooupit v běžné prodejní síti. Speciální design mají i sklenice, do kterých bude pivo čepováno a v gastronomických zařízeních servírováno. (iDnes)

Součástí Pivovarských slavností (Brau Beviale) v Norimberku je udělování Evropské pivní hvězdy. Na základě degustačních zkoušek pivovarskými profesionály z celého světa jsou ohodnoceny nejchutnější piva. Soutěž pořádá Společnost soukromých pivovarů Německa (Verband Private Brauereien Deutschland)se Spolkem bavorských pivovarů (Private Brauereien Bayern). Soutěž dávno překročila hranice Německa a letošního ročníku se zúčastnilo 440 piv a 25% vzorků je z 23 zemí i mimo Evropu (Japonsko, Mongolsko, Tanzanie, Namibie, atd.). Mezinárodní statut soutěže je zajištěna účastí degustátorů z celého světa. Oceněné vzorky bylo možno ochutnat první den výstavy Brau Beviale 15. listopadu. Náš pivovar Konrad Vratislavice si v letošním roce odnáší v kategorii plzeňské (Pilsner) zlatou Evropskou pivní hvězdu za KONRAD 12% světlý ležák a v kategorii tmavých piv (schwarzbier) stříbrnou pivní hvězdu za KONRAD 11% tmavý ležák. Díky přírodě našeho kraje a umu našich lidí je naše údolí pod Ještědem zase známější. (Web Konrad)

Vratislavický pivovar Hols získal za své pivo značky Konrad dvě významná ocenění. Pro letošní rok dostal Konrad 12 ř světlý ležák v kategorii plzeňské zlatou Evropskou pivní hvězdu. V kategorii tmavých piv si Konrad 11ř tmavý ležák odnesl stříbrnou Evropskou pivní hvězdu.

"Díky přírodě našeho kraje a umu našich lidí, je naše údolí pod Ještědem zase o něco víc známější," uvedl obchodní ředitel pivovaru Jaroslav Toman. Ceny se udělovaly na Pivovarských slavnostech (Brau Beviale) v německém Norimberku. Nejchutnější piva hodnotili pivovarští profesionálové z celého světa.

V letošním ročníku soutěžilo 440 piv, přičemž 25% vzorků pochází z 23 zemí mimo Evropu. (Liberecký deník)

Piva vyrobená v kraji chutnají lidem čím dál více. Svědčí o tom čísla o letošním odbytu pivovarů působících v kraji.

Největší nárůst výroby letos zaznamenává Pivovar Hols ve Vratislavicích. Výrobce Konrada už téměř polovinu vyváží a po letech, kdy se roční produkce pohybovala kolem 50 tisíc hektolitrů, letos prodá asi 75 tisíc hektolitrů. „Chceme ale zůstat mezi menšími pivovary,“ dodal ředitel Petr Hostaš.

Mezi menší pivovary už nepatří Pivovar Svijany. Loni poprvé překročil hranici 200 tisíc hektolitrů a daří se mu i letos. Výroba stoupla o více než desetinu a znovu se přiblížila navýšené kapacitě. „Chystáme na příští rok další investici do sklepů a spilky, abychom mohli vyrábět více,“ podotkl ředitel František Horák. Pak se kapacita pivovaru dostane až na 270 tisíc hektolitrů. Ještě v devadesátých letech přitom pivovar vyráběl pár desítek tisíc hektolitrů piva a hrozil mu konec. Od nadnárodní skupiny Bass tehdy koupili pivovar místní podnikatelé a dosavadní ředitel František Horák. Daří se i Pivovaru Rohozec, který Svijanští před dvěma lety koupili. Letošní výstav podle ředitele Františka Jungmanna stoupne zhruba o desetinu na 32 tisíc hektolitrů. Příští rok chtějí v Rohozci, kde vzkřísili značku Skalák, dát peníze hlavně do generální opravy linky na plnění KEG sudů. Sudové pivo se na odbytu rohozeckého pivovaru podílí necelou polovinou. Zhruba o pětinu vyšší prodeje má i minipivovar v harrachovské sklárně. Podle majitele Františka Novosada se letošní výroba dostane na hranici sta tisíc litrů. Na stejné úrovni jako loni zůstane minipivovar Vendelín v Liberci - Harcově. (MF Dnes)

Pivo Zlatopramen dál rozšiřuje teritorium, ve kterém si jej lidé mohou vychutnat. Tentokrát putoval do izraelského přístavního města Haifa.

"Jde vůbec o první vývoz pivovarů ze skupiny Drinks Union do Izraele," řekl Adrian Šaroch, manažer exportu. První dodávka světlého výčepního piva Zlatopramen v plechovkách odešla z ústeckého pivovaru v září. Podle Šarocha nepůjde o dodávku ojedinělou. "Ještě do konce roku očekáváme další vývozy a jednáme i o dodávkách lahvového piva." První zásilka je v objemu několika stovek hektolitrů. Zajímavostí je, že text na plechovkách se Zlatopramenem je pro izraelský trh natištěn v hebrejštině. (Ústecký deník)

Kdo dnes bude Zlatopramen pít, na Boleslav může jít! Tento transparent vyvěsili fanoušci ústeckých hokejistů při zápase s Brnem. Dnes bojkot piva Zlatopramen, stálo níže.

O co tady jde? Boleslavský zimní stadion se od středy jmenuje Zlatopramen Arena. Přitom pivo Zlatopramen je produktem společnosti Drinks Union, která sídlí v Ústí. A právě Mladá Boleslav je úhlavním konkurentem Ústeckých Lvů v honbě za luxusní extraligou.

„Strašně mě to překvapilo. Měl jsem za to, že tenhle region chce bojovat o nejvyšší příčky, a najednou nám podporují rivala. Spíše by nám pomohlo, kdyby se naše hala jmenovala Zlatopramen,“ kroutil hlavou ústecký kapitán Milan Antoš. „Je to stejné, jako kdyby Skanska zaplatila halu v Třinci. To je nesmysl.“

Když běžel při komerčních přestávkách na velkoplošné obrazovce reklamní spot na Zlatopramen, provázel ho ohlušující pískot. „Tak nám ten Zlaťák nějak zhořknul,“ zaznělo o pauze i ve VIP salónku. „Myslím, že firmy v regionu by měly dávat peníze do regionu a ne největšímu konkurentovi. Dnes je demokracie, oni si můžou dělat, co chtějí, ale moc čestné to není,“ pronesl útočník Pavel Janků.

Oba soky tak spojuje partner, který jim významně finančně přispívá. „Zlatopramen mám spojený s Ústím a po zápase ho dokonce i piju. Jsem zklamaný,” hlesl Antoš. (MF Dnes)