Tři první místa a jedno třetí. To je výsledek piv skupiny Drinks Union na letošní odborné degustaci v rámci 50. Žatecké dočesné, která se uskutečnila tento víkend. Zlato získaly ve svých kategoriích tři značky vyráběné v pivovarech skupiny – Zlatopramen 11, Březňák 14° speciál a tmavé výčepní pivo Dačický z pivovaru Kutná Hora. Březňák se navíc může pochlubit třetím místem mezi tmavými výčepními pivy.

„Takovýchto ocenění si nesmírně vážíme, jsou důkazem, že naše lahodná piva vaříme klasickým způsobem skutečně poctivě a s láskou. Vaříme je totiž z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl výrobně-technický ředitel Drinks Union Daniel Váša.

Podle marketingového manažera Zlatopramene Borise Rajdla je první místo v degustaci důkazem, že Zlatopramen 11° nemá pouze špičkový design, ale také chuť. „Vedle vítězství v degustaci je toho také důkazem rekordní červencový prodej Zlatopramene v lahvovém balení,“ dodal.

Březňák zase svými dvěmi „zásahy“ potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. Podle ředitele pivovaru Jaroslava Rottenborna nejde ani v případě Žatecké dočesné o náhodný úspěch. Březňák si totiž v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi téměř 100 ocenění.

Pivovarští se však shodují, že důležitější než ocenění je především to, aby lidem, kteří tato piva pijí, chutnala. „To, že vaříme dobré pivo, potvrzuje stále rostoucí zájem o piva z naší produkce,“ dodal Daniel Váša. (Tisková zpráva Drinks Union)

V Nitre vznikne nová mestská štvrť. V areáli bývalého pivovaru začne spoločnosť Real Estate Assets už o niekoľko mesiacov s výstavbou Novej Nitry. Pôjde o komplex so stovkami bytov, rozsiahlou vybavenosťou, administratívnymi, relaxačnými a kultúrnymi centrami.

Nový majiteľ odkúpil budovy nitrianskeho pivovaru Corgoň od Heinekenu ešte v roku 2006. Do obnovy päťhektárového areálu chce investovať 3 miliardy korún. Nová štvrť má byť rozdelená na tri zóny. Obytnú časť bude tvoriť vyše 500 nových bytov. V najvzácnejšej, historickej časti pivovaru vznikne nové námestie obklopené hotelom, administratívnymi a kongresovými centrami, obchodmi a relaxačnými zariadeniami.

Ešte pred začiatkom výstavby, ktorý je naplánovaný na prvú polovicu roku 2008, sa musí investor vyrovnať s viacerými problémami. Jedným z nich sú aj historické objekty bývalého pivovaru. "Po dohode s Krajským pamiatkovým úradom v Nitre sme do projektu začlenili niekoľko historických stavieb tak, aby sme vhodne spojili staré s novým. Najvzácnejšia je budova starej sladovne, ktorá sa zachová v jej pôvodnej podobe, no dostane nové funkcie,“ hovorí manažér projektu Daniel Gálik.

Ako pripomenul pri nedávnom predstavovaní zámeru v mestskom parlamente, nemalým problémom bude aj riešenie dopravy v novej štvrti. Vstup bude z rušnej Triedy M. R. Štefánika, ktorá je zároveň súčasťou ťahu Nitra – Nové Zámky. "Kvôli bezpečnosti a plynulosti premávky tu chceme vybudovať štyri nové križovatky, z ktorých tri budú svetelné," vysvetľuje Gálik.

Investor už začal s prípravou projektovej dokumentácie a dokumentácie pre povolenie na búranie budov. Nitriansky pivovar tak po viac ako sto rokoch zanikne a s ním aj dlhoročná tradícia varenia piva v Nitre. Tá siaha až do roku 1692, keď dal nitriansky biskup Blažej Jaklin majstrovi Petrovi Švábovi k dispozícii biskupský pivovar.

Súčasná podoba mestského účastinného pivovaru vznikla v rokoch 1893 až 1895. Pivo sa v ňom varilo až do roku 1926. Po obnovení výroby v roku 1950 sa tu Nitriansky ležiak a neskôr Corgoň vyrábal až do konca roku 2004, keď holandský koncern Heineken presťahoval výrobu do Hurbanova. Aby sa na tradíciu pivovarníctva v Nitre celkom nezabudlo, požiadali mestskí poslanci investora, aby v niektorom z nových obchodných priestorov umožnil aj zriadenie prevádzky malého "rodinného" pivovaru. Foto zde ... (Pravda)

Celková produkcia Pivovaru Steiger, a. s., so sídlom vo Vyhniach za prvých 6 mesiacov tohto roka prekročila 72 000 hl piva a 7 900 hl nealkoholických nápojov. Vyplýva to z hodnotenia, ktoré zverejnila spoločnosť.

Pivovar zaznamenal v danom období zisk 8 miliónov Sk pri tržbách 141 miliónov Sk. Pridaná hodnota sa zvýšila na bezmála 40 miliónov Sk. Aktíva spoločnosti dosiahli 279 miliónov Sk.

Do pivovaru vstúpila v roku 2002 Európska banka pre obnovu a rozvoj, ktorá zabezpečila mnohomiliónové investície. Vlani vstúpila do pivovaru moravská pivovarnícka spoločnosť, ktorá priniesla svoje know-how a možnosti nákupu kvalitných surovín z Čiech a Moravy.

Pivovar je najstarší na Slovensku, pivo sa v ňom varí nepretržite už viac ako 530 rokov. Spoločnosť zamestnávala na konci júna 160 ľudí. (Aktuality)

Viac ako 2,7 milióna hektolitrov (hl) piva predali svojim konzumentom slovenské pivovary za prvých 8 mesiacov tohto roka. Medziročne to bolo zvýšenie o 2 %. Tradične silný mesiac august splnil očakávanie pivovarníkov - ponúkli na slovenský trh 434 000 hl piva, čo medzimesačne znamenalo zvýšenie o 6 %. Pod výsledok predaja za 8 mesiacov sa podpísal predovšetkým úspešný august, ktorý tradične pivovarníkov nesklamal, povedal pre TASR výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) Roman Šusták.

Podľa jeho slov rastie tiež podiel produkcie slovenských značiek v zahraničí. Nahrádza sa tým priamy export piva zo Slovenska, ktorý v minulosti predstavoval 150 000 až 200 000 hl piva ročne. Zvýšený záujem u konzumentov tohto zlatistého moku badať najmä o pivá nižších stupňovitostí na úkor klasických ležiakov. "Kým pred 12 rokmi trhový podiel piva dvanástky tvoril 75 %, v súčasnosti je to iba 27 %. Trend je, že dlhodobo rastie spotreba piva 10-stupňového a nealkoholických pív v neprospech piva 12-stupňového," konkretizoval pohyby na relevantnom trhu Šusták.

Činili sa podľa jeho slov aj slovenské sladovne a do konca augusta vyrobili 167 000 ton sladu. Výroba sladu tak oproti 8 mesiacom roka 2006 mierne zaostáva, hoci je o túto základnú pivovarskú surovinu u pivovarov zvýšený záujem. "Pokles výroby sladu za prvých 8 mesiacov o 6 % možno pripísať nedostatku sladovníckeho jačmeňa z úrody v roku 2006, ktorý sa v týchto mesiacoch práve spracovával," vysvetlil okolnosti riaditeľ.

V súčasnosti SZVPS zastrešuje 17 členov, okrem výrobcov piva, sladu a chmeľu sú to aj výrobcovia pohárov, korunkových uzáverov, fliaš, výčapných sudov, vrátane servisu sudov. (Orange)

Před pár lety by kolemjdoucí málem nepoznal, že ruina, kterou míjí, je vlastně renesanční zámek. Dnes stejná stavba září do dálky novou fasádou, hotel v ní nabízí luxusní služby a pivnice pivo z vlastního pivovaru.

Mnozí obyvatelé mají zafixováno, že Ostrava má ve Slezské Ostravě hrad, že zámek v Ostravě-Kunčicích shořel a je v ruinách. A také, že zámek v Ostravě-Porubě slouží často sletům komunistů.

Ostrava má však díky svému rozmachu v minulém století také další historické sídlo, které navíc patří mezi nejstarší objekty ve městě.

Je jím zámek v Ostravě-Zábřehu. Ten byl samozřejmě v době svého vzniku součástí samostatné obce Zábřeh nad Odrou, dnes k němu však pohodlně dojede obyvatel Ostravy některou z tramvajových linek.

O zmrtvýchvstání zámku se postarali podnikatelé Petr Hradil a Erich Bergmann. Ti v roce 2004 koupili ruinu, kterou se nedařilo jejich předchůdcům k ničemu využít a realitní kanceláře si ji od devadesátých let doslova přehazovaly jako horký brambor.

V zámku je i kopie obrazu z dobříšského zámku

Dnes je zámek do nejmenších detailů rekonstruovaný a podnikatel mu vrátil renesanční a barokní charakter. Použitím vyspělých materiálů a značných finančních prostředků si mohl dovolit navrátit místnostem nejen jejich vybavení, ale i původní podobu.

A tak místnosti zámku znovu oživují například původní dřevěné stropy a starožitnosti. Od obrazů po velké renesanční či barokní skříně.

„Do nejluxusnějších pokojů jsme dodali starožitnosti získané na burzách či aukcích. V jednom z pokojů máme například kopii obrazu, který visí na státním zámku v Dobříši. Tu jsme pořídili v Rakousku, odkud máme i další exponáty,“ říká při provázení hotelovými pokoji žena spolumajitele zámku Daniela Hradilová. Dodává, že majitelé se snažili vybavit luxusní pokoje především dobovým nábytkem, který je buď český, nebo rakouský.

Hosté budou spát pod hlavami buvola či losa

Samotný hotel má v prvním patře devět takzvaných historických pokojů, z nichž každý má své vlastní jméno. Ty jsou opatřeny především starožitným nábytkem, pouze postele jsou vytvořeny nově, a to v obecném historickém stylu.

„Přeci jen má dnešní člověk trochu jiné proporce než před několika sty lety, a tak jsme raději volili bytelnější konstrukce,“ říká manželka spolumajitele Daniela Hradilová.

Každý z pokojů má vlastní krb a jeho zdi jsou vybaveny odpovídajícími uměleckými výtvory, obrazy či preparovanými zvířaty.

Například největšímu apartmá pojmenovanému Afrika vévodí preparovaná hlava mocného afrického buvola a na stěnách visí několik vypreparovaných trofejí antilop. Na jedné ze stěn pak je vypreparovaná kůže krajty mřížkované.

V Loveckém pokoji je hlava mohutného losa. V pokoji nazvaném Renesance majitelé dbali, aby vše odpovídalo tomuto slohu.

Na bývalé půdě hotelu, tedy v druhém patře zámku, vzniká v současnosti dalších devět pokojů, které majitelé nazývají stylovými. „Ty budou zařízené replikami nábytku,“ říká Daniela Hradilová.

Původní dlažba i repliky starých vypínačů Přestože se někomu může po popsání vybavení zdát, že zámek je přeplácaná snobárna, opak je pravdou. „Celou rekonstrukci sledovali bedlivě památkáři. Snažili jsme se nic neošidit a uvést vše do stavu, který tady byl před začátkem zkázy zámku,“ říká Daniela Hradilová.

Dlužno říci, že vybavení zámku působí i při své okázalosti a efektnosti překvapivě střídmě a poctivě.

Dlažby místností jsou například z původních půdních dlaždic, při stavebních pracích využívali stavbaři původních postupů. A někoho možná příjemně překvapí i takový detail, že všechny vypínače jsou napodobeniny elektrických vypínačů ze začátku dvacátého století.

Že pokoje zámku jsou určeny spíše pro vybranou klientelu, svědčí cena za pokoj: pětadevadesát až dvě stě devadesát eur. „Ale chtěli jsme především nabídnout zákazníkovi nejvyšší služby a to, co mu běžný hotel neposkytne - klid. A už nyní je o naše ubytování docela velký zájem,“ říká manažer hotelu Radovan Koudelka.

V pivnici je Pikard za lidovou cenu

Dostupnější ceny má naopak pivnice, která bude v zámku fungovat přes den. Například pivo, které si zámek vyrábí, bude stát čtyřiadvacet korun. Právě na toto pivo je pyšný jeho „stvořitel“ Václav Baron.

„Vařím vždy v tancích dvě várky po pěti hektolitrech, protože mám desetihektolitrové kvasné nádoby. Ve spilce pak pivo pár dnů kvasí a v tancích leží tak dvacet dnů. Jednu várku hospoda vytočí za pět až šest dnů,“ říká muž, který dal všem druhům svého piva jméno Zámecké pivo a jedenácti stupňové ležáky pojmenoval názvem Pikard. Své nepasterizované pivo považuje za zdravý nápoj s celou škálou vitaminu B. „Část piva vařím jako čtrnácti stupňové a ochucuji ho puškvorcem,“ říká Václav Baron.

V horním podlaží objektu zámku je také gurmán ská restaurace a ve sklepích vinotéka a vinárna. U recepce hotelu je též bar a u vchodu do zámku Erbovní salónek, kde je možno pořádat svatební obřady.

Místo demolice totální obnova

Je až neuvěřitelné, jak blízko byl zábřežský zámek totálnímu zániku. Radnice Ostrava-Jih prý už na něj v roce 2000 sepsala demoliční výměr.

Na místě zámku stávala středověká tvrz, o níž je první písemná zmínka z roku 1529. Zámek vlastnili různí šlechtici, například Petřvaldští, kterým patřil hrad Bouzov a kteří koncem 16. století vystavěli renesanční zámky v Račicích a Buchlovicích na jižní Moravě a v nedaleké Staré Vsi nad Ondřejnicí. Po Bílé hoře přestal být zámek majetkem šlechty a koupil ho olomoucký arcibiskup. Zámek se stal sídlem hospodářské správy církve. Od roku 1919 sloužil jako bytový dům. V roce 1921 tu bydlelo deset domácností o padesáti členech.

V roce 1948 život na zámku utichl, v budovách sídlil národní podnik Bytostav, závod mechanizace. A byl začátek konce. Zámek se za padesát let změnil v ruiny. „Chtěli jsme vrátit tento cenný objekt Ostravě. Chceme, aby zámek žil. A neděkujte, choďte k nám třeba na pivo,“ říká Petr Hradil, který prosadil opětovné zapsání zámku do seznamu českých kulturních památek. (MF Dnes)

Již poněkolikáté se Radegast Birell rozhodl podpořit dárcovství nejcennější tekutiny v těle – lidské krve. Po březnovém projektu ve Frýdku-Místku se nyní ve dnech 12. až 15. listopadu účastní charitativní akce Fakultní nemocnice v Ostravě - Porubě a Rádia Kiss Morava nazvané Rudý týden.

Rudý týden má v Ostravě upozornit na nedostatek krve, která se využívá zejména během těžkých operací a komplikovaných porodů. Protože dárců krve stále není dostatek, což se projevuje především v zimním období plném dopravních nehod, rozhodlo se Rádio Kiss Morava uspořádat akci, na které na celou problematiku upozorní a přiláká nové dárce. Jedním z partnerů akce je také Radegast Birell, který zúčastněným věnuje dárky v podobě nealkoholického piva.

„Akci Rudý týden pokládáme za další z pozitivních aktivit, která podpoří bezplatné dárcovství krve. Doufáme, že zaujme naše stálé klienty a přiláká nové dárce do největšího krevního centra v našem regionu,“ říká primářka Krevního centra ostravské nemocnice MUDr. Zuzana Čermákova, Ph.D.

Od pondělí 12. listopadu až do čtvrtka 15. listopadu budou patroly rádia Kiss Morava s nealkoholickým pivem Radegast Birell lákat potenciální dárce, především prostřednictvím letáků, rádiových spotů nebo formou ozvučeného auta, které bude projíždět ulicemi města. Ve čtvrtek 15. listopadu akce vyvrcholí lampiónovým průvodem, který odstartuje v 15:30 a zavede účastníky až k Fakultní nemocnici Ostrava, kde bude možné ten den darovat krev až do 20 hodin.

Všichni účastníci akce obdrží jako poděkování nealkoholické pivo Radegast Birell a drobné upomínkové předměty. Zároveň může každý během akce vyplnit soutěžní leták. Kdo správně odpoví na soutěžní otázku, může vyhrát jednu z hodnotných cen – plazmové televize, mp3 přehrávače atd.

„Radegast Birell je častým partnerem podobných akcí, kde je možné darovat krev. Myslíme si, že podobné akce jsou velmi důležité, mohou totiž někomu zachránit život! Proto jsme velmi rádi, že můžeme všechny dobrovolníky, kteří se akce zúčastní, alespoň symbolicky odměnit naším nealkoholickým pivem,“ říká Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Soutěž „Jedeme na Birell“, která probíhá na čtyřech populárních severomoravských cyklotrasách, se pomalu blíží ke svému vrcholu. Koncem září budou vyhlášeni její vítězové. Kdo nejpřesněji odpoví na soutěžní otázku, získá špičkové horské kolo. Ještě máte šanci!

Soutěž „Jedeme na Birell“ probíhá od 15. července na čtyřech moravských cyklotrasách - Beskydy Radegast CykloTrack, Slezsko Radegast CykloTrack, Trojmezí Radegast CykloTrack a Opava Radegast CykloTrack. Její oficiální ukončení proběhne poslední zářijový den, kdy se dozvíme, kdo se stal majitelem špičkového horského kola Superior Radegast Birell Edition v hodnotě 26 900 Kč. Dalších 100 soutěžících vyhraje profesionální cyklistické dresy a exkluzivní cyklistické přilby z limitované série Radegast Birell. Prvních 300 nejrychlejších účastníků získá reflexní pásky pro zvýšení bezpečnosti při pohybu na vozovkách.

A co je nutné pro to udělat? Stačí projet některou z cyklotras a nasbírat 10 razítek z vybraných hostinců, restaurací či hospůdek, kde se osvěžíte nealkoholickým pivem Radegast Birell. Následně musíte co nejpřesněji odhadnout čas, za který profesionální cyklista Radim Kořínek absolvoval na horském kole Superior Team Racing úsek trasy Trojmezí Radegast CykloTrack - konkrétně 12,4 km dlouhý výjezd od spodní stanice lanové dráhy v Oldřichovicích k chatě na Javorovém vrchu.

„Radimovi to jelo opravdu dobře, víc ale neprozradím. Pokud budete chtít jeho výkon napodobit, nezapomeňte na přilbu! Nepřeceňujte své síly - kopec je to pořádný,“ komentuje výkon profesionálního cyklisty Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Nealkoholické pivo Radegast Birell je vhodné i pro řidiče a cyklisty, nezatíží totiž organismus alkoholem, ale osvěží ho stejně jako pivo alkoholické.

Více informací o nealkoholickém pivu Radegast Birell i o soutěži najdete na www.birell.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Jako vydařený lze hodnotit letošní ročník tradiční akce Radegast Den, která se tuto sobotu konala s podtitulem „Nošovické hry“. Do pivovaru Radegast a jeho okolí si našlo cestu 20 tis. návštěvníků, kteří během celého dne vypili 31 tis. piv. Nejčastěji byly v provozu pípy s kvasnicovým ležákem Radhost, jehož jméno mu letos vybrali příznivci značky v rámci internetového hlasování. Program probíhal na několika scénách a kromě šampióna Nošovických her sklidily největší úspěch hvězdy programu – Kamil Střihavka a Katapult.

Snad všechny dopravní prostředky kromě lodí a letadel vozily od sobotního rána tisíce návštěvníků na Radegast Den, který se už popáté konal v Nošovicích. I přes konkurenci jiných souběžně probíhajících akcí v regionu si našlo do podhůří Beskyd cestu asi 20 tis. příznivců značky Radegast. Na hlavním pódiu se střídaly hlavní hvězdy programu, od Pavla Nováka, přes A. Náhlovského až po K. Střihavku a Katapult. Bavily ale i další scény s názvy oddechová, soutěžní a adrenalinová.

Proudem samozřejmě teklo i pivo Radegast a zejména kvasnicový ležák Radhost. „Celkem návštěvníci akce vypili 31 tis. piv, z toho 22 tis. kvasničáku Radhost,“ upřesňuje manažer značky Radegast, Milan Gába.

Letošní Radegast Den s podtitulem „Nošovické hry“ měl i svého šampióna. Tím byl vyhlášen nejzdatnější účastník soutěžní scény. Dvacetiletý Tomáš Juřík z Valašského Meziříčí za svůj výkon získal pivo na celý rok zdarma, čili 365 piv Radegast. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

S lákavým podtitulem „Nošovické hry“ začne tuto sobotu úderem desáté hodiny dopolední už pátý ročník akce Radegast Den. Kromě bohatého hudebního programu v podobě Kamila Střihavky, Pavla Nováka nebo skupiny Katapult a jiných jsou připraveny i scény, které přinášejí oddech, soutěže či adrenalin. Nezbytnou součástí oslav piva Radegast v Nošovicích je tradičně kvasnicový ležák, který však letos poprvé nezůstane bez jména. Návštěvníci v internetové soutěži svými hlasy rozhodli, že v sobotu poteče z nošovických výčepů kvasnicový ležák s názvem Radhost.

Kvasnicový ležák je neodmyslitelnou součástí Radegast Dne, který se koná tuto sobotu v Nošovicích. Pro letošní rok se organizátoři rozhodli tradiční kvasničák pojmenovat a vyzvali k tomu příznivce značky prostřednictvím internetových stránek značky. Výsledky hlasování objasňuje manažer značky Radegast Milan Gába: „I přesto, že návštěvníci stránek mohli napsat jakýkoliv nápad, téměř polovina z nich se vyjádřila pro Radhost, který byl společně s Kváskem a Radostí součástí nabídky. Proto jsme nakonec přistoupili na tuto volbu.“ Mezi návrhy se objevila jména jako Nošovičák či Radeslast.

Letošní Radegast Den odstartuje tuto sobotu úderem desáté hodiny dopolední. Na hlavní scéně vystoupí např. Katapult a K. Střihavka, na oddechové scéně pak Ivo Jahelka či Ander z Košic. Připravena je i oddechová či adrenalinová scéna. V rámci soutěžního bloku pak bude vyhlášen šampión Nošovických her, který získá pivo na rok zdarma.

Do Nošovic pojedou v sobotu z Frýdku-Místku autobusy i historické vlaky. Jeden z nich dokonce zamíří do pivovaru přímo z Ostravy. Veškeré informace o programu i dopravě jsou uvedeny na web. stránkách www.radegast.cz. Ve srovnání s loňským ročníkem, který navštívilo 20 tis. lidí bude rozšířen také počet parkovacích míst. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Mnoho patriotů nošovického piva zítra opět zaplní obec, kde se od sedmdesátých let vaří pivo Radegast. Pivovar totiž už popáté pořádá akci Den Radegast, která se stala jakousi masovou poutí, kde hrají kapely, prodávají trhovci a návštěvníci mohou soutěžit v mnoha zábavných disciplínách nebo vidět mistry v různých adrenalinových sportech.

Pro tuto akci navaří pivovar každoročně hektolitry kvasnicového piva. Letos mu vybrali sami lidé poprvé název - Radhost. Den Radegast se letos koná pod názvem Nošovické hry. A organizátoři čekají i přes konkurenci jiných masových akcí velkou návštěvnost. Už v roce 2003, kdy se Radegast Den konal poprvé, dorazilo do Nošovic asi deset tisíc návštěvníků, loni už pořadatelé mluvili o dvaceti.

Zájemci se mohou jako každý rok zúčastnit exkurze pivovarem Radegast. Pro ty, kteří si spojují akci také s dobrou muzikou, zahrají zpěváci a kapely jako Enter, Gába al Dhába, Pavel Novák, Kamil Střihavka Leaders a také čeští hardrockoví matadoři Katapult. Organizátoři upozorňují také na adrenalinovou scénu či soutěž O šampiona Nošovických her z řad návštěvníků. (MF Dnes)

Téměř jednou tak rychleji než zbytek trhu rostl v první polovině letošního roku prodej piva ostravského pivovaru Ostravar. Podle vrchního sládka pivovaru se na zvýšeném prodeji projevily nejen nadprůměrné teploty v prvním pololetí, ale i nové lahve, do kterých začal pivovar své výrobky balit. Kvůli velkému zájmu přešel pivovar už v průběhu tohoto roku na čtyřsměnný provoz. „Stále vaříme pivo ve čtyřsměnném provozu. Každý týden opustí brány pivovaru stovka plně naložených kamionů. “ popsal situaci Robert Kužela.

Nové lahve mají úspěch

Za velký přínos zvýšenému prodeji piva pokládá Robert Kužela také nové pivní lahve, které Ostravar začal využívat v průběhu tohoto roku.

„Nový design našich lahví významným způsobem přispěl k našim současným výsledkům,“ tvrdí Robert Kužela a za příklad si bere například informace společnosti Tesco, podle kterého se Ostravar stal pro nakupující nejoblíbenější pivní značkou v Moravskoslezském kraji. (MF Dnes)

Prodej piva Ostravar z portfolia domácí pivovarnické dvojky Pivovary Staropramen rostl do konce června na domácím trhu rychleji než celý český pivní trh.

Zatímco produkce českých pivovarníků pro tuzemsko vzrostla za první pololetí o 3,8 procenta, domácí prodej značky Ostravar ze stejnojmenného ostravského pivovaru vykázal meziroční nárůst o 6,3 procenta, řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Prodej piva z ostravských provozů Pivovarů Staropramen ale zároveň rostl pomaleji než odbyt celé společnosti. Na domácím trhu firma v pololetí zvýšila prodej o 7,8 procenta na 1,26 milionu hektolitrů.

Na růst Ostravaru mělo podle Kužely vliv zejména teplé léto a nové láhve. Ostravar je uváděl na trh postupně od ledna do dubna. "Nový design našich lahví významným způsobem přispěl k našim současným výsledkům," tvrdí Kužela s tím, že v segmentu lahvového piva dosáhl Ostravar dvouciferného nárůstu. Například obchodní řetězec Tesco zmiňuje Ostravar jako nejprodávanější pivo na severní Moravě. Ostravar loni vyrobil 574 000 hektolitrů piva a letos chce zdolat hranici 600 000 hektolitrů.

Celkově domácí pivovary zvýšily v letošním prvním pololetí výrobu piva meziročně o 3,9 procenta na rekordních 9,92 milionu hektolitrů. Výstav pro domácí trh stoupl proti loňsku o 3,8 procenta na 8,15 milionu hektolitrů a podle pivovarníků tomu značně napomohlo příznivé počasí. Například Rodinný pivovar Bernard v tuzemsku zvedl odbyt za pololetí o 5,3 procenta na 63 595 hektolitrů.

Ke konci července se podle údajů z Českého svazu pivovarů a sladoven tempo růstu domácí produkce piva zpomalilo na 3,2 procenta. V ostravském pivovaru se ale situace s poptávkou podle Kužely nemění ani na konci léta. "Stále vaříme pivo ve čtyřsměnném provozu, abychom mohli uspokojit zájem našich spotřebitelů. Týdně opouští brány pivovaru stovka plně naložených kamionů," říká Kužela. (Moravskoslezský deník)

Přestože v současné době panuje nebývalý boom různých restaurací, hospůdek, pivnic a hospod, existuje jen málo těch, které překročily sto let trvání.

V našem seriálu se snažíme takové staré dobré hospody najít a popsat jejich příběh. A tak dnes navštívíme hospodu, která i přesto, že byla postavena v posledních letech 19. století poměrně daleko od centra Moravské Ostravy, přežila dodnes, a to v podstatě v podobě, jakou měla na počátku existence.

Tou hospodou je Pivovarská restaurace. Stojí v Cihelní ulici a přes své nenápadné jednopatrové čelo ukrývá řadu místností, sály a velkou pivovarskou zahradu.

„Ve své době pojala i tisíc lidí. Pět set uvnitř a pět set na zahradě,“ říká současný majitel Maxmilián Šimek, který je třetím toho jména ve známém rodu Šimků, jimž patřil například dnes už neexistující hotel ve Svinově. „Můj děda tam měl reprezentativní zahradu a dokonce garáže u hotelu, což ve své době neměl ani Imperial. Byla tam známá hospoda.“

Legenda: výčep napojený přímo na pivovar

Právě Maxmilián Šimek „třetí“ vracející se z emigrace v Kanadě koupil v roce 1990 Pivovarskou restauraci od družstva Budoucnost.

„Tehdy jsem ještě měl dojem, že je v okolí plno klientů. Nedaleké družstvo Budoucnost mělo tisíc zaměstnanců, nedaleko stál ještě zimní stadion Josefa Kotase, blízko byla textilní výroba. Lidi sem byli zvyklí chodit na obědy,“ vzpomíná majitel.

To vše téměř zmizelo. Podniky se zavřely, lidé přestali v okolí pracovat a dnes je restaurace odříznuta od centra a lidí pomyslně možná ještě více než kdysi. Zbylo jí jen sídliště Fifejdy a jeho obyvatelé.

A dobré obědy. „Snažíme se zachovat českou kuchyni. Máme kuchařku, která tu vaří už pětadvacet let. A chodí se sem na skvělé koleno a křidýlka,“ říká současný majitel Maxmilián Šimek.

Pivovarská restaurace vznikla jen několik let po vybudování ostravského pivovaru. „Dokonce jsou tady ještě staré trubky, jimiž byl výčep propojený s pivovarem a pivo jimi teklo do hospody,“ říká štamgast restaurace Nikola Kušev.

To však Maxmilián Šimekl vyvrací. „To je jedna z legend, které ale nejsou opravdivé. Víte, co by to bylo je čistit?“ říká s úsměvem.

Královské za osm, Horník za devět krejcarů

Historik Radoslav Daněk píše na webu Archivu města Ostravy, že Pivovarská reakce posloužila nově vybudovanému ostravskému pivovaru v konkurenční válce s pivovarem, který stával už v 19. století na místě výstaviště Černá louka. Pivovar patřil významnému židovskému podnikateli Markusi Strassmannovi.

„Tento muž se však politicky i nacionálně orientoval na německé liberály. Představitelé českého politického tábora se proto rozhodli zřízením konkurenčního podniku prolomit takřka monopolní postavení Strassmannova pivovaru a ostravským restauratérům a hostinským dodávat do jejich podniků české pivo,“ uvádí historik.

Český akciový pivovar, dnešní Ostravar, začal vyrábět pivo 4. září 1898. Pivovar vařil klasický ležák, pivo březňák. Největší proslulosti mezi návštěvníky hospod však dosáhlo takzvané Královské pivo a tmavé pivo Ostravský havíř.

Pivovarský hostinec v Cihelní ulici vystavěl ostravský stavitel Arnošt Mortek v letech 1898-1899. „Lidé na jednopatrové budově oceňovali především prostornost restauračních místností a společenských sálů, postavení výčepu tak, aby zákazník měl maximální kontrolu nad přípravou čepovaného piva, a také rozlehlost letní zahrady,“ uvádí historik.

Slavnostní otevření pivovarské restaurace se uskutečnilo v neděli 6. srpna 1899 a její provoz tehdy začal koncertem vojenské dechové hudby c. k. pěšího pluku č. 54 Starhemberg z Těšína.

Koncese byla pivovarskému hostinci udělena již v listopadu 1898, ale platila pouze na výčep piva, což se představenstvu pivovaru nelíbilo. Usilovalo o plnou koncesi včetně podávání jídel a poskytování ubytování. Za několik měsíců se jim to povedlo.

„A tak mohla vzniknout vůbec první česká zahradní restaurace vMoravské Ostravě. Svým zákazníkům nabízela jak Královské pivo za 8 krejcarů a černého Havíře, tak pestrou nabídku jídla a nápojů, nemluvě o bohatých možnostech zábavy. Kuželkami počínaje, kulečníkem a kartami konče,“ uvádí historik.

Za Masaryka zábavy, za komunistů burzy

V sálech i zahradě se konaly koncerty, taneční zábavy, ochotnická představení. Zahrada pivovarské restaurace byla vyhledávaným cílem nedělních výletníků, kterým zde na přelomu 19. a 20. století za vstupné 10 krejcarů hrály k poslechu i k tanci hornické kapely.

Dnes si možná někteří čtyřicátníci vzpomenou, jak v zahradě Pivovarské restaurace v rámci pololegální burzy na počátku osmdesátých let kupovali desky západních rockových kapel, časopisy Bravo či svázané ročníky časopisů ze zavržených šedesátých let. „Několikrát to tady rozehnali policajti, tedy tehdy příslušníci VB,“ vzpomíná s úsměvem Nikola Kušev, který zde prodal za dva a půl tisíce pět cenných stříbrňáků. „To bylo tehdy peněz. Měli jsme za to s bráchou magneťák z Tuzexu a každý rifle,“ vzpomíná s úsměvem.

A co čeká Pivovarskou restauraci v budoucnu? „Už ji budu jen pilovat a snažit se mít tady dobré pivo, jídlo a obsluhu,“ říká Maxmilián Šimek. (MF Dnes)

Mimořádně dobrou letní sezonu letos mají severomoravské pivovary Ostravar a Radegast. Prodeje oběma producentům zvyšují nejen nové pivní láhve, které letos uvedly na trh. Nahrálo jim i nadprůměrně teplé počasí na jaře. Sezonu ale zatím pivovary nebilancují, protože výroba zlatavého moku jede naplno i na sklonku léta. „Letní měsíce jsou dobré pokaždé, ale nadšeni jsme byli z počasí především v dubnu, květnu a červnu, očekávám několikaprocentní celkový nárůst,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Prodejní špičkou jsou letní měsíce také pro Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen. „Prodeje v tomto období jsou o desítky procent vyšší, než je celoroční průměr. Pivovar jede naplno. Týdně opouští brány pivovaru stovka kamionů,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Robert Kužela. (MF Dnes)

Letošní hokejovou sezonu odstartují přerovští hokejisté s novým titulárním partnerem klubu, kterým se stane pivovar Zubr. Dohoda pivovaru a hokejového klubu přinese změnu dosavadního názvu klubu na HC ZUBR Přerov a s tím také úpravu znaku klubu i nové dresy hráčů.

Tříletou partnerskou smlouvu podepíší zástupci obou stran na půdě pivovaru ve čtvrtek 13. září v 10.00 hodin za přítomnosti primátora města Jiřího Lajtocha, vedení pivovaru ZUBR a HC.

Pivovar tak chce podpořit systematickou výchovu hokejové mládeže a tím i více než 80- letou tradici přerovského ledního hokeje. Talentovaní vlastní odchovanci by měli úspěšně doplňovat „A“ mužstvo tak, aby nemuselo docházet k jejich nákupům. Dnes má klub ve všech kategoriích na 200 hráčů a jeho cílem je stabilizace kádru v týmu mužů a účast v play off II. ligy s možností postupu do vyšší soutěže v závislosti na finančním zabezpečení klubu.

K nejúspěšnějším a nejznámějším odchovancům přerovského hokeje patří například Miloš Říha, současný trenér Moeleru Pardubice.

Hokejové zápasy se v Přerově obecně těší velké oblibě i dobré návštěvnosti. Zubr se nyní stane také partnerem několika stovek fanoušků, které přerovský hokejový klub registruje. Pro ně pivovar ve spolupráci s klubem připraví speciální programy orientované na podporu divácké veřejnosti.

Za podpory města vytvořil HC vzhledem ke své široké trenérské základně Program výuky bruslení pro síť mateřských a nižších ročníků základních škol s nimiž dále spolupracuje při výběru mladých sportovců. (Web Zubr)

Tradiční Den otevřených dveří, který jako každoročně symbolicky ukončí letní sezónu, se tuto sobotu, tedy 15. září, uskuteční v celém areálu pivovaru Starobrno na brněnském Mendlově náměstí.

Letošní rok byl pro společnost STAROBRNO, a.s. mimořádně úspěšný, protože podle oficiálních statistik ČSPS se stala výrobcem piva s třetím největším podílem na českém trhu. Po komplexním auditu dále pivovar na jaře získal mezinárodní certifikát HACCP, což znamená, že konzumenti berou do ruky pivo s vysokou úrovní kvality podle přísných mezinárodních parametrů.

Brány starobrněnského pivovaru se pro veřejnost v tuto sobotu otevřou ve 14 hodin. Na nádvoří bude na několika místech pro všechny připraven atraktivní kulturní program. Vystoupí Mňága a Žďorp, zazpívá bývalá superstar Vlasta Horváth, bonbónkem bude skupina Monkey Business a Papis Nyass.

Na horním, alternativním pódiu se návštěvníci mohou těšit na Dogu, Arakain, AC/DC Revival Band, Helmutovu stříkačku a Horkýže Slíže. V Pivovarské restauraci bude od 14 do 22 hodin probíhat disco a karaoke show.

Na nádvoří budou návštěvníci moci ochutnat celý sortiment starobrněnských piv, které se bude čepovat ze 100 kohoutů. Kromě toho se bude prodávat i další občerstvení, zejména různé pochoutky z masa.

Pravidelní návštěvníci si už zvykli na širokou nabídku různých recesistických soutěží. Nejinak tomu bude i letos. Na hlavním pódiu se bude stavět logo, soutěžit v hodu šipkami či zatloukání hřebíků. Mezi největší atrakce bude patřit jízda na lahvi, připomínající soutěž na divokém býkovi. Kdo nespadne, má šanci získat hlavní cenu – pivo na rok zdarma.

Kromě nádvoří, kam bude vstup zdarma /včetně kulturního programu/ si zájemci mohou prohlédnout i výrobní prostory pivovaru, sledovat celý proces vaření piva od začátku až do konce. Na prohlídku těchto prostor se budou na místě prodávat vstupenky.

Za účasti vedení společnosti se u příležitosti Dne otevřených dveří uskuteční i malá slavnost – oficiální pokřtění základního kamene budoucí rekonstruované varny. Vzhledem k tomu, že současná varna patřila mezi nejstarší části celého areálu, prochází v současnosti radikální a nákladnou rekonstrukcí. Komplexní provoz by měl být zahájen na jaře příštího roku. Kapacita varny se oproti dnešku zvýší o 40 procent, sníží se spotřeba energií, provoz bude podstatně ekologičtější, protože se budou druhotně využívat tepelné výpary.

Celou sobotní akci ukončí ve 22 hodin ohňostroj. Pokud se vydaří počasí, bude v pivovaru určitě živo jako loni, kdy na Den otevřených dveří přišlo 10 000 návštěvníků, kteří vypili 300 sudů piva. Vstup do areálu je pro každého zdarma. (Tisková zpráva Starobrna)

Téměř 12 000 návštěvníků a 330 naražených sudů piva – to jsou rekordní čísla za celou historii pořádání „Dne otevřených dveří“. Oproti loňskému roku si přišlo užít atmosféru Dne otevřených dveří ještě o 2000 více lidí.

Letošní Den otevřených dveří pořádaný společností STAROBRNO v sobotu 15. září 2007 se skvěle vydařil. Díky nabitému programu i příjemnému počasí babího léta se už více než hodinu před zahájením před branami pivovaru scházely davy zájemců, největší nápor návštěvníků však do pivovaru dorazil kolem 16 hodiny.

Přesně ve 14 hodin se areál pivovaru otevřel a nádvoří podél obou velkých pódií se začala rychle zaplňovat diváky, jejichž počet za celý den dosáhl téměř neuvěřitelných dvanáct tisíc.

Obě nádvoří i spojovací cesty pivovarského areálu byly lemovány stánky s čepovaným pivem z produkce Starobrna, které se prodávalo za opravdu lidové ceny (0,3l za 10Kč, 0,5l za 15Kč), a nechyběly další dobroty, jako grilované klobásky a šunka, voňavé bramboráky, či pestrá paleta sladkostí. Obsluha u stánků se nezastavila ani na vteřinu, což dokumentuje letošní rekordní výtoč na této akci – narazilo se přes 330 sudů pěnivého moku, což je ještě o 30 víc, než v loňském roce.

Obrovský zájem byl také o exkurze, které se do zázemí pivovaru vypravovaly každých 10 minut po 20členných skupinách s odborným výkladem. Celkem tak mělo během soboty možnost nahlédnout pod pokličku pivovarské výroby asi 350 lidí.

Akci zahájil symbolickým naražením prvního soudku brněnský primátor Roman Onderka spolu s ředitelem Starobrna, a.s. Ing. Františkem Krakešem, tečku za jejich projevy udělalo vystoupení valašského krále Bolka Polívky, který s pivovarem Starobrno spolupracuje k oboustranné spokojenosti už mnoho let.

Ohlášenou rekonstrukci varny stvrdili pod osobním dozorem Barona Trencka nejen poklepem kladívka na základní kámen, ale také politím pivem, které bylo natočeno ze sudu naraženého přímo na jevišti. Vítanou a diváky hojně podpořenou novinkou byl gentlemanský slib primátora, že se nealkoholické pivo z produkce Starobrna stane pravidelnou součástí oficiální tabule při akcích brněnské radnice.

Pak už běžel non-stop program hudebních vystoupení a soutěží, největší nával diváků přilákal koncert skupiny Mňága a Žďorp v 16 hodin a samozřejmě hlavní tahák večera Monkey Business, kteří na pódium nastoupili krátce po půl osmé večer.

Tou dobou už bylo publikum pořádně nažhavené, takže hudební (a místy i gymnastická) show Matěje Rupperta, Tonyi Graves a dalších vyvolala okamžitě taneční náladu a pivovarský dvůr se změnil v improvizovaný taneční parket. Monkey Business se okamžitě naladili na vstřícnou vlnu a atmosféru v Brně si viditelně vychutnávali. Koncert po více než hodině ukončil Matěj Ruppert sérií neuvěřitelných více než 20 „špagátů“ a několika přemetů přímo na pódiu.

Stranou zájmu nezůstaly ani soutěže, největší úspěch měla jízda na „býku“ , kde bylo ve hře pivo na celý rok zdarma. Šťastným výhercem se stal Aleš Paděra, který se na zmítajícím se torzu divého tura udržel 33 rekordních sekund. Z podobné výhry se může těšit také Tomáš Pavlů, který postavil na pódiu z obřích kostek v nejrychlejším čase starobrněnské logo – nepotřeboval na to ani jednu minutu.

Tečkou za celou akcí byl před 22 hodinou monumentální desetiminutový ohňostroj provázený hudbou, po kterém se davy diváků začaly rozcházet. Okamžitě po jejich odchodu nastoupily uklízecí čety, které začaly čistit nejen areál pivovaru, ale také celé přilehlé Mendlovo náměstí, aby v neděli ráno nezůstalo po akci ani stopy. (Tisková zpráva Starobrna)

I když se zahrádky brněnských hospod kvůli špatnému počasí už tolik neplní, ve starobrněnském pivovaru se pivo vaří, jako by ani sezona neskončila. Do prvního října totiž musí stávající varna stihnout vyrobit tolik piva, aby se mohla na další půlrok částečně uzavřít a zrekonstruovat.

První kroky rekonstrukce varny začali v pivovaru plánovat už v dubnu. „Byl to jediný objekt Starobrna, který ještě neprošel modernizací. Na jaře jsme zahájili přípravu prostor. Oficiálně rekonstrukce začne patnáctého září, kdy budeme mít den otevřených dveří a položíme základní kámen,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Už od začátku letošního října pojede varna asi jen z poloviny. „To potrvá až do března příštího roku, kdy by měly být opravy definitivně dokončeny. Pivovar Starobrno by se tak mohl zařadit mezi ty skutečně nejmodernější,“ řekla Eliášová.

Modernizace varny má přispět k větší kvalitě piva. „Chceme zajistit to, že když si dá někdo pivo s naší značkou, bude chutnat vždycky stejně,“ popsala Eliášová. Aby ale pivovar mohl zlatavý mok vyvážet dál i během oprav, musí se vytvořit zásoby. Rozsáhlé pivní sklepy, které leží pod areálem pivovaru, se teď proto plní, co to dá. „Zásoby jsou na maximu, což je kolem šedesáti až sedmdesáti tisíc hektolitrů piva. Je to navýšení zásoby asi o třicet procent,“ popsala Eliášová.

Zásoby budou použity v době, kdy bude fungovat jen polovina varny. Podle vedení Starobrna se s největší pravděpodobností varna na pár dnů uzavře úplně. „Půjde ale opravdu jen o dny, takže to pivovar ani naši odběratelé nijak nepocítí,“ podotkla Eliášová.

Do zásoby i "lahváče"

Kromě piva v sudech se bude vyrábět do zásoby i pivo lahvové. „Je to proto, že se za poslední rok výrazně zvedla spotřeba piva v Brně. Chceme tedy vyhovět všem odběratelům i během oprav varny,“ objasnila Eliášová.

Dočasné změny nastanou pro pivovarnické zaměstnance. „Tím, že pojede jen polovina výroby, budou muset pracovat prakticky nonstop, dokonce i o víkendech,“ popsal vrchní sládek Starobrna Petr Hauskrecht. Podle něj tak zaměstnanci vlastně nepoznají, že skončila letní sezona. „Režim výroby piva pojede úplně stejně jako třeba o prázdninách,“ podotkl Hauskrecht. Pivovar má ovšem podobných sezon v roce hned několik. „Pivo není záležitostí teplého počasí. Vaříme naplno i během vánočních svátků nebo o Velikonocích,“ dodala Eliášová. (Deník)

Exekutorský úřad Pavla Procházky ze Znojma se změnil v neřízenou střelu. Ačkoliv Procházku zbavil funkce ministr spravedlnosti, jeho podřízení dál zabavují peníze i majetek. Navštívili i kancelář oslavanského pivovaru v tamním zámku a vzali osmadvacet tisíc.

Vykonavatelé si nenechali vysvětlit, že peníze nejsou společnosti G&C Pacifik, ale patří pivovaru. Byly určené na výplatu pro zaměstnance,“ uvedla provozní ředitelka pivovaru Dana Brudíková.

Informovala majitele společnosti G&C Pacifik Jiřího Tomka, který na soudní vykonavatele Petra Gabriela a Lucii Chudobovou zavolal policii. Ta nezabránila, aby si peníze odnesli. „Nebyla to krádež. Ředitelka vydala peníze dobrovolně,“ uvedl mluvčí policie Aleš Mergental.

Exekuce byla v pořádku i podle mluvčího české exekutorské komory Pavla Kočiše. „Pro vykonavatele je směrodatná informační tabulka na vchodových dveřích. Není povinen zjišťovat, zda dané cennosti nejsou majetkem někoho jiného,“ řekl Kočiš.

Brudíkovou však udivilo i to, že exekuci provedli zaměstnanci pravomocně odsouzeného a odvolaného exekutora. Procházka totiž dostal podmíněný trest za zpronevěru. Případem se proto od včerejška zabývá ministerstvo spravedlnosti.

,,Případ řešíme a můžu vám jen sdělit, že za daných okolností by skutečně odsouzený exekutor Pavel Procházka neměl funkci vykonávat,“ zdůraznil ředitel odboru dohledu ministerstva spravedlnosti Michal Basík.

To podle právníků znamená, že ani Procházkovi podřízení nesmějí nic zabavovat. „Odvolaný exekutor nesmí podle zákona dál vykonávat funkci, protože už statut exekutora ztratil. To se pochopitelně vztahuje i na jeho podřízené. Je to stejné, jako kdyby ministr vnitra odvolal policistu a ten si klidně stoupl na silnici a vybíral pokuty za dopravní přestupky,“ řekl právník Josef Kolinský.

Vykonavatelé Petr Gabriel a Lucie Chudobová však trvají na tom, že jednali podle práva. ,,Jsme stále jen vykonavatelé. Spory mezi panem doktorem Procházkou a ministerstvem spravedlnosti jdou mimo nás. Na osmadvacet tisíc korun byl vystaven příjmový doklad od G&C Pacifik. Společnost je v exekuci, proto v tom nevidím problém,“ řekla Chudobová.

Včerejší události jsou součástí komplikovaného sporu mezi městem Oslavany a Jiřím Tomkem. Město mu pronajalo zámek, Tomek však přestal splácet. Právě proto na něj radnice najala exekutora. Kauza stále nabývá na intenzitě. Tento týden navštíví městský úřad také pracovníci Inspekce ministerstva vnitra a bude je zajímat, jestli v ní nedošlo k porušení zákona ve vztahu města a příslušníků policie. (Brněnský deník)

V současné době hospodaří Pivovar Vyškov se ztrátou zhruba sedm milionů tři sta tisíc korun. Nové vedení má ale promyšlenou strategii, jak podnik stabilizovat.

„Naší prioritou je napravit obchod. Musíme pozastavit nevýhodné nákupy, porovnat ceny,“ prozradil ředitel Zdeněk Řehák, který je v čele podniku tři měsíce. Ušetřit by chtěl také na managementu, a proto sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky.

„Našim zaměstnancům jsme odmítli sice zvýšit základní mzdu o požadovaných deset procent, ale přidali jsme jim alespoň procent pět. Nemůžeme ale vyplácet bonusy, pokud nemáme dobré hospodářské výsledky. Z toho asi vznikla nespokojenost, za níž mohou stát různé fámy typu, že zaměstnanci nedostali výplaty,“ přemýšlí o tom, proč se o pivovaru začaly mezi Vyškovany šířit zprávy, že pracovníci nedostali už několik výplat.

Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. „Plánujeme prodej našich areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti. Bohužel jsou ale ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si ředitel.

Sládek Dušan Táborský zase sází na návrat ke klasickému způsobu vaření. Pivovar ztratil stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokáže konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů.

„Hledáme způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ dodal Řehák.

Jenže získat zpátky, co už jednou ztratili, nebude snadné. Alespoň ve Vyškově ne. Starobrno točí třeba v restauraci U Piráta. Věrný této značce zůstává také František Blumenstein z Chalupy U městské brány. „Točil jsem ho kdysi v Brně a teď už dvanáct let ve Vyškově. Vyškováci u mě určitě neuspějí už proto, že teď mám se Starobrnem smlouvu do roku 2010,“ uvedl.

Ředitel pivovaru ale situaci tak černě nevidí. „Pivovar rozhodně nekončí, bude vyrábět i nadále. Věříme, že se podaří zvednout i výstav, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufá Řehák. (Vyškovský deník)