Hoteliéři a majitelé restaurací se budou v úterý v pivovaru Ostravar učit, jak napsat jídelní lístek, aby přitáhl do jejich zařízení co nejvíce hostů.

Pivovar Ostravar bude v úterý 20. 4. 2010 hostit odborný seminář s názvem Den Českého pohostinství. Pořadatelem semináře je Asociace hotelů a restaurací České republiky. Na semináři vystoupí mj. šéfkuchař hotelu Le Palais Prague Radek Šubrt nebo šéfkuchař Pavel Obrovský z OREA hotelu Voroněž v Brně.

„Účastníci semináře získají praktický pohled na jídelní lístek a jeho význam pro restauraci, a to jak z hlediska marketingu, tak z hlediska ekonomiky kuchyně a atraktivnosti z pohledu hosta,“ vysvětluje generální sekretář Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Součástí programu bude rovněž prohlídka ostravského pivovaru, který seminář hostí jako zástupce společnosti Pivovary Staropramen a. s. - generálního partnera pořádající Asociace hotelů a restaurací České republiky.

„Pivo je v Česku důležitou součástí jídelního lístku,“ říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Platí přitom, že se k různým typům pokrmů hodí různé typy piv. I proto je portfolio naší společnosti tak široké. Podpoře vhodného spojení piva s gastronomií věnujeme dlouhodobě značnou pozornost,“ dodává Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Novou značku nealkoholického piva uvádí na český trh skupina Heineken. Pod značkou Fríí se začne prodávat nealkoholické pivo již letos v květnu. Zavedením značky Fríí tak Heineken vychází vstříc spotřebitelům, kteří v testech upřednostňovali jednoznačně identifikovatelnou nealkoholickou pivní variantu. „Při našich průzkumech jsme totiž zjistili, že řada spotřebitelů má problém u řady pivních značek odlišit jejich alkoholickou a nealkoholickou variantu. Proto jsme se rozhodli pro vytvoření svébytné a samostatné nealkoholické značky piva a rozšířit tak portfolio našich produktů,“ říká Martin Kašpar, Group Brand Manager společnosti Heineken Česká republika.

Nealkoholický nápoj s výraznou podobností klasickému pivu je připraven dekokčním postupem vaření. Jemné a vyvážené chuti je dosaženo klasickou metodou řízeného hlavního kvašení a dokvašování, při kterém jsou použity kvasinky běžně využívané pro výrobu klasických piv. Pro Fríí je charakteristická vyšší plnost střední intenzity hořkosti bez výrazné mladinové příchutě, která bývá typická pro standardně vyráběná nealkoholická piva.

Na designu etikety nové značky pracovala agentura WMC Grey. Návrhy prošly náročným testováním mezi spotřebiteli a konečná podoba má podle výsledků průzkumu srozumitelný a jasný design, je nezaměnitelná a na první pohled je z ní patrné, že se jedná o kvalitní produkt vyrobený tradičními metodami. „Kvalitu a tradiční výrobu podtrhuje zobrazení pivních symbolů na etiketě – chmele a ječmene,“ říká Daniela Klančíková, Brand Manager značky Fríí.

Druhým významným důvodem pro svébytnou značku nealkoholického piva bez jakéhokoli spojení s alkoholickou variantou jsou marketingové aktivity výrobců alkoholických nápojů, směřující k podpoře sportovních a kulturních událostí. „Stále více se hovoří o zodpovědné konzumaci alkoholu, skupina Heineken se tímto tématem dlouhodobě zabývá. Podporujeme řadu aktivit, propagující zodpovědné chování a konzumaci, skupina Heineken má několik vlastních projektů, zabývajících se tímto tématem – například kampaň Rozpoznej příznaky! (Know the Signs),“ dodává Daniela Klančíková. Podle ní právě v oblasti podpory sportu či kultury značkami alkoholických nápojů stále více zaznívá otázka, zda je takové počínání etické a zda se nejedná o přímou podporu konzumace alkoholu. „Tím, že můžeme nabídnout samostatnou značku nealkoholického piva Fríí, chceme dokázat, že i v této oblasti se producenti alkoholu mohou chovat ještě více zodpovědně a eticky,“ upřesňuje Daniela Klančíková. Právě proto se značka Fríí stane oficiálním partnerem podniků Moto GP na brněnském Masarykově okruhu, podle připravovaných smluv zatím na období tří let.

Český trh s nealkoholickým pivem je v posledních letech podle odborníků i podle producentů piva navíc velmi lákavý, protože obliba neakopiva významně roste. „Stále více lidí si dopřává luxus v podobě nealkoholického piva například při pracovních obědech, oceňují jej řidiči, kteří si museli potěšení z piva odříkat, nebo sportující lidé, kteří potřebují doplnit tekutiny. Jasná mysl, pozornost a vitalita – to jsou hlavní devizy, které jim nealkoholické pivo nabízí. Fríí na českém trhu nabídneme točené, ve skleněné lahvi o obsahu půl litru a v plechovce se stejným objemem.“ uzavírá Daniela Klančíková.

Skupina Heineken má s výrobou nealkoholického piva dlouholeté zkušenosti a ve svém portfoliu dosud nabízela několik variant nealkopiva. V loňském roce získal Zlatopramen Nealko první místo ve své kategorii na Žatecké dočesné. Starobrno Fríí obsadilo ve Zlatém poháru Pivex bronzovou pozici mezi nealkoholickými pivy a v roce 2008 získalo třetí příčku v Ceně českých sládků.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Na vlastné oči si môžete skontrolovať, čo vám načapujú! V centre hlavného mesta v týchto dňoch otvorili podnik, ktorý nadväzuje na tradíciu varenia piva v Bratislave.

Na Drevenej ulici vyrábajú špeciálne druhy vlastného piva – Bratislavský ležiak a čapujú tiež 20-stupňové čierne pivo Sessler. Varia ich vo dvoch 500-litrových sudoch a priamo v podniku prebieha aj kvasenie.

Varenie piva

Hneď pri vchode do očí udrú dva 500-litrové sudy. "Varíme z tradičných zdrojov, teda sladu, vody, chmeľu a kvasníc. Naše pivo je plzenského typu," vysvetľuje sladovník Peter Pramuk, ktorý pochádza zo sladovníckej dynastie.

Kvasenie a dokvasovanie piva

V 1 000-litrových tankoch prebieha kvasenie a dokvasovanie piva. "Dokvasovanie trvá štyri týždne a pivo nie je pasterizované, preto je kalné a obsahuje živé kvasinky," tvrdí sladovník.

Čapovanie

Uvarenú zlatú tekutinu vám načapujú vo dvoch výčapných baroch. „Máme dvanástku Bratislavský ležiak alebo čierne pivo dvadsiatku,“ hovorí výčapník Dušan. Okrem toho ponúkajú aj tradičnú slivovicu či hruškovicu.

Na zdravie

"Pivo nie je len chutné, ale vraj aj zdravé," myslí si Adela. Zlatý mok údajne obsahuje sacharidy, bielkoviny a viac ako 30 vitamínov. Chmeľ vraj pôsobí upokojujúco proti stresu a účinkuje aj proti nespavosti.

Meštiansky pivovar v Bratislave sa rozprestiera na troch podlažiach, kapacita sa pohybuje okolo 150 ľudí.

Video naleznete mj. zde...

Zdroj: Adam Čas.sk

Menší a střední pivovary rostou krizi navzdory a stále častěji vytlačují z píp dominantní značky.

Svijany, Koutské pivo, Bernard, Chotěboř, Tambor, Lobkowicz, Hubertus a spousta dalších menšinových značek piv se v Česku valí do hospod. A stále častěji vytlačují z píp dosud dominantní velké značky gigantů, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen nebo Heineken. Česko se tak stále víc odklání od letité místní tradice "jednodruhových" hospod.

"Přibývá hospodských, kteří vidí, že čepovat jednu značku nestačí. Spousta lidí chce vystřídat stále stejnou chuť něčím novým a leckdy kvalitnějším," popisuje důvody majitel speciální pivnice První pivní Tramway Jiří Stehlíček.

Léta sám pravidelně střídá k plzeňskému pivu hned několik regionálních alternativních značek, často speciálních piv. S kolegy z podobně zaměřených hospod v pondělí založil Alianci P.I.V., která má právě sdružovat hostinské, nabízející střídání různých nových značek.

Ke 49 průmyslovým pivovarům přibývají obrovským tempem další malé restaurační minipivovary. Těch už je přes stovku a některé z nich prodávají svůj sudový mok i v širším okolí. Jako třeba Chebský pivovar, královédvorský Tambor, stříbrský U rybiček. Masivní vstup do hospod hlásí i zavedené pivovary. Loni otevřený Pivovar Chotěboř, rychle rostoucí Svijany, Bernard, Lobkowicz a spousta dalších. Chtějí využít rostoucí nevole konzumentů k zavedeným a roky stejným chutím.

Řádově se tak už počítají na stovky hospody, které jen letos zařadily na čep piva menších a středních pivovarů. To vše se děje v době, kdy kvůli letos vyšší spotřební dani piva zdražují a od loňska kvůli krizi strmě padá jejich spotřeba. Menší a střední pivovary přesto rostou, například Bernard letos o dvě procenta.

Jen loni se přitom celý pivní trh v Česku propadl o šest procent, převážně vlivem propadu tří největších pivovarů: Prazdroje, Staropramene a Heinekenu, které ovládají dohromady na tři čtvrtiny celé české pivní spotřeby.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Sdružení pivních barů Aliance P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů) plánuje otřást údajně stereotypní nabídkou piv v českých pohostinských zařízeních a nabídnout milovníkům piva unikáty a speciály z produkce malých a středních pivovarů. Z toho důvodu vybaví podniky svých členů zvláštními pivními listy s detailními informacemi o čepovaných pivech a bude zveřejňovat seznam pohostinských zařízení nabízejících méně tradiční značky piv. Ke zlepšení znalostí milovníků piva má přispět i nový pivní web.

Návštěvnost podniků, kde se čepují pouze "velké" značky, podle Jiřího Stehlíčka, jednoho ze zakladatelů sdružení, v posledních dvou letech znatelně klesá. Opačný trend prý přitom pociťují zařízení s širokým výběrem piv.

Jiří Stehlíček, zakladatel Sdružení pivních barů Aliance P.I.V.: "Lidé mají dost piv, které jsou v podstatě všude stejné: Neurazí, ale nepotěší. Chtějí pivo, jež má chuť, vůni a barvu a které je radost píti."

V současnosti aliance sdružuje jen několik pražských pivních barů, ke spolupráci ale zve podniky z celé ČR. Podmínkou je, aby se v jejich nabídce objevovala takzvaná "rotující" piva, tedy aby se alespoň u jedné z píp pravidelně střídala piva z regionálních pivovarů v Česku.

Pivní osvětu mají přinést také pivní listy - cedule s detailnějšími informacemi o nabízených pivech. Majitelé by je měli vystavit poblíž píp nebo u vchodu. Hosté se z nich dozví například údaje o obsahu alkoholu popíjeného nápoje, o hořkosti piva nebo také jméno sládka. "Bylo nám líto, že každá láhev vína má na etiketě popsanou viniční trať, vinaře a další informace o původu. Na pivní lahvi najdete jen minimum údajů a i znalosti obsluhy o pivech, točených v jejich podnicích, je většinou nulová," vysvětlil Stehlíček.

Zdroj: ČT24.cz

Video naleznete zde...

Jihlavský magistrát zatím nevypsal výběrové řízení na nového provozovatele restaurace. Podle náměstka Radka Vovsíka je ještě čas. Pivovar Ježek si možná pronajme Radniční restauraci na Masarykově náměstí v Jihlavě.

„Uvažujeme o tom,“ potvrdil obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý. Dokonce už má v hlavě, že by restauraci měla spravovat konkrétní společnost, jejíž jméno však nechtěl prozradit. „Každopádně ale nechceme nikoho vyhánět. Zájem budeme mít pouze v tom případě, že současný nájemce buď sám nebude chtít restauraci provozovat, nebo mu bude smlouva ukončena,“ doplnil Vostrý.

A v tom může být největší problém. Současným provozovatelem Radniční restaurace je rodina Fialových. Ta však dostala na začátku března od městské rady výpověď. Radní k tomuto kroku přistoupili proto, že Fialovi dlužili za nájem zhruba 700 tisíc korun. Nájem, který mají Fialovi platit, činí 800 tisíc korun ročně, valorizací se blíží k 900 tisícům. Provozovatel podle smlouvy platí nájemné zpětně za jeden rok.

„Zaslali jsme několik upomínek, na které nikdo neodpovídal,“ zdůvodnil krok první náměstek primátora Radek Vovsík (ODS). S výpovědí však současný provozovatel nesouhlasí. „Dostali jsme ji neoprávněně. Můžeme ji dostat pouze při opakovaném neplacení. Nájemné jsme však nezaplatili pouze jednou,“ nechal se nedávno slyšet Lukáš Fiala.

Výběrové řízení na nového provozovatele magistrát zatím nevypsal. „Není to však proto, že bychom se báli soudních sporů. Prostě máme na výběrové řízení zatím čas,“ pronesl Vovsík.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: František Jirků

Kvůli technickým problémům nebyla ještě stáčecí linka pivovarem převzata

Garanční testy nové stáčecí linky na lahve v Měšťanském pivovaru Strakonice stále probíhají. Začaly ve středu 31. března a kvůli technickým problémům není ještě stáčecí linka pivovarem převzata. „Linka bezproblémově funguje na kvalitu piva, ale nevyhovuje výkonnostně. V kontraktu máme daný výkon 19 000 lahví za hodinu, dnes nám linka jede průměrně na 14 800 lahví za hodinu,“ uvedl ředitel Jaroslav Tůma.

Technické potíže nyní řeší v pivovaru programátoři a montéři, kteří stáčecí linku dolaďují tak, aby splnila všechny náležitosti k předání. Jednotlivé stroje totiž samostatně nasmlouvaný výkon dosahují.

Na dodávky piva zatím nemají nesplněné garanční testy vliv. „Co jsme dříve stáčeli za šest hodin, teď trvá sedm hodin, což není žádný výrazný problém. Je to také kvůli tomu, že ještě nezačala sezona. Pokud by se problémy s linkou nevyřešily do června, budeme nuceni zavést prodloužené směny a výdaje se nám zvýší,“ doplnil ředitel.

Otázkou zůstává, kdy se garanční testy podaří splnit. „Doufáme, že se vše vyřeší do konce dubna. Bude záležet na dalších jednáních, až budeme mít vše spočteno a až budeme vědět, o kolik dnů je posunutý termín konečného předání linky, včetně důvodů zpoždění, začneme jednat o případné slevě z ceny od zhotovitele,“ dodal Jaroslav Tůma. „Dokud řádně neproběhnou všechny garanční testy stanovené ve smlouvě o dílo, nemůžeme linku převzít,“ zopakoval Jaroslav Tůma.

Zastupitel Josef Štrébl (VPM) byl Jaroslavem Tůmou pozván před několika týdny k prohlídce pivovaru. „Žádné nové informace o pokračování modernizace pivovaru nemám. Na prohlídku jistě rád přijdu,“ uvedl.

Nová stáčírna stála pivovar včetně víceprací 16 a půl milionu korun bez daně. „Devadesát procent částky je zaplaceno, zbývající část se doplatí, až budou testy dokončeny a podepsán předávací protokol,“ dodal Tůma.

Pivovar si zatím náklady hradí ze svých zdrojů bez použití úvěrů nebo leasingu. Modernizace pivovaru se zahájila 2. února a potrvá do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Kateřina Malečová Suková

Patříte mezi příznivce turistiky nebo cyklistiky a hledáte tip na výlet? Vydejte se v sobotu 24. dubna na 5. ročník turistického pochodu Krajinou barona Ringhoffera. Během pochodu si můžete zasoutěžit, prohlédnout Velkopopovický pivovar a zhlédnout křest nedávno narozených kůzlat.

Pochod začíná v 9:30 u železniční stanice v Mirošovicích, dále se pokračuje do Velkých Popovic, kde se také odehrává hlavní část programu. Můžete si zde prohlédnout pivovar, zdarma ochutnat pivo Kozel nebo si zasoutěžit. Ve 12 hodin proběhne v pivovaru symbolické předání daru obci. Poté se můžete těšit na křest kůzlátek narozených před několika týdny v pivovaru místnímu maskotu, kozlovi Oldovi. Kmotrem kůzlátek je vrchní sládek pivovaru Jiří Fusek. Pochod bude zakončen v Kamenici, kde budou mezi 15. a 17. hodinou odměňování účastníci, kteří zdárně dorazí do cíle.

Celková délka trasy je 20,3 km. Na každém z deseti zastavení pochodu, který můžete absolvovat pěšky nebo na kole, budou probíhat zajímavé soutěže. Připojit nebo odpojit se od pochodu můžete kdekoliv na trase. Pokud například nebude ve vašich silách odpoutat ratolesti od kůzlátek, můžete strávit sobotní odpoledne v pivovaru.

Turistická stezka Krajinou barona Ringhoffera je výjimečnou procházkou v okolí Prahy. Nabízí nádherné výhledy na přírodní park Velkopopovicko a do krajiny Posázaví. Součástí je i cesta alejí k hrobce rodiny Ringhofferů nebo prohlídka kostela s rotundou a židovského hřbitova v Kostelci u Křížků.

Naučná stezka Krajinou barona Ringhoffera připomíná významného průmyslníka 19. století, který měl dominantní vliv na kulturu krajiny Velkopopovicka a Kamenicka. Baron František Ringhoffer byl majitel průmyslového impéria a představitelem tehdejší společenské elity, založil pivovar ve Velkých Popovicích a řadu dalších podniků jako měděný hamr, pilu, cihelnu, mlékárnu. S celou svou rodinou pečlivě udržovali krajinu, vysazovali aleje, upravovali cesty a okolí svých rezidencí zámku Štiřína a zámku Kamenice. Výsledky jejich péče o krajinu jsou patrné dodnes a při turistických výletech po okolí se vám neustále budou připomínat.

Jak se tam dostat:

Do Mirošovic vlakem po trati 221 – Praha, hl. nádraží – Benešov u Prahy. Z Kamenice můžete využít MHD přímo do Prahy nebo Kozlího odvozu na železniční stanici ve Strančicích ke spojům na Prahu nebo Benešov.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla

Šnyt jak známo patří mezi míry duté; není to půllitr ani malé pivo, nýbrž míra toliko přibližná. Malé pivo si dávají nepijáci; piják piva, když se nechce napít, nýbrž toliko se zavlažit, nedá si třetinku, za niž by se jaksi před celým světem styděl, nýbrž šnyt. Šnyt je půllitr, ale nenapěchovaný, s pěnou do půl sklenice; záleží na dobré vůli hospodského, kolik té pěny do půllitru nadělá.

A právě z toho vznikl aktuální problém šnytu. Jde totiž o dlouhý boj hostinců s pivovary; a protože se pivovary nechtějí dát, hrozí šenkýři, že zruší šnyty, jelikož prý na nich prodělávají, a že budou prodávat jen pivo do poslední kapky odměřené jako chemikálie ve zkumavce. To tedy by znamenalo konec šnytu, míry neurčité a přesně neodměřené; a dobří pitci v hospodách by nemohli hlaholit, že si dnes už žádnou nedají a jdou do hajan, a pak se obměkčit a říci: "Tak pane vrchní, ještě jeden šnyt.” Pijákům by chyběla ta poslední krůpěj na rozloučenou, které se říkalo šnyt. Ale žádné strachy: mnoho z věcí, které nám hrozí, se nesplní. Ani šnyt nezanikne, neboť s ním by zmizel oblíbený přechod a kompromis mezi "dát si jednu” a "nedat si už nic”. Šnyt je aspoň něco víc než nic, i když to není plná sklenice. A proto se udrží jako většina kompromisů.

Zdroj: Lidovky.cz | Lidové noviny 18. 4. 1936 | Autor: Karel Čapek

Pri príležitosti 2. výročia uvarenia prvej várky piva v pivovare Sessler sme v limitovanej edícii uvarili polotmavý špeciál 16,4%.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj.

Bratrovražedný boj pivovarů, vyvolaný kauzou „tetrahop“ a s tím související mediální kampaní lídra trhu Plzeňského Prazdroje za čistotu českého piva, graduje. Kampaní „Žijeme českým pivem“, ve které Prazdroj vyhrocenou formou varuje před používáním jiných než ryze tradičních surovin a technologií při vaření piva, poštvali proti sobě Plzeňští prakticky všechny ostatní pivovarníky. Včetně těch, kteří na ryzím způsobu vaření léta zakládají.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj. „Pokud bude kampaň Žijeme českým pivem pokračovat, bude Valná hromada ČSPS řešit vyloučení vaší firmy z ČSPS,“ napsal Šámal generálnímu řediteli Prazdroje Douglasu Brodmanovi v dopise, který má redakce k dispozici.

Kampaní porušuje Prazdroj podle představitelů i řady členů svazu stanovy tohoto největšího pivovarnického sdružení v Česku. Mimo jiné například čl.7., podle kterého člen má povinnost „zdržet se jednání, které by mohlo poškodit zájmy svazu a zájmy českého pivovarského a sladařského průmyslu...“

Vyloučení ze svazu má podporu

Pokud by skutečně došlo při valné hromadě na hlasování o vyloučení Prazdroje, byl by výsledek – soudě podle rozhořčených reakcí prakticky všech pivovarů – zřejmě jednoznačný. „Pokud by se Prazdroj snažil dál takhle licoměrným způsobem sebe prosazovat na úkor pověsti ostatních pivovarů, ztratil by za jeho účasti takový svaz smysl. V takovém případě bychom samozřejmě hlasovali pro vyloučení,“ reaguje například spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podobný názor má i většina oslovených pivovarů. Většinou ale chtějí zůstat v anonymitě.

„Kampaň Prazdroje působí dojmem, že jen oni vaří správné české pivo a ti ostatní jen míchají nějaké chemikálie. Přitom je to nesmysl, všichni vědí, jak kvalitní piva se vaří i mimo brány Prazdroje, často ještě kvalitnější,“ říká manažer jednoho z větších konkurenčních pivovarů. „Prazdroj od počátku odmítal přísná kritéria pro označení České pivo, ale teď, když mu dramaticky klesá prodej, má hlasitý křik o nekvalitě ostatních piv jediný cíl – zastavit vlastní propad. To je velmi nekorektní k ostatním pivovarům,“ dodává oslovený manažer.

Jen některé pivovary volí diplomatičtější formulace. „Nechci předjímat, jak bychom hlasovali. Počkáme, jaká bude reakce Prazdroje. Očekáváme, že tuto kampaň zastaví,“ říká šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Ochránce poctivého vaření českého piva

Prazdroj hned od první chvíle na svých pivech využívá v Evropské unii chráněné označení České pivo, které loni Brusel schválil po několikaletých přípravách a vyjednávání. Lídr tuzemského pivovarnického trhu (s téměř polovičním podílem na trhu) se teď v nejrůznějších formách reklamy a speciálních webových stránkách vymezuje jako jediný ochránce poctivého způsobu vaření českého piva, varuje před rozšířením šizené technologie a surovin, před používáním netradičních a případně chemických přísad. Barvitě popisuje například tetrahop jako chemickou látku, se kterou se dle návodu výrobce musí pracovat v gumových rukavicích,.....

Nejmenuje přímo konkrétní konkurenty, ale odkazuje na svých webových stránkách například na nedávný test MF Dnes s uvedením konkrétních piv, ve kterých byl tetrahop zjištěn.

Tetrahop je sice nezávadná, ale synteticky z extraktu přírodního chmele vyrobená látka, určená ke ztužení pěny. Používá ji roky řada pivovarů ve světě, zčásti i Česku. Jeho použití odhalil test například u piv Staropramene, Svijan, Janáčka a Zlatopramen.

Prazdroj podle informací HN od bývalého pracovníka pivovaru ovšem tetrahop v minulosti používal také, a když se od roku 2002 připravovaly na svazu kritéria surovin a technologie, která bude muset splňovat držitel v EU chráněného označení České pivo, domáhal se Prazdroj mírnějších podmínek. Jednu dobu vznik označení České pivo dokonce odmítal. Sám dnes používá například technologii dořeďování uvařených piv na nižší stupňovitost (HGB), která s tradičním způsobem vaření také nemá nic společného.

Prazdroj už dříve ústy mluvčího Jiřího Marečka popřel, že by se jednalo o nekorektní kampaň, která by měla poškodit ostatní pivovary. „Iniciativa Za čisté České pivo není adresná. Proto nás překvapuje reakce některých českých pivovarníků. Spíše bychom očekávali podporu všech pivovarů, kterým jde o zachování výjimečnosti českého piva,“ uvedl Mareček.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Novým televizním spotem zahajuje sezónu pikniků, výletů, grilování nebo například venkovních párty Zlatopramen v Maxilahvi. Reklamní šot bude poprvé uveden již 16. dubna a diváci se s ním setkají na všech nejsledovanějších českých kanálech. „Novou reklamou navazujeme na naše předchozí televizní spoty, proto se v ní opět objevuje motiv setkávání přátel na pikniku u dobrého piva. Chceme tím ukázat, že Zlatopramen v Maxilahvi s sebou můžou vzít lidé kamkoli, kde se chtějí bavit nebo relaxovat – k vodě, na výlet, na chalupu či k přátelům na grilování,“ říká Boris Rajdl, marketingový manažer značky Zlatopramen.

Podle Borise Rajdla se spot bude průběžně vysílat až do poloviny června v České televizi, na Primě, Nově, Barrandově, na Prima Cool i Nova Cinema a Nova Sport. „Masivní kampaní chceme také podtrhnout, že za pouhý rok od uvedení Zlatopramenu v tomto speciálním plastovém obalu se nám podařilo s tímto produktem získat 50procentní podíl v segmentu maloobchodního prodeje. Jen za rok se navíc Heinekenu podařilo prodat více než 300 tisíc hektolitrů piv v do té doby zpochybňovaném typu balení,“ říká Boris Rajdl. Dramatický nárůst prodeje Zlatopramenu a prodeje dalších piv v plastových obalech také vedly k vybudování první stáčecí linky tohoto typu obalů v Čeké republice – v pivovaru Starobrno. Investice do linky s vyfukovacím strojem přesáhla 100 milionů korun.

Pojetí spotu – tedy setkání přátel na pikniku u rybníka, kde se po otevření Maxilahve Zlatopramenu překvapivě objevují a vynořují další a další kamarádi, podporuje zaměření značky na zábavu a volný čas trávený s přáteli. Spot opět doprovází skupina Olympic, veselá rocková hudba se tak podle Borise Rajdla stává genetickým kódem značky Zlatopramen Maxi.

Za realizací spotu natočeného na počátku dubna v Jihoafrické republice stojí renomovaný italský režisér Bruno Bossi, kreativní ředitel agentury Hullabloo Jiří Pleskot, na vzniku celé kampaně se za společnost Heineken Česká republika podíleli marketingový ředitel Jiří Imrýšek, group brand manažer Josef Danihelík a Boris Rajdl. Kreativní řešení spotu pochází z agentury Hullabaloo a produkci natáčení zajistila společnost Vital.

Kampaň bude kromě televize mít i svou outdoorovou část, v tisku a na prodejních místech se objeví řada dalších propagačních prvků a motivačních akcí s reklamními předměty.

Zlatopramen v Maxilahvi uvedl Heineken Česká republika na trh současně se Starobrnem Tradičním v dubnu roku 2009. Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken vyvinula další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci loňského roku zrodil Velký Březňák, pivo v největší pivní lahvi u nás.

Maxilahev byla vyvinuta speciálně pro pivo a od běžných PET lahví se liší v několika zásadních parametrech. Díky svému složení má desetinásobně vyšší ochranu proti průniku kyslíku, dvakrát vyšší trvanlivost produktu, dvojnásobně vyšší ochranu proti průniku CO2 a odlišuje se i větší šířkou a pevností plastu. Unikátní složení plastu zajistí také lepší teplotní stabilitu piva, které si tak zachová svoji nejvyšší kvalitu. Také opětovné uzavírání lahve šroubovacím víčkem je velmi praktické, protože při správném skladování v ledničce si pivo uchová vysokou kvalitu, správný říz a lahodnou chuť tři až čtyři dny.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Na zahájení letošní pivní sezony se chystá Rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané. Zahajovací program, v němž nebude chybět tradiční barmanská soutěž Chodovar Cup, se uskuteční v sobotu 24. dubna.

„Program začne u Staré Sladovny v půl jedné odpoledne, kdy bude dechovka Daliborka zvát do slavnostního průvodu. Veselý průvod gastronomů a lázeňských hostů vyjde v jednu hodinu. Účastníci projdou Chodovou Planou. Dobové lázeňské kostýmy a veselé masky jsou vítány. Kostýmovaní účastníci budou mít možnost ochutnat zdarma slavnostní kvasnicový ležák Chodovar z dubového pivního sudu,“ vyjádřil se obchodní a marketingový ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Dvanáctý ročník mezinárodní barmanské soutěže v míchání drinků na bázi piva Chodovar Cup odstartuje ve 14 hodin. „Letos poprvé se tato soutěž stala součástí oficiálního kalendáře České barmanské asociace, osobní účast potvrdil předseda asociace Aleš Svojanovský,“ doplnil Plevka s tím, že poprvé budou soutěžit také barmani z Německa. „Pro návštěvníky soutěže bude míchat drinky jeden z mezinárodně nejúspěšnějších barmanů české historie Zdeněk Javorský,“ uvedl dále ředitel.

První pivní sud letošní sezony by se měl slavnostně narazit v 17 hodin. Do cíle by v tuto dobu měl dorazit také štafetový běh s pivním sudem z partnerského města Störnstein v Bavorsku. Od 18 hodin bude hrát Kokrhell Band.

Štafeta s pivním sudem startuje v sedm hodin ve Störnsteinu, na Tachovsko dorazí kolem půl jedné přes Branku, přes Tachov a Planou bude směřovat do areálu pivovaru. Na zastávkách bude ochutnávka slavnostního kvasnicového ležáku zdarma.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor a foto: Jiří Kohout

Tradiční nápoj Čechů ochutnával i šéf britské obchodní komory Richard Robinson. Právě i jeho organizace uspořádala včera večer dobročinný pivní festival ve stanu na Žofíně.

Dát si šestnáct piv a pomoci tak lidem. Nejde o krásný sen věrného pivaře, ale o realitu.

Včera večer totiž zahraniční obchodní komory uspořádaly charitativní Beer Festival, na kterém si na šestnácti různých druzích chmelového nápoje pochutnávaly významné osobnosti z Česka i ciziny. Nechyběla britská velvyslankyně Sian MacLeodová ani viceprezident Severské obchodní komory Birger Husted.

„Setkali se zde lidé z osmi zahraničních obchodních komor,“ popisuje jedna z organizátorek Silvia Bušniaková neformální setkání nad pivem, které proběhlo ve stanové restauraci Žofín Garden na Slovanském ostrově v centru města. Zastoupena byla například komora kanadská, německá, nizozemská nebo třeba italská. Otevřený prostor restaurace umožnil umístění šestnácti píp i stylové barbecue na český způsob - tedy opékání prasátka v altánu u restaurace. Vůně zaplavila vltavské nábřeží a vybízela k zapíjení.

Výtěžek půjde lidem v tísni

Za vstupné na komorně laděný pivní festival zaplatili hosté tisíc korun (nečlenové komor dokonce dva tisíce), a právě výtěžek ze vstupného poputuje na konto humanitární organizace Člověk v tísni. „Odhadujeme, že se vybralo několik desítek tisíc korun. Zatím nevíme, na co konkrétně finance půjdou, ale věříme, že budou využity smysluplně. My z toho rozhodně žádný zisk mít nebudeme,“ dodává Silvia Bušniaková, která přiznává, že akce je také příležitostí k setkávání zajímavých postav nejen obchodního světa.

Většina ze zhruba pěti set přítomných návštěvníků také vyplňovala dotazníky o čtyři nejlepší pivní vzorky festivalu.

Něco jiného než minerálku sem přišel ochutnat i šéf společnosti Mattoni Antonio Pasquale a potřebným přispěl i hoteliér Khaled Al Jamal.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Zuzana Drtilová

Českokrumlovský pivovar exportuje své výrobky i daleko za hranice republiky.

Ačkoliv i českokrumlovský pivovar pocítil dopady ekonomické krize, ustál ji a v těchto dnech dokonce vyrukoval se zcela novým pivem. Zlatavý mok z Českého Krumlov mohou podle manažera Pivovaru Eggenberg Jiřího Shrbenýho ochutnat lidé až na Kypru nebo ve Finsku.

Jak si českokrumlovský pivovar stojí v dnešní době? Ekonomickou krizi jste přestáli?

Ekonomickou krizi pociťuje náš pivovar stejně, jako řada dalších podniků a podnikatelů. Propad na domácím trhu však nahradily exportní dodávky zejména do Finska. Také bych rád zmínil, že jsme v době krize zaměstnance nepropouštěli, ale naopak ještě přibírali.

Kolik zaměstnáváte lidí?

V našem pivovaru je zaměstnáno cirka 50 lidí.

V roce 2008 to s pivovarem vypadalo velice špatně. Mluvilo se o ukončení provozu. Co se tehdy vlastně dělo?

Tehdy jsme byli v konkurzu kvůli jednomu špatnému obchodu. Pivovar nebyl v provozu dva měsíce. Prodával vlastně jen pivo, které už měl navařené. Vařit nemohl, protože neměl oprávnění k výrobě alkoholu. Nakonec pivovar pronajmul svoji část podniku novému provozovateli.

Co nového momentálně pivovar chystá?

V současné době se připravujeme na nadcházející letní sezónu, která jistě potěší nejenom místní konzumenty piva, ale i řadu návštěvníků, kteří přijíždějí za krásami a poznáním našeho kraje. V neposlední řadě pak ve spolupráci s partnery připravujeme řadu kulturních akcí, na kterých produkty pivovaru chybět rozhodně nebudou.

Můžete přiblížit nové pivo?

Uvedli jsme na trh zcela nový a neobvyklý druh piva, který je v Evropě k dostání velmi ojediněle a jeho plná chuť poskytuje konzumentovi pravý gurmánský zážitek. Jedná se o tmavý ležák vyrobený klasickou recepturou ze speciálního nakouřeného ječného sladu, který dodává pivu neobyčejnou uzenou chuť. Dle jeho charakteristických vlastností mu byl přisouzen název Nakouřený Švihák.

Jaké druhy piva momentálně vyrábíte?

Momentálně vyrábíme šest druhů světlého a dva druhy tmavého piva. Škála světlých piv začíná nejméně stupňovitým světlým pivem Kristián, následuje světlé výčepní pivo Eggenberg, světlý ležák Petr Vok, speciální kvasnicový ležák, dia pivo a klasický ležák Eggenberg.

A jaké je mezi pivaři nejoblíbenější?

Nejoblíbenější je tradiční světlý ležák a nemalé oblibě se těší i ležák Petr Vok vyznačující se jemně hořkou chutí. Tmavý ležák je velmi oblíben u zahraničních návštěvníků.

Kam nejdál je krumlovské pivo exportováno?

Nejdále dostanete naše pivo na Kypru, v Laponsku, v Rusku, a bude li se obchodní činnost nadále vyvíjet pozitivně, tak i v zemích Jižní Ameriky a v Kazachstánu .

Kolik piva jste minulý rok vyrobili?

V loňském roce jsme vyrobili přibližně stejné množství v jako letech minulých.

Daří se pivo prodat? Mají o ně hospodští zájem?

V našem regionu zásobujeme sudovým pivem zhruba 100 restauračních zařízení. Z větší části jsou to hospody, kde se točí výhradně naše značka.

Uživí se pivovarská restaurace?

Pivovarská restaurace byla vybudována v prostorách bývalých pivovarských lednic nad ležáckými sklepy, kde do současnosti zraje pivo. Stylová restaurace s pivnicí, která patří k známým a vyhledávaným podnikům v Českém Krumlově, přiláká jak svou zajímavou historií, tak i nenapodobitelným kouzlem dobové architektury. Samozřejmostí je nabídka všech druhů vyráběných piv značky Eggenberg včetně oblíbeného kvasnicového ležáku.

Dáváte také na názory svých zákazníků? Jste schopní zareagovat na jejich připomínky?

Názory našich zákazníků jsou pro nás a výrobu piva velmi důležité. Dá se i říci, že jsou na prvním místě.

Myslíte si, že jsou lidé v Českém Krumlově patrioti, co se týká konzumace piva? Celkově, myslíte, že dnes lidé raději vyhledávají méně známé značky, než klasická piva jako například Gambrinus?

Převážná část zkušených krumlovských pivařů jsou patrioti a s dobrým ohlasem na naše pivo se setkáváme i při různých společenských akcích v širokém okolí. Na základě získaných poznatků zjišťuji, že se nemalá řada pivařů navrací ke konzumaci tradičních piv vyráběných klasickou českou recepturou a odmítají takzvaná europiva, u kterých reklama převyšuje kvalitu.

Vy sám pivo pijete?

Pivo samozřejmě piji se značnou oblibou a jsem rád, že díky svojí profesi mám k němu tak blízko.

Jak je vlastně českokrumlovský pivovar starý? Kdy se dá říct, že zažíval největší rozmach, svůj vrchol?

Tradice krumlovského pivovaru sahá do 16. století. Největší rozmach zažíval po malé privatizaci, kdy došlo k rozsáhlé obnově technologií.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor a foto: Václav Votruba

Pátek 26. března 2010 – to je den, kdy se do Pacova konečně po 40ti letech oficiálně vrací tradice pivovarnictví! Rodinný minipivovar Pacov slavnostně zahájil svou činnost.

Svou přítomností nás poctil například starosta Pacova, pan Lukáš Vlček, dále jeden z nejlepších sládků ČR, pan Ing. Josef Krýsl, místní farář, pan Tomáš Hajda a řada dalších…

Náš vážený přítel Vlastimil Simota starší pronesl úvodní řeč o dějinách pivovarnictví v Pacově a tradičním zvoláním „Dej Bůh štěstí!“ pak symbolicky připil novému pivovaru.

Přišel i pan farář a se slovy „Ať zde vždy vládne duch pokoje a moudrosti, lásky a ochotné služby“ nám posvětil varnu… Všem zúčastněným patří velký dík, stejně tak děkujeme všem návštěvníkům, kteří naše pivo svorně chválili, čehož si nesmírně vážíme!

Je tedy odstartováno a my doufáme, že vám naše pivo bude chutnat čím dál víc...

Zdroj: Minipivovar Pacov.cz

Rekonstrukce ležáckých sklepů v přerovském pivovaru Zubr byla zahájena před 3 roky a dosud si vyžádala náklady ve výši 40 mil. korun. Práce probíhají vždy mimo sezónu, kdy je část kapacity sklepa volná. S ukončením celé akce se počítá v roce 2012. Celková částka, kterou pivovar na modernizaci sklepů vynaloží, dosáhne 60 mil. korun. Jedná se o významnou investici do kvality, navíc s ekologickým dopadem.

„Už na jaře potřebujeme plnou kapacitu sklepa, to je 50 tisíc hl, abychom mohli zahájit výrobu pro letní sezónu,“ říká ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zubr se vyrábí tradiční metodou pomalého zrání, ve sklepích tedy přerovský ležák dokváší a dozrává až 2 měsíce, což je pětkrát déle ve srovnání se zrychlenou výrobou, kterou běžně používají zahraniční velkovýrobci piva.

V rámci rekonstrukce došlo nejen k samotným opravám ležáckých tanků, ale i výměně chladicího zařízení, rozvodů všech médií a aplikaci speciálních omítek. Z technologického hlediska je klíčová úprava vnitřních povrchů tanků. Umožňuje totiž snadné a přitom důkladné čištění vnitřku tanků, tím se zajistí potřebná sterilita prostředí před sudováním piva.

Nyní má ležácký sklep i nové hradící armatury pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, důležitého pro dobrý říz i pěnivost piva.

V prostorách sklepa je nutné celoročně udržet stálou teplotu do 3°C, proto musí být systém chlazení výkonný a současně spolehlivý. V Zubru ho nyní zajišťují moderní chladící registry náhradou za starší méně efektivní žebrovice.

„Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, došlo by k negativnímu ovlivnění senzoriky a pivo by mohlo získat nežádoucí kvasničnou příchuť i vůni“ vysvětluje Pavel Svoboda.

Kromě udržení stálé teploty je pro kvalitu piva nezbytné dosažení sterility technologických zařízení. Proto jsme se rozhodli vyměnit původní skleněné potrubní rozvody za nerezové. Je to způsob, jak udržet absolutní čistotu díky efektivní sanitaci.

Investice má i významný ekologický přínos. Původní chladicí médium solanku vhodně nahradil ekologický glykol, který na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Zubr Přerov

Pozitívny signál zaznamenal pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Objem predaja všetkých pív distribuovaných pivovarom sa za prvý štvrťrok 2010, v porovnaní s rovnakým obdobím roku 2009, zvýšil o 2 percentá. Objem predaja vlastných a dovážaných značiek tak dosiahol spolu 51 623 hektolitrov (hl) piva. Ešte výraznejší bol medzimesačný nárast, keď v marci tohto roku vyhniansky pivovar predal o 65 percent pív viac ako vo februári. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zvlášť potešujúci je fakt, že rast sme zaznamenali pri všetkých značkách, dokonca pri všetkých baleniach. Pivovar STEIGER je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a nielen pri STEIGRI, ale aj pri všetkých týchto importovaných značkách došlo k medziročnému nárastu predaja. Beriem to ako ďalší dôkaz, že slovenskí pivári si po hlbšom siahnutí do vrecka viac všímajú a zvažujú chute pív. Hľadajú prirodzenú, horkastú a hlavne plnú chuť s doznievaním všetkých prírodných surovín. To je totiž spojujúci prvok všetkých pív ktoré vyrábame, ale aj dovážame a distribuujeme v našej sieti. Ich klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, otvoreným kvasením v spilkách a hlavne dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach je pre takúto chuť nenahraditeľná", okomentoval vývoj predaja E.Mihálik.

STEIGER si aj vo vlaňajšom krízovom roku udržal si ziskové hospodárenie a dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, pri výstave 180-tis. hl piva z vlastnej produkcie. Pivovar STEIGER vlastní na slovenskom trhu najbohatšiu ponuku sortimentu pív, vyrobených vo vlastnom pivovare, aj distribuovaných značiek iných pivovarov.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 86.666 eur a vlani zamestnával priemerne 180 pracovníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Bourání některých budov pivovaru pro historické cihly neznamená konec. Použijí se znovu.

Před téměř dvě stě lety vypalovaly pece opavských cihelen tisíce cihel, a ty pak putovaly na stavbu městského pivovaru. Léta byly svědky umění opavských sládků. Ani teď když jdou některé části pivovaru k zemi, příběh jeho cihel nekončí. Dělníci je ručně, jednu po druhé zachraňují, aby je použili na opravy budov, které se stanou součástí připravovaného společenského centra Breda&Weinstein. Osm lidí zdivo ručně rozebere zhruba za čtrnáct dní. „Do 5. května musíme být se vším všudy hotoví,“ říká šéf stavebních dělníků, kteří v areálu opavského pivovaru pracují, Tomáš Karpeta.

Zachránit chtějí zhruba sto kubíků cihel z devatenáctého století. „Použijeme je pro opravy staré a nové sladovny, strojovny a varny. Mají nezaměnitelnou barvu a patinu,“ vysvětluje manažer projektu Michal Křovák.

Průzkum ukázal, že nejlépe se historické cihly zachovaly v okolí staré kotelny, komína a ve spojovacím krčku mezi starou a novou sladovnou.

Ruční práce

„Stěny musíme opatrně zbourat a ručně vybereme jednotlivé cihly. Ty pak musíme očistit, aby byly dál použitelné, a uložit,“ popisuje postup Karpeta.

K dalšímu použití dělníci vyberou každou cihlu, která má alespoň jednu stranu neporušenou. Cihly budou na nové využití čekat naskládané na paletách v budově nové sladovny.

Záchrana původních cihel při opravách historických budov u nás není běžná. „Ve většině případů se potřebný materiál na historické budovy vyrábí starými metodami, aby zapadal do původního zdiva. Opava má ale výhodu. Máme tu bohatý zdroj dobových cihel, tak proč je nevyužít? Jen se musí opatrněji bourat,“ říká architekt Oldřich Hájek, který přestavbu pivovaru projektoval.

Výhodou téměř dvě stě let starých cihel je jejich velikost, která přesně zapadne do původního zdiva, struktura a vzhled. „Opravíme jimi například uliční stěnu do Pivovarské ulice, kterou zub času hodně poznamenal. A také díry po různých zásazích za socialismu. Lepit to novými cihlami by byla hloupost,“ dodává architekt Hájek.

Tradice pokračuje

Podle opavského historika umění a člena památkové rady Národního památkového ústavu v Ostravě Pavla Šopáka je záchrana starých cihel sympatická. „Mají nezaměnitelnou patinu a jejich povrch není sterilní jako u sériově vyráběných dnešních cihel,“ říká Šopák.

Cihly, ze kterých dnešní opavský pivovar od roku 1824 zedníci stavěli, jsou místní výroby. „Mají tak symbolický vztah k městu, a díky nim pokračuje tradice místní řemeslné výroby,“ doplňuje Šopák s tím, že v devatenáctém století měla Opava hned několik cihelen. Dnes není ve městě ani jedna.

Poprvé si výsledek práce dělníků lidé prohlédnou na podzim příštího roku. Společenským centrem budou procházet velkou prosklenou pasáží, která má vytvořit dojem, že jdou po ulici. Po jedné straně budou opravené sladovny či varna, druhou uliční stěnu vytvoří moderní budovy. Ačkoliv nové centrum naplní především obchůdky, restaurace, obrovský dětský koutek či multikino, pivovarnická tradice nezanikne.

„Ve druhém podlaží vznikne pivní restaurace s mikropivovarem. V bývalé varně bude stylová kavárna se zrestaurovaným pivovarnickým vybavením,“ přibližuje mluvčí společnosti Develon, která v pivovaru společenské centrum staví, Martina Cicvárková.

Pivo se v Opavě vaří od roku 1825 a tehdejší Bürgerliche Troppauer Bierbrau ročně produkoval dvanáct tisíc věder piva, což je zhruba sedm tisíc hektolitrů. Za prvních deset let produkci ztrojnásobil.

Zlaté časy zažívalo opavské pivo za rakouské monarchie, kdy ho čepovali i ve Vídni. Pivovar přežil obě války i znárodňování. Vaření piva v Opavě skončilo až v polovině devadesátých let minulého století. V roce 1994 se pivovaru Zlatovar zbavilo sdružení moravskoslezských pivovarů, aby mohlo zaplatit dluhy. Skončil v rukách podnikatele Kamila Kolka, který sice nechal pokřtít několik speciálních piv, ale krátce nato pivovar zavřel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Žaneta Horáková

Už letos v září přivítá první návštěvníky nové pivovarnické muzeum v Hanušovicích. Vzniká v budově bývalé školy, řadu let neužívané, kterou pivovar Holba odkoupil od města.

Dům vedle odbočky z hlavní silnice k pivovaru teď prodělává rozsáhlou rekonstrukci. Výsledkem má být společenské centrum s muzeem v patře, restaurací včetně venkovního posezení v přízemí a s apartmány v podkroví.

„Počítá se také s degustační místností pro návštěvníky pivovaru a vybavenými učebnami pro odborná školení. Celý objekt bude bezbariérový s využitím vertikální plošiny pro imobilní osoby,“ uvedl výkonný ředitel Holby Vladimír Zíka.

Celková investice přesáhne 17 milionů korun, z toho část pokryje dotace z evropských fondů na podporu regionu.

Dělníci uvnitř budovy právě nahazují omítky a dělají podlahy, zároveň se už rýsuje nová fasáda. Oficiální název ještě muzeum nemá.

„K rozšíření vlastní expozice může přispět každý, kdo vlastní starý pivovarnický nástroj nebo předmět, který s výrobou piva nebo jeho konzumací souvisí. Pokud by byl ochoten předmět zapůjčit, může mě kontaktovat na čísle 583 300 879 nebo na adrese krellerova@holba.cz,“ uvedla vedoucí marketingu Holby Lenka Krellerová. Někteří sběratelé a také bývalí zaměstnanci pivovaru se už s nabídkou ozvali.

Radikální proměny se do podzimu dočká také celý prostor mezi muzeem a podnikovou prodejnou u viaduktu, která se přesune jinam.

Vznikne tu relaxační zóna s dětským hřištěm a s minigolfem s osmnácti drahami. Podél silnice vyroste parkoviště, naopak současné parkoviště pro zaměstnance bude zrušeno.

Pivovar loni navštívilo na 12,5 tisíce turistů, zájem každý rok roste. Zdejším unikátem je možnost spatřit tradiční výrobu klasicky vařeného piva v reálném prostředí, zatímco ve většině ostatních pivovarů zprostředkovávají prohlídky izolovaná návštěvnická centra.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Stanislava Rybičková