Místo schátralého pivovaru ve Fandrlíkově ulici by měly už letos na jaře začít vznikat exkluzivní loftové byty pro movitější občany.

„Hospodářská krize náš záměr neohrozila. Financování akce je vyřešeno a věříme, že své kupce tyto byty najdou,“ konstatoval Jan Řehořek, ředitel pro strategii a rozvoj investorské firmy Toma z Otrokovic.

Projektovou dokumentaci dokončí architekti ještě tento měsíc, v dubnu bude výběrové řízení na dodavatele stavby a v květnu se má stavět.

„Jsem rád, že z centra města zmizí ruina. Nové byty vítám, ve městě je jich nedostatek,“ poznamenal k projektu již před časem prostějovský starosta Jan Tesař (ODS).

Lofty vznikají přestavbou průmyslových objektů. K bydlení nabízejí velkorysý prostor s vysokými stropy a obrovskými okny, který nedělí žádné příčky. Byty jsou drahé stejně jako jejich vytápění.

Zdroj: Prostějovský deník.cz | Autor: Radim Havlík

Kým sa pivo dostante k svojim milovníkom, musí prejsť dlhou cestou. Z varne putuje do horúcej miestnosti a odtiaľ do kvasného tanku. V ležiackych tankoch potom stojí aj päťdesiat dní. Výsledkom je uznávaný a ospevovaný zlatistý mok.

Sládek trnavského pivovaru Sessler, Karol Puschenreiter sa každý deň stará o výrobu piva.

Svoju cestu začína zlatistý mok vo varni, kde sú dva kotle.

Z prvého, varného kotla, sa tekutina presúva do druhého, cediaceho kotla.

Z varne putuje roztok do horúcej miestnosti a cez chladič sa dostáva do kvasného kotla.

Mladé pivo sa sťahuje z kvasníc a prechádza do ležiackych tankov. Desaťstupňové pivo tu dozrieva približne tridsať dní, dvanásťstupňové päťdesiat.

Po tejto dobe je pivo pripravené pre milovníkov a putuje do expedičnej miestnosti.

Pri dnešných podmienkach by v trnavskom minipivovare dokázali vyrobiť približne 3200 hektolitrov piva za rok.

Zdroj: SME.sk | Autor: Darina Kvetanová

Zbožňované, uznávané a ospevované pivo má pôvod až v Mezopotámii. V Trnave vznikol prvý pivovar v roku 1752 a slad z neho sa vozil do celého Rakúsko - Uhorska. V Malom Ríme je pivovar aj dnes. Varia v ňom slovenskú raritu - dvadsať stupňové pivo.

Málokto vie, že história piva siaha až do dávnej Mezopotámie. Postupy pri varení piva boli vtedy oveľa jednoduchšie, zlatistý mok nemal takú úžasnú chuť, ako dnes. O mnohé zmeny sa postaral Louis Paster, keď vynašiel pasterizáciu. Pivo vtedy nabralo celkom inú chuť a kvalitu.

Majiteľom prvého pivovaru bol Jozef Sessler

Na postavenie prvého pivovaru dostalo kráľovské mesto Trnava povolenie roku 1752. „Vybudovali ho za hranicami mesta a jeho prvým majiteľom sa stal Jozef Sessler. Pivovar dostal vtedy názov Prvá trnavská sladovňa," hovorí Karol Puchenreiter, vedúci trnavského minipivovaru Sessler. Dnes jediný trnavský pivovar teda nesie meno po majiteľovi celkom prvého pivovaru na území Trnavy.

Z Trnavy putoval slad do celého Rakúsko-Uhorska

Slad z Prvej trnavskej sladovne bol taký kvalitný, že sa vyvážali do celého Rakúsko - Uhorska. Počas druhej svetovej vojny sa pivovar dostal do rúk neslávneho nemeckého arizátora Huga Hofera. Postupne sa stal štátnym majetkom, sprivatizovali ho a putoval rukami niekoľkých súkromných vlastníkov.

„Ak hovoríme o trnavských pivovaroch, musíme spomenúť pivovar Horden, ktorý vznikol v sedemdesiatich rokoch a Barbakan, ktorý vznikol v roku 1995. Oba pivovary zanikli v roku 2003," spomína Puschenreiter.

Zlatistý mok vzniká viac ako mesiac

Milovníkov piva je na svete neúrekom. Vychutnávajú si ho nie len počas horúcich dní. Pred tým, ako sa tento zlatistý mok dostane do vášho pohára, musí prejsť dlhú cestu. „U nás sa prechádza piatimi miestnosťami. Prvou je varňa. Nachádzajú sa tu dva kotle, varný a cediaci. Pod nimi sú pohony a ventily.

Do prvého kotla sa nasype šrot a keď sa uvarí, putuje do druhého kotla. Tu sa nechá odležať, až kým vznikne usadenina, cez ktorú sa prefiltruje vyvretá voda," opisuje postup Karol Puschenreiter. Prefiltrovaná voda, sladinka, obsahuje veľké množstvo cukrov. „Sladinka sa prečerpá späť do varného kotla a pridá sa do nej chmeľ. Takýmto spôsobom vznikne mladina." Pripravený roztok smeruje z varne do horúcej miestnosti a cez chladič sa dostáva do kvasného tanku. Pridávajú sa do neho kvasnice.

„Mladé pivo sa potom sťahuje z kvasníc a putuje do ležiackych tankov. Tu dozrieva. Desaťstupňové pivo dozrieva približne tridsať dní, dvanásťstupňové asi päťdesiat. Z ležiackych tankov putuje pivo do poslednej, expedičnej miestnosti," vysvetľuje Karol Puschenreiter.

Dvadsať stupňové pivo je slovenskou raritou

V trnavskom pivovare Sessler varia štyri druhy piva. Jedenásť a pól stupňové svetlé a tmavé, desaťstupňové svetlé a dvadsať stupňové pivo. „Dvadsaťstupňové pivo je slovenskou raritou. Varili sme ho príležitostne, zožalo však veľký úspech a tak ho dnes varíme pravidelne."

Ak navštívite pivovar Sessler, môžete vyskúšať ešte jednu raritu. Je ňou „zebra", pivo rezané z troch druhov, polotmavého, svetlého a tmavého piva. V tomto trnavskom pivovare by pri dnešných podmienkach dokázali vyrobiť približne 3200 hektolitrov piva za rok.

Pochvala od labužníkov je najlepším uznaním

Výroba piva by sa mohla zdať pre mnohých zložitým procesom. Človek, ktorý sa jej však venuje každý deň, musí mať z tejto práce radosť. „Dôležité je, aby sládek za sebou videl dobrý výsledok. Najväčším zadosťučinením je určite pochvala od labužníkov. Okrem toho musí byť prístupný aj kritike. Veď ako sa hovorí, koľko ľudí, toľko chutí," uzatvára so smiechom Karol Puschenreiter.

Zdroj: SME.sk | Autor: Darina Kvetanová

Říká se, že nejlahodnější pivo má zářivou barvu a je správně vychlazené. Co ale když je skoro sto let staré? Jak takové pivo chutná, se teď mohou přesvědčit pracovníci brněnského pivovaru Starobrno, v jejichž lednici se jeden z nejstarších dochovaných "lahváčů" právě chladí.

O tomto jedinečném muzejním kousku přitom ještě nedávno nikdo nevěděl. "Lahev piva, která pochází odhadem z roku 1920 až 1930, se našla při hloubení studny ve Slavkově u Brna před dvěma lety," uvedl manažer Starobrna Tomáš Pluháček.

Protože byl na skleněné lahvi vyražený název pivovaru, nálezci ji předali sládkovi, který pivo prozatím uschoval do lednice.

Těžká volba: zachovat, či ochutnat?

"Celé dva roky jsme pátrali po tom, z jaké doby vlastně pochází. V tom období žádné etikety nebyly, proto jsme museli najít pamětníky a historiky, kteří by uměli tento historický dokument do nějaké epochy zařadit," vysvětlil Pluháček důvod, proč celou dobu zůstalo pivo nedotčené.

Nyní stojí pivovarníci před složitým rozhodnutím: bude lepší si takový historický unikát uchovat, nebo raději dát přednost zvědavosti chuťových buněk a pivo ochutnat a prozkoumat?

"Kdybychom tuto historickou relikvii otevřeli, zničili bychom její jedinečnost, ale na druhou stranu bychom mohli zjistit, jakou technikou, z jakých surovin a vody bylo pivo tehdy vyrobené, odkud se bral slad a chmel nebo jaké má parametry," uvedl Pluháček a dodal, že se současnými technickými vymoženostmi by to nebylo nic složitého.

Jak ale může jedno století staré pivo chutnat, má manažer jasno: "Určitě to nic dobrého na pití nebude. Není to víno, stářím se kvalita piva nezlepšuje," potvrdil Pluháček.

Tato lahev piva ale není jediným historickým předmětem, který starobrněnský pivovar vlastní. Atmosféru tamních prostorů vykreslují například stará pivovarnická zařízení a nástroje na rozbíjení ledu, starodávné sudy či stáčecí zařízení.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Lucie Hušková | Foto: Monika Tomášková

Kačenka s Rampušákem, mobilní informační centrum Infobus a desítka Zilvar z rychnovského pivovaru. To vše mohli vidět a ochutnat návštěvníci víkendového veletrhu, kteří zavítali do expozice Východních Čech pod hlavičkou Orlické hory a Podorlicko.

Nadcházející sobotu, tedy 21. března, bude opět otevřen Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou. Několik doušků z první várky piva mohli ochutnat hosté Infotouru, druhou várku pivovar rozdá lidem při sobotním slavnostním znovuotevření. „Akci jsme nazvali Vítání jara a kromě ochutnávek piva je připravena také zabijačka, která k pivu patří,“ zval návštěvníky rychnovský místostarosta Miroslav Richter.

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Miloslav Dostálek a Martin Černý | Kráceno

Prodeje společnosti Pivovary Staropramen bez započtení zahraniční licenční výroby loni vzrostly o 0,7 procenta na 3,26 milionu hektolitrů piva a překonaly tak svůj předloňský rekord. Firma zaznamenala nárůst prodeje na domácím trhu, zvýšil se také vývoz.

"Zvýšil se jak export značky Staropramen, který vzrostl o tři procenta, tak jeho licenční výroba, která narostla o 19 procent," uvedla společnost. Pivovary Staropramen loni vyvážely pivo do 32 zemí světa. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou pro firmu Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

Loňské finanční výsledky společnost zatím nezveřejnila. Předloni společnost Pivovary Staropramen více než zdvojnásobila zisk na 578,4 milionu korun oproti 231,3 milionu korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně tehdy vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun.

AB InBev možná opustí český trh

Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v České republice. Na domácím trhu mají zhruba patnáctiprocentní podíl. Firma je součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největšího světového producenta piva.

Anheuser-Busch InBev vznikl loni v listopadu, kdy belgický InBev dokončil převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Mezi hlavní značky firmy patří Bud a Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Supina nevylučuje, že opustí český trh. Po loňském spojení shromažďuje peníze na úhradu akvizice a chce je získat i prodejem části svých pivovarů v Evropě. Podle informací Hospodářských novin z konce února se chystá prodat i Pivovary Staropramen.

Zdroj: E15.cz

Tradiční spolupráce prémiové značky a nejlepších českých sportovců pokračuje.

Značka Pilsner Urquell bude i nadále generálním partnerem Českého olympijského týmu (ČOT). Dnes byla podepsána sponzorská smlouva na další dva olympijské cykly, zahrnující dvě letní a dvě zimní olympiády. Pilsner Urquell je generálním partnerem ČOT již od roku 2001. Vzájemná spolupráce bude pokračovat nejméně do roku 2016.

„Jsme velmi rádi, že jsme dnes stvrdili naše již tradiční partnerství novou dlouhodobou smlouvou, otevřeně se hlásíme k hodnotám olympionismu a pravým olympijským myšlenkám. Značka Pilsner Urquell jako česká pivní ikona chce i nadále podporovat naše nejlepší sportovce, tak aby co nejlépe reprezentovali Českou republiku všude ve světě, podobně jako se to daří našemu pivu. Na posledních třech olympijských hrách (Salt Lake City, Atény a Turín), kde jsme naše sportovce podporovali, získala ČR 3 zlaté, 6 stříbrných a 6 bronzových medailí. Snad se bude díky naší podpoře podobně dařit i na dalších olympiádách. Věříme, že Pilsner Urquell s sebou také přináší sportovcům a fanouškům kus domova do míst konání Olympijských her a pomáhá jim vychutnat si jejich úspěchy," říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Smlouvu dnes slavnostně podepsali Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru a Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Smlouvou stvrzená spolupráce opravňuje značku Pilsner Urquell používat v komunikaci olympijské motivy a symboly. Pilsner Urquell se také pyšní titulem „Hlavní partner Českého olympijského týmu", plzeňské pivo bude i nadále přítomno během olympiád v Českém olympijském domě, což jistě potěší všechny sportovce a fanoušky.

„Velmi oceňujeme a vážíme si dlouhodobého partnerství Českého olympijského týmu a Pilsner Urquell. Pivo Pilsner Urquell reprezentuje Českou republiku v zahraničí stejně skvěle, jako nejlepší čeští sportovci, proto je pro nás partnerství naprosto přirozené," říká předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek.

Spolupráce zahrnuje dva olympijské cykly - 2009 - 2012 a 2013 - 2016, během nichž proběhnou dvě zimní (Vancouver 2010 a Sochi 2014) a dvě letní olympiády (Londýn 2012, 2016 - místo zatím nevybráno).

Zdroj: Tisková zpráva PlzeŇského Prazdroje

Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma České pivo bude vysílána dnes 17.3.2009 od 20:50 na ČT1. Účinkují: Stanislav Bernard, Václav Berka a Zdeněk Susa. Režie V. Polesný

Tentokrát se budeme zabývat českým fenoménem, kterým je pivo. O tajemství výroby národního nápoje přijde vyprávět Stanislav Bernard, sládek a degustátor Václav Berka a spisovatel Zdeněk Susa, který zná o historii piva téměř vše.

Pořad budete moci v budoucnu shlédnout na této adrese...

Zdroj: Česká televize.cz

Značka Corgoň mení image. Od marca tohto roku má nový dizajn etikiet, pričom o ich finálnej podobe nakoniec rozhodli slovenskí spotrebitelia. Prvé fľaše s novou tvárou opustili výrobné linky závodu v Hurbanove už na začiatku marca. Najpredávanejšia slovenská značka piva nesúca meno legendárneho hrdinu naposledy prešla zmenou v roku 2007. V tomto čase začala používať vlastný typ fľaše a ako prvá uviedla na trh úspešnú 1,5 litrovú PET Maxifľašu.

Proces zmeny dizajnu etikiet piva Corgoň od zadania až po prvé fľaše s novým dizajnom vyrobené v Hurbanove trval takmer šesť mesiacov. „Naším cieľom pri tvorbe novej tváre Corgoňa bolo poukázať na tradíciu a kvalitu tejto značky, potešiť súčasných a zároveň osloviť nových zákazníkov,“ hovorí Michal Mackov, brand manažér značky Corgoň v spoločnosti Heineken Slovensko.

S ponukou na vytvorenie nového dizajnu boli oslovené 3 agentúry, z toho jedna domáca a dve svetové. O víťaznom návrhu, ktorým sa stal dizajn z dielne svetovej agentúry Claessens/Cartils z Amsterdamu, nakoniec rozhodli prieskumom slovenskí spotrebitelia.

Hrdina Corgoň získal na kontraste

Nový dizajn spočíva vo viacerých zmenách. Na etikete naďalej prevláda červená farba, ktorá pivo výrazne odlišuje na pultoch predajní, výraznejšou sa však stala zlatá farba, zlaté medaily a jačmenné klasy. Značka naďalej farbou vnútri etikety odlišuje stupňovitosť piva – strieborná farba pre 10° pivo, zlatá pre 12° a čierna pre tmavé pivo. Okrem dizajnu sa zmenil aj materiál etikety, ktorá je vyrobená z papiera s kovovým efektom.

Názov najznámejšieho piva na Slovensku pochádza z mena legendárneho hrdinu Corgoňa. Ten bol údajne kováčom a mal takú veľkú silu, že podľa legendy pomohol mestu odraziť útok Turkov kotúľaním obrovských kameňov. Na novej etikete rovnomenného piva bol hrdina Corgoň síce mierne zmenšený, ale presunom na červené pozadie zasa získal na kontraste. V súvislosti s novým imidžom značky bude v týchto dňoch spustená aj redizajnovaná stránka www.corgon.sk.

Nový prístup aj v športovom sponzoringu

Podľa výsledkov spotrebiteľských prieskumov je značka Corgoň najvýraznejšie sa spájajúcou so športom. Od roku 2003 naša najvyššia futbalová liga nesie názov Corgoň liga.

V súvislosti so zmenou dizajnu nastala aj ďalšia zmena v prezentácii značky na futbalových štadiónoch. Od konca marca 2009 v jarnej časti Corgoň ligy návštevníkov privítajú bannery s novým vizuálom značky, pričom jeden samostatný reklamný panel bude venovaný projektu spoločnosti Heineken Slovensko - Pite rozumne. Cieľom tohto programu je šíriť informácie o zodpovednej konzumácii alkoholu, a spoločnosť používa logo projektu na svojich etiketách, v reklamných spotoch a v súvislosti so zmenou dizajnu sponzora už aj na štadiónoch našej najvyššej futbalovej súťaže.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Slovensko

Gambrinus 11° Excelent, který se začal prodávat v listopadu 2008, se za pouhých několik měsíců od uvedení na trhu stal jedničkou v segmentu balených jedenáctek s tržním podílem 21,8%. V polovině března zároveň překonal magickou hranici 100.000 prodaných hektolitrů.

„Rozhodně jsme hrdí na to, že si Gambrinus 11° Excelent získal důvěru v tak krátké době. Těší nás, že čeští pivaři oceňují vysokou kvalitu našeho piva," říká Jiří Rákosník, brand manažer značky Gambrinus.

Gambrinus 11° Excelent se od konkurenčních jedenáctek odlišuje plnější chutí danou přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele, které spočívá v přidání třetí dávky chmele až po ukončení chmelovaru, na samém konci varného procesu. To přináší plnější chuť spolu s intenzivnější chmelovou vůní.

Stejně jako jeho sourozenci, Gambrinus výčepní světlý (10°) a Gambrinus Premium (12°), i Gambrinus 11° Excelent se vyrábí tradičním pivovarským postupem s odděleným hlavním kvašením a zráním. Gambrinus se vaří pouze ze tří přírodních pivovarských surovin (ječný slad, chmel a voda) a jako všechny výrobky značky Gambrinus tak splňuje podmínky k používání chráněného označení České pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

„Jako na potvoru, třináctýho v pátek si dvě prasátka najednou v šest ráno zlomila nožičku,“ hlásil šéf nymburského pivovaru Pavel Benák.

To už ale byla jedna z pivovarských hal neskutečně provoněná neopakovatelnou vůní ovaru, gulášku a všech dalších zabijačkových pochoutek, po kterých gurmánům tečou sliny až na zem. Nemohl pochopitelně chybět naražený soudek postřižinského piva a naprosto souhlasím s panem Hrabalem, že to je jedna ze situací, pro kterou stojí za to žít.

A že pochoutky nepřipravoval jen tak někdo. Třeba za jedním z mlýnků na maso stál končící sládek Jaroslav Svoboda. „Už tady mele z posledního,“ vtipkovali kolegové při výrobě náplní jitrnic. I to však byli pánové, kteří v pivovaru něco znamenají a normálně chodí v oblecích.

Situace v pivovaru se v tento den jednou ročně obrací. Zaměstnanci spokojeně debužírují u stolků, popíjejí zlatavý mok a mohutně si namáčí kousky masa v chomáčcích křenu. Naopak jejich nadřízení se starají o vaření, výrobu a vše, bez čeho by se pořádná zabijačka neobešla.

Když má sládek Svoboda chvíli čas, vezme do ruky půllitr a přisedne. „Víte, na konci března tu končím. Budu normálně bydlet v Havlíčkově Brodu a chodit na pivo tam. Sem se ale vždycky rád vrátím a dám si tady s místníma pivo. Ještě se uvidí, jestli mi ho dají zadarmo nebo si ho budu muset zaplatit,“ říká se smíchem.

A zabijačka je kolem poledne v plném proudu.

Foto a video zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav S. Jilemnický

Podnikatel Karel Holoubek koupil před několika dny budovy Becherovky v obchodně–správním centru města. Nejen to byl důvod ke krátkému rozhovoru…

Jak k obchodu vlastně došlo?

Už delší dobu jsem uvažoval využít historických sklepů u Zámečku v Doubí k výstavbě malého pivovaru. Za tím účelem jsem si také před časem zaregistroval ochrannou známku na pivo Karel. Ale řešil jsem problém, jak dostat lidi do Doubí. Když se objevila nabídka na prodej budov Becherovky, tak jsem ji využil.

Nejprve byla cena přemrštěná, ale pak jsme vedli slušné jednání a uzavřeli obchod. Ani Becherovce nebylo jedno, komu svůj historický majetek prodá.

Za kolik jste ty domy koupil?

To nemůžu říct, protože je to předmětem obchodního tajemství, ale na první nabídku za 280 milionů jsem nereagoval, a jestliže se proslýchá, že jsem to koupil za 90 milionů, tak je to opačný extrém.

Becherovka teď bude u Karla Holoubka v nájmu?

Ano, na dva roky plus jeden s opcí, než si postaví nový výrobní areál v Bohaticích.

Máte tedy celé dva roky na to rozhodnout, co tu bude potom…

Já vím, co tu bude. Udělám tu malý pivovar s restaurací, kde se bude vařit pivo Karel. V proskleném prostoru stáčírny by mohla být třeba galerie. Chci, aby lidi z ulice vešli do prostoru. Mám také zájem udržet a ještě více v budoucnu využít Muzea becherovky. Co zatím nevím, je, jak využít sklepy v prostoru bývalého kina Praha v pasáži. Snad nějaký nápad přijde.

A co původní nápad s pivovarem ve sklepích v Doubí?

To je teď pasé, zakonzervoval jsem je a i tady čekám, že mě v budoucnu něco napadne. V každém případě bych byl rád, kdyby okolí sídla firmy na Zámečku v Doubí nějak vypadalo. Nebaví mě se dívat z okna na nepořádek. Jestli se mají Karlovy Vary rozrůstat, pak Doubí je určitě zajímavá lokalita.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Petr Zahradníček | Kráceno

V Koutském pivovaru plánují zvýšit dvojnásobně roční produkci piva.

„Chtěli bychom ročně vařit deset tisíc litrů, ale současná kapacita pivovaru nám to nedovoluje. Od Pacovských strojíren jsme dostali nabídku na nové technologické zařízení, ve kterém by se dalo uvařit sto tisíc hektolitrů piva ročně. V tom případě bychom mohli uspokojit všechny zájemce o naše pivo,“ uvádí sládek Koutského pivovaru Bohuslav Hlavsa.

Nové zařízení by umožnila pivovaru mnohem více prezentovat Koutské pivo v zahraničí.

„Je pravda, že na Domažlicku se prodává naše pivo nejméně. Velký odběr má Praha a Plzeň, kam vozíme třicet sudů za týden. Zájem o Koutské pivo mají i v Drážďanech, kam budeme vyvážet sto sudů piva týdně,“ pokračuje Hlavsa.

Někteří pivaři z okolí jsou však nespokojení a stěžují si, že je koutské pivo často kalné a hlavně drahé.

„Pivo mám rád a mohu říct, že ´koutské´ bylo a je skutečně výborné. Bohužel je dost drahé,“ říká Emil Vopálka ze Kdyně.

„U nás vaříme pivo z nejdražšího a zároveň nejlepšího chmelu, a to žateckého poloranného červeňáku. Je to pivo syrové a není pasterizované, proto se rychleji kazí. Co se týká zakalení, je důležité, jak naši odběratelé pivo skladují. Když pivo točí 14 dní a mají ho uskladněné pod pultem v blízkosti chladiče, který vydává teplo, tak se snadno zakalí. To se stává u každého piva. Záruka na Koutské pivo je jeden měsíc při osmi stupních Celsia. Jestli to hospodští dodrží, už my bohužel ovlivnit nemůžeme,“ vysvětluje sládek.

Novým trendem odběratelů je pivo nefiltrované.

„Pivo se buď filtruje, a pak je naprosto čiré nebo zůstává nefiltrované, a tím také mírně zakalené. A právě o toto pivo začíná být velký zájem hlavně v Praze a v Plzni,“ dodává Hlavsa.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autor a foto: Helena Bauerová

Letos začne linka humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard produkovat nový nápoj, který už nyní má svůj originální název - „Bernard s čistou hlavou švestka“. Jedná se o nealkoholický osvěžující nápoj na bázi sladu se švestkovou chutí.

Pivovar již začal novinku zkušebně prodávat v Humpolci a okolí. Např. tento pátek se bude prodávat v pelhřimovské Bille. První reakce, které pivovar od nakupujících zaznamenal, jsou až nečekaně pozitivní. Do celostátní sítě začne být Bernard s čistou hlavou švestka distribuován v dubnu. Pivovar bude zatím nápoj prodávat v lahvích o objemu 0,33 a 0,5 litru.

V loňském roce se humpoleckému pivovaru dařilo. Výroba stoupla o pětinu na rekordních 188 tisíc hektolitrů. Roční tržby za pivo díky rostoucímu prodeji převýšily 328 milionů, zatímco v roce 2007 to bylo 251 milionů korun. Pivovaru se dařilo v tuzemsku i za hranicemi. Humpolecké pivo mohli ochutnat zákazníci například na Slovensku, v Rusku, Švédsku, Austrálii, Japonsku a USA. Díky úspěchu v soutěži Bernard vstoupil do sítě největšího obchodního řetězce ve Velké Británii.

Pivovar loni zaměstnával 120 lidí. Celkový obrat podniku meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun. Do dalšího rozvoje závodu loni Bernard investoval celkem 52 milionů, z toho za nové stroje a zařízení vydal 40 milionů korun. Sladovna Bernard, která je v Rajhradě u Brna, loni vykázala obrat 76,4 milionu korun, zatímco o rok dříve to bylo 61 milionů. V tomto provozu pracuje 25 lidí.

Zdroj: Humpolák.cz

Možná, že jste si také všimli, že bohatost češtiny se projevuje mimo jiné i tak, že pro významné objekty, nebo děje, má celou škálu názvů, jmen a přezdívek. Například uslyšíte-li slova : hokna, makačka, facha, džob, rachota, jedná se vždy o práci. Bžunda, prča, sranda, švanda, humor, jsou výrazy pro jen málo se lišící druhy většinou bouřlivé veselosti. Žvanec, dlabanec, strava, bašta, krmě, či s odpuštěním žrádlo je zase pár synonymů pro jídlo. Dalo by se pokračovat, ale to není účel. Chtěl jsem jen lehce naznačit, že takto definitoricky uchopeno se zpětnou dedukcí lze usoudit, že podle počtu synonym je i pivo v našem národě velmi oblíbeným objektem.

Vězte tedy, že pivo může být malé, nebo dospělé. Malé pivo může být malé záměrně, jaksi regulérně, za cenu odpovídající té malosti, ale může být také malé selháním techniky (mně to málo chladí, pění a pod.). Jen si, prosím, nemyslete, že za to může výčepní. Takové pivo je tedy nedospělé, pro rybáře podměrečné, pro zahrádkáře zákrsek, pro krejčího tříčtvrťák, pro novináře podčárník, pro atleta nezdařený pokus, pro grafika miniatura. Jistě by šlo pokračovat, ale za všechny další název naprosto pregnantní, který používají lidé rozčilení, přechodně zbavení humoru: ošizený, okradený. Ale kluci, pánové - klídek! To dojde! Už mu rostou nožičky...

Předkládané pojednání je sice výsledkem především usilovné sběratelské práce, ale musím přiznat, že k této formě shrnutí mne inspiroval spisovatel Jaroslav Žák, který podobně pořádal slang studentský ve vztahu k objektům a dějům ve škole. Abychom však zůstali věrni tematu a zachovali jednotu textu s názvem článku, vraťme se k dnes probíranému oblíbenci: Dobré pivo je malvaz, nektar, lahoda, prima, bezva chmelináda, chmelka, chmelovinka, mok, rezavé potěšení, pivo s chybami je polívka, čuránky, kyselina chmelová, kalovka, pšouk-wasser, nafukovadlo, brynda, šumák nebo v Brně pasová zrzka.

Půllitr - samozřejmě plný - se jmenuje půlčík, štandlík, škopek, kýbl, džbánek, kousek, bahno, holba, nočník, sklenka, hrnek nebo prostě - pivko. Případně i žejdlík, ačkoli skutečný žejdlík není půl litru.

Pivo má pěnu - někdy jako smetanu, šlehačku, vatu, dobrou, správnou, jako krém, jako čepici, jindy jako saponát, mydlinky, jako stříbropěnné Labe, jako "vzteklej u huby", prostě špatnou a svědčící i o nedobrém ošetření oblíbeného nápoje.

Pivo se může vymlasknout, vytáhnout, vyblafnout, vyglutat, prolít hrdlem, prolít límečkem, vycamrat, troubit, šoupnout, dát, nebo prostě jen vypít (taky to jde!). Toto jde udělat na žízeň, na chuť, na lačno, na uzené, na ex, nadvakrát, na stojáka, na slaná játra, na občerstvení a na spoustu dalších, vesměs velice kvalifikovaných důvodů, například na Velký pátek, nebo na svatého Dyndy.

Pivo točí a nosí hostinský, šenkýř, číšník, pingl, servírka, taťka, Pepík, Jiřka, káča, černej, ta krasavice, ta nádhera, cmrndal, čaropisec, čarodějnice, zloděj, rejžák, zlatokop, donosník platejs a zase, jako už tolikrát: šlo by pokračovat, ale...

Tito jmenovaní dělají v hospodách, špeluňkách, krčmách, pivnicích, šencích, výčepech, chmelírnách, zotavovnách, kulturních jizbách, chlasthausech a jinými, zejména krajovými jmény označených napajedlech. Restaurace je restaurace, hostinec je hostinec i když pod názvem restaurace najdete špinavou knajpu a naopak pod vývěsním štítem "Hospoda" vchod do čisťounké krčmičky. Je to pestré a variabilní jako sám život.

Pivo se točí do oblíbených pohárků, "štuců", zdobených, lisovaných, malovaných a dokonce i broušených sklenic, které mají většinou jediného majitele - "štamgasta"- a mají většinou křestní jména, která vyjadřují něžný vztah majitele ke svému keramickému společníkovi. Půllitry z masivního skla, běžné pro většinu hospod, postihl opovržlivý název "květináč", kdežto oblíbené, uznávané, ale málo obvyklé kameninové nádoby nemají pro tu neobvyklost žádné speciální pojmenování - snad jen to křestní jméno.

Pivo se samozřejmě pije i přímo z lahví, ale to ortodoxní pivař udělá jen v největší tísni a běžně tento zlozvyk z hloubi duše odsuzuje, na "flaškaře" se dívá svrchu, jako na pivařskou chamraď, znesvětitele, kacíře. Inu - točené je točené… - že?

Nádoby menší, než půllitr, jsou rovněž přehlíženy a nemají proto pivním národem vytvořenou přezdívku, nebo dokonce gloriolu celé řady názvů. Skoro stejně dopadly nádoby větší, ve velké úctě chované, ale podobně málo obvyklé - bez rozdílu objemu mají název "tuplák".

A kdo že nám to chodí do oněch hospůdek, knajp a krčmiček? Jsou to pivaři, pivníci, přátelé nazlátlého moku, nálevkové, nálevníci, spiťaři, kamarádi z mokré čtvrti, ochmelkové, opilci, chmelové žoky a pivní sudy. Mám pocit, že většina těchto názvů nevyšla z slovesně tvůrčí dílny přátel zlatavého moku.

Někteří chodí domů s náladou, roztomilou špičkou, opicí, medvědem, gorilou, se zpožděním, s nechutí, s prázdnou peněženkou, s těžkou hlavou, se strachem, co se o sobě zase dovědí od ženy a někdy s odhodláním, že to dneska bylo naposledy. Toto předsevzetí i většinou dodrží a ten den již po druhé do hospody nejdou.

Vím, že tento článek nemůže vyčerpat beze zbytku celou širokou jazykovou problematiku piva, věcí a lidí okolo něj. Snad někdo soustavnější, než já, napíše zevrubnější zprávu a jistě to bude kniha - a tlustá.

Pro mne teď nastává okamžik, kdy se musím rozhodnout, jak to celé ukončím. A tak mne napadají úsloví a hesla vížící se k pivu: Pivo je jako dřevěný dům: v zimě hřeje, v létě chladí. Ze zeleninových jídel je chmelový vývar nejchutnější. Dobré pivo není špatné, ale jsou chvíle, kdy špatné pivo je docela dobré.

Tak, kluci, na zdraví - a ať jsme tlustý na tři prsty!

Zdroj: Poeta.cz | Autor: me2d

Bylo mu čtyřiapadesát let, když se rozhodl zachránit krachující pivovar v Černé Hoře na Blanensku. Do té doby neměl Jiří Fusek s pivovarnictvím žádné do činění.

Ve světě podnikání však rozhodně nebyl nováčkem. Na začátku devadesátých let například kompletně zmodernizoval stavařskou společnost DCD Prosenice. „Práce vás musí bavit,“ říká s nadšením. Titul jihomoravského Podnikatele roku vloni získal jako první zástupce českých pivovarníků.

Jak jste se dostal k podnikání v pivovarnictví?

Jsem stavební inženýr a podnikat jsem začal v tomto oboru. Pracoval jsem tehdy na severní Moravě. Pocházím ale z Kyjova a táhlo mě to na jih. Pak jsem se dověděl, že jihomoravský pivovar v Černé Hoře je na prodej. Se čtyřmi kolegy jsme se rozhodli, že jej zkusíme koupit. Dali jsme hlavy dohromady, oslovili banky a určili limit ceny, kterou jsme byli ochotni zaplatit. Vyšlo to na první pokus. Naše nabídka byla nejvyšší.

Proč zrovna krachující podnik?

Černohorské pivo jsem měl rád. Na druhou stranu nejsem sládek, na to máme lepší odborníky. Někdo by mohl říct, že to byl hazard, ale měl jsem hlavně chuť vyzkoušet něco jiného jako manažer.

V jakém stavu byl podnik, který jste získali?

Tehdy v roce 1996 měli pivovar zavřít. Výroba trpěla řadou technických problémů, piva měla například jen krátkou trvanlivost. V kraji byla ale pořád oblíbená. Navíc jsme ještě nepociťovali obrovský tlak konkurence, který známe dnes. Pustili jsme se proto do modernizace výroby.

Jaké byly v polovině devadesátých let podmínky k podnikání?

Už o rok později začala česká ekonomika pokulhávat. Úroky bank vyskočily na devětadvacet procent. Dostali jsme se do vážné situace. Moji kolegové z pivovaru jeden po druhém odcházeli. Ale já nejsem zvyklý se vzdávat. Zvyšoval jsem svou účast, až jsem se stal nadpolovičním vlastníkem podniku.

Kdy se situace zlepšila?

Hospodářství se uklidnilo v roce 1999. Potkaly nás ale další problémy. Investiční banka, se kterou jsme spolupracovali, pivovaru spíš škodila než pomáhala. Zatímco sazby jiných bankovních institucí se snižovaly, my jsme platili vražedně vysoký úrok. Podle mého názoru se tehdy společnost Nomura snažila poničit český pivovarnický trh. V té době jsem byl skoro na lopatkách.

Co jste podnikl?

Nakonec jsme přešli pod křídla Komerční banky, která nám poskytla úrok v přiměřené výši. A karta se začala obracet. Rok 2000 byl vynikající. Výstav piva byl tehdy bezmála dvě stě tisíc hektolitrů.

Podařilo se vám úspěch zúročit?

Pořídili jsme rozhodující technické vybavení pivovaru. A vrhli se na nové aktivity a výrobní programy. Rozšířili jsme třeba výrobu limonád. Mezi malými pivovary se dnes v Česku chlubíme nejširším sortimentem výrobků.

Jak podnikání ovlivnil vstup České republiky do Evropské Unie?

Bylo výborné, že jsme mohli rozšířit export. Ještě před vstupem do Unie jsem se stal prvním prezidentem Evropského svazu malých nezávislých pivovarů, na jehož založení jsem se podílel. Podařilo se nám díky tomu proniknout do Itálie, Gruzie nebo do Německa.

Co pro vás znamenalo ocenění Podnikatel roku, které jste získal minulý rok?

Člověku udělá nepředstavitelnou radost, když zjistí, že jeho práce je vidět. Na vavřínech ale usnout nesmíme. Trofej krajského Podnikatele roku byla završením jedné etapy. Po ní přišlo radikální rozšíření exportu. Máme plné ruce práce s rozvíjením sítě prodejen, restaurací a sportovišť.

Jaké vztahy panují mezi pivovarem a jeho zaměstnanci?

Zaměstnance se snažím motivovat osobním příkladem. Jsou mi blízké názory Tomáše Bati. V pivovaru jsem před osmi lety zavedl systém, díky kterému se můžeme označit za malou privátní banku. Celou svou výplatu vkládám na speciální firemní účet. Když zaměstnanci vidí, nakolik firmě věřím, věří jí také. Pokud se rozhodnou své peníze na firemní účet také odkládat, mohou se těšit na úrok. Zároveň tím pivovaru významně pomáhají. S podobným systémem jsem se ještě nesetkal.

Pocítil pivovar Černá Hora nynější hospodářské ochlazení?

Rozhodně. Byla to mimořádná zima a došlo k poklesu zisku. Přístup ke zdrojům je díky krizi mnohem složitější, ale není nemožný. Podařilo se mi získat peníze na provoz a dokonce na nový hotel. O nouzových opatřeních, jako je propouštění, nemůže být řeč.

Co je v takové situaci pro podnik nejdůležitější?

Poctivost mezi podnikatelem a úvěrovým domem. Neznám absolutní recept na úspěch. Ale jsem si jist, že podpora banky je v podnikání klíčová.

Mají podniky v současnosti šanci, aby jim banka půjčila?

Získat úvěr je díky krizi složité. Ale pokud máte dobrou pověst, máte naději. Za celou dobu mého podnikání se ani jednou nestalo, že bych zaplatil svém partnerům pozdě. Pocit důvěry je důležitý a musíte o něj pečovat. Pořád jsou banky, které na to slyší.

Kromě široké nabídky často netradičních piv nabízíte také limonády jako je proslulá Grena nebo Kombajnérka. Patří tak široký záběr k obchodní strategii pivovaru?

Naše podnikání nemá jen jediný pivní program, ale rovnou čtyři. Všechny jsou si rovnocenné. Kromě piva se věnujeme i výrobě nealko limonád a destilátů. Čtvrtým pilířem je rozvoj turistického ruchu. K pivovaru patří hotel a penzion. Snažíme se zkrátka pořád nabízet nové a zajímavé věci. Příkladem je naše borůvkové pivo. Prodáváme je s úspěchem na Slovensku, kde mu ovšem říkají pivo čučoriedkové.

Vypadá to, že tvořivost je předpokladem dobrého podnikatele.

Stoprocentně. Platí to i o propagaci společnosti. Snažíme se investovat do rozvoje infrastruktury a turismu v našem kraji. Podpoříme dobrou věc a zároveň podnik zviditelňujeme. Nemusíme díky tomu vkládat horentní sumy do mediální reklamy.

Máte v současnosti podnikatelský sen?

Snů mám spoustu. Je mi ale pětašedesát let, tak nevím, kolik z nich stihnu. Jeden velký sen bych rád uskutečnil tady, v nádherném regionu kolem městysu Černá Hora. V historickém pivovaru s podzemím ze třináctého století budujeme hotel a pivní lázně. Místo by se v budoucnu mohlo stát kongresovým a turistickým centrem oblasti.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Lucie Hrabcová

První pivo v Plzeňském pivovaru bylo uvařeno již v roce 1842, ochrannou známku si plzeňský pivovar nechal zaregistrovat před 150 lety. Značka Plzeňské pivo (Pilsner Bier) byla reakcí na rostoucí počet plagiátů originálního a oblíbeného piva. Od uvaření první várky se vystavilo již téměř 110 milionů hektolitrů plzeňského piva a vyváží se do více než 50 zemí světa.

„Před nedávnem byly v pivovaru nalezeny chemické rozbory piva z roku 1897 a české i švýcarské laboratoře dokázaly, že Pilsner Urquell chutná dnes zcela stejně jako v 19. století. Určitě také proto je Pilsner Urquell jednou z nejúspěšnějších a nejznámějších českých značek, kterou zná 99 procent milovníků piva,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Krátce po svém vzniku získalo plzeňské pivo díky své chuti a kvalitě velmi rychle oblibu nejen doma ale i ve světě, což vedlo ke kopírování značky. Proto si pivovar registroval před 150 lety v roce 1859 ochrannou známku Pilsner Bier. V tomto roce totiž vstoupil v platnost Císařský patent o ochranných známkách, který registraci umožnil.

Chuť plzeňského piva si pochvaloval i rakouský císař František Josef I., který poté, co ho v Plzni okusil, ho začal pít pravidelně.

Po 40 letech potom Pilsner Bier nahradilo označení Pilsner Urquell a Plzeňský Prazdroj. Dnes je 70 procent všech piv na světě označeno jako pils / pilsner. Pilsner Urquell tak dal jméno nejrozšířenějšímu pivnímu druhu.

Dokladem úspěšnosti je i to, že během prvních třiceti let existence byl Pilsner Urquell exportován už nejen po celé rakousko-uherské monarchii, ale také do Ameriky. V roce, kdy proběhla registrace známky (1859), se uvařilo bezmála 42 tisíc hektolitrů piva, o 50 let později to bylo už 820 tisíc hektolitrů.

Důležitým mezníkem byl v roce 1913 první výstav přes milion hektolitrů piva, obchodní zastoupení existovalo už v 34 zemích. V roce 1959, výstav kolísal po propadu z války a počátku padesátých let kolem hranice 800 tisíc hektolitrů, aby postupně vzrostl až na současných přibližně 1,7 milionu hektolitru. Celkem se tak uvařilo bezmála 110 milionu hektolitrů piva Pilsner Urquell.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Společnost Pivovar Janáček a.s. prodala v roce 2008 77 000 hektolitrů piva (08), což je meziročně více o 1 % (08/07). Export z toho tvořil jednu pětinu. Obdobné výsledky čeká společnost i letos, cenu piva měnit nehodlá.

Zdroj: Finance.cz | Autor: HBI

Menej nákupov a menej pôžitkov. Presne tak sa správajú Slováci od začiatku tohto roka. Zníženie spotreby vystrašilo nielen obchodníkov, ale aj výrobcov piva.

Jeho predaj v januári a vo februári klesol o 10 až 15 percent. Tento pokles je porovnateľný s pádom po zvýšení spotrebnej dane na pivo v roku 2003.

Situácia sa zrejme nezlepší ani v nasledujúcich týždňoch, pivo totiž dražie. Trhová jednotka Heineken zdražuje ceny piva takmer o sedem percent. Na pulte môže pivo zdražieť o 3, 5 aj 8 centov.

Holanďanka Door Plantengová, nová generálna riaditeľka Heineken Slovensko, verí, že sa predaj podarí aspoň udržať.

"Neuvažujeme o obmedzení výroby, ideme naďalej na tri zmeny, neznižujeme platy,“ opisuje Door Plantengová. Kritická situácia by podľa nej nastala v prípade, že by predaj padol o 40 a viac percent.

Pivovarníci budú múdrejší už po veľkonočných sviatkoch, zhruba o tri týždne. Tie najlepšie ukážu, koľko drahšieho piva sa predalo.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák

Celkové investície Pivovaru STEIGER, a.s., Vyhne dosiahli v roku 2008 viac ako 1,8 milióna eur (cca 55 mil. Sk) a za posledných 6 rokov to bolo spolu cca 6,66 milióna eur (cca 200 mil. Sk). Veľkú technickú zmenu priniesla vlani predovšetkým inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones za 1,494 milióna eur (45 miliónov Sk). Zvýšila sa tým od júna 2008 produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu, čím sa kapacita linky dostala na 26.000 fliaš za hodinu. Ďalších 331.939 eur (10 miliónov Sk ) stáli stavebné práce, časť z nich však bola vykonaná už v roku 2007. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru Steiger Jaroslav Vysloužil.

,,Vlani sme začali rekonštrukčné práce aj na ďalších investičných celkoch, ktoré povedú k prebudovaniu priameho chladenia čpavkom, na nepriame ekologickejšie chladenie glykolom. Pracujeme na prebudovaní chladenia spiliek plaváčkovou vodou a napojení prietokových pasterov na glykolový okruh. Uvedená akcia má veľký význam nielen z dôvodu zlepšenia účinnosti chladenia pivníc a spiliek, ale aj zníženie množstva čpavku v chladiacom systéme zo 6 ton na 600 kg. Čaká nás výmena približne 3 kilometrov potrubí. Pivovar tiež inštaluje centrálny sanitačný systém CIP, pomocou ktorého sa bude automaticky čistiť celý systém potrubí v pivovare vždy na konci dňa. Pivovar potom už bude plne vybavený najmodernejšou technológiou a ďalších cca 30 rokov žiadne väčšie investície potrebovať nebude“, vysvetlil J. Vysloužil.

Poukázal na to, že nová plniaca linka priniesla zvýšenie kapacity, ale predovšetkým úspory energie a vody pri pasterizácii a čistení fliaš. Nový proces plnenia a pasterizácie nemení chuťové vlastnosti piva a linka umožňuje aj rýchlejšiu zmenu etikiet. V STEIGRI očakávajú, že v najbližších rokoch sa dostanú na hranicu 100.000 hl fľaškového piva ročne, čo predstavuje 20 miliónov pollitrových fliaš.

,,Kľúčovými akciami roku 2008 boli okrem výmeny fľaškovacej linky, aj výmena prietokového pasteru , CIP a stavebné úpravy. V tejto akcii boli aj stavebné úpravy priestorov pre novú technológiu chladenia glykolom a prekládka čpavkového kondenzátora. Ďalšou akciou bola rekonštrukcia priestorov chladenia mladiny, velínu, skladov, sociálneho zázemia a odpočinkovej miestnosti. Technologická časť bude ukončená po namontovaní novej vírivej kade a príslušných potrubných rozvodov v tomto roku. V priestoroch spiliek bola taktiež začatá rekonštrukcia v oddelení nová spilka, kde bolo kompletne zrekonštruované podspilčie, aj priestory spilky. Upravili sme aj vnútorný povrch ležiackych tankov, čo sa prejavilo na zlepšení chuti pív“, uzavrel J.Vysloužil.

Na novej linke sa plnia do fliaš tieto pivá z produkcie STEIGRA: Nealkoholické STEIGER FREE, 8% Kachelmann classic, 10% Steiger, 11% Steiger, 11% Steiger, tmavý, 12% Sitňan a 12% Steiger. Okrem Kachelmana, ktorý má záruku 150 dní, všetky ostatné fľaškové pivá majú minimálnu trvanlivosť 180 dní. Pivá z pivovaru STEIGER sa vyznačujú vysokou kvalitou, nesú všetky znaky ležiakov vyrobených tradičnou technológiou plzenského typu. Majú plnú chmeľovú a sladovú arómu a intenzívnu horkosť a sú obľúbené hlavne v regióne stredného Slovenska.

STEIGER vlani vystavil 196 486 hektolitrov piva, čo bolo o 25-percent viac ako rok predtým. Tržby sa pivovaru zvýšili medziročne o viac ako polovicu, na 14,07 miliónov eur (424 miliónov Sk). Pivovaru sa podarilo dosiahnuť zisk po zdanení na úrovni cca 829,85 tisíc eur (25 miliónov Sk), čo bolo 5-krát viac ako v roku 2007.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne